Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA GEOGRAFIE Krizový management- ohrožení místního regionu přírodními katastrofami Bakalářská práce Brno 2007 Autor práce: Miroslava Kellnerová Vedoucí práce: doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc. Bibliografický záznam KELLNEROVÁ,Miroslava. Krizový management, Ohrožení České republiky přírodními katastrofami: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2007. Vedoucí bakalářské práce: Doc. Dr. Svatopluk Novák, CSc. KELLNEROVÁ,Miroslava. Critical management, The Jeopardy of the Czech Republic by Natural Disasters: bachelor work. Brno: Masaryk University, Faculty of Education, Department of Geography, 2007. Leader of the bachelor work: Doc. Dr. Svatopluk Novák, CSc. Anotace Bakalářská práce je zaměřena na krizový management a charakteristiky některých přírodních katastrof. První část této práce se zabývá problematikou obecných základů teorie krizového managementu, a to zejména historií vývoje a popisem současnosti krizového managementu, cílem a předmětem krizového managementu. V druhé části se autor snaží popsat a analyzovat některé ze základních pojmů krizového managementu jako jsou: hrozba a riziko, krizové stavy, krizové situace, vymezení pojmu ohrožení a katastrofa. Ve zbývajících částech se autor zabývá podrobným popisem přírodních katastrof a jejich dopady, ale také možným řešením těchto krizových situací. Annotation The bachelor work is focused on the Critical management and the definition of some natural disasters. The first part of the bachelor work is aimed at questions of the general theory of the Critical management and at the history of development and the contemporary discription of the Critical management. In the second part the autor tries to describe and analyse some of the basic definitions of the Critical management such us: menace and hazard, critical conditions, critical situation, jeopardy and disaster. In the rest of the bachelor work the author deals with the detailed description of the natural disasters and theirs impacts, but she also deals with solutions to crisis situations. Klíčová slova Krizový management, hrozba, riziko, krizové stavy, krizové situace, ohrožení, přírodní katastrofy Key words Critical management, menance, hazard, critical conditions, critical situation, jeopardy, nature disasters. Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne 15.4. 2007 Miroslava Kellnerová ……………………. Poděkování Děkuji doc. RNDr. Svatopluku Novákovi, CSc. za vedení bakalářské práce, za možnost konzultací a cenných rad, které mi poskytl během zpracování této práce. Obsah: Úvod.. 7 Cíle a metody bakalářské práce. 9 Zhodnocení použité literatury.. 11 1. KRIZOVÝ MANAGEMENT.. 12 1.1. Cíle a předmět krizového managementu.. 12 1.2. Historie, vývoj a současné pojetí krizového managementu.. 13 2. ZÁKLADNÍ POJMY KRIZOVÉHO MANAGEMENTU.. 14 2.1. Hrozba a riziko.. 14 2.2. Krizové stavy.. 19 2.3. Krizové situace. 20 2.4. Vymezení pojmu ohrožení 21 2.5. Vymezení pojmu katastrofa.. 23 3. PŘÍRODNÍ KATASTROFY.. 24 3.1. Povodně velkého rozsahu.. 25 3.1.1. Stručný popis KS a možnosti jejího výskytu na území ČR.. 25 3.1.2. Příčiny (původci) vzniku a trvání KS. 29 3.2. Silné větry.. 31 3.2.1. Stručný popis KS a možnosti výskytu na území ČR.. 31 3.2.2. Odhadované škody způsobené tornády v ČR.. 35 3.3. Rozsáhlé lesní požáry.. 39 3.3.1. Příčiny a výčet možných původců vyvolávajících vznik RLP.. 39 3.3.2. Možnosti výskytu na území ČR v historii 39 4. DOPADY PŘÍRODNÍCH KATASTROF. 45 4.1. Dopady povodní velkého rozsahu.. 45 4.1.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob. 45 4.1.2. Zničení nebo poškození majetku. 45 4.1.3. Poškození životního prostředí 45 4.1.4. Mezinárodní dopady. 46 4.1.5. Ekonomické dopady. 46 4.1.6. Sociální dopady. 46 4.1.7. Dopady na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a tzv. kritické infrastruktury 47 4.1.8. Jiné dopady. 47 4.2. Dopady silných větrů.. 47 4.2.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob. 47 4.2.2. Zničení nebo poškození majetku. 47 4.2.3. Poškození životního prostředí 47 4.2.4. Mezinárodní dopady. 48 4.2.5. Ekonomické dopady. 48 4.2.6. Sociální dopady. 48 4.3. Dopady rozsáhlých lesních požárů.. 49 4.3.1. Poškození životního prostředí 49 4.3.2. Zničení nebo poškození majetku. 49 4.3.3. Dopady na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a tzv. kritické infrastruktury 49 5. ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ 50 5.1. Základní dokumenty k řešení možných KS. 51 Závěr.. 52 Resumé. 54 Seznam použité literatury.. 55 Seznam příloh v textu.. 60 Seznam příloh za textem... 60 Přílohy.. 61 Úvod Tato práce se zabývá problematikou obecných základů teorie krizového managementu, a to zejména historií vývoje a popisem současnosti krizového managementu, cílem a předmětem krizového managementu. Dále se zde snažíme popsat a definovat základní pojmy krizového managementu jako jsou: hrozba a riziko, krizové stavy, krizové situace, vymezení pojmu ohrožení a katastrofa. První kapitola s názvem “Krizový management“ obsahuje dvě podkapitoly, které se zabývají cílem a předmětem krizového managementu, historií, vývojem a současným pojetím krizového managementu. Uvádí tak čtenáře do problematiky krizového managementu, popisuje vznik pojmu krizový management a cestu vývoje této problematiky od dob studené války až po dnešek. Jelikož skončení studené války, rozpad Varšavské smlouvy a následný zánik bipolárního světa znamenal převrat v oblasti bezpečnostní v Evropě i ve světě. V euforii, která nastala, se mnozí domnívali, že skončily problémy a budeme dále žít v bezpečí, bez hrozeb, ohrožení a bez rizik. Toto smyslové opojení však trvalo jen velice krátkou dobu. Další vývoj ukázal, že poslední desetiletí 20. století se stalo jedním z nejdramatičtějších období po druhé světové válce. V různých společensky důležitých oblastech došlo k dramatickým zvratům. Mnohé události a vývojové tendence měly silně krizový charakter a tyto změny vyvolaly proces nového přezkoumávání podstaty a významu krizového managementu ^(1). Druhá kapitola s názvem “Základní pojmy krizového managementu“ objasňuje čtenáři pojmy hrozba, riziko, krizová situace, krizový stav, ohrožení a katastrofa. Pozornost je také věnována složitosti definování některých z výše uvedených pojmů, jenž některé z nich jsou často zaměňovány, jelikož jejich význam je v českém jazyce překrýván stejně jako v anglosaské literatuře. Tato kapitola také analyzuje vývojová stádia krize, zabývá se jednotlivými druhy krizových stavů, krizovou situací z hlediska místa a charakteru ohrožení i podle časového vymezení ohrožení. Rozvoj civilizace je nerozlučně spjat s vědeckotechnickým poznáním, které je produktem tvůrčího ducha člověka. Uplatnění vědeckotechnických poznatků v praxi přináší lidem především prospěch. Současně však svými zápornými dopady ohrožuje nejen jejich zdraví a životy, ale i životní prostředí, ve kterém se lidé pohybují a žijí. S postupující technizací a zejména chemizací výroby narůstají počty, druhy a nebezpečnost ohrožení. Ochrana proti nim se proto stává nutnou a neoddělitelnou součástí každé lidské činnosti. Kromě ohrožení spjatých s technologiemi výroby nabývají na četnosti a nebezpečnosti ohrožení, způsobovaná růstem kriminality, organizovaného zločinu, terorismu, přírodními a ekologickými příčinami. Proto věnujeme jistou pozornost i třetí kapitola s názvem “Přírodní katastrofy“, která uvede nejprve čtenáře do problematiky možného ohrožení České republiky. Postupně jsou pak rozebírány některé vybrané katastrofy jako jsou povodně velkého rozsahu, z kterými se lidé ČR setkávají nejčastěji. Dále se zde zabýváme i silnými větry a rozsáhlými lesními požáry, které se v naší republice vyskytují také ve velké míře. Součástí těchto kapitol jsou i mapy, které zobrazují možnosti výskytu těchto katastrof na území ČR za určité období. Nejčastěji je zde rozebírán výskyt katastrof v letech 1997-2006, tyto mapy jsou doplněny i o grafická znázornění, která jednoznačně vyjadřují, ve kterých letech byla četnost těchto výskytů nejvyšší. V předposlední kapitole s názvem “Dopady přírodních katastrof“ se snažíme poukázat na ničivé dopady, které jsou výsledkem jednotlivých druhů katastrof. Poslední kapitolu pak věnujeme “Řešení krizových situací“, kde se snažíme najít cestu minimalizace vzniku ohrožení a pokud k nim přesto dojde, pak jejich řešení. Cíle a metody bakalářské práce Teorie krizového managementu je v našich podmínkách disciplínou novou, často různě (a ne vždy šťastně) modifikovanou na konkrétní poměry jednotlivých orgánů krizového řízení a jiných institucí. Přeji si, aby tato práce pomohla nejen objasnit základy teorie krizového managementu (dále jen KM), tj. seznámila čtenáře s hlavními cíly KM a s vývojem pojetí KM, ale i ujednotila chápání jednotlivých pojmů a jejich obsahu. V této práci bych chtěla přiblížit čtenáři katastrofální situaci naší země výčtem možných ohrožení a katastrof, s kterými se můžeme setkat denně, a to kdekoliv na území České republiky (dále jen ČR). Avšak hlavním objektem této práce by měly být přírodní katastrofy. Svoji pozornost bych chtěla zaměřit na povodně velkého rozsahu, silné větry a rozsáhlé lesní požáry, které se v ČR vyskytují. Chtěla bych stanovit příčiny vzniku těchto vybraných přírodních katastrof a možné dopady, které doprovází tyto krizové situace. Jednotlivými dopady bych se chtěla snažit poukázat na to, jak jsou tyto krizové situace vážné, jaké primární a sekundární dopady krizové situace provází, tj. možné dopady na životy a poškození zdraví osob, zničení nebo poškození majetku, poškození životního prostředí, ekonomické a sociální dopady, případně i mezinárodní dopady, které zasahují sousední státy ČR. Z pohledu geografa bych se chtěla zaměřit na rozšíření těchto vybraných přírodních katastrof na území ČR, a tak podat čtenáři představu o tom, jaké oblasti ČR jsou těmito přírodními katastrofami postiženy nejvíce, příp. nejčastěji. Myslím si však, že při sledování určité katastrofy jen v jediném roce, by byly získané údaje zkreslené, a proto bych ráda provedla analýzu určitého období, ve kterém se výše uvedené katastrofy vyskytovaly a znázornila četnosti výskytů do map po celém území ČR za pomoci kartodiagramů či případně podíl škod způsobené těmito katastrofami na dané území za pomoci kartogramů. Chtěla bych také, aby některé z těchto informací byly znázorněny i graficky, abychom názorněji viděli (a nejen my, ale i případně naši budoucí žáci), jak se vyvíjel výskyt těchto katastrof v jednotlivých letech. Přála bych si, aby tyto mapy pak mohly sloužit i při výuce zeměpisu či jiných souvisejících předmětů na základních školách. Dále bych zde také chtěla přispět k řešení vybraných krizových situacích a věnovat mimořádnou pozornost tomu, jak možným ohrožením předcházet, zabránit, či jejich dopady alespoň rozhodným způsobem snížit, a to vše za pomoci krizového managementu, který nabízí metody řešení řízení mimořádných situací specializovanými odborníky. Při zpracování této práce jsem využila nejdříve techniky survey, která se zaměřovala na analýzu sekundárních dat, a to dat pre-konstruovaných (z oficiálních zdrojů, tj. odborné publikace) a semi-oficiálních (např. statistiky a databáze polostátních institucí, výzkumných ústavů apod.). Snažila jsem se také induktivní metodou o analýzu dostupných zdrojů, o srovnání jednotlivých definic pojmů, které byly v některých literaturách rozdílné, a vyabstrahování důležitých informací o přírodních katastrofách a přehodnocení hierarchického členění jednotlivých dopadů, které byly spojeny s těmito katastrofami. Snažila jsem se tímto nalézt pravidelnosti, které bych mohla považovat za obecně platné a významné. Z metod jednoznačně geografického charakteru jsem využila metod kvantitativních, při získávání kvantitativních dat, které popisovaly daný jev, což umožnilo snadné srovnávání. Takto získaná data jsem pak znázornila pomocí kartografické metody do tématických map, které byly zaměřeny na četnosti výskytů daných přírodních katastrof na území ČR za určité období, případně i na škody vzniklé těmito katastrofami v tomto období. Některé kvantitativní údaje se však sháněly velmi špatně, proto některé mapy či grafy byly tvořeny jen z hypotetických primárních dat, tj. z údajů vytvořených výzkumníkem samotným. Dále jsem v této práci využila metod regionálně komparativních, které byly použity pro srovnání četnosti výskytu vybraných přírodních katastrof v některých okresech ČR. Díky této metodě se mohl čtenář blíže seznámit s nejvíce ohroženými místy přírodními katastrofami v ČR, ale také s místy, na kterých tyto katastrofy zanechaly nejvíce škod nebo naopak s místy, kde toto ohrožení nebylo zaznamenáno vůbec. Další z použitích geografických metod byla metoda historická, která se snažila seznámit s historií a vývojem současného pojetí krizového managementu, ale čistě jen z obecného hlediska, abychom se nepletly do jiných vědních disciplíny, která by se tímto tématem mohla zabývat podrobněji. Tato metoda byla také použita pro chronologický historický přehled výskytu přírodních katastrof v jednotlivých okresech ČR za určité období. V této souvislosti byly tedy pak použity i již zmíněné kvantitativní geografické metody a kartografické metody, které znázorňovaly tento historický vývoj výskytu přírodních katastrof buď v tabulkách, grafech nebo formou tématických map. Zhodnocení použité literatury Dostupnost literatury, která se týkala teorie krizového managementu, byla přístupná hlavně na ekonomické fakultě v Brně, kde se vyskytovala většina knih, ze kterých jsem čerpala informace spojené s krizovým managementem. Tato literatura byla často velmi podobná. Zabývala se vymezením krizového řízení, krizovým plánováním, ale také legislativou krizového managementu, proto jsem se snažila tuto literaturu analyzovat a vybrat z ní části, které by jasně a nejlépe charakterizovaly krizový management a jeho činnost. Literaturu zabývající se přírodními katastrofami jsem se pokusila najít přes Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, a to kontaktováním vybraných osob, které mi zaslali, některé potřebné dokumenty, případně odkázali na jiné zdroje, z kterých bylo možno čerpat. Pan Ing. J. Reidinger z Ministerstva životního prostředí mi poskytl Typový plán, na kterém se podílel a který se týkal “Povodní velkého rozsahu“. Během zpracování bakalářské práce jsem strávila mnoho času vyhledáváním některých informací na internetu. Internet mi tímto poskytl údaje, které bych těžko sháněla v některých publikacích. Nevýhodou bylo, že mnohdy čas vynaložený vyhledáváním na internetu činil až několik hodin. Jako nejobtížnější se mi jevilo sehnat údaje o povodních, které proběhly v letech 1997-2006. Tyto informace, avšak jen z některých let, se často nacházely odděleně na různých stránkách, ale nikde jsem nenašla souhrnnou zprávu, která by obsahovala zhodnocení těchto povodní ve výše uvedených letech pohromadě. Kontaktovala jsem asi patnáct osob z povodí ČR, které by mi mohly pomoci. Musím konstatovat, že většina z nich byla velmi ochotna a odpovědi se mi dostalo většinou do dvou dnů. Byla jsem odkázána také na stránky jednotlivých povodí (tj. povodí Moravy, povodí Labe atd.), kde jsem měla najít Povodňové zprávy. Vzhledem k tomu, že jsem tyto zprávy nenašla na všech těchto stránkách, musela jsem se obrátit na jiné zdroje. Mé hledání nakonec skončilo na stránkách statistického úřadu, kde jsem úplnou náhodou objevila hledané informace, i když jen z let 2000-2005. Obtížné bylo také zjištění údajů o škodách způsobených silnými větry, které jsem bohužel nenašla. Proto bych se chtěla pokusit tyto údaje dohledat a případně využít v diplomové práci pro srovnání výsledků, kterých jsem dospěla v této práci. 1. KRIZOVÝ MANAGEMENT 1.1. Cíle a předmět krizového managementu Krizový management (Krizové řízení) představuje ucelený soubor přístupů, názorů, zkušeností, doporučení, metod, opatření a vazeb uplatňovaných v hierarchizovaném a funkčně propojeném systému věcně příslušných orgánů veřejné správy, právnických a fyzických osob, jehož cílem je minimalizovat (zamezit) možnosti vzniku krize (formou prevence a korekce krizových situací ve spojitosti s účinnou protikrizovou intervencí) nebo (v případě, že již krize nastala) redukovat rozsah škod a minimalizovat dobu trvání krize. Důležitou součástí krizového řízení je i odstraňování následků působení negativních faktorů krizových situací a obnova systému do nového, vylepšeného běžného stavu^(1). Vývojový diagram: postup: Škody vzniklé v důsledku se všemi důsledky na Vývojový diagram: alternativní postup: svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy, vnitřní pořádek a bezpečnost státu, ekonomiku a majetkové hodnoty, životy a zdraví lidí, životní prostředí, mezinárodní a spojenecké závazky ČR Obr. č. 1: Schéma možných škod a jejich důsledky ^1 DVOŘÁK, J. Úvod do krizového managementu, Brno: Ing. Zdeněk Novotný, CSc., 2002, s. 7 a s.18. 