Hodnocení diplomové práce – posudek oponenta ONDŘEJ HERZÁN FG UZ Příjmení a jméno studenta magisterský program - obor BIOGEOGRAFICKÉ HODNOCENÍ PŘÍRODNÍHO PARKU TŘEBÍČSKO název práce 1. Splnění požadavků zadání, aktuálnost a odborná úroveň práce Požadavky zadání byly splněny z větší části, chybí zde mapa biogeografické diferenciace území a výběr ekologicky významných segmentů krajiny. Byla ovšem přidána další obsáhlá část nad rámec zadání, a to problematika krajinného rázu. Práce podstatným způsobem překročila předepsaný rozsah (60 – 80 stran) a i bez příloh dosáhla 105 stran. Práce je aktuální, většinou respektuje moderní trendy a její odborná úroveň je přijatelná. I návrh aplikace výsledků práce v pedagogické praxi se jeví vhodný a realizovatelný. Celou diplomovou práci lze označit za velké dílo, bohužel také s velkým počtem nedostatků různého druhu. Nicméně je zřejmé, že byla zpracována s velkým zájmem o problematiku i s láskou k dané krajině a uchazeče nesporně stála mnoho času. 2. Využití odborné literatury - orientace autora v české a zahraniční literatuře, korektnost citací Vzhledem ke komplexitě tématu a velké šíři disponibilní literatury není v silách diplomanta mít přehled o veškeré relevantní literatuře. Za chybu považuji ignoraci Krajinné typologie ČR z autorského týmu J. Lőwa (2006) o níž jsme referovali i na 23. Fyzickogeografické konferenci našeho ústavu v r. 2006 a již 2 roky zde o ní studentům přednášíme. Uchazeč rozebral odbornou regionální literaturu charakterizující biotickou složku Třebíčska a metodiky hodnocení krajiného rázu, pomístně v práci zmiňuje další zdroje. Jednolitý rozbor literatury v práci není. Použitá literatura je zpravidla citována, ale narazil jsem na několik příkladů, kdy citace chybí v textu i v přehledu literatury, část zdrojů uvedených v textu práce chybí v přehledu literatury v závěru. Mnohé citace nejsou úplně nejsprávnější formou: (zdroj: Buček a Lacina 1999) místo (Buček, Lacina 1999) – opakuje se i u dalších tandemů autorů. Další nepříjemností je vynechávání názvu práce, na níž se odkazuje, např.: „…podle Culka (1996)“ místo „….dle Biogeografického členění ČR (Culek [ed.] 1996)“. Vročení prací citovaných v textu a uvedených vzadu v přehledu literatury se často liší - a jiných drobných prohřešků je více. 3. Volba vhodných metod a jejich zvládnutí Metoda zpracování biogeografické části diplomové práce vyplývá přímo ze zadání práce a je samozřejmě vhodná. Zvládnutí metody je těžké posoudit, protože práce v části týkající se biogeografie není dokončená a zadání práce zcela naplněno. Pokud se týče části nad rámec zadání – krajinného rázu - použil uchazeč již publikované bodové metody hodnocení krajinného rázu, kterou sám doplnil o hodnocení estetické kvality vesnic. S uchazečem použitým bodovým hodnocením jednotlivých entit krajinného rázu by bylo lze polemizovat. Je ovšem třeba ocenit, že se do něčeho takového vůbec pustil, přemýšlel o tom a navrhl řešení této zapeklité problematiky. V textu jsem neobjevil popis metody, jakou uchazeč použil k vymezení typů součastné krajiny (pokud je vůbec jejím autorem, což z textu není zřejmé). 4. Interpretace výsledků, jejich diskuse a konfrontace s dosud publikovanými výsledky jiných autorů, rozlišení vlastních a cizích myšlenek Výsledky se jeví interpretovány odpovídajícím způsobem. Vzhledem k zaměření práce jejich diskuse nebyla požadována (jedná se především o popis krajiny). Uchazeč projevoval snahu odlišovat vlastní a převzaté myšlenky, ne vždy však byl důsledný. Pokud je mi známo, výsledky geobiocenologického průzkumu území přírodního parku Třebíčsko dosud nikdo nepublikoval. Při zpracování části týkající se krajinného rázu mu chyběly informace o existenci některých dosud publikovaných pracích. 