Oponentský posudek magisterské práce Petra Nykodýmová Vztah k přírodě v díle a životě sv. Františka z Assisi a u jeho následovníků Vedoucí práce: Mgr. Karel Stibral, Ph.D. FSS, Brno, akademický rok 2006 a. Celková charakteristika práce Magisterská práce Petry Nykodýmové má 77 stran včetně příloh a seznamu literatury, ve kterém je uvedeno 40 referenčních odkazů. V přílohách je přepis rozhovorů, které diplomantka provedla, dokument o jmenování sv. Františka patronem ekologů, modlitba sv. Františka před křížem a konečně jeho Chvalozpěv stvoření b. Postup při řešení problému, použité metody a splnění stanoveného cíle Magisterská práce má obvyklou stavbu – po úvodu ve kterém je artikulován záměr práce a načrtnut postup následuje teoretická část, ve kterém autorka práce čerpala z dostupné dobové literatury týkající se života sv. Františka. Těžištěm práce je její druhá, praktická část. Autorka provedla strukturovaná interview s představiteli čtyř řeholních komunit, které se odvolávají na řeholi sv. Františka a sídlí v Brně. V závěru jsou pak srozumitelným a stručným způsobem shrnuty výsledky těchto rozhovorů. Teoretické části by jistě prospěl větší ponor do problematiky a hlubší studium zahraničních pramenů, kterých je k dispozici nepřeberně. V práci jsou, žel, citovány toliko dva cizojazyčné prameny. I když autorka připomíná, že klade důraz především na vztah sv. Františka k přírodě, vnímání širších souvislostí by nebylo na škodu. Je zřejmé, že sv. František byl mimořádný svým citlivým chápáním přírody, ale toto vnímání stvořeného světa nebylo výsledkem jeho ekologického či ochranářského zanícení, jak bychom možná rádi viděli, nýbrž vyvěralo z jeho duchovní hloubky. Vztah Františka k přírodě tedy nelze chápat izolovaně, bez pokusu uchopit vztah Františka k Bohu. Stejnou myšlenku ostatně explicite formulovala i představená klarisek (str. 67). Je ovšem třeba říci, že si autorka magisterské práce je této skutečnosti vědoma. Praktické část, jednotlivá interview a jejich zpracování je přehledné, stručné a v neposlední řadě čtenářsky čtivé. c. Uspořádání, přehlednost, formální úprava a jazyková úroveň práce Uchopení tématu a postup jeho rozvíjení odpovídá záměru práce. Větší průzračnosti a přehlednosti by prospělo, kdyby autorka výrazněji odlišila pomocí stylistických signálů názory své od názorů ostatních autorů. Je třeba říci, že jazyková úroveň práce občas pokulhává za obsahovou stránkou, a často působí rušivě. Provedení češtinářských korekcí před odevzdáním textu do tisku by jistě nevadilo. Konkrétně: po tečce ne vždy následuje velké písmeno – str. 10, str. 67 třikrát; věta občas nedává smysl – str. 15, str. 25, str. 54; váhání mezi pannou Marií a Pannou Marií – str. 18, str. 23; filologické těžkosti – str. 20; v citaci Kor 3,13-15 na str. 23 nejistota, o který z listů Korintským se jedná; záměny „i“ a „y“ – str. 23, str. 40, str. 45, str. 47, str. 65; výjimky a vyjímky – str. 54, str. 69; a konečně ne vždy jasné a přehledné oddělování názvů kapitol – str. 29, str. 75, str. 76. d. Výsledky magisterské práce a její přínos Autorka s poctivostí a pílí zmapovala názory tří mužských a jedné ženské františkánské komunity, a dochází svým způsobem k překvapivým závěrům – vztah k přírodě je u těchto řeholních komunit ve své podstatě neakcentován a příroda jako prostor či dílo, skrze který je možno vnímat Stvořitele nijak programově nezvýrazňována.[1] Pokud kontaktovaní řeholníci deklarují pozitivní vztah k přírodě či pobyt v ní, jedná se většinou o soukromou aktivitu, o osobní náplň volného času, ve své podstatě nezávislé na rytmu řádového života. V teoretické části by možná nebylo na škodu uvést i opačné názory, mám na mysli akrostich ichthys (str.36), jehož vznik různí autoři datují různě. Autorka poctivě v interview zaznamenává názory dotazovaného františkána na životní osudy sv. Jana z Alkantary, ačkoli se podle všeho jedná spíše o sv. Petra z Alkantary. e. Význam magisterské práce pro obor environmentálních studií Práce by si dozajista vyžadovala pokračování. Bylo by velmi zajímavé zjistit, zda vztah klarisek k přírodě, konkrétně ke klauzurní zahradě (str. 65 – 68), je spíše výsledkem františkánské spirituality či spíše výsledkem obecně kontemplativního způsobu života.[2] Rovněž by bylo jistě přínosné srovnat postoje různých řeholních společností, komunit a hnutí současných tří velkých odnoží křesťanství mezi sebou. f. Resumé a doporučení práce k obhajobě Magisterská práce Petry Nykodýmové s licencí výše uvedených drobných výhrad splnila cíl daný stanovením jejího námětu. Jedná se o výstižné zmapování názorů současných brněnských řeholníků a řeholnic hlásící se ke spiritualitě sv. Františka na ekologickou problematiku, vztah řádu k přírodě, role přírody v každodenním životě řeholnic a řeholníků a postoj ke jmenování sv. Františka patronem ekologů. Práci doporučuji k obhajobě. Ze své strany navrhuji klasifikační hodnocení „výborně“. V Brně dne 26. května 2006 Mgr. et Mgr. Marek Vácha ------------------------------- [1] Autor tohoto posudku před několika lety shodou okolností tři ze čtyř zmiňovaných klášterů navštívil s prosbou o prohlídku půdních prostor za účelem mapování výskytu netopýrů. Prosba byla v jednom případě, kde již z minula existovaly s řeholníky osobní vztahy, vyslyšena s určitým pozitivním nadhledem, ve druhém případě s nedůvěrou a ve třetím byl vstup do půdních prostor zamítnut. Ani v jednom případě nebyl kontaktovanými řeholními bratry artikulován zájem, ani praktický, ani verbální, o výsledky průzkumu. Což je svým způsobem u řeholníků františkánské spirituality překvapující. [2] Autor tohoto posudku strávil šest měsíců v kontemplativním klášteře trapistů (který nemá s františkánskou spiritualitou nic společného), kde mniši žili rovněž v klauzuře a jejich jediné spojení s přírodou byla klášterní zahrada. Bylo pozoruhodné, jak mniši spontánně sledovali déšť či jak vycházeli z budovy, aby mohli pozorovat vítr a přicházející bouři. Rovněž stojí za zmínku, při popisu různých výjezdů a cest před všemi shromážděnými bratry na kapitule se zpráva pravidelně začínala popisem počasí na daném setkání.