MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY KABINET KNIHOVNICTVÍ Bakalářská diplomová práce 2006 Krakovičová Markéta MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY KABINET KNIHOVNICTVÍ Vědecké informace a knihovnictví Krakovičová Markéta EVROPSKÁ INFORMAČNÍ SÍŤ PRO MLÁDEŽ Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. JUDr.Vladimír Šmíd, CSc. 2006 Anotace Tato práce se snaží poukázat na informační možnosti mládeže, které produkuje Evropská unie prostřednictvím různých organizací, které se starají, aby se mládež jednoduše dostala k potřebným, aktuálním a užitečným informacím. Je zde zachycena struktura jednotlivých organizací a na základě čeho vznikly. Na závěr popisuje tato bakalářská práce činnost informačního centra jako příklad fungování podobných institucí. Klíčová slova Informace, informační centrum, Evropská unie, programy EU, mládež Anotation This work tries to refer to information possibilities for young people, that produces European union by various organisation, that take care of young people to get useful, actuall and helpful information. There is caught up a structure of particular organisation and how they was set in. In the end this work describes working of Information centre as an example of function similar institution. Key words Information, information center, European union, programs EU, young people Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyžitím uvedených pramenů a literatury. ------------------------------------- OBSAH I. Úvod ..........................................................................................................................s. 8 II. Situace v ČR ..............................................................................................................s. 9 1 Informační centrum .....................................................................................s. 9 1.1 Informace .....................................................................................s. 9 1.2 Služby ICM .................................................................................s. 11 2 Informační centrum pro mládež IDM MŠMT v Praze ..............................s. 11 3 Asociace informačních center pro mládež .................................................s. 12 4 Česká národní agentura Mládež .................................................................s. 15 4.1 Program EU Mládež ....................................................................s. 16 4.1.1 Priority programu Mládež ............................................s. 17 4.1.2 Akce č.1 ........................................................................s. 20 4.1.3 Akce č.2 ........................................................................s. 21 4.1.4 Akce č.3 ........................................................................s. 23 4.1.5 Akce č.4 ........................................................................s. 25 4.1.6 Akce č.5 ........................................................................s. 25 5 Klub mladých Evropanů ............................................................................s. 28 III. Aktivity EU ..............................................................................................................s. 29 1. Eurodesk ...................................................................................................s. 29 1.1 Struktura sítě ...............................................................................s. 29 1.2 Historie ........................................................................................s. 30 2. Eryica ........................................................................................................s. 32 2.1 Struktura sítě ...............................................................................s. 32 2.2 Činnosti .......................................................................................s. 33 3. Evropský portál pro mládež ......................................................................s. 35 3.1 Struktura sítě ...............................................................................s. 35 3.2 Evropské sdružení Karty mládeže ...............................................s. 36 4. Ploteus .......................................................................................................s. 37 4.1 Struktura sítě ...............................................................................s. 37 4.2 Euroguidance ...............................................................................s. 37 5. Eurydice ....................................................................................................s. 39 5.1 Struktura sítě ...............................................................................s. 39 5.2 Činnosti .......................................................................................s. 40 5.2.1 Spolupráce s partnery ...................................................s. 41 IV. Europas .....................................................................................................................s. 42 V. ICM Brno...................................................................................................................s. 43 VI. Závěr..........................................................................................................................s. 44 VII. Použitá literatura a zdroje .........................................................................................s. 45 VIII. Příloha .......................................................................................................................s. 48 I. Úvod V této práci se budu snažit zachytit informační možnosti mládeže, protože informace jsou důležitým prvkem našeho života a právě v mládí jsou informace důležité pro celkový rozvoj člověka. Je to období, kdy se rozvíjí celá osobnost člověka se všemi jeho získanými znalostmi a vědomostmi. Je důležité být informován a informovat se. V současné době je sice velká možnosti díky internetu dozvědět se hodně informací, je k nim snadný přístup, ale i přes to všechno nemusejí být tyto informace kvalitní. Myslím si, že je důležité umět najít a získat kvalitní a ověřené informace, které budou v danou chvíli aktuální. Zejména v současné době, kdy jsme se stali součástí Evropské unie, má mladý člověk více možností v oblasti vzdělávání, práce, kontaktu s novými a zajímavými lidmi. Díky tomu, že člověk dostane informace, může s nimi nakládat jak uzná za vhodné a jak potřebuje, díky nim může uskutečnit svá přání a představy v oblasti osobního i profesního života. Člověk se stává samostatnějším, je schopen vyhledat si informace. Nové informace rozšiřují pole zájmu a podporují účast mladých lidí ve společnosti. Všichni máme právo na kompletní, pravdivé a srozumitelné informace. "Toto právo na informaci je uznáno ve Světové deklaraci lidských práv, v Úmluvě o právech dítěte, v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a svobod a v Přímluvě N^0 R (90) 7 Rady Evropy týkající se informací a poradenství pro mládež v Evropě." [1] Dnešní mladí lidé jsou specifická skupina obyvatel, oproti předchozím generacím se oddaluje doba nástupu do zaměstnání i založení rodiny, časté jsou i případy přecházení ze zaměstnání do studia i naopak. Myslím si, že je to i díky novým možnostem, které mládež má. Může hodně cestovat, spojovat užitečné s příjemným, poznávat nové lidi, naučit se jazyk, studovat nejen v rodné zemi, ale jít za studiem i do zahraničí s tím, že bude jeho studium uznáno i jinde. A proto jsem se snažila zmapovat, jak se dostat k těm správným informacím, které budou zaručeně pravdivé, spolehlivé a aktuální. II. Situace v ČR 1. Informační centrum Informační centrum pro mládež je místo, které poskytuje mládeži a dalším zájemcům informace, které potřebují ke svému plnohodnotnému životu. Jsou s tím spojené i doprovodné služby, které centrum nabízí v souvislosti se svojí informační činností. Centra byla zřízena, aby měla mládež lepší přístup k informacím, aby se naučila lépe s nimi pracovat a využívat je. Informační centra sbírají informace ze života mladých lidí, rozšiřují je a samozřejmě postupně doplňují a aktualizují, aby měli mladí lidé nejčerstvější informace, které potřebují k vyřešení svého problému. Tyto informace musí být roztříděné tak, aby se v nich klient mohl snadno orientovat a byly pro něj využitelné i s výhledem do budoucna. Informační centra jsou součástí Informačního systému mládeže, který zahrnuje celou řadu informačních prostředků, zejména jsou to informační centra docházkového typu. Vznik a rozvoj informačních center řídí stát, především Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - odbor pro mládež. 