Posudek diplomové práce: Verben mit dem trennbaren und/oder untrennbaren Präfix autor: Marcela Burianová vedoucí diplomové práce: PhDr. Olga Geislerová oponent: PhDr. Mojmír Muzikant, CSc. Předmětem předkládané diplomové práce jsou částečně odlučitelná a částečně neodlučitelná předponová slovesa. Tento gramatický jev zaměstnával v minulosti celou řadu germanistů, a to především zahraničních germanistů, z nichž největšího ohlasu v poslední době získala monografie již zemřelé pražské germanistky Aleny Šimečkové. Je proto jen dobře, že má toto pojednání v hodnocené diplomové práci svoje místo. Je však třeba Marcelu Burianovou opravit v tom smyslu, že v pojetí německých gramatik lze spíše mluvit o prefixoidech (Halbpräfixe) než o čistých prefixech jako jsou např. předpony be-, ge-, emp- atd., které se samostatně nevyskytují. Autorka uvádí čtyři kriteria, která jsou pro chování předpon jako odlučitelné či neodlučitelné rozhodující. Je to místo přízvuku, sémantika a syntax zkoumaných předponových sloves a nakonec jejich frekvence výskytu. Správně uvádí, že pro nerodilého mluvčího nemůže být kriterium přízvuku spolehlivé. Do hry pak vstupuje kriterium sémantické a synaktické. Základní pravidlo, že v doslovném významu jsou předpony odlučitelné a v přenesených významech neodlučitelné, pak kříží syntaktické pravidlo, které určuje, že tranzitivní slovesa, i když mají původní, nepřenesený význam, jsou často neodlučitelná. Z hlediska frekvence výskytu jednotlivých prefixoidů představuje autorka v obrysech výsledky práce A. Šimečkové. Následuje přehled sémantických příznaků zkoumaných předpon v odlučitelné i neodlučitelné verzi. Autorka ovšem neuvádí, z jakých zdrojů čerpala. O nepůvodnosti prezentovaných informací však nemůže být pochyb. O tom se čtenář snadno přesvědčí, když nalistuje příslušné pasáže v gramatikách Duden, Helbig-Buscha apod. Jádro práce tvoří prezentace a vyhodnocení vlastní excerpční činnosti. Autorka bohužel pouze ulpívá na zjištění frekvence jednotlivých předpon v odlučitelné a neodlučitelné podobě a nejčastějších slovních základů. Postrádám komentáře, které by charakterizovaly typy odvozených sloves ze sémantického hlediska. U jednotlivých příkladů chybí údaje o excerpovaných pramenech. Pouze v seznamu použité literatury si čtenář může alespoň rámcově udělat představu o tom, které materiály byly při excerpci zohledněny. Čtenáři svítá naděje u další kapitolky s nadpisem „Gramatická cvičení“. Bohužel i zde však nemůže očekávat zádný obrat k lepšímu. Jedná se pouze o přejatá cvičení z učebního materiálu Hall/Scheiner, jejich využití v jazykové praxi bez náležité analýzy ze strany autorky se mi jeví jako sporné. Z hlediska jazykového lze konstatovat, že práce je napsána teméř bez gramatických chyb. Snad jen u slova ´Korpus´na str. 14 je třeba opravit člen, neboť se členem rodu mužského není ´korpus´ ve smyslu ´soubor´ , nýbrž má význam ´tělo´. Zdali práce nějakým způsobem pomohla osvětlit složitou problematiku zkoumaných předpon, nejlépe dokumentuje šalamounská věta v závěru diplomové práce na str. 70: „ Die dargestellten Kriterien können dem Sprecher bei seiner Entscheidung helfen, im Fall der Unsicherheit würde ich empfehlen, im Wörterbuch nachzuschlagen, weil es viele Ausnahmen von dieser Regel gibt....“ Předkládanou diplomovou práci i přes uvedené výhrady doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm C za prokázanou snahu vnést jasno do tak složitého gramatického jevu jako jsou částečně odlučitelné a neodlučitelné slovesné předpony. V Brně, 13. května 2008 PhDr. Mojmír Muzikant, CSc. KNJ PdF MU