1.2. Historie, vývoj a současné pojetí krizového managementu Tak, jak se vyvíjel svět, tak se vyvíjel i samotný pojem “management“ a s ním spojený “krizový management“. V obecné teorii managementu se počátkem 90. let 20. století začal užívat pojem “management v podmínkách kritických změn“ (Management in Conditions of Critical Changes). Tento termín označoval situaci, kdy vlivy externího podnikatelského prostředí začaly mít natolik nečekaný výskyt, ostrou dynamiku průběhu a zřetězení, že důsledky začaly být pro organizace s vysokou mírou pravděpodobnosti kritické, někdy až krizové. Z tohoto důvodu před managementem stál úkol zajistit “přežití v podmínkách externího ohrožení a zároveň najít cesty jak “využít“ změny externího prostředí jako příležitosti k posílení a zhodnocení podnikatelských pozic. Tím se stal krizový management (původně- do 90. let 20. století- pojem pro zvládání vojensko-bezpečnostních problémů a krizí vojenského charakteru, a v civilní sféře především pojem pro označení přístupů, metod, použitelných zkušeností a doporučení k účelnému cílovému chování v případech mimořádných událostí, které závažným způsobem ovlivňovaly podmínky fungování organizací) nedílnou součástí řízení i v podnikohospodářské sféře. Ve výše uvedeném pojetí byl však považován za zvláštní, poměrně separátně chápanou a zajišťovanou disciplínu manažerské práce. Jeho úkoly zajišťovali především odborníci pro tyto mimořádné události. Svá doporučení předávali vrcholovému vedení ke schválení s žádostí o pomoc při zajištění realizace. V současném období se však metody a nástroje krizového managementu stále více integrují do managementu v podmínkách kritických změn.^(2) Tato skutečnost, spolu s radikální změnou světového bezpečnostního prostředí po skončení studené války, způsobily, že krizový management je dnes součástí nejen bezpečnostní, ale i hospodářské politiky většiny nejvyspělejších států světa, EU, Aliance NATO i České republiky. Lidská společnost byla ambivalentní – sama sobě zárukou a zároveň hrozbou pro ostatní. Každá komunita byla posilována pocitem ohrožení z vnějšku. Dnes je však situace jiná. Tradiční hrozba již nepřichází od jiné komunity, největší hrozby dnes už nepředstavují tradiční vojenská rizika, ale různé modifikace globalizačních ^(3), destabilizačních ^(4) a proliferačních ^(5) rizik. Protože neexistuje zjevný a jasně definovaný nepřítel, definování strategických cílů bezpečnostní politiky státu a určování klíčových determinant za neexistence jasně určené hrozby je obtížné. Reálná situace ej ovlivňována množstvím proměnných, kauzalita se nedrží lineárního modelu, důsledky nejsou úměrné příčinám. Bezpečnost států je stále více vymezována schopností zemí čelit nejen vojenskému napadení, ale i nevojenským ohrožením a tzv. „asymetrickým bezpečnostním hrozbám“.^(6) ^2 VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O.: Management. Teorie a praxe v informační společnosti. Praha: Management Press, 3. vydání,1999, s.24. ^3 Globalizační rizika představují nejrozsáhlejší spektrum bezpečnostních rizik, zahrnující organizovaný zločin, nezákonné obchody a toky financí, transfery osob, ohrožení státní infrastruktury, narušení informačních a komunikačních systémů, rozsáhlé živelní pohromy, průmyslové, vojensko-technické a ekologické havárie, epidemie a pandemie, základní životní, surovinové a přepravní kolapsy. Rizika mají nevojenský charakter s těžko definovatelnou aktuálností a možností aktivace během několika hodin až dnů, s obtížně předvídatelným rozsahem s možností přeměny v ohrožení dosud neznámého rozsahu a charakteru. 2. ZÁKLADNÍ POJMY KRIZOVÉHO MANAGEMENTU S pojmem krizového managementu se můžeme setkat i ve spojením s geografií, zde se zabývá systémem a metodami řešení problémů v krajinné sféře. Jelikož se budeme krizovým managementem zabývat i v následujících kapitolách, měli bychom se nejdříve seznámit se základními pojmy, které se v rámci krizového managementu vyskytují nejčastěji a které budeme v této práci využívat. 2.1. Hrozba a riziko Od počátku své existence musí lidstvo zápasit s živelním působením přírodních sil a energií o záchranu hmotných a kulturních hodnot, ale především o uchování samotného bytí, života. Tyto jevy, kterým říkáme živelní pohromy (katastrofy) – viz tabulka č.1, existují v celém vesmíru a existují i na Zemi od jejího počátku a byly to právě ony, které spoluvytvářely vývoj života do současné podoby. Tak, jak se lidstvo vyvíjelo a zdokonalovalo své bytí, vědeckotechnický pokrok společnosti přinesl, kromě příznivých stránek vývoje a zlepšení životních podmínek, i řadu nových problémů a nebezpečí. Tabulka č. 1: Přehled živelných pohrom +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | | | | |O/ způsobené nepřízní počasí: | | | |vichřice a prudké větrné poryvy, kalamitní výskyt sněhových srážek, námrazová kalamita, | |ledové bariéry, záplavy a povodně velkého rozsahu, protržení hrází, přívalový déšť, | |krupobití, dlouhotrvající sucha, dlouhotrvající teplotní inverze, bouřky; | | | | | | | |O/ způsobené tektonickou činností a pohybem půdy: | | | |zemětřesení, sesuvy půdy, sesuvy skal, svahové pohyby; | | | | | | | |O/ způsobené postižením osob, zvířat nebo pěstovaných kultur škůdci původů rostlinného,| |živočišného nebo mikroorganismy: | | | |epidemie, epizootie, epifytie, pandemie; | | | | | | | |O/ další druhy ohrožení: | | | |požáry vzniklé přírodními vlivy, výrazné zhoršení jakosti ovzduší, zvýšené radioaktivní | |pozadí krajiny, úniky plynu ze zemského nitra, magnetické anomálie, pád meteoritu, porušení | |biologické rovnováhy na Zemi, neznáme vlivy na zdraví lidstva, geofyzikální a geobiologické | |důsledky střetu Země s jiným kosmickým tělesem, vliv kosmických těles- záření apod. | | | | | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ ^4 Destabilizační rizika vyplývají z etnických, náboženských, kulturních a ekonomických rozporů mezi státními či nestátními subjekty. Přerůstají hranice států, obvykle přecházejí v lokální ozbrojené konflikty, v některých případech e bez použití pravidelných ozbrojených sil. Jsou zpravidla doprovázeny terorismem, masovou a ilegální migrací. Mají vojenský i nevojenský charakter, nebo mohou přerůst v přímé ohrožení s velmi různorodým a obtížně předvídatelným rozsahem a vojensko-technickým charakterem, včetně možnosti použití zbraní hromadného ničení (ZHN). Výroba nejrůznějšího zboží, energie a dalších užitných hodnot přinesla a přináší s sebou i velká nebezpečí vzniku mimořádných událostí ^(7) uvolněním neregulovatelných hmot a energií způsobujících ztráty na lidských životech, ničení vyprodukovaných hodnot a devastaci životního prostředí. Tato nebezpečí jsou známa jako antropogenní [technogenní (technické,^(8) technologické ^(9)), ekologické ^(10), agrogenní ^(11), sociogenní ^(12)] havárie ^(13) – viz tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Přehled antropogenních havárií +--------------------------------------------------------------------------------+ | | | | |O/ ohrožení staveb: destrukce budov z důvodu extrémních neočekávaných | |podmínek; | | | |O/ ohrožení výbuchem, požárem nebo únikem nebezpečných látek; | | | |O/ ohrožení v důsledku kontaminace vody a půdy; | | | |O/ radiační nehody a radiační havárie jaderných elektráren; | | | |O/ ohrožení většími nehodami v dopravě; | | | |O/ pád tělesa ze vzduchu (letadel nebo jiných létajících aparátů); | | | |O/ narušení a rozpad energetických telekomunikačních sítí; | | | |O/ havárie plynovodů, ropovodů a jiných produktovodů; | | | |O/ jiné technické a technologické havárie a ohrožení; | | | |O/ vážné narušení životního prostředí a jiné. | +--------------------------------------------------------------------------------+ ^5 Proliferační rizika se projevují snahou státních i nestátních subjektů z tzv. problémových zemí získat a zneužít zbraně hromadného ničení a prostředky jejich dopravy na cíl. Zahrnují i nezákonné šíření dalších moderních technologií dvojího použití i mimo sféru vojenského využití. ^6 Za asymetrické bezpečnostní hrozby se považuje použití takových způsobů a prostředků ze strany protivníka, kterým nemůžeme stejným způsobem čelit. ^7 Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů, vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy (jevy) a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací. In: Zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému, § 2, odst. b. V závislosti na rozsahu následků se mimořádné události dělí na: závady (vady), poruchy (nehody), havárie (závažné havárie, pohromy), katastrofy (kataklyzmy, apokalypsy). ^8 Technické havárie v důsledku koroze, únavy materiálu apod. ^9 Technologické havárie v energetice, průmyslu, při těžbě surovin apod. ^10 Ekologické havárie v důsledku poškození životního prostředí (masový úhyn nebo hromadné poškození živých organismů, znečistění či infekce (kontaminace) povrchových a podzemních vod, půdy, horninového prostředí) nadměrné emise škodlivých látek do ovzduší, havárie v odpadovém hospodářství, apod. ^11 Agrogenní havárie způsobené v souvislosti záborů půdy, monokulturního zemědělství, použití chemických prostředků v důsledku poruch látkové výměny apod. ^12 ^ Havárie v oblasti dopravy, komunální činnosti, atd. Jakoby nestačily potíže a ohrožení, které lidstvu způsobují přírodní živly a výrobní sféra, lidstvo si po celou dobu své existence dělá potíže samo sobě. Tato sebedestrukční činnost je nazývána jako společenská, sociální a ekonomická ohrožení lidstva (společnosti) – viz tabulka č.3. Tabulka č.3: Sociální, společenské a ekonomické formy ohrožení ^(14) +---------------------------------------------------------------------------------------+ | | | | |O/ vojenská ohrožení: | | | |násilné řešení společenských vztahů formou různých konfliktů, revolucí, kontrarevolucí,| |povstání, válek apod.; | | | | | | | |O/ bezpečnostní ohrožení: | | | |mezinárodní terorismus, organizovaný zločin, mezinárodní obchod s drogami, štěpnými | |materiály a jinými komponenty zbraní hromadného ničení, extremismus, činnosti různých | |mafií, etnické, náboženské a kulturní rozpory, masová a násilná migrace, pašování lidí | |apod.; | | | | | | | |O/ ekonomická ohrožení: | | | |velké hospodářské migrace a transfery obyvatelstva, embarga dodávek základních surovin | |a energetických zdrojů, nezákonné obchody a toky financí, praní špinavých peněz, | |ohrožení státní infrastruktury, ekonomické sabotáže, kolaps státních financí (bankrot | |státu) apod.; | | | | | | | |O/ jiné formy nevojenských ohrožení: | | | |globalizační, proliferační, destabilizační, internacionální apod. | | | | | +---------------------------------------------------------------------------------------+ Z výše uvedeného plyne, že život před lidstvo (společnost, rodinu, jedince, firmu) staví jisté problémy, překážky, kterým se obecně říká hrozby a rizika. Oba pojmy jsou v České republice velmi frekventované, jakoby obecně známé, ale často používané nesprávně, v různé míře směšované a následně chybně promítané do závažných legislativních, bezpečnostních i hospodářských dokumentů. Tak například v těchto dokumentech je riziko definováno jak určitý jev nebo proces, hrozba je chápána jako kvantitativní vystupňování rizika, případně jako kvalitativní vystupňování rizika, hrozba je považována za součást množiny rizik nebo je ztotožňována s nebezpečím. Mezinárodní standardy však oba pojmy důsledně rozlišují, přičemž hrozbu chápou jako primární, objektivně existující kvalitativní subjekt či jev, zatímco riziko je odvozenou kvantitativní veličinou stochastické povahy, vyjadřující pravděpodobnost, že daná hrozba způsobí v předem stanovené míře poškození určité chráněné hodnoty nebo zájmu. Zmíněná terminologická nejasnost nepochybně souvisí s obsahovým překryvem obou pojmů v českém jazyce, alespoň pokud jde o jejich volné používání v hovorové řeči, ale i v žurnalistice a publicistice. Významným počinem pro pochopení rozdílu mezi hrozbou a rizikem se v našich podmínkách stala terminologická analýza zahraničních textů a doporučení, kterou v ř. 1999 vydal Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) pod názvem “Riziko a hrozba jako klíčové konceptuální pojmy“.^(15) Jeho přínos spočívá nejen v analytické části, ale i v řadě závěrů a doporučení. Jde zejména o kritiku přístupů, obsažených v koncepčních dokumentech “Bezpečnostní strategie ČR“ a “Vojenská strategie ČR“. V rámci korektnosti je ale nutno upozornit na skutečnost, že i v anglosaské literatuře se pojmy hrozba a riziko užívají mnohdy vágně a jsou do určité míry neurčité, obtížně definovatelné a jsou často zaměňované se souvisejícími pojmy, podobně jako v češtině. Při bližší analýze těchto pojmů je však nápadné, že na rozdíl od češtiny má pojem riziko v angličtině spíše abstraktní [tj. nehmotný, nemateriální a pravděpodobnostně kvantitativní, sekundárně (výpočtem, úvahou, statistickým měřením) od hrozby odvozený ráz (nejde tedy v žádném případě o “jevy a procesy“)] a současně zřetelně kvantitativní dimenzi. Naopak hrozba je obvykle chápána jako pojem konkrétní (tj. fyzicky existující) a kvalitativní (kvantifikovatelný na tzv. ordinálních stupnicích), primární, neodvozená, stojící jako nezávisle proměnná “na začátku“. Jinak řečeno – není rizika bez hrozby. Pro ilustraci můžeme uvést několik příkladů: hrozbou je existence činné sopky, nebezpečím je láva a další produkty sopečného výbuchu a riziko je (obecně řečeno) míra pravděpodobnosti, jak tato činná sopka svou nebezpečnou činností negativním způsobem ovlivní životy a majetek lidí, infrastrukturu, životní prostředí v blízkém či vzdálenějším okolí sopky; hrozbou je jaderná elektrárna (dále jen JE), nebezpečím je radioaktivní zamoření okolí (od blízkého až po daleké), ke kterému může dojít v důsledku havárie JE (a´t již původů technického, technologického či v důsledku teroristického útoku) a riziko je pak míra pravděpodobnosti toho, že k takové události může dojít; hrozbou jsou kapesní zloději, kteří operují v prostředcích městské hromadné dopravy, obchodních domů a jiných místech s velkým shlukem lidí, nebezpečím je, že se s kapesním zlodějem ocitnete ve stejnou dobu a na stejném místě, a riziko je míra pravděpodobnosti toho, že budete okradeni právě Vy. Na problém vztahu hrozby a rizika se dívá mnoho autorů různými pohledy. Vzniká tak pracovní definice “hrozby“, která je sloučením různých názorů odlišných autorů.^(16) Zní: “hrozba“ [threat] je libovolný subjekt, jenž svým působením (činností) může poškodit nebo zničit konkrétní chráněnou hodnotu nebo zájem jiného subjektu (tzv. hrozba intencionální) nebo jev či událost jako bezprostřední příčina poškození nebo zničení konkrétní chráněné hodnoty nebo zájmu (tj. tzv. hrozba neintencionální). Pokud jde o pojem “riziko“, tak není vůbec jednoduché stanovit jednoznačnou definici. I zde existuje velké množství různých definic i názorů na tyto definice.