1.1 Informace Základní činností pro centrum jsou informace, je třeba říci, že centrum se zaměřuje na informace pro skupinu mladých lidí. Klient by měl získat odpověď na svůj problém z různých zdrojů. Pracovník takového centra by měl zachovávat neutralitu a neprotěžovat určitý zdroj více než jiný. Práce s informací předpokládá znalost informačních zdrojů přímo v místě kde se nachází, tak i z celého regionu, dále také znalost informačních fondů, nástrojů a prostředků, které využívá. Pracovník musí problém klienta správně pochopit, aby mu mohl pomoci. Informace, které jsou klientovi nabízeny, mají už své místo v organizovaném informačním systému. Klient na jednom místě najde už zpracované soubory informací. Nejsou to ale jen strohé informace jako jsou například adresy, ale nabízí klientovi další varianty k odpovědi. Informace poskytované v informačním centru mohou být sesbírané a zpracované pracovníkem v centru nebo mohou být už převzaté od jiných zpracovatelů, ale takové musí být označené datem získání a uvedením zdroje. Aby bylo možné informace rychle vyhledat, je třeba je dobře roztřídit a také založit. Toto založení je organizované, nejlépe podle oborů jako jsou vzdělávání, práce, studium, volný čas, cestování, zdraví, sociální skupiny... Nejlepším a základním nástrojem je klasifikace. Klasifikace může být alfabetická, numerická nebo kombinací obou typů. Numerická klasifikace je častější, ke třídění se používá čísel, protože umožňuje lepší rozšiřování. Čísla neboli kódy mohou být vícemístná než jen jedna číslice. Příklad numerické klasifikace: 1. sport 1.1 zimní sporty 1.1.1 adresy organizací nabízející sportovní aktivity 1.2 letní sporty 1.2.1 adresy organizací nabízející sportovní aktivity 2. vodní sporty 3. domy dětí a mládeže 4. základní umělecké školy 5. soutěže pro mládež 5.1 soutěže vyhlašované MŠMT 6. prázdninové akce 6.1 letní prázdniny 6.1.1 tábory 6.2 jarní prázdniny 6.3 podzimní prázdniny Alfabetická klasifikace používá písmenného kódu. Princip je stejný, jen neumožňuje velké rozšiřování, protože je omezen počtem písmen v abecedě. Informační prostředky Informace jsou podávány ústně nebo písemně. Pokud má informační centrum možnost být připojeno na internet, mohou se tazatelé dotazovat i elektronicky. Nejlepší se zdá být komunikace ústní, neboť se člověk může přímo zeptat na vše co ho napadne a může si s informátorem rovnou říci, co požaduje. Předchází se tak nejasnostem a nepochopení dotazu, protože informátor může rovnou dotaz zopakovat, zda ho správně pochopil. V případě dopisu či e-mailu je odpovědní lhůta delší, než se dotaz k informátorovi dostane nebo pokud jej špatně pochopí, klient musí posílat dopis znovu a upřesňovat svůj dotaz. 1.2 Služby Informačního centra o Dokumentační -- zajišťuje zpracování informace nabízené klientovi o Informační -- zajišťuje, aby se informace ke klientovi dostala Další služby mohou být: - konzultace, kopírování informací, používání sítě Internet, používání počítače, podávání informačních letáků, poradenská služba vlastními silami či za pomoci jiných institucí, organizační zajištění vzdělávacích akcí, reklamních akcí, poskytnutí možností k nabídce a poptávce adresátů.[2] Samozřejmě každé centrum může svoje služby rozšiřovat podle potřeb uživatelů a také podle svých finančních možností. 2 Informační centrum pro mládež IDM MŠMT v Praze V této části bych ráda popsala, jaké služby nabízí pražské Informační centrum. Zde budu vycházet z jejich webové prezentace. V Informačním centru pro mládež Národního institutu dětí a mládeže MŠMT jsou pro mladé lidi připraveny vyčerpávající informace ze všech oblastí jejich života. Veškeré informace jsou poskytovány bezplatně. Nezaměstnaná mládež může například využít 10 hodin internetu zdarma v měsíci za účelem vyhledání práce. Informace jsou roztříděné podle témat: o Vzdělávání v ČR a zahraničí -- zde najdeme informace o školách v České republice od mateřských po vysoké, veškeré možnosti studia i v zahraničí, všechny druhy studia, druhy škol. Jsou tu i různé letáky, programy a jejich uzávěrky. o Práce v ČR a zahraničí -- zde jsou odkazy na úřady práce, personální agentury, agentury zajišťující brigády pro studenty, práce pro studenty. Dále také zákony a vyhlášky související s danou problematikou. V oddělení práce v zahraničí nalezneme veškeré potřebné informace týkajících se pasů, očkování, podmínky práce v zemích Evropské unie, USA, Austrálii, Novém Zélandu a kontakty na potřebné instituce a orgány. Po vstupu do EU se Česká republika stala součástí EURES - databáze pracovních příležitostí v zemích EU a Švýcarska (zájemci mají přístup do databáze). o Volný čas -- (jak již bylo uvedeno v ukázce klasifikace,) zde najdeme adresy volnočasových center, přehled Domů dětí a mládeže, soutěže, nabídky na kulturní a jiné akce, na letní dětské tábory v České republice a zahraničí. o Cestování v ČR a zahraničí -- katalogy nabízející ubytování po celé České republice, mezi informacemi o zahraničním cestováním najdeme i užitečné rady pro cestování do ciziny, informace o jednotlivých zemích, průvodce, mapy, důležitá telefonní čísla. o Zdraví - adresáře organizací a institucí pro handicapované, kontakty na lázně a speciální léčebny, zdravotnická zařízení v ČR, seznam zdravotních pojišťoven v ČR. o Sociálně patologické jevy -- Najdeme zde řadu odkazů na literaturu a kontakty na odborníky, související se problematikou ... drogy a návykové látky, gambling, poruchy příjmu potravy (anorexie a bulimie), domácí násilí, syndrom CAN (týrání, zneužívání a zanedbávání dětí), prostituce a AIDS, sekty, kriminalita a delikvence, šikana, xenofobie. o Ekologie -- informace o institucích, které se tímto tématem zabývají, informace o živé a neživé přírodě, doprava, ekologická výchova, informační servery, ekologická hnutí, neziskové organizace, národní parky a CHKO. o Sociální skupiny a hnutí -- informace o anarchistech, zdravotně postižených, rodině, dětech a mládeži, ženách, feminismu, uprchlících, lidských právech, charitě a misiích. o Občan a stát - informace týkající se úřadů, vydávání dokladů, dávek státní sociální podpory atd. Dále jsou zde informace o rodině, manželství, mateřství a lidských právech, nadace a granty, mezinárodní, evropské a národní organizace. o Mládež v EU -- odkaz na portál Eurodesk.cz Informace a poradenství zaměřené na mládež sehrávají v současné demokratické společnosti nezastupitelnou roli. Mohou mladým lidem pomoci uskutečňovat jejich osobní přání a představy týkající se všech aspektů jejich života. Možnosti svobodného a nezávislého získávání srozumitelných a pravdivých informací, které jsou oproštěny od jakékoliv diskriminace a ideologie, podporují odpovědnou účast mladých lidí na životě společnosti v národní, evropské a světové dimenzi. 3 Asociace Informačních center pro mládež "Asociace pro podporu rozvoje Informačních center pro mládež v České republice je neziskovou organizací založenou na bázi občanského sdružení. AICM ČR byla registrována Ministerstvem vnitra České republiky podle zákona č. 83 / 1990 Sb. o sdružování občanů dne 7. září 1999. Nejbližšími spolupracujícími partnery AICM ČR v oblasti podpory rozvoje Informačního systému pro mládež jsou zejména: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Institut dětí a mládeže MŠMT ČR a Národní informační centrum pro mládež (NICEM). Současnými členy AICM ČR jsou kromě fyzických osob také osoby právnické (většinou zřizovatelé jednotlivých Informačních center pro mládež v ČR)." [3] ^ "Asociace informačních center je nepolitická, nevládní organizace, je dobrovolným sdružením občanů, kteří se zabývají rozvojem informačních center pro mládež v České republice. Hájí právo mladého člověka na pravdivé a necenzurované informace dle demokratických principů, které jsou uvedeny v Evropské chartě informací pro mládež, přijaté dne 3. prosince 1993 na shromáždění ERYICA v Bratislavě (viz sekce 6.). Spolupracuje se státními, nestátními i soukromými organizacemi s podobnými zájmy."