Masarykova univerzita Ekonomicko‑správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa Změny v územně plánovací praxi z pohledu pořizovatele (obce) The town and country planning practice transformation from the viewpoint of procurer (municipality) Bakalářská práce Autor: Hana Vaculová Vedoucí práce: Mgr. Petr Tonev Brno, květen 2007 Jméno a příjmení autora: Hana Vaculová Název bakalářské práce: Změny v územně plánovací praxi z pohledu pořizovatele (obce) Název práce v angličtině: The town and country planning practice transformation from the viewpoint of procurer (municipality) Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr Tonev Rok obhajoby: 2007 Anotace Předmětem bakalářské práce „Změny v územně plánovací praxi z pohledu pořizovatele (obce)“ je hodnocení změn na úseku územního plánování souvisejících s přijetím nového stavebního zákona. V první části je provedeno srovnání staré a nové právní úpravy, především v oblasti přípravných prací pořizovatele, zpracování průzkumů a rozborů a přípravy podkladů pro návrh zadání územního plánu obce dle starého stavebního zákona a jejich nahrazení pořízením územně analytických podkladů a provedením doplňujících průzkumů a rozborů v rámci přípravy návrhu zadání územního plánu obce dle nové právní úpravy. Další část se zabývá konkrétními zkušenostmi obce s rozšířenou působností s aplikací nového stavebního zákona v oblasti pořizování územně analytických podkladů. Annotation The goal of this thesis „The town and country planning practice transformation from the viewpoint of procurer (municipality)” is assessment of changes in the town and country planning in connection with passage of the new Building act. In the first part, there is comparison between old and new legal regulations, mainly in the area of preparation studies according a procurer, processing survey and analysis, and also details for the draft of the plan specifications municipality according to old Building act and their replacement by acquisition of planning analytical materials and making additional survey and analysis in terms of preparation of the draft of the plan specifications of municipality according to new legal regulations. The next part deal with the concrete experience of the municipalities with extended powers and application new Building act in the area of acquired territorial and analytical documents. Klíčová slova Stavební zákon, územní plánování, územně analytické podklady, geografický informační systém, Česká republika, obec s rozšířenou působností Keywords Building act, town and country planning, planning analytical materials, geographical and information system, Czech Republic, municipalities with extended powers Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Změny v územně plánovací praxi z pohledu pořizovatele (obce) vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 10. května 2007 vlastnoruční podpis autora Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Petru Tonevovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. OBSAH ÚVOD... 9 1. ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ. 10 1.1. Obecné zásady územního plánování 10 1.2 Z historie stavebního zákona. 11 2. DŮVODY K PŘIJETÍ NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA.. 13 2.1 Příprava nového stavebního zákona. 13 2.2 Hlavní principy územního plánování v nové právní úpravě. 15 2.2.1 Územně analytické podklady jako jeden z hlavních principů územního plánování 16 2.2.2 Zkušenosti s pořízením územně analytických podkladů ve vybraných obcích – pilotní projekty 17 2.3. Zhodnocení souladu nové právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami 21 3. SROVNÁNÍ STARÉHO A NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA; VÝHODY A NEVÝHODY.. 23 3.1 Cíle územního plánování 23 3.2 Úkoly územního plánování 24 3.3 Kvalifikační předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti 25 3.4 Nástroje územního plánování 27 3.5 Pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace. 29 3.5.1 Působnost ve věcech územního plánování 29 3.5.2 Rozhodování o pořízení územně plánovací dokumentace a schvalování územně plánovací dokumentace 31 3.5.3 Náklady na pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů 33 3.5.4 Proces pořizování územně plánovací dokumentace. 34 4. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JAKO JEDEN Z NÁSTROJŮ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ. 36 4.1 Obecná charakteristika územně analytických podkladů. 36 4.2 Územně analytické podklady a geografický informační systém.. 40 5. FINANCOVÁNÍ VSTUPNÍ ETAPY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ. 44 5.1 Zhodnocení činnosti pořizovatele podle starého stavebního zákona; financování přípravných prací, průzkumů a rozborů a návrhu zadání 44 5.2 Změny ve financování vstupní etapy územního plánování 45 5.3 Srovnání financování vstupní etapy dle starého a nového stavebního zákona; zkušenosti s financováním 48 6. ZKUŠENOSTI S APLIKACÍ NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA; ZKUŠENOSTI S POŘIZOVÁNÍM ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ.. 52 6.1 Nevyjasněné otázky při pořizování územně analytických podkladů. 52 6.2 Zkušenosti obce s rozšířenou působností Vítkov s pořizováním územně analytických podkladů 56 ZÁVĚR... 58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.. 60 PRÁVNÍ PŘEDPISY.. 63 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 64 SEZNAM TABULEK A MAP.. 65 SEZNAM PŘÍLOH... 66 ÚVOD Územní plánování je komplexní činností pořizovatelů ve spolupráci s řadou odborníků, řešící prostorové a funkční využití území v souladu s požadavky na udržitelný rozvoj území. V roce 2006 byla schválena nová právní úprava, která změnila řadu procesních postupů, zavedla nové nástroje územního plánování a zdůraznila význam územního plánování. Analýza starého stavebního zákona ukázala, že nedostatky je možné odstranit jen koncepčně novou úpravou odpovídající novým ekonomickým, sociálním a politickým podmínkám. Novou právní úpravu si vyžádalo i začleňování České republiky do struktur Evropské unie a do společného trhu. Další vliv měla i probíhající reforma veřejné správy, tedy i potřeba efektivně a účinně řešit řadu problémů v oblasti ekonomického rozvoje, životního prostředí a sociální stability. Od nového stavebního zákona se očekává, že ve svých důsledcích, mj. i díky změnám v územním plánování, povede ke zvýšení kvality rozhodování ve stavebním i územním řízení. Změny v územním plánování se dotkly všech úrovní – celostátní, krajské i obecní, ovšem největší dopad budou mít zřejmě právě na nejnižší z těchto úrovní. Jednak díky počtu těchto jednotek a jednak z důvodu zavedení zcela nového institutu – územně analytických podkladů, které (v tomto případě na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností) v pravidelných intervalech vyhodnocují stav území a možnosti využití území. Tím kladou velmi vysoké nároky na personální a technické vybavení úřadů, na rozpočty obcí s cílem zajistit kvalifikovaný přístup a profesionalitu procesu pořizování a jsou tak jednou z nejvýznamnějších změn v novém stavebním zákoně. Právě výše uvedené změny v územním plánování jsou důvodem pro zpracování bakalářské práce. Ta se tedy zaměřuje především na hodnocení změn určité části územního plánování, a to přípravných prací pořizovatele, zpracování průzkumů a rozborů a přípravy podkladů pro návrh zadání územního plánu obce dle starého stavebního zákona a jejich porovnání s novou platnou právní úpravou: nahrazení výše uvedených přípravných prací, průzkumů a rozborů pořízením územně analytických podkladů a provedením doplňujících průzkumů a rozborů v rámci přípravy návrhu zadání územního plánu obce. Cílem bakalářské práce je vyhodnotit změny související s přijetím nového stavebního zákona z pohledu pořizovatele – obce, a to obce s rozšířenou působností jako pořizovatele územně analytických podkladů, které jsou nejvýznamnější změnou na úseku územního plánování na úrovni obcí. V předkládané práci jsou shrnuty závěry z pilotních projektů pořízení územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností Kyjov a Chotěboř, pořízené v roce 2005; část problematiky je demonstrována na příkladě obce s rozšířenou působností Vítkov. 1. ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ 1.1. Obecné zásady územního plánování Podstatou územního plánování je posouzení současného stavu určeného správního území, tedy zastavěné i krajinné části obce, a navržení účelného využití vymezených ploch a pozemků, jejich vzájemného uspořádání a vazeb nezbytných pro harmonický rozvoj. Úkolem územního plánování je zajištění ochrany veřejných zájmů, přiměřeného využívání přírodních zdrojů a možnosti rozvíjení aktivit fyzických a právnických osob. Územní plánování má současně zamezit negativním vlivům z činností lidí na půdu, ovzduší a vodu. Návrh budoucího uspořádání obcí je v územních plánech představován v návrhové mapě (hlavní výkres), v doplňkových výkresech a v podrobné textové části. V návrhové mapě je nutné zachytit vše, co ze stávajícího uspořádání zůstane nezměněno (např. rozložení obydlí, vybavenosti, služeb, výroby, rekreace, komunikací, inženýrských sítí, zemědělské a lesní půdy, vodních ploch), dále to, co musí být ze stávajících staveb a zařízení upraveno z důvodu zajištění bezpečnosti, hygieny, ekologické stability nebo zlepšení funkce, co má být nově vybudováno, co tvoří důležité limity rozvoje území (ochranná pásma, památkové, zemědělské, vodohospodářské zájmy a zájmy ochrany přírody), nové hranice sídla, úpravy přilehlé části krajiny (hraniční zóna sídel), regulativy budoucího vývoje sídla. Návrhová mapa musí vymezit zastavitelné a nezastavitelné plochy v sídle. V územním plánování je nutné řešit nejprve větší územní celky a z nich odvozovat uspořádání jednotlivých obcí a jejich zájmových území.[1] V územním plánování lze často narazit na termín urbanistická koncepce. Tento termín je možné chápat poměrně široce, názory na jeho obsah se proto i značně liší. V územním plánu je nutné chápat urbanistickou koncepci v mezích stanovených zákonem, a to jako výraz záměrů a cílů obce v nakládání s územím. Urbanistická koncepce, jinými slovy urbanistické pojetí, je vyjadřována graficky i slovním popisem ve skladbě, uspořádání, ve vzájemných vztazích a vymezení ploch s rozdílným funkčním využitím a s rozlišnými požadavky na kvalitu prostředí. Jedná se o vztah mezi urbanizovaným (zastavěným) územím, přeměněným stavební činností nebo k zastavění určeným (zastavitelné území) a územím obce, které by mělo být před stavební činností chráněno. Urbanistická koncepce je vyjádřena např. i podmínkami pro uspořádání zeleně v území, organizaci dopravních komunikací a ploch, veřejné infrastruktury a usměrňování dalšího rozvoje nové zástavby.[2] Úkolem urbanisty není jen hledání optimálního řešení pro stavební rozvoj obce, pro rozvoj zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství, turistiky nebo pro posouzení ekologické stability krajiny, ale i hledání takového řešení, které nepoškodí stávající estetickou hodnotu obcí a krajiny a které podle možností vytvoří i hodnoty nové. Urbanistická kompozice se zabývá soubory budov a prostorů, krajinnými celky, hlavními hmotami a plochami a jejich hlavním členěním. 1.2 Z historie stavebního zákona Usměrňování výstavby má v českých zemích dlouholetou tradici. Právní nástroje pro usměrňování výstavby byly v jednotlivých městech vydávány již ve středověku – pravděpodobně nejstarší dochovaný stavební řád je stavební řád jihlavský z roku 1270. Svými počátky stavební právo sahá hluboko do dob monarchie, která z různých důvodů řadou speciálních norem zasahovala do stavební činnosti obyvatel. Jednalo se především o důvody policejní při odvracení škod a nebezpečí hrozících ze stavebních činností a o podporu veřejného zájmu; svojí povahou znamenaly stavební předpisy omezení práva vlastnického. Historie právní stránky územního plánování je však temnější než dějiny vzniku norem pro stavební činnost. Do stavebního zákonodárství našich zemí pronikala myšlenka plánování měst a obcí jen velmi pozvolna. V průběhu let 1815 – 1845 byl již požadován hlavní plán, ale jen pro zakládání nových vesnic nebo znovuzřizování vesnic a regulační plány pro jednotlivé městské ulice zničené požárem nebo povodní.[3] V novodobé historii českého stavebního práva lze rozlišit 4 základní vývojové etapy. První nejdelší, od roku 1886 do druhé poloviny čtyřicátých let minulého století, druhou trvající 9 let (do roku 1958), třetí mezi léty 1958 a 1976, a poslední od roku 1976 do roku 2006, poznamenanou významnějšími novelizacemi stavebního zákona a základních prováděcích vyhlášek v roce 1992 a 1998. V 1. období platilo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku celkem 6 stavebních řádů: V Čechách to byl zákon z 10.4.1886 č. 40 z.z, pro Prahu, Plzeň a České Budějovice, který byl několikrát novelizován a zákon z 8.1.1889 č. 5 z.z. pro všechny ostatní obce v Čechách (český stavební řád pro venkov). Na Moravě platil stavební řád ze dne 16.6.1894 č. 63 z.z. pro města Brno, Olomouc, Jihlavu a Znojmo a jejich obce předměstské a pro ostatní obce stavební řád ze dne 16.6.1894 č. 64 z.z. Pro celé Slezsko platil stavební řád z 2.6.1883 č. 26 z.z.[4] Stavební řády z roku 1886 a let následujících založily základní principy veřejného stavebního práva v moderním pojetí, zakotvily jeho základní instituty a stanovily pravidla pro povolování staveb. Další legislativní práce na novém jednotném celostátním stavebním řádu pokračovaly v období první republiky. Nebyly však dovedeny do konce, protože byly přerušeny světovou válkou. V předpisech z období okupace byly řešeny otázky územního plánování na úrovni tehdejšího stupně poznání uznávajícího potřebu podřízení úprav menšího území potřebám území širšího a potřebám organického vývoje celku. Vládním nařízením č. 48/1940 Sb. byla zřízena Plánovací komise pro hl. m. Prahu a okolí, č. 288/1941 Sb. Byly tak založeny podmínky pro opatřování plánů polohy obcí a jeho finanční podporu. Jedním z prvních poválečných předpisů stavebního práva byl zákon č. 86/1946 Sb., o stavební obnově. Tento právní předpis byl zaměřen především na obnovu válkou poškozených a zničených staveb, jejich změny a opravy. Kvalitativně nový pohled na možnosti regulovat uspořádání zájmového prostoru přinesla zákonná úprava z roku 1949 v podobě zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí. Ten založil pojem územní plánování, jakožto nástroj pro komplexní řešení území namísto dřívějších a tehdejších partikulárně pojatých urbanistických metod (plány polohy, regulační a zastavovací plány). Jednalo se zároveň o začátek druhé vývojové etapy stavebního práva Následovalo vydání řady dalších předpisů a došlo tak k jistému separování tzv. velkého územního plánování, tj. pořizování, projednávání a schvalování územně plánovacích dokumentací. Koncem 50. let byly předpisy územního plánování a stavebního řádu zásadním způsobem novelizovány. Tato vývojová etapa setrvala u oddělení územního plánování od stavebního řádu. Během let 1958-59 byl vydán klíčový předpis – zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování a prováděcí vyhláška č. 153/1959 Ú.l., o územním plánování. Čtvrtou vývojovou etapu – od roku 1976 do roku 2006 – představoval zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a prováděcí vyhlášky k němu. Uvedený soubor předpisů založil moderní kodexovou úpravu stavebního práva. Stavební zákon za úctyhodných 30 let své platnosti prodělal řadu (celkem 21) změn a novelizací - nejvýznamnější v roce 1992 a 1998. Uvedená norma působí i nadále – a mnoho let ještě působit bude, protože řada řízení bude probíhat ještě dlouhou dobu podle starých právních předpisů. Tyto právní předpisy jsou s účinností od 1. ledna 2007 nahrazeny novým stavebním zákonem a prováděcími předpisy.[5] 2. DŮVODY K PŘIJETÍ NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA 2.1 Příprava nového stavebního zákona V rámci přípravy změny stavebního zákona bylo provedeno zhodnocení platného právního stavu. Provedenou analýzou bylo zjištěno, že nedostatky jsou natolik principiální, že je lze odstranit jen koncepčně novou úpravou odpovídající novým ekonomickým, sociálním a politickým podmínkám. Novou právní úpravu si vyžádalo i začleňování České republiky do struktur Evropské unie a do společného trhu. Další vliv měla i probíhající reforma veřejné správy, tedy i potřeba efektivně a účinně řešit řadu problémů v oblasti ekonomického rozvoje, životního prostředí a sociální stability. „Vzájemně vyvážený vztah těchto oblastí je předpokladem udržitelného rozvoje, má dopad na území, je podmiňován jeho možnostmi a vyžaduje dostatečný předstih v přípravě území.“[6] Usnesením č. 612 ze dne 20. června 2001 schválila vláda věcný záměr stavebního zákona a současně uložila ministru pro místní rozvoj zpracovat (ve spolupráci s ministry životního prostředí a vnitra) a předložit vládě návrh nového stavebního zákona. Příprava návrhu nového stavebního zákona představovala rozsáhlý soubor prací zahrnující i přípravu pracovních znění návrhů prováděcích právních předpisů. Rovněž bylo nezbytné řešit vztah ke všem právním předpisům, jichž se změna stavebního práva měla dotknout, a to zpracováním návrhu samostatného zákona o změně některých zákonů souvisejících se stavebním zákonem a samostatného zákona o nuceném omezení a nuceném přechodu práv k pozemkům a stavbám (zákon o vyvlastnění). Nová koncepce si vyžádala revizi více než 40 zákonů, ve kterých se v posledních 15 letech prosazovala neracionální tendence dotčených orgánů vydávat ve své působnosti samostatná podkladová správní rozhodnutí ve věci, o které se rozhoduje v postupech nebo řízeních podle stavebního zákona. Zohledněn byl rovněž zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, který podstatným způsobem ovlivňuje výkon veřejné správy a součinnost dotčených orgánů chránících veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. „Nový správní řád upravuje nové postupy a nové instituty, jež si vyžádaly výrazné změny v právní úpravě územního plánování a stavebního řádu. Nový stavební zákon vychází z nového správního řádu a přizpůsobuje mu činnosti orgánů územního plánování a stavebních úřadů, přičemž upravuje v nezbytné míře odchylky od obecné úpravy.