^(17) Z tohoto důvodu nebudeme prezentovat všechny názory a definice jednotlivých autorů, ale zavedeme si následující definici “rizika“, která má následující znění: “riziko“ [risk] je veličina spíše abstraktní (nehmotná), a pravděpodobnostně kvantitativní, sekundárně (výpočtem, úvahou) odvozená od hrozby; představuje možnost vzniku události s výsledkem odchylným od předpokládaného cíle, a to s určitou objektivní matematickou nadějí či statistickou pravděpodobností. Je to tedy kvantifikovaná nejistota. Rizika, jako taková, můžeme dělit: a) z obecného hlediska na: latentní nebo reálná; očekávaná či náhodná; vnucená nebo dobrovolná; individuální či kolektivní; situační nebo kontinuální; zbytková; čistá; zcela zanedbatelná, mizivá, slabá, silná, velmi silná; pomalá nebo rychlá; ovlivnitelná a neovlivnitelná; systematická a nesystematická; přijatelná a nepřijatelná; dlouhodobá, střednědobá nebo krátkodobá; vyžadující naprostou eliminaci, dostatečnou eliminaci, zmenšení, kompromis či přenesení na jiný subjekt; vnější a vnitřní; globální, kontinentální regionální, subregionální, místní, oblastní, celostátní; atd., b) z profesního hlediska na: manažerská (pozitivní a negativní); podnikatelská (rizika tržních podmínek, rizika inovační politiky, rizika výroby a dodání); atd., c) podle jejich věcné náplně na: vojenská a vojensko-politická; bezpečnostní; destabilizační; proliferační; globalizační; nevojenská; politická; ekonomická; ekologická; sociální; sociálně-politická; kulturní; zdravotní; technická (technicko-technologická), výrobní, tržní, finanční, bankovní, pojišťovací a jiné, d) podle původu vzniku na: zemská; mimozemská (kosmická). ^13 Havárie (závažná havárie) - je mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná časově a prostorově ohraničená událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která vede k bezprostřednímu nebo následnému závažnému poškození nebo ohrožení života a zdraví občanu, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo ke škodě na majetku, která přesahuje zákonem stanovené limity. In: Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, § 2. odst. c. ^14 Ohrožení [jeopardy, threaten] představuje závažné riziko, jehož nositel buď záměrně nebo přirozeným vývojem směřuje k jeho realizaci nebo o ní vědomě usiluje. ^15 Riziko a hrozba jako klíčové konceptuální pojmy. ÚZSI, Praha 2000, s. 9-10 ^16 EICHLER, J. Příspěvek do diskuse o pojmech hrozba a krize. Mezinárodní vztahy 3/2001, ÚMV, Praha 2002, s.72-82 ^17 VAUGAN, E. J. Risk Management. John Wiley & Sons. 1997 ZEMAN, P. Riziko a hrozba jako klíčové konceptuální pojmy. Úřad pro zahraniční styky a informace ČR (ÚZSI), Příloha k čj. ZSI – 479/OA – 2000, Praha 2000, s. 10 2.2. Krizové stavy § Stav nebezpečí - je právní kategorie pro označení stavu, který se jako bezodkladné opatření může vyhlásit na území okresu a kraje přednostou okresního úřadu nebo hejtmanem kraje, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek Integrovaného záchranného systému. Vyhlašuje se na dobu 20-ti dnů. Tuto dobu může přednosta okresního úřadu prodloužit o 10 dnů se souhlasem hejtmana. O dalším prodloužení tohoto termínu rozhoduje vláda. § Nouzový stav - je právní stav, vyhlašovaný vládou ČR (v případě nebezpečí z prodlení- předsedou vlády, jehož rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší) při krizových situacích, které mohou nastat v důsledku rozsáhlých živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví občanů nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlašuje se na celém území státu nebo pouze v ohrožených regionech. Může se vyhlásit nejdéle na dobu 30-ti dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. § Stav ohrožení státu - je právní stav, vyhlašovaný při bezprostředním ohrožení státní svrchovanosti nebo územní celistvosti státu nebo jeho demokratických základů. Je vyhlašován Parlamentem ČR na návrh vlády a k přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. § Válečný stav - je právní kategorie pro pojmenování stavu, který na území celého státu může vyhlásit podle Ústavy ČR Parlament ČR v případě, hrozí-li státu bezprostřední napadení nebo je-li napaden nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně. Umožňuje použít veškeré síly a prostředky státu, právnických a fyzických osob k odražení agrese. Je to právní stav, při kterém je centrálně řízen výkon státní správy, chod národního hospodářství i činnost ozbrojených sil. Hromadně se povolávají vojáci v záloze k mimořádné službě v ozbrojených silách a činí se opatření v národním hospodářství k zajištění potřeb ozbrojených sil a civilního obyvatelstva. Vyhlašuje a odvolává se zákonem a je posledním krokem k možnému odvrácení války; - z hlediska mezinárodního práva vzniká mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to, zda byla vypovězená válka^(18). 2.3. Krizové situace Krizová situace (dále jen KS) je chápána jako podstatné ohrožení, narušení a znemožnění výkonu funkce nebo funkcí důležitých pro normální život v postiženém územním celku nebo státu, kdy dochází k ohrožení zdraví a životů obyvatel, ztrátám a škodám na zvířatech, materiálních, kulturních a dalších hodnot^(19). Při analýze KS se většinou zabýváme klasifikací: 1. místa a charakteru ohrožení podle: · počátku vzniku ohrožení: v míru, za eskalace válečného nebezpečí nebo za války, · příčin vzniku ohrožení: o katastrofy (přírodní, havárie, epidemie, …), o rozsahu (sociální bouře, nezvládnutelná migrace, nepovolená demonstrace, …), o kriminality (zločin, terorismus, …), o jiné (tunelování, embargo,…). · rozsahu: lokální, regionální, státní, kontinentální, globální a mezinárodní, · místa vzniku: na území konkrétního státu (ČR), na území kontinentu (mezinárodního uskupení), … · místa vlastních aktivit ohrožení (území ČR, …), · převládajícího charakteru ohrožení (vojenského, nevojenského), · nasazení sil a prostředků v ohrožení (armádních sil, bezpečnostních sil, …). 2. časového vymezení ohrožení podle: · možného vzniku ohrožení (nepředvídatelné, předvídatelné, …), · existence existujícího ohrožení (podle charakteru ohrožení, …). ^18 Ministerstvo vnitra: Mimořádné události [online], Dostupné z: http://www.mvcr.cz/udalosti/prirucky/proskoly/ochrana_cloveka.html#tema2, staženo dne: 20.12. 2006. ANTUŠÁK, E., KOPECKÝ, Z. Úvod do teorie krizového managementu I., Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002, s.43. ROUDNÝ, R., LINHART, P. Krizový management I. Ochrana obyvatelstva, mimořádné události. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004, s.11. ^19 DVOŘÁK, J. Úvod do krizového managementu, Brno: Ing. Zdeněk Novotný, CSc., 2002, s. 24-25. 2.4. Vymezení pojmu ohrožení Při vymezování pojmu ohrožení bude cílem řešení otázek souvisejících především s řešením situací nevojenského ohrožení (zahrnuto v obrázku č.2)^(20), které je charakterizováno především^(19): · podstatným ohrožením, narušením a výkonem funkcí důležitých pro normální život v zadaném území (obec, okres, kraj, region, stát, uskupení států, …), · ohrožením životů a zdraví obyvatel zadaného území (včetně fauny a flory, …), · ztrátám a škodám na materiálních a kulturních hodnotách (a dalších hodnotách). Cílem řešení nastalé situace je: o snížit negativní účinky na obyvatele, ekonomiku, … o normalizovat život v zadaném území (včetně ekologie). Uvedeného cíle se dosahuje: · analyzováním (rozborem) příčin vzniku ohrožení, · všestrannou výchovou obyvatel k řešení krizí, · pomocí obyvatelstvu v prostoru ohrožení, · vyhodnocením příčin vzniku ohrožení a aktivním bojem s touto příčinou i následky samotné krize, · záchranu osobního a veřejného majetku, · zajištění bezpečnosti, · plnění základních správních funkcí, · zásobování a zajištění komunikací, · rychlá obnova životně důležitých funkcí prostoru ohrožení. ^20 HORÁK, R., SCHWART, R. Sborník konference, Krizový management. Brno:Vojenská academie, 2002, s.215. Obrázek č. 2: Schéma možných ohrožení ČR a jejich řešení 2.5. Vymezení pojmu katastrofa Katastrofa je narušení funkce společnosti a ohrožení nejen jednotlivců, ale celých skupin obyvatelstva, a to většinou nečekaně. Následky katastrofy obvykle přesahují možnosti postižené oblasti^(21). Existují katastrofy: · Živelní pohroma. · Průmyslové, ekologické a automobilní havárie. · Zdravotnické epidemie. Katastrofy mají: o materiální důsledky (zničení materiálních statků, škody na objektech, narušení bytového fondu – porušení statika, …), o narušení životních funkcí prostředí (zásobování potravinami a energiemi, problémy s vodou, hygiena, epidemie, …), o sociální dopady (usmrcení, nezaměstnanost, psychický tlak prostředí, stres, ztráty kontaktů, deprese, …), o narušení nebo zničení komunikačních a informačních systémů (narušení funkcí komunikací a spojů, narušení datových bází, likvidace počítačových sítí, …), o narušení chodu života, společenských a správních funkcí daného prostoru (kriminalita a trestná činnost, ničení a rozkrádání majetku, rabování, okrádání, terorismus, zjevná nespokojenost obyvatel, migrace obyvatel, …), o dlouhodobé působení na blízké okolí postižení (kontaminace potravin, kontaminace území, radioaktivní zamoření, výbuchy, …). ^21 DVOŘÁK, J. Úvod do krizového managementu, Brno: Ing. Zdeněk Novotný, CSc., 2002, s. 29. 3. PŘÍRODNÍ KATASTROFY Katastrofa je, jak jsme již zmínili v předchozí kapitole, závažným narušením fungování společnosti s rozsáhlými lidskými a materiálními ztráty a s poškozením životního prostředí, kterou postižená společnost není schopna zvládnout vlastními prostředky. (UNDHA, 2001) Katastrofy se vyskytují jako přímý důsledek dopadů přírodních nebo člověkem způsobených rizik. Mezi přírodní rizika patří zemětřesení, vulkanická aktivita, sesuvy půdy, mohutné přílivové vlny tsunami, tropické cyklóny a silné bouře, tornáda a silné větrné smrště, prudké přívalové deště, říční a pobřežní povodně, lesní požáry, sucha, písečné bouře, sněhové bouře, zamoření létajícím hmyzem (sarančata, komáři atd.), zavlečené nebezpečné infekce (jako je virus Ebola). Mezi člověkem způsobená rizika patří buď úmyslná rizika, jako je nezákonné vypouštění ropy do vody, teroristické útoky, anebo nehody, jako jsou ropné havárie, úniky jedovatých látek do vody a ovzduší a havárie jaderných reaktorů. Všechna rizika ohrožují lidi, ekosystémy, flóru a faunu. Nejvíce ohroženi jsou chudí obyvatelé, protože mají menší prostředky se před riziky chránit a následně se z katastrofy zotavit. Lidé a životní prostředí stále více trpí důsledky přírodních katastrof. Existuje řada příčin, jako je přírůstek světové populace, s tím spojená narůstající hustota obyvatel, migrace obyvatel, neřízená a neplánovaná urbanizace, degradace životního prostředí a zřejmě také globální změny klimatu. Rostoucí počet a rozsah přírodních katastrof postupně vede k zájmu vlád o řešení rizik v moderní společnosti.^(22) Ke zmírnění následků těchto událostí přispívají zejména legislativní a organizační opatření, která přijímá každý vyspělý stát. Účinně mohou ke zmírnění těchto následků napomoci i samotní občané. Proto je důležité znát možná nebezpečí a chování při vzniku těchto událostí. Umět si poradit, ale i pomoci svým blízkým a sousedům. Právě z těchto důvodů bych se ráda v této kapitole zaměřila na některé přírodní katastrofy, které mohou nastat v České republice (dále jen ČR) a které, si myslím, svým významem ohrožují naši zemi nejvíce. ČR byla v posledních letech postižena velkými přírodními katastrofami hned několikrát. Platí to zejména o povodních na Moravě a ve Slezsku v červenci 1997 (52 obětí, škody za 62 miliard Kč), ve východních Čechách v červenci 1998 (6 obětí, škody za 2 miliardy Kč) nebo v Čechách v srpnu 2002 (17 obětí, odhadované škody přes 100 miliard Kč), ale i o suchu na jižní Moravě v dubnu až červnu 2002 (škody za 5 miliard Kč). K tomu přistupují další oběti a škody při bleskových povodních v důsledku přívalových dešťů, při vichřicích, krupobitích a dalších meteorologických a klimatologických extrémech. Výskyt meteorologických a klimatologických extrémů je výsledkem přirozené variability zemské atmosféry. V ní se pod vlivem různých přírodních a antropogenních faktorů odehrává řada složitých a vzájemně se ovlivňujících fyzikálních a chemických procesů, které v interakci s aktivním povrchem mohou vést k výskytu extrémních stavů různého plošného rozsahu a trvání. Zatímco v přírodních ekosystémech jsou takovéto extrémy včetně jejich účinků součástí jejich přirozeného vývoje, v kulturní krajině způsobují při stále složitější infrastruktuře lidské společnosti mnohdy velké materiální škody i ztráty na lidských životech.^(23) Nejčastější přírodní katastrofou, která se vyskytuje v ČR již několik let, jsou povodně, kterým bych chtěla věnovat pozornost jako první. Dalšími katastrofami, dle četnosti výskytu na našem území, jsou silné větry a rozsáhlé lesní požáry, s kterými se seznámíme v následujících kapitolách také. 3.1. Povodně velkého rozsahu 3.1.1. Stručný popis KS a možnosti jejího výskytu na území ČR ČR má následkem značné členitosti svého území velmi hustou hydrografickou síť o délce cca 85 tis. km. Nachází se v oblasti mírného klimatického pásma s pravidelným sezónním cyklem teplot a srážek. Mimo těchto dlouhodobých výkyvů jsou krátkodobé změny počasí způsobovány častými přechody atmosférických front, které od sebe oddělují teplejší a studenější vzduchové masy a jsou většinou doprovázeny srážkami^(23). Rozdělení srážek v průběhu roku má spíše kontinentální charakter. Nejvyšší měsíční úhrny srážek připadají na květen až srpen, nejméně srážek je v únoru a březnu. V letních měsících se často vyskytují krátkodobé extrémní srážky bouřkového charakteru, které zasahují poměrně malá území. Dlouhodobý úhrn srážek obecně stoupá se zvětšující se nadmořskou výškou, významně se však projevují orografické vlivy terénu. Průměrný roční odtok z území republiky činí 15,1 mld. m^3, což odpovídá měrnému odtoku 6,1 l s^-1 km^-2. Odtokové poměry jsou značně nerovnoměrné. Poměr průměrného a maximálního průtoku při 100-letá povodni je na větších tocích 1 : 20 až 1 : 50, na malých tocích se blíží 1 : 100 a na některých horských tocích je ještě větší. ^22 Natura plus, číslo 7/2005: Zpráva o životním prostředí [online], Dostupné z: http://natura.baf.cz/natura/2005/7/20050705.html, staženo dne: 8.2. 2007 ^23 Katedra archeologie Západočeské univerzity v Plzni: Meteorologické extrémy a povodně v České republice [online], Dostupné z: http://www.kar.zcu.cz/texty/Brazdil2002.htm, staženo dne: 14.2. 2007 Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti, nebo krátkodobými srážkami velké intenzity (často i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území vyvolávají vznik povodní velkého rozsahu na regionální úrovni. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích (např. na povodí Berounky, Vltavy a Labe, Odry, Moravy, Dyje). Bouřkové povodně v letním období způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity, zasahující poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích (např. Stěnava , horní Metuje, Jílovský potok, Dřevnice, Vsetínská Bečva, Divoká Orlice, horní Jizera, Malše, Vydra, Bělá). Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, zejména v kombinaci s vydatnými dešťovými srážkami se nejvíce vyskytují na podhorských tocích a dále i v nížinných úsecích velkých toků (např. na horním a středním povodí Labe, povodí Ohře, horním povodí Morava, povodí Jizery a Divoké Orlici). Tání významná pro vznik povodní velkého rozsahu mohou nastat prakticky od prosince až do dubna. Ve sněhově bohatém roce je na celém území ve sněhu akumulováno přibližně 5 mld. m^3 vody. Výška sněhové pokrývky v průměru dosahuje v nížinách 10 – 20 cm, ve středních polohách 40 – 60 cm, na horách přes 100 cm. Období tání sněhové pokrývky není pravidelné. Povodně způsobené ledovými jevy i při relativně menších průtocích se vyskytují v úsecích toku náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp (např. ledové jevy na vodních tocích Berounka, Cidlina, Ohře, Sázava, Divoká Orlice). Za povodňových situací dochází často k ohrožení bezpečnosti vodních děl III. a IV. kategorie, zejména malých vodních nádrží a rybníků, kterých je v ČR cca 21 000. Tato vodní díla mohou být pak zdrojem dalšího povodňového nebezpečí (vzniku zvláštní povodně), buď z důvodu nedostatečné kapacity přelivných objektů nebo z důvodu špatného technického stavu či zanedbané údržby. V ČR zhruba 20 – 30 % z celkového počtu hrází malých vodních nádrží III. a IV. kategorie nevyhovuje kriteriím technickobezpečnostního dohledu pro převedení 50-letých a 100-letých povodní. Pro vznik povodní v ČR jsou v naprosté většině případů rozhodující hydrologické příčinné jevy na území republiky. Povodně přicházející ze zahraničí mohou připadat v úvahu pouze na Ohři (přítok do nádrže Skalka), na Lužnici (přítok do třeboňské rybniční soustavy) a na Dyji (přítok do nádrže Vranov). Pokusila jsem se analyzovat výskyt povodní v měsíci březnu v letech 2000-2005 (obr. č.3), které byly způsobeny zejména táním sněhové pokrývky, někdy též v kombinaci s vydatnými dešťovými srážkami. Z obr. č. 3 můžeme vyčíst, že nejvíce povodní s 2. a 3. stupněm povodňové aktivity bylo vyhlášeno na povodí Jizery a Labe od Jizery ke státní hranici, kde se vyskytovalo během let 2000-2005 celkem třináctkrát 3. stupeň povodňové aktivity (dále jen SPA) a osmkrát 2. SPA. Také na povodí horního Labe až po Pardubice se vyskytoval 3. SPA za stejné období celkem čtrnáctkrát, což bylo způsobeno, stejně jako v předchozím případě, táním sněhu a jarními srážkami. Zaměříme-li se nyní na graf č. 1, můžeme vidět, ve kterém roce byl výskyt vyhlášení jednotlivých stupňů povodňových aktivit nejvyšší. Bylo to v roce 2005, kde bylo celkem vyhlášeno 2. SPA- 34 a 3. SPA- 31. Bylo to způsobeno výrazným oteplením, které zvýšilo odtávání sněhu, které bylo v některých částech povodí urychleno dešťovými přeháňkami. Došlo tak k vzestupu vodních stavů a průtoků na většině vodních toků. Nesmíme zapomínat, že daný graf č. 1 a obr. č. 3 znázorňují jen údaje za březen v období 2000-2005. Tato informace je důležitá, jelikož kdybychom prováděli analýzu počtu vyhlášení 2. a 3. stupňů povodňových aktivit za jiný měsíc, např. červenec či srpen, zjistili bychom, že i v roce 2002 bylo vyhlášeno velké množství těchto povodňových stavů, které bylo tentokrát způsobeno postupem dvou výrazných talkových níží a s nimi spojených frontálních systémů přes střední Evropu v krátkém časovém odstupu za sebou. Obě tlakové níže zasáhly ČR svým nejdeštivějším sektorem. Obě navíc postupovaly jen zvolna, čímž se období trvalých srážek na našem území v roce 2002 ještě prodloužilo. Graf č. 1: Počet vyhlášení 2. a 3. stupňů povodňových aktivit SPA- stupeň povodňové aktivity, (P)- pohotovost, (O)- ohrožení 3.1.2. Příčiny (původci) vzniku a trvání KS Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod^(24). Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů , nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vzdouvajícím vodním díle. Nejdůležitější faktory ovlivňující rozsah povodní, vznik a trvání krizových stavů a velikost povodňových škod^(25): +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Dlouhotrvající vodní |Za intenzivní srážky způsobující přívalové povodně lze v našich | |srážky, přívalové deště, |podmínkách velmi zhruba považovat množství 30 mm/hod, 45 mm/2 | |v zimě prudká obleva |hod, 55 mm/3 hod a 60 mm/4 hod. Pro tyto případy je nezbytné na | |s deštěm vyvolávající |místní úrovni připravit okamžité monitorování vývoje povodňového | |tání sněhu a chod ledu |ohrožení, včasné varování obyvatelstva a případnou evakuaci | | |z ohroženého území. Mimořádné přívaly vody mohou ohrozit všechny | | |lokality na území ČR. | |--------------------------+-----------------------------------------------------------------| |Kapacita a stav koryta |V ČR je přibližně jedna třetina délky toků upravena na různý | |vodního toku |stupeň ochrany, a proto se obvykle doporučuje ochrana pro louky | | |a lesy na vodu 2 až 5letou, pro ornou půdu na vodu 5 – 10 letou, | | |obytné a hospodářské objekty na 50 letou, pro souvislou městskou | | |zástavbu a důležité průmyslové objekty na vodu 100 letou. | | |Skutečná kapacita koryta může být ovlivněna nánosy, překážkami | | |v toku, ledovými zátarasy apod. | |--------------------------+-----------------------------------------------------------------| |Odolnost a dostatečná |Při povodních velkého rozsahu dochází k ohrožení bezpečnosti | |výška ochranných hrází |ochranných hrází podél vodních toků a vodních děl III. a IV. | |podél vodního toku |kategorie, zejména malých vodních nádrží (rybníků), kterých je | |proti vzduté a proudící |v ČR cca 21 000. Tato vodní díla mohou být zdrojem dalšího | |vodě a odolnost |povodňového nebezpečí, buď z důvodu nedostatečné kapacity | |proti přelití hrází |přelivných objektů nebo z důvodu špatného technického stavu či | |vodních děl |zanedbané údržby. V ČR 20 až 30 % z celkového počtu ochranných | | |hrází a malých vodních nádrží III. a IV. kategorie nevyhovuje | | |kriteriím technickobezpečnostního dohledu pro převedení 50-letých| | |vod. | | | | | |Významná vodní díla I. a II. kategorie jsou posuzována | | |na převedení tzv. 1 000-leté vody a kontrolována na převedení | | |10 000-leté vody. Jejich bezpečnost je trvale monitorována a | | |zajišťována technickobezpečnostním dohledem. | |--------------------------+-----------------------------------------------------------------| |Vliv retenční schopnosti |Jde zejména o údolní a jiné retenční nádrže s možností regulace | |vodních děl (nádrží, |odtoku, úpravy vodních toků, systémy ochranných hrází a poldry. | |rybníků, poldrů) a |Retenční nádrže přispívají ke snížení kulminačních průtoků a tím | |dalších technických |ke snížení nebo přímo vyloučení následných škod. Předpokladem je | |opatření (jezů, ochranných|správný návrh těchto vodních děl, dobrý technický stav a správné | |hrází podél vodních |provozování podle schváleného manipulačního řádu. | |toků...) | | | |Technická opatření na vodních tocích musí být zaměřena především| | |na snížení škod při průchodu velkých vod. Dosahuje se toho | | |regulací a stabilizací vodních toků v zastavěných územích obcí a | | |ochrannými hrázemi podél toků. | | | | | |Velice negativně působí překážky v inundačních územích, které | | |komplikují odtok, většinou jsou destruovány a odneseny dále | | |po toku, kde v kritických profilech, jakými jsou např. silniční a| | |železniční mosty, způsobí zatarasení a mohou vyvolat další | | |následné škody. Překážky v území se rovněž podílejí na zhoršování| | |odtoku a mají značný vliv na zvyšování následných škod. | |--------------------------+-----------------------------------------------------------------| |Vliv retenční schopnosti |Retenční schopnosti krajiny významně snižují rozsah a velikost | |krajiny |povodní při pozvolných a nižších srážkách a to zejména | | |v rovinatých terénech. Na kopcovitých a horských terénech a | | |zejména při vyšších srážkách a zejména při přívalových deštích | | |význam retenční schopnosti značně klesá. | |--------------------------+-----------------------------------------------------------------| |Zástavba a využívání |Způsob zástavby a využívání záplavového území by měl odpovídat | |záplavového území |pravděpodobnosti zaplavení. Pro průběh povodně je rozhodující | | |zejména aktivní část záplavového území tvořící součást průtočného| | |profilu, kde jsou soustředěny největší průtoky a rychlosti | | |proudící vody. Objekty a předměty v záplavovém území, které mohou| | |být při povodni odplaveny, mohou způsobit ucpání průtočného | | |profilu v další části toku. | |--------------------------+-----------------------------------------------------------------| |Včasná informovanost |Je založena na spolehlivé činnosti předpovědní a hlásné povodňové| |o povodňovém nebezpečí |služby, hlídkové služby obcí, na schopnosti zajištění trvalé | | |informovanosti povodňových orgánů a složek IZS, na zabezpečení | | |jednosměrného selektivního systému pro vyrozumění a varování | | |ohrožených subjektů. | | | | | |Možnosti předpovědní povodňové služby na území ČR jsou omezeny | | |dobou doběhu povodňových průtoků na hlavních tocích. Standardní | | |termínové předpovědi, založené na postupových dobách a | | |odpovídajících průtocích v systému stanic, mají předstih | | |předpovědi na velkých tocích omezen na 1 den, na malých tocích | | |na několik hodin. Předpovídání povodní, vzniklých v důsledku | | |bouřkových přívalových dešťů v letním období na malých tocích, je| | |prakticky vzhledem k rychlosti průběhu děje nemožné. | | | | | |Včasným varováním a fungujícím systémem operativních opatření lze| | |zamezit ztrátám na lidských životech a snížit rozsah povodňových| | |škod. | |--------------------------+-----------------------------------------------------------------| |Operativní řízení |Na některých tocích je možné velikost a průběh povodně aktivně | |vodohospodářských procesů |ovlivňovat zachycením části povodňové vlny v nádrži nebo | |v době povodní |odlehčením, pokud je technicky umožněno převést část vody | | |do jiného povodí. Ochranný účinek má v podstatě každá vodní | | |nádrž, nejúčinnější je však u těch nádrží, které mají vyčleněný | | |ochranný (retenční) prostor. V ČR je 35 nádrží s vymezeným | | |ovladatelným ochranným objemem větším než 1 mil. m^3. | |--------------------------+-----------------------------------------------------------------| |Opatření k ochraně |Opatření k ochraně před povodněmi zahrnují přípravu obyvatelstva | |před povodněmi |a souhrn aktivit povodňových orgánů, správců vodních toků, | | |správců ohrožených nemovitostí a všech dalších orgánů a | | |organizací zapojených v systému ochrany před povodněmi. Všechna | | |základní a předvídatelná opatření k ochraně před povodněmi jsou | | |zahrnuta v povodňových plánech. Ostatní opatření jsou řízena a | | |koordinována povodňovými orgány. | | | | | |Přípravná opatření – povodňové plány, povodňové prohlídky, | | |organizační a technická příprava, zajišťování povodňových rezerv,| | |vyklízení záplavových území, příprava informačního systému, | | |školení pracovníků povodňové služby, zajištění | | |technickobezpečnostního dohledu na vodních dílech, | | | | | |Opatření při povodni – činnost předpovědní povodňové služby a | | |informačního (hlásného) systému, ovlivňování odtokových poměrů, | | |zabezpečovací povodňové práce, záchranné povodňové práce | | |(varování a vyrozumění, evakuace obyvatel, humanitární pomoc), | | |náhradní doprava, zajištění zásobování potravinami, vodou, | | |energií, činnost ostatních účastníků povodňové ochrany (Armáda | | |ČR, Policie ČR) atd. | | | | | |Opatření po povodni – obnovení povodní narušených funkcí | | |v zasaženém území (mimo investiční výstavbu), zjišťování a | | |oceňování povodňových škod, evidenční a dokumentační práce, | | |celkové vyhodnocení průběhu povodně. | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ 3.2. Silné větry 3.2.1. Stručný popis KS a možnosti výskytu na území ČR Silné větry souvisejí s vývojem bouřkových oblaků druhu cumulonimbus. To podmiňuje jejich relativně krátké trvání (obvykle do desítek minut), nejčastější výskyt v teplém půlroce a lokálně omezené škody. Obvykle mají podobu tornáda nebo downburstu (tj. „propadu studeného vzduchu“ – Sobíšek 1993). Slovo tornádo pochází ze španělského tornado od tornar - točit se, vířit (viz též lat. tornare). Tornáda jsou známa především z USA pro jejich ničivý účinek, který lze charakterizovat např. podle šestidílné Fujitovy stupnice (Fujita 1973; Šálek et al. 2002)- viz tab.č.4.^(26) Rychlost přes 240km×h^-1dosahují nejsilnější nárazové větry. Krátkodobě může rychlost větru být ještě o 50% vyšší. Tornáda proudí z otevřeného moře, kde nabývají na síle, protože jim nic nestojí v cestě, na pevninu, kde páchají velké škody. Postihují pravidelně jihovýchod USA (Floridu) a Karibik, jihovýchod Asie i další místa. V jejich středu je vír, který dokáže vyzdvihnout i velmi hmotná tělesa Výskyt tornád v Evropě nebo v ČR však není ničím neobvyklým (např. Pühringer 1973; Munzar 1995; Paul 1999; Šálek 2001), i když jejich ničivé účinky jsou zde podstatně slabší (Dessens, Snow 1993). S tornády se lze setkat téměř všude na Zemi, přičemž jejich frekvence závisí na místních klimatických poměrech. Na území České republiky bývá tornádo zjištěno v průměru jednou za rok až dva, jejich skutečná frekvence však může být několikanásobně vyšší. Pokud jde o downburst, jedná se o prudké zesílení sestupného proudu vzduchu spojeného s konvektivní bouří, které vyvolává při zemi silný a nárazovitý vítr a je zpravidla doprovázeno silnými přívalovými srážkami či krupobitím s dobou trvání obvykle v desítkách minut (Šálek et al. 2002). Podle rozsahu horizontálního působení škodlivého větru se rozlišuje macroburst (více než 4 km) a microburst (do 4 km) (Fujita 1985). Microburst, mající charakter obří „kapky“ vzduchu výrazně chladnějšího vůči svému okolí, může na zemském povrchu způsobit škody obdobné tornádům (Šálek et al. 2002). Systematická pozornost věnovaná těmto jevům v ČR v posledních letech pracovníky ČHMÚ se projevila enormním nárůstem počtu registrovaných případů v porovnání s předchozími léty^(27). Tak např. jen dne 20. července 2001 byla při silných bouřkách pozorována na Moravě tři tornáda: jižně od Brna, mezi Prostějovem a Čechami pod Kosířem a severně od Velké Bystřice na Olomoucku. Bylo při nich vyvráceno a polámáno mnoho stromů a poškozeny četné střechy (Šálek et al. 2002). Dalším typem silných větrů jsou vichřice, které trvají několik hodin nebo dnů a ovlivňují větší oblasti. Jsou spojeny s výraznými horizontálními tlakovými gradienty. Podle Štekla (1997) jsou extrémně velké rychlosti větru při proudění ze směrů 10-80° v ČR spíše výjimkou. Je-li směr proudění mezi 190-360°, souvisí vichřice v 93 % případů s výškovou frontální zónou. Ve více než polovině případů se jedná o hluboké cyklony, rychle postupující přes Severní moře, Dánsko a Baltské moře. Největší nárazy větru se vyskytují většinou při přechodech s nimi spojených studených front. Pro extrémně vysoké rychlosti větru ze směrů 90-180°, trvající více než 2-3 dny, je typický velký tlakový gradient mezi koherentními tlakovými útvary – cyklonou nad Severním mořem, západní nebo střední Francií a anticyklonou nad východní nebo severovýchodní Evropou (menší vliv front), popř. významný tlakový gradient na zadní části anticyklony se středem nad Ukrajinou (bez vlivu front). Pro zesílení rychlosti větru je často příznivá i deformace pole proudění v Alpách a na dalších horských překážkách v Evropě. Případy výskytu silných větrů lze v ČR dávat do souvislosti jednak s konvektivními bouřemi, jednak s vichřicemi dostavujícími se při výrazných horizontálních tlakových gradientech. Občas si vyžádají i lidské oběti (např. při vichřici v noci z 21. na 22. srpna 2000 bylo v kempu u Chlumce nad Cidlinou usmrceno padajícím stromem devítileté dítě ve stanu) a často způsobují velké škody, a to zejména na lesních porostech (viz např. Brázdil 1998a; Nekovář, Valter 1998). Tabulka č. 4: Fujitova stupnice: Ničivé účinky tornád ^(26) +--------------------------------------------------------------------------------------------------+ |Označení| | Rychlost | | |tornáda | Název | | Vnější (destrukční) projevy | | | |v km× h^-1| | |--------+-----------------------+------------+----------------------------------------------------| | F0 | Bouře | 25-48 |Láme větve stromů, ničí komíny a vývěsní cedule. | |--------+-----------------------+------------+----------------------------------------------------| | | | |Vítr této rychlosti se už může nazývat hurikán. | | F1 | Slabá vichřice | 48-74 |Dokáže pohnout zaparkovanými auty, a odnést střechy | | | | |domů. Někdy zničí i domy bez silnějších základů. | |--------+-----------------------+------------+----------------------------------------------------| | | | |Značná destrukce krajiny. Na většině domů jsou | | F2 | Velká vichřice | 74-104 |viditelné projevy. Lehčí objekty létají vzduchem, | | | | |podobně jsou demolována auta. | |--------+-----------------------+------------+----------------------------------------------------| | F3 | Bouřlivá vichřice | 104-140 |Vítr odnáší střechy a zdi i pevných domů. V lese je | | | | |mnoho stromů vyvrácených a polámaných. | |--------+-----------------------+------------+----------------------------------------------------| | F4 | Devastující vichřice | 140-178 |Ničeny jsou do základů domy i lesy. Věci jsou | | | | |unášené vzduchem; včetně automobilů a střech. | |--------+-----------------------+------------+----------------------------------------------------| | | | |Domy jsou zničené a auty létají vzduchem i sto | | F5 | Neuvěřitelná vichřice | 174-212 |metrů. Stojí pouze ocelové konstrukce, ale i ony | | | | |mají narušenou statiku. | |--------+-----------------------+------------+----------------------------------------------------| | F6 |Nepochopitelná vichřice| 212-240 |Krajina je dokonale zničena. Je zdestruováno i to, | | | | |co se ještě při tornádech F4 a F5 nezničilo. | +--------------------------------------------------------------------------------------------------+ Speciální stupnicí (tab.č.5), která popisuje účinky větru v přírodě je Beaufortova stupnice, která charakterizuje přízemní větry, které jsou měřené anemometrem. ^(26): Tabulka č. 5: Beaufortova stupnice: Charakteristika přízemních větrů ^(26) +------------------------------------------------------------------------------+ | Beaufortovo číslo | popis | rychlost (km× h^-1) | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 0 | bezvětří | méně než 1 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 1 | lehký vánek | 1-5 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 2 | lehký vítr | 6-11 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 3 | slabý vítr | 12-19 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 4 | mírný vítr | 20-29 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 5 | svěží vítr | 30-39 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 6 | silný vítr | 40-50 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 7 | téměř vichřice | 51-61 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 8 | vichřice | 62-74 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 9 | silná vichřice | 75-87 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 10 | větrná bouře | 88-101 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 11 | prudká bouře | 102-117 | |--------------------+------------------------+--------------------------------| | 12 | hurikán | 118 a více | +------------------------------------------------------------------------------+ ^24 HORÁK, R., SCHWART, R. Sborník konference, Krizový management. Brno:Vojenská academie, 2002, s.108. ^25 Povodně velkého rozsahu 2002, mail, interní archiv Katedry geografie, Brno: PdF MU, s. 4-7 ^26 Směr a rychlost větru, Dostupné z: http://artemis.osu.cz/Gemet/meteo2/sm%ecra.htm, staženo dne: 13.2. 2007 ^27 ČHMÚ:Tornáda, Dostupné z: http://www.chmi.cz/torn/, staženo dne: 14.2. 