POSUDEK OPONENTA DIPLOMOVÉ PRÁCE


Jméno a příjmení diplomanta: Bc. Jana Bělonožníková

Název diplomové práce:  Reakce na ozbrojený konflikt v Darfúru

Titul, jméno a příjmení oponenta diplomové práce: prof. JUDr. Dalibor Jílek, CSc.


            Název diplomové práce postrádá označení povahy anebo původců reakce. Nedostatek nepatří
k nejzávažnějším. Diplomantka  rozlišuje mezi vnitrostátní a mezinárodní reakcí a mezi jednáním
organizovaného mezinárodního společenství (OSN) a chováním Africké unie. Nebo popisuje jejich
synergii, společné snažení.

            Autorka na str. 4 zjevně píše, že „za cíl této práce nevytyčila zhodnocení a zevrubnou
analýzu jednotlivých forem reakcí na ozbrojených konflikt a míry jejich adekvátnosti či
neadekvátnosti s ohledem na závažnost darfúrské krize“. Její úmysly sledují lehčí, snazší cíle.
Usiluje o nejpřehlednější i nejsrozumitelnější shrnutí dosavadních reakcí  na situaci v Darfúru.
Přehlednosti a srozumitelnosti cílevědomě podřizuje své psaní, jež se opírá o popis jako základní
způsob podání tématu. A popis zpravidla směřuje ke shromažďování faktů a jejich uvádění do
chronologických, věcných někdy též dialektických souvislostí. Proto pojetí diplomové práce je
prvořadě faktografické a druhořadě právně analytické. Z obou důvodů je práce spíše politologicky
sestavena, nežli mezinárodněprávně. Ale mezinárodněprávní popisy, místy ovšem velmi hrubé, povrchní
či překotné, v ní rozhodně nechybějí a nejsou pouhým pozadím.

            Předchozí úvahy může oponent diplomového spisu doložit na příkladu kapitoly, jíž
charakterizuje nezpochybnitelná právnost neboli normativní povaha. Kapitola o ozbrojeném konfliktu
(pojem a druhy) neoplývá rozsáhlostí (str. 7-11). Obsahově je zcela nevýstižnou.  Zaobírá se
stručně válkou či ozbrojeným konfliktem.

Nejvyšší soud USA v sérii  kořistních případů v prosinci  1862 (67 US 635, 1862) uvažoval o
občanské válce jako o věci práva, a to především,  nejen jako o skutečnosti. Soudce Grier tvrdil,
že občanská válka na rozdíl od mezistátní je nevyhlášenou čili její původ tkví ve faktičnosti.
Jakmile ovšem rebelové okupují a drží nepřátelsky část území, vyhlásí-li nezávislost, mají-li
organizované ozbrojené složky, udržují-li nepřátelství s původním suverénem, svět je může uznat.

  V ženevském právu o více než osmdesát roků později smluvní strany rozlišují podle svrchovanosti
mezinárodní a vnitrostátní (nemezinárodní) konflikty. Společné ustanovení (čl. 3) Ženevským úmluv
z roku 1949 spojuje dva definiční znaky: teritoriální umístění konfliktu a charakter jeho stran.
Protokol II z roku 1977 (čl. 1 odst. 1) je normovým doplňkem předchozích smluv. Pojmově podchycuje
následující - ach, ta podobnost se soudcem Grierem - znaky: nepřátelství mezi ozbrojenými silami na
jednom území, kontrola části území, trvalé a koordinované vojenské operace a schopnost ozbrojených
sil aplikovat Protokol. Zmíněné znaky, které tíhnou k faktičnosti,  působí jako aplikační hlediska
(testy). Podle nich mohla diplomantka posuzovat druh konfliktu v Súdánu za předpokladu  jejich
smluvní závaznosti. Statut Mezinárodního trestního soudu obsahuje ještě čl. 8 (odst. 2 písm. e/).
Diplomantka pouze chabě poukazuje na definiční zmatek mezi smluvními pravidly, ale nerozebírá vůbec
jejich pojmové souvztažnosti.

            Závazné pojmy, které jsou vůči válečné realitě vnější, neobrážejí její proměny. Dvojaké
třídění nyní nestačí. Proto praxe i teorie se snaží překonat slabinu dvojakosti doktrínou
„internacionalizace“ nebo „párování“. Jen málo z uvedeného je použito. Závěrem autorka zmiňuje: „Co
se týče ozbrojeného konfliktu v Darfúru, jíž se tato práce zabývá, domnívám se, že jde o klasický
příklad konfliktu zmezinárodnělého.“ Důkladnější právní rozbor, proč i kvůli čemu se stal
nemezinárodní, vnitrostátní ozbrojený  konflikt zmezinárodnělým, oponent tíživě postrádá.

            Obdobně diplomantka postupuje v jiných mezinárodněprávních popisech (např. závaznost
rezolucí Rady bezpečnosti OSN). Nesrozumitelně uvádí na str. 50, že Rada bezpečnosti se snaží
zřetelně odlišovat závazné a nezávazné části rezoluce 1590 z roku 2005.  Autorka nepíše, proč a jak
to činí.? Je tu normový celek, který je dělitelný podle závaznosti?

            Spis sice  poskytuje přehled reakcí na situaci v Darfúru, docela srozumitelný a čtivý.
Avšak diplomantka jím ovšem neprokazuje právnické schopnosti a kompetence na konci studia. Přesto
oceňuji její snahu a klasifikuji diplomovou práci stupněm dobře: C.






V Brně dne 13. května 2008                                                        prof. JUDr.
Dalibor Jílek, CSc.