[4] Členství v asociaci je dobrovolné, členem se může stát jakákoliv osoba, pokud bude dodržovat a prosazovat cíle asociace. Členem se osoba stane po zaregistrování. Členství může být individuální (každá fyzická osoba, u osob mladších 18 let je nutný souhlas zákonného zástupce), kolektivní (nekomerční právnická osoba, která se bude organizačně i ekonomicky podílet na činnosti organizace), čestné (to je osoba z rozhodnutí valné hromady, která se významně podílela nebo podílí na rozvoji informačních center pro mládež v České republice.) Ve stanovách asociace jsou dále uvedena práva a povinnosti členů, jakým způsobem mohou... být voleni do orgánů asociace, zastoupeni, projevit svobodně svoje názory, musí dodržovat stanovy, hájit čest asociace navenek a reprezentovat ji, předložit informační zprávu o své činnosti a také jak členství zaniká. Nejvyšším orgánem je valná hromada, schází se jednou ročně, volí výkonný výbor, rozhoduje o zásadních otázkách, schvaluje rozpočet a mění stanovy. V čele stojí předseda. Hlavním cílem činnosti AICM ČR je rozvíjet Informační centra pro mládež v České republice, podpora a pomoc při zakládání nových Informačních center pro mládež v ČR. Další cíle jsou vydávání propagačních materiálů, školení pro zaměstnance v rámci modelu ERYICA v České republice i zahraničí. Prezentace AICM na výstavách a celorepublikových akcích, získávání finančních prostředků. Partneři AICM: Česká národní agentura MLÁDEŽ Česká rada dětí a mládeže Informační centrum pro mládež IDM MŠMT v ČR Informační centrum Evropské unie Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR Nadace Naše dítě Národní informační centrum mládeže ČR Republikové centrum vzdělávání ZIPCEM SK 4 Česká národní agentura Mládež "ČNA Mládež je organizační složkou Institutu dětí a mládeže MŠMT. Je pověřena realizací a koordinací výchovně vzdělávacího programu EU MLÁDEŽ v ČR, pro který je národní autoritou MŠMT." [5] Poskytuje informace o aktivitách programu Mládež, o formálních náležitostech projektů, uzávěrkách, finančních otázkách. Poskytuje formuláře, kontakty a organizuje schůzky. Zprostředkovává komunikaci s Evropskou komisí a dalšími zahraničními partnery programu. Pořádá školení pro spolupracovníky, informuje o aktualitách, využívá informační systém Eurodesk a také ho podporuje, vydává čtvrtletník Eurokompas (a různé materiály). Ovšem Česká národní agentura MLÁDEŽ není pořadatelem těchto akcí, pracuje jako grantová agentura: o "shromažďuje projekty podle stanoveného kalendáře uzávěrek, o posuzuje předložené projekty, o organizuje výběrové řízení, o zajišťuje uzavření kontraktu s žadatelem, o zajišťuje převod grantu na účet žadatele, o sleduje průběh projektů, o vyhodnocuje a účetně uzavírá projekty. o ČNA podporuje tzv. decentralizované aktivity - výměny mládeže, iniciativy mládeže, Evropskou dobrovolnou službu, studijní pobyty, semináře, přípravné schůzky ad. o Podporu některých náročnějších projektů lze získat přímo u Evropské komise, která program "Mládež" centrálně koordinuje (tzv. centralizované a polocentralizované aktivity)." [6] 4.1 Program EU Mládež V této části a souvisejících podčástech budu vycházet z Uživatelské příručky programu Mládež. Program MLÁDEŽ je zaměřen především na mladé lidi ve věku 15 až 25 let s trvalým bydlištěm v některé ze členských zemí Evropské unie nebo v jiné zemi programu. Programu se mohou účastnit tyto skupiny: o skupiny mladých lidí, které chtějí organizovat výměnné pobyty nebo realizovat místně zaměřenou vlastní iniciativu o mladí lidé, kteří by se chtěli zapojit do Evropské dobrovolné služby o bývalí dobrovolníci, kteří by rádi využili svých zkušeností o mládežnické organizace o vedoucí mládežnických skupin o dobrovolní pracovníci s mládeží o vedoucí a organizátoři projektů orientovaných na práci s mládeží a neformální vzdělávání o další neziskové organizace, sdružení nebo subjekty Program Mládež vznikl, aby si i mladí lidé uvědomili, že jsou důležitým prvkem při budování Evropy, nabízí lidem mobilitu, což je právě teď nejdůležitějším záměrem Evropské unie. Jde o vytvoření evropského prostoru pro spolupráci, aby si mladí lidé uvědomili, že samozřejmě jsou v Evropě i jiní lidé, seznamovali se s nimi a utvářeli přátelství. Program je hlavně zaměřen na vzdělávání. Jde o to, aby se mladí lidé lépe zapojovali do aktivního občanství, do společnosti, aby jim bylo pomáháno při získávání vědomostí, dovedností a uvědomování si vlastní hodnoty. Mladí lidé mají mít také možnost říct svůj vlastní názor, svůj pocit solidarity, napomáhat v boji proti rasismu a xenofobii, chápat rozdíly mezi národy, pochopení hodnot, které sdílíme všichni na zemi a upevňovat je. Napomáhat odstranění diskriminace, nerovnoprávnosti na všech společenských úrovních, protože zejména mladí lidé jsou klíčovou skupinou, u které se dá něco změnit a hlavně ona může něco změnit, může pomáhat ke změně myšlení lidí a přístupu k jiným národům, jiným společenským vrstvám. Proto by se lidé měli setkávat s různým kulturním, etnickým a náboženským zázemím. Hlavní cíl vidí Evropská komise ve zpřístupnění mobility lidem s omezenými příležitostmi (se slabším kulturním, sociálním, ekonomickým, geografickým zázemím nebo s jakýmkoliv postižením). Proto se snaží, aby se i tito lidé zapojovali do programu. Národní priority programu Mládež na rok 2006 byly sestaveny na základě kritérií Evropské komise, Pracovního plánu programu Mládež na rok 2006 a s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady zakládající program Mládež v akci na období 2007-2013 a dosavadních zkušeností s programem Mládež v České republice. 4.1.1 Priority programu Mládež "Evropské priority pro rok 2006: o integrace mladých lidí do společnosti, zejména těch s omezenými příležitostmi (zdravotní, geografické a socioekonomické znevýhodnění) a podpora jejich iniciativ; pomoc při eliminaci všech forem diskriminace, o eliminace rasismu a xenofobie, podpora projektů zaměřených na solidaritu a kulturní různorodost v evropském i celosvětovém měřítku, o vnesení evropského prvku do práce s mládeží na místní úrovni (vytváření nadnárodních partnerství a sítí apod.) a podpora projektů v oblasti výchovy k demokratickému a evropskému občanství, o propagace evropské identity, uvědomění si rozmanitosti společného evropského kulturního dědictví a společných základních evropských hodnot; o implementace obecných cílů vyplývající z priorit Bílé knihy EU o mládeži, tj. participace mladých lidí v demokratických procesech, dobrovolné aktivity, informace apod., o přiblížení Evropy mladým lidem - podpora projektů zaměřených na diskuse mladých lidí o tématech současné Evropy (Pakt o mládeži, participace apod.) o projekty v rámci evropské kampaně mládeže na podporu lidských práv, rozmanitosti mezi národy a participace -- "All Different -- All Equal". Národní priority pro rok 2006: o uznání, hodnocení a ověřování výsledků neformálního a zájmového vzdělávání o rozvoj příhraniční spolupráce s Německem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem a zeměmi Visegrádské čtyřky, o rozšiřování spolupráce se třetími zeměmi (Jihovýchodní Evropa, Východní Evropa a Společenství nezávislých států), a středomořskými partnerskými zeměmi (EUROMED), o podpora aktivit směřujících k rozvoji regionů (venkovské oblasti s omezenými příležitostmi, pohraničí), o podpora aktivit subjektů pocházejících z dosud méně zastoupených regionů České republiky (kraj Středočeský, Karlovarský, Zlínský, Pardubický) nebo podpora aktivit realizovaných v dosud méně zastoupených regionech, které mají přímý dopad na místní úrovni a zviditelňují program MLÁDEŽ v daném regionu (účastníci pocházejí z regionu, projekt zapojuje místní komunitu, je propagován v regionálních médiích atp.), o podpora projektů prvožadatelů, malých místních nebo regionálních organizací.a skupin mladých lidí, o podpora projektů propagujících zdravý životní styl a projektů zaměřených na ochranu životního prostředí." [7] Národní priority byly schváleny Řídícím výborem na jednání dne: 14. 12. 