“[7] Nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu byl přijat v březnu roku 2006; dne 1.1.2007 nabyl účinnosti a nahradil tak dosavadní platnou legislativu na úseku územního plánování a stavebního řádu. Nové prováděcí předpisy a změny starých prováděcích předpisů byly přijaty v listopadu 2006 s účinností od 1.1.2007. V souvislosti s novým stavebním zákonem byl dále přijat zákon „o vyvlastnění“ a „změnový“ zákon - viz tabulka. Tab. 1 Nové předpisy na úseku územního plánování a stavebního řádu +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | | | | | | |NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY |STARÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY | | | | |NA ÚSEKU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, STAVEBNÍHO ŘÁDU A|NA ÚSEKU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, STAVEBNÍHO ŘÁDU | |VYVLASTNĚNÍ |A VYVLASTNĚNÍ | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| | | | | | | |ZÁKONY |ZÁKONY | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| |zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a |zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a | |stavebním řádu |stavebním řádu | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| |zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení | | |vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě | | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| |zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých | | |zákonů souvisejících s přijetím stavebního | | |zákona a zákona o vyvlastnění | | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| | | | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| | | | | | | |PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY |PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| |vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně |vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně | |analytických podkladech, územně plánovací |plánovacích podkladech a územně plánovací | |dokumentaci a způsobu evidence územně |dokumentaci | |plánovací činnosti | | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| |vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných | | |požadavcích na využívání území | | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| |vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě|vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí| |územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a |některá ustanovení stavebního zákona | |územního opatření | | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| |vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí | | |některá ustanovení stavebního zákona ve věcech| | |stavebního řádu | | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| |vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných | | |inspektorech | | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| |vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb| | |----------------------------------------------+---------------------------------------------| |vyhláška č. 502/2006 Sb., kterou se mění |vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných | |vyhláška č. 137/1998 Sb. |technických požadavcích na výstavbu | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Nový stavební zákon má podle důvodové zprávy ve svých důsledcích vést ke zvýšení kvality rozhodování ve stavebním i územním řízení. Podkladem pro rozhodování v území jsou nástroje územního plánování – územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentace. „Změny prováděné v uspořádání území a na jednotlivých pozemcích mají vždy vliv na širší okolí, jeho kvalitu mohou významně ovlivnit a jsou i na ní závislé. Územní plánování je výrazem potřeby společnosti z těchto důvodů usměrňovat nakládání s územím a s jeho částmi a chránit při tom veřejné zájmy.“ Účelem nové právní úpravy je vytvořit podmínky pro zohlednění různorodých zájmů a potřeb společnosti, např. státní správy a územní samosprávy, veřejného a soukromého sektoru, zájmů investorů a veřejnosti. Stará právní úprava znamenala především problém zastaralých institutů územního plánování: řada novelizací starého stavebního zákona narušila původní systematiku a soudržnost stavebního zákona, některé právní instituty byly používány, aniž by měly dostatečné důsledky na změny v území, jiné v praxi zcela scházely, např. nástroj pro koordinaci územně plánovací činnosti v mezinárodních, republikových a přeshraničních souvislostech. Za další problém lze považovat nedůslednost při rozhodování v území v rámci pořizování územně plánovací dokumentace a v rámci územního řízení, spočívající v rozhodování o obdobných otázkách různou formou, neexistence zjednodušujících forem řízení a možnosti racionalizace postupů. Rovněž se nedařilo účinně a rychle řešit rozpory mezi jednotlivými správními úřady na různých úrovních, zapříčiněné nejednotnou právní úpravou při spolupráci orgánů státní správy chránících veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Dalšími problémy pak byla nemožnost účasti veřejnosti při pořizování územně plánovací dokumentace a v územním řízení, nedostatečně zaručená účast zástupců územních samospráv při nalézání řešení rozdílných požadavků dotčených správních úřadů a nehospodárnost z pohledu administrativy z důvodu procesní i obsahové duplicity právních předpisů zabývajících se posuzováním vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí.[8] 2.2 Hlavní principy územního plánování v nové právní úpravě Hlavními principy řešení na úseku územního plánování jsou úprava, postavení a kompetence orgánů územního plánování; zajištění přístupu veřejnosti k informacím o území; zaručení její účasti a odborné pomoci v procesech územního plánování; nové pojetí kvalifikačních podmínek pro výkon územně plánovací činnosti; územně analytické podklady; politika územního rozvoje jako celostátní nástroj územního plánování; zásady územního rozvoje jako nový nástroj územního plánování krajů; územní plán a regulační plán jako nástroje územního plánování obcí, umisťování staveb a jejich změn, změna jejich účelu a vlivu na využití území, změna využití území a ochrana důležitých zájmů v území na základě územního rozhodnutí a na základě nově zavedeného institutu územního souhlasu, který nahrazuje územní rozhodnutí; územní opatření, které upravuje poměry v území formou opatření obecné povahy; vymezení zastavěného a nezastavěného území s odlišnými podmínkami povolování změn ve využívání území; jiné pojetí spolupráce dotčených orgánů hájících při pořizování územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace a v územním řízení veřejné zájmy podle zvláštních předpisů; přijetí lhůt pro rozhodování a jeho racionálního rozsahu, jakož i požadavku na účast veřejnosti; nové pojetí transposice požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES, ze dne 27. června 2001, o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, směrnice Rady 92/43/EHS ze den 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979, o ochraně volně žijících ptáků. (tato problematika je rozebrána podrobněji v kapitole 2.3). „Kromě zabezpečení přístupu k informacím na základě naplnění požadavků Aarhuské úmluvy je upravena účast veřejnosti v postupech a řízeních podle stavebního zákona, tradičně při projednávání územně plánovací dokumentace a nově zejména ve veřejném územním řízení, a to i zavedením zvláštního institutu zástupce veřejnosti, kterému je svěřeno oprávnění podávat námitky a také všechny řádné a mimořádné opravné prostředky. Přístup k právní ochraně je kromě možnosti správních žalob podávaných občanskými sdruženími rozšířen i na zástupce veřejnosti. Nově byla novelou soudního řádu správního (zákon č. 127/2005 Sb.) upravena možnost podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, kterým budou podle návrhu zákona vydávány územně plánovací dokumentace. Soudní přezkum opatření obecné povahy a rozhodnutí vydávaných podle stavebního zákona je zabezpečen podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů, a to nově podle § 101a a násl. s.ř.s. i opatření obecné povahy, přičemž návrhy mohou podávat ti, kteří tvrdí, že byli na svých právech zkráceni.“[9] 2.2.1 Územně analytické podklady jako jeden z hlavních principů územního plánování Jedním z hlavních principů řešení na úseku územního plánování dle nové právní úpravy je pořizování územně analytických podkladů, které poskytnou trvale, soustavně a odborně aktualizované vyhodnocení stavu území, jeho limitů a možností jeho využití, a které jsou nezbytné pro kvalitní, kvalifikované a hospodárné pořizování územně plánovací dokumentace, územní rozhodování, projektovou činnost a vyhodnocování vlivů záměrů na podmínky udržitelného rozvoje. „Pro kvalifikovanou, efektivní a odbornou územně plánovací činnost, pro územní rozhodování stavebních úřadů a projektovou přípravu je nezbytná kvalitní trvale aktualizovaná znalost o možnostech území a limitech jeho využití, které určují správní úřady na základě ochrany veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů.“[10] Územně analytické podklady nahradí vstupní etapu průzkumů a rozborů pro vybraná území, která je financována územními samosprávami a která je získávána nesoustavně a nepravidelně při pořizování územně plánovací dokumentace. Další prostředky vynakládají obce na smluvně zajišťovanou odbornou podporu nedostatečné profesionality úředníků/pořizovatelů. Od nové právní úpravy se v konečném důsledku očekává snížení nákladů na územní plánování. Současně se výrazně zlepší informační servis pro veřejnost o stavu a možnostech území, o podmínkách pro projektovou přípravu a realizaci staveb i pro jejich povolování. Dojde k výraznému posílení právní jistoty a hodnověrnosti opatření veřejné správy, přispívající k hospodárnému využívání území a k šetření neobnovitelných zdrojů. Očekávaným důsledkem je hospodárnější využívaní existující veřejné infrastruktury a vhodnější lokalizace nové veřejné infrastruktury, díky kterým bude dosaženo většího užitku investic z veřejných rozpočtů. 2.2.2 Zkušenosti s pořízením územně analytických podkladů ve vybraných obcích – pilotní projekty V souvislosti s přípravou nového stavebního zákona zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj řadu ověřovacích prací projektantům z praxe. Práce na přípravě návrhu zákona prokázaly, že před jeho schválením je nezbytné modelově ověřit navrhovaný obsah a postupy pořizování územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností a jejich provázanost s územně analytickými podklady krajů a se zásadami územního rozvoje, jakož i jejich skutečné přínosy v praxi. V březnu roku 2004 bylo k tomu účelu a na základě všeobecné nabídky Ministerstva pro místní rozvoj uzavřeno několik trojstranných úmluv (Ministerstvo pro místní rozvoj – kraj – obec s rozšířenou působností) o spolupráci. Metodickým poradenstvím pro zpracování modelu územně analytických podkladů a zpracováním metodického zobecnění vycházejícího z prací na tomto modelu byl pověřen Ústav územního rozvoje v Brně. Pro pilotní projekt územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností byly vybrány obce Kyjov, Chotěboř, Uničov a Litovel. Kyjov Obec s rozšířenou působností, která v období přípravy nového stavebního zákona disponovala poměrně rozsáhlým pokrytím území obce územními plány, velkou rozpracovaností územně plánovací dokumentace a poměrně slušným vybavením geoinformačními technologiemi. Na pořízení pilotního projektu se podílela řada institucí: Ministerstvo pro místní rozvoj, Jihomoravský kraj, Ústav územního rozvoje, Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze, Arch. Design Brno. Pořízení modelových územně analytických podkladů vyvrcholilo projednáním ve fiktivní Radě obcí pro udržitelný rozvoj území s přizváním starostů všech 42 obcí celého správního území obce s rozšířenou působností Kyjov. Přítomní ocenili značný rozsah získaných údajů o stavu území a o záměrech v území, které jsou v územně analytických podkladech k dispozici v podobě tematických výkresů zobrazujících hodnoty území, přírodní podmínky, dopravní a technickou infrastrukturu, limity využití území. Jedním z výstupů modelových územně analytických podkladů je mj. výčet problémů k řešení – viz obr. 1. Obr. 1 Kyjov – Schéma problémů k řešení Zdroj: Janíková Jana, 2005 Doplňující informace ke grafickým údajům tvoří údaje ze statistiky v členění do tří tematických celků, které tvoří pilíře udržitelného rozvoje: sociální údaje, hospodářské údaje a údaje o životním prostředí. Souhrně jsou pak problémy k řešení zobrazeny v tzv. problémovém výkresu, který zahrnuje všechny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích – viz obr. 2. Obr. 2 Kyjov – Problémový výkres Zdroj: Janíková Jana, 2005 Účast v modelovém pořizovacím procesu, a to v přímé spolupráci s experty dalších zúčastněných institucí, přinesla řadu výsledků, mj. poznání, že územně analytické podklady umožní širokou škálu jejich využití pro územní samosprávu a veřejnou správu (především jejich obsahový a formální standard, stejně zaručená permanentní aktualizace), a to při tvorbě rozvojových konceptů, strategických dokumentů, rozpočtových výhledů a deskriptorů území všeobecně. Územně analytické podklady rovněž budou znamenat úsporu nákladů na průzkumy a rozbory při pořizování územních plánů obcí. Chotěboř Obec s rozšířenou působností, která v období přípravy nového stavebního zákona disponovala velmi nízkým pokrytím území obce územními plány, nízkou rozpracovaností územně plánovací dokumentace a nulovým vybavením geoinformačními technologiemi. Tato obec byla vybrána jako protipól poměrně dobře vybavené obce Kyjov. Zatímco obec Kyjov pořizovala územně analytické podklady ve spolupráci s odbornými firmami a sama se na pořizováni velmi výrazně podílela, obec Chotěboř zadala celé pořízení územně analytických podkladů odborné firmě. Obr. 3 Chotěboř - Problémový výkres Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina: Modelové pořízení územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Chotěboř, 2004. Dostupné na www: http://mapy.kr-vysocina.cz/mapserv/chotebor_uap/ Praktické zkušenosti z pořizování územně analytických podkladů obce jsou následující: Obce mají zájem o regionální problémy a záležitosti, jsou ochotny společně se podílet na jejich analýze i řešení, se znalostí širšího územního kontextu jsou při posuzování nadregionálních, regionálních i lokálních priorit realističtější a vstřícnější. Musí být však splněny následující podmínky: „expertní výstupy profesionálních analytiků musí být dobře zpracovány do srozumitelného informačního výstupu – výsledného modelu zobrazení území (nejsrozumitelnější jsou: vizualizace, obrazy územních průmětů – kartogramy, 3D modely), výsledný model zobrazení území musí být přirozeně modelem sdíleným (shoda zúčastněných), výsledný model musí být modelem systémovým, územně orientovaným, s dopřednými vazbami (doporučeními co, kde a proč rozvíjet) a zpětnými vazbami (co, kde a jak korigovat) a v doporučeních, výstupech a požadavcích musí být dynamicky vyrovnávány jeho tři segmenty, a to environmentální, hospodářský a sociální“.[11] 2.3. Zhodnocení souladu nové právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami Nová právní úprava je v souladu s Ústavou a s ústavním pořádkem České republiky. Rovněž je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a neodporuje relevantním právním aktům Evropských společenství, tzn. že je s nimi slučitelná. Evropská charta místní samosprávy, jako právní dokument Rady Evropy, vstoupila pro Českou republiku v platnost dnem 1. září 1999, Ministerstvem zahraničních věcí byla uveřejněna pod č. 181/1999 Sb. Hlavním obsahem a účelem této charty je ochrana a posilování místní samosprávy v různých evropských zemích. Principy charty jsou v nové právní úpravě zahrnuty. V novém stavebním zákoně jsou zohledněny závazky, které vyplývají pro Českou republiku z následujících úmluv: Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (ETS č. 121), Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy (rok 2000), Úmluva o ochraně archeologického dědictví (ETS č. 143), Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech ochrany životního prostředí, Řídící principy trvale udržitelného územního rozvoje evropského kontinentu – přijato evropskou konferencí ministrů zodpovědných za územní plánování v zemích Rady Evropy v Hannoveru/2000, Evropská (ETS č.176, č. 13/2005 Sb. mezinárodních smluv). Evropská úmluva o krajině, jako právní dokument Rady Evropy, vstoupila pro Českou republiku v platnost dnem 1. října 2004. V novém stavebním zákoně je naplněn požadavek čl. 5 – Všeobecná opatření, písm. a) a b) „právně uznat krajinu jako základní složku prostředí, v němž obyvatelé žijí, jako výraz rozmanitosti jejího společného kulturního a přírodního dědictví a základ jejich identity.“[12] Základním nástrojem Evropské dohody v oblasti “územního plánování včetně stavebního a urbanistického plánování” je vzájemná spolupráce smluvních stran. Konkrétně je tato spolupráce upravena následujícími články Evropské dohody: čl. 81 – Životní prostředí, čl. 82 – Doprava, čl. 83 – Telekomunikace, čl. 87 – Regionální rozvoj „Nová právní úprava dále transponuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES, ze dne 27. června 2001, o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979, o ochraně volně žijících ptáků, v rozsahu, v jakém se týkají politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace jakožto koncepcí posuzovaných z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a vlivů na evropská chráněná území přírody Natura 2000. Směrnice o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí stanoví dvě možné cesty transposice jejích požadavků do práva členských států. První možností je začlenění těchto požadavků "do stávajících postupů", druhou je jejich zahrnutí "do postupů vytvořených k dosažení souladu s touto směrnicí". V českém právním prostředí to znamená buď novelizaci platného zákona, nebo přijetí zákona nového. Transposice směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí byla zajištěna přijetím zákona č. 93/2004 Sb., účinného od 1. května 2004, kterým byla do zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, včleněna nová právní úprava týkající se posuzování vlivů koncepcí (tzv. SEA).