Posudek oponenta na bakalářskou diplomovou práci Název práce: Odraz občanské války v 90. letech 20. století v chorvatské kinematografii Studijní obor: Balkanistika Autor/ka práce: Vedula Nováková Vedoucí práce: PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D. Oponent/ka: PhDr. Jaromír Blažejovský, Ph.D. Předkládaná práce je hodnocena 1. Z hlediska obsahového záměru, naplnění zadání a zpracování předepsané literatury velmi dobře 2. Z hlediska požadavků na jazykovou správnost (pravopisné a jiné jazykové chyby) výborně 3. Z hlediska požadavků na formální úpravu, požadovaný rozsah, dodržování citačních norem, odkazy a bibliografii výborně 4. Připomínky, náměty, otázky k rozpravě: Většina prací věnovaných filmové reflexi občanských válek 90. let na území bývalé Jugoslávie se přednostně věnuje produkci srbské, bosenské, případně makedonské, neboť tyto národní kinematografie vytvořily na dané téma mezinárodně nejznámější a nejoceňovanější díla (Underground, Před deštěm, Hezké vesnice hezky hoří, Uzavřený kruh, Země nikoho aj.). Je proto záslužné, že se Vendula Nováková zaměřila na film chorvatský, jenž byl dlouho podřízen dílem dobrovolné, dílem vynucené loajalitě vůči režimu Franja Tudjmana. Autorce se podařilo načrtnout podstatné rysy chorvatské kinematografie daného období a poodhalit v ní potenciálně polemické rysy, zahraničnímu divákovi ne vždy zcela zřejmé; zcela správně je Vendula Nováková nachází především v tvorbě Vinka Brešana a zejména v jeho filmu Svědci. Naproti tomu poměrně malou pozornost věnuje tvorbě Zrinka Ogresty, jenž se v daném období těšil důvěře nejreprezntativnějšího chorvatského filmaře autorského typu. Ke splnění daného úkolu pomohla Vendule Novákové solidní orientace v chorvatských zdrojích; zahraniční reflexí se autorka nezabývala. Na některých místech práce prozrazuje autorčinu malou zkušenost s filmovou tematikou: jednotlivé filmy komentuje výhradně jako autorská díla svých režisérů, ačkoli přinejmenším u prvních dvou snímků Vinka Brešana je třeba zmínit scenáristický vklad režisérova otce - známého dramatika Iva Brešana (vztah obou tvůrců je analogií otce a syna Svěrákových). Do autorčiných komentářů k filmů místy proniká televizní terminologie (namísto o nejnavštěvovanějším filmu píše Nováková o nejsledovanějším filmu, Brešan prý baví diváky u obrazovek, ač byl film Jak začala válka na mém ostrově uváděn v kinech). Terminologie není vždy česká (namísto televizního vysílání píše autorka o televizní emisi, nevím, co bylo, v případě produkce Jadranfilmu, myšleno "špatným designem"). Na s. 25 je chybně uvedeno jméno Bogdan Žigić namísto Bogdan Žižić. Výklad o osudech Lordana Zafranoviće vyvolává nesprávný dojem, že tento tvůrce odešel do exilu bezprostředně po filmu Okupace v 26 obrazech; ve skutečnosti působil v chorvatské kinematografii až po počátku 90. let a zastával funkci předsedy svazu jugoslávských filmařů (což mu, stejně jako angažmá ve Svazu komunistů, později také mnozí vyčítali). Výhrady mám i proti některým, zdá se mi, příliš povšechným komentářům k politickým aspektům rozpadu federace: "samostatnost Slovinska nepředstavovala pro Srby žádný problém", "žádný z národů si nechce přiznat svou vinu na válce". Celkový návrh hodnocení: velmi dobře V Brně dne 26. června 200626. června 200623. června 200621. června 2006 ....................................... podpis