Předkládaná práce zkoumá, existuje-li vysledovatelný vliv
Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) na politiku Ruské
Federace v Čečensku. Práce pro tento účel využívá teoretický
model Alec Stone Sweeta, který říká, že judicializace je
úspěšná, pokud judiciální mechanismus získá schopnost
ovlivňovat strategické rozhodování aktérů, kteří jsou v jeho
jurisdikci. Následný výzkum potvrdil, že ESLP touto kvalitou
disponuje a přes určité diskutované limity ji dokáže vůči Rusku
naplňovat a ovlivňovat tak jeho politiku v ozbrojeném konfliktu
s čečenskými separatisty. Rada Evropy zastřešující ESLP tak
představuje unikátní nereciproční mezinárodní režim, který by
byl neudržitelný bez existence judiciálního mechanismu. Na
druhou stranu, Sweetův argument, že judicializace představuje
formu socializace a státy si po určité době na její existenci
nejen zvyknou, ale začnou ji konstruktivně využívat, se dosud v
případě Ruska nenaplnil. Naopak, s rostoucím množstvím rozsudků
ESLP vůči Rusku roste i míra, s kterou Moskva vnímá ESLP jako
hrozbu a aktivně se proto snaží sekuritizovat domácí i
mezinárodní diskurs používaný v souvislosti se soudem.
Existence takto napjatého vztahu je poté vysvětlena existencí
dvou soupeřících win-setů na opačných úrovních Putnamova
herního modelu.