2005 Které země se mohou zúčastnit: o členské státy EU (27 zemí) o Island, Lichtenštejnsko, Norsko (EFTA) o kandidátské státy pro vstup do EU (Bulharsko, Rumunsko, Turecko) o tzv. třetí země (Jihovýchodní Evropa, Východní Evropa a Společenství nezávislých států) Každého projektu se musí zúčastnit minimálně jeden členský stát EU. Program MLÁDEŽ není ojedinělou akcí Evropské unie, dále podporuje další programy jako je SOCRATES (ten se zaměřuje na vzdělávání na všech úrovních, podporuje mobilitu a učení jazyků, které se méně používají) a LEONARDO DA VINCI (zaměřuje se na odborné vzdělávání, podporuje celoživotní vzdělávání). Jde tu o to, aby se vytvořilo něco jako evropský prostor pro vzdělávání a to i neformální. Protože se program Mládež zaměřuje zejména na neformální vzdělávání, je doplňující k hlavním programům. Kdo realizuje program MLÁDEŽ? Evropská komise Stála u zrodu tohoto programu a v podstatě dohlíží na všechny aktivity s mládeží, spravuje rozpočet a dohlíží, aby vše fungovalo, jak má, aby se plnili cíle a kritéria. Řídí národní agentury, které organizují program v jednotlivých zemích Evropské unie, spolupracuje s nimi, zkoumá a vyhodnocuje celkový průběh programu, jejich další činnosti související s programem Mládež. Národní orgány Každá členská země Evropské unie je zapojena do programu prostřednictvím Programového výboru, kde má svého zástupce. Potom dále zřizuje své národní agentury, které realizují program Mládež v jejich zemi. Národní agentury pro program MLÁDEŽ Národní agentury realizují a propagují program v dané zemi. Jsou to lidé (organizace), které už na národní úrovni mají zkušenosti s činností Informačních center pro mládež a díky tomu již znají problémy, které s sebou tato činnost nese a mohou na ně snadněji reagovat. Národní agentury komunikují s Evropskou komisí, vedoucími projektů na národní, regionální a místní úrovni a také s mládeží. Jejich úkolem je šířit informace o programu Mládež a také spolupracovat s dalšími zeměmi a navazovat kontakty kontaktů. Vybírají projekty podle pokynů a kritérií Evropské komise, pomáhají vedoucím projektů, konzultují s nimi nejrůznější problémy, pořádají pro ně školení. Jsou základním zdrojem informací o programu Mládež v dané zemi pro účastníky programu. Národní koordinátoři programu Euro-Med Program Mládež se nesoustředí pouze na členské země Evropské unie, ale spolupracuje také se Středomořskými zeměmi, kde úlohu národních agentur zajišťují národní koordinátoři programu Euro-Med. Jiné struktury Jsou to organizace, které kromě výše zmíněných orgánů pomáhají při uskutečňování programu Mládež, jsou to zejména odborné služby pro účastníky programu: * Školicí a informační centra SALTO-YOUTH, která organizují školení a podporují mezinárodní spolupráci. * Informační síť Eurodesk, která slouží jako důležitý prvek při šíření informací pro mladé lidi. * Rada Evropy, která spolupracuje s Evropskou komisí prostřednictvím "Partnerství" mezi těmito orgány Evropské unie, připravuje a vydává školící a jiné potřebné materiály, které jsou důležité při plánování a uskutečňování projektů. 4.1.2 Akce č.1 Mládež pro Evropu Proč organizovat výměnné pobyty mládeže? Když se mladý člověk dostane do styku s jinými kulturami, ovlivňuje to jeho další život a názory na svět, může se od nich mnoho naučit a seznámit se s nimi. Podobná zkušenost může mít dobrý vliv na odstraňování předsudků vůči jiným kulturám, lidé si uvědomují, že nezáleží na barvě pleti, jazyku a kultuře. Je důležité, aby se přestaly dít rasově motivované zločiny a tímto se může dopomoci, aby lidí s takovým smýšlením ubývalo. Toto setkávání je dobré i pro obyvatelstvo dané země, utvoří si názor na ostatní odlišné kultury a může pomoci změnit názor na mladé lidi. Výměnný pobyt mládeže je setkávání mladých lidí ze dvou a více různých zemí Evropy. Mohou spolu diskutovat o nejrůznějších tématech, které je zajímají a chtěli by se o nich více dozvědět z různých pohledů a kultur. Výměnné pobyty mezi zeměmi programu mohou být dvoustranné, třístranné nebo i vícestranné, ale vždy se musí uskutečnit v jedné ze zemí programu zapojených do projektu. Vysílající skupina se v další fázi projektu nemusí stát hostitelskou skupinou. Pokud by to tak mělo být, je třeba podat pro druhou fázi projektu samostatnou žádost. Někdy se může například celá skupina přemísťovat v průběhu projektu mezi několika zeměmi. Pozor -- co není výměnný pobyt! Na následující aktivity nelze žádat o grant v rámci programu MLÁDEŽ: * prázdninové cestování * kulturní aktivity * umělecká turné * výměnné pobyty škol * univerzitní stáže * soutěže * výměnné pobyty, které je možné označit za turistiku * výměnné pobyty s cílem finančních výdělků * workcampy * sportovní aktivity * jazykové kurzy * statutární schůze organizací Výměnného pobytu se může zúčastnit osoba ve věku 15 -- 25 let, s trvalým pobytem v zemi programu nebo v partnerské zemi. Všech výměnných pobytů se musí účastnit alespoň jedna země Evropské unie. V každém výměnném pobytu je jedna hostitelská skupina a jedna nebo více skupin vysílajících. Nejprve se vytvoří skupina, která vymyslí plán projektu a prodiskutuje jeho postup. Dále se musí najít partner či partneři pro tu budoucí výměnu. Výměnný pobyt by měl trvat 6 -- 21 dnů. Projekt by měl přispět ke vzdělávání mladých lidí, zvýšit jejich povědomí o jiných kulturách a rozšířit si jejich obzory. Jedná se o neformální vzdělávání. Ze všeho nejdůležitější je zájem mladých lidí. Nejdůležitější je vybrat hlavní téma projektu, kterému se chtějí členové věnovat a reflektovat jej do většiny denních aktivit (např. film, hudba, drogová závislost, tradice, informační technologie, životní prostředí, rasismus, xenofobie apod.). Jak je projekt financován? Na projekt je udělován grant, který poskytuje Společenství, ale nefinancuje jej pouze EU, je spolufinancován dalšími veřejnými či soukromými organizacemi. Všechny náklady samozřejmě nejsou kryty z programu Mládež, jsou důležité i nepeněžní příspěvky všech partnerů. Také účastníci se zapojují do získávání zdrojů, což je to důležité pro přežití projektu, zapojují se tím plně do přípravy. Výpočet výše grantu vychází ze skutečných cestovních nákladů a mimořádných výdajů, z pevné částky na krytí ostatních nákladů souvisejících s projektem a z paušální částky na účastníka a den. Kromě cestovních a mimořádných nákladů se příspěvek nevztahuje přímo k určitým nákladům a je tvořen z pevných částek, které se nemusejí vyúčtovávat nebo nějak dokládat. Různé mimořádné náklady se hradí v případech, kdy se projektu účastní mladí lidé s omezenými příležitostmi, kteří mají různé individuální potřeby, které vyplývají z jejich postižení nebo pokud má projekt zvláštní pedagogickou náplň nebo kde to vyžaduje povaha činností. 4.1.3 Akce č.2 Evropská dobrovolná služba Evropská unie podporuje neformální vzdělávání mladých lidí, jejich zapojení se do činností běžného života zaměřených na potřeby společnosti v nejrůznějších oblastech. Cílem Evropské dobrovolné služby je neformální interkulturní vzdělávání, podpora sociálního začleňování mladých lidí do života, zvýšení jejich zaměstnanost. Tím, že do země přijedou dobrovolníci, lidé, kteří budou pomáhat, přispívají k rozvoji místních komunit. Dochází k navazování nových přátelství a partnerství, výměna zkušeností a již vyzkoušených a ověřených postupů práce mezi partnery. Tento projekt umožňuje mladým lidem pracovat v jiné zemi jako dobrovolník, doba se pohybuje kolem 6 -- 12 měsíců. Dobrovolná služba může být zaměřena na tyto oblasti: ochrana životního prostředí, kultura a umění, práce s dětmi, mládeží nebo starými lidmi, historické dědictví, sport a volný čas nebo prevence a odstraňování následků technologických a přírodních katastrof. Aktivity se musí odehrávat v jiné zemi než účastník žije, jsou neziskové a neplacené, přinášejí hostitelské organizaci a dané oblasti přidanou hodnotu, nenahrazují pracovní místo ani vojenskou a základní službu, trvají omezenou dobu a zahrnují alespoň jeden členský stát Evropské unie. Většina projektů dobrovolné služby jsou dvoustranné projekty, tj. dobrovolník přijíždí z jedné země do země jiné. Projekty, kterých se účastní dvě země, zajišťují národní agentury v zemích programu. Projekt představuje partnerství mezi třemi stranami tj. dobrovolník, vysílající organizace a hostitelská organizace. Přípravy i realizace jsou společnými aktivitami mezi těmito třemi aktéry. Dobrovolník může být mladý člověk od 18 -- 25 let s trvalým pobytem v zemi programu nebo partnerské zemi. Cestovné, pojištění, strava, ubytování a malé kapesné pro dobrovolníka je hrazeno z grantu programu Mládež Všechnu svoji činnosti věnují dobrovolníci projektu, do kterého jsou zapojeni, protože má být prospěšná pro místní komunitu. A i pro něj to může být přínosem, vyzkouší si své schopnosti, dovednosti, sociální i kulturní, a může se to stát i jakýmsi východiskem pro jeho budoucí povolání. Dobrovolníci se účastní školení, protože jsou zodpovědní za plnění úkolů, které jim náleží, prostě musí prospívat hostitelské komunitě i organizaci. Dobrovolník by měl mít možnost také se zapojit do projektu, může být využita jeho tvořivost, nápady a zkušenosti. Činnost zabere 30 až 35 hodin týdně. Nesmí provádět běžné rutinní úkoly nebo odborné práce, protože nenahrazuje pracovní místo a nesmí být přetěžován. Na dobrovolníka samozřejmě dohlíží odborní pracovníci, mohou se zde uplatnit i lidé s omezenými příležitostmi (se slabším kulturním, geografickým nebo socioekonomickým zázemím, nebo s různými typy postižení), pro ně jsou pořádány krátkodobé projekty na tři týdny až šest měsíců. Program pro tyto lidi vyřizuje jejich žádosti rychleji, protože i oni jsou součástí našeho života a nemají tolik příležitostí, tak aby se na ně dostalo včas. I Evropské dobrovolné služby jsou součástí školení, která jsou předodjezdové (zde se mohou vyjádřit, co čekají od projektu, zvyšovat motivaci a získat více informací o zemi a setkávat se s ostatními i bývalými dobrovolníky), popříjezdové (seznámení se se zemí a ostatními členy týmu), dalším typem je setkávání během projektu (vyjádřit svoje názory, námitky, zkušenosti a různé nápady na zlepšení pobytu). Účast na těchto školeních je povinná pro všechny účastníky. Financování je stejné jako u výměnných pobytů, tzn. spolufinancování. 