MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra sportovních aktivit ROZDÍLNÁ SPECIFIKA VNÍMÁNÍ PROFESIONÁLNÍHO FOTBALU V ČESKÉ REPUBLICE A VE VELKÉ BRITÁNII Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval: Mgr. Pavel Vacenovský Jiří Adamík 3. roč. tělesná výchova a sport Brno, 2006 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen literaturu a prameny uvedené v seznamu literatury, která je součástí této práce. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům. . . . . . . . . . . . . . . . Jiří Adamík V úvodu své práce bych chtěl poděkovat Mgr. Pavlu Vacenovskému za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce poskytl. OBSAH: ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 1. LITERÁRNÍ PŘEHLED . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1.1 Historie fotbalu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 1.2 Historie fotbalu v Anglii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.3 Historie fotbalu v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 2. CÍL A ÚKOLY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 2.1 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 2.2 Úkoly práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 3. ŘEŠENÍ DANÉHO ÚKOLU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 3.1 Návštěvnost na stadiónech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 3.1.1 Bezpečnost a úroveň na stadiónech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 3.1.2 Násilí na fotbale . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3.1.3 Navrhované řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19 3.2 Srovnání úrovně obou lig . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 3.3 Mediální prezentace fotbalu v televizi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25 3.3.1 Mediální prezentace fotbalu v Anglii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 3.3.2 Mediální prezentace fotbalu v České republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 4. ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31 PŘÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 "Fotbal není záležitostí života a smrti. Je mnohem důležitější." Bill Shankly 6 ÚVOD Fotbalová říše je největší na světě. Je říší bez hranic. Říší, která všechny spojuje vášnivou láskou k fotbalu. Byla jí v dobách míru, v čase válek i v letech, kdy politické poměry rozdělily svět železnou oponou přinejmenším na světy dva. (PECHR, 1981) Na tribunách fotbalových stadionů sedávají vedle společensky bezvýznamných, jinak ovšem svou přítomností pro kulisu fotbalu nezbytných, obyčejných lidí také hlavy států, prezidenti, králové, předsedové vlád, ministři a poslanci. Fotbalový tým a diváci jsou ve skutečnosti jedním celkem. Utkání hrané bez diváka ztrácí úroveň, smysl a samozřejmě potřebnou kvalitu. I člověka, který se o fotbal moc nezajímá a zápas sleduje jen v mimořádných případech, musí hned při prvním pohledu zarazit, sleduje-li dané fotbalové utkání před prázdným hledištěm. S atmosférou vyprodaného stadionu se to jednoduše nedá srovnávat. Je to jako hrát divadlo bez publika. Z tohoto hlediska je to mnohdy viditelnější rozdíl, než samotné porovnání kvality předváděné hry. V této práci se zabýváme pohledem fotbalové veřejnosti na profesionální fotbal. Zajímá nás vnímání fotbalu v České republice a v zemi, kde fotbal vznikl, což je Anglie. Zabýváme se tím, jaký je rozdíl v návštěvnosti, v chování fanoušků, kvalitě stadionů a samozřejmě financím vložených do fotbalu. 7 1. LITERÁRNÍ PŘEHLED V této kapitole je na základě prostudované literatury vypracována historie kopané od jejího začátku až po současnost. Také je zde zaměřeno na historii obou srovnávaných zemí v tomto sportu. 1.1 Historie fotbalu Fotbal se v současné podobě zrodil podle nejstarších dochovaných pramenů v Anglii v šedesátých letech devatenáctého století. To, co bylo před tím, fotbal jen připomínalo. Vydáme-li se hluboko do historie lidstva, budeme dřív, než o fotbalu hovořit obecně o míčových hrách. Míče byly různé velikosti. Platón píše ve svém Faidonu o míči, který byl složen ze dvanácti dílů. Řecky se nazýval palla, francouzsky balle, německy a anglicky ball. Míč byl tedy základem názvu sportovních odvětví -- football. Foot je v angličtině spodní část nohy, ball znamená míč, z toho tedy football. V Číně se 4 000 let př.n.l. hře podobné fotbalu říkalo su-chu. Kopalo se do koule ze zvířecí kůže vyplněné vlasy nebo peřím. Na Themistkleově zdi v Aténách, pocházející z časů kolem roku 500 př.n.l., jeden z reliéfů zachycuje hru, při níž dvě mužstva kopou do míče. (VOTÍK, 2001) Velmi pravděpodobné bude asi tvrzení, že zejména hra harpaston, která byla římskými legiemi při jejich taženích zavlečena do Anglie a Francie, dokonce i na Kavkaz, se nejvíce podobala dnešnímu fotbalu. Italové uvádějí, že fotbal se hrál v Anglii díky vojínům římských legií už za Julia Ceasara. Jiná zpráva z Anglie z roku 211 hovoří o občanech Derventia, později Little Chesteru, jak oslavili vítězství nad římskými legiemi hrou s míčem, který kopali k městským hradbám. V Itálii v 14. až 16. století měly míčové hry zelenou. V městském archivu v Bologni leží zpráva písaře Bentiviglia z roku 1480, která říká, že nejmilejší zábavou občanů města je calcio. V Itálii je calcio dodnes oficiálním názvem pro fotbal. Zápasy probíhaly především v období karnevalů, 8 tedy v prvních třech měsících roku. Byly ohlašovány řadu dní předem a těšily se značnému zájmu. Už tehdy se stavěly tribuny pro nejvážnější diváky. Prostý lid sledoval boje z oken, ze schodišť paláců nebo z ulic. Hrálo se dokonce i v dobách obležení města. Používal se vycpaný míč. Aktéři do něho mohli kopat, odehrávat ho pěstí, ale nebylo dovoleno míč nést. Hrálo se nemilosrdně, vítěz byl bouřlivě oslavován, poražení museli sklonit vlajku a občas jim ji horkokrevní diváci roztrhali. Bolivijští vědci objevili v La Pazu archivní materiály o domorodcích z oblasti Moxos. Při studiu kroniky z roku 1753 zjistili, ke svému nemalému překvapení, že obyvatelé této oblasti holdovali hře velice podobné fotbalu. Gumový míč směli domorodci přitom zasáhnout pouze nohou či hlavou, ale v žádném případě rukou. To vedlo Bolivijce k přesvědčení, že právě oni jsou zakladateli skutečného fotbalu, neboť v Anglii se ještě v roce 1862 mohlo hrát