5. Struktura textu, jeho vnitřní provázanost a splnění všech náležitostí práce Struktura textu a jeho vnitřní provázanost je víceméně správná a logická. Práce obsahuje téměř všechny nezbytné náležitosti. Jak již bylo uvedeno, po obsahové stránce zde chybí mapa biogeografické diferenciace území v geobiocenologickém pojetí, také mapa aktuálního využití krajiny a výběr ekologicky významných segmentů krajiny. Problémem jsou někdy nejasné „zašmodrchané“ definice a vyjádření. Básnické pasáže vložené do textu jsou v odborné práci možná sporné, ale každopádně zpříjemňují čtení textu. Za zbytečné považuji rozsáhlé opisování textů publikované literatury, zákonů a metodik, práce tím podstatně nabyla na objemu a překročila zadaný rozsah. 6. Formální úprava práce včetně grafických příloh Formální úprava textové části je na výborné úrovni. Za 7 let své pedagogické praxe je to také první práce, kde jsem neobjevil gramatické hrubé chyby a i ostatních pravopisných chyb je málo. Překlepů je střední množství, především chybějí mezery mezi znaky nebo je zaměňována zkratka přírodní památky (PP) a přírodního parku (PPk). Oceňuji, že autor vložil některé fotografické přílohy ilustrující popisované jevy přímo do textu, čímž mohl zjednodušit chápání obsahu. Bohužel, část fotografií je silně podexponovaných, takže není zřejmé, co na nich vlastně je. Toto je nejvážnější problém formální úpravy. Dvě vytištěné mapové přílohy jsou přehledné a mají potřebné náležitosti s výjimkou uvedení zdroje kartografického podkladu. Za nešikovné považuji odevzdání převážné části příloh jen do ISú MU, místo vytištěné podoby nebo alespoň dodání CD s uvedenými přílohami. Odkaz na technické problémy s dodáním CD nelze brát vážně, neboť je to běžná praxe u většiny diplomových prací na GÚ. Fotografické přílohy uložené do ISú jsou též silně podexponované, velmi nekvalitní (horší jsem ještě neviděl) a významným způsobem celou práci degradují. 7. Věcné a formální připomínky k práci (s uvedením konkrétní stránky diplomové práce) Jelikož mě téma zajímá, práci jsem přečetl až příliš podrobně, a objevil tak několik set nedostatků a chyb. Jsou vyznačeny tužkou v diplomové práci a přál bych si, aby přispěly k dalšímu odbornému růstu autora. Zde je většinou nerozebírám. Za komentování hodné považuji: Str. 14. Není pravda, že uchazeč „vytvořil mapu potenciálního stavu geobiocenóz,“ nýbrž obkreslil mapu Potenciální přirozené vegetace Neuhäslové, kterou navíc špatně cituje (místo r. 2008 patří správně rok 1997). Str. 15. Literatura uvedená v kapitole 3.2. většinou chybí v přehledu literatury v kap. 12. Str. 16-17. Chybí zde dostatečný popis základní horniny Přírodního parku Třebíčsko – durbachitu (např. chemismu), což vede k chybám autora v dalším textu. Str. 22. Obr. 10. - Neukazuje průměrný roční srážkový úhrn, ale průměrné měsíční srážkové úhrny. Str. 24 – nelze souhlasit s tvrzením, že půdní kryt PPk Třebíčsko si víceméně zachovává svůj původní charakter (jak ostatně vyplývá i z následujícího textu) a nelze souhlasit s tvrzením že dominantním znakem půd na durbachitech je vyluhování. Naopak dominantním procesem je vnitropůdní zvětrávání, čemuž odpovídají i uchazečem uváděné dominující kambizemě. Str. 27 – došlo zde k fatální záměně Fytogeografického členění V. Skalického (Skalický 1988) a Fytogeografického členění Dostálova (Dostál 1966 In: Atlas Československé soc. republiky). Dostálovo dílo (navíc mnohokrát překonané) uchazeč používá, ale necituje ani neuvádí v přehledu literatury, autorství připisuje V. Skalickému, jehož cituje, ale jehož Fytogeografické členění evidentně nezná. Str. 28. Vymezení „základních faunistických biotopů“ – kdo je autorem ? – a v případě že uchazeč – chybí zde metodika jejich stanovení. Str. 36 a další – druhy nacházené v PPk Třebíčsko nelze považovat za xerotermofyty, ale pouze za subxerotermofyty. Str. 43. – Durbachit je chemicky neutrální hornina – na rozdíl od „kyselých“ žul. O zcela odlišném chemismu durbachitu se uchazeč mohl přesvědčit, kdyby nahlédl do Mapy geochemické reaktivity hornin (v měř. 1:50 000). Z toho plyne, že výskyt trofické řady B Zlatníkova systému zde není překvapivý, ani nutně důsledkem činnosti člověka, ale zcela přirozený. Z toho dále plyne, že v PPk je velmi nepravděpodobný výskyt STG Pineta quercina, který uvádí uchazeč. Z toho ovšem také plyne důsledek pro krajinu – bory u durbachitových balvanů nejsou na svém původním stanovišti, ale jako výsledek sekundární sukcese – viz str. 44 a 47. Str. 49. – u tab. č. 8 chybí uvedení jednotek Str. 57 – krajinný ráz – „Jsou-li rozměry nepřiměřeně velké, nabudí to obvykle pocit vznešenosti“ – pozor na obecnost konstatování, platí to i pro nepřiměřeně velké lány polí? Str. 58. Krajinný ráz není „podstatou, důvodem vyhlašování CHKO a NP“. Str. 59. Novela zákona o územním plánování č. 320/2002 Sb. již od roku 2006 není platná, celá problematika je ošetřena novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. Str. 60 – zákon 244/92 Sb. byl už nahrazen zákonem 100/2001 Sb. Str. 68. Uvedené 4 kategorie využití krajiny CHKO Žďárské vrchy nejsou výsledkem předchozího estetického hodnocení, ale zcela jiného postupu. Á propós – kdo je to Lacina II.? Str. 70 – proč je dle bodového hodnocení estetické kvality horší zástavba „homogenní“ než „rozvolněná“? A co znamená charakteristika „homogenní“? Str. 71 – chybí definice „harmonické, přiměřené, spíše nepřiměřené a nepřiměřené“ barevnosti. Opravdu si pod tím stěží lze něco představit. Str. 72 – nedomyšleno – čím více druhů „ekotonů“ obce, tím lineárně roste kvalita jejího zapojení do krajiny?? Str. 75 – chybí vysvětlení různých barevných ploch v tab. Č. 9. Str. 77. – celá kapitola 7.5.1. je zmatečná. Nesouhlasím, že „Podle typů reliéfu … můžeme vymezovat typy současné vegetace“! Jak to autor myslel? Str. 84. – k výčtu návrhů opatření managementu pro krajinu PPk Třebíčsko je třeba připojit pastvu ovcí a koz na skalních výchozech v nelesní krajině, je to důležitější opatření pro uchování krajinného rázu než většina uvedených návrhů. Str. 96 – Diplomová práce se prakticky nemůže stát Územně-analytickým podkladem. Seznam územně-analytických podkladů obsahuje Příloha č.1. Vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb. k zákonu č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). 8. Otázky pro diskusi u obhajoby diplomové práce 1) Které segmenty krajiny by bylo vhodné vybrat do kostry ekologické stability krajiny v PPk kromě stávajících maloplošných zvláště chráněných území? A proč? 2) Z jakých úvah vychází bodování estetické hodnoty reliéfu v okolí obcí na str. 69? 3) Kde je původní zdroj charakteristiky kulturní krajiny připsané v diplomové práci na str. 42 Divíškovi (2008)? Práci k obhajobě: Doporučuji X NEDOPORUČUJI Klasifikace práce Výborně Velmi dobře Dobře X Uspokojivě Vyhovující Nevyhovující Datum: 29. 1. 2009 podpis hodnotitele Martin Culek