Učitelství latinského jazyka a literatury pro střední školy

Cílem studia magisterského oboru Učitelství latinského jazyka a literatury pro střední školy je především připravit kvalifikované učitele, kteří disponují jak jazykovými, tak pedagogickými kompetencemi potřebnými pro výkon dané profese, jejíž výlučnost je dána již samotnými specifiky latiny jakožto mrtvého jazyka a současně jazyka, jehož prostřednictvím se formovala věda a kultura západoevropské společnosti po více než dvě tisíciletí. Studium jednooborové (completus) či studium v hlavním programu (maior) směřuje k upevnění a rozvinutí lingvistických a literárněhistorických znalostí získaných při odborném bakalářském studiu latiny a současně poskytuje příslušné teoretické vzdělání a praktické kompetence v oblasti pedagogiky, psychologie a didaktiky, které jsou zprostředkovány předměty pedagogicko-psychologického základu, předměty oborově didaktickými a dostatečně bohatou pedagogickou praxí. Studium ve vedlejším programu ústrojně doplňuje a prohlubuje náplň studia hlavního zvoleného oboru. Přínosné je toto studium především jako doplněk studia učitelství některého z živých jazyků, studia učitelství historie či společenskovědního základu. Ve všech typech programů učitelského studia latiny je kladen důraz na úzkou provázanost teoretické a praktické složky učitelské přípravy, která absolventa metodologicky vybaví na rychle se měnící požadavky praxe.

Absolvent je po úspěšném ukončení studia schopen:

• reflektovat specifika latiny jakožto mrtvého jazyka a účelně s nimi pracovat ve výuce
• efektivně plánovat a realizovat výuku latiny s ohledem na různé účely jejího studia (latina jako historický jazyk a jazyk literárních pramenů, latina jako zdroj odborné právnické, lékařské, farmaceutické, veterinární či biologické terminologie)
• podat výklad o latinské gramatice v rozsahu odborného bakalářského studia latiny, s přesahy k historickému vývoji latiny v antice, středověku a humanizmu, a to různými formami a metodami výuky s ohledem na věk studentů a charakter jejich studia
• kriticky interpretovat vybrané latinské texty a ovládat obecné postupy kritické práce s texty v jakémkoli jazyce
• zprostředkovat studentům gramatické, morfologické a lexikologické souvislosti mezi latinou a češtinou, případně jinými živými jazyky
• do výuky jazyka zakomponovat fundovaný výklad o literatuře, kultuře a historii antického a středověkého světa, a zprostředkovat tak širší kulturně historický kontext, v němž se latina jako mluvený a psaný jazyk uplatňovala
• motivovat žáky v poznávání hodnot evropského kulturního prostředí prostřednictvím studia cizích jazyků a literatur
• flexibilně užívat ve výuce moderní technologie
• uplatňovat v praxi současné poznatky psychologie, pedagogiky a didaktiky včetně moderních alternativních trendů, a to s ohledem na individuální potřeby studentů
• chápat principy inkluzivního vzdělávání a efektivně je implementovat do výukové praxe
• ověřovat a vyhodnocovat efektivitu v dosahování stanovených výukových cílů a následně korigovat stávající výukové postupy

Absolventi jsou primárně kvalifikováni pro práci učitele na všech čtyřletých a víceletých gymnáziích, kde se uplatňuje výuka latiny. Dále mohou působit na středních zdravotních školách či jako lektoři latinského jazyka pro nejrůznější obory na školách vysokých (především na lékařských, farmaceutických, veterinárních fakultách). Jsou připraveni rovněž pro případnou výuku na jazykových školách, i když ta je u latiny jakožto mrtvého jazyka spíše ojedinělá. Široké pole uplatnění se jim nabízí také v různých kulturních institucích (archivy, knihovny, muzea), v knižních nakladatelstvích a ve všech médiích, kde je buď přímo vyžadována znalost latinského jazyka, nebo tam, kde je nezbytnou nutností umět vyhledávat a kriticky hodnotit různé zdroje informací a kde profese vyžaduje kultivovaný projev. Důkladné znalosti o antickém světě a latinské literární tradici a vzdělanosti obecně umožňují lepší orientaci ve většině oblastí evropské kultury.

• Učitel střední školy

Bakalářské a magisterské studium probíhá podle celouniverzitního kreditního systému, který je v souladu s pravidly European Credit Transfer System (ECTS). Povinně volitelné předměty jsou ve studijním plánu organizovány do jedné čí více skupin; student volí povinně volitelné předměty na základě stanoveného minimálního počtu kreditů v každé skupině.

Na Masarykově univerzitě došlo k celouniverzitnímu konsensu na pravidlech pro tvorbu studijních programů, které zpřesňují pravidla vymezená v metodice Národního akreditačního úřadu Doporučené postupy pro přípravu studijních programů. Pravidla pro tvorbu studijních programů byla schválena ve stejnojmenné směrnici MU (Směrnice MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů) a vymezují šest typů studijních plánů a jejich použití a kombinace v jednotlivých typech studijních programů. Jedná se o 

1. jednooborový studijní plán,
2. studijní plán se specializací,
3. hlavní studijní plán (maior),
4. vedlejší studijní plán (minor),
5. studium podle dvou hlavních studijních plánů,
6. plán na dostudování (určen pouze studentům z obdobného studijního oboru, kterému zaniká akreditace).

Premisou pravidel je, že studijní plány umožňují naplnění cílů studia a dosažení profilu absolventa studijního programu. Výjimkou je pouze vedlejší studijní plán, který slouží jako komplementární doplněk hlavního studijního plánu jiného studijního programu. Student nemůže studovat pouze podle vedlejšího studijního plánu.

V prvních dvou semestrech studia se student soustředí na zvládnutí oborové didaktiky (Didaktika latiny I a II), na kterou navazuje náslechová a aktivní pedagogická praxe (Pedagogická praxe I a II), jejíž rozsah se odvíjí od typu zvoleného studijního programu. Jednooborová praxe zahrnuje 360 hodin ve škole (z toho 100 hodin vlastní výuky, včetně výuky tandemové, a 260 hodin další činnosti: náslechy, reflexe výuky s učitelem, asistence, exkurze, opravy písemných prací aj.). U sdruženého studia se počítá s poloviční časovou zátěží. Dále je součástí praxe povinné vedení studentského portfolia a reflexe praktické výuky pod garancí oborového didaktika.

Standardní rozsah magisterské práce je 140 000 znaků, včetně poznámek pod čarou, obsahu, rejstříku, seznamu literatury a anotací. Student volí téma práce samostatně, a to buď z témat zveřejněných v Informačním systému MU, anebo po individuální domluvě se školitelem. Zvolené téma by mělo propojovat oborovou i pedagogickou a didaktickou složku studia. Magisterská práce dokládá schopnost studenta dobře se orientovat v domácí i cizojazyčné odborné literatuře ke zvolenému tématu a kriticky ji zhodnotit. Prokazuje také schopnost studenta zpracovat práci v souladu se současnými teoretickými přístupy a příslušnou metodologií, pracovat s latinskými prameny a používat, formulovat a obhájit vlastní závěry. Práce musí splňovat formální náležitosti vědeckých publikací.

Absolvent studijního programu Učitelství latinského jazyka a literatury může po splnění podmínek přijímacího řízení pokračovat ve studiu doktorském. Na Ústavu klasických studií lze studovat programy Klasická filologie, Latinská medievistika, Dějiny starověku či Zemské jazyky.