2007 Abychom zjistili, jak se výskyt silných větrů na území České republiky vyvíjel v minulosti, zkusme se podívat na graf č.2, který znázorňuje četnosti výskytu těchto větrů o různé síle v období 1997- 2006. Graf č. 2: Četnost výskytu silných větrů v ČR v letech 1997- 2006 F- oblačný vítr bez prokázaného doteku cirkulace se zem.povrchem, Fujitova stupnice (viz Tab. č.1): F0- bouře, F1- slabá vichřice, F2- velká vichřice, F3- bouřlivá vichřice Graf č. 3: Celková četnost výskytu silných větrů v ČR v letech 1997- 2006 Z grafu č.3 můžeme pak vyčíst, že nejvyšší počet výskytu silných větrů různé síly byl v r.2001, kde celkový počet výskytu těchto větrů byl 21. Z toho jsme se v tomto roce mohli nejvíce setkat s oblačným větrem, který však neměl prokázaný dotek cirkulace se zemským povrchem, proto jej nemohli klasifikovat podle Fujitovy stupnice jako tomu bylo u dalších typů silných větrů. Následující Obrč. č. 4 pak znázorňuje výskyt jednotlivých druhů silných větrů v okresech ČR v letech 1997- 2006. Můžeme vidět, že nejčetnější výskyt větrů byl v západních Čechách v oblasti Karlovarska, kde jsme se od r. 1997 až do dneška mohli setkat třikrát s velkými vichřicemi (F2) a dvakrát se slabou vichřicí (F1) a bouří (F0), ale také na střední Moravě, kde tyto větry zasáhly především Brněnsko, Vyškovsko, Prostějovsko a Olomoucko, některé z nich až třikrát během tohoto období. Tyto silné větry mají katastrofální důsledky pro místní krajinu a jsou často doprovázeny silným krupobitím (viz kapitola 4.2 Dopady silných větrů). 3.2.2. Odhadované škody způsobené tornády v ČR V této kapitole jsem se snažila vytvořit podkladové materiály, které mi měly pomoci při zpracování tématické mapy se zaměřením na škody způsobené tornády v letech 1997-2006 na území ČR. Chtěla jsem vytvořit mapu, která by názorně vystihla, jaké katastrofální následky měly tornáda v naší historii. Hledala jsem v různých odborných literaturách, ale i na internetu a snažila objevit informace o těchto škodách způsobené silnými větry. Bohužel však neúspěšně. Proto jsem se rozhodla vytvořit teoretické informace, které by vystihly, jaké škody by mohly způsobit jednotlivé druhy tornád v jednotlivých okresech ČR v letech 1997-2006. Postupovala jsem takto: z obr. č. 4 jsme mohli vyčíst, jaký počet a které druhy tornád se vyskytovaly v jednotlivých okresech ČR za období 1997-2006. Podle Fujitovy stupnice byla síla tornád označena od F0 (bouře) až po F3 (bouřlivá vichřice), dle rychlosti větru a možných škod, které byly zjištěny na našem území. Stupněm F jsem charakterizovala větry, v odborné literatuře nazývané tromby, pro něž je typický kondenzační chobot, kornout či nálevka, avšak vše bez prokázaného doteku cirkulace se zemským povrchem, proto jej nemůžeme charakterizovat pomocí Fujitovy stupnice pro klasifikaci tornád. V tabulce č. 4 můžeme tedy najít i vnější (destrukční) projevy těchto silných větrů, ze kterých jsem vycházela. Jestliže se v daném okrese vyskytovaly tromby (F), stanovila jsem rozsah škod hodnotou “0“, jestliže se v daném okrese vyskytovalo tornádo síly F0 stanovila jsem si rozsah škod hodnotou “1“, a tak jsem postupovala dál, takže stupeň F3 měl pak rozsah škod “4“. Je to jen symbolické označení, které zastupuje skutečné hodnoty škod, které byly na jednotlivých územích způsobeny, vzhledem k tomu, že jsem seznam skutečných škod za toto období nikde neobjevila. Poté jsem využila již vzniklý obr. č. 4 a postupovala po jednotlivých okresech, kde jsem si u každého okresu vypsala počet jednotlivých větrů podle jejich síly a vynásobila hodnotami škod, které jsem si stanovila v předchozím odstavci (viz příloha č. 8). V tomto kroku jsem mohla již předběžně stanovit, který z okresů byl tornády ohrožen nejvíce, bylo to Karlovarsko. Tyto předběžné údaje byly však zkreslené, jelikož nebraly v úvahu rozlohu daného území, na kterém byly údaje zaznamenány. Představte si například, že hodnota předpokládaných škod, která byla vypočtena pro Olomoucký a Chomutovský okres stejně, byla “6“. Mohli bychom si tedy domnívat, že rozsah škod v těchto dvou okresech by mohl být stejný. Vezmeme-li však v úvahu i rozlohu těchto dvou okresů, potom se tyto škody rozloží na dané území tak, že pro okres Olomouc, který má rozlohu větší, přesně 1451 km^2 budou tyto škody relativně nižší, než když se tyto škody promítnou do menšího území Chomutovského okresu s rozlohou 935 km^2, kde pak bude poškození tohoto území výraznější v poměru k jeho rozloze. Do přílohy č. 8 jsem tedy zpracovala podíl škod vzniklých v důsledku tornád v každém z okresů v závislosti na jejich rozloze. Dále jsem pak tyto údaje využila při tvorbě mapy, pro stanovení intervalu rozsahu škod za využití kartogramu. Výsledkem této činnosti byl pak obr. č. 5. Tato mapa znázorňuje “hypotetické“ škody způsobené tornády v letech 1997-2006. Můžeme z ní vyčíst, že v tomto období utrpělo nejvíce škod nejen předpokládané Karlovarsko, ale dokonce i Brněnsko, které mělo nejvyšší hodnotu poškození, která byla dána rozlohou Brna-města, která činila pouhých 230 km^2. V souvislosti s touto malou rozlohou a s velkou populací, která na ní žije, dochází často k materiálním škodám, způsobené vyvrácenými a polámanými stromy ve městech, ale i v zázemí Brna, které ničí objekty nacházející se v jejich blízkosti, např. auta, střechy domů, elektrické vedení apod. 3.3. Rozsáhlé lesní požáry Likvidace lesních požárů je zdlouhavá a vyznačují se rychlým šířením na velkých plochách lesního porostu. Na území ČR jsou prostory s rozsáhlými lesními plochami, především v pohraničních oblastech, kde v případě pro požár příznivých příčin může rozsáhlý lesní požár (dále jen RLP) vzniknout^(28). 3.3.1. Příčiny a výčet možných původců vyvolávajících vznik RLP O/ velká vedra, O/ nadměrné sucho, O/ silný vítr, O/ nepříznivý směr větru, O/ hustý porost, O/ špatná dostupnost pro požární techniku, O/ špatná dostupnost vodních zdrojů, O/ nedostatečné množství vodních zdrojů, O/ suchými a snadno hořlavými lesními porosty, O/ složením lesních porostů (jehličnaté, listnaté), O/ špatnou dostupností k RLP (přírodní překážky, vodní toky, atd.), O/ nedbalost (rozdělávání ohňů v lese, kuřáci, pálení klestí, atd.) O/ úmysl (úmyslné zapálení lesního porostu), O/ technické příčiny (železnice, práce techniky v lese, atd.), O/ nasazením lidských zdrojů (momentální nedostatek), O/ lidským faktorem (nevhodně zvolená taktika hašení RLP). 3.3.2. Možnosti výskytu na území ČR v historii V roce 2006 vzniklo v lesnictví 679 požárů se škodou 22 475 500 Kč, 17 osob bylo zraněno. Čtyři velké požáry (se škodou 1 mil. Kč a vyšší) způsobilo škodu 15,3 mil. Kč, tzn. že 0,6 % požárů způsobilo 68% škod. Ve srovnání s rokem 2005 došlo ke zvýšení počtu požárů o 8,5%, škody jsou vyšší o 6,6%. Požáry zničily nebo poškodily 405,4 ha lesních porostů. Podívejme se nyní na graf č. 4, ve kterém jsou graficky zaznamenány přímé škody, které vznikly při požárech v letech 1997-2006 a na graf č. 5, z kterého můžeme vyčíst počet lesních požárů za stejné období, tj. od r. 1997 do r.2006. Z těchto grafů, ale i z tabulky č. 6, můžeme vidět, že nejvyšší výskyt lesních požárů byl v roce 2003, zatímco nejvyšší počet škod způsobený těmito požáry byl v r. 1999, který přesáhl 48 mil. Kč. Tabulka č. 6: Lesní požáry (1997-2006) Graf č. 4: Přímé škody při lesních požárech (1997-2006) Graf č. 5: Počet lesních požárů (1997-2006) Kdybychom se zaměřili jen na minulý rok 2006 a srovnali celkové množství požárů, které postihly ČR v tomto roce s počtem výskytu lesních požárů za stejné období, zjistili bychom, že v odvětví lesnictví to činilo celkem 679 požárů, což bylo asi 3,3% z celkového počtu (viz Tab. č. 7). Tabulka č. 7: Požáry 2006 Tabulka č. 8: Požáry 2005 Podíváme-li se na škody způsobené těmito požáry, pak z tabulky č.7 můžeme vyčíst, že celková přímá škoda způsobená požáry v roce 2006 činila 1 933 991 700 Kč. Z této tabulky nebo z grafu č. 6 můžeme také vyčíst, které z odvětví mělo v tomto roce největší finanční ztráty. Byl to zpracovatelský průmysl, jehož škody v roce 2006 dosáhly 618 470 700 Kč. Součástí grafu č. 6 je i menší graf, který charakterizuje rok 2005 (taktéž tabulka č. 8), můžeme tedy srovnat i tyto dva roky. Vidíme, že v roce 2005 činili přímé škody ve zpracovatelském průmyslu 461 044 070 Kč, což je téměř o 160 000 000 méně než v roce následujícím. Zaměřme se však na škody způsobené v lesnictví. V roce 2005 tyto škody činili 21 088 320 Kč, zatímco v roce 2006 se finanční ztráty z lesních požárů zvýšily na 22 475 500 Kč, jelikož jich bylo v roce 2006 o 53 více než v roce předcházejícím. Z těchto údajů můžeme tedy vyčíst, že ve srovnání s rokem 2005 skutečně došlo ke zvýšení počtu lesních požárů na našem území o 8,5 % a tedy i škod v tomto odvětví o 6,6 %. Graf č. 6: Přímá škoda požárů podle odvětví (2006) Z těchto údajů však nelze vyčíst, která území naší republiky jsou ohrožená požáry nejvíce. Proto se tedy pokusíme vyhodnotit výskyt požárů na území ČR za určité období. Kdybychom se však podívali jen na jeden rok (např. rok 2006), uvedené informace by mohly být zkreslené, proto se tedy podíváme na větší časový interval (např. období od r.1997 do r.2006), abychom viděli, které území ČR bylo během těchto let ohroženo nejvíce. Podívejme se tedy na následující tabulku č. 9 a obrázek č. 6, které zobrazují údaje z období 1997-2006. Tabulka č. 9: Požáry v letech 1997-2006 Obr. č. 6: Požáry v ČR v letech 1997-2006 Jako zajímavost si můžeme uvést i statistiku požárů (viz obr. č. 7), které byly ve stejném období způsobené dětmi. Tuto informaci můžeme uplatnit i při výuce některých předmětů na základních školách, např. ve výuce zeměpisu 8. a 9. ročníku, kde se žáci seznamují s tématy jako je Ochrana přírody a krajiny, Lesní a vodní hospodářství a s ním spojená funkce lesů apod. ^28 Rozsáhlé lesní požáry 2002, mail, interní archiv Katedry geografie, Brno: PdF MU, s. 2. ^29 Ministerstvo vnitra: Požáry a zásahy požárních jednotek [online], Dostupné z : http://www.mvcr.cz/statistiky/pozary/evpozary.html, staženo dne: 15.2. 2007 4. DOPADY PŘÍRODNÍCH KATASTROF 4.1. Dopady povodní velkého rozsahu Popis a výčet primárních a sekundárních dopadů KS v závislosti na jejím rozsahu a intenzitě v následujících oblastech^(26). 4.1.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob Primární dopady: · možnost úmrtí a poškození zdraví u velkého počtu osob, které nestačily evakuovat, spojené s jejich nesnadným nebo nemožným vyhledáním, · těžké psychické narušení dlouhodobě evakuovaných bez jakýchkoliv prostředků. Sekundární dopady: · nedostatek pitné vody a vody pro osobní hygienu, · únik nebezpečných (dráždivých, toxických) látek do vod nebo ovzduší a jejich následné nekontrolovatelné šíření, · vznik epidemií na postiženém a okolním území, což ohrožuje životy a zdraví obyvatelstva i na nepostiženém území. 4.1.2. Zničení nebo poškození majetku Primární dopady: · zničení nebo silné poškození majetku, budov, výrobních kapacit a infrastruktury na postiženém území bez rozdílu druhu jeho vlastnictví. Sekundární dopady: · nedostatek energií, prostředků a služeb na postiženém a okolním území · nedostatečná funkce vodních děl a zařízení poškozených povodní v případě další následující povodně. 4.1.3. Poškození životního prostředí Primární dopady: · zničené životní prostředí ve velkém rozsahu násobené silnými nánosy bahna, trosek a s hrozbou vzniku epidemií, epizootií a epifytií vyplývajících z velkých ztrátách zvěře, domácích zvířat a tlejících organických látek a možných úniků nebezpečných chemických látek. Sekundární dopady: · velmi těžká obnova životního prostředí v podmínkách priorit ekonomických dopadů obnovy, · složitý návrat flóry a fauny do původních lokalit včetně obnovy chráněných území. 4.1.4. Mezinárodní dopady Primární dopady: · existence povodně velkého rozsahu v blízkosti státních hranic způsobí rozsáhlé povodňové ohrožení i na území sousedních států ČR níže po toku. Sekundární dopady: · únik nebezpečných (dráždivých, toxických) látek do vod nebo ovzduší a jejich následné nekontrolovatelné šíření, · mezinárodní spolupráce při včasné informovanosti o vzniku a vývoji povodňového ohrožení, znečišťování vody nebezpečnými látkami, · předávání informací k postupům při likvidaci následků povodně, · mezinárodní spolupráce při poskytnutí záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích, · mezinárodní spolupráce při humanitární pomoci ve všech postižených sférách. 4.1.5. Ekonomické dopady Primární dopady: · devastace nebo silné poškození všech výrobních kapacit, zařízení služeb, zemědělské výroby se všemi následky na vnitřním a zahraničním trhu, které přinesou těžké ekonomické ztráty. Sekundární dopady: · řešení náhrady výrobních kapacit za veškeré zničené subjekty výroby a služeb, · nárůst pojišťovacích sazeb, případně odmítání pojištění objektů v záplavovém území. 4.1.6. Sociální dopady Primární dopady: · likvidace téměř všech sociálních služeb a jistot evakuovaného občana ze zaplaveného území a dalších občanů v bezprostřední blízkosti zaplaveného území. Sekundární dopady: · na poměrně dlouhou dobu jsou veškeré sociální systémy nahrazeny zabezpečením nouzového přežití obyvatelstva územními orgány nepostiženého území, · těžká orientace v poskytování sociálního systému spojená s traumaty ze ztráty normálního života, · problémy s pojišťovacími službami spojené se ztrátou osobních dokladů a pojistek atd. 4.1.7. Dopady na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a tzv. kritické infrastruktury Primární dopady: · na postiženém území povodní velkého rozsahu dojde k likvidaci nebo podstatnému omezení všech infrastruktur. Sekundární dopady: · na dlouhodobě zaplaveném území dojde k počátečnímu narušení rozsahu kritické infrastruktury s postupným obnovením všech jejich funkcí s předností poskytování služeb nezbytných k přežití postiženého obyvatelstva, · nedostatek energií, prostředků a služeb na postiženém a okolním území. 4.1.8. Jiné dopady Primární dopady: · nezvládnutí pořádkové služby v průběhu evakuace. Sekundární dopady: · vysoké nároky na správní úřady k zabezpečení života všech kategorií obyvatelstva zvláště na evidenci postiženého obyvatelstva s cílem postupného zabezpečení všech služeb a správních opatření. 4.2. Dopady silných větrů Dopady silných větrů lze přirovnat ke škodám způsobenými povodněmi, jejíž dopady se projevily ve velké množství oblastí. 4.2.1. Dopady na životy a poškození zdraví osob Primární dopady: · možnost úmrtí a poškození zdraví u velkého počtu osob, vyskytující se v postižené oblasti, · těžké psychické narušení dlouhodobě evakuovaných bez jakýchkoliv prostředků. 4.2.2. Zničení nebo poškození majetku Primární dopady: · zničení nebo silné poškození majetku, budov, výrobních kapacit a infrastruktury na postiženém území bez rozdílu druhu jeho vlastnictví, · výpadek elektřiny. Sekundární dopady: · nedostatek energií, prostředků a služeb na postiženém a okolním území. 4.2.3. Poškození životního prostředí Primární dopady: · zničené životní prostředí ve velkém rozsahu, · zničené flora, vymýcení obrovské plochy lesů. Sekundární dopady: · velmi těžká obnova životního prostředí v podmínkách priorit ekonomických dopadů obnovy, · složitý návrat flóry a fauny do původních lokalit včetně obnovy chráněných území. 4.2.4. Mezinárodní dopady Primární dopady: · existence silných větrů v blízkosti státních hranic způsobí rozsáhlé ohrožení i na území sousedních států ČR. Sekundární dopady: · mezinárodní spolupráce při včasné informovanosti o vzniku a vývoji tohoto ohrožení, · předávání informací k postupům při likvidaci následků silných větrů, · mezinárodní spolupráce při poskytnutí záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích, · mezinárodní spolupráce při humanitární pomoci ve všech postižených sférách. 4.2.5. Ekonomické dopady Primární dopady: · devastace nebo silné poškození všech výrobních kapacit, zařízení služeb, zemědělské výroby se všemi následky na vnitřním a zahraničním trhu, které přinesou těžké ekonomické ztráty. Sekundární dopady: · řešení náhrady výrobních kapacit za veškeré zničené subjekty výroby a služeb, · možný i nárůst pojišťovacích sazeb. 4.2.6. Sociální dopady Primární dopady: · těžké se vyrovnání se ztrátou blízkých, které silné větry usmrtily. Sekundární dopady: · na poměrně dlouhou dobu jsou veškeré sociální systémy nahrazeny zabezpečením nouzového přežití obyvatelstva územními orgány nepostiženého území, · těžká orientace v poskytování sociálního systému spojená s traumaty ze ztráty normálního života, který je spojen s poškozením majetku či ztrátou blízkých. 4.3. Dopady rozsáhlých lesních požárů 4.3.1. Poškození životního prostředí · znečištění životního prostředí zplodinami hoření (ovzduší, vody, zem. půdy), o narušení reliéfu krajiny, flóry, fauny, chráněných území a rekreačních oblastí (vytváření umělých překážek proti šíření rozsáhlých lesních požárů, dále jen RLP – umělé příkopy, proluky v lesním porostu, atd.)^(27). 4.3.2. Zničení nebo poškození majetku Při RLP dochází k značným materiálním škodám na majetku: o zničené rozsáhlé lesní plochy, o zničené přilehlé zemědělské plochy, o úplné zničení obytných chatových oblastí, hospodářských a průmyslových budov, o poškození obytných, hospodářských a průmyslových budov, · nadměrný úhyn lesní zvěře, · narušení zásobování obyvatelstva, · narušení zásobování průmyslových objektů, · porušení a poškození energetické sítě, · nebezpečí poškození produktovodů. 