i rukou. (FEKETE, 1987) Nekonečné debaty o tom, kdo byl prvním předchůdcem dnešního fotbalu, představují spory, které beztak nelze rozsoudit. Za určitý přelom a vznik fotbalu v novodobé poloze lze považovat vývoj v 18. a především v 19. století v Anglii. Zásluhu na tom měli především studenti na středních soukromých školách. Zde zapustily své kořeny sporty jako atletika, kriket, veslování a základy tu našel i moderní fotbal. proslulosti dosáhla zejména škola v Rugby. Na školách se hrála obdoba fotbalu podle různých pravidel. V roce 1845 byla na škole v Rugby sepsána pravidla pod názvem "Zákony fotbalu, jak je hrán ve škole Rugby." Došlo v nich především k omezení tvrdosti, aby hrubou sílu nahrazovala technika a chytrost. Hra rukou byla ale stále povolena. V roce 1862 sestavil uppinghamský rektor J.C.Thring vůbec nejstarší dochovaná pravidla fotbalu. V nich byla hra rukou povolena pouze k zpracování přihrávky či odraženého míče. (CHOUTKA, 1970) Především nejednotnost v pravidlech a k přístupu k nim, byla podnětem k založení prvního fotbalového svazu na světě. Dne 26. října 1863 se sešli v londýnské restauraci Freemasońs Tavern zástupci jedenácti anglických klubů a 9 založili tu první fotbalovou organizaci na světě s názvem The Football Association. Bylo nutné vydat nová jednotná pravidla a šest neděl po založení Fa, byla tato asociační pravidla schválena. Jejich sepsání se stalo jedním z nejdůležitějších mezníků ve vývoji fotbalu. V roce 1871 vznikla nejstarší pohárová soutěž -- Anglický pohár, který má až do dnešní doby v Anglii velikou prestiž. Model anglického poháru se stal návodem i příkladem pro obdobné soutěže v dalších zemích. Stejnou odezvu mělo i založení anglické ligy. Do střední Evropy a dalších zemí začal moderní fotbal pronikat s přibližně 20-letým zpožděním. Plným právem je proto Anglie nazývána kolébkou moderního fotbalu. V roce 1904 byla v Paříži založena Mezinárodní fotbalová asociace (FIFA), která sdružuje a řídí fotbal na všech kontinentech do dnešní doby. První mistrovství světa bylo sehráno v Uruguay v roce 1930 a vítězem se stala pořádající země. Evropská unie fotbalových asociací (UEFA) byla založena v roce 1954 a první mistrovství Evropy bylo sehráno v Itálii v roce 1968. Vítězem se stala Itálie. (MACHO, 1999) 1.2 Historie fotbalu v Anglii Jak bylo zmíněno v předešlá kapitole, podílela se Anglie velkou mírou na vzniku fotbalu na celém světě. V této kapitole jsme se zaměřili na samotnou anglickou fotbalovou historii. Soutěžit, vyhrát, chtít být první patří k lidské přirozenosti. Stále větší zájem o fotbal v Anglii vedl k založení soutěže. Jako první přišel s touto myšlenkou Ch.W.Alcock. Do úvodního ročníku anglického poháru 1872 se přihlásilo patnáct mužstev -- čtrnáct anglických a jedno ze Skotska. V prvním ročníku bylo sehráno třináct zápasů. Ve finále, které proběhlo před návštěvou dvou tisíc diváků na hřišti Kennigton Oval, zvítězilo mužstvo Wanderers nad Royalem Engineers 1:0. Svou historii má taky pohár, který dostává vítěz. Osudný byl pro trofej rok 1895. Po čtyřleté nadvládě Blackburnu Revers se z jejího získání radovali fotbalisté Aston 10 Villy, vystavili ji do výkladu jednoho birmingského krámku a odtud byla ukradena. Říkalo se, že ji odcizili závistiví fanouškové místního rivala Birminghamu City. Vznikl tudíž pohár druhý, ale ani ten už se dávno vítězi nepředává. Dostal ho jako čestnou cenu za zásluhy o anglický fotbal lord Artur Kinnaird. Dlouhou životnost má teprve třetí podoba stříbrného poháru, jehož sportovní hodnota -- na rozdíl od většiny ostatních zemí -- je v Anglii dodnes vyšší než cena mistrovského titulu v nejvyšší soutěži. (KREJČÍ, 2005) Pohárové zápasy stoprocentně neuspokojovaly zájem diváků ani potřeby klubů, a tak se sedmnáct let po vzniku anglického poháru zrodila dlouhodobá soutěž vybraných klubů, které se nestřetávaly vyřazovacím způsobem, ale zajistili si stálý program vzájemnými zápasy každý s každým. Myšlenka vytvořit ligu vznikla v mozku obchodníka s textilem W.McGregora, předsedy Aston Villy, původem ze Skotska. Soutěž s názvem The Football League, zahájila svůj první ročník 8. září roku 1888 za účasti dvanácti klubů. Při zakládání soutěže se také uvažovalo o tom, že by se jí měly zúčastnit i skotské kluby. Kluby ze Skotska, jež se pravidelně zúčastňovaly od úvodní sezóny 1871/1872 FA Cupu, však nakonec v roce 1890 založily svou vlastní ligu. Prvním mistrem Anglie se v roce 1889 stal Udroc North End. Protože tento tým vyhrál v témže roce i Anglický pohár, zapsal se do historie jako první mužstvo, které získalo takzvané double, vítězství v lize i v poháru. Double je dodnes v Anglii velice ceněný úspěch. Jako druhému se to povedlo mužstvu Aston Villy v roce 1897. (VANĚK, 1984) V dalších letech docházelo ve Football League ke změnám. V roce 1892 přibyla Druhá divize a počet účastníků ligy se zvýšil postupně až na 36 týmů, když každá z divizí, ta původní se začala nazývat První divize, měla po 18 týmech. Na konci sezóny 1914/1915 byla soutěž kvůli Světové válce na čtyři roky přerušena. Během války se fotbal odehrával jen v rámci regionálních soutěží. Mnohé kluby musely po válce začít budovat nové týmy, protože mnozí hráči, kteří se dobrovolně přihlásili do armády, zahynuli na bojištích. Ihned po válce byl zvýšen počet klubů v rámci Football League. 11 Nově měly obě divize po 22 klubech. Do dvou let od konce války také přibyla Třetí divize. První poválečný titul vybojoval poprvé a naposledy ve své historii West Bromwich Albion, klub, který v 19.století dokázal dvakrát zvítězit v FA Cupu. V roce 1925 došlo ve světovém fotbale a také ve Football League k přelomové události. Došlo totiž ke změně pravidla o postavení mimo hru (ofsajdu). Konzervativní způsob myšlení se u mnohých anglických fotbalových funkcionářů projevoval nejen lpěním na zastaralém způsobu výběru hráčů do reprezentace, ale o nadřazenosti Anglie nad ostatními zeměmi. K tomu se přidal nacionalismus politiků a výsledkem byl v roce 1931 zákaz profesionálního účinkování zahraničních hráčů ve Football League. (KREJČÍ, 2005) Většina týmů První divize měla na počátku sezóny 1939/1940 odehrány tři zápasy, když přišla válka a fotbalové soutěže byly na několik let přerušeny. Stejně jako během první války, i v průběhu té druhé se fotbal odehrával na regionální úrovni. V