CJ2MP_JHMC Historická mluvnice českého jazyka

Pedagogická fakulta
jaro 2008
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Hana Borovská, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Hana Borovská, Ph.D.
Katedra českého jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Ivana Luklová
Rozvrh
Čt 15:15–16:55 učebna 10
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Primitivní a spřežkový pravopis v češtině. Vývoj hláskoslovného a tvaroslovného systému češtiny v návaznosti na systém praslovanský a se zaměřením na češtinu 14. a 15. století. Etymologie vybraných slov. Vývoj české syntaxe ve 13.-18. Století, zejména podřadicích souvětí a spojek. Cílem je vysvětlit odraz historických jazykových změn v češtině současné. Zobecnění získaných poznatků k formulaci základních zákonitostí jazykového vývoje.
Osnova
  • 1. Vývoj fonologického systému češtiny z praslovanštiny. České střídnice za praslovanské hlásky (nosovky, jery aj.). Staročeské hláskové kontrakce. 2. Období pračeské, jeho charakteristika. Bohemika a české glosy v latinských a staroslověnských textech (konkrétní příklady; ukázky). 3. Četba staročeských textů ze 13. století. Doklady hláskových jevů typických pro jazykový systém češtiny ve 13. století. Hlavní rysy primitivního pravopisu. 4. Četba staročeských textů ze 14. století. Srovnání fonologického systému 13. a 14. století. Hláskové změny probíhající ve 14. století, jejich doklady v textech. Charakteristické rysy spřežkového pravopisu, jeho úskalí. 5. České texty 15. a 16. století, odraz proběhnuvších a probíhajících změn v nich. Jejich srovnání s texty 14. století a s texty novočeskými. 6. Seznámení s mluvnickým systémem češtiny ve 14. a 15. století. 7. Staročeská deklinační paradigmata, jejich srovnání s paradigmaty novočeskými. a) kmenový princip deklinace substantiv; srovnání deklinačních paradigmat staročeských s paradigmaty současné češtiny; b) adjektivní deklinace jmenná a složená; deklinace zájmen a číslovek; c) srovnání staročeské deklinace se staroslověnskou a novočeskou. 8. Staročeská konjugace, řazení sloves do tříd. Kolísání slovesných tvarů mezi třídami a vzory, přechody sloves z 1. třídy do jiných tříd, příčiny. 9. Znalosti vývoje českého fonologického a morfologického systému jako prostředek poznání historických příčin současných jazykových jevů. 10. Syntaktické jevy v českých textech od 14. století. Pozorování vývoje spojovacích prostředků. Ukázky vývoje nejfrekventovanějších spojek. Spojky a částice, spojky a citoslovce.
Literatura
  • LAMPRECHT, Arnošt, Dušan ŠLOSAR a Jaroslav BAUER. Historická mluvnice češtiny. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986, 423 s. URL info
  • PORÁK, Jaroslav. Chrestomatie k vývoji českého jazyka (13.-18. století). Edited by Václav Křístek. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979, 407 s. URL info
  • BĚLIČ, Jaromír, Adolf KAMIŠ, Karel KUČERA a Václav KŘÍSTEK. Malý staročeský slovník. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979, 707 s. URL info
  • BAUER, Jaroslav. Vývoj českého souvětí. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960, 402 s. URL info
  • KOMÁREK, Miroslav. Historická mluvnice česká. Edited by Karel Horálek. Vydání 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958, 177 stran. URL info
Metody hodnocení
Typ výuky: seminář docházka nepovinná domácí práce: příprava ke každému semináři nejlépe formou osobních poznámek k jazykovému rozboru Předmět je zakončen písemnou zkouškou. požadavky k ukončení: úspěšné absolvování písemné zkoušky a odevzdání seminární práce - jazykového rozboru staročeského textu
Informace učitele
http://is.muni.cz
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každý semestr.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018.