4.3.3. Dopady na zachování nezbytného rozsahu základních funkcí státu při KS a tzv. kritické infrastruktury Při RLP je třeba věnovat pozornost především: · nouzovým službám (záchranné a likvidační práce), · systému zásobování potravinami (veřejné služby), · systému dodávky vody, · systému dodávky elektřiny, plynu, vody, atd. ^26 Povodně velkého rozsahu 2002, mail, interní archiv Katedry geografie, Brno: PdF MU, s. 11-13. ^27 Rozsáhlé lesní požáry 2002, mail, interní archiv Katedry geografie, Brno: PdF MU, s. 5. ^28 Silné zemětřesení 2002, mail, interní archiv Katedry geografie, Brno: PdF MU, s. 7. 5. ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ Cílem této kapitoly je společně najít cestu minimalizace vzniku ohrožení a pokud k nim přesto dojde, pak jejich řešení a dopadů. Řada řešení existovala již dříve a některá další k nim přibyla až v současnosti. V současné době ztráty na životech občanů a škody na majetku posouvají nebezpečnost ohrožení a boj s nimi do zcela nové roviny. Prakticky neexistuje den bez ztrát na životech nejen jednotlivců, ale i skupin lidí, část z nich je postižená různě těžkými zraněními s případnými trvalými následky. Současně s tím dochází k statisícovým až milionovým škodám^(29). Všechny tyto skutečnosti vyžadují, aby státní i územní orgány, zákonem určené organizace a podniky i všichni občané věnovali mimořádnou pozornost tomu, jak možným ohrožením předcházet, zabránit, či jejich dopady alespoň rozhodným způsobem snížit. Na řešení těchto krizových situací se podílí krizový management, který zahrnuje systém a metody řešení řízení mimořádných situací specializovanými odborníky, manažery krizových situací. Krizový management plní svou funkci v přípravě a při vlastním řešení mimořádné situace vzniklé v důsledku mimořádné události, kterou může být: o Provozní havárie. o Živelní pohroma. o Sociální krize. Proto se bude zabývat i řešením přírodních katastrof. Činnost krizového managementu je soustředěna zejména na^(30): + analyzování rizika, + tvorbu plánů pro řešení mimořádné situace, + organizování preventivních opatření k odvrácení mimořádné události nebo snížení jejich dopadů, + zabezpečení ukládání úkolů realizujícím orgánům, organizacím a osobám, + realizování řízení úkolů, stanovených nadřízenými, prostřednictvím podřízených, + koordinaci činnosti všech složek ke splnění stanovených úkolů co do cílů, místa a času konání, + dohledávání rozdílů mezi plánovaným a skutečným stavem věci, + všestranné zabezpečení subjektů zúčastněných při řešení mimořádné situace. Mezi základní požadavky krizového managementu na řešení a likvidace ohrožení patří^(31): + zabránit vzniku rizika, + zabránit poškození zdraví a ztrátám lidských životů, + zabránit ekologické katastrofě, + zabránit ekonomickým škodám, + napomoci likvidaci dopadů způsobených ohrožením, krizovými situacemi, mimořádnými událostmi, + napomoci normalizaci života v oblastech ohrožení. Abychom v budoucnu mohli předejít krizovým situacím, měli bychom dodržovat jistá preventivní opatření vzniku ohrožení, tj. měli bychom: + znát příčiny vzniku ohrožení, + znát možné dopady ohrožení, + vybudovat účinné prostředky proti ohrožení, + stanovit požadavky na opatření, + propracovat účinný systém adaptace sociálního a materiálního prostředí v oblasti ohrožení (např. využití Internetu a organizace školení, prevence zločinnosti, migrace), + vytvořit propojení mezi modely nevojenského a vojenského ohrožení zadaného prostředí (např. modely úkrytů obyvatelstva, …), + vybudovat síť zabezpečení míst vzniku ohrožení adaptabilním podnikatelským prostředím (např. zásobování, služby, …). 5.1. Základní dokumenty k řešení možných KS Podle Charty Organizace spojených národů, článek 51 má každý stát právo na individuální i kolektivní obranu. Základní materiály vztahující se k probírané látce jsou v ČR: I. Ústavní zákon č. 11071998 Sb. (řeší kdo a kdy se může vyhlásit nouzový stav a na jak dlouho, složení a poslání Bezpečnostní rady státu, …). II. Zákon č. 219/1999 Sb. (úkoly AČR při nevojenských ohroženích, úkoly záchranným základnám CO, …), č. 353/1999 Sb. O závažných haváriích (vymezení prevence, charakter havárií, povinnosti subjektů, …) č. 237/2000 Sb. (zákon o pořární ochraně povinnosti podnikatelů při předcházení a řešení požárů, školení zaměstnanců, povinnosti územních orgánů, …) č. 238/2000 Sb. (Hasičský záchranný sbor ČR), č. 239/2000 (o integrovaném záchranném systému IZS, …), č. 240/2000 Sb. (krizový zákon, vymezení pojmů, orgány krizového řízení, pravomoc, povinnosti orgánů), č. 241/2000 Sb. (zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy). III. Usnesení vlády ČR, Nařízení vlády ČR. IV. Bezpečnostní strategie ČR, vojenská strategie obrany ČR. ^29 HORÁK, R., SCHWART, R. Sborník konference, Krizový management. Brno:Vojenská academie, 2002, s.214. ^30 DVOŘÁK, J. Úvod do krizového managementu, Brno: Ing. Zdeněk Novotný, CSc., 2002, s. 38. ^31 DVOŘÁK, J. Úvod do krizového managementu, Brno: Ing. Zdeněk Novotný, CSc., 2002, s. 30. Závěr V této části bakalářské práce bych se chtěla pokusit shrnout základní informace, která tato práce obsahovala a podívat se, zda-li jsme dosáhli všech stanovených cílů a jestli ano, tak v jakém rozsahu. Jedním z cílů této bakalářské práce bylo objasnit základy teorie krizového managementu, což si myslím, že se povedlo. Čtenář se tak mohl seznámit se základními cíli a předmětem krizového managementu, což je minimalizovat možnosti vzniku krize a redukovat rozsah škod. Avšak, abychom věděli, co vlastně krize a další pojmy s tímto spojené znamenají, pokusila jsem se v kapitole č.2 objasnit pojmy, s kterými se v rámci krizového managementu setkáváme nejčastěji. Tímto jsem se snažila vyplnit další z cílů práce, a to ujednotit chápání jednotlivých pojmů. Zde se čtenář mohl seznámit s pojmy jako jsou mimořádné události, či často zaměňované pojmy hrozba a riziko, kde hrozba byla chápána jako primární, objektivně existující kvalitativní subjekt či jev, zatímco riziko bylo odvozenou kvantitativní veličinou, vyjadřující pravděpodobnost, že daná hrozba způsobí v předem stanovené míře poškození určité chráněné hodnoty nebo zájmu. Další z uvedených pojmů byly např. krizové stavy a situace, které mohly na daném území nastat či seznam možných ohrožení ČR a jejich řešení. Zabývali jsme se také pojmem katastrofa, jeho vysvětlením, členěním a případnými dopady, které tyto katastrofy mohly mít. Tímto jsme přešli pomalu k dalšímu tématu, které bylo zaměřeno jen na přírodní katastrofy. Snažila jsem se čtenáře uvést do problematiky s nimi spojené, tj. zmínit různé druhy přírodních katastrof, uvést jejich příčiny vzniku a poté seznámit čtenáře s jejich primárními a sekundárními dopady. Touto podrobnou charakteristikou vybraných přírodních katastrof jsem dosáhla i dalšího z cílů, který měl čtenáři připomenout katastrofální následky, které tyto přírodní katastrofy doprovází. U jednotlivých přírodních katastrof jsem analyzovala četnosti jejich výskytu na území ČR za určité období nejen slovně, ale pokusila jsem se tento jev znázornit i pomocí kartografické metody, která by mohla sloužit i jako doplňující materiál při výuce nejen zeměpisných předmětů. Jednotlivé kapitoly jsem doplnila i grafickým znázorněním např. přímých škod, které tyto katastrofy doprovázely nebo i počtu katastrof, které se v jednotlivých letech na území ČR vyskytovaly. Čtenář tak mohl zjistit, které přírodní katastrofy byly v naší republice v jednotlivých letech nejčetnější, ale také názorně vidět, v kterých územích, případně okresech ČR se vyskytovaly nejčastěji. Mohl se také seznámit s jejich negativními důsledky, které na krajinu mají. Kdybych však uvedla pouze negativní důsledky těchto katastrof, mohl by čtenář odcházet od této bakalářské práce s pesimistickými myšlenkami, že naší Zemi už nelze pomoci, že nekontrolovatelný nárůst počtu obyvatel a další příčiny vzniku těchto přírodních katastrof vedou naši Zemi do záhuby, že tyto katastrofy se zde budou vyskytovat i nadále, jelikož příroda se také potřebuje nějak bránit všem negativním vlivům, které na ni působí, což bych ale nechtěla. Přidáním páté kapitoly „Řešení krizových situací“ jsem chtěla dosáhnout, aby člověk od této bakalářské práce odcházet spíše s pozitivními myšlenkami, aby věděl, že ještě není konec všem snahám, že může dojít ke změně. Všemi výše uvedenými problémy se zabývá právě krizový management, který se snaží všem možným ohrožením předcházet, zabránit, či jejich dopady alespoň rozhodným způsobem snížit. Právě tyto informace mohou čtenáře motivovat, může je předat dál nebo alespoň svoji vlastní činností přispět k eliminování těchto katastrof. Budoucím či nynějším pedagogům by mohla tato práce pomoci v jejich další praxi, kdy budou mít za úkol žáky seznámit s možným ohrožením České republiky, a to převážně v rámci těchto předmětů: Zeměpis ČR (8. a 9. ročník) v tématech- Ochrana přírody a krajiny, Lesní a vodní hospodářství, Podnebí a vodstvo ČR a s ním spojená četnost srážek a povodně, Globální problémy, Místní krajina nebo také v rámci Občanské výchovy v následujících tématech- Život ve společnosti, Globální problémy lidstva. Měla by jim vysvětlit a ukázat (případně s odkazem na další literaturu), jak by oni sami mohli v budoucnu předejít krizovým situacím, jak by měli dodržovat jistá preventivní opatření vzniku ohrožení apod. Jelikož právě na mladé generaci stojí budoucnost naší Země. Resumé Bakalářská práce je zaměřena na krizový management a charakteristiky některých přírodních katastrof. Zabývá problematikou obecných základů teorie krizového managementu, popisuje a analyzuje některé ze základních pojmů krizového managementu jako jsou: hrozba a riziko, krizové stavy, krizové situace, vymezení pojmu ohrožení a katastrofa. Ústředním tématem této práce jsou přírodní katastrofy, jejich charakteristika a možnosti výskytu na území ČR, ale také jejich dopady na krajinu a možnosti, jak tyto důsledky eliminovat pomocí krizového managementu. Summary The bachelor work is focused on the Critical management and the definition of some natural disasters. It is aimed at questions of the general theory of the Critical management, the bachelor work describes and analyses some of the basic definitions of the Critical management such us: menace and hazard, critical conditions, critical situation, jeopardy and disaster. The main topics of this work are natural disasters, theirs detailed description of the natural disasters and possibilities of the occurence in the Czech Republic, but also theirs impacts on our countryside and possibilities how to eliminate it by the Critical management. Seznam použité literatury 1. ANTUŠÁK, E. Základy krizového managementu. Praha:Vysoká škola ekonomická v Praze-IKŘ, 1999, 80-245-0340-7 2. ANTUŠÁK, E., KOPECKÝ, Z. Úvod do teorie krizového managementu I., Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002, s.96, ISBN: 80-245-0340-9 3. BĚLOHLÁVEK, F. Management. Olomouc: Rubico, 1. vydání, 2001, s. 629, ISBN 80-8539-45-8 4. DVOŘÁK, J. Úvod do krizového managementu, Brno: Ing. Zdeněk Novotný, CSc., 2002, s. 80, ISBN: 80-7355-021-0 5. EICHLER, J.: Příspěvek do diskuse o pojmech hrozba a krize. Mezinárodní vztahy 6. 3/2001, Praha: ÚMV, 2002 7. HORÁK, R., KRČ, M. Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu. Praha:Linde, 2004, s.407, ISBN: 80-7201-471-4 8. HORÁK, R., SCHWART, R. Sborník konference, Krizový management. Brno:Vojenská academie, 2002, s. 257, ISBN 80-85960-46-X 9. HORÁK, R., SCHWART, R. Sborník 2. mezinárodní konference, Krizový management. Brno:Vojenská academie, 2004, s. 359, ISBN 80-85960-71-0 10. HORÁK, R., SCHWART, R. Zvládání krizí s podporou obranného průmyslu: 3. konference s mezinárodní účastí: cisis management: 4.května 2005, Brno: Univerzita obrany, 2005, s.291, ISBN: 80-85960-96-6 11. KALOČ, M. Metody hodnocení škod kvality životního prostředí. Ostrava:Vysoká škola podnikání, a.s., 2005, s.113 12. KUNDZEWICZ, Z. W., BRÁZDIL, R. Hydrological sciences Journal, IAHS AISH, 2006, s. 733-985 13. MATĚJÍČEK, J., ROTSCHEIN, P. Povodí Moravy 1966-2006, Brno: Povodí Moravy, 2006, s.130 14. NOVOTNÝ, K. Bezpečnostní systém České republiky. Vyškov: VVŠ PV, 2002, s. 590, ISBN 80-7231-084-5 15. REKTOŘÍK, J. a kol. Krizový management ve veřejné správě- teorie a praxe, Praha:Ekopress, 2004, s.249, ISBN: 80-86119-83-1 16. REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. Kontrolní systém veřejné správy a veřejného sektoru. Praha:Ekopress, 2003. ISBN 80-86119-72-6 17. REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. Financování a kontrola jako důležité nástroje zvládání mimořádných událostí velkého rozsahu: referáty ze semináře konaného dne 10.11. 2004 ve Smilovicích, Brno: Masarykova univerzita, 2005, s. 119, ISBN: 80-210-3621-4 18. REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J., VILÁŠEK, J. a kol. Krizové řízení ve veřejné správě. Brno:Ekopress, 2004, s. 134, ISBN 80-86119-83-1 19. ROUDNÝ, R., LINHART, P. Krizový management I. Ochrana obyvatelstva, mimořádné události. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2004, s.97. ISBN 80-7194-674-5 20. ŠELEŠOVSKÝ, J. Sborník ze semináře Finanční a kontrolní aspekty krizového řízení ve veřejné správě: Finanční nástroje využitelné v krizových situacích. Brno:Masarykova univerzita v Brně, 2004, s.64-71, ISBN 80-210-3335-5 21. ŠENOVSKÝ, M. Sborník "Fire Safety 2004“: Metodika stanovení závažných živelných a jiných pohrom pro potřeby veřejné správy, Ostrava:Technická univerzita, ISBN: 80-86634-43-4, Dostpné online z http://www.cityplan.cz/index.php?id_document=237, staženo dne 6.2. 2007 22. VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O.: Management. Teorie a praxe v informační společnosti. Praha: Management Press, 3. vydání,1999 23. Povodně velkého rozsahu 2002, mail, interní archiv Katedry geografie, Brno: PdF MU, s. 23. 24. Rozsáhlé lesní požáry 2002, mail, interní archiv Katedry geografie, Brno: PdF MU, s.6. 25. Silné zemětřesení 2002, mail, interní archiv Katedry geografie, Brno: PdF MU, s.8. Internetové zdroje 26. Současnost a budoucnost typových plánů: Typy krizových situací [online], Dostupné z: , staženo dne: 14.10. 2006 27. Portál krizového řízení České republiky: Mapa možných zdrojů rizik [online], Dostupné z: , staženo dne: 1.2. 2007 28. Portál veřejné správy České republiky: Povodňové informace [online], Dostupné z: , staženo dne: 4.2. 2007 29. Natura plus, číslo 7/2005: Zpráva o životním prostředí [online], Dostupné z: , staženo dne: 8.2. 2007 30. Ministerstvo vnitra: Mimořádné události [online], Dostupné z: , staženo dne: 20.12. 2006 31. Ministerstvo životního prostředí: Rámcová doporučení pro nakládání s povodňovými odpady [online], Dostupné z: , staženo dne: 8.2. 2007 32. TRIVIS: Tornáda na území České republiky [online], Dostupné z: , staženo dne: 10.2. 2007 33. Katedra archeologie Západočeské univerzity v Plzni: Meteorologické extrémy a povodně v České republice[online], Dostupné z: , staženo dne: 14.2. 2007 34. ČHMÚ: Tornáda [online], Dostupné z: , Staženo dne: 14.2. 2007 35. ČHMÚ: Tromby na území ČR (1119-1993) [online], Dostupné z: , Staženo dne: 15.2. 2007 36. Směr a rychlost větru [online], Dostupné z: , staženo dne: 13.2. 2007 37. Český hydrometeorologický ústav: Oddělení meteorologie a klimatologie [online], , staženo dne: 15.2. 2007 38. Atlas podnebí: Česká republika [online], Dostupné z: , staženo dne: 15.2. 2007 39. Ministerstvo vnitra: Hasiči a záchranáři [online], Dostupné z: , staženo dne:15.2. 2007 40. Ministerstvo vnitra: Požáry a zásahy požárních jednotek [online], Dostupné z : , staženo dne: 15.2. 2007 41. Ministerstvo vnitra: Prevence lesních požárů v EU [online], Dostupné z: , staženo dne: 15.2. 2007 42. ČHMÚ: Přehled jednotlivých případů tornád na území ČR [online], Dostupné z: , staženo dne: 1.2. 2007 43. ČHMÚ: Tornáda a silné konvektivní bouře na internetu [online], Dostupné z: , staženo dne: 13.3. 2007 44. Ministerstvo životního prostředí: Strategie ochrany před povodněmi na území ČR [online], Dostupné z: , staženo dne: 14.3. 2007 45. ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2002- Rozloha okresů [online], Dostupné z: , Staženo dne 22.3. 2007 46. ČSÚ: Statistická ročenka České republiky- Povodně 2000-2005 [online], Dostupné z: , Staženo dne: 21.3. 2007 47. ČHMÚ: Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997- Souhrnná zpráva projektu [online], Dostupné z: , Staženo dne:13.2. 2007 48. ČHMÚ: Úsek hydrologie- Hydrologická ročenka [online], Dostupné z: , Staženo dne: 13.2. 2007 49. ČHMÚ: Bilance množství a jakosti vody [online], Dostupné z: , Staženo dne: 13.2. 2007 50. Spisy Zeměpisného sdružení: Typy povodní v ČR [online], Dostupné z: , Staženo dne: 15.2. 2007 51. Záplavy: Informační středisko na pomoc postiženým oblastem [online], Dostupné z: , Staženo dne: 15.2. 2007 52. Města a obce [online], Dostupné z: , Staženo dne: 10.2. 2007 53. Ministerstvo zemědělství: Vodohospodářský informační portál [online], Dostupné z: , Staženo dne: 10.2. 