ligách se nesestupovalo a nepostupovalo. Výsledky a starty hráčů z této doby za klub či reprezentace však nejsou považovány za oficiální. Mnozí hráči nepůsobili v klubech, za něž hráli před válkou. Nová sezóna vypukla v srpnu 1946, více než rok po skončení války. V předchozí sezóně se odehrál jen první poválečný ročník FA Cupu. První poválečný titul anglické ligy vyhrál Liverpool, svůj již celkově pátý. V sezóně 1956/1957 se Manchester United jako první anglický klub zúčastnil Poháru mistrů evropských zemí (dnešní Liga mistrů), soutěže, kterou přivedl k životu redaktor francouzského sportovního deníku L'Equipe Gabriel Hanot. V roce 1978 došlo v anglickém fotbale k převratné události. Od 30. let existovaly zákonné bariéry pro příchod zahraničních hráčů do Football League. Po téměř pěti desetiletích tyto bariéry padly. Po tlacích ze strany Evropského společenství, musely fotbalové svazy zemí patřících do ES uvolnit restrikce týkající se zahraničních hráčů. 12 V dubnu 1989 se přihodila při semifinálovém zápase FA Cupu mezi Liverpoolem a Nottinghamem Forest nejtragičtější událost v historii britského sportu. Na stadiónu Hillsborough v Sheffieldu, kde se zápas hrál, bylo k smrti umačkáno a ušlapáno 96 liverpoolských fanoušků, dalších 200 bylo zraněno. (Přílohy, obr. 1) V únoru 1992 došlo v anglickém fotbale k revolučnímu kroku. Kluby z nejvyšší soutěže Football League -- První divize -- založily elitní, 20 člennou soutěž s názvem FA Premier League. Byl to velký průlom do tradice, která trvala 104 let. 1.3 Historie fotbalu v České republice V Čechách a na Moravě se fotbal začal hrát koncem 19. století v cyklistických a veslařských klubech a také ve studentských kroužcích. První fotbalové utkání v Čechách se hrálo 29. září 1887 v Roudnici nad Labem. Mezi nejstarší kluby patří SK Slavie Praha a AC Sparta Praha. Zpočátku vznikaly fotbalové kluby většinou v Praze (výjimkou v roce 1894 založený SK Plzeň a Spartak -- Horymír -- Příbram), ale na konci 19. a začátku 20. století začal fotbal pronikat i do dalších měst a na venkov. Rozmach fotbalu uspíšilo také vydání pravidel fotbalu v českém jazyce v roce 1897. Dynamický rozvoj kopané byl ale na druhé straně přibrzděn zamítavým postojem škol k této hře. Přesto studenti i přes zákaz fotbalu postupně tvořili členskou základnu fotbalových klubů. V roce 1899 bylo sehráno první mezinárodní utkání mezi SK Slavie Praha a družstvem Berlína s výsledkem 0:0. Od roku 1897 byly kluby hrající fotbal organizovány v České amatérské atletické unii. Postupný rozmach fotbalu si vynutil ustanovení Českého svazu fotbalového (ČSF), ke kterému došlo 19. října 1901 v Praze. Na Moravě se první utkání hrálo v Brně v roce 1896. První zmínka o fotbalu na Slovensku je z roku 1893 z Banské Bystrice a jeho vývoj do roku 1918 je více spjat s maďarským fotbalem. (NAVARA, 1986) 13 V roce 1912 se poprvé hrála řádně organizovaná soutěž -- mistrovství Čech. Tímto rokem začíná historie naší vrcholové soutěže. Obdobně jako v jiných evropských zemích se hrálo v lokálních skupinách s navazujícím semifinále a finále. Prvním oficiálním titulem mistra ČSF se pak mohla honosit pražská Sparta. Pravidelným bojům o mistrovské body přišli rychle všichni na chuť a tak tato soutěž pokračovala úspěšně i v roce dalším. Vypuknutí první světové války pak do slibně se vyvíjející soutěže zasáhlo velmi nepříznivě. Ani v těžkých válečných letech však fotbal nezanikl a hrál se alespoň v místních soutěžích. (ŠÁLEK, 2000) Nejkritičtější období pro český fotbal nastalo po 30. červnu 1916, kdy rakouské úřady zakázaly činnost ČSF. Ale v roce 1917 byly učiněny kroky k jeho opětovnému založení. V roce 1921 byla po rozkolu v ČSF a dvouletém dvojvládí založena Československá asociace fotbalová (ČSAF), která byla v roce 1922 v Ženevě oficiálně přijata do FIFA. Do UEFA vstoupil československý fotbal v roce 1954. V letech 1923 a 1924 byla úplně vyloučena možnost uspořádat jakékoliv svazové mistrovství, protože Středočeská župa propadla populismu. Významným stupněm na cestě k mistrovské soutěži se stal až rok 1925. Počátky ligy nebyly snadné. Podnět k jejímu vzniku dalo zavedení profesionalizmu. Na začátku roku 1925 se vyčlenilo z masy všech klubů v ČSR dvanáct českých a čtyři německé kluby, které se přihlásili k profesionalizmu a pod řízením Československé asociace fotbalové, jako orgánu zastřešujícího všechny národnostní fotbalové svazy u nás, začaly hrát I. ligu s deseti a II. ligu se šesti účastníky. Prvním titulem se může pyšnit Slavie Praha. Od sezóny 1934/1935 bylo zrušeno oddělování profesionálních a amatérských soutěží a o rok později ve státní lize, jak se nyní nazývala, hrály kluby ze všech částí republiky včetně Slovenska a o další rok později i z Podkarpatské Rusi. Po osvobození Československa můžeme v "životopisu" mistrovské soutěže najít řadu dalších událostí, od dvou skupin s navazujícím dvoukolovým finále v sezóně 1945/1946, přes zrušení žup a vytvoření krajů s následnou změnou 14 rytmu soutěží na "jaro -- podzim" v roce 1949, až po nejdrastičtější zásah státní moci do výlučně sportovních záležitostí. Byla jím reorganizace v roce 1952, kdy ligu, která mezitím změnila název na Celostátní Mistrovství a vzápětí na Mistrovství republiky, opouštěly celky ze třetího, pátého a sedmého místa, aby uvolnily prostor pro nové, uměle vytvořené vojenské celky a "studentskou" Slavii Bratislava. Posledním výkřikem této zvůle byl ještě ročník 1953, hraný jen jednokolově. Zásahy stranické a státní moci do záležitostí kopané tím samozřejmě neskončily, ale nesrovnalosti začátku padesátých let se přece jen už neopakovaly. V ročníku 1957/58 přešla liga tříkolovou soutěží opět na systém "podzim -- jaro", běžný v převážné části Evropy. Poslední federální ročník ligy 1992/93 přežil o půl roku existenci společného státu. Na jaře 1993 ho dořídily oba samostatné národní fotbalové svazy. Český a slovenský fotbal šly poté každý svou cestou. Následující ročník, hraný poprvé v České republice, neznamenal v historii nějaký nulový bod, ale plynule navázal na předchozí sezónu tak, že ke zbývajícím deseti českým klubům postoupilo šest nových účastníků, tak jak se umístili v Českomoravské lize. Vítězem prvního samostatného ročníku se stala Sparta Praha, stejně tak jak toho posledního společného. (ŠEVČÍK, 2004) 15 2. CÍL A ÚKOLY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Budeme se snažit charakterizovat zásadní rozdílné faktory mezi anglickou a českou ligou. Zaměření se bude převážně týkat, jak diváků přímo na fotbale, tak fanoušků vnímajících fotbal z medií. 