“[13] Mezi tyto koncepce patří také politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace. Některá z připomínkových míst při projednávání návrhu nového stavebního zákona požadovala řešení komplikované situace vhodnějším způsobem. Obě procedury, tj. posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) a pořizování územně plánovací dokumentace se ve značné míře obsahově i procesně překrývají. „Již zkušenost s realizací původního zákona č. 244/1992 Sb. na územně plánovací dokumentaci prokázala, že toto řešení přináší velké transakční náklady na straně projektantů a výrazné zvýšení výdajů veřejné správy, především obcí a krajů, na pořizování územně plánovací dokumentace.“ Stará právní úprava požadovala od projektanta i od veřejnosti, aby se orientovala ve třech vedle sebe položených právních předpisech, které společně upravují pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace a její posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Vznikaly tak vedle vlastní územně plánovací dokumentace dva další elaboráty, které se obsahově s územně plánovací dokumentací částečně překrývají. Z těchto důvodů byly příslušné požadavky evropských směrnic přímo začleněny do nového stavebního zákona. Tím se vyloučila možnost duplicitního zpracování týchž informací a analýz pro obě procedury a možnost duplicitního projednávání s dotčenými orgány a s veřejností. Kompetence MŽP a krajských úřadů jako "příslušných orgánů", které posuzují vyhodnocení vlivů na životní prostředí a vydávají zvláštní stanovisko z hlediska těchto vlivů, přitom zůstaly zachovány; jejich kompetence a rozsah posuzování jsou stanoveny zvláštním předpisem. V novém stavebním zákoně byly rovněž zohledněny některé požadavky směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Jedná se především o požadavek, aby posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) bylo rozšířeno o posuzování vlivů na území evropské soustavy chráněných území "Natura 2000" (evropsky významné lokality a ptačí oblasti), pokud orgán ochrany přírody ve svém stanovisku nevyloučí možnost negativního vlivu pořizované územně plánovací dokumentace na tyto lokality.[14] Nový stavební zákon lze tedy považovat za ucelenou právní úpravu upravující proces pořizování a zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace a současně zahrnující většinu existujících požadavků na jejich obsah. Výjimku tvoří požadavky stanovené zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 285/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tyto požadavky zůstaly upraveny zvláštními předpisy. 3. SROVNÁNÍ STARÉHO A NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA; VÝHODY A NEVÝHODY 3.1 Cíle územního plánování Základním cílem územního plánování je vytváření předpokladů pro udržitelný rozvoj území. Ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot územní a koordinace výstavby a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území je obsažena ve staré (§ 1 starého stavebního zákona) i nové právní úpravě (§ 19 nového stavebního zákona), jen je definována odlišným způsobem. Nová právní úprava stanoví cíle územního plánování obsáhleji a rozšiřuje cíle o ochranu urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a o ochranu nezastavěného území. „Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území“.[15] 3.2 Úkoly územního plánování Stará (§ 2 starého stavebního zákona) i nová právní úprava (§ 20 nového stavebního zákona) řeší úkoly územního plánování obdobným způsobem. Úkoly ve starém stavebním zákoně se však ve větší míře týkají koncepce výstavby, její koordinace, územně technických důsledků připravovaných staveb, umístění staveb a územně technického vybavení území. Nový stavební zákon se zaměřuje na koncepci rozvoje území jako celku včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území. Mezi úkoly územního plánování dle nové právní úpravy patří například prověřování a posuzování potřeb změn v území včetně veřejného zájmu na jejich provedení, přínosy změn v území, řešení problémů a rizik s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí a geologickou stavbu území, hospodárné využívání veřejné infrastruktury, stanovení urbanistických, architektonických a estetických požadavků na využívání a prostorové uspořádání území a jeho změny, především při umístění, uspořádání a řešení staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. Mezi další úkoly pak patří ochrana území před ekologickými a přírodními katastrofami, vytváření podmínek pro zajištění civilní ochrany, pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů, pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Důležitým úkolem v nové právní úpravě je uplatňování poznatků zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče a vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, jehož součástí je posuzování vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Oběma právním úpravám je společné stanovení účelného využití a prostorového uspořádání území a určení nutných asanačních, rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území. 3.3 Kvalifikační předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti Zcela odlišně se nová právní úprava staví ke kvalifikačním požadavkům na úředníky/pořizovatele. Dle starého stavebního zákona k výkonu územně plánovací činnosti postačovalo středoškolské vzdělání a osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. Projevovala se tak výrazná asymetrie a nevyhovující disproporce v požadavcích na odborné vzdělání a praxi pro projektanty územně plánovací dokumentace (autorizované osoby) a pro pracovníky veřejné správy. Stará právní úprava jednoznačně prokázala, že k výkonu územně plánovací činnosti pracovníky obecních a krajských úřadů je nezbytné potřebné odborné vzdělání a praxe, kterou nemůže nahradit osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu. Nezbytnou podmínkou pro výkon činnosti pořizovatele územně plánovací dokumentace obecními úřady je zařazení osob splňujících kvalifikační požadavky podle § 24 nového stavebního zákona: „Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona: Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu. Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má: a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě (odpovídající praxe), nebo b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.“[16] Současně splňují kvalifikační požadavky vzdělání a praxe rovněž ti úředníci, kteří vykonávali ke dni nabytí účinnosti nového stavebního zákona územně plánovací činnost na ministerstvu, krajském úřadu nebo obecním úřadu (§ 189 odst. 3 nového stavebního zákona nepřesně hovoří o kvalifikačním předpokladu, lze však dovozovat, že se jedná o požadavky ve smyslu § 24 nového stavebního zákona) a měli kvalifikaci zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost v územním plánování. Řada obcí s rozšířenou působností se na splnění kvalifikační podmínky podle nového stavebního zákona připravila již v průběhu příprav nového stavebního zákona – tzn. příslušní úředníci vykonali před nabytím účinnosti nového stavebního zákona zkoušku zvláštní odborné způsobilosti, začali v průběhu roku 2006 vykonávat územně plánovací činnost a splnili tak 1.1.2007 kvalifikační požadavky podle § 189 odst. 3 stavebního zákona. Mnoho obcí však nový stavební zákon zastihl nepřipravené. Vzhledem k tomu, že požadavky podle § 24 nového stavebního zákona lze jen obtížně splnit (řadě obcí se ve výběrovém řízení nepodařilo obsadit funkci pořizovatele), vydalo v březnu roku 2007 Ministerstvo pro místní rozvoj metodický pokyn, ve kterém uvádí, že kvalifikační požadavky nelze vykládat tak, že každý uchazeč o zaměstnání na obecním nebo krajském úřadu musí splňovat požadavek osvědčení zvláštní odborné způsobilosti, praxe i vzdělání předem. „Takový výklad by ve svých důsledcích vedl k tomu, že obce a kraje by do svých úřadů mohly přijímat jen velmi omezenou skupinu nových pracovníků, a to pracovníky, kteří již mají vykonánu zkoušku zvláštní odborné způsobilosti a mají praxi v daném oboru (tedy osoby, které již pracovaly jako úředníci ve veřejné správě). Takový výklad by bylo možné označit za absurdní zvláště z toho důvodu, že jiný než uvedený uchazeč o zaměstnání by žádným způsobem nemohl získat osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti a ani praxi v oboru územního plánování. Za správný a jediný možný považujeme naopak výklad, kdy uchazeč o zaměstnání na obecním nebo krajském úřadu může být na úřadě zaměstnán a může vykonávat územně plánovací činnost, aniž by předem splňoval požadavky dle § 24 nového stavebního zákona, ovšem pod dohledem a pod vedením úředníka, který uvedené kvalifikační požadavky splňuje. Pod tímto dohledem bude pracovat do doby, než bude kvalifikační požadavky sám splňovat“.[17] Osobám bez odpovídajícího vzdělání, na které se nevztahuje ustanovení § 189 odst. 3 stavebního zákona, může Ministerstvo pro místní rozvoj (konkrétně odbor územního plánování) udělit podle § 195 stavebního zákona výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání v případě prokazatelné kvality práce na úseku územního plánování. Zákon však nestanoví, jakým způsobem se výjimky udělují a nestanoví ani formu. „Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodování o subjektivním právu žadatele o udělení výjimky, je třeba na celou záležitost nahlížet tak, že se o udělení výjimky rozhoduje správním rozhodnutím vydaným ve správním řízení. Podle § 192 nového stavebního zákona se na postupy a řízení použijí ustanovení správního řádu, pokud stavební zákon nestanoví jinak (což v tomto případě stavební zákon nečiní). Tento postup umožňuje žadateli rovněž možnost využití opravného prostředku (rozkladu) proti vydanému rozhodnutí.“[18] Nový stavební zákon rovněž nestanoví žádná kritéria, podle kterých by měla být posuzována prokazatelná kvalita práce na úseku územního plánování. Záleží tedy na ustálení rozhodovací praxe Ministerstva pro místní rozvoj při udělování výjimek. „Kvalitu práce lze posoudit podle úrovně jejích výstupů, délky praxe, hodnocení zaměstnavatele nebo objednatele zakázky, atd. Kromě náležitostí žádosti uvedených v § 45 odst. 1, resp. § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. by žadatel o udělení výjimky měl, ve vlastním zájmu, svou žádost řádně odůvodnit a doložit prokazatelnou kvalitu práce na úseku územního plánování.“[19] Výše uvedený metodický pokyn sice odstranil tvrdost zákona, přesto lze pochybovat o tom, zda jsou uvedené kvalifikační požadavky správně vymezeny. Omezení kvalifikačního požadavku pouze na architekty a stavební inženýry se třemi roky praxe vyřazuje geoinformatiky, geodety nebo geografy, jejichž působení při pořizování např. územně analytických podkladů se ukazuje jako velmi vhodné. Jako velmi problematické se rovněž jeví úředně přiznané splnění kvalifikačních požadavků podle § 189 odst. 3 nového stavebního zákona, které nemůže znamenat automaticky skutečné kvalifikační předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti. Vzhledem k tomu, že architektura, urbanismus a územní plánování se na žádné střední škole nevyučuje, lze pochybovat o skutečných odborných předpokladech úředníků se středoškolským vzděláním a lze předpokládat do budoucna omezení jejich činnosti v úřadech územního plánování např. stanovením podmínky si potřebné vzdělání doplnit. V opačném případě dojde ke zlepšení výkonu v územně plánovací činnosti až za velmi dlouhou dobu (může jít i o desítky let). 3.4 Nástroje územního plánování Odlišně upravuje nový stavební zákon nástroje územního plánování. Zatímco územně plánovací dokumentace nezaznamenala výraznější změny, v územně plánovacích podkladech se objevuje zcela nový institut - územně analytické podklady. Další novinkou mezi nástroji územního plánování je politika územního rozvoje – jedná se o koncepční dokument na celostátní úrovni. Starý stavební zákon rozeznává - územně plánovací podklady, které tvoří územní generel, územní prognóza, urbanistická studie a územně technické podklady, - územně plánovací dokumentaci, která zahrnuje územní plán vyššího územního celku, územní plán obce a regulační plán a - územní rozhodnutí. Nový stavební zákon rozlišuje - územně plánovací podklady, jejichž součástí jsou územně analytické podklady a územní studie, - politiku územního rozvoje, - územně plánovací dokumentaci, která zahrnuje zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán, - územní rozhodnutí, které může být v zákonem stanovených případech nahrazeno územním souhlasem - územní opatření, - úpravu vztahů v území (předkupní právo a náhradu za změnu v území). Územně plánovací podklady podle nové právní úpravy tvoří územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav území a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území. Územně analytické podklady jsou povinným výstupem územně plánovací činnosti, jsou průběžně aktualizovány na základě nových údajů o území a průzkumů území, jejich úplná aktualizace je pořizována ve dvouletých intervalech. Územně analytické podklady jsou projednávány v Radě obcí pro udržitelný rozvoj území, v případě, že byl tento zvláštní orgán obce zřízen. Územní studie se neprojednává ani neschvaluje, příslušný orgán územního plánování pouze schvaluje možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace. Pořizována je v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací, z vlastního nebo jiného podnětu. Územně analytické podklady nahradily původní územně technické podklady, které nebyly povinným nástrojem, a územní studie nahradila urbanistickou studii, územní generel a územní prognózu, čímž došlo ke sjednocení uvedených územně plánovacích podkladů. Jejich původní rozdělení nenašlo v minulosti opodstatnění. V územně plánovací dokumentaci na úrovni krajů nahradily zásady územního rozvoje územní plán velkého územního celku. Zatímco územní plán velkého územního celku byl zpracováván pro vymezené území více obcí, popřípadě okresů, zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje. Oběma dokumentům je společné vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, v nadmístních souvislostech území kraje (staronovým termínem je pak v nové právní úpravě termín územní rezerva – budoucí využití území). Územně plánovací dokumentace na úrovní obcí je v obou právních úpravách v podstatě totožná. Změnou v případě územního plánu je odlišné vymezení obsahu územního plánu, který je dělen na vlastní obsah územního plánu a jeho odůvodnění. Jak obsah, tak odůvodnění obsahují textovou a grafickou část; povinnými výkresy jsou v části obsahu: výkres základního členění území, hlavní výkres, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a výkres etapizace, v části odůvodnění pak: koordinační výkres, výkres širších vztahů a výkres předpokládaných záborů půdního fondu. V případě územního rozhodnutí lze zaznamenat jedinou podstatnější změnu a to možnost jeho nahrazení územním souhlasem za podmínek daných zákonem. Nová právní úprava rozlišuje tyto druhy územních rozhodnutí: rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně stavby a změně vlivu na využití území, rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků a rozhodnutí o ochranném pásmu. Nová právní úprava však obsahuje i zcela nové nástroje územního plánování a to územní opatření a úpravu vztahů v území zahrnující předkupní právo a náhradu za změnu v území. Územní opatření se vztahuje ke stavební uzávěře a k asanaci území. Oba pojmy jsou známé již ze starého stavebního zákona, ten je však upravoval odlišně. Úprava vztahů v území (předkupní právo a náhrada za změnu v území) jsou nástroje související se změnou vlastnických vztahů a to vždy se zřetelem na zásah na využití území ve veřejném zájmu. 3.5 Pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace 3.5.1 Působnost ve věcech územního plánování Nová právní úprava přinesla změny v působnosti ve věcech územního plánování. Podle starého stavebního zákona byly orgány územního plánování obce, kraje, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany (§ 12 starého stavebního zákona). Obec pořizovala v přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady (§ 13 starého stavebního zákona). Na žádost obce pořizoval územní plán obce, regulační plán a územně plánovací podklady obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 14 starého stavebního zákona). Krajský úřad vykonával působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro obce, pořizoval územní plány velkých územních celků a územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost. Ministerstvo pro místní rozvoj pořizovalo územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost a územně technické podklady pravidelně prověřující stav a záměry uspořádání území pro celé území České republiky, současně vykonávalo působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro hlavní město Prahu a pro kraje (§ 14 starého stavebního zákona). Ministerstvo obrany pořizovalo územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů (§ 15 starého stavebního zákona). Podle nového stavebního zákona je působnost ve věcech územního plánování svěřena orgánům obcí a krajů, Ministerstvu pro místní rozvoj a na území vojenských újezdů Ministerstvu obrany (§ 5 nového stavebního zákona). Obecní úřad obce s rozšířenou působností (úřad územního plánování) v přenesené působnosti pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce, pořizuje územně plánovací podklady, pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu, pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu, je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí, je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území a podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti (§ 6 odst. 1 nového stavebního zákona). Pořizovat územní plán a regulační plán pro území obce, vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu, podávat návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti a pořizovat územní studii, případně na základě veřejnoprávní smlouvy vykonávat tuto působnost pro obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, může podle § 6 odst. 2 nového stavebního zákona v přenesené působnosti také ten obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti podle § 24 nového stavebního zákona. Krajský úřad v přenesené působnosti pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu, pořizuje územně plánovací podklady, je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností, je dotčeným orgánem v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí, vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech, určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem stanovených případech a vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod (§ 7 nového stavebního zákona). Odlišně je působnost ve věcech územního plánování upravena pro hlavní město Prahu (§ 8 nového stavebního zákona). Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů vydává územní plán a regulační plán, projednává územně analytické podklady a územní studie, podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti. Újezdní úřad pro území vojenského újezdu pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii, pořizuje územně analytické podklady, poskytuje územně plánovací informace, připravuje návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti (§ 10 nového stavebního zákona). Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a vykonává státní dozor ve věcech územního plánování, pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady a vede evidenci územně plánovací činnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků územního plánování, urbanismu, architektury a poznatků stavebně technických, jakož i veřejných zájmů ve výstavbě a stavebnictví, zejména v ochraně životů a zdraví, v péči o životní prostředí a v ochraně kulturního, archeologického a přírodního dědictví (§ 11 nového stavebního zákona). Řešením koncepčních otázek teorie a praxe v oboru územního plánování, urbanismu a architektury pověřilo stávající organizační složku státu – Ústav územního rozvoje v Brně. Novým orgánem ve věcech územního plánování (zvláštním orgánem), který může být zřízen starostou obce s rozšířenou působností se souhlasem obcí v jejím správním obvodu je Rada obcí pro udržitelný rozvoj území. Rada obcí projednává zejména územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a vyhodnocení vlivu územních plánů na udržitelný rozvoj území. Cílem zřízení tohoto orgánu je vytvořit podmínky pro společné posuzování uvedených dokumentů pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností. Předsedou Rady obcí pro udržitelný rozvoj území je starosta obce s rozšířenou působností, přičemž členy rady jsou zástupci jednotlivých obcí. K jednání tohoto orgánu musí být vždy ze zákona přizván zástupce kraje (§ 9 nového stavebního zákona). Zásadním rozdílem mezi starou a novou úpravou je skutečnost, že územní plány může pořizovat pouze obec splňující kvalifikační požadavky podle § 24 nového stavebního zákon. Tam, kde obec takovéto požadavky nesplňuje, pořizuje územní plány obec s rozšířenou působností, která má za povinnost zaměstnat úředníky splňující výše uvedené kvalifikační požadavky. Pořízení územních plánů však není povinné, záleží pouze na té konkrétní obci, zda se pro pořízení územního plánu rozhodne. Územně analytické podklady může na úrovni obcí pořizovat pouze obec s rozšířenou působností. Ostatním obcím tato pravomoc nepřísluší ani v případě, že zaměstnají úředníka splňujícího kvalifikační požadavky. 3.5.2 Rozhodování o pořízení územně plánovací dokumentace a schvalování územně plánovací dokumentace O pořízení územně plánovací dokumentace rozhodoval z vlastního nebo jiného podnětu ten orgán, který byl příslušný k jejímu schválení (§ 17 starého stavebního zákona). Na projednávání a schvalování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů se nevztahovaly obecné předpisy o správním řízení (§ 28 starého stavebního zákona). Územní plány velkých územních celků pro svá území schvaloval v samostatné působnosti kraj, územní plány obcí a regulační plány pro svá území schvalovala v samostatné působnosti obec, územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů schvalovalo Ministerstvo obrany – tuto pravomoc si mohla vyhradit vláda (§ 26 starého stavebního zákona). Návrh územně plánovací dokumentace posuzoval před schválením nadřízený orgán územního plánování s ohledem na uplatnění zájmů přesahujících území kraje nebo obce, koordinaci využívání navazujících území a z hlediska souladu obsahu návrhu a postupu při jeho projednání s tímto zákonem a s ostatními právními předpisy včetně prověření souladu územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku a regulačního plánu s územním plánem obce a s územním plánem velkého územního celku (§ 25 starého stavebního zákona). V nové právní úpravě má rozhodující úlohu při rozhodování o pořízení územně plánovací dokumentace zastupitelstvo obce, pro jejíž území se územně plánovací dokumentace pořizuje. Zastupitelstvo obce rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního plánu a vydává v samostatné působnosti územní plán. Regulační plán vydává v přenesené působnosti rada obce. Pokud není pro území obce pořizován územní plán, je radě obce svěřena působnost vydat samostatné opatření obecné povahy o vymezení zastavěného území (§ 6 nového stavebního zákona). Zastupitelstvo kraje kromě jiných činností vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje. Rada kraje v zákonem stanovených případech na základě dohody s příslušnými obcemi vydává regulační plán. Rada kraje určuje svým nařízením úřady pro výkon činnosti pořizovatele za podmínek stanovených zákonem. Současně má možnost svým nařízením tuto působnost odejmout (§ 7 nového stavebního zákona). Nová právní úprava vychází z nové koncepce rozhodování na úseku územního plánování, která byla promítnuta do nového správního řádu, a to v novém nástroji – opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy není svou povahou individuálním správním aktem ani správním předpisem, ale úkonem v určité věci, který se přímo dotýká práv, povinností nebo zájmů blíže neurčeného okruhu osob. „Specifická povaha rozhodování územních samospráv při schvalování územně plánovací dokumentace naráží na limity, které jsou předepsány zákonem o obcích a zákonem o krajích pro kategorii samostatné působnosti a při tom přeřazení do přenesení působnosti je považováno za omezení samostatného rozhodování obcí a krajů. K vyloučení tohoto nepřípustného důsledku zákon v jednotlivých nástrojích a postupech striktně rozlišuje úroveň rozhodování problémů nadmístního významu, které přísluší kraji, a úroveň rozhodování místního významu, které je výlučně v působnosti obce. Pokud dochází ke střetu těchto úrovní nebo k jejich průniku, je vždy vyžadována dohoda příslušné obce a kraje a v opačném případě nelze záměr realizovat“ (§ 36 odst. 4, § 43 odst. 4, § 62 odst. 1 nového stavebního zákona). Zásadním rozdílem proti staré právní úpravě vydávání územních plánů formou opatření obecní povahy (tzn. vztahuje se na ně správní řád na rozdíl od staré právní úpravy) a změna působnosti krajského úřadu ve vztahu k územním plánům obcí. Krajský úřad již neplní funkci nadřízeného orgánu (§ 25 starého stavebního zákona) a tedy neposuzuje soulad návrhu územního plánu s platnými právními předpisy před jeho schválením. Posuzuje návrh územního plánu pouze z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem (§ 51 nového stavebního zákona). Posouzení, zda územní plán vyhovuje platným právním předpisům, je tak zcela v kompetenci obcí. 3.5.3 Náklady na pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů Odlišně od staré právní úpravy je v novém stavebním zákoně upravena úhrada nákladů. Zatímco podle starého stavebního zákona nebylo povinností obcí nebo krajů pořizovat územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci, nová právní úprava stanovuje tuto povinnost v případě politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územně analytických podkladů. Náklady na pořízení výše uvedených jsou hrazeny ze státního rozpočtu. (Podrobněji je o problematice financování pojednáno v kapitole 6.2). Podle staré právní úpravy náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů hradil orgán územního plánování, který je pořizoval, nebo obec, na jejíž žádost byly pořizovány. Orgán územního plánování však mohl požadovat částečnou nebo úplnou úhradu nákladů na pořízení výše uvedených nástrojů územního plánování od fyzických nebo právnických osob, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení vyvoláno (§ 19 starého stavebního zákona). Podle nového stavebního zákona zůstává územní plán (obce) podobně jako regulační plán (obce i kraje) dobrovolným dokumentem a způsob úhrady nákladů řeší § 45 a § 63 nového stavebního zákona. Náklady na zpracování územního plánu projektantem hradí obec, která rozhodla o pořízení. Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze zásad územního rozvoje nebo z jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s výjimkou případů, kdy příslušná část aktualizace zásad územního rozvoje, která změnu územního plánu vyvolala, byla vydána na základě výhradní potřeby dotčené obce. Náklady spojené s projednáním územního plánu hradí pořizovatel. Náklady na nezbytné mapové podklady hradí obec, pro kterou pořizuje územní plán úřad územního plánování, pokud se obce nedohodnou jinak. Pokud je pořízení změny územního plánu vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování a na mapové podklady navrhovatelem. Náklady na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem hradí obec nebo kraj příslušný k jeho vydání. Pokud je zpracování regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může příslušné zastupitelstvo v rozhodnutí podmínit jeho pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na zpracování návrhu regulačního plánu projektantem. Při pořizování regulačního plánu na žádost zajišťuje a hradí jeho zpracování, mapové podklady a označení řešené plochy tabulí žadatel. Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel. Obec, pro jejíž území pořizuje regulační plán úřad územního plánování, hradí náklady spojené s označením řešené plochy tabulí a nezbytné mapové podklady, pokud se obce nedohodnou jinak. Nový stavební zákon rovněž upravuje způsob úhrady nákladů v případě pořízení územně plánovacího podkladu – územní studie z jiného než vlastního podnětu nebo případu, kdy je pořízení územní studie uloženo územně plánovací dokumentací. V případě pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel požadovat úplnou nebo částečnou úhradou od toho, kdo tento podnět podal (§ 30 odst. 3 nového stavebního zákona). 3.5.4 Proces pořizování územně plánovací dokumentace Zásadní změny přinesla nová právní úprava v oblasti přípravných prací pořizovatele, průzkumů a rozborů území a přípravy návrhu zadání. Podle § 20 starého stavebního zákona pořizovatel navrhl hlavní cíle územně plánovací dokumentace a požadavky pro její vypracování v zadání na základě přípravných prací, vyhodnocení dokumentů zpracovaných pro dané území a průzkumů a rozborů území. Přípravné práce zabezpečoval pořizovatel ve spolupráci s dotčenými obcemi, orgány státní správy a s právnickými a fyzickými osobami podílejícími se na využití území. Přípravné práce zahrnovaly vymezení řešeného území v mapových podkladech, shromáždění dostupných podkladů a informací o stavu území a záměrech jeho využití (např. územně plánovací podklady, správní rozhodnutí o území a podklady pořizované orgány státní správy), vyhodnocení uvedených podkladů a informací. (§ 9 vyhlášky č. 135/2001 Sb.) Další etapou při pořizování územně plánovací dokumentace byly průzkumy a rozbory, jejichž cílem bylo vyhodnotit aktuální stav a podmínky využívání území a zjistit jeho hodnoty, rozvojové tendence, problémy a střety zájmů v řešeném území. Průzkumy a rozbory se zpracovávaly na základě přípravných prací pořizovatele a byly podkladem pro zpracování zadání a pro řešení územně plánovací dokumentace. Obsahovaly textovou část, včetně doplňujících tabulek a grafů, jejíž závěr tvořily okruhy problémů k řešení. Grafická část průzkumů a rozborů obsahovala zejména výkres limitů využití území vyplývajících z právních předpisů a správních rozhodnutí a problémový výkres souhrnně znázorňující zjištěné záměry (návrhy) na změny v území, veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány státní správy podle zvláštních právních předpisů, střety těchto záměrů a zájmů a nejdůležitější problémy, které měly být řešeny v územně plánovací dokumentaci (§ 10 starého stavebního zákona). Návrh zadání a zadání územního plánu bylo závěrečnou a vrcholnou fází při přípravě územně plánovací dokumentace a obsahovalo jak pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území, stanovení podmínek rozvoje území a ochrany jeho hodnot, tak stanovení požadavků na obsah a rozsah územně plánovací dokumentace. Návrh zadání schvalovalo zastupitelstvo (§ 11 starého stavebního zákona). Všechny výše uvedené činnosti (snad s výjimkou průzkumů a rozborů - z kapacitních důvodů) měl provádět pořizovatel. Vzhledem k nedostatečnému zajištění profesionality úředníků/pořizovatelů při výkonu územně plánovací činnosti byly v minulosti tyto činnosti většinou svěřeny budoucím zpracovatelům územně plánovací dokumentace (projektantům). Na mnohých úřadech se tak ustálila praxe, kdy pořizovatel vykonával pouze administrativní činnost. Veškerá odborná práce byla svěřena sice odborníkům, kteří však mnohdy pořizovali územně plánovací dokumentaci a především její změny bez aktuální znalosti území, bez průzkumu v terénu – tzv. od stolu. Docházelo tak opakovaně k proplácení nemalých částek projektantům za činnost, kterou ve skutečnosti nikdy neprovedli, protože průzkumy a rozbory a i další podklady přebírali z předchozích zpracovaných územně plánovacích dokumentací. V praxi tak často docházelo k rozporům mezi skutečným stavem v území a stavem v územně plánovací dokumentaci. Jako další závažný problém se ukázalo množství nevhodných řešení ve vymezení funkčních ploch, jejich regulativů a jiných chyb v územně plánovací dokumentaci, které vzhledem k neprofesionalitě úředníků a jejich čistě administrativní činnosti při pořizování územně plánovací dokumentace nebyly odstraňovány. Nový stavební zákon reaguje na výše uvedené problémy a kromě kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti zavádí zcela nový institut – územně analytické podklady. Nejedná se o zcela nový územně plánovací podklad, podobný nástroj znal již i starý stavební zákon (územně technické podklady), v minulosti se však jednalo o nepovinný nástroj na rozdíl od současné právní úpravy. Územně technické podklady obsahovaly podstatné informace o stavu, možnostech a limitech využití území a jiných závazných omezeních vyplývajících z právních předpisů, schválené územně plánovací dokumentace a platných správních rozhodnutí. Zpracovávaly se např. v digitální podobě a průběžně se aktualizovaly. (§ 7 vyhlášky č. 135/2001 Sb.) Územně analytické podklady nahrazují vstupní etapu přípravných prací pořizovatele, zejména průzkumů a rozborů, a přinášejí tak zásadní změnu v pořizování územně plánovací dokumentace proti staré právní úpravě. Územně analytické podklady zjednodušeně řečeno obsahují limity využití území a rozbor udržitelného rozvoje území. (Podrobněji o této problematice pojednává kapitola 5) Od pořizování územně analytických podkladů se očekává zlevnění a zrychlení pořizování územně plánovací dokumentace a to především proto, že na rozdíl od dosavadní praxe budou tyto podklady trvale pořizovány a průběžně aktualizovány úřady územního plánování a krajskými úřady a nebude je tedy nutné před každým pořízením územně plánovací dokumentace nebo její změny shromažďovat zvlášť. V minulosti neexistoval žádný obecný právní předpis upravující sdílení údajů o území, to způsobovalo obtížnou dostupnost údajů, nezbytných pro územně plánovací činnost. Návrh zadání územního plánu podle nové právní úpravy zpracovává pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu (§ 46 a § 47 nového stavebního zákona). Na základě návrhu zadání územního plánu schváleného zastupitelstvem (příp. na základě schválených pokynů v případě zpracovaného konceptu územního plánu) pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu. Návrh územního plánu zpracovává projektant s využitím územně analytických podkladů. Další postup v pořizování územně plánovací dokumentace je již v obou právních úpravách obdobný. Hlavními změnou proti staré právní úpravě je nepovinné zpracování konceptu při prvotním pořízení územního plánu a společné jednání o návrhu územního plánu s dotčenými orgány, krajským úřadem, sousedními obcemi a obcí, pro kterou je územní plán pořizován před řízením o územním plánu (projednáváním). Další změnou je možnost vymezení zastavěného území v obcích, které nemají vydán územní plán. V případě regulačního plánu jsou změny proti původní právní úpravě rozsáhlejší; tato část pořizování již však není předmětem zpracovávané bakalářské práce. 4. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JAKO JEDEN Z NÁSTROJŮ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 4.1 Obecná charakteristika územně analytických podkladů Územně analytické podklady jsou jedním z územně plánovacích podkladů; obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (rozbor udržitelného rozvoje území). (§ 26 odst. 1 nového stavebního zákona) Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě průzkumů území a na základě údajů o území, kterými jsou informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území (§ 27 odst. 2 nového stavebního zákona). Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis (§ 26 odst. 2 nového stavebního zákona) – vyhláška č. 500/2006 o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Územně analytické podklady obsahují: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (§ 4 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (tzv. pasport údaje o území). (§ 4 odst. 2 a odst. 3 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) Rozbor udržitelného rozvoje území (§ 4 odst. 1 písm. b) bod 1 a bod 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění na různé složky životního prostředí, veřejnou a dopravní infrastrukturu, sociodemografické podmínky (tzv. SWOT analýzu); závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, jehož výsledkem je určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Grafická část územně analytických podkladů obsahuje výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích ("problémový výkres"). Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy. (§ 4 odst. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) Územně analytické podklady jsou pořizovány ve dvojí rozdílné podrobnosti – nejen pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností, ale i pro území kraje. Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů obcí. Územně analytické podklady obce a kraje pracují s odlišnými sledovanými jevy (příloha č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb) – viz přílohy č. 1 a č. 2 Postup při pořizování územně analytických podkladů lze zvolit následující: V první etapě pořizovatel shromažďuje podklady pro vyhodnocení udržitelného rozvoje území (§ 27 odst. 2 nového stavebního zákona, § 4 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Nejprve musí vytvořit katalog sledovaných jevů, identifikovat poskytovatele dat a od těchto poskytovatelů data získat. Dále musí provést vlastní průzkumy a rozbory. Při průzkumech a rozborech zjišťuje zejména hodnoty území: urbanistické hodnoty, historicky a architektonicky významné stavby, místa krajinného rázu, místa významných událostí, lidovou architekturu apod. Další etapou, po shromáždění všech údajů o území, je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pomocí SWOT analýzy (§ 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.). SWOT analýza je komplexní metoda kvalitativního vyhodnocení veškerých relevantních stránek problémů, řešení, projektů atd. Spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin – silné resp. slabé stránky (zejména vnitřní), příležitosti a hrozby (zejména jako vlastnosti vnějšího prostředí). Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a hrozbám na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. SWOT analýza pro rozbor udržitelného rozvoje se skládá ze tří postupných kroků a provádí se v tématickém členění na geologii, vodní režim, ochranu přírody a krajiny, hygienu životního prostředí, zemědělský půdní fond, dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreaci a hospodářské podmínky. Dalším krokem je SWOT analýza jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje – pilíře životního prostředí, ekonomického a sociálního pilíře. Závěrečná SWOT analýza zahrnuje vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel. Výsledkem je pak určení problémů k řešení. Závěrečnou etapou při pořizování územně analytických podkladů je jejich projednání v Radě obcí pro udržitelný rozvoj, pokud tento zvláštní orgán obce byl zřízen (v případě územně analytických podkladů kraje v zastupitelstvu kraje), a to v rozsahu vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj (§ 29 nového stavebního zákona, § 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Následně pořizovatel územně analytické podklady zveřejní v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 166 nového stavebního zákona) a poté je průběžně aktualizuje na základě nových údajů o území. Pravidelnou aktualizaci pořizuje ve dvouletých intervalech (§ 28 odst. 1 nového stavebního zákona). Dle § 27 odst. 2 nového stavebního zákona úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Údaje o území poskytují pořizovateli orgány veřejné správy, jím zřízené právnické osoby a vlastníci dopravní a technické infrastruktury (tzv. poskytovatelé údajů) a to především v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění (§ 27 odst. 3 nového stavebního zákona). Poskytovatelé údajů zodpovídají za správnost, úplnost a aktuálnost použitých údajů o území; v případě neupozornění na nesprávnost údajů jsou poskytovatelé údajů sankcionováni. Poskytovatelé údajů jsou povinni poskytnout údaje o území do 9 měsíců po dni nabytí účinnosti stavebního zákona, tato lhůta může být prodloužena o maximálně 3 měsíce pouze ze závažných důvodů (§ 185 odst. 1 a odst. 2 nového stavebního zákona). Úřad územního plánování musí územně analytické podklady pořídit do 24 měsíců, krajský úřad do 30 měsíců po dni nabytí účinnosti stavebního zákona. Dokud nebudou územně analytické podklady pořízeny, musí pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím územně analytickým podkladům (§ 185 odst. 3 nového stavebního zákona). Podle § 27 odst. 3 nového stavebního zákona může pořizovatel údaje o území použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Podle § 166 odst. 1 nového stavebního zákona poskytuje územně analytické podklady a jejich aktualizace stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich působnosti a také na základě žádosti poskytovatele údajů. Podle § 166 odst. 2 nového stavebního zákona je pořizovatel povinen zveřejnit územně analytické podklady a jejich aktualizace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Územně analytické podklady jsou významným podkladem pro zpracování územních plánů především z důvodu očekávaného zlevnění a zrychlení pořizování územně plánovací dokumentace. Účelem územně analytických podkladů je hodnotit území a jeho změny v potřebných územních i časových souvislostech, to stará právní úprava nezabezpečovala. Územně analytické podklady se pořizují ve dvojí rozdílné podrobnosti – pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působnosti a pro území kraje. Nový stavební zákon upravuje sdílení údajů o území vytvářených poskytovateli údajů, čímž umožňuje dostupnost údajů nezbytných pro územně plánovací činnost, a upravuje podmínky poskytování a používání údajů o území a součinnosti poskytovatelů údajů při pořizování územně analytických podkladů. Rozbor udržitelného rozvoje území bude sloužit ke zjištění a posouzení vyváženého vztahu podmínek hospodářského rozvoje, sociálních podmínek a požadavků ochrany kvalitního životního prostředí - jedná se o vztah tří pilířů udržitelného rozvoje.[20] 4.2 Územně analytické podklady a geografický informační systém Územně analytické podklady jsou pořizovány na podkladu katastrální mapy, Státní mapy, Základní mapy České republiky a Mapy České republiky. Není-li státní mapové dílo v digitální formě k dispozici, lze s využitím státního mapového díla vytvořit mapový podklad v digitální formě. Pro účely územního plánování je možné využít též technickou mapu, pokud ji má pořizovatel k dispozici, polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území (v případě pořizování regulačního plánu), případně existující mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území (§ 3 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Územně analytické podklady obcí se zpracovávají zpravidla digitální technologií způsobem umožňujícím výměnu dat pro jejich využití v územně analytických podkladech kraje (§ 29 odst. 4 stavebního zákona). Podle § 26 odst. 3 nového stavebního zákona poskytuje údaje o území pořizovateli poskytovatel údajů především v digitální formě. Podle § 26 odst. 4 nového stavebního zákona poskytuje vlastník technické infrastruktury úřadu územního plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické infrastruktury dokončené a zkolaudované po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším. U technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje v jemu dostupném systému, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle § 185 odst. 2 nového stavebního zákona poskytne vlastník technické infrastruktury dokončené a zkolaudované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve lhůtě do 9 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu územního plánování polohopisnou situaci technické infrastruktury. Do 6 let po dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytne polohopisné údaje této situace v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální v měřítku katastrální mapy nebo měřítku podrobnějším. Z výše uvedeného vyplývá, že pro kvalitní práci s územně analytickými podklady a jejich využití v územním plánování, je potřeba pořizovat územně analytické podklady digitální technologií; jako nejvhodnější se jeví technologie GIS – geografický informační systém. Geografický informační systém (GIS) je informační systém navržený pro práci s daty, která jsou reprezentována prostorovými nebo geografickými souřadnicemi. Je to automatizovaný systém pro sběr dat, jejich uchovávání, třídění, úpravu, analýzu a následné zobrazení. GIS poskytuje možnost znázorňovat realitu pomocí uskupení různých mapových vyjádření (např. topografické, geologické, hydrometeorologické, katastrální a jiné mapy, letecké snímky atd.), a to v libovolné kombinaci. Se všemi těmito informacemi lze nadále pracovat při tvorbě analýz, prognóz a modelů různých situací. Tato grafická (mapová) vyjádření jsou pomocí GISu úzce provázána s informacemi obsaženými v databázích, a to činí GIS účinným nástrojem. Potřeba využití technologie GIS v územním plánování je všeobecně známá nejen díky novému stavebnímu zákonu a územně analytickým podkladům, ale díky mnoha pokusům v minulosti pořizovat územně plánovací dokumentaci digitálně (pokud možno v GIS). Tyto snahy však dlouhodobě narážejí na neexistující, na úrovni státu (příp. krajů) jednotnou symboliku při zobrazování jednotlivých jevů, na neznalost projektantů při práci v technologii GIS, na „zkostnatělost“ jak mezi zpracovateli územně plánovací dokumentace, tak mezi pořizovateli, kteří se novým technologiím brání. Přesto především na úrovni krajů vznikaly a stále vznikají projekty snažící se sjednotit roztříštěný systém v oblasti grafického vyjádření územních plánů, vytvořit jednotný datový model a katalog jevů, vytvořit metodiku pro společný postup v oblasti zadávání zpracování územně plánovacích dokumentací a nově při pořizování územně analytických podkladů. V Jihomoravském kraji jako jeden z prvních vznikl při rozpracování územního plánu města Brna tzv. „Brněnský model“, který byl základem prvních snah o vytvoření jednotného CAD modelu pro zpracování územních plánů na Moravě. V Moravskoslezském kraji patří mezi nejznámější tzv. „Haluzova metodika“ a ze současnosti pak projekt „Sjednocení“, který přesáhl hranice Moravskoslezského kraje (není ještě dokončen, v současnosti je zpracováván na úrovni čtyř krajů). Již přibližně před deseti lety začali projektanti územních plánů opouštět klasické kreslící metody a do územního plánování vstoupily počítače. Většina projektantů začala pracovat s některým z CAD programů, o rozdílech mezi CAD a GIS softwarem však projektanti nic nevěděli. Například zobrazení dat z CAD systému v GIS přineslo řadu problémů, neboť vyžaduje po projektantech tvořit data v CADu s parametry snadno převoditelnými do GIS.[21] Pro počítačové zpracování se geografická data rozdělují do dvou složek – topologicko-geometrické (geografické) a atributové, a to z důvodu způsobu uložení a manipulace. Základem užití územně plánovací dokumentace v GIS je struktura pro uložení dat (tzv. datový model), pro kterou platí princip jedinečnosti, tj. každý jev (objekt) by měl být v datové struktuře uložen pouze jednou a měl by být dostatečně přesně definován. Vedle datového modelu tedy musí existovat významový slovník jevů, který je určující jak pro klasifikaci jevů do datového modelu během zpracování, tak pro využívání dat pro analytické účely. Velké obsahové bohatství dat územně plánovací dokumentace je provázeno velkou složitostí vzájemných vztahů a pravidel existujících mezi jednotlivými jevy. Při vytváření datového modelu územně plánovací dokumentace je proto potřeba dbát na minimalizaci počtu jevů i vzájemných vztahů při současném zachování informační hodnoty. Skupiny objektů vymezených na základě shodných významových a geometrických vlastností tvoří třídy objektů. Dílčí vlastnosti objektů v rámci třídy lze popsat na základě sady atributů. Třídy objektů se mohou sdružovat do hierarchicky vyšších kategorií; nejvyšší kategorií datového modelu je datová sada obsahující kategorie (tématické vrstvy): Skupina témat, téma a podtéma.[22] Digitální zpracování územních plánů si vyžádalo systematický přístup k práci a potřebu vytvořit výše popsaný model. Tato potřeba dále vzrostla se vznikem nového krajského uspořádání. Příslušné odbory krajských úřadů se pustily do zpracování jednotného standardu zpracování územních plánů, postupně již připravily nebo právě připravují jednotné postupy digitálního zpracování územních plánů pro svá správní území. Některé kraje zároveň dotují digitální zpracování územních plánů podle svých požadavků. Volání většiny úředníků i většiny projektantů po celostátním jednotném standardu digitálního zpracování územních plánů trvající již několik let však bylo zatím neúspěšné. Nový stavební zákon je snad konečně šancí na změnu. Lze předpokládat, že všechny úřady budou územně analytické podklady zpracovávat v digitální podobě, zejména v technologii GIS (přestože to nová právní úprava jednoznačně nepředepisuje). Zpracování v GIS totiž úřadům umožní jednak převzít údaje o území do jejich geografických informačních systémů, jednak zpracovávat na základě shromážděných údajů o území jakékoliv potřebné analytické úlohy, tedy nejen ty, které jsou povinnou součástí územně analytických podkladů. Dalším důvodem může být i povinnost zveřejňovat územně analytické podklady způsobem umožňujícím dálkový přístup, tzn. prostřednictvím internetu. Na odborném semináři Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR s názvem Územní plány a nový stavební zákon, který proběhl ve dnech 6. - 7. dubna 2006 ve Zlíně zazněla řada podnětů, týkajících se jednotného standardu digitálního zpracování územních plánů, a to jak z řad projektantů, tak z řad úředníků. „Snahy sjednotit digitální zpracování územních plánů tzv. "zdola" už probíhají mnoho let, ale stále existuje téměř tolik digitálních modelů, kolik je projektantů.“ Do nového stavebního zákona ani do vyhlášek se jednotný standard územních plánů nedostal. Územně analytické podklady a jejich ze zákona povinné zpracování je však ideální příležitostí konečně celorepublikově standardizaci v oblasti územního plánování zavést.[23] Dle informace Ministerstva pro místní rozvoj nový stavební zákon a jeho prováděcí předpisy nezahrnují zpracování územně analytických podkladů v GIS, přesněji řečeno územně analytické podklady nejsou zavedeny jako centralizovaný GIS, jelikož jeho implementace by vyžadovala rozsáhlou standardizaci. Datový standard pro předávání údajů o území pro účely územně analytických podkladů není součástí legislativy k územnímu plánování ani jeho metodických textů. Na celostátní úrovni je k takovým otázkám věcně příslušné Ministerstvo informatiky (ev. do budoucna Ministerstvo vnitra) jako zastřešující orgán rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT). „Ministerstvo informatiky se v současné době zabývá přípravou Národní strategie správy a užití geografických dat a dále pak v návaznosti na legislativní iniciativy Evropské unie, jako je například směrnice INSPIRE (evropská legislativa k vytvoření a poskytování jednotných prostorových informací). Uplatnění působnosti současného Ministerstva informatiky pro vytvoření zákonných a normativních předpokladů, zajišťujících integritu a spolehlivost referenčních geografických dat a závaznost jejich používání v ISVS, je proto klíčové.“[24] Zákonodárce, s ohledem na současnou rozpracovanost digitalizace průběhu inženýrských sítí u jejich vlastníků, nestanovil v novém stavebním zákoně ani samu digitální formu vstupních údajů pro územně analytické podklady jako povinnou, ale jen jako formu, které dává přednost (především v digitální formě - § 27 nového stavebního zákona). „Územně analytické podklady nelze organizovat jako městské GIS, jejichž fungování je vázáno na smluvní vztahy omezeného počtu partnerů k vytvoření GIS pro omezené území intravilánu (jako např. Standard ISVS pro strukturu a výměnný formát digitální technické mapy města 001/01.02)“. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své informaci dále uvádí, že územně analytické podklady jsou nástrojem územního plánování jednotlivých obcí s rozšířenou působností a krajů, jehož technologii si obce a kraje přizpůsobují svým podmínkám, resp. podmínkám dohodnutým v rámci příslušného kraje. Za nejvhodnější programové vybavení pro účely územně analytických podkladů lze považovat takové produkty, se kterými již má příslušná obec praxi. „Pro zpracování SWOT analýz i dalších částí Rozboru udržitelného rozvoje území postačí běžné textové a tabulkové editory, popř. databázový SW. Pro zpracování, organizaci a prezentaci geografických dat lze obecně doporučit užívání programových produktů GIS a nikoliv produktů CAD. Úroveň použitých GIS produktů musí dovolovat i editační režim pro zpracování takových údajů o území, které budou poskytnuty v analogové formě, popř. mimo rámec S-JTSK (což oboje nový stavební zákon na přechodnou dobu připouští). Alternativně pak lze doporučit pro editaci a organizaci dat využití technických služeb odborných firem.“ [25] 5. FINANCOVÁNÍ VSTUPNÍ ETAPY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 5.1 Zhodnocení činnosti pořizovatele podle starého stavebního zákona; financování přípravných prací, průzkumů a rozborů a návrhu zadání Jak již bylo výše uvedeno, zásadní změny přinesla nová právní úprava v oblasti přípravných prací pořizovatele, průzkumů a rozborů území a přípravy návrhu zadání. Tyto činnosti měl podle starého stavebního zákona provádět pořizovatel. Vzhledem k nedostatečnému zajištění profesionality úředníků/pořizovatelů, ale také nedostatečnému kapacitnímu zajištění na úsecích pořizování územně plánovací dokumentace, byly v minulosti průzkumy a rozbory svěřeny budoucím zpracovatelům územně plánovací dokumentace (projektantům). Na mnohých úřadech však budoucí projektant územního plánu zpracovával i návrh zadání a mnohdy suploval i přípravné práce pořizovatele. V praxi tak nastala situace, kdy pořizovatel na většině úřadů vykonával pouze administrativní činnost. Veškerá odborná práce byla svěřena odborníkům, kteří však často zpracovávali územně plánovací dokumentaci bez aktuální znalosti území, bez průzkumu v terénu, často i bez aktuálních statistických dat. Tato praxe se týkala především změn územních plánů, kdy projektanti využívali opakovaně původní průzkumy a rozbory, neaktualizovali informace o území a v územních plánech se s nárůstem počtu změn začala objevovat řada chyb. Velkým problémem, se kterým se lze v praxi opakovaně setkat, je rozpor mezi skutečným stavem v území a stavem v územně plánovací dokumentaci a také množství nevhodných řešení ve vymezení funkčních ploch a jejich regulativů a jiných chyb, které nebyly při jednotlivých změnách odstraňovány pouze proto, že úředník je z neznalosti věci nezahrnul do návrhu zadání územního plánu. Navíc docházelo opakovaně k proplácení vysokých částek projektantům za tzv. technickou pomoc při zpracování návrhu zadání. Činnosti prováděné v rámci technické pomoci měl provádět úředník/pořizovatel. Vzhledem k tomu, že technická pomoc byla proplácena projektantovi a současně byl za uvedenou práci placen úředník prostřednictvím mzdy, docházelo k duplicitě - uvedené práce byly propláceny dvakrát. Konkrétně v obci s rozšířenou působností ve Vítkově byla na technickou pomoc při návrhu zadání v průběhu tří let (2004 – 2006) vynaložena částka cca 46 000,- Kč. Tato technická pomoc se týkala pouhých osmi (nijak významných) změn územních plánů. Další vysoké částky byly propláceny za činnost, kterou projektanti ve skutečnosti nikdy neprovedli, nebo ji neprovedli kvalitně (opakované průzkumy a rozbory). Průzkumy a rozbory byly u prvně pořízených územních plánů velmi drahou záležitostí - ve Vítkově se jednalo o částku cca 1 685 000,- Kč na průzkumy a rozbory deseti prvně pořizovaných územních plánů v průběhu jedenácti let. Vzhledem k tomu, že mezi uvedenými územními plány je pouze jedno město o cca 7 000 obyvatelích, ostatní tvoří obce o malé rozloze s počtem obyvatel do 1 000, lze tuto částku považovat za velmi vysokou. Opakované použití průzkumů a rozborů a neaktualizace při pořizování změn a současně další proplácení ze strany samosprávy způsobily, že se tato částka postupně navýšila o další desítky i stovky tisíc Kč. Zda bude návrh zadání podle nové právní úpravy zpracovávat opravdu pořizovatel, či zda tato činnost bude opět svěřena budoucímu zpracovateli územně plánovací dokumentace, zatím nelze odhadnout. Kvalita pořízených územně analytických podkladů přímo ovlivní rozsah doplňujících průzkumů a rozborů. Další podmínkou je „kvalita“ pořizovatele. Vzhledem ke změnám v požadavcích na vzdělání a praxi pořizovatelů lze snad předpokládat zlepšení stávajícího stavu. 