4.1.4 Akce č.3 Iniciativy mládeže Cílem je podporovat tvořivost, iniciativy a aktivní účast mladých lidí ve veřejném životě, příležitost realizovat vlastní nápady. Je to důležitá součást neformálního vzdělávání. Mladý člověk začíná sám sebe chápat jako zodpovědného občana a má pocit, že buduje Evropu. Skupinové iniciativy jsou pořádány skupinou mladých lidí, je to program evropského rozměru a mladí lidé tím pomáhají místní komunitě. Skupinová iniciativa může zahrnovat také pracovní cesty na místní, regionální nebo národní úrovni. Potom mohou být cestovní náklady hrazeny z grantu programu Mládež. Délka těchto projektů je od tří měsíců do jednoho roku. Skupinové iniciativy nejsou výměny mládeže, nesmějí se s nimi zaměňovat. Proto mezinárodní cestovní náklady většinou nemohou být zahrnuty do rozpočtu projektu. Skupinové iniciativy se uskutečňují pouze v evropských zemích, nelze je provozovat v partnerských zemích. Účastníci jsou ve věku 15 -- 25 let, žijící alespoň v jedné zemi zapojené do programu. Skupinu tvoří nejméně čtyři lidé, z nichž jeden musí převzít zodpovědnost za formální náležitosti programu, jako jsou předložení žádosti a podepsání smlouvy.Tento program je zejména pro mladé lidi s omezenými příležitostmi. Lidem, kteří se chtějí programu zúčastnit, mohou pomoci národní agentury, kterým jsou žádosti předkládány. Ty totiž na to mají speciální poradce nebo mohou zprostředkovat pomoc jiných kontaktních osob či podpůrných organizací. Může jim také pomoci dobrovolný pracovník, ale mladí lidé stále mají hlavní zodpovědnost za realizaci a řízení projektu. Národní agentury mohou zorganizovat pro zájemce školení. Financování je založeno na stanovení dané pevné částky, aby byla zajištěna úplná realizace projektu. "Výše poskytnuté částky závisí na prioritě projektu, která se určí podle níže uvedených kritérií. Na projekty s prioritou č. 1 bude uděleno maximálně 10 000 €. Projekty s prioritou č. 2 mohou získat maximálně 7 500 € a projekty s prioritou č. 3 maximálně 5 000 €. Maximální výše poskytnutého grantu se může lišit podle zemí, ve kterých se projekt uskuteční. Nikdy však nemůže přesáhnout předem požadovanou částku. Priorita jednotlivých projektů se stanoví podle následujících pravidel: * Priorita č. 1 Projekty organizované mladými lidmi s omezenými příležitostmi (se slabším kulturním, geografickým a socioekonomickým zázemím), které jsou přínosné pro místní komunitu, v níž jsou realizovány. * Priorita č. 2 Projekty přínosné především pro mladé lidi se slabším kulturním, geografickým nebo socioekonomickým zázemím, ať už jsou do iniciativy sami zapojeni nebo z ní mají jen určitý prospěch. * Priorita č. 3 Iniciativy mladých lidí, jejichž očekávané výsledky mají být přínosné zejména pro členy této skupiny." ^ [8] Skupina, která by chtěla pokračovat ve spolupráci i po skončení projektu, si může pozvat jednoho nebo více partnerů alespoň z jedné další země programu a pokračovat v Projektech mezinárodní spolupráce, tj. se skupinami na mezinárodní úrovni. Musí ale do původní skupinové iniciativy vnést nový, inovativní prvek. Skupina nemusí mít za sebou skupinovou iniciativu, pokud chce žádat o mezinárodní spolupráci. Tyto projekty jsou důležité pro vývoj a sdílení cenných rad a užitečných postupů získaných ze skupinové iniciativy, aby se daly reflektovat do jiných skupin v jiných zemích. Opět se mohou účastnit lidé ze zemí programů, nikoliv z partnerských zemí. Projekty spolupráce mohou být: podpora lidí v určité oblasti s určitým sociálním problémem, vytváření určité sítě podpory, zřizování internetových stránek, psaní příspěvků s ohlasy mladých lidí z různých zemí a jejich publikování, vytváření hudebních nosičů s muzikou z různých zemí, vytváření novin s články z různých zemí, například i virtuálních novin, natočení videa z cest, kde se lidé dozví více o evropských reáliích.. Budoucí kapitál Tyto projekty umožňují bývalým členům Evropské dobrovolné služby předávat své zkušenosti z programu místní komunitě a dalším lidem. Podporuje profesionální a osobní rozvoj bývalých dobrovolníků. Zde se mohou účastnit všichni, kteří absolvovali Evropskou dobrovolnou službu v jakékoliv zemi programu, ať už v hostitelské organizaci v jiné zemi programu nebo v partnerské zemi. Projektu se mohou účastnit lidé ze všech zemí programu, ne však z partnerských zemí. Přihláška do tohoto projektu musí být podána nejpozději do dvou let od Evropské dobrovolné služby. Doba trvání projektu je maximálně jeden rok. Projekt není ale pokračováním dobrovolné služby. 4.1.5 Akce č.4 Společné aktivity Společné aktivity jsou důležité proto, že se nezaměřují pouze na vzdělávání či odbornou přípravu mladých lidí, prioritou je prosazovat spolupráci s organizacemi z různých oblastí zájmu. Cílem programů Evropské unie jako jsou SOCRATES, LEONARDO DA VINCI a MLÁDEŽ je, aby mládež měla vytvořené takové podmínky, aby mohla efektivněji a snadněji získávat zkušenosti a veškeré informace potřebné k životu a práci. Společné aktivity přesahují rámec všech těchto programů, které jsem vyjmenovala, jsou takovým doplňkovým programem. Mohou se rozšiřovat do dalších oblastí, nezaměřovat se pouze na vzdělávání nebo politiku práce s mládeží. 4.1.6 Akce č.5 Podpůrná opatření Je to nástroj, který pomáhá osobám zapojeným do práce s mládeží a se zájmem o tuto práci při přípravě projektů a iniciativ v programu Mládež. Podpůrná opatření si kladou za cíle pomáhat rozvíjet tři hlavní programy (Mládež pro Evropu, Evropská dobrovolná služba a Iniciativy mládeže). Přispívat k tomu, aby bylo dosaženo cílů programu Mládež, propagovat a šířit spolupráci mezi organizacemi ze všech zemí a podporovat spolupráci s mládeží na mezinárodní úrovni. Klíčovými termíny jsou spolupráce, partnerství, školící opatření a informovanost mládeže. Bylo stanoveno devět druhů činností, které nabízejí žadatelům možnosti vytvářet nové projekty v rámci programu Mládež, zlepšovat své schopnosti a informovat další zájemce. Všechna podpůrná opatření musí být spojena s jednotlivými Akcemi či cíli programu Mládež. Veškerá opatření jsou nezisková. Činnostmi jsou: 1. praktické stáže -- zde mají možnost mladí pracovníci získat schopnosti s organizováním nadnárodních projektů, kdy pracují na určitou dobu v partnerské organizaci. 2. ověřovací návštěvy -- jsou to návštěvy, kdy vedoucí projektů mohou diskutovat o daném projektu, aby se mohli přesvědčit, zda bude proveditelný ještě před tím, než vůbec podají žádost. 3. semináře pro navazování kontaktů -- zde se setkávají budoucí partneři za účelem prodiskutování vytvoření určitého projektu. 4. studijní pobyty -- seznámení se s prací zahraničních kolegů, možnost porovnání stylu a efektivity práce. 5. semináře -- pracovníci si zde mohou navzájem povědět své zkušenosti a jiné už ověřené postupy práce a řešení při určitých problémech. 6. školící kurzy -- i pracovníci s mládeží, kteří dělají svoji práci už nějakou dobu, si musí zlepšovat svoje dovednosti a rozvíjet své znalosti, aby mohli flexibilněji reagovat na problémy, které se vyvíjí s dobou. 7. informovanost mládeže -- jak už napovídá sám název, jde o vytváření a šíření informací programu Mládež. 8. nadnárodní partnerství a sítě -- jedná se o spolupráci mezi partnery, vytváření nových partnerů a posilování partnerství. 