SBA205 Stará srbská literatura

Filozofická fakulta
podzim 2004
Rozsah
1/1/0. 2 kr. Doporučované ukončení: z. Jiná možná ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. (přednášející)
doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D.
Předpoklady
SBA102 Jazykový kurz II
Schponost číst a pracovat s stsl. a csl. texty. Základní orientace v literárněvědné teorii a terminologii. Schponost číst a pracovat s odborným textem v srbštině.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Osnova
  • Srbská literatura, podobně jako ostatní literatury jihoslovanských národů, má svůj základ v průkopnické činnosti Cyrila a Metoděje a jejich bezprostředních žáků, šířících dílo svatých bratří po Balkáně. Samostatné plody však začíná vydávat až na přelomu dvanáctého a třináctého století, kdy vznikají první skutečně originální díla, především ovšem životopisy srbských světců (vesměs bývalých panovníků či členů panovnických dynastií) sv. Simeona (mnišské jméno zakladatele srbské panovnické dynastie Nemanjićů Štěpána Nemanji), sv. Sávy, Štěpána Prvověnčaného aj. Mnohé z těchto životopisů či hagiografií byly psány v typickém byzantském stylu, plném zázračných dějů a náboženských poučení, v řadě z nich však nalézáme také množství historických údajů, takže tato díla často nahrazují v srbském středověkém prostředí chybějící kroniky. Autoři této literatury byli samozřejmě převážně vysoce vzdělaní církevní hodnostáři arcibiskupové Sáva (zakladatel srbské autokefální pravoslané církve, považovaný dodnes za nejvýznačnějšího srbského světce) či Danilo, mniši Domentijan, Teodosije a další. Po pádu sousedního Bulharska do osmanského područí (1393) se na srbské území uchýlili četní bulharští vzdělanci, kteří tak patří do obou jihoslovanských literatur: svá nejvýznamnější díla v Srbsku vytvořil Grigorij (Řehoř) Camblak, pozdější kyjevský metropolita či Konstantin z Kostence, autor jediné srbské středověké historiografické práce životopisu předposledního srbského panovníka despoty Štěpána Lazareviće, který byl sám také literárně činný, podobně jako jeho příbuzná Efimije, první srbská básnířka, proslavená verši věnovanými hrdinovi bitvy na Kosově poli v roce 1389, knížeti Lazaru Hrebeljanovići. Právě postava knížete Lazara a bitva na Kosově poli, jež je v národním povědomí Srbů ústřední událostí jejich dějin, se stala leitmotivem tzv. kosovské legendy. Tato legenda získávala díky epickému zpracování v hrdinském eposu v průběhu staletí stále více mytologický charakter, obsahující momenty mučednictví, sebeobětování, neohroženosti a pevné víry i motivy hrdinství a zrady a stala se tak politickou, věrskou a národní symbolikou, k níž se srbský národ, resp. jeho část, rád uchyloval a dodnes také uchyluje. Kromě kosovské legendy ovšem v době turecké nadvlády, kdy vlastní literární tvorba zcela umlkla, vznikaly i další cykly lidových epických písní (o kralevici Markovi, hajducích a uskocích, později o bojích Černohorců s Turky či bojích o srbskou samostatnost), jež jsou skutečnými skvosty evropské ústní slovesnosti. Poprvé s nimi šířeji seznámil Evropu na počátku 19. století srbský obrozenec a tvůrce spisovné srbštiny Vuk Stefanović Karadžić, jehož sbírky lidových písní vysoce hodnotili J. W. Goethe, bratři Grimmové či později H. Heine. Také u nás byla srbská epika obdivována a hojně překládána počínaje Václavem Hankou, Františkem Ladislavem Čelakovským přes Josefa Holečka až po Františka Halasa či Viléma Závadu či nejnověji Luďka Kubištu a Irenu Wenigovou. Srbský literární život se počal znovu rozvíjet až v novém prostředí, v jižních Uhrách, kam, pod ochranu habsburské monarchie, část Srbů přesídlila v několika vlnách na přelomu 17. a 18. století, a odkud pak v 19. století přicházely zpětné literární podněty do vlastního osvobozujícího se Srbska. Pro národní obrození všech balkánských Slovanů měly mimořádný význam čtyřsvazkové Dějiny různých slovanských národů, které sepsal Jovan Rajić (1768). Neméně silně působila i díla v podstatě jediného srbského osvícence a racionalisty Dositeje Obradoviće (17421811), v jehož stopách kráčel i klasicistní básník Lukijan Mušicki, první výrazná novodobá srbská básnická osobnost. Jeho vlivem prošli mnozí další srbští autoři první půle 19. století.