5.2 Změny ve financování vstupní etapy územního plánování Nový stavební zákon přináší změny ve financování územního plánování a mění podíl úhrady nákladů ze státního rozpočtu a z rozpočtu územních samospráv. Nezanedbatelný rozsah nákladů dosud nesly územní samosprávy a dlouhodobá nedostatečná podpora jejich činnosti ze státního rozpočtu způsobila řadu problémů. „Nutno zdůraznit že významnou zátěž ze svých rozpočtů přitom nesou zejména obce s méně než 5000 obyvateli. Podle počtu ročně pořizovaných ÚPD a finančních nákladů na průzkumy a rozbory se jedná o sumu cca 94 mil. Kč/rok.“ Zákonodárce předpokládal, že v podmínkách nové právní úpravy bude tato činnost vykonávána trvale a soustavně pro celé území republiky odbornými pracovníky úřadů obcí s rozšířenou působností (205 × 2 pracovníci) a krajských úřadů (14 × 3 pracovníci). „Při předpokládaných ročních mzdových nákladech na pracovníka 0,4 mil. Kč se jedná celkem o částku 181 mil. Kč/rok. Nová právní úprava při vyšších výdajích ze státního rozpočtu (181 mil. Kč/rok, z toho na činnost úřadů obcí s rozšířenou působností 164 mil. Kč, na krajské úřady 17 mil. Kč) ušetří náklady cca 94 mil. Kč/rok územních samospráv na průzkumy a rozbory (rozdíl činí + 87 mil. Kč).“[26] „Zvýšené nároky jsou odůvodněny profesionalizací a soustavností pořizování územně analytických podkladů. To ve svém důsledku přinese zlevnění nákladů územních samospráv na pořizování územně plánovací dokumentace zhruba o jednu třetinu, zkrácení, zkvalitnění a zlevnění přípravy změn v území, zkvalitnění územního rozhodování, prováděného stavebními úřady, kvalitnější projektovou přípravu a v neposlední řadě i úspory nákladů na dokumentaci pro posuzování vlivů záměrů na životní prostředí. Kvalitní a aktuální znalost o limitech a možnostech území, která je nezbytná pro kvalifikované rozhodování o území je žádoucí a potřebné zajistit pro celé území republiky úřady s rozšířenou působností a úřady krajů ve standardní kvalitě.“ V Deníku veřejné správy je dále uveden odhad Ministerstva pro místní rozvoj na zvýšení nákladů výkonu státní správy při pořizování územně analytických podkladů: „Při zkoumání potřeby finančních prostředků na pokrytí uvedených pravomocí a povinností vycházelo MMR z úvahy, že při konstantním počtu obyvatel ČR (cca 10,2 miliónu) se obcím s působností stavebního úřadu poskytuje příspěvek na výkon státní správy ve výši 8005 Kč na každých 100 obyvatel. Potřebu finančních prostředků na pokrytí zvýšených nákladů nelze zjistit exaktně. Odborným odhadem se dospělo k nutnému navýšení uvedené částky o 20 %, tj. na 9606 Kč. Celorepublikově to představuje zvýšení o 16. 3 mil. Kč ročně.“[27] V důvodové zprávě byl vyjádřen celkový nárůst výdajů obcí s rozšířenou působností, ke kterému dojde z titulu pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností, částkou 164 mil. Kč/rok. Tato částka vycházela z propočtu průměrných nákladů vynaložených na územně analytické podklady pro několik vybraných obcí s rozšířenou působností modelově pořizovaných v období přípravy návrhu zákona. Alternativně pak tato částka představuje roční mzdové náklady na dva nové pracovníky – navýšení kapacity obcí s rozšířenou působností.[28] Dle doporučeného postupu uvedeného v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj, odboru územního plánování a Ústavu územního rozvoje, konzultačního střediska pro úřady územního plánování z června roku 2006 k pořizování územně analytických podkladů by úřady územního plánování v prvním cyklu pořizování územně analytických podkladů měly zvážit konkrétní podmínky toho kterého úřadu a posoudit, zda je vhodné zajistit zpracování územně analytických podkladů odbornou externí firmou pod kontrolou kvalifikovaného pracovníka úřadu územního plánování, který zaručí zpracování a převezme objednané dílo. „Pro dodavatelské práce odborné externí firmy by bylo možné použít příspěvek do výše odpovídající součtu dvou rozpočtových období (dle nového stavebního zákona § 185 mají být územně analytické podklady pořízeny do 24 měsíců), tj. částky 1,6 mil. Kč pro průměrnou obec s rozšířenou působností (2 x 800 tis. Kč). Při aktualizaci územně analytických podkladů v následujících dvouletých cyklech pak bude vhodnější buď kombinovat práci vlastních pracovníků (tj. vynaložením poloviny specifického státního příspěvku na mzdové náklady) s dodavatelskou činností externí firmy (tj. vynaložením druhé poloviny specifického státního příspěvku na smlouvu o dílo) nebo zajistit každou aktualizaci územně analytických podkladů jen vlastními nově přijatými pracovníky (tj. na mzdové náklady vynaložit celý specifický státní příspěvek)“.[29] V informaci Ministerstva pro místní rozvoj zveřejněné na webových stránkách Ústavu územního rozvoje, konzultačního střediska v lednu roku 2007 je uvedeno, že schválením nového stavebního zákona byla schválena i Důvodová zpráva ke stavebnímu zákonu a byly tedy schváleny prostředky na úhradu nákladů spojených s pořizováním územně analytických podkladů ve výši 164 mil. Kč/rok pro obce s rozšířenou působností. Pro posílení rozpočtů obcí ve prospěch pořizování územně analytických podkladů byla zvolena standardní forma tzv. „Příspěvku na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy“. Za výhodu této formy je považována její trvalost, jednoduchost a stabilita a za její nevýhodu obtížné prokazování vazby konkrétních částek na konkrétní správní agendu. Zákon o státním rozpočtu na rok 2007 schválený Poslaneckou sněmovou Parlamentu České republiky dne 13. prosince 2006 včetně všech příloh zahrnuje příspěvek pro obce, který obsahuje vedle obecné valorizace oproti roku 2006 (5 %) také navyšující souhrnnou částku 524,5 mil. Kč (bez Prahy). Tato částka představuje finanční dopady všech zákonů nově přijatých v r. 2006, na obce, včetně dopadů nového stavebního zákona, ve výši 176,3 mil. Kč (bez Prahy). Zahrnuje tedy i roční výdaje všech obcí s rozšířenou působností (bez Prahy ) související s územně analytickými podklady v úhrnné výši 160 mil. Kč.[30] „Celkový příspěvek státního rozpočtu do všech obcí s rozšířenou působností, rozděluje výpočtový mechanismus, uvedený v příloze č. 9 Návrhu státního rozpočtu na r. 2007 a označovaný jako „Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze“. Do ekonomické části důvodové zprávy návrhu státního rozpočtu zapracoval Odbor územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj finanční odhad náročnosti pořizování územně analytických podkladů, vycházející z jejich modelového zpracování ve čtyřech obcích s rozšířenou působností ještě v průběhu prací na návrhu státního rozpočtu. Z tohoto praktického příkladu v reálném území byl pak odvozen princip, podle kterého je v zájmu zachování kvality územně analytických podkladů i v nejmenších obcích s rozšířenou působností nutná částka alespoň 600 tis. Kč/rok. Tento princip byl v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu na rok 2007 předán Odboru územní veřejné správy Ministerstva vnitra, odpovědnému za optimalizaci ekonomického prostředí pro výkon veřejné správy obcemi, jako zásadní požadavek Odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj. Na jeho základě pak v květnu 2006 zpracoval Odbor územní veřejné správy Ministerstva vnitra rozdělení celkové částky 164 mil. Kč na roční výdaje, předpokládané v souvislosti s územně analytickými podklady do všech obcí s rozšířenou působností (vč. Prahy jako obce). A o tyto částky byl (vedle dalších navýšení na další agendy) navýšen oproti roku 2007 příspěvek na výkon státní správy jednotlivých obcí s rozšířenou působností.“[31] Z výše uvedeného vyplývá rozdělení obcí s rozšířenou působností do čtyř skupin podle počtu obyvatel: a) Obce s rozšířenou působností s počtem obyvatel celého správního území menším než 48 000 (viz skupina A) Tyto obce by z přiděleného sumárního příspěvku státního rozpočtu 2007 měly na realizaci ročních prací na územně analytické podklady rezervovat prostředky v rozmezí 605 tis. Kč až 829 tis. Kč. b) Obce s rozšířenou působností jejichž správní území má více než 48 000 a méně než 99 500 obyvatel (viz skupina B) Tyto obce by z přiděleného sumárního příspěvku státního rozpočtu 2007 měly na realizaci ročních prací na územně analytické podklady rezervovat prostředky v rozmezí 830 tis.Kč až 1 069 tis. Kč. c) Obce s rozšířenou působností jejichž správní území má více než 99 500 a méně než 159 000 obyvatel (viz skupina C) Tyto obce by z přiděleného sumárního příspěvku státního rozpočtu 2007 měly na realizaci ročních prací na územně analytické podklady rezervovat prostředky v rozmezí 1 070 tis. Kč až 1 290 tis. Kč. d) Obce s rozšířenou působností s počtem obyvatel správního území nad 175 000 (s výjimkou Prahy) (viz skupina D) Tyto obce by z přiděleného sumárního příspěvku státního rozpočtu 2007 měly na realizaci ročních prací na územně analytické podklady rezervovat prostředky v rozmezí 1 300 tis. Kč až 1 770 tis. Kč. 5.3 Srovnání financování vstupní etapy dle starého a nového stavebního zákona; zkušenosti s financováním Zatímco podle starého stavebního zákona nebylo povinností obcí nebo krajů pořizovat územně plánovací podklady, nová právní úprava stanovuje tuto povinnost v případě územně analytických podkladů. Jak již bylo výše uvedeno, zásadní změny přinesla nová právní úprava v oblasti přípravných prací pořizovatele, průzkumů a rozborů území a přípravy návrhu zadání. Tyto činnosti byly v minulosti svěřeny budoucím zpracovatelům územně plánovací dokumentace (z důvodu nedostatečné profesionality úředníků/pořizovatelů a také z kapacitních důvodů); pořizovatel na většině úřadů vykonával pouze administrativní činnost. Docházelo tak opakovaně k proplácení vysokých částek projektantům za tzv. technickou pomoc (tedy činnosti, které měl provádět úředník/pořizovatel). Konkrétně v obci s rozšířenou působností ve Vítkově byla na technickou pomoc při návrhu zadání v průběhu tří let (2004 – 2006) vynaložena částka cca 46 000,- Kč. Tato technická pomoc se týkala pouhých osmi nevýznamných změn územních plánů. Další vysoké částky byly propláceny na průzkumy a rozbory území (tedy za opakované využití již dříve zpracovaných průzkumů a rozborů). Průzkumy a rozbory byly u prvně pořízených územních plánů velmi drahou záležitostí - ve Vítkově se jednalo o částku cca 1 685 000,- Kč na průzkumy a rozbory deseti prvně pořizovaných územních plánů v průběhu jedenácti let. Vzhledem k tomu, že mezi uvedenými územními plány je pouze jedno město o cca 7 000 obyvatelích, ostatní tvoří obce o malé rozloze s počtem obyvatel do 1 000, lze tuto částku považovat za velmi vysokou. Navíc je nutno vzít v úvahu ekonomické změny – například inflaci, výrazný nárůst ceny práce (srovnání dřívějších cen se současnými cenami), ale i změny stavebního zákona v průběhu let. Po novele v roce 1998 došlo k významné změně na úseku financování územního plánování a to přenesením povinnosti úhrady nákladů na pořízení územně plánovací dokumentace plně na jednotlivé obce, pro které byl územní plán pořizován. Ve Vítkově došlo díky této změně k útlumu v pořizování nových územních plánů a v důsledku některé obce nemají územní plán pořízen vůbec. Dle nové právní úpravy se na pořizování územně analytických podkladů počítá s částkou v průměru cca 800 tisíc Kč ročně na jednotlivou obec s rozšířenou působností (podle velikosti obce – viz výše). Na první pohled se může zdát, že tato částka významně převyšuje částky vynaložené na přípravné práce pořizovatele, průzkumy a rozbory a přípravy návrhů zadání zpracovávaných projektantem v průběhu posledních cca 15 let. Je však nutno si uvědomit, že nové zpracování stejných průzkumů a rozborů by při současných cenách stálo mnohem více peněz. Dalším důležitým důvodem pro pořizování územně analytických podkladů je skutečnost, že po roce 1998 došlo k výraznému útlumu při pořizování nových územních plánů – obce si úhradu nákladů na pořízení územně plánovací dokumentace nemohou dovolit. V případě, že obce ušetří významnou částku za průzkumy a rozbory, které nahradí územně analytické podklady pořizované obcí s rozšířenou působností a hrazené prostřednictvím obce s rozšířenou působností ze státního rozpočtu, určitě vzroste počet obcí, které projeví zájem o zpracování územního plánu; obce si tak otevřou prostor pro čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Další důležitou skutečností je zahrnutí výpočetní techniky do nákladů na pořízení územně analytických podkladů, kterou obce mohou využívat k různým účelům při územně plánovací činnosti a nejen při ní. Vzhledem k tomu, že dle výše uvedené metodiky nepodléhá dotace z příspěvku státního rozpočtu finančnímu vypořádání, není z centra ani určováno, jakým způsobem budou prostředky využity. Jak již bylo uvedeno, obce s rozšířenou působností mohou na pořizování územně analytických podkladů využít v průměru 800 tisíc Kč ročně. Začátkem roku však došlo v mnoha obcích k velkým zmatkům. Finanční odbory jednotlivých obcí nedokázaly správně rozkrýt Příspěvek na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy. Součástí příspěvku byla valorizace ve výši cca 5 procent a částka na finanční dopady všech zákonů nově přijatých v r. 2006 na obce, mj. nového stavebního zákona. Současně však byly rozpočty obcí kráceny o částku na sociálně právní ochranu, která je nadále poskytována formou účelové dotace. Tato částka se přibližně rovnala částce určené na úhradu finančních dopadů souvisejících s přijetím nových zákonů, došlo tak k situaci, kdy finanční odbory obcí navýšení příspěvku na výkon státní správy na úseku územního plánování vůbec nezaznamenaly (na vině byla jejich špatně odvedená práce při přípravě rozpočtu obce). Vzhledem k tomu, že se stejný problém vyskytl v řadě obcí, Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo informaci, ve které sdělilo, že veškeré podrobnosti o poskytování finančních prostředků z Příspěvku na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy obcím jsou v působnosti Ministerstva financí a nepochybně je ovládají pracovníci finančního odboru jednotlivých městských úřadů (odkud je tedy lze snadno získat), neboť Ministerstvo financí tyto pracovníky buď přímo, nebo prostřednictvím krajských úřadů pravidelně informuje. Navíc jsou tyto informace dostupné i na webových stránkách Ministerstva financí. Prostředky z příspěvku státního rozpočtu jsou obcím standardně distribuovány každý měsíc ve výši 1/12 celoročního úhrnu příspěvku státního rozpočtu. Celoroční úhrn Příspěvku na částečnou úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy pro obce lze nalézt v Rozpisu příspěvků jednotlivým obcím pro rok 2007. Částky jsou vypočteny dle přílohy č. 9 Návrhu státního rozpočtu na rok 2007. Vypočtená celková částka zahrnuje příspěvek státního rozpočtu na všechny agendy státní správy, vykonávané městským úřadem, včetně pořizování územně analytických podkladů.[32] V obci s rozšířenou působností Vítkov došlo k podobným zmatkům při tvorbě rozpočtu obce na rok 2007; naštěstí se vše vysvětlilo ještě před schválením rozpočtu. Obec Vítkov spadá do skupiny A (obec s rozšířenou působností s počtem obyvatel celého správního území menším než 48 000) a disponuje tedy částkou v rozmezí 605 tis. Kč až 829 tis. Kč ročně. Před přijetím rozpočtu obce odbor výstavby a územního plánování Městského úřadu Vítkov předložil návrh rozpočtu na pořizování územně analytických podkladů a současně vytvořil předběžný časový harmonogram pořizování územně analytických podkladů: Časový harmonogram pořízení územně analytických podkladů: Dle § 185 odst. 3 nového stavebního zákona je úřad územního plánování povinen pořídit územně analytické podklady ve lhůtě 24 měsíců po dni nabytí účinnosti nového stavebního zákona. Vzhledem ke značnému rozsahu povinností stanovených stavebním zákonem a vzhledem ke lhůtám je vhodné rozdělit pořízení územně analytických podkladů do více etap. V 1. etapě bude proveden sběr dat, založení datového modelu, úprava dat (v případě potřeby) a průzkumy území. Ve 2. etapě bude proveden rozbor udržitelného rozvoje území. Rok 2007 – sběr dat 1. čtvrtletí: zaslání výzvy poskytovatelům údajů k poskytnutí údajů o území dle § 27 odst. 3 nového stavebního zákona. 