2.1 Cíl práce Cílem této práce je zjistit rozdílná specifika vnímání profesionálního fotbalu v České republice a v Anglii. Našim cílem jsou hlavně navrhovaná řešení, které jsou orientovaná směrem ke zlepšení dané situace v zjištěných rozdílných faktorech obou fotbalových lig. Protože anglická liga je hodnocena jako jedna z nejlepších na světě, dá se předpokládat, že navrhovaná řešení na zlepšení dané situace budou zaměřeny na ligu českou. 2.2 Úkoly práce Úkoly, které zde řešíme: - prostudovat dostupnou literaturu zabývající se tímto problémem - zpracovat rozdělení problému do určitých sobě blízkých faktorů - následně se snažíme tyto faktory popsat a vyřešit 16 3. ŘEŠENÍ DANÉHO ÚKOLU 3.1 Návštěvnost na stadiónech Porovnáme-li návštěvnost ligových utkání v obou sledovaných ligách, pak jednoznačný vítězem je liga anglická. Na zápasy v anglické Premier League přišlo v sezóně 2004/2005 v průměru na jedno utkání 33 893 platících diváků. Za stejné období v první lize v ČR, byla průměrná návštěvnost na jeden zápas 3 829 platících diváků. (KONEČNÝ, 2005) V této kapitole jsme se pokusili vyjmenovat faktory, které mají přímý vliv na návštěvnost na fotbalových stadiónech. Myslíme si, že zlepšením těchto faktorů by se mohla návštěvnost na ligových fotbalových zápasech v Česku zvednout. (Příloha, obr. 3,4,5,6,7,8) 3.1.1 Bezpečnost a úroveň na stadiónech V Anglii se pro bezpečnost na stadiónech začalo něco dít po tragédii v Hillsborough v roce 1989. Celou tragédií se zabývala vyšetřovací komise v čele s Lordem Tailorem. V předběžné vyšetřovací zprávě, vydané v srpnu 1989, byl soubor 43 doporučení pro kluby, jak mají zabránit opakování podobných tragédií. Mezi nejvýznamnější doporučení patří: - snížení kapacity všech stadiónů o 15 % od začátku sezóny 1989/90 - monitorování pohybu fanoušků před stadióny kvůli tlačenicím - přezkoumání bezpečnostních opatření na stadiónech (otevírání dvířek v plotech) - místa musí být jen k sezení do začátku sezóny 1994/95. To platí pro dvě nejvyšší soutěže a do léta 1999 to musí splnit kluby z nižších lig. 17 - omezení výšky plotů oddělujících tribuny od hrací plochy na maximálně 2,2 m. - založení rady, která se bude zabývat bezpečností na stadiónech, kriminalizací překupnictví se vstupenkami - došlo k zavedení nových zákonů zabývajících se kriminálními činy na stadiónech, jako jsou rasistické pokřiky a házení předmětů - monitorování pohybu trestaných chuligánů v den zápasů Objevil se také návrh na zavedení identifikačních karet pro návštěvníky fotbalových zápasů, to však vyvolalo bouři nevole mezi skutečnými fanoušky, kteří by takové opatření považovali za zásah do svých občanských svobod. V České republice se začal tento problém řešit daleko později. Vznikl projekt s názvem "Stadióny 2003", který se touto problematikou zabývá. Byl vydán Komisí pro bezpečnost a výstavbu stadiónů. Jsou zde vydány určité regule, za jakých bezpečnostních opatření je možno (na konkrétním stadiónu) ligu hrát. V této zprávě je uvedeno mnoho opatření a mezi nejdůležitější patří: - nahrazení všech míst k stání jednotlivými v zemi upevněnými sedačkami s opěradlem ve výši min. 30 cm. - samostatně oddělené tribuny a musí být provedena úplná separace sektorů pro vlajkonoše domácích a hostů - zastřešení míst k sezení v počtu 30 % celkové kapacity - bezbariérový přístup do části stadiónu, pro diváky s omezenou pohyblivostí Bohužel ještě v roce 2006 některé ligové stadióny určité nařízení z projektu nesplňují. 18 3.1.2 Násilí na fotbale Bezpečnost na stadiónech není ovšem odvislá jen od jejich úrovně, ale jde také o to, kteří lidé na fotbalové utkání chodí. V současné době se stále více hovoří o diváckém násilí. Fotbalový stadión je vhodným prostředím pro vybití agresivity. Fotbalové utkání dvou týmů poskytuje protivníka ("oni fandí soupeři"), v mnoha případech napjatou atmosféru při průběhu samotného utkání, velké (v českých poměrech spíše větší) množství lidí i anonymitu (byť zdánlivou, vzhledem ke kamerovým systémům na fotbalových stadiónech). Toto vše může přispívat k projevům násilí na fotbale. (Přílohy, obr. 2) O tom, že divácké násilí v souvislosti s fotbalovými zápasy není fenoménem jen několika posledních let se lze přesvědčit. Fotbaloví násilníci bývají označováni jako fotbaloví chuligáni či rowdies. Fotbalové chuligánství bývá označováno za "britskou nemoc" ("British Disease"), čehož důvodem je fakt, že fotbalové chuligánství se z Britských ostrovů rozšířilo i do jiných zemí. (BAYER, 2004) Násilné konflikty odehrávající se před rokem 1960 bylo možno označit za neorganizované (vyplývající z průběhu hry, z nezvládnutí emocí atp.). V této době se jednalo o skupiny bez organizace, které se daly dohromady pouze na stadiónu, kde se konalo fotbalové střetnutí. S postupem času se však tyto skupiny začaly organizovat a pravidelně se scházeli členové těchto skupin a part v restauracích v blízkosti stadiónů. Chuligánství je tedy založeno na partách, většinou mladých "příznivců", kteří přicházejí na fotbalové stadióny s primárním cílem vyvolat konflikt či bitku s jinými podobnými skupinami soupeřova týmu. Tyto party mají vlastní názvy, kterými se vymezují od neorganizovaných skupin i vůči jiným skupinám. (GOODHEAD, 2004) Projevy této "britské nemoci" bývají například -- vniknutí na hrací plochu, házení předmětů na hrací plochu i aktéry hry, výtržnosti, vandalismus, verbální i brachiální konflikty ústící v agresi mezi chuligány a rozhodčím, chuligány a hráči, 19 chuligánskými skupinami navzájem, napadání bezpečnostních složek, pořadatelů atp. Pak se může stát, že divák, který si jen nešťastnou náhodou koupil lístek do špatného sektoru stadiónu, se posléze jen stěží číhajícímu nebezpečí vyhne. Proč by pak taková riziková místa navštěvovaly například celé rodiny s dětmi? V České republice se o diváckém násilí začalo hovořit v průběhu devadesátých let po prvních vážnějších incidentech. V České republice jako vládní orgán funguje Koordinační komise k problematice diváckého násilí a nevhodného chování při sportovních utkáních. ČR přistoupila k Evropské úmluvě k diváckému