  • První písemné památky srbského státu Cyrilometodějské základy srbského písemnictví Velkomoravská misie a vznik stst. liturgie Velkomoravské památky (zejména moravskopanonské legendy) Působení žáků Cyrila a Metoděje a vznik bulharských literárních center a jejich vliv na počátky srbského písemnictví Rozvoj srbského písemnictví ve 12.-14. století: Sv. Sáva, Stevan Prvověnčaný, Domentián, Toedosije, Danilo Stariji Zlatá doba bulharského písemnictví Spisy o knížeti Lazaru a vznik kosovského mýtu (mj. Jefimija, Danilo III.) Působení a činnost bulharských exulantů (Camblak, KOnstantin z Kostence aj.) Štěpán Lazarević a jeho doba Dimitrije Kantakuzin Sremská literatura posledních Brankovićů Úloha klášterů a první období turecké nadvlády (Paisije, Srbljak aj.) Srbská junácká a historická lidové epika a její cykly Lidová próza a lyrika Jiří Branković a jeho historický opus Ruskoslovanské období srbské literatury a srbské baroko (Žefarović, Jovan Rajić, Orfelin) Osvícenství (Dositej Obradović a jeho souputníci) Srbský sentimentalismus a klasicismus (Lukijan Mušicki aj.).
Literatura
  • DOROVSKÝ, Ivan. Slovník balkánských spisovatelů. Praha: Libri, 2001, 683 s. info
  • PAVIĆ, Milorad. Barok. Beograd: Naučna knjiga, 1991, 225 s. ISBN 86-23-70156-9. info
  • PAVIĆ, Milorad. Klasicizam. Beograd: Naučna knjiga, 1991, 181 s. ISBN 86-23-70153-4. info
  • PAVIĆ, Milorad. Predromantizam. Beograd: Naučna knjiga, 1991, 181 s. ISBN 86-23-70157-7. info
  • DERETIĆ, Jovan. Kratka istorija srpske književnosti. Beograd: BIGZ, 1987, 350 s. ISBN 86-13-00060-6. info
  • NEDVĚDOVÁ, Milada. Slovník spisovatelů. srbská a černohorská, charvátská, bosensko-hercegovská, slovinská a makedonská literatura. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1979, 555 s. info
  • POPOVIĆ, Pavle. Jugoslovenska književnost : (književnost Srba, Hrvata i Slovenaca). Beograd: Izdavačka Knjižarnica Gece Kona, 1930. info
  • POPOVIĆ, Pavle. Pregled srpske književnosti : stara književnost, narodna književnost, dubrovačka književnost. Beograd: [s.n.], 1909, 486 s. info
Metody hodnocení
Zakončení předmětu ústní zkouškou. POdmínkou účastni na zkoušce je stabilní docházka na přednášky, aktivní účast v seminářích a vypracování zadané sminární práce, zavěšené do studijních materiálů na IS.
Informace učitele
Seznam povinné četby: Moravskopanonské legendy Životy Klimenta a Nauma JEFIMIJA: Pohvala knezu Lazaru CAMBLAK, Grigorij: Život Stefana Dečanskog KONSTANTIN z Kostence (Filozof): Život despota Stefana Co se stalo na Kosovu rovném. Praha 1989. Z tohoto sborníku všechny věci středověké srbské literatury. Junácké písně (originál i překlady). Příklady ze všech okruhů. OBRADOVIĆ, Dositej: Život i priključenija Další doporučená studijní literatura: Studie z literárněvědné slavistiky. Edit. I. Dorovský, Brno 1999. http://www.rastko.org.yu/knjizevnost/jderetic_knjiz/index.html též http://www.rastko.org.yu/knjizevnost/nauka_knjiz/index.html, kde jsou i jiné práce, rozvíjející hlouběji jednotlivá období i autory. POPOVIĆ, Miodrag: Istorija srpske književnosti (romantizam). I. aII. WOLLMAN, Frank: Slovesnost Slovanů. Praha 1928. MÁCHAL, Jan: Slovanské literatury. Praha 1929.
Další komentáře
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2003, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015.