9. vytváření kapacit a podpora inovace - podporuje rozvoj v oboru a rozšiřování práce s mládeží. Podpůrných opatření se mohou účastnit pracovníci s mládeží, podpůrný personál, školitelé, vedoucí projektů, mentoři, vedoucí mládežnických skupin, skupiny mládeže a další osoby, které jsou zapojené do práce s mládeží v neformálním vzdělávání nebo pokud mají o něj zájem. Také různé neziskové organizace, které už pracovaly v tomto oboru nebo skupiny mladých lidí, kteří spolu organizují projekty. Činnosti se mohou konat v jakékoliv zemi, která se projektu účastní. Projekt je financován na systému spolufinancování, tj. s příspěvkem soukromých nebo veřejných subjektů. Veškeré vzniklé náklady nemohou být pokryty jen z programu Mládež. Program mládež hraje důležitou roli při poznávání nových kultur, lidí, národů a hlavně při uvědomování si vzájemné tolerance mezi partnerskými zeměmi. Přináší možnost komunikace, solidarity, vytváření a prosazování celosvětového míru, který může dnešní generace zachraňovat. Proto se snaží Evropská unie o co největší spolupráci mezi mladými lidmi z různých zemí Evropy a také mezi zeměmi středomořskými. Je důležité budovat dlouholetá partnerství, výměnu zkušeností a to jak mezi vládními tak i nevládními organizacemi, které pracují s mládeží. Tyto činnosti by měly napomáhat rozvíjení dalších nových dobrovolnických aktivit mezi mládeží. Myslím, že je velmi dobré a velmi užitečné překračovat určité hranice a předsudky a také v méně vyspělých zemích rozbourávat tisícileté tradice. Ukazovat, že všichni jsme si rovni a nezáleží na barvě pleti, jazyce a kultuře, že si všichni máme co říci a pomáhat si navzájem mezi sebou. 5 Klub mladých Evropanů V České republice funguje od roku 1995 studentská organizace s názvem Klub mladých Evropanů. Jde o setkávání studentů středních a vysokých škol, kteří se účastní různých seminářů, campů, konferencí, zahraničních cest, diskusí a soutěží. Zde se nejvíce uplatňuje jejich vlastní iniciativa. Jejich cílem je probírat témata jako jsou Evropská ústava a vše s ní spojené, jsou to lidé se zájmem o politiku , kteří se zde mohou seberealizovat. Nejedná se jen o setkávání mezi sebou, setkávají se i se zahraničními kolegy, s různými vyslanci Evropské unie. Mezi jejich činnosti patří různé besedy, konference, semináře, zahraniční akce...Jeden z jejich rámcových projektů je projekt Středoškolák, jehož cílem je informovat o možnostech studia a práce v Čechách i zahraničí. Mladí Evropané také poskytují školám informační tabule a umožňují besedy.[9] III. Aktivity EU 1. Eurodesk Eurodesk je evropská informační síť pro mládež působící v 30 zemích Evropy, kde mladí lidé naleznou informace o studiu v zahraničí, práci v zahraničí, cestování, programech, stipendiích, stážích, dobrovolnictví, zajímavé odkazy a aktuální informace o dění v oboru, kontakty na zahraniční organizace, informace o Evropské unii. Celou evropskou síť koordinuje a spravuje Evropská kancelář Eurodesku sídlící v Bruselu, pracovníci provádí výzkum v oblasti evropských informací, vytváří informační databázi a spravují komunikační cesty. Členství v síti Eurodesk se dělí na tři úrovně: evropské, národní a regionální. O tom, který stát se stane členem na evropské úrovni, rozhoduje Evropská komise. Národními partnery Eurodesku jsou státní instituce, které působí v oblasti mládeže (mohou to být organizace podporované ministerstvem nebo nevládní organizace, které se zabývají prací s mládeží). V České republice je národním partnerem Národní institut dětí a mládeže, nominovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V Česku je Eurodesk součástí České národní agentury Mládež, která je organizační složkou Národního institutu dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (více viz.oddíl 3.).Národní partneři spolupracují s více než 500 regionálními partnery Eurodesku, kteří rozšiřují informace mládeži. Národní partner Eurodesku rozhoduje o tom, kdo se stane partnerem na regionální úrovni, jsou to zejména organizace, které pracují s mládeží a mají s touto prací zkušenosti (informační centra, Domy dětí a mládeže, knihovny, nevládní neziskové organizace).Ty poskytují informace na místní úrovni. Díky Eurodesku mají přístup k aktuálním informacím pro mládež, jak již bylo zmíněno o vzdělávacích programech, práci, studiu... Národní partner svým regionálním partnerům umožňuje školení, informační nástroje, pomoc a podporu, aby mohli lépe poskytovat informace. Takové rozdělení umožňuje, aby se k evropským informacím dostalo co nejvíce mladých lidí ze všech zemí Evropy. [10] 1.1 Struktura sítě Eurodesk Nejprve bylo založeno sdružení Association Internationale (Eurodesk AISBL) v roce 1998 v Belgii. Jeho prací bylo vést koordinační kancelář -- Evropskou kancelář Eurodesku. Členy sdružení jsou národní partneři Eurodesku, kteří se setkávají dvakrát v roce a prodiskutovávají záležitosti spojené s organizací. Na další úrovni sdružení je Evropská koordinační kancelář, která působí jako sekretariát Eurodesku AISBL a koordinuje síť. Ta má za úkol například správu internetových stránek, realizaci činností v rámci sítě, spravuje vícejazyčné databáze Eurodesku... Práci sdružení řídí výkonný výbor (ten má devět členů), potom jsou národní partneři , regionální partneři. V České republice jsou regionálními partnery Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Pelhřimov, Tábor, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem. Regionální partneři Eurodesku se setkávají dvakrát v roce, kde probírají důležité záležitosti týkající se správy Eurodesku v České republice. 1.2 Historie "1988 - Skotští pracovníci s mládeží absolvují informační studijní návštěvu Bruselu a Štrasburku, výsledkem je návrh projektu Eurodesku 1990 - Eurodesk spuštěn v Edinburghu 1991 - Vybudována britská síť Eurodesku 1994 - Prezentace Eurodesku ministrům mládeže v Bruselu. Pilotní projekt s cílem vybudovat další národní Eurodesky - První databáze Eurodesku (EPICS) 1995 - Eurodesk založen v Dánsku, Francii, Irsku, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku a Španělsku 1996 - Založena Bruselská linka Eurodesku - Představen první Intranet - Eurodesk založen v Rakousku - První domovská stránka Eurodesku na serveru Europa 1997 - Eurodesk založen na Kypru a Islandu, v Itálii, Švédsku, Německu, Finsku, Belgii a Norsku - Nová databáze Eurodesku off-line 1998 - Eurodesk založen v Polsku, České republice, na Slovensku, v Rumunsku a Maďarsku - Založeno sdružení Association Internationale - Začíná fungovat www.eurodesk.org 1999 - Eurodesk založen v Řecku 2001 - Eurodesk založen ve Slovinsku 2002 - Eurodesk založen v Estonsku a Bulharsku - Projekt přípravy prototypu Evropského portálu pro mládež 2003 - Eurodesk založen v Lotyšsku - Nová databáze on-line - Druhá fáze budování Evropského portálu pro mládež 2004 - založen Eurodesk v Litvě - spuštěn Evropský portál pro mládež - nová oblast webových stránek Partners' Area (eurodesk.cz) Mládež zde najde informace o aktualitách, programech - celoživotní vzdělávání, informační technologie, odborné vzdělávání, práce v zahraničí, práce s mládeží, soutěže, stáže, školení, školy, učitelé, studenti, výuka jazyků, výzkum. Informace o stipendiích pro středoškoláky, vysokoškoláky, doktorandy, pro zahraniční studenty, stáže, studium v zahraničí, dobrovolnictví, práce v zahraničí." [11] 2. Eryica Je evropská informační a poradenská kancelář pro mládež. Není zaměřena jen na členské země Evropské unie, ale na jakýkoliv stát Evropy. Zástupci jednotlivých zemí společně vytváří doporučení pro Radu Evropy týkající se informovanosti mládeže. Pokud tato doporučení EU schválí, jsou začleněna do evropské legislativy. Základním produktem je charta informací pro mládež. V uvedené chartě se píše, že se mají respektovat všechna práva mladých lidí. Integrující se Evropa nabízí mnoho informací a možností, proto je velice důležité umět najít správné informace a využít je, zejména pro mladé Evropany. Informační práce by měly pokrývat všechny aktivity zaměřující se na práci s mládeží, je to zejména: informování, konzultace, rady, vedení, podpora, přátelství, trénink, školení a speciální služby. Tyto aktivity mají být prováděny prostřednictvím informačních center, elektronicky nebo přes média. Jsou stanoveny základní standardy pro práci s mládeží pro každou zemi. Tyto principy garantují právo mladých na informace. 1. informační centra jsou otevřena všem mladým lidem bez výjimky 2. informační centra hledají záruku kvalitního přístupu k informacím pro všechny lidi, bez ohledu na jejich situaci, původ, náboženství nebo sociální skupinu. Speciální pozornost má být věnována znevýhodněným skupinám a mladým se specifickými potřebami 3. informační centra mají být lehce dostupná, s přátelskou atmosférou, otevírací doba má být podle potřeb mladých lidí 4. informace mají být podávány na základě požadavku mladých lidí, mají pokrýt všechny zájmy mladých lidí 5. každý uživatel má být respektován 6. informační služby mají být zdarma 7. informace mají být kompletní, aktuální, praktické a přesné, nezávislé nábožensky, politicky, ideologicky či komerčně 2.1 Struktura sítě Eryica byla založena 17. dubna 1986 v Madridu převzetím prvního Evropského Kolokvia centra pro mladé lidi, založeného v dubnu 1985 ve Francii. Eryica je mezinárodní, nevládní a nezisková asociace. Má dva rozhodující orgány: General Assembly (generální shromáždění), které je svoláváno každý rok a podává zprávy o aktivitách za minulý rok a schvaluje pracovní plán na další rok. Každé tři roky ustavují Governing Board ( řídící výbor), skládající se z 9 členů, 8 volených členů (prezident, dva viceprezidenti, pokladník a čtyři členové), generálního tajemníka. Volení členové jsou voleni na tři roky, hlavní prací výboru je dohlížet na vykonávání pracovního plánu a vedení agentury a připravovat zasedání generálního shromáždění. 