násilí a nevhodnému chování při sportovních utkáních, zvláště při fotbalových zápasech. Členy komise jsou zástupci Ministerstva vnitra, policie ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a přizvanými spolupracujícími subjekty jsou zástupci Českomoravského fotbalového svazu. (MAREŠ, 2004) 3.1.3 Navrhované řešení Je potřeba řešit bezpečnost stadiónů už při jejich výstavbě. Architekta je třeba s danou problematikou seznámit. A to nejlépe před samotnou realizací stavebního plánu. Normy, jako jsou oddělené vchody a sektory, přístupové zóny k stadiónu apod., danou problematiku z větší části řeší, nejsou jistě všelékem. Nutno podotknout, že na většině stadiónů v ČR jsou tyto základní skutečnosti optimalizovány nedostatečně. V Anglii chování diváků řeší tímto způsobem. Pokud je fanoušek zadržen policií nebo pořádkovou službou za výtržnost, pak si může být zcela jist, že se již do své smrti na stadión nepodívá. Jsou k tomu příslušné legislativní změny. Příslušné zákony ve Velké Británii přímo navrhuje Ministerstvo sportu (Department for culture, media and sport). V těchto legislativních normách jsou upravena pravidla chování diváků na stadiónech, odpovědnosti policie a pořádkové služby nebo i například podrobný seznam těch předmětů, které jsou pro vstupující diváky nedovolené. 20 Podle našeho názoru není nutností nejradikálnější fanoušky zavírat do "klecí" kdesi v nejhorší části stadiónu. Je lepší negativním projevům předcházet. To znamená vytvořit na našich stadiónech takové klima, které i tyto fanoušky zkulturní. Naše představa vychází z předpokladu, podle něhož rizikový fanoušek prioritně vnímá své nejbližší okolí. Jde-li na nový stadión, má zcela jistě jiné tendence chování, než by tomu bylo na stadiónu zchátralejším. Myslíme si rovněž, že na člověka má i obecně velký vliv prostředí, ve kterém se nachází. Dále je důležitá samotná společnost návštěvníků. Stěží si jen představíme obdobné problémy na tenisovém utkání, volejbalu či golfu. Tato otázka souvisí i se samotnou vybaveností na stadiónu, sociálním zařízení apod. Bohužel velkým brzdícím elementem těchto změn jsou peníze. 21 3.2 Srovnání úrovně obou lig Srovnejme úspěchy obou zemí v evropských klubových pohárech. V Lize Mistrů byly úspěchy anglických klubů za poslední tři sezóny tyto. V osmifinále bylo pět účastníků z této země, v čtvrtfinále tři, v semifinále dva a jednou LM vyhrál Liverpool. České kluby se mohou radovat jen z čestného umístění Sparty v osmifinále LM v sezóně 2003/2004. V poháru UEFA se za poslední tři roky umístily anglické kluby na těchto místech, v osmifinále čtyři, v čtvrtfinále dva a v semifinále jeden. Z pohledu českých klubů je to zase velmi jednoduché, v sezóně 2002/2003 se Slavie dostala do osmifinále. (PALIČKA, 2005) Úroveň fotbalu je odvislá od toho, kolik lidí chodí na zápasy svého týmu, jaké požadavky mají trenéři a majitelé na své hráče, kolik peněz se v dané zemi do fotbalu vloží a samozřejmě nejdůležitější je, jak kvalitní hráči v té dané lize hrají. O úrovni České ligy by se dalo říct "Za hodně peněz málo muziky". Proč na české prvoligové scéně "nehoří" pokaždé hráčům tráva pod nohama? Nepoměr mezi platy ligových hráčů a odvedenou prací je však problémem české scény už dlouho. Co s tím? Výkonný šéf Sparty Daniel Křetínský se zvedl a s rukama v bocích opakoval: "To není možný." Nedovedl pochopit, jak mistr může dopustit na trávníku nováčka, nejen zvrat v posledních minutách zápasu z 1:0 na 1:2, ale především nepochopil lajdáckou hru. Ani jinde nejsou tyto povzdechy výjimkou. Pod nohama prvoligových hvězd zdaleka ne vždy "hoří" tráva. Naopak, zápasy, ve kterých si hráči ani neušpiní dresy, nejsou vzácností. Z čeho to pramení? "Z mnoha faktorů, ale všechno vychází z toho, co fotbal znamená ve společnosti" to si myslí Werner Lička. "V Polsku je fotbal fenoménem pomalu jako v Itálii a tomu odpovídá i tlak na funkcionáře, na rozhodčí, na hráče, prostě na všechny. U nás takovou sílu nemá a speciálně na hráče není tlak skoro žádný". (STRNAD, 2005) 22 Podívejme se na zápasy anglické ligy. Zeptejte se Baroše, Šmicra, Řepky a jejich kolegů, zda si dovolili "odšvindlovat" utkání? Podívají se na vás jako na blázna. Pro konkurenční prostředí je to nepatřičný dotaz. Tvrdé pracovní nároky na fotbalisty jsou pro anglický fotbal typickým znakem. Sto procent a zápas co zápas, to je heslo, kterému podléhají bez pardonu i superhvězdy. Veškeré okolí se na ně dívá tímto úhlem pohledu. Anglická liga je nejlepší na světě a točí se v ní spousta peněz. Díky těmto penězům si kluby v Premier League mohly a mohou dovolit angažovat ty nejlepší hvězdy, hráčské i trenérské, z domova i ze zahraničí, což se samozřejmě projevuje na vysoké kvalitě celé soutěže. Určitou nevýhodou snad je, že kvůli angažování zahraničních hráčů ztrácejí místo v týmech hráči domácí a hlavně ti mladí. (STRNAD, 2005) Úroveň české ligy výrazně neklesla, tvrdí její trenéři. Ani velký výprodej hráčů do zahraničí v posledních letech prý fotbalové lize nesebral její kvalitu. V soutěži je podle trenérů totiž stále dost osobností, které jí dokáží dát atraktivní náboj. Pokud jde vysledovat nějaký posun, pak prý pouze v herním pojetí. Mladí hráči přinesli méně technické vyspělosti, ale o to více dynamiky a dravosti. Nemnoho domácích trenérů mělo možnost ve své kariéře trénovat kluby jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Stanislav Griga zná dobře jak zdejší soutěž, tak slovenskou ligu."Kvalitu anglické ligy česká soutěž sice nemá, ale je určitě lepší než slovenská, maďarská či rakouská a srovnatelná s nizozemskou," porovnal úroveň ligy někdejší sparťanský kanonýr, který nějaký čas hrával v nizozemském Feyenoordu. Podle olomouckého Petra Uličného není postavení české ligy a úroveň klubů v evropských soutěžích tak tragické. "Ve srovnání s Polskem nebo Slovenskem na tom určitě nejsme špatně," připomněl, že ekonomicky srovnatelné země ještě v mnohém zaostávají. Vlastimil Palička jako jeden z mála vidí snižující se kvalitu."Ale je otázka, v čem kdo vidí kvalitu. Omlazující se kádry totiž zase přináší rychlejší, dynamičtější i bojovnější způsob hry," domnívá se Palička. Michal Bílek má podobný názor."Je tu rozhodně méně hráčů, kteří by ovládali míč v plné rychlosti, kteří by dokázali přidat něco navíc a hru obohatit. 