RV2BP_1BI Vybraná témata z biologie

Pedagogická fakulta
podzim 2013
Rozsah
0/1/0. 2 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Radim Slaný (cvičící)
Garance
prof. MUDr. Bc. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc.
Katedra výchovy ke zdraví – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Michaela Daňková
Dodavatelské pracoviště: Katedra výchovy ke zdraví – Pedagogická fakulta
Předpoklady
SOUHLAS
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 35 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/35, pouze zareg.: 0/35
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
- student po úspěšném absolvování předmětu popíše a vysvětlí rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou, prokaryontní a eukaryontní buňky - chápe vliv mikrobů na lidské zdraví, popíše stavbu virusů a interakce mezi virusy a buňkami, vyjmenuje nejčastější virová a bakteriální onemocnění, určí původce, popíše stavbu kvasinky, její způsob rozmnožování - vyjmenuje jedovaté zástupce hub a rostlin, vysvětlí účinek jedů na organismus - určí zástupce alergenních rostlin, vysvětlí mechanismus působení alergenů, určí zástupce léčivých rostlin, popíše, která část rostliny je využitelná pro léčbu a při jakých onemocněních lze využít - určí zástupce živočichů ohrožující člověka a lidské zdraví
Osnova
  • Stavba virusů obecně. Interakce mezi virusy a buňkami. Charakteristika virusu chřipky. Charakteristika virusu HIV. Prokaryontní a eukaryontní buňky. Základní rozdíly ve struktuře a ultrastruktuře mezi eukaryontní a prokaryontní buňkou. Pozorování trvalých preparátů bakterií G+ a G- ve světelném mikroskopu. Ultrastruktura bakteriální buňky. Nejčastější bakteriální choroby. Mikrobiální buňky eukaryotické – struktura a funkce. Pozorování pučících kvasinek ve světelném a elektronovém mikroskopu. Charakteristika plísní, nejčastější plísňová onemocnění. Rostlinné alergeny. Rostliny jako zdroj léčiv. Rostliny jako zdroj drog. Nejčastější antropozoonózy.
Literatura
  • STORCH, David a Stanislav MIHULKA. Úvod do současné ekologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 156 s. ISBN 80-7178-462-1. info
  • SEDLÁK, Edmund. Zoologie bezobratlých. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000, 337 s. ISBN 80-210-2396-1. info
  • OPATRNÝ, Evžen. Zoogeografie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999, 190 s. ISBN 8024400111. info
  • Botanika. 1. vyd. Praha: Scientia, 1998, 231 s. ISBN 80-7183-053-4. info
  • ANDĚRA, Miloš. Velká kniha živočichů :hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci : [1582 barevných ilustrací]. Edited by Ladislav Korbel, Illustrated by Jindřich Krejča. Vyd. 2. Bratislava: Príroda, 1997, 344 s. ISBN 80-07-00991-4. info
  • Zoologie pro zemědělce a lesníky. Edited by Zdeněk Laštůvka. 1. vyd. Brno: Konvoj, 1996, 266 s. ISBN 8085615509. info
  • BUCHAR, Jan. Klíč k určování bezobratlých. 1. vyd. Praha: Scientia, 1995, 285 s. ISBN 80-85827-81-6. info
  • ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: Fin, 1995, 292 s. ISBN 8085572745. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 67 s. ISBN 80-85827-16-6. info
  • LOSOS, Bohumil. Ekologie živočichů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, 316 s. info
Výukové metody
Výuka probíhá formou seminářů, exkurze a samostatné práce.
Metody hodnocení
Pro úspěšné ukončení předmětu je nutné získat 17 bodů ze závěrečného 20ti položkového testu, vypracovat portfolio, jehož součástí jsou zadané úkoly s botaniky, zoologie a mykologie vypracovat pracovní listy z oblasti mikrobiologie a aktivně se zúčastnit exkurse v botanické zahradě.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/ped/podzim2013/RV2BP_1BI