2.2 Činnosti Cíle jsou podporovat uznávání Charty informací pro mládež a pracovat na její realizaci. Zajistit evropskou spolupráci a zastupování na poli informací pro mládež. Podporovat organizaci v evropském měřítku. Eryica má aktivity a služby v mnoha oblastech. Kde se ty oblasti shodují s cíli a prioritami s Radou Evropy a Evropskou unií, hledá Eryica spolupráci s těmito mezivládními orgány. Tři až čtyřikrát za rok agentura vydává "Eryica newsletter" v angličtině a francouzštině, stejně jako zprávy ze seminářů, příležitostné studie a výroční zprávy. Prostřednictvím iniciativy určené pro snadnější pohyb mládeže v Evropě, která byla zpočátku dotovaná Evropskou komisí, Eryica systematicky sbírá a rozšiřuje praktické informace o službách a možnostech pro mladé lidi v různých evropských zemích. Původně vydávala brožurky (Průvodci pro mladé lidi) během let 1987 -- 1992, tyto informace jsou nyní přístupné na Internetu, jako "Infomobil Service". V současnosti Infomobil Service pokrývá 23 evropských zemí. Vzrůstající počet zemí, které mají národní sítě informačních center pro mládež, svědčí o pokroku v této oblasti. Eryica neustále posiluje poznání na evropském stupni prostřednictvím národních partnerů, agentura aktivně podporuje návrh na národní informační plán a strategii pro mládež. Možnost sdílet zkušenosti a rozšiřovat metody mezi zástupci z řad informačních center a poradenství pro mládež ze všech částí Evropy je velice usnadněná díky evropské síti kontaktů, které Eryica poskytuje. Od roku 2003 Eryica významně rozpracovala řadu materiálů a zdrojů založených na zkušenosti národních partnerů a metody používané jejími členy, které mohou být prostřednictvím internetové sítě zprostředkovány. Partneři Eryica v řadě zemí vyvinuly minimum standardů a měřítek kvality pro informační centra pro mladé s důrazem na podporování a zlepšování kvality služeb, které poskytují mladým lidem. Očekává se, že Eryica bude zvyšovat dohled nad touto oblastí práce v následujících letech. Eryica dohlíží na vzdělávání zaměstnanců, kteří pracují v informačních centrech. V této oblasti věnuje zvláštní pozornost potřebám zemí, které usilují o zavedení informačních center a služeb pro mládež. Od roku 1996 byla vedena řada různých školících aktivit v rámci partnerských smluv mezi Eryica a Radou Evropy. Ty obsahují: a) rozpracování minima základních školících kurzů, které potřebují pracovníci v informačních centrech, které mohou být upravené na národní podmínky b) výcvik trenérů organizovat c) evropské semináře poskytující představení informačního centra pro mládež d) poskytovat trenéry pro národní školící kurzy e) vytváření Skupiny trenérů informačních center f) technickou podporu poslání, použití poradce vybraného Eryicou 3. Evropský portál pro mládež Je další iniciativou Evropské komise, aby se mladí lidé z celé Evropy rychle a snadno dostali do styku s co největším počtem potřebných evropských informací. Cílem je podpora účasti mladých lidí na veřejném životě. Portál je pro všechny mladé lidi mezi 15 -- 25 lety. Aby bylo dosaženo co nejvyššího počtu mladých lidí, kteří mají k informacím na portálu přístup, je portál tvořen jako vícejazyčný. Základní informace jsou ve všech oficiálních jazycích Evropské unie. Mezi základní informace patří domovská stránka, stránky s evropskou dimenzí, úvodní stránky k jednotlivým tématům. Česká verze stránek se právě předělává, takže česky funguje pouze hlavní stránka s odkazy v češtině, po kliknutí do další nabídky se dostaneme na anglickou verzi. Jinak si také můžeme vybrat z různých jazykových verzí podle libosti. I zde jako na ostatních portálech pro mládež najdeme odkazy na studium (střední, vysoká škola, studium jazyků, neformální vzdělávání), dobrovolná činnost (výměny mládeže, workcampy, evropská dobrovolná služba), práce (stáže, au-pair, brigády), naše práva, informace o Evropské unii, cestování a také odkazy na další portály pro mladé lidi ze všech zemí světa. Dalším z nástrojů jak zapojit mladé lidi do budování Evropy je diskusní fórum, které je umístěné na stránkách portálu. Zde může každý po jednoduchém zaregistrování vyjádřit svůj názor k nejrůznějším tématům. Toto fórum má 93 členů sestávajících se z národních mládežnických rad a mezinárodních mládežnických organizací, které dohromady přináší desítky miliónů mladých lidí ze všech evropských zemí. Evropská komise sleduje debatu a zpětně reaguje na to, co se týká účastníků. 3.1 Struktura sítě "Síť Eurodesk ve spolupráci se sítí Eryica a Evropské sdružení Karty mládeže odpovídají za pravidelnou aktualizaci portálu, pomáhají s jeho překladem a věnují se propagaci portálu. Evropské fórum mládeže zodpovídá za moderování diskuse fóra o budoucnosti Evropy. Generální ředitelství Komise pro překlady pomáhá s překladem do nejrůznějších jazyků. Řídící skupina Evropského portálu pro mládež, které předsedá jednotka Mládež Generálního ředitelství pro výchovu a kulturu koordinuje práci mezi nejrůznějšími partnery a sleduje obsah a fungování portálu." [12] 3.2 Evropské sdružení Karty mládeže podporuje mobilitu mladých lidí do 26 let vydáváním karet EURO<26. Evropské karty mládeže jsou velice využívané v oblastech pro mladé lidi, jako je cestování, doprava, kultura a památky, ubytování, stravování, sport, služby, obchody, vzdělávání. Karty nabízí spoustu slev a výhod v ČR i dalších 38 zemích Evropy. Držitelé karet mohou využívat informační servis o slevách a výhodách. Dvakrát ročně vychází časopis Karta v ČR, který přináší nové slevy a články o cestování a kultuře. Když cestujeme do jiné země, můžeme požádat u informační centrály o zaslání katalogu příslušné země. Je také možné, navštívit místo Karty mládeže přímo v námi navštívené zemi. Jinou možností je sledovat samolepky nalepené na výlohách či pokladnách, protože v tom místě poskytují některé slevy. "Samolepky obsahují logo EYCA s černým panáčkem Herkulem v růžovém poli, který má kolem hlavy kruh ze žlutých hvězdiček a s nápisem EURO<26."[13] 4 PLOTEUS (Portal on Learning Opportunities Throughout Europe - Portál vzdělávacích příležitostí v Evropě). Jeho zřízení předcházelo zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001, kde účastníci vyzvali Evropskou komisi a členské státy, aby byla vytvořena celoevropská služba zajišťující informace o pracovních a vzdělávacích příležitostech. Portál je zejména pro studenty, uchazeče o zaměstnání, zaměstnance, rodiče, učitele, kde mohou nalézt informace o studiu v Evropě. Na internetových stránkách nalezneme informace o možnostech studia a odborné přípravy v evropských zemích (databáze škol, kurzy, odkazy na webové stránky...), vzdělávacích systémech v Evropě, výměnných pobytech a grantech (Erasmus, Leoardo da Vinci, Sokrates...), o pobytu v zahraničí (náklady, ubytování, práce, poplatky, právní aspekty...). 4.1 Struktura sítě Ploteus řídí Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise ve spolupráci s Národními informačními středisky pro poradenství (Euroguidance), ty provádějí identifikaci a klasifikaci jednotlivých informačních zdrojů. Evropská komise a příslušné národní orgány spolupracují na vytvoření společného protokolu, který by umožnil propojení národních a regionálních databází na evropské úrovni. Díky tomu by měli občané přímý přístup ke všem dostupným nástrojům. Portál funguje tak, že po odkliknutí vybrané sekce se nám zobrazí další možnosti hledání. Např. při výběru sekce výměny a granty si dále můžeme vybrat zemi, ze které pocházíme a zemi, kde bychom chtěli studovat, popřípadě můžeme zadat klíčová slova. Po výběru námi zadaných informací jsou nám předloženy odkazy pro danou výměnu či grant na různé organizace, které zprostředkovávají či nabízejí tyto aktivity. 