23 Na druhou stranu osobnosti jako Poborský, Piták, Sivok jsou určitě stále velkým lákadlem," uvedl Bílek konkrétní hráče, na které se vyplatí do prvoligových hledišť chodit. Největším kritikem české ligy se tak zdá být Josef Csaplár, i když nemá na mysli herní kvalitu."Myslím si, že úroveň ligy opravdu trochu klesla. Více než po výkonnostní stránce však především klesla její prestiž. Důvodem jsou různé kauzy a jiné mimosportovní vlivy, které se do ní promítají. Kvalitní hráči nechybí -- chybí jen odvaha, aby zápasy končily výsledky 4:3, 5:2," řekl Csaplar. Snad největší právo srovnávat zahraniční i domácí soutěže má trenér Jozef Jarabinský. Ani on výrazný pokles proti minulosti nevidí."Úroveň mi přijde setrvalá, pokaždé ligu někdo obohatí. Ekonomická situace v zemi není taková, aby si kluby mohly dovolit nakupovat dobré hráče ze zahraničí, a tak si musí nové opory odchovat z vlastních řad. Ale to neznamená, že to nejsou dobří fotbalisté," řekl Jarabinský. Podobný názor má i teplický Vlastimil Mareček, který důrazně odmítá slova o vydrancované lize. Připomíná, že vyšší úroveň nemá například třeba ani Belgie. "Kvalita zkrátka odpovídá místním poměrům," prohlásil Mareček, který nad odchodem špičkových hráčů naší ligy například do Anglie, takzvaně za lepším, nehořekuje. "Při naší ekonomické síle jen stěží můžeme předpokládat změnu. Naopak by to mělo být vyznamenáním pro všechny, kteří se na tom podílí," připomněl, že základna je takřka bezedná. (STRNAD, 2005) Panují taky ale názory, že řada hráčů odejde předčasně. Trh je bohužel pohltí ještě dříve, než by bylo třeba. Když si poté uvědomíme, že největší příjmy z celkových rozpočtů v českých klubech tvoří právě prodej hráčů, není se potom co divit, tak masovému odlivu kvalitních hráčů. Tím klub získá nemalé prostředky na svou činnost, ale také se zbaví zátěže v podobě nemalého platu tohoto hráče. A to především těch nejlepších fotbalistů. I hráči, kteří jsou ještě pod smlouvami a jejichž výkonnost snese měřítko mezinárodních parametrů, jsou fotbalovým klubem často okamžitě prodáni. V klubových rozpočtech se s tím plánovitě počítá. A to je velký rozdíl mezi kluby v České republice a v Anglii. 24 V anglické lize nemusí kluby kvůli přežití za každou cenu prodávat své nejlepší hráče, ale naopak si mohou dovolit nejlepší hráče z lig jako je česká kupovat. A pokud je úroveň ligy odvislá od toho, jak kvalitní hráči v ní hrají, tak je zřejmé že úroveň anglické ligy výrazně převyšuje tu českou. Řešení problému je v tom, že je zapotřebí změnit způsob financování profesionálního fotbalu v Čechách. Fotbalový klub by měl prodávat své hráče jen v situacích, kdy je jeho ekonomická stabilita ohrožena. Obecně je na fotbalovém trhu ceněn hráč, který je mnohdy pilířem svého mužstva. Je pak pro kvalitu hry nepostradatelný. V případě, kdy prodáte kostru týmu (2 až 3 nejlepší hráče), je ekonomická stránka takového klubu na delší čas zajištěna. Z hlediska sportovní výkonnosti je to ovšem obrovský pokles. Tým je tím velmi oslaben a není schopný produkovat kvalitní "oku lahodící" hru. Zpravidla ztrácí i na ostatní kluby a následuje tak propad tabulkou. A kdo pak půjde fandit takovému týmu přímo na stadión? O poznání méně diváků, než kdyby klub tyto hráče neprodal a hrál o špici tabulky. Nezapomínejme, že fanoušek je vlastně zákazník se vším všudy a co především vyžaduje, je předvádění kvalitní hry. Aby hráči nemohli v lize takzvaně lelkovat, musí se změnit také tlak klubů na své hráče. Záleží jen na nich, jak dlouho jim tenhle rekreační fotbálek budou tolerovat. Ovšem je pravda v tom, že je těžké po někom vyžadovat kvalitní práci, když mu za ni nezaplatím. Což je problém některých českých klubů. Nebylo by špatné pouvažovat nad myšlenkou osamostatnit první fotbalovou ligu. Tím tak vyslyšet volání předních klubů, které už dlouho tvrdí, že není logické, aby fungující obchodní společnosti řídilo občanské sdružení, které nenese žádnou přímou odpovědnost. Ze svazu by se stala servisní organizace, která by klubům pomáhala a nejednala s nimi z pozice síly. Určitě se také musí výrazným způsobem zlepšovat marketingové aktivity těchto družstev. Udělat ze zápasů "show" jak je tomu v Anglii, Německu nebo Španělsku. 25 3.3 Mediální prezentace fotbalu v televizi Nejen přímou návštěvou stadionu se člověk dostává k fotbalu. To je stará známá pravda a od toho jsou tady média. Sdělovací prostředky mají schopnost zprostředkovat fotbalový zápas těm fanouškům, kteří neměli příležitost navštívit utkání osobně. Média mají obrovskou schopnost fotbal přiblížit široké veřejnosti a tím vlastně fotbal propagovat. 3.3.1 Mediální prezentace fotbalu v Anglii Nově založená Premier League roku 1992 nezahálela a před svým úvodním ročníkem podepsala velmi lukrativní kontrakt s televizní stanicí Sky Sports. Ta ve výběrovém řízení nabídla za vysílací práva větší částku než BBC a ITV. Kontrakt měl hodnotu 191 miliónu liber na dobu pěti let. Na rozdíl od BBC nebo ITV byla Sky Sports satelitní televizí, navíc placenou, a tak si museli fotbaloví diváci pořídit satelitní přijímače. Sky Sports zcela změnila pojetí vysílání fotbalových přenosů a magazínů. Vlajkovou lodí Sky Sports byl pořad Soccer Sunday, byl delší než pořad Match of the Day, v jehož rámci do té doby vysílala ligové zápasy BBC. Trval čtyři a půl hodiny a jeho součástí byl nejen přímý přenos zápasu Premier League a sestřihy z dalších zápasů, ale i detailní předzápasové a pozápasové rozbory utkání, rozhovory s hráči a manažery. V pořadech Sky Sports se objevily některé nové prvky, jako například digitální tužka, kterou fotbaloví experti, většinou z řad bývalých hráčů, vyznačovali na obrazovku taktické tahy a herní situace. V posledních letech přibyla také možnost, díky níž si mohli diváci navolit, z pohledu které kamery chtějí zápas sledovat. V sobotním pořadu Soccer Saturday pak diváci mohli sledovat na obrazovce průběžné stavy všech zápasů, střelce branek, vyloučení. Sky Sports svým pojetím vysílání postupně ovlivnila své konkurenty (BBC a ITV), kteří mnohé nové prvky postupně zapracovali i do svých fotbalových programů. Přes počáteční pochyby, třeba ohledně toho, zda 26 budou fanoušci ochotni platit za fotbalové přenosy, se Sky Sports ukázala jako úspěšný projekt. Na tomto samozřejmě vydělala Premier League. Další kontrakt na vysílací práva podepsaný před sezónou 