Oponentský posudek na disertační práci Markéty Hegrové Orchestrální tvorba Ctirada Kohoutka
Zvolené téma je přínosné. Ctirad Kohoutek patří mezi významné skladatele české hudby druhé poloviny 20. století a jeho přínos je nepopiratelný: připomínám například jen to, jakým bestselerem byla v roce 1962 jeho kniha Novodobé skladebné směry západoevropské hudby, která byla prakticky hned rozebrána a jejíž vliv na celé generace nastupujících mladých skladatelů, muzikologů a hudebníků obecně byl skutečně zásadní. Vůbec byla jeho osobnost zárukou hluboké informovanosti a umělecké poctivosti. Tyto vlastnosti se neprojevovaly jen v kompozičním díle - i když to je prioritní, ale v jeho tvůrčím usilování jako celku.
Koncepce práce Mgr. Hegrové však s těmito souvislostmi bohužel nepočítá. Disertační práce je založena téměř výhradně na analýzách Kohoutkových kompozic (autorka sama přiznává, že analýzy patří k jejím „koníčkům"), zatímco\oblasti skladatelova působení téměř pomíjí. Přitom právě Kohoutkova reflexe teoretických poznatků ve vlastním kompozičním díle představuje vysoce důležitý moment, který nelze obcházet! Navíc postrádám v disertační práci také odbornou práci s literaturou: Kohoutkovi věnovali pozornost už od počátků šedesátých let mnozí muzikologové (sama jsem o něm publikovala studii v Hudebních rozhledech 1973 a rozhovor s ním tamtéž v roce 1979). Jejich tehdejší pohledy, úvahy a názory jsou rovněž nepominutelné, neboť pomáhají pochopit skladatelovo dílo v kontextu doby.
Vedle těchto zásadních připomínek nemohu nezmínit i další prohřešky autorky, které práci zbytečně znehodnocují. Mám na mysli zejména špatně uváděná jména či názvy skladeb (například Ligetti, str. 7, Suita romantika, str. 9), prohřešky proti češtině („novotvary" typu ligatiiruje, je ligaturována str.63, 120 aj., atmosféra Requia, str. 121), opakované formulace (někdy i doslovně - viz str. 19 a 50) apod. Za celou řadu dalších problematických formulací už připomenu jen nechtěnou komiku, která se na straně 10 vloudila do skladby O Kohoutkovi a slepičce, jinde správně uváděného s malým písmenem k.
Naopak s potěšením mohu konstatovat, že kompoziční analýzy, které byly těžištěm práce, jsou skutečně na vysoké úrovni. Kvalitně vypracované analýzy hudebních děl nenalezneme dokonce ani v leckterých odborných publikacích, v předkládané disertační práci však ano. Analýzy jsou provedeny precizně, předloženy v graficky přehledné podobě a je z nich zřejmé velké osobní zaujetí a schopnost systematické práce. Přiložené kopie skladatelova rukopisu obohacují práci o významný dokumentační rozměr a přínosná je také závěrečná kapitola, shrnující a zobecňující dílčí závěry jednotlivých kapitol.
Ctirad Kohoutek je -jak ukázala i předložená práce - velmi zajímavá osobnost české hudby. Bylo bez něj nemyslitelné hudební Brno až do sedmdesátých let, v určité době pak patřil k čelným osobnostem hudebního dění Prahy. Je možné jeho tvorbu a působení přesněji zařadit do kontextu české tvorby té doby (či snad i do kontextu hudby světové)? To je otázka, kterou by doktorandka měla objasnit v obhajobě.
Disertační práce Mgr. Hegrové je v rámci vytčené orientace kvalitní a přínosná. Autorka prokázala schopnost samostatné tvůrčí práce a její disertační práce splňuje požadavky standardně kladené na disertační práce v daném oboru.
V Brně, 2. ledna 2008                                                     prof. PhDr. Jindřiška Bártová
/