2. a 3. čtvrtletí: založení datového modelu v ArcView, průzkumy území dle § 27 odst. 2 nového stavebního zákona, sběr údajů o území dle § 27 odst. 2 a dle § 185 odst. 1 nového stavebního zákona a jejich úprava v GIS (v případě potřeby) 4. čtvrtletí: sběr údajů o území (prodloužená lhůta) dle § 27 odst. 2 a dle § 185 odst. 1 nového stavebního zákona a jejich úprava v GIS (v případě potřeby), hledání vhodné urbanistické společnosti pro spolupráci při vyhodnocování dat dle § 26 odst. 1 nového stavebního zákona. Rok 2008 – rozbor udržitelného rozvoje území Výběr vhodné urbanistické společnosti pro spolupráci při vyhodnocování dat dle § 26 odst. 1 nového stavebního zákona, shrnutí podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území dle § 26 odst. 1 nového stavebního zákona, rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení dle § 26 odst. 1 nového stavebního zákona. Návrh rozpočtu: Předběžně stanovená výše finančních prostředků na pořízení územně analytických podkladů (+ potřebného vybavení) v 1. etapě: Pořízení hardware: barevná tiskárna A3 a scanner A3 30 – 50 tisíc Kč, plotter A0 (výhledově) 200 – 220 tisíc Kč, posílení serveru 70 – 100 tisíc Kč, Pořízení software: metadatový systém MetIS 70 – 80 tisíc, ArcSDE (výhledově) 150 – 230 tisíc Kč (nižší cena v případě dohody Tmapy + Arcdata + krajský úřad), Ostatní: úhrada nákladů spojených s poskytnutím údajů o území 60 – 120 tisíc Kč, úprava dat odbornou firmou 70 – 130 tisíc Kč, potřebná školení na ÚAP, GIS apod. 20 – 40 tisíc Kč. Celkem (bez plotteru a bez ArcSDE): 320 – 520 tisíc Kč. V obci s rozšířenou působností Vítkov byly nakonec na rok 2007 pro potřeby územního plánování schváleny prostředky ve výši 730 000 Kč, z toho na pořizování územně plánovacích podkladů včetně nákupu hardware a software prostředky ve výši 350 000 Kč. Další prostředky jsou určeny na jedno nově zřízené pracovní místo (prostředky na mzdu). Již v průběhu roku 2006 byl zčásti pořízen nový hardware a byla zakoupena jedna licence programu ArcGIS pro prohlížení a editaci geografických dat, která tak doplnila již zavedený software Gisel (podobné využití) – viz příloha č. 3. Obec s rozšířenou působností Vítkov byla oslovena řadou různých společností s nabídkou pořízení územně analytických podkladů, případně s nabídkou se na jejich pořizování podílet. Vzhledem k náročnosti této agendy lze předpokládat, že bude nutné některých nabízených služeb využít, obec Vítkov se však rozhodla nesvěřit pořízení územně analytických podkladů odborné firmě zcela, má v úmyslu pořizovat územně analytické podklady sama vlastními silami; s odbornými firmami však bude spolupracovat minimálně při pořízení rozboru udržitelného rozvoje území a při úpravě geografických dat. Jaké budou skutečné náklady na pořízení územně analytických podkladů, jak moc se budou lišit od těch předpokládaných, lze zatím jen velmi těžko určit. Vzhledem k velmi krátkému časovému období platnosti nového stavebního zákona jsou jakékoliv konkrétní závěry zatím předčasné (přesněji nemožné) a nemohou být tedy obsahem této bakalářské práce. 6. ZKUŠENOSTI S APLIKACÍ NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA; ZKUŠENOSTI S POŘIZOVÁNÍM ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ 6.1 Nevyjasněné otázky při pořizování územně analytických podkladů Nové povinnosti související s účinností nového stavebního zákona od 1.1.2007 přinesly hned na počátku roku řadu nejasností. Jak obce s rozšířenou působností, tak kraje si kladly řadu otázek. Největší otazníky souvisely s pořizováním územně analytických podkladů. Počáteční hysterii kolem přijímání nových zaměstnanců pro tuto činnost, problémy se splněním kvalifikačních požadavků a nejasnosti ohledně financování územně analytických podkladů vystřídaly nejasnosti ohledně pořízení potřebného technického vybavení (ICT technologií) a ohledně poskytovatelů údajů. Nebylo zřejmé, kdo konkrétně je poskytovatelem údajů, kam se obracet pro adresy, jak vysoké částky platit vlastníkům technické infrastruktury za úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území (co konkrétně si představit pod pojmem náklady na pořízení kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli), apod. Obce s rozšířenou působností očekávaly metodickou pomoc od krajů, ty však na novou agendu nebyly připraveny. Další otázky souvisely se způsobem ukládání dat, jejich zobrazováním, s rozsahem poskytovaných dat a jejich dalším předáváním stavebním úřadům a poskytovatelům údajů. Problémem při pořizování územně analytických podkladů je vztah obec s rozšířenou působností – kraj a forma metodické pomoci ze strany kraje. Krajské úřady se k této problematice postavily různě. Zatímco Zlínský kraj se rozhodl pořídit sám s využitím příspěvku obcí územně analytické podklady pro celé území kraje, Liberecký kraj pořádá zdarma (s využitím prostředků z Evropské unie) kurzy pro úředníky/pořizovatele územně analytických podkladů, Krajský úřad Moravskoslezského kraje žádnou významnou pomoc obcím nakonec nenabídl. Bylo svoláno několik jednání na téma územně analytické podklady. Při prvním z nich krajský úřad slíbil obcím s rozšířenou působností pomoc v podobě ortofotomapy, 3D modelu terénu, katalogu jevů, aplikace pro evidenci pasportů a geoportálu (dodnes nebylo splněno). Při dalším pak seznam poskytovatelů údajů, postup při pořizování územně analytických podkladů, vzory žádostí o poskytnutí údajů o území a vzory smluv o dílo při zadávání zakázky na zpracování územně analytických podkladů (bylo předáno v měsíci březnu). Při posledním jednání pak krajský úřad varoval před zadáním zpracování kompletních územně analytických podkladů odborné firmě a vyzval pořizovatele, aby se sami pokusili do problematiky co nejvíce proniknout a odborným firmám svěřili pouze dílčí práce například při úpravě dat, zpracování rozboru udržitelného rozvoje apod. Různý je rovněž přístup k rozsahu pořizovaných územně analytických podkladů. Některé obce je nemíní pořizovat vůbec a v současné době zjišťují, jaká jim v tom případě hrozí sankce, jiné obce a kraje mají v úmyslu pořizovat územně analytické podklady v širším rozsahu (například včetně přípojek), tedy nad rámec zákona, další se zákona drží striktně a navíc nemíní pořizovat vůbec žádné údaje. To je případ i Moravskoslezského kraje: Po počátečních velkých plánech – přístup k datům pomocí geoportálu spravujícího data celého kraje, došlo k „nedohodě“ mezi jednotlivými odbory (územního plánování a informatiky) a data nebudou poskytována prostřednictvím webových služeb a nebudou ani pořizována v širším rozsahu, než ukládá zákon. V novém stavebním zákoně lze zaznamenat rozpor mezi § 27 a § 166, kdy podle prvého lze územně analytické podklady využít pouze pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie (§ 27 odst. 3 nového stavebního zákona), a podle druhého pořizovatel poskytuje územně analytické podklady stavebním úřadům v rozsahu potřebném pro výkon jejich působnosti; současně pořizovatel poskytne územně analytické podklady na základě žádosti poskytovatele údajů (§ 166 odst. 1 nového stavebního zákona). Výše uvedené souvisí i s rozsahem poskytovaných dat. Není zřejmé, zda pořizovatel poskytuje „ostrá“ data, či zda poskytuje pouze výstupy ve formě jednotlivých povinných výkresů (výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a problémový výkres). V případě povinnosti zveřejnění územně analytických podkladů a jejich aktualizací v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 166 odst. 2 nového stavebního zákona) lze dovodit, že se nejedná o „ostrá“ data, ale právě o výše uvedené výkresy. Nejasnosti vyvstávají v případě poskytování územně analytických podkladů stavebním úřadům a poskytovatelům údajů. Dle informace Ministerstva pro místní rozvoj ze stavebního zákona vyplývá, že úřady územního plánování pořídí územně analytické podklady do 24 měsíců od nabytí jeho účinnosti a poskytnou je na základě žádosti poskytovatele údajů a zveřejní v rozsahu umožňujícím dálkový přístup, čímž zákonodárce vyjadřuje souvislost mezi množstvím dat („rozsah“) na straně jedné a finančně dosažitelnými technologickými podmínkami nakládání s daty („umožňujícím dálkový přístup“) na straně druhé. Dle názoru Ministerstva pro místní rozvoj lze otázky nakládání s daty dokončených územně analytických podkladů považovat v současné době za předčasné, neboť praxe pořizování územně analytických podkladů i vývoj informačních technologií může během dvou let mnohé změnit.[33] Ministerstvo pro místní rozvoj v metodických pokynech č. 1 a č. 2 poskytovaných prostřednictvím Konzultačního střediska na webových stránkách Ústavu územního rozvoje[34] upřesnilo rozsah jednotlivých sledovaných jevů, kdy například údaje o infrastruktuře rozšířil proti původní příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., současně však nejsou požadovány v takovém rozsahu, aby byly využitelné pro stavební úřad (například neobsahují jednotlivé přípojky). Vlastníci technické infrastruktury na základě toho odmítají poskytovat podrobnější informace než uvádí metodický návod. Krajský úřad Moravskoslezského kraje se obrátil na Ministerstvo pro místní rozvoj s žádostí o vysvětlení k této problematice: „Mezi Metodickým návodem č. 1 a úkoly vyplývajícími ze stavebního zákona vzniká rozpor, který přináší následující možné výklady: - ÚAP nemají být jediným a pokud možno vyčerpávajícím zdrojem pro poskytování územně plánovacích informací; podrobnost naznačená v metodice pro jejich zpracování postačí. - ÚAP mají být pokud možno úplným zdrojem informací o území v podrobnosti pro pořízení regulačního plánu; pak je metodika stanovena chybně.“[35] Z odpovědi Ministerstva pro místní rozvoj je patrné, že existuje nevyváženost mezi požadovanou podrobností územně analytických podkladů v metodických návodech a ustanoveními stavebního zákona. „Podle stavebního zákona mají územně analytické podklady sloužit mj. k pořizování územně plánovací dokumentace, vydávání územně plánovacích informací a také jako podklad pro rozhodování stavebních úřadů v územích obcí, které nemají platný územní plán. Na jednáních mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Ústavem územního rozvoje byla podrobnost sledovaných jevů takto dohodnuta s odůvodněním, že územně analytické podklady nemají suplovat technickou mapu a že při pořizování územně plánovací dokumentace se budou zpracovávat tzv. doplňující průzkumy a rozbory (§ 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb.).“ To má ovšem následující dopady pro praxi: 1. Pokud nebudou v územně analytických podkladech obsažena vedení sítí v zastavěném území, nebude možno podávat přesné územně plánovací informace v tomto území bez dalších údajů, které si bude muset poskytovatel územně plánovací informace vyžádat od vlastníků technické infrastruktury. Tyto vlastníky technické infrastruktury bude muset nejprve identifikovat a každého individuálně požádat o poskytnutí podrobnějších údajů (§ 161 nového stavebního zákona). 2. Poskytovatel údajů může dobrovolně poskytnout údaje o území v podrobnějším rozsahu než stanoví metodický pokyn č. 1. Úřad územního plánování s nimi pak pracuje. 3. Bylo by vhodné upřesnit, jakým způsobem a kým budou prováděny doplňující průzkumy a rozbory. Poskytovatelé údajů o území nejsou povinni poskytovat jakékoli informace projektantům územně plánovací dokumentace, kteří dosud průzkumy a rozbory zpracovávali. Povinnost poskytovat údaje o území mají pouze vůči pořizovatelům územně analytických podkladů a na vyžádání dalších subjektů (nikoli projektanta) uvedených v § 161 nového stavebního zákona. 4. Problematické je přechodné období: dokud nebudou územně analytické podklady pořízeny (24 měsíců v případě obce s rozšířenou působností), bude pořízení územně plánovací dokumentace vždy zahrnovat i zpracování průzkumů a rozborů řešeného území v rozsahu odpovídajícím územně analytickým podkladům (§ 185 nového stavebního zákona), tedy podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území. Tyto průzkumy a rozbory by měl pořídit (a v rozsahu odpovídajícím územně analytickým podkladům uhradit) úřad územního plánování jako pořizovatel územně analytických podkladů, na rozdíl od dřívější praxe, kdy veškeré průzkumy a rozbory hradila obec.[36] Další nejasnosti souvisejí s existencí Rady obcí pro udržitelný rozvoj území. Povinností obcí s rozšířenou působností je pořízení územně analytických podkladů; jejich následné projednání (a z toho vyplývající souhlasné příp. nesouhlasné stanovisko nebo vyjádření) je však možné jen v případě, že je zřízena Rada obcí. V případě, že tento zvláštní orgán obce zřízen není, územně analytické podklady nelze projednat. Zpočátku hodně diskutovaná otázka, zda zřídit nebo nezřídit Radu obcí pro udržitelný rozvoj území (zda je to pro obec výhodné či nikoli), zůstává nakonec ve většině obcí prozatím stranou. 6.2 Zkušenosti obce s rozšířenou působností Vítkov s pořizováním územně analytických podkladů Obec s rozšířenou působností Vítkov, o celkové rozloze 29768,6 ha, s 14 111 obyvateli (údaje k 1.1.2006)[37], se nachází v Moravskoslezském kraji, cca 20 km jihozápadně od Opavy. Obec je geometrickým těžištěm trojúhelníku Ostrava, Opava, Olomouc, od nichž všech je poměrně značně vzdálena a není na ně napojena významnými dopravními tepnami (územím obce s rozšířenou působností prochází pouze jedna silnice I. třídy), což značně negativně poznamenává rozvoj obce. Současně je Vítkovsko významnou rekreační oblastí pro Opavsko a Ostravsko vzhledem k poměrně čistému ovzduší a zachovalé okolní přírodě. Z hlediska stupně urbanizace se jedná o území s jednou větší městskou sídelní jednotkou (město Vítkov – cca 6 500 obyvatel) a několika menšími, drobnými venkovskými sídly. Obec s rozšířenou působností Vítkov spravuje území dvanácti obcí a pro všechny obce ve svém správním obvodu plní funkci pořizovatele územně plánovací dokumentace. Většina území je v současné době pokryta územními plány (deset obcí). Některé územní plány jsou však již zastaralé a neodpovídají nové právní úpravě. Část územních plánů bude muset v následujících pěti letech projít úpravou v souladu s novým stavebním zákonem, část bude muset být pořízena nově (v případě, že obce projeví zájem o pořízení nového územního plánu; v opačném případě se současný územní plán stane neplatným). Obec s rozšířenou působností Vítkov jako úřad územního plánování podle § 6 nového stavebního zákona je povinna během 24 měsíců pořídit územně analytické podklady. Rozhodla se pořídit územně analytické podklady sama vlastními silami (zřídila jedno nové pracovní místo), s odbornými firmami však hodlá spolupracovat a zadávat jim dílčí práce. Co se týká rozsahu shromažďovaných dat, obec Vítkov bude kombinovat oba přístupy. Například u infrastruktury má v úmyslu vstoupit do jednání s příslušnými poskytovateli údajů o poskytnutí údajů ve větším rozsahu, než ukládá zákon, na základě smluvních vztahů. Obec Vítkov využije podpor Krajského úřadu Moravskoslezského kraje poskytnutých obcím s rozšířenou působností, využije například vzory žádostí o poskytnutí údajů, aplikaci pro evidenci pasportů a katalog jevů (budou-li opravdu obcím poskytnuty). Již nyní je však zřejmé, že se jedná o činnost zahrnující poznatky z celé řady oborů a není v moci jednoho pracovníka tak široký rozsah znalostí obsáhnout. V první etapě se jedná především o provedení průzkumů území a zjištění hodnot území, které pořizovatel provede ve spolupráci s architekty (se zaměřením na stavitelství, urbanismus i krajinu). Otázkou zatím zůstává, zda finálním výstupem zjištěných hodnot území bude architektonická studie v analogové či digitální formě (zatím předmětem jednání). Sběr dat provede pořizovatel samostatně, problém však může nastat při zobrazení dat v ArcView. U dat, jejichž formát nebude podporovat GIS, bude potřeba provést jejich konverzi a případné další úpravy dat (opravit různé přetahy a nedotahy čar apod.). Zde je na místě spolupráce s odbornou „gisovskou“ firmou, která data v nevhodném formátu upraví pro GIS. Data, která budou zjištěna vlastními průzkumy území, stejně jako data přidaná (např. ochranná pásma vyplývající ze zákonů), je nutno pořizovatelem zpracovat v technologii GIS (pomocí editoru vytvořit vlastní data). Totéž se týká dat poskytnutých v analogové formě. Obec Vítkov má v úmyslu spolupracovat se studenty oboru Geoinformatika a využít jejich znalostí při úpravě dat. Po shromáždění všech dat bude proveden rozbor udržitelného rozvoje území. Jedná se o velmi náročnou činnost zejména proto, že čerpá z řady oborů – je potřeba spolupracovat s architekty urbanisty, ekonomy, geografy, odborníky na životní prostředí a řadou dalších. Tato činnost bude provedena až v průběhu roku 2008. Obec Vítkov bude při rozboru udržitelného rozvoje území spolupracovat s odbornou urbanistickou společností, vybranou na základě výběrového řízení. Po dokončení budou územně analytické podklady předány kraji. Následně budou jednotlivé výstupy územně analytických podkladů (především jednotlivé výkresy) zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Územně analytické podklady budou v potřebném rozsahu předány stavebním úřadům a na základě žádosti budou poskytnuty i poskytovatelům údajů (§ 166 nového stavebního zákona). V současné době se obec Vítkov potýká s řadou problémů při pořizování územně analytických podkladů způsobených především nedostatečnými zkušenostmi v pořizování, časovým deficitem a dalšími okolnostmi, které zapříčiňují, že obec Vítkov ztrácí postupně náskok získaný pečlivou přípravou na nové povinnosti (např. roční školení úředníka/pořizovatele na ČVUT v Praze, fakultě architektury – celoživotní vzdělávání „Využití GIS v územním plánování“, školení GIS v územním plánování Bítov 2006 apod.). Poskytovatelé údajů zatím údaje o území neposkytují; s některými je pořizovatel v jednání, jiné ještě neoslovil vůbec. Povinnost poskytnout údaje o území je na poskytovateli údajů (§ 27 nového stavebního zákona), zkušenosti jsou však zatím takové, že pořizovatel sám musí vyzvat poskytovatele údajů a vyvolat potřebná jednání. ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení změn souvisejících s přijetím nového stavebního zákona z pohledu pořizovatele - obce s rozšířenou působností. Práce se především soustředila na územně analytické podklady, které nahradily vstupní etapu územního plánování dle starého stavebního zákona: přípravné práce pořizovatele a zpracování průzkumů a rozborů, jež byly hlavním podkladem pro návrh zadání územního plánu obce. Dle nové právní úpravy jsou hlavním podkladem pro pořízení územně plánovací dokumentace územně analytické podklady a doplňující průzkumy a rozbory území. Územně analytické podklady jako součást územně plánovacích podkladů jsou novým nástrojem územního plánování, sloužícím ke zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území. Obsahují výčet hodnot území, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů (limity využití území), záměry na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení. Jejich pořízení a pravidelná aktualizace usnadní, zlevní a zrychlí zpracovávání územně plánovací dokumentace a jejich změn, práci stavebních úřadů, práci dalších odborů úřadů obcí, atd. Modelové pořízení územně analytických podkladů v průběhu přípravy nového stavebního zákona – tzv. pilotní projekty prokázaly, že územně analytické podklady představují široké využití pro územní samosprávu a veřejnou správu, a to při tvorbě rozvojových konceptů, strategických dokumentů, rozpočtových výhledů a deskriptorů území všeobecně. Územně analytické podklady rovněž budou znamenat úsporu nákladů na průzkumy a rozbory při pořizování územních plánů obcí. Nový stavební zákon je účinný teprve několik měsíců; vzhledem k velmi krátkému časovému období nelze provést úplné vyhodnocení všech změn, řada závěrů je v současné době pouze úvahou nepodloženou konkrétními údaji. Již dnes je však možné říci, že myšlenka zákonodárce pořídit pro potřeby obce/pořizovatele kompletní data o území je správná a velmi užitečná a určitě přispěje k rozvoji jednotlivých obcí i celých regionů. Dosavadní zkušenosti obce s rozšířenou působností Vítkov přinesly především poznání, že územně analytické podklady zahrnují poznatky z celé řady oborů a není v silách jednoho pracovníka vládnout takovým rozsahem znalostí; z toho důvodu bude nutná spolupráce s odbornými firmami. Další zkušeností je nepřipravenost orgánů poskytujících metodickou pomoc, stejně tak nepřipravenost poskytovatelů údajů, z nichž mnozí zatím ani netuší, že jim z nového stavebního zákona vyplývají povinnosti vůči úřadům územního plánování. Problémy s financováním územně analytických podkladů a vybavením pracoviště potřebným hardware a software se podařilo vyřešit již na počátku roku, v současnosti jsou obesíláni poskytovatelé údajů s žádostmi o poskytnutí údajů o území, v letních měsících budou provedeny průzkumy území se zaměřením na urbanistické, architektonické a krajinné hodnoty. Prvotní pořízení územně analytických podkladů zřejmě přinese řadu problémů, nebude snadné získat všechna data v digitální formě, bude obtížné data převést do vhodného formátu, velmi časově, odborně a finančně náročné bude provedení rozboru udržitelného rozvoje území. Výsledkem by však mohl být velmi kvalitní elaborát sloužící nejen pro potřeby územního plánování, ale i pro potřeby rozvoje obcí, např. při vytváření projektů regionálního rozvoje a následné čerpání prostředků z různých grantů nebo z fondů Evropské unie. Pravidelná aktualizace územně analytických podkladů, jejich sdílení a vzájemné poskytování dat, zajistí kvalitní a trvalou znalost o možnostech území a limitech jeho využití, nezbytnou pro kvalitní, kvalifikované a hospodárné pořizování územně plánovací dokumentace, územní rozhodování stavebních úřadů, projektovou činnost, regionální politiku apod.; tedy trvalé a účinné využívání územně analytických podkladů. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literatura: BLAŽKOVÁ, Miriam a kol. DOSS - Dotčené orgány státní správy v procesu územního plánování a územního řízení: Stav k 30.6.2003. Brno: ÚUR, 2003. 274 s. BLAŽKOVÁ, Miriam a kol. Dotčené orgány v procesu územního plánování a územního řízení: Stav k 31.12.2006. Brno: ÚUR, 2006. 203 s. ČVUT v Praze, FA. Pracovní texty pro přípravu zkoušky zvláštní odborné způsobilosti na úseku územního plánování. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2005. 292 s. DOLEŽAL, Jiří, MAREČEK, Jan, VOBOŘIL, Oldřich. Stavební zákon v teorii a praxi: Úplné znění zákona s komentářem, souvisící a prováděcí předpisy, 7. aktualizované a přepracované vydání podle stavu k 1.4.2002: Praha: Linde, 2002. 1006 s. DOLEŽAL, Jiří a kol. Nový stavební zákon v teorii a praxi s poznámkami a souvisejícími předpisy. Praha: Linde, 2006. 703 s. DOLEŽAL, Jiří, et al. Prováděcí předpisy k novému stavebnímu zákonu s poznámkami. Praha: Linde, 2007. 330 s. HYVNAR, Vladimír a kol. Limity využití území: Celostátně platné limity. Brno: ÚUR, 1999.2 sv. KOL. AUTORŮ. Venkovské sídlo a krajina v územním plánování: Na pomoc pořizovatelům a zpracovatelům územních plánů obcí a urbanistických studií. Praha: Společnost pro územní plánování, urbanismus a životní prostředí, 1999. 165 s. KUBÍK, Bedřich: Zkušenosti s modelovým pořízením územně analytických podkladů v podmínkách obce s rozšířenou působností Kyjov. In Nový stavební zákon o územním plánování a stavebním řádu: Vybrané referáty z 15. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu. Brno: ÚUR, 2005. 19-20s. LEPEŠKA, Petr: Důvody úpravy posuzování vlivů na životní prostředí v novém stavebním zákoně. In Nový stavební zákon o územním plánování a stavebním řádu: Vybrané referáty z 15. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu. Brno: ÚUR, 2005. 28-32s. MACHAČKOVÁ, Jana: Základní teze nového stavebního zákona. In Nový stavební zákon o územním plánování a stavebním řádu: Vybrané referáty z 15. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu. Brno: ÚUR, 2005. 8-12 s. MARKVART, Josef: Udržitelný rozvoj v novém stavebním zákoně (Vývoj pojmu udržitelný rozvoj). In Nový stavební zákon o územním plánování a stavebním řádu: Vybrané referáty z 15. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu. Brno: ÚUR, 2005. 21-24s. MAY, Jiří: Územně analytické podklady. In Nový stavební zákon o územním plánování a stavebním řádu: Vybrané referáty z 15. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu. Brno: ÚUR, 2005. 17-18s. MMR, ÚÚR. Zvláštní příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník VI, číslo 6/2006: Důvodová zpráva ke stavebnímu zákonu. Brno: ÚUR, 2003. 84 s. NAVRÁTILOVÁ, Alena: Územní plánování v novém stavebním zákoně. In Nový stavební zákon o územním plánování a stavebním řád: Vybrané referáty z 15. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu. Brno: ÚUR, 2005. 13-16s. SÝKORA, Jaroslav. Územní plánování vesnic a krajiny : Urbanismus 2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002. 226 s. TOMÍŠKOVÁ, Marie: Postavení obce v procesu územního plánování dle návrhu nového stavebního zákona (Obce jako orgán územního plánování). In Nový stavební zákon o územním plánování a stavebním řádu: Vybrané referáty z 15. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu. Brno: ÚUR, 2005. 38-42s. VESELÝ, Karel, RABAN, Přemysl: Stavební zákon: poznámky, související předpisy. Praha: Eurounion, 2006. 591 s. Zdroje: ČSÚ, Praha 2006. Dostupný na: www: http://www.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/t/6D0044CB78/$File/8126rr03.xls Deník veřejné správy: elektronický časopis veřejné správy, Praha 2006. Dostupný na: http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6244512&hledej=nov%FD+stavebn%ED+z%E1kon JANÍKOVÁ Jana, Zkušenosti s modelovým pořízením územně analytických podkladů v podmínkách obce s rozšířenou působností Kyjov, cd-rom Krajský úřad kraje Vysočina, Modelové pořízení územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Chotěboř, 2004. Dostupné na www: http://mapy.kr-vysocina.cz/mapserv/chotebor_uap/ MMR, Metodický pokyn, Praha 2007a MMR, Metodický pokyn, Praha 2007b. Dostupný na: http://www.mmr.cz/upload/files/uzemni%20planovani%20a%20stav.rad/Kvalifikacni_pozadavky.doc http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/Metodika2/MetodickyNavod_DI_2_20070209.pdf http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/Metodika3/MetodickyNavod_Ostatni_3_20070404.pdf MMR, Odpověď na dotaz Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Praha 2007c ÚÚR, Konzultační středisko, Často kladené otázky, Brno 2006a. Dostupný na www: http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/CastoKladeneOtazky/FinZdrojUAP/FinZdrojUAP.pdf ÚÚR, Dotčené orgány v procesu územního plánování, Brno 2006b. Dostupné na www: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2588 ÚÚR, Konzultační středisko, Často kladené otázky, Brno 2007a. Dostupný na www: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2492 (informační technologie) ÚÚR, Konzultační středisko, Často kladené otázky, Brno 2007b. Dostupný na www: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2493#o101 (finanční otázky) ÚÚR, Konzultační středisko, Metodické pokyny, Brno 2007c. Dostupný na www: http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/Metodickenavody/Metodika1/MetodickyNavod_TI_1_20070427.pdf ÚÚR, Principy a pravidla územního plánování, Brno 2007d. Dostupné na www: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571 Zeměměřič: elektronický časopis a server o geodézii, kartografii, katastru nemovitostí, GIS, GPS, DPZ a PÚ, Praha 2006. Dostupný na www: http://www.zememeric.cz/default.php?/clanek.php?zaznam=2306 PRÁVNÍ PŘEDPISY zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 1. MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj 2. ÚÚR – Ústav územního rozvoje 3. ČVUT – České vysoké učení technické 4. FA – Fakulta architektury 5. ČSÚ – Český statistický úřad 6. GIS – Geografický informační systém SEZNAM TABULEK A MAP 1. Tab. 1 Nové předpisy na úseku územního plánování a stavebního řádu………………..…..14 2. Obr. 1 Kyjov – Schéma problémů k řešení ……………………………………………..…..18 3. Obr. 2 Kyjov – Problémový výkres……………………………………………………..…..19 4. Obr. 3 Chotěboř – Problémový výkres………………………………………………...……20 SEZNAM PŘÍLOH 1. Příl. 1 Příloha č. 1 nového stavebního zákona: Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území 2. Příl. 2 Příloha č. 1 nového stavebního zákona: Část B - Územně analytické podklady kraje - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území 3. Příl. 3 Ukázky limitů využití území a územních plánů obce s rozšířenou působností Vítkov Příl. č. 1 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.: Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek číslo Sledovaný jev 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení 4. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5. památková rezervace včetně ochranného pásma 6. památková zóna včetně ochranného pásma 7. krajinná památková zóna 8. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného 9. pásma 10. památka UNESCO včetně ochranného pásma 11. urbanistické hodnoty^ 12. region lidové architektury 13. historicky významná stavba, soubor 14. architektonicky cenná stavba, soubor 15. významná stavební dominanta 16. území s archeologickými nálezy 17. oblast krajinného rázu a její charakteristika 18. místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19. místo významné události 20. významný vyhlídkový bod 21. územní systém ekologické stability 22. významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23. významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24. přechodně chráněná plocha 25. národní park včetně zón a ochranného pásma 26. chráněná krajinná oblast včetně zón 27. národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28. přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29. národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30. přírodní park 31. přírodní památka včetně ochranného pásma 32. památný strom včetně ochranného pásma 33. biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34. NATURA 2000 - evropsky významná lokalita 35. NATURA 2000 - ptačí oblast 36. lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37. lesy ochranné 38. les zvláštního určení 39. lesy hospodářské 40. vzdálenost 50 m od okraje lesa 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka 42. hranice biochor 43. investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44. vodní zdroj povrchové , podzemní vody včetně ochranných pásem 45. chráněná oblast přirozené akumulace vod 46. zranitelná oblast 47. vodní útvar povrchových, podzemních vod 48. vodní nádrž 49. povodí vodního toku, rozvodnice 50. záplavové území 51. aktivní zóna záplavového území 52. území určené k rozlivům povodní 53. území zvláštní povodně pod vodním dílem 54. objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55. přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56. lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57. dobývací prostor 58. chráněné ložiskové území 59. chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60. ložisko nerostných surovin 61. poddolované území 62. sesuvné území a území jiných geologických rizik 63. staré důlní dílo 64. staré zátěže území a kontaminované plochy 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66. odval, výsypka, odkaliště, halda 67. technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma 68. vodovodní síť včetně ochranného pásma 69. technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma 70. síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 71. výrobna elektřiny včetně ochranného pásma 72. elektrická stanice včetně ochranného pásma 73. nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma 74. technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 75. vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 76. technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma 77. ropovod včetně ochranného pásma 78. produktovod včetně ochranného pásma 79. technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 80. teplovod včetně ochranného pásma 81. elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 82. komunikační vedení včetně ochranného pásma 83. jaderné zařízení 84. objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami4) 85. skládka včetně ochranného pásma 86. spalovna včetně ochranného pásma 87. zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma 88. dálnice včetně ochranného pásma 89. rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90. silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91. silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92. silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93. místní a účelové komunikace 94. železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 95. železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96. koridor vysokorychlostní železniční trati 97. vlečka včetně ochranného pásma 98. lanová dráha včetně ochranného pásma 99. speciální dráha včetně ochranného pásma 100. tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101. trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102. letiště včetně ochranných pásem 103. letecká stavba včetně ochranných pásem 104. vodní cesta 105. hraniční přechod 106. cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická sezka 107. objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108. vojenský újezd 109. vymezené zóny havarijního plánování 110. objekt civilní ochrany 111. objekt požární ochrany 112. objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113. ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114. jiná ochranná pásma 115. ostatní veřejná infrastruktura 116. počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 117. zastavitelná plocha 118. jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m^2 stavebního pozemku 119. v členění podle katastrálních území, průměrná cena m^2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území Zdroj: Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Příl. č. 2 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.: Část A - Územně analytické podklady kraje - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek číslo Sledovaný jev 1. vývoj počtu obyvatel 2. podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel 3. podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 4. podíl osob se základním vzděláním 5. podíl osob s vysokoškolským vzděláním 6. sídelní struktura 7. ekonomická aktivita podle odvětví 8. míra nezaměstnanosti 9. vyjíždějící do zaměstnání a škol 10. dojíždějící do zaměstnání a škol do obce 11. výstavba domů a bytů 12. podíl neobydlených bytů na celkovém fondu 13. struktura bytového fondu 14. místně obvyklé nájemné 15. rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím 16. počet staveb pro rodinou rekreaci 17. kapacita a kategorie ubytovacích zařízeních 18. lázeňská místa a areály 19. podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu 20. podíl obyvatel zásobovaných plynem 21. podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci 22. podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru 23. podíl orné půdy ze zemědělské půdy 24. podíl trvalých travních porostů z celkové výměry zemědělské půdy 25. podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy 26. podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích 27. podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru 28. podíl vodních ploch na celkové výměře katastru 29. podíl lesů na celkové výměře katastru 30. koeficient ekologické stability KES 31. stupeň přirozenosti lesních porostů 32. hranice přírodních lesních oblastí 33. hranice bioregionů a biochor 34. hranice klimatických regionů 35. počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší 36. hodnoty imisního znečištění životního prostředí a jejich vývoj další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, 37. bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního prostředí Zdroj: Zdroj: Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Příl. č. 3 Ukázky limitů využití území a územních plánů 3a Syntéza Moravskoslezského kraje – limity využití území 1 Zdroj: Městský úřad Vítkov, odbor výstavby a územního plánování, ArcGIS – export mapy, Vítkov 2003 3b Syntéza Moravskoslezského kraje – limity využití území 2 Zdroj: Městský úřad Vítkov, odbor výstavby a územního plánování, ArcGIS – export mapy, Vítkov 2003 3c Územní plán města Vítkova – funkční zonace Zdroj: Městský úřad Vítkov, odbor výstavby a územního plánování, Gisel – export mapy, Vítkov 2004 3d Územní plán města Vítkova – limity využití území Zdroj: Městský úřad Vítkov, odbor výstavby a územního plánování, Gisel – export mapy, Vítkov 2004 ------------------------------- [1] SÝKORA, Jaroslav, 2002 [2] ČVUT v Praze, FA, 2005 [3] ČVUT v Praze, FA, 2005 [4] DOLEŽAL Jiří a kol., 2006 [5] DOLEŽAL Jiří a kol., 2006 [6] MMR, ÚUR, 2003 [7] MMR, ÚUR, 2003 [8] MMR, ÚUR, 2003 [9] MMR, ÚUR, 2003 [10] MMR, ÚUR, 2003 [11] KUBÍK Bedřich, 2005 [12] MMR, ÚUR, 2003 [13] MMR, ÚUR, 2003 [14] MMR, ÚUR, 2003 [15] DOLEŽAL Jiří a kol., 2006 [16] DOLEŽAL Jiří a kol., 2006 [17] MMR, 2007a [18] MMR, 2007a [19] MMR, 2007a [20] MMR, ÚUR, 2003 [21] Zeměměřič, 2006 [22] ČVUT v Praze, FA, 2005 [23] Zeměměřič, 2006 [24] ÚUR, 2007a [25] ÚUR, 2007a [26] MMR, ÚUR, 2003 [27] Deník veřejné správy, 2006 [28] MMR, ÚUR, 2003 [29] MMR, 2006b [30] ÚUR, 2006a [31] ÚUR, 2006a [32] ÚUR, 2007b [33] ÚUR, 2007a [34] ÚUR, 2007c [35] MMR, 2007c [36] MMR, 2007c [37] ĆSÚ, 2006