Bi6384 Pokročilá imunologie

Přírodovědecká fakulta
jaro 2012
Rozsah
2/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: kz.
Vyučující
RNDr. Jaroslav Turánek, CSc. (přednášející)
Mgr. Monika Dušková, PhD. (pomocník)
Garance
doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc.
Ústav experimentální biologie - Biologická sekce - Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie - Biologická sekce - Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 10:00–11:50 LF
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Koncept kurzu je založen na uvedení studentů do velmi komplexní disciplíny, jakou je vakcinologie a příbuzné obory. Cílem kurzu je zprostředkovat základní znalosti o aplikačních oblastech imunologie, zejména v prevenci a léčbě infekčních a nádorových onemocnění. Důraz je kladen na předvedení mezioborového propojení hlavních disciplín jako např. imunologie, biochemie, genetika, molekulární biologie, chemie a fyzikální chemie, materiálové vědy, farmakologie, humánní a veterinární medicína, atd. Pro dokreslení celkového pohledu budou rozebrány také sociologické, historické a politické aspekty vakcinací. Na konci tohoto kurzu bude student schopen rozumět jednotlivým typům imunoterapie,porozumět a vysvětlit princip základních typů vakcín a imunomodulačních preparátů, použít informace o patogenu a jeho interakci s hostitelem k návrhu možné strategie vývoje vakcíny či imunoterapie.
Osnova
  • Historické, sociální, legislativní a etické aspekty imunoterapie a vakcinace, vakcinační strategie, antivakcinační hnutí. Literatura – monografie a odborné časopisy. Veterinární a humánní vakcinační kampaně a strategie. Epizootologie a přenos patogenů, příklady z humánní a veterinární oblasti. Antimikrobiální peptidy přírodního a syntetického původu, antivirální látky. Mechanismy imunitní odpovědi vůči antigenu. Vakcíny – žívé, atenuované, rekombinantní, subjednotkové a genetické vakcíny (DNA vakcíny), adjuvans, nano- a mikročástice (polymery, liposomy, dendrimery, mikrobubliny) pro konstrukci vakcín. Buněčná terapie a buněčné vakcíny. Imunogenetika, imunofarmakologie, neuroimunologie. Klinická imunologie.
Literatura
  • KREJSEK, Jan a Otakar KOPECKÝ. Klinická imunologie. 1. vyd. Hradec Králové: NUCLEUS HK, 2004. 941 s. ISBN 80-86225-50-X. info
  • Veterinární imunologie. Edited by Miroslav Toman. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 413 s. ISBN 80-7169-727-3. info
  • HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vyd. Praha: Triton, 2005. 279 s. ISBN 80-7254-686-4. info
  • JANEWAY, Charles A. Immunobiology :the immune system in health and disease. 6th ed. New York, N.Y.: Garland Science, Taylor & Francis Group, 2005. xxiii, 823. ISBN 0-8153-4101-6. info
Výukové metody
Přednášky a prezentace prováděné českými uznávanými odborníky.
Metody hodnocení
Klasifikovaný zápočet. Důraz je položen na přípravu a provedení krátké prezentace v českém, anglickém nebo slovenském jazyce (10-15 min, power-point)o komplexním aktuálním imunologickém/farmaceutickém/lékařském problému. Hodnocena je rovněž srozumitelnost prezentace, orientace v dané problematice a reakce v diskusi.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014.

Relevantní odkazy 

Nahoru | Aktuální datum a čas: 26. 5. 2013 01:06, 21. (lichý) týden

Kontakty: istech(zavináč/atsign)fi(tečka/dot)muni(tečka/dot)cz, studijní odd., správci práv, is-technici, e-technici, IT podpora | Více o informačním systému