2007 54. Povodí Vltavy [online], Dostupné z: , Staženo dne: 11.2. 2007 55. Povodí Vltavy: Souhrnná zpráva o povodni 2002 [online], Dostupné z: , Staženo dne: 11.2. 2007 56. Povodí Moravy [online], Dostupné z: , Staženo dne: 11.2. 2007 57. Povodí Labe [online], Dostupné z: , Staženo dne: 11.2. 2007 58. Povodí Odry [online], Dostupné z: , Staženo dne: 11.2. 2007 59. Povodí Ohře [online], Dostupné z: , Staženo dne: 11.2. 2007 60. Ministerstvo životního prostředí: Publikace [online], Dostupné z: , Staženo dne: 1.2. 2007 61. Ministerstvo vnitra: Statistická ročenka 2006-Požární ochrana ČR [online], Dostupné z: , Staženo dne: 8.2. 2007 62. Ministerstvo vnitra: Statistiky- Požáry a zásahy požárních jednotek ČR [online], Dostupné z: , Staženo dne: 8.2. 2007 63. ČHMÚ: Hydrologická ročenka ČR 2005 [online], Dostupné z: , Staženo dne: 9.2. 2007 64. ČHMÚ: Hydrologická ročenka 2004 [online], Dostupné z: , Staženo dne: 9.2. 2007 65. Kulminační stavy v roce 2005: tabulka [online], Dostupné z: , Staženo dne: 16.2. 2007 66. Kulminační stavy v roce 2004: tabulka [online], , Staženo dne: 16.2. 2007 67. Hydrologická ročenka 2004: Mapa bilančních povodí ČR [online], Dostupné z: , Staženo dne: 16.2. 2007 68. ČHMÚ: Hydrologická bilance ČR 2002 [online], Dostupné z: , Staženo dne: 16.2. 2007 69. ČHMÚ: Přehled jednotlivých případů tornád na území ČR- historie[online], Dostupné z: , Staženo dne: 14.2. 2007 70. Geografický server: Slepé mapy [online], Dostupné z: , Staženo dne: 11.2. 2007 Seznam příloh v textu Seznam obrázků Obr. č. 1: Schéma možných škod a jejich důsledků …………………………………. 12 Obr. č. 2: Schéma možných ohrožení ČR a jejich řešení ……………………………. 22 Obr. č. 3: Mapa- Povodí s 2. a 3. stupněm povodňové aktivity (březen 2000-2006)… 28 Obr. č. 4: Mapa- Výskyt tornád na území ČR (1997-2006) …………………………. 37 Obr. č. 5: Mapa- Odhadované škody způsobené tornády (1997-2006) ……………… 38 Obr. č. 6: Mapa- Požáry v ČR (1997-2006) …………………………………………. 43 Obr. č. 7: Mapa- Počet požárů způsobený dětmi (1997-2006) ………………………. 44 Seznam tabulek Tab. č. 1: Přehled živelných pohrom ………………………………………………… 14 Tab. č. 2: Přehled antropogenních havárií …………………………………………… 15 Tab. č. 3: Sociální, společenské a ekonomické formy ohrožení ……………………... 16 Tab. č. 4: Fujitova stupnice …………………………………………………………... 32 Tab. č. 5: Beaufortova stupnice ………………………………………………………. 33 Tab. č. 6: Lesní požáry (1997-2006) …………………………………………………. 39 Tab. č. 7: Požáry 2006 ………………………………………………………………... 41 Tab. č. 8: Požáry 2005 ………………………………………………………………... 41 Tab. č. 9: Požáry v letech (1997-2006) ………………………………………………..42 Seznam grafů Graf č. 1: Počet vyhlášení 2. a 3. stupňů povodňových aktivit (březen 2000-2006)….. 27 Graf č. 2: Četnost výskytu silných větrů v ČR (1997-2006) …………………………. 34 Graf č. 3: Celková četnost výskytu silných větrů v ČR (1997-2006) ………………… 34 Graf č. 4: Přímé škody při lesních požárech (1997-2006) ……………………………. 40 Graf č. 5: Počet lesních požárů (1997-2006) …………………………………………. 40 Graf č. 6: Přímá škoda z požárů podle odvětví (1997-2006) …………………………. 42 Seznam příloh za textem Příloha č. 1: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2000 (tabulka) Příloha č. 2: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2001 (tabulka) Příloha č. 3: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2002 (tabulka) Příloha č. 4: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2003 (tabulka) Příloha č. 5: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2004 (tabulka) Příloha č. 6: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2005 (tabulka) Příloha č. 7: Přehled jednotlivých případů tornád a jevů příbuzných zaznamenaných na území současné České republiky (tabulka) Příloha č. 8: Odhadované škody způsobené tornády na území ČR (1997-2006) (tabulka) Přílohy Příloha č. 1: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2000, při kterých byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity nebo průtok větší než 5-letý (tabulka) Occurence of peak flows giving rise to FAD III^1) or at which flows higher than 5-year ones were measured: 2000 Pramen: Český Source: Czech Institute for hydrometeorologický ústav Hydrometeorology, v Praze Prague Měsíc Den Tok Profil Stav (cm) Průtok Vodnost SPA^1) (m^3/s) Month Day River Profile Level Flow Rate of FAD^1) streamflow Únor February 1 Sázava Chlístov 183 60,1 1/2 L O Březen March 9 Labe Labská 119 55,5 2 - 5 L O 9 Labe Debrné 634 385,0 100 L O 9 Labe Les Království 369 375,0 100 L O 9 Jizera Jablonec n. J. 286 144,0 2 - 5 L O 9 Jizera Železný Brod 518 555,0 50 L O 9 Metuje Krčín 208 69,6 2 - 5 L O 10 Labe Jaroměř 429 310,0 20 - 50 L - 10 Metuje Jaroměř 393 74,1 2 - 5 L - 10 Divoká Orlice Kostelec n. O. 326 242,0 50 - 100 L O 10 Tichá Orlice Malá Čermná 374 99,8 5 L O 10 Orlice Týniště n. O. 413 325,0 10 - 20 L O 10 Dědina Mitrov 261 27,7 2 L O 10 Labe Němčice 573 513,0 10 - 20 L O 10 Jizera Bakov n. J. 627 - 50 L O 10 Jizera Předměřice 687 600,0 50 L - 10 Sázava Chlístov 184 60,8 1/2 L O 10 Lužická Nisa Hrádek n. N. 248 72,5 2 L O 10 Ploučnice Česká Lípa 130 40,0 1 L O 10 Morava Moravičany 385 245,0 10 L O 11 Labe Přelouč 418 588,0 5 - 10 L O 11 Labe Brandýs n. L. 514 950,0 10 - 20 L O 11 Morava Olomouc 434 251,0 2 L O 12 Cidlina Sány 243 83,3 2 - 5 L O 12 Labe Ústí n. L. 645 1 470,0 1 L O 12 Labe Děčín 621 1 480,0 1 L O 12 Bílina Trmice 244 41,7 10 L O 31 Svratka Židlochovice 366 132,0 1 L O Duben April 1 Labe Ústí n. L. 629 1 380,0 1 L O 2 Labe Děčín 602 1 410,0 1 L O Červenec July 17 Olše Věřňovice 439 330,0 2 L O 17 Smědá Bílý Potok 125 20,5 10 d O ^1) 2. stupeň povodňové aktivity (SPA) - pohotovost ^1) Flood activity degree II (P) (FAD) - readiness (P) 3. stupeň povodňové aktivity (SPA) - ohrožení Flood activity degree III (FAD) - (O) threat (O) ČSÚ: Statistická ročenka České republiky- Povodně 2000-2005 [online], Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/kapitola/10n1-05-_2005-0200, Staženo dne: 21.3. 2007 Příloha č. 2: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2001, při kterých byl dosažen 3. Stupeň^1) povodňové aktivity nebo průtok větší než 5-letý (tabulka) Occurence of peak flows giving rise to FAD III^1) or at which flows higher than five-year ones were measured: 2001 Pramen: Český hydrometeorologický ústav v Source: Czech Institute for Praze Hydrometeorology, Prague Měsíc Den Tok Profil Stav Průtok Vodnost SPA^1) (cm) (m^3/s) Month Day River Profile Level Flow Rate of FAD^1) streamflow Březen 23 Úhlava Klatovy 266 42,7 5 L P 23 Radbuza Staňkov 227 41,3 1 L O Duben 22 Úhlava Klatovy 271 58,7 5 L P Květen 4 Mže Stříbro 209 105 5 L P Červenec 21 Labe Labská 149 80,7 10 L O 21 Labe Debrné 280 119 2 L O 21 Doubrava Žleby 305 99,0 10 L O Jablonec n. 21 Jizera J. 299 160 2 L O 21 Sázava Chlístov 212 80,4 1 L O 21 Smědá Bílý Potok 165 30,4 1 L O Frýdlant v 21 Smědá Č. 200 130 5 L O 21 Morava Strážnice 653 446 2 L O 21 Svratka Borovnice 212 17,5 1/2 L O Týniště n. 22 Orlice O. 362 147 1 L O 25 Stěnava Otovice 268 54,6 5 L O Rožnovská Valašské 26 Bečva Meziříčí 265 118 2 L O 27 Olše Jablunkov 355 121 10 L O Srpen 18 Litavka Beroun 218 102 5 L P Září 10 Labe Labská 125 60,0 5 L O 10 Labe Debrné 289 125 2 L O Jablonec n. 10 Jizera J. 229 99,4 1 L O ^1) 2. stupeň povodňové ^1) Flood activity degree II aktivity (SPA) - pohotovost (P) (FAD) - readiness (P) 3. stupeň povodňové aktivity (SPA) - Flood activity degree III (FAD) - ohrožení (O) threat (O) Příloha č. 3: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2002, při kterých byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity nebo průtok větší než 5-letý (tabulka) Occurrence of peak flows giving rise to FAD III^1) or at which flows higher than five-year ones were measured: 2002 Pramen: Český hydrometeorologický ústav Source: Czech Institute for v Praze Hydrometeorology, Prague Měsíc Den Tok Profil Stav (cm) Průtok Vodnost SPA^1) (m^3/s) Month Day River Profile Level Flow Rate of FAD^1) streamflow Leden 27 Stěnava Otovice 222 40,0 2 L O January 28 Dědina Mitrov 249 26,5 2 L O 28 Teplá Březová 95 45,0 5 L B Karlovy 28 Ohře Vary 267 303,0 5 L P 29 Labe Jaroměř 331 211,0 5 L B 29 Metuje Krčín 210 68,3 2 L O Kostelec 29 D. Orlice n. O. 216 120,0 5 L B Týniště n. 29 Orlice O. 370 164,0 1 L O 29 Labe Němčice 529 450,0 5 L O Nový 29 Cidlina Bydžov 237 49,0 2 L O 29 Sázava Chlístov 188 62,6 1/2 L O 29 Svatava Svatava 190 54,0 5 L B Moravská 29 Dyje Janov 224 28,1 1 L O 30 Labe Přelouč 390 520,0 5 L P 30 Cidlina Sány 280 123,0 5 L O Labe Branýs n. 30 L. 458 840,0 5 L O 30 Morava Moravičany 310 139,0 2 L O 31 Labe Ústí n. L. 641 1 460,0 1 L O Únor 12 Labe Debrné 310 138,0 2 L O Kostelec February 13 D. Orlice n. O. 245 158,0 10 L P Týniště n. 13 Orlice O. 377 179,0 2 L. O 14 Labe Němčice 490 400,0 2 L O 14 Morava Moravičany 311 140,0 2 L O 15 Labe Ústí n. L. 617 1 370,0 1 L O 27 Metuje Krčín 208 67,2 2 L O Nový 27 Cidlina Bydžov 232 45,2 2 L O 28 Labe Němčice 488 397,0 2 L O 28 Labe Ústí n. L. 631 1 420,0 1 L O 28 Labe Děčín 605 1 420,0 1 L O Březen 1 Cidlina Sány 277 82,9 2 L O March 21 T. Vltava Lenora 169 57,5 5 L P 21 S. Vltava Černý Kříž 190 47,0 5 L B 21 Vydra Modrava 177 79,0 5 L O 21 Otava Sušice 228 181,0 5 L O 21 Otava Katovice 261 207,0 5 L P 21 Radbuza Staňkov 265 51,9 2 L O 21 Úhlava Klatovy 284 55,5 5 L P Srpen 8 Lužnice Pilař 471 137,0 20 L O August 12 T. Vltava Lenora 202 82,9 10 L O 12 T. Vltava Chlum 278 188,0 100 L O 12 S. Vltava Černý Kříž 216 69,4 20 L P 12 Vydra Modrava 201 109,0 20 L O 12 Ostružná Kolinec 173 57,3 100 L O 12 Blanice Podedvory 435 280,0 >1000 L O 12 Blanice Husinec 466 270,0 >1000 L O 12 Otava Sušice 287 299,0 50-100 L O 12 Volyňka Němětice 321 199,0 200 L O 13 Nežárka Lásenice 257 84,3 5 L O 13 Otava Katovice 380 375,0 50 L O 13 Svatava Svatava 214 84,6 5 L B 13 Lužická Liberec 168 44,6 2 L O Nisa 13 Smědá Bílý Potok 214 43,6 2 L O 13 Jizera Jablonec 377 202,0 10 L O n. J. 13 Jizera Železný 457 433,0 10-20 L O Brod 13 Vltava Vyšší Brod 370 ^2) 20-50 L O 265,0 13 Vltava Březí 410 706,0 >1000 L O 13 Černá Ličov 357 178,0 200-500 L O 13 Malše Pořešín 441 399,0 200-500L O 13 Malše Římov 413 414,0 200-500 L O 13 Stropnice Pašinovice 492 250,0 1000 L O 13 Malše Roudné 465 695,0 >1000 L O 13 Vltava České 652 1 310,0 >1000 L O Budějovice ^1) 1. stupeň povodňové ^1) Flood activity aktivity - bdělost (B) degree I (FAD) 2. stupeň povodňové aktivity Flood activity degree II (FAD) - (SPA) - pohotovost (P) readiness (P) 3. stupeň povodňové aktivity (SPA) - Flood activity degree III (FAD) - threat ohrožení (O) (O) ^2) předběžná ^2) data Praliminary Příloha č. 4: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2003, při kterých byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity nebo průtok větší než 5-letý (tabulka) Occurrence of peak flows giving rise to FAD III^1) or at which flows higher than five-year ones were measured: 2003 Source: Czech Pramen: Český hydrometeorologický Hydrometeorological ústav Institute Měsíc Den Tok Profil Stav Průtok Vodnost SPA^1) (cm) (m^3/s) Month Day River Profile Level Flow Rate of FAD^1) streamflow Leden 1 Dyje Trávní Dvůr 484 143,0 5 L P January 1 Dyje Vranov 206 131,0 5 L P 2 Vydra Modrava 170 72,0 5 L O 3 Metuje Krčín 222 84,5 5 L O 3 Dědina Mitrov 275 30,8 2 L O 3 T. Vltava Lenora 176 62,6 5 L P 3 T. Vltava Chlum 251 110,0 10 L P 3 S. Vltava Černý Kříž 185 43,2 5 L B 3 Otava Sušice 231 187,0 10 L O 3 Otava Katovice 264 212,0 5 L P 3 Skalice Varvažov 232 49,7 5 L P 3 Sázava Chlístov 202 71,9 1 L O 3 Mže Stříbro 312 146,0 10 L O 3 Úterský p. Trpísty 161 47,3 10 L O 3 Radbuza Staňkov 332 157,0 20 - 50 L O 3 Radbuza Lhota 352 155,0 20 L O Berounka Plzeň-Bílá 3 Hora 469 294,0 2 - 5 L O 3 Klabava Nová Huť 205 41,7 1 - 2 L O 3 Střela Plasy 229 55,7 2 L O 3 Teplá Březová 93 47,7 5 L B Karlovy 3 Ohře Vary 269 307,0 5 L P 3 Ohře Louny 538 280,0 1 L O 3 Stěnava Otovice 202 34,7 2 L O Moravská 3 Sázava Lupěné 286 115,0 10 L O 3 Třebůvka Loštice 269 54,5 2 L O Moravská Janov 3 Dyje 275 41,0 2 L O 3 Svratka Borovnice 205 20,0 1 L O 4 T. Orlice M. Čermná 391 111,0 5 L O Týniště n. 4 Orlice O. 382 191,0 2 L O 4 Labe Němčice 514 430,0 5 L O 4 Cidlina Nový Bydžov 244 53,6 2 L O 4 Mrlina Vestec 303 60,3 50 -100 L O Labe Brandýs n. 4 L. 449 785,0 5 L P 4 Radbuza České Údolí 345 119,0 1 L O 4 Berounka Beroun 419 593,0 5 L O 4 Bílina Trmice 226 36,2 5 L P 4 Morava Moravičany 381 200,0 5 - 10 L O 5 Loučná Dašice 264 37,0 5 L O 5 Labe Přelouč 385 509,0 5 L P 5 Cidlina Sány 296 99,5 5 L O 5 Mže Hracholusky 334 89,7 2 L O 5 Labe Mělník 604 1 790,0 2 L O 5 Ohře Nechranice . 225,0 10 L O 6 Labe Ústí n. L. 762 1 950,0 2 L O ^1) 1. stupeň povodňové aktivity (SPA) - bdělost (B) ^ 2. stupeň povodňové aktivity (SPA) - pohotovost (P), 3. stupeň povodňové aktivity (SPA) - ohrožení (O) Příloha č. 5: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2004, při kterých byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity nebo průtok větší než 5-letý (tabulka) Příloha č. 6: Výskyt kulminačních průtoků v roce 2005, při kterých byl dosažen 3. stupeň povodňové aktivity nebo průtok větší než 5-letý (tabulka) Příloha č. 7: Přehled jednotlivých případů tornád a jevů příbuzných zaznamenaných na území současné České republiky^( ) (tabulka) +--------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | DATUM | ČAS | MÍSTNÍ | ZEMĚPISNÁ| ZEMĚPISNÁ| INTENZITA| TYP | | VÝSKYTU| (hh:mm, | NÁZEV LOKALITY| ŠÍŘKA | DÉLKA | JEVU | JEVU| | (rok - | UTC ), | VÝSKYTU JEVU | (stupně | (stupně | (Fujitova| | | měsíc -| DOBA | | s.š.) | v.d.) | stupnice)| | | den) | TRVÁNÍ | | | | | | | | JEVU | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2007-02-28 |~ 19.10 |Heřmanice u Jaroměře|50.38 |15.92 |F0 |(T) | | |~ cca 1-2 min | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2006-08-27 |~ 11.10-11.25 |Napajedla |49.16 |17.50 |F0 |T | | |~ cca 15 min | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| | | čas neudán |Teplice (směr | | | | | |2006-08-13 |~ cca 5 min |Litvínov - Jirkov - |(50.63) |(13.78) | |F | | | |Chomutov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2006-08-11 |~ 9.30-9.38 |jihozápadně od České|50.66 |14.53 | |F | | |~ cca 8 min |Lípy | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2006-07-24 |~ cca 17.16 |Zliv u Českých |(49.07) |(14.37) | |F | | | ??? |Budějovic | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2006-07-12 |~ 14.40 |Vodňany - Křtětice |49.16 |14.16 |F1 |(T) | | | ??? |(okr. Strakonice) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2006-07-11 |~ 17.15-17.20 |Frymburk |48.80 |13.80 | |F | | |~ cca 1-5 min |(okr. Český Krumlov)| | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2006-07-10 |~ 15.30-15.40 |Jedovnice |49.34 |16.76 |F0 |T | | |~ 5-10 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| | |~ 16.47-16.54 |D1 (úsek | | | | | |2006-07-08 |~ 2-7 minut |Rousínov-Brno), |(49.08) |(16.78) | |F | | | |Otnice (okr.Vyškov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| | |~ 20.40-20.50 |Oborná, | | | | | |2006-06-28 |~ 3-5 minut |severovýchodně od |50.00 |17.50 |F1 |T | | | |Bruntálu | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2006-06-22 |~ 10.15-10.30 |Bříza (u Roudnice n.|50.37 |14.22 | |F | | | |L.) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2006-06-13 |~ 12.10-12.20 |Božice (u Znojma) |48.85 |16.26 |F0 |T | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2006-05-14 |~ 11.30-11.35 |Znojmo |(48.85) |(16.06) |F0 |(T) | | |~ cca 5 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2006-04-17 |~ 17.39-17.45 |Jablonec n. Nisou |50.43 |15.09 |F0 |T? | | |~ cca 6 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-09-12 |~ 10.05-10.12 |Praha-Ruzyně |50.10 |14.27 | |F | | |~ cca 5 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-08-23 |~ 12.17-12.19 |Brandýsek, okr. |(50.22) |(14.12) | |F | | |~ 2-5 minut |Kladno | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-08-20 |~ 12.00 |jihozápadně od |50.01 |13.59 | |F | | |~ cca 8 min. |Rakovníka | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-08-07 |~ 9.56-9.58 |Brandýsek, okr. |(50.22) |(14.12) |F0 |T? | | |~ 2 min |Kladno | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| | |~ 21.00-21.40 |Krušné hory | | | | | |2005-07-29 |~ cca 40 minut |(Abertamy, Ryžovna, |~ 50.24 |~ 12.58 |F2 |T | | | |Loučná, Č. Hamry) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-07-14 |~ 16.35-16.38 |západně od Vsetína |49.35 |17.86 | |F | | |~ 3-5 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-07-09 |~ 14.00-14.10 |západně od Jaroměře |(50.35) |(15.88) | |T | | |~ 2-4 minuty |(Lázně Velichovky) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-06-15 |~ 13:30 - 14:00 |Podbřezí (JV od |50.25 |16.22 |F0 |T | | |~ 5 až 10 minut |Dobrušky) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-06-15 |~ 15.33 - 15.36 |Velká Bíteš |(49.29) |(16.23) | |F | | |~ 3 minuty | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-06-13 |~ 15:20 |Plzeň |(49.69) |(13.30) | |F | | |~ minuty | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-06-11 |~ 15:53 - 15:55 |Lískovec u |49.71 |18.33 | |F | | |~ 2 minuty |Frýdku-Místku | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-06-05 |~ 13.00 - 13.30 |Dolní Benešov (u |49.92 |18.11 | |F | | |~ 5 minut |Opavy) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-06-05 |~ 10.15 - 10.30 |okolí Opavy |(49.93) |(17.90) | |F | | |~ 5 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2005-06-05 |~ 8:10 - 8.30 |Třebom (u Opavy) |50.05 |18.03 |F2 |T | | |~ 5 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-09-25 |~ 10:30 |Plzeň |49.77 |13.38 | |F | | |~ 5 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-08-09 |~ 15:50 - 16:10 |Ostrožská Nová Ves |49.01 |17.43 |F0 |T | | |~ 5 minut |(u Uh. Hradiště) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-07-20 |~ 16:30 - 16:40 |Jáchymov |(50.36) |(12.92) |F0 |T | | |~ 1 minuta | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-07-08 |~ 18:30 - 19:00 |Vojkovice |(50.29) |(12.99) |F1 |D | | |~ 10-20 minut |(Karlovarsko) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-07-05 |~ 13:00 - 13:10 |Čechy pod Kosířem |49.55 |17.03 |F0(F1?) |T | | |~ 5-10 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-06-20 |~ 9:40 - 10:05 |Krčmaň u Brodku u |49.52 |17.33 |(F0?) |F, (T?) | | |~ 3 minuty |Přerova | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-06-19 |~ 15:50 - 18:10 |Břeclav (letiště) |48.79 |16.88 |(F0?) |T? | | |~ 1 minuta | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-06-19 |16:41-16:50 |Srbsko (okres Mladá |(50.51) |(15.10) |(F0?) |F, T? | | |~ 9 minut |Boleslav) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-06-09 |~ 14:30 |Litovel |49.70 |17.07 |F3 |T, D | | |~ 10 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-06-09 |~ 14:15 - 15:00 |Seninka |49.27 |17.95 |(F1?) |T, D | | |~ 10 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-06-05 |~ 16:00, |Borkovany |(49.02) |(16.49) | |F | | |~ 5 až 10 minut |(okres Brno-venkov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-06-05 |09:00 - 09:14 |Brno - jih |(49.10) |(16.35) | |F | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-06-02 |10:13, ~ minuty |Vysoká u Holic, |(50.01) |(16.04) |(F0?) |T? | | | |Jaroslav | | | | | | | |(okres Pardubice) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2004-06-01 |16:10-16:15 |Raná - Počerady |(50.25) |(13.40) | |F | | |~ 5 minut |(okres Louny) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-12-15 |03:30 - 03:50 |Velké Hostěrádky |49.03 |16.87 |F0 |T? | | |< 5 minut |(okres Břeclav) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-09-14 |09:40 - 09:42 |jižně od Nymburka |50.17 |15.04 | |F | | |~ 2 minuty | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-08-18 |16:00 - 16:30 |Dobřany (Plzeňsko) |49.63 |13.28 | |F | | |~ 10 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-08-13 |14:30 - 14:45 |Kraslice (okr. |50.34 |12.50 |F0 |T | | |< 5 minut |Sokolov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-07-23 |10:10 - 10:30 |Chlum (Manětínsko, |50.01 |13.25 |F0 |T | | |~ 5 minut |okr. Karlovy Vary) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-07-23 | |Rychnov nad Kněžnou |50.16 |16.28 | |F | | | |(okr. Hradec | | | | | | | |Králové) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-07-22 |17:35 - 18:00 |Halenkovice (5 km JV|49.17 |17.47 |F1 |D, T | | |~ 30 minut |od Otrokovic) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-07-13 |12:40 - 12:45 |jižně od Prostějova |~ 49.40 |~ 17.10 | |F | | |~ 5 minut |(Určicko, Němčicko) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-07-13 |11:00 - 11:30 |Brno - Černovice |49.11 |16.38 |F0 |(T) | | |~ 5 minut | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-06-18 |15:10-15:15 |Benátky nad Jizerou |50.29 |14.83 | |F | | |~ 4 minuty |(okr. Mladá | | | | | | | |Boleslav) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-06-06 |~ 12:05-12:11 |Nový Malín (okr. |49.94 |17.03 |F0 |T | | |~ 5-6 minut |Šumperk) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2003-05-10 |~11:10 |severozápadně od | ~50.39 |~13.26 | |F | | |~2 minuty |Kadaně | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2002-08-22 |~14:45-15:30 |okraj Kladna (?) |~50.15 |~14.15 | |F | | |~minuty | | | | | | | |(opakovaně) | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2002-08-07 |~13:15 |Mýtinky u Nové |49.00 |15.16 |F1 |T | | |~ 2 min |Bystřice | | | | | | | |(okr. Jindřichův | | | | | | | |Hradec) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2002-08-07 |~12:15-12:30 |Dačice |49.08 |15.44 |F0(F1?) |T | | |~ minuty |(okr. Jindřichův | | | | | | | |Hradec) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2002-07-16 |~13:05-13:20 |Žabčice (jižně od |49.01 |16.61 |F1(F0?) |D, T? | | | |Brna) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2002-07-13 |~15:00-16:00 |Sázava (okr. Kutná |49.88 |14.91 |F1(?) |T | | |~ 5-10 min |Hora) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2002-07-10 |~15:10-15:30 |Žlutice (okr. |50.06 |13.15 |F1(?) |T | | |~10 min |Karlovy Vary) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2002-06-23 |~14:30-15:00 |Brno a okolí, zejm. |49.21 |17.21 |F0-F1 |D | | |~desítky minut |Brno-Líšeň | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2002-06-21 |~17:40-17:50 |západně (ZSZ) od |~50.04 |~15.70 | |F | | |~ 2 minu |Pardubic | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2002-05-14 |~ 12:25-12:45 |Hevlín (okr. Znojmo)|48.75 |16.38 |F1 |T | | |~ 20 min | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2002-05-12 |~ 15:40-15:47, |západně od Podbořan |~50.27 |~13.32 | |F | | |> 7 min |(okr. Louny nebo | | | | | | | |Kadaň) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-08-04 |~ 16:15-16:30, |Tučapy (okr. |49.36 |17.58 |F0 |T | | |~5 min |Kroměříž) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-08-04 |15:15-17:00, |Pás území od Brna ke| | |F1? |D | | |~ desítky minut |Kroměřížsku a | | | | | | | |Vsetínsku | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-08-03 |~ 17:00, |Chlum u Třeboně |48.95 |14.95 |F1(?) |D, T? | | |(??? - minuty) |(okr. Jindřichův | | | | | | | |Hradec) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-07-20 |~ 14:00, ~1 min |sev. od Velké |~49.67 |~17.43 |? |T? | | | |Bystřice (okr. | | | | | | | |Olomouc) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-07-20 |~ 12:30, |Stařechovice (okr. |49.53 |17.07 |F2 |T | | |~ 10-15 min |Prostějov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-07-20 |12:10, ~7 min |jižně od Brna |49.10 |16.68 |F1 |T | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-07-20 |~ 12:00, |Vranovice (okr. |49.40 |17.10 |? |T? | | |~15 sec |Prostějov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-07-07 |15:50 |Lipno |48.72 |14.07 | |W | | | |(okr. Český Krumlov)| | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-06-22 |~15:00-16:10 |JV Praha, Posázaví | | | |F | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-06-21 |17:15, ~2-3 min |jižně od Kolína |~49.98 |~15.16 | |F | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-06-18 |13:07, |JV od Pardubic (???)|~49.98 |~15.88 | |F | | |~13 + 10 min | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-06-17 |16:49, ~1 min |Olomouc |~49.59 |~17.25 | |F | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-06-17 |~12:50, ~10 min |Rostěnice-Zvonovice |49.22 |16.96 | |F | | | |(okr. Vyškov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-05-31 |~ 16:00, |Libice nad Cidlinou |~50.13 |15.18 | |F | | |~ 2-3 min |(okr. Nymburk) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-05-31 |~15:10, ~3-4 min|Vyšehořovice |50.12 |14.77 |F0 |T | | | |(okr. Praha-východ) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-05-31 |??? |Hovorčovice |50.18 |14.52 | |(T) | | | |(severně od Prahy) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-05-31 |???, ~1 min |Dušníky nad Vltavou |50.30 |14.34 |F1 |T | | | |(okr. Mělník) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-05-31 |~15:00 |Vilémovice, |49.68 |15.34 |F2 |T | | | |Mrzkovice | | | | | | | |(okr. Havlíčkův | | | | | | | |Brod) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-05-31 |14:30-14:40, |Milošovice (okr. |49.71 |15.17 |F3 |T | | |~10-15 min |Kutná Hora) - Velká | | | | | | | |Paseka (okr. | | | | | | | |Havlíčkův Brod) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2001-05-31 |~14:00, ~3-4 min|Kochánov/Střížkov |49.79 |14.78 |F2 |T, D | | | |(okr. Benešov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2000-08-21/22| |střední a východní | | |F1-F2 |D, T? | | | |Čechy, HK | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2000-07-30 |~14:00 |Popovice |49.93 |14.02 |F0 |T | | | |(okr. Beroun) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2000-07-12 |11:25, ~ 5 min |Šternberk |~49.72 |~17.30 | |F | | | |(okr. Olomouc) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2000-07-08 |~15:00, ??? |Přestavlky |49.39 |17.49 |F1 |T | | | |(okr. Přerov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2000-07-04 |14:56, ~5 min |Dražovice |~49.19 |~16.95 | |T | | | |(okr. Vyškov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2000-07-02 |~14:00 |Krasíkovice |49.46 |15.23 |F2 |D, T? | | | |(okr. Pelhřimov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2000-06-11 |16:00, ~15 min |Málkov |50.45 |13.33 |F2(F3?) |T | | | |(okr. Chomutov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |2000-04-19 |15:15, 10-20 min|Studnice |49.38 |16.89 |F1 |T | | | |(okr. Vyškov) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1999-07-21 |~17:00 |Liptál (okr. Vsetín)|~49.58 |~17.91 | |D | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1999-07-20 |16:34, 1-1,5 min|Devět skal (???) | | | |F | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1999-04-24 |~12:00, ??? |jižně od Brna (???) |~49.11 |~16.53 | |F | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1998-07-21 |~22:00 |jižně od Kláštera |49.95 |12.87 |F2 |(T) | | | |Teplá (okr. Karlovy | | | | | | | |Vary) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1997-08-02 |11:15, 2-3 min |Jičín, letiště |50.43 |15.34 | |F | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1997-06-27 |23:10 |Díly (okr. Rokycany)|49.77 |13.62 |F2(F3?) |(T) | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1996-07-08 |15:10, 5-10 min |Rajnochovice, |49.40 |17.82 |F1 |T | | | |Hostýnské vrchy | | | | | | | |(okr. Břeclav) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1994-05-26 |18:45, 4-10 min |Lanžhot |48.73 |16.97 |F1(F0?) |T | | | |(okr. Břeclav) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1993-07-16 |~18:15/18:30 |Spálené Poříčí |49.61 |13.60 |F1 (F2?) |T | | |~5-8 min |(jižně od Plzně) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1987-08-09 |14:36, ~1 min |Plzeňsko | | |F1 (F0?) |T | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1985-07-21 |~13:40, ~1-2 min|Hlubočep (okr. |49.84 |17.97 |F2(F3?) |T | | | |Opava) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1981-10-11 |? |Rájec-Jestřebí (okr.|49.40 |16.64 |? |T | | | |Blansko) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1950-05-20 |~15:15-15:30, |Čimice, Chabry |50.14 |14.44 |F3? |T | | |~3 min |(severně od Prahy) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1910-05-11 |~16:00-19:30, |České Budějovice - |49.00 - |14.50 - |F3? |T | | |~3.5 hodiny |Karlovy Vary |50.25 |12.80 | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1870-10-13 |~13:00 |Brno |49.19 |16.61 |F1 (F0?) |T | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1831-05-02 |~15:30 |Louny |50.35 |13.81 |F2(?) |(T) | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1830-05-24 |? |Brno |49.20 |16.61 |? |F,T? | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1824-07-27 |? |Liberec |50.77 |15.05 |? |T? | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1818-05-10 |? |Jistebnice u Tábora |49.49 |14.53 |? |T? | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1812-06-14 |? |Janušov u Rýmařova |49.95 |17.25 |? |W | | | |(okr. Bruntál) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1811-06-07 |~16:00 |Lomnice u Rýmařova |49.88 |1742 |? |W | | | |(okr. Bruntál) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1761-06-23 |v noci |Nová Ves u Mladé |49.54 |14.75 |F1(?) |W | | | |Vožice (okr. Tábor) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1598-07-14 |? |Březno (okr. Louny) |50.36 |13.73 |F0(?) |F,T? | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1597-06-19 |? |Litoměřice |50.54 |14.13 |? |F,T? | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1586-? |? |Orlík (okr. Písek) |49.51 |14.17 |F1 (?) |W | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1585-07-06 |pozdě odpoledne |Neznašov (okr. České|49.21 |14.36 |F3 (?) |(T) | | | |Budějovice) | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1255-04-08 | |Pražský hrad |50.09 |14.39 |F0 (?) |T | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1144-05-14 |poledne, časně |??? | | | |T | | |odpoledne | | | | | | |-------------+----------------+--------------------+---------------+---------------+---------------+----------| |1119-07-30 |pozdní |Vyšehrad, Praha |50.064 N |14.418 E |F3-F4 |T | | |odpoledne, večer| | | | | | +--------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ Poznámky a legenda k tabulce: Tabulky jsou řazeny sestupně z hlediska data výskytu jevu (nejnovější případy jsou vždy navrchu). Případy, pro něž existuje podrobnější popis nebo fotodokumentace, jsou "proklikávací" z tabulky. Souběžně s touto tabulkou existuje i speciální, komentovaná stránka, věnovaná aktuálním případům právě probíhajícího roku; jednotlivé aktuální případy budou zařazeny do této tabulky až po základním ověření informací, týkajících se daného případu. Typ jevu: T prokázané tornádo (T) tornádo, kde na jeho výskyt pouze usuzujeme na základě charakteru způsobených škod T? doposud neuzavřené nebo nejasné případy F oblačný vír, kondenzační chobot, kornout, trychtýř či nálevka, vše bez prokázaného doteku cirkulace se zemským povrchem W "vodní smršť" (v podstatě tornádo nad rozsáhlejší vodní plochou) D downburst nebo microburst dw prašný vír, "rarášek", netornádická tromba, ... ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- ČHMÚ: Přehled jednotlivých případů tornád na území ČR [online], Dostupné z: http://www.chmi.cz/torn/tortabcz.html, staženo dne: 1.2. 2007 Příloha č. 8: Odhadované škody způsobené tornády na území ČR (1997-2006) (tabulka) Odhadované škody Podíl škod na rozlohu Území, kraj, okres Rozloha (km^2) (počet tornád*síla tornád) daného území * 1000 Hlavní město Praha (R) 496 1 2,016129032 Středočeský kraj (R) 11 015 Benešov 1 524 3 1,968503937 Beroun 662 1 1,510574018 Kladno 692 1 1,445086705 Kolín 846 0 0 Kutná Hora 917 4 4,362050164 Mělník 712 2 2,808988764 Mladá Boleslav 1 058 1 0,945179584 Nymburk 876 0 0 Praha-východ 584 X Praha-západ 586 X Příbram 1 628 X Rakovník 930 0 0 Jihočeský (R) 10 056 České Budějovice 1 625 0 0 Český Krumlov 1 615 0 0 Jindřichův Hradec 1 944 3 1,543209877 Písek 1 138 X Prachatice 1 375 X Strakonice 1 032 2 1,937984496 Tábor 1 327 X Plzeňský kraj (R) 7 561 Domažlice 1 140 X Klatovy 1 939 X Plzeň-město 125 0 0 Plzeň-jih 1 080 X Plzeň-sever 1 323 X Rokycany 575 3 5,217391304 Tachov 1 379 X Karlovarský kraj (R) 3 314 Cheb 933 X Karlovy Vary 1 628 12 7,371007371 Sokolov 753 1 1,328021248 Ústecký kraj (R) 5 335 Děčín 909 X Chomutov 935 6 6,417112299 Litoměřice 1 032 0 0 Louny 1 118 0 0 Most 467 X Teplice 469 0 0 Ústí nad Labem 405 X Liberecký kraj (R) 3 163 Česká Lípa 1 137 0 0 Jablonec nad Nisou 402 1 2,487562189 Liberec 925 X Semily 699 X Královéhradecký kraj (R) 4 758 Hradec Králové 875 0 0 Jičín 887 0 0 Náchod 851 0 0 Rychnov nad Kněžnou 998 1 1,002004008 Trutnov 1 147 X Pardubický kraj (R) 4 519 Chrudim 1 030 X Pardubice 889 1 1,124859393 Svitavy 1 335 X Ústí nad Orlicí 1 265 X Vysočina (R) 6 925 Havlíčkův Brod 1 265 7 5,533596838 Jihlava 1 180 X Pelhřimov 1 290 3 2,325581395 Třebíč 1 518 X Žďár nad Sázavou 1 672 0 0 Jihomoravský kraj (R) 7 066 Blansko 943 1 1,060445387 Brno-město 230 7 30,43478261 Brno-venkov 1 108 2 1,805054152 Břeclav 1 173 2 1,705029838 Hodonín 1 086 X Vyškov 889 4 4,49943757 Znojmo 1 637 4 2,443494197 Olomoucký kraj (R) 5 140 Jeseník 719 X Olonmouc 1 451 6 4,135079256 Prostějov 770 4 5,194805195 Přerov 884 1 1,131221719 Šumperk 1 316 1 0,759878419 Zlínský kraj (R) 3 964 Kroměříž 800 3 3,75 Uherské Hradiště 991 1 1,009081736 Vsetín 1 143 4 3,499562555 Zlín 1 030 2 1,941747573 Moravskoslezský kraj (R) 5 554 Bruntál 1 658 2 1,206272618 Frýdek-Místek 1 273 0 0 Karviná 347 X Nový Jičín 918 X Opava 1 144 3 2,622377622 Ostrava - město 214 X Česká republika 78 866 100 118,5431131 X … bez výskytu tornád v daném období