Oponentský posudek disertační práce
Program: Specializace v pedagogice
Obor: Hudební teorie a pedagogika
Student: Mgr. Markéta Hegrová
Název práce: Orchestrální tvorba Ctirada Kohoutka
Školitel: Prof. Michal Košut, Ph.D.
Oponent: PhDr. Marek Sedláček, Ph.D.
Pracoviště: Katedra hudební výchovy PdF MU, Brno
Ctirad Kohoutek (* 1929) patří bezesporu k těm komponistům, kteří ve své tvorbě umí spojit invenci s moderními teoretickými východisky. Osobnost Ctirada Kohoutka představuje typ racionálního skladatele, reflektujícího ve své tvorbě zkušenosti renomovaného hudebního teoretika a pedagoga (působil na JAMU /l953-80/ a AMU /l 980-90/, v letech 1980-87 byl současně ředitelem České filharmonie). Jeho tvorba je příkladem symbiózy uměleckého díla s přísným řádem a logickou konstrukcí. Doktorská disertační práce Mgr. Markéty Hegrové se zaměřuje na orchestrální tvorbu tohoto českého skladatele, mj. zakládajícího člena a dlouholetého místopředsedy obnoveného Klubu moravských skladatelů.
1. Výsledky práce Disertační práce Mgr. Markéty Hegrové je monografickým souborem dílčích hudebních analýz. Vybrána byla reprezentativní díla z Kohoutkovy orchestrální tvorby z časového rozmezí 1960 - 1997. Na této časové ploše již lze objektivně sledovat vývoj skladatelova stylotvorného rukopisu, od prvotních děl po zralá, vrcholná díla. Vhodným výběrem děl se Mgr. Hegrové toto podařilo. Disertační práce je souborem kvalitních analýz, jejíž dílčí studie autorka průběžně prezentovala na konferencích Musica viva in schola (pořádaných KHV PdF MU) aj. a publikovala v příslušných sbornících.
2. Struktura práce Rozsah disertační práce činí 170 stran včetně anglického resumé a seznamu použité literatury. Vedle obligátního Úvodu a Závěru autorka svou práci rozčlenila do šesti oddílů. První oddíl je profilem osobnosti Ctirada Kohoutka - obsahuje životopis, výběr z tvorby (kompletní seznam jeho orchestrálních děl) a stručné pojednání o projektové kompoziční metodě, jíž skladatel komponuje od r. 1965. Zbývajících pět oddílů odpovídá dílčím analýzám. K jejím účelům byla vybrána díla: Velký přelom (Symfonie pro orchestr, 1960), Symfonieta pro velký orchestr (1963), Divadlo světa (Teatro del mondo - Symfonická rotace o čtyřech scénách pro velký orchestr, 1969), Panteon (Zvukový obraz pro orchestr, 1970) a Jediná naděje (Symfonický akvarel pro orchestr, 1997). Výběr byl proveden uvážlivě, přesto však bych si dovolil jednu připomínku. Mezi Panteonem a Jedinou nadějí je velký časový odstup (27 let), autorka mohla do analýz zahrnout alespoň skladbu Pocta života (Symfonický monolit pro orchestr, 1988-89), která by vyplnila danou časovou mezeru a poukázala by jistě na další vývojové souvislosti. Na druhé straně, Kohoutek se nejednou ke svým dílům vracel revizemi (viz Symfonieta, 2. revize z r. 1977), a tak je třeba uvedené datace chápat s jistou rezervou.
3. Připomínky k textu
Přestože jsou analýzy tohoto druhu pro čtenáře vždy náročné, mají velkou vypovídací hodnotu. Mgr. Markétě Hegrové se podařilo vytvořit přehledné studie, které analyticko-syntetickým způsobem sledují strukturální souvislosti uvnitř i vně Kohoutkova díla. Přestože autorka hovoří o tzv. průběhových analýzách, neuchyluje se k pouhým deskripcím a systematizuje zjištěné skutečnosti. Četné tabulky a formová schémata jsou tak vhodným explanačním doplňkem. Jediná formální připomínka by se mohla týkat pojmenování některých analyzovaných segmentů, které jsou autorkou sledovány z hlediska strukturálních změn a jsou nazvány postupně abecedně (A, B, C.atd.). Tyto názvy nezohledňují návratnost modelů, motivů, reminiscence apod. Týká se to např. konkrétně dílu D (str. 46), který by stejně dobře mohl být nazván dílem Bm (modifikovaným B), neboť jak autorka v textu poznamenává, je jistou variací dílu B. Není tedy důvodu jej označovat novým písmenem, které nezohledňuje zřejmou souvislost. Tato připomínka se však týká pouze pojmoslovného uchopení a jen první analýzy.
4.  Jazyková a grafická úroveň
Po jazykové a formální stránce je disertační práce v pořádku, jazyková korektura byla provedena zodpovědně. Zvláště bych vyzdvihl odbornou úroveň textu, autorka pracuje s odbornou terminologií exaktně. Práce je přehledná. Pouze bych si dovolil menší připomínku k formovým grafickým schématům, které jsou spíše tabulkami, totiž že nesledují proporčnost, která by daleko více zpřehlednila výslednou formu díla. Naopak formové schéma na str. 72 se již adekvátnejšímu schématu blíží.
K terminologické stránce lze uvést, že dnes je již běžné psát termín „cluster" počeštěné, tedy „klastr". Termín „syrrytmický, syrrytmicky" by měl být správně psán „syrytmický, syrytmicky".
5.    Otázky k obhajobě
Ctirad Kohoutek - hudební skladatel a pedagog (souvislosti, vztahy) Postmoderna a avantgarda v kontextu vývoje umění se zaměřením na 20. století.
6.   Závěry
Disertační práce Mgr. Markéty Hegrové splnila svůj účel, podařilo se v ní vysledovat a zpřehlednit kompoziční principy Ctirada Kohoutka se zaměřením na orchestrální tvorbu. Skladatelský vývoj v posledních dílech také potvrdil zmírnění původně avantgardnejšího pojetí, posun k poslucháčsky vstřícnějšímu, avšak nikoliv komerčnímu (!), přístupu.
Autorka ve své disertační práci prokázala schopnost samostatné tvůrčí práce v daném oboru. Práce splňuje požadavky standardně kladené na disertační práce v daném oboru.
30. 12. 2007                                                         PhDr. Marek Sedláček, Ph.D.