1997/98 měl hodnotu již 670 miliónů liber, kontrakt z roku 2001 dokonce 1,1 miliardy liber. Přes 1 miliardu se přehoupla také smlouva podepsaná v roce 2004. (KREJČÍ, 2005) To, že fotbalové zápasy vysílá jen jedna televize, se nelíbí Evropské komisi a ta žádá zrušení monopolu. Žaloba za porušení evropských antimonopolních zákonů podle představitelů anglické Premier League není na pořadu dne, šéfové profesionálního fotbalu v zemi nicméně už několik dní slibují konkretizovat řešení, jak se jí vyhnout. Současná praxe je už pátým rokem v rozporu s požadavky Evropské komise, které se nelíbí dlouhodobě dominantní postavení společnosti British Sky Broadcasting Group (BskyB) na trhu s televizními právy k ligovým zápasům. Komisařka Nellie Kroesová po jednáních s vedením soutěže dosud neobdržela plán, jak zajistit tržní podmínky po roce 2007. Zato podle mluvčího soutěže Dana Johnsona se problém přiblížil k rozumnému řešení. Do médií pronikly jen kusé zprávy o průběhu jednání a formální konstatování šéfa ligy Richarda Scudamorea, že se vedení soutěže dostalo v Bruselu "férového slyšení". Vzájemné vztahy obou stran jsou už delší dobu na dobu mrazu. Zatímco Scudamore považuje exkluzivní kontrakt se satelitní stanicí Sky magnáta Ruperta Murdocha za vnitřní záležitost Premier League, Kroesová hodnotí současnou situaci jako stav odporující evropským antimonopolním zákonům a v případě neřešení hrozí soutěži právními postihy. BskyB vysílá přenosy z anglické ligy od roku 1992 a momentálně platí jako výhradní vlastník práv zhruba 340 miliónů liber za 138 odvysílaných zápasů ročně. Současná smlouva vyprší v roce 2007 a Evropská komise požaduje, aby po tomto datu disponovaly televizními právy alespoň dvě společnosti. Předpokládá se nabídka šesti balíčků po třiadvaceti zápasech, z nichž bude moci jeden zájemce zakoupit maximálně pět. Premier League se už před dvěma lety zavázala, že v budoucnu bude počítat s větším 27 počtem držitelů práv. "Což ale neznamená, že druhá společnost získá jedno procento práv nebo podobně malý podíl. Trváme na rozumném přerozdělení," řekl stanici BBC mluvčí komise EU pro otázky hospodářské soutěže Jonathan Todd. Vedení Premier League se ale brání spekulacím, podle nichž by jeden zájemce neměl obdržet více než poloviční podíl. Podobná nařízení by totiž mohla odradit zájemce. Vedle BskyB už projevily zájem o přenosová práva společnosti ITV, NTL, Channel Five a BBC. Nejvíce se zatím mluví o kabelové televizi NTL, která nedávno pohltila konkurenční Telewest a stala se největší kabelovou stanicí v Británii. Společně s ITV hodlá za práva na ligu nabídnout minimálně 170 miliónů liber. Podle listu Guardian už obě společnosti rozeslaly dvaceti ligovým klubům dopisy, v nichž je ujišťují, že případným vstupem nového hráče na trh s televizními právy soutěž neutrpí žádnou finanční újmu. Podobně jako Murdochův koncern počítají také noví zájemci se zařazením většiny přenosů na placené kanály. Za možnost sledovat fotbalové přenosy momentálně platí v Británii asi osm miliónů uživatelů. 3.3.2 Mediální prezentace fotbalu v České republice Tak, jak zaostává fotbalová úroveň české ligy za anglickou, je i rozdíl v mediální prezentaci v televizi bohužel propastný. Vysílací práva na televizní přenosy zápasů české ligy vlastní TV Nova a TV Prima. Práva na fotbalové přenosy jsou odkoupeny od partnera ČMFS, marketingové společnosti STES. Je to ovšem od těchto stanic často "medvědí" služba. Způsob, jakým tyto dvě soukromé televizní stanice poskytují obrazovou a komentátorskou prezentaci fotbalu široké veřejnosti, považujeme za poloamatérský. Moderátoři často nemají při komentování odborné znalosti a ne výjimečně uvedou diváka v omyl. Snímání zápasu jednou nebo dvěmi kamerami jsou také pro prožitek ze hry pro televizního diváka zcela nedostačující. Nemluvě 28 o vysílacích hodinách a absenci jakéhokoliv fotbalového magazínu. TV Nova: Hlavním problémem prezentace české ligy na Nově nejsou přímé přenosy. I když by si měla v mnoha věcech vzít příklad z anglické Sky Sports. Nejsmutnější na Nově je prezentace celého ligového kola. V sobotu od 14:25 si splní povinnost, která nebolí -- odvysílá šlágr kola, deset minut zabere představení týmů před zápasem, několik rozhovorů po zápase. V přestávce pětiminutový fotbalový magazín Penalta. V sobotních a nedělních Sportovních novinách uvede kraťoučké šoty z ostatních zápasů. A ještě v pondělních zprávách rychlá rekapitulace kola. Tím má Nova splněno -- fotbalově odprezentováno. TV Prima: První ligu nám přináší na základě sublicence s TV Nova. Prezentace fotbalu je velmi podobná tomu, co předvádí již zmíněná TV Nova. Doba přímého přenosu v 16:00 hod. v pondělí je prostě absurdní, a tím se dá předpokládat, že sledovanost je velmi slabá. Když je prezentace fotbalu v televizích taková, pak se není čemu divit, že diváci ztrácí o českou ligu zájem a tím trpí i samotné prostředí na fotbale. Medializace fotbalu má také vliv na úroveň první ligy. Pokud se fotbal prosadí více do televizí, divák pak uvidí sestřih třeba toho, jak se hráč na trávníku "flákal", jak špatně plnil své úkoly a to je na dotyčného ten největší a nejúčelnější bič. Udělá si ostudu v rodině, mezi známými a také na veřejnosti. A to není nikomu příjemné! Snad se blýská na lepší časy. Poslední zprávy z ČMFS by měly fotbalového fandu uklidnit, liga se má stěhovat na veřejnoprávní televizi. TV Nova, která nejvyšší soutěž vysílá od roku 1994, údajně již nemá zájem o prodloužení stávající smlouvy. Tisková mluvčí Novy Veronika Šmítková nicméně uvedla, že jednání se společností STES o vysílacích právech ligové soutěže pro sezónu 2006/07 stále probíhají. Současný kontrakt vyprší po jarní části probíhajícího ročníku. Pokud Nova neprodlouží smlouvu, znamenalo by to zároveň konec pondělních televizních dohrávek na TV Prima, která vysílá ligu na základě sublicence od Novy. Nova platí za práva 20 miliónu korun ročně a vedle toho 29 poskytuje prostor pro reklamu oficiálním sponzorům ligy. Celková hodnota televizních a reklamních práv na ligu je tak odhadována přinejmenším na 80 miliónů korun ročně. Když o vysílací práva nebudou televizní stanice bojovat, může být kupní cena podle odborníků výrazně nižší než 20 miliónů korun. Podle našeho názoru je jediné správné řešení takové, aby se fotbalová liga vysílala na České televizi. Co by touto změnou následovalo: Kde kdo snad překousne, že plánované přenosy budou v neděli v podvečer na kanále ČT2 a v pondělí i s fotbalovým magazínem na ČT4. Ještě nějaký čas potrvá, než bude sportovní kanál České televize celoplošný. Bude-li se však tento pořad svým rozsahem i kvalitou podobat hokejovému magazínu Buly, má se určitě fanoušek na co těšit. Přidá-li k tomu ČT rozšířený nedělní magazín na způsob dnešního Dohrána, může se těšit dvojnásob. Co tedy čeká diváky v Česku, budou-li si chtít pustit ligový fotbal v televizi? Na jaře 2006 žádná změna, ovšem podzim již slibuje rozsáhlejší a hlavně kvalitně zpracovanou podívanou. S přechodem na digitální vysílání (pravděpodobně nejdříve v roce 2010) a tedy i s celoplošně dostupným kanálem ČT4 si budou moci vychutnávat fotbal se vším všudy. V tu dobu už však bude mít TV Nova svůj druhý kanál, který s největší pravděpodobností dostane výměnou za to, že se vzdá licence na analogové vysílání. Dá se pak předpokládat, že se o fotbal zpátky přihlásí. 30 4. ZÁVĚR V této práci jsme se zabývali rozdílnými specifiky vnímání profesionálního fotbalu v České republice a ve Velké Británii. Pokusili jsme se pojmenovat a vybrat nejzávažnější faktory ve vnímání klubového fotbalu v obou porovnávaných zemích. Tyto problémy jsme popsali a navrhli jsme, podle nás to nejlepší řešení. Fotbal je hra zrozená z radosti a pro radost. Bohužel tu radost z kopané pociťují daleko více kluboví fanoušci v Anglii než v České republice. Těch důvodů, proč je klubový fotbal daleko populárnější v kolébce fotbalu než v ČR, je několik a mezi nejdůležitější patří úroveň ligy a prezentace ligového fotbalu divákům. Snad tím, že majitelé klubů budou chtít po svých trenérech a hráčích, aby hráli atraktivní fotbal, ofenzivní fotbal, při kterém bude padat hodně gólů, potom si fanoušci cestu na stadión určitě najdou. Samozřejmě jenom ofenzivní fotbal nestačí, fanoušek by měl ze stadiónu odcházet s pocitem, že jeho tým, i když třeba prohrál, odevzdal na hřišti všechno. A tady přicházejí ke slovu média. Až se budou v českých televizích dopodrobna "rozpitvávat" výkony a nasazení hráčů v zápase a začne se diskutovat na téma, zda předvedený výkon určitého hráče odpovídá jeho platu, může se česká liga dočkat toho, že si hráči nedovolí zápas takzvaně odchodit. Doufejme, že odstraněním nebo aspoň zmírněním těchto propastných rozdílů nastane posun v lepším vnímání českého fotbalu a přiblížení se pojetí fotbalového dění v Anglii. Protože rozdíl v počtu lidí, kteří navštíví fotbalové utkání v české lize a v Premier League, je až příliš veliký. Fotbalový klub a diváci jsou ve skutečnosti jedním celkem. Utkání hrané bez diváka ztrácí smyslu. Fotbal se má hrát především a hlavně pro lidi. Je to druh zábavy, při které jsou hráči a fanoušci v těsném kontaktu. Měli by spolu prožívat každou odehranou minutu a snažit se udělat pro úspěch co nejvíc. Pokud však nejsou schopni ti, co fotbal dělají, vytvořit tyto podmínky, pak ať raději s touto činností skončí! 31 LITERATURA 1.NAVARA,M.,BUZEK,M.,ONDŘEJ,O. Kopaná-teorie a didaktika.1.vyd.Praha: SPN,1986,14s. 2.VOTÍK,J. Trenér fotbalu "B" licence.1.vyd.Praha: Olympia,2001,13s. 3.CHOUTKA,M. Moderní kopaná.1.vyd.Praha: Olympia,1970,183s. 4.KREJČÍ,J. Světový fotbal -- Anglie.vyd.Praha: CP BOOKS,2005,30,76s. 5.GOODHEAD,G. My proti nim.1vyd.Praha: BB art,2004,67s. 6.BAYER,D. Fotbalové násilí.vyd.Brno: Masarykova Univerzita,2004,70s. 7.MAREŠ,M.,SMOLÍK,J.,SUCHÁNEK,M. Fotbaloví chuligáni.vyd.Brno: CSS,2004,113s. 8.HORNBY,H. Fotbal.2.vyd.Praha: Fortuna Print,2003.83s. 9.FEKETE,J. Fotbalový dekameron.vyd.Bratislava: STV,1987.32s. 10.PALIČKA,J.,SAIVER,F. Nejlepší fotbalové kluby 2005.vyd.Praha: Egmont,2004.18s. 11.ŠEVČÍK,J. Králové ligového trůnu.vyd.Praha: Lidpress,2004.18s. 12.ŠÁLEK,J. Český fotbal.1vyd.Praha: Olympia,2000.7-14s. 13.PECHR,J. Slavnosti fotbalu.1vyd.Praha: Olympia,1981.5s. 32 14.VANĚK,K. Malá encyklopedie fotbalu.1vyd.Praha: Olympia,1984,19s. 15.KONEČNÝ,J. Hattrick: fotbalová ročenka 2004/05.Praha,2005,36s. 16.MACHO,M. Fotbal vášeň 20. století.2.vyd.Praha: Drana,1999,27s. 17.STRNAD,H. Deník sport. 24.2.2005.Praha: Ringier ČR, a.s.2005 33 PŘÍLOHY Obr. 1: Při tragédii na stadionu Hillsborough v Sheffieldu přišlo o život 96 lidí. Obr. 2: Zdeněk Urban alias Ritchie v sobotu 17.5.2003 napadl asistenta rozhodčího L. Talpu. Stalo se tak při derby zápase Bohemians vs. Sparta. Obr. 3: Toyota Arena, vlastník: AC Sparta Praha, kapacita: 20 558 Obr. 4: Stadión Na Stínadlech, vlastník: FK Teplice, kapacita: 18 221 Obr. 5: Městský stadión, vlastník: Město Mladá Boleslav, kapacita: 5 000 Obr. 6: Millenium Stadium, lokace: Cardiff, kapacita: 72 500, možnost zahrát si fotbal na tomto stadiónu mají jen finalisté Fa Cupu. Obr. 7: Anfield Road, lokace: Liverpool, kapacita: 45 362 Obr. 8: Stamford Bridge, lokace: Londýn, kapacita: 42 420 ANOTACE ADAMÍK, Jiří: Rozdílná specifika vnímání profesionálního fotbalu v České republice a ve Velké Británii. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, 2006. 32 s. Bakalářská práce je zaměřena na rozdíly ve vnímání fotbalu v České republice a v Anglii. Cílem práce je popsat hlavní rozdíly ve vnímání profesionálního fotbalu v obou sledovaných zemích a navrhnout, jak by se daly tyto rozdíly odstranit nebo alespoň zmenšit. Práce může přispět k lepšímu uvědomění si hlavních problémů ve vnímání profesionálního fotbalu a přispět k jejich řešení. Klíčová slova: fotbal, stadiony, návštěvnost, násilí, úroveň ligy, mediální prezentace. ANNOTATION ADAMÍK, Jiří: Differential specificities of perception of professional football in the Czech Republic and Great Britain. Bachelor Thesis. Brno: University of Masaryk, Faculty of Sports Studies, 2006. 43 pages. The Bachelor Thesis is focused on the differences in perception of football in the Czech Republic and England. The aim of this study is to describe the main differences in perception of professional football in the above mentioned countries and to suggest what can be done better to diminish or absolutely eliminate these differences. The study may contribute to better awareness and understanding of main problems affecting the professional football and introduce solutions to these problems. Key words: football, stadium, attendance, violence, league level, media promotion.