4.2 Euroguidance Je název pro National Resource Centres for Vocational Guidance (NRCVG Národní středisko informačních zdrojů pro poradnu pro volbu povolání) ustavené Evropskou komisí. Je to síť zdrojů a informačních center, podporující mobilitu po celé Evropě. Toto národní středisko funguje jako spojení mezi poradenskými službami každé země, díky němuž si vyměňují informace o práci, studiu a výcvikových možnostech v celé Evropě a plní úkoly vymezené programem LEONARDO da Vinci. Existuje v celé Evropské unii a státech EEA (European Econimic Area, Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a mnoha státech střední a východní Evropy. Jednotlivá centra reprezentují různá ministerstva školství, školy, pracovníci a mládež v jejich příslušné zemi. Síť Euroguidance propojuje 31 evropských zemí s 65 specializovanými centry. Kromě toho, že sbírá, produkuje a šíří informace o vzdělávání v evropských zemích a poskytuje vazby na vzdělávací systémy, se zapojuje do nadnárodních projektů, organizuje konference a semináře a tím aktivně podporuje mobilitu ve Evropě. Síť je zaměřena na poradenské pracovníky ze všech typů středisek, informační pracovníky v oblasti vzdělávání a práce a zájemce o studium v Evropě. V České republice je členem sítě Euroguidance Národní informační středisko pro poradenství, které vzniklo roku 1998 za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí a Evropské komise. Ve spolupráci s Eurodeskem vydává čtvrtletník o evropských vzdělávacích programech EuroKompas, pořádá informační a odborné akce. Jako ostatní členové sítě Euroguidance vkládá a aktualizuje informace na portálu Ploteus. 5 Eurydice Je informační síť pro vzdělávání v Evropě, byla ustavena Evropskou komisí a členskými státy EU roku 1980 podporující spolupráci pro zlepšení pochopení systémů a politik. Od roku 1995 je nedílnou součástí akčního programu Socrates. Je základní sítí pro shromažďování, sledování, zpracování a obíhání spolehlivých, rychlých a srovnatelných informací vzdělávacích systémů a politik v Evropě. Zabývá se vzdělávacími systémy členských zemí Evropské unie a zemí Evropského společenství volného obchodu, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru a také kandidátských zemí zapojené do programu Socrates. Tato síť podporuje evropskou spolupráci mezi organizacemi, které se zabývají vzděláváním a vytváří studie o běžných problémech ve vzdělávacích systémech. Eurydice připravuje snadno srovnatelné a pravidelně aktualizované monografie organizací o vzdělávacích systémech, srovnávací studie, ukazatele. "Síť přispívá k evropské spolupráci ve vzdělávání výměnou informací o politice a systémech vzdělávání a zpracováním studií ke společným otázkám v této oblasti."[14] ^ 5.1 Struktura sítě Eurydice se skládá z evropského oddělení sestaveného Evropskou komisí v Bruselu a národních oddělení zřízených ministerstvy školství ve všech zemích účastnících se programu Socrates. Je to vzájemně závislá síť, jejíž práce je prospěšná všem oddělením. Evropské oddělení koordinuje celou síť, zadává a produkuje většinu publikací, navrhuje a spravuje databázi a centrální webové stránky. Národní oddělení je zapojeno do procesu s daty, poskytuje je a zajišťuje, že se dostanou k cílovým skupinám. Ve většině zemí přijímají funkci národních oddělení ministerstva školství nebo knihovny, kde mohou být oddělení umístěna. "Informace, které podává jsou zejména pro potřeby: o poradců ministra, ředitelů odborů a ostatních pracovníků ministerstva, všech, pro které je nutností mít zasvěcený pohled na probíhající procesy a iniciativy ve školství, včetně politických tendencí v různých evropských zemích; o nejvyšších odpovědných pracovníků Evropské komise pověřených koncipováním a uskutečňováním vzdělávací politiky a programů, jakož i členů dalších institucí spadajících pod Evropská společenství, zejména Evropského parlamentu, jichž se tyto otázky týkají."[15] 5.2 Činnosti Publikace, které produkuje, mohou být rozděleny na: popis národních vzdělávacích systémů, srovnávací studie věnované speciálním tématům, ukazatele a statistiky. Zpřístupňuje pro všechny uživatele vysoce detailní databázi Eurybase, která pokrývá všechny vzdělávací systémy zemí zahrnutých do sítě. Každý je popsán stejným způsobem v angličtině a národním jazyku nebo jazycích. "Každý národní příspěvek obsahuje politická a ekonomická východiska, obecná organizace školského systému a správa školství, předškolní výchova, primární, sekundární a terciální vzdělávání, vzdělávání dospělých, pedagogičtí a akademičtí pracovníci, evaluace školského systému, speciální školství, evropská a mezinárodní dimenze ve vzdělávání."[16]^ Kromě toho připravuje základní a snadno srovnatelné základní informace o vzdělávacích systémech a evropský rejstřík vzdělávání, uskutečnila nebo se zavázala pracovat na: o "školní opatření pro děti imigrantů o změny ve struktuře vyššího vzdělávání podle Boloňského procesu o zhodnocení škol o učitelské povolání o klíčové schopnosti v povinné školní docházce o informační a komunikační technologie ve vzdělávání o vyučování cizích jazyků na školách o přispívání k systému celoživotního vzdělávání o financování škol o finanční podpora pro studenty na vyšším vzdělávání o soukromé vzdělávání a role veřejných úřadů o reformy ve vyšším vzdělávání od roku 1980"[17] 5.2.1 Spolupráce s ostatními partnery Eurydice spolupracuje s různými evropskými nebo mezinárodními organizacemi na doporučení Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady programu Socrates. Klíčové údaje o vzdělávání v Evropě jsou publikovány od roku 1995 na bázi partnerských vztahů mezi Eurydice a Eurostat (the Statistical Office of the European communities: Statistická kancelář Evropského společenství). Eurydice spolupracuje s Eurostatem na aktualizování a pravidelném obnovování tohoto širokého spektra ukazatelů. Eurydice se také zapojuje do spolupráce s Cedefop (the European Centre for the Development of Vocational Training: "Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, založeno roku 1975 jako referenční středisko Evropské unie pro oblast odborného vzdělávání, poskytuje informace politickým činitelům i výzkumným a vzdělávacím pracovníkům."[18]). Spolupráce spočívá ve vyměňování si informací a to se prolíná do společné publikace Struktury systémů a vzdělávání, odborné přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě. Další partner je ETF ( European Training Foundation: Evropská výcviková základna) založená v Turíně, také zapojená do publikací o strukturách vzdělávání, odborného vzdělávání a vzdělávání dospělých v Evropě pomocí jejich Národních observatoří v zemích střední a východní Evropy. Eurydice také spolupracuje s Evropskou agenturou pro rozvoj speciálního vzdělávání. Nakonec Evropská oddělení Eurydice spolupracuje s národními organizacemi jako je Rada Evropy, the OECD (Organisation for Economic Cooperation and Development: Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), a UNESCO (the United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization: Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu). IV. Europass Jak již bylo několikrát uvedeno, Evropská unie se snaží podporovat vzdělávání a mobilitu lidí jak nejvíce to jde. Vzdělávání nepatří do společných politik Evropské unie, ale je to zejména na národních státech, jaké mají vzdělávací soustavy a tyto soustavy jsou respektovány. V těchto věcech může Evropská unie udělit pouze doporučení. Protože je vzdělávání výhodou při mobilitě lidí, snažila se Evropská unie již dříve uznávat různé diplomy a kvalifikace. Jenže Evropská unie se rozšiřuje, lidí je více, je otevřen pracovní trh, student z jiné země může právoplatně studovat v jiné zemi Evropské unie, a proto je důležité, aby kvalifikace a vzdělání byly transparentní, což umožňuje jejich chápání a srozumitelnost. Tomu napomáhá Europass, je to soubor dokumentů, které umožňují transparentnost kvalifikací a umožňují tak lepší mobilitu obyvatelstva za prací a studiem. Europass není cestovní pas! Jeho pořízení je bezplatné a není to povinnost, každý se může rozhodnout, který dokument bude využívat a který ne. S Europassem se nemusíme setkat jen v členských zemích Evropské unie, ale také v kandidátských zemích, v zemích ESVO/EHP (Evropské společenství volného obchodu, Evropský hospodářský prostor). Europass obsahuje: o životopis -- je základním dokumentem, člověk si jej vyplňuje sám v libovolném jazyce EU, lze jej vyplnit elektronicky, on-line na Evropském portálu Europassu nebo v tištěné podobě, k tomu je potřeba originál formulář. o jazykový pas -- je soubor znalostí jednotlivých světových jazyků, které uživatel zná, vše záleží na sebehodnocení dle evropských standardů. Poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. o mobilita -- zaznamenává evropskou studijní stáž od roku 2005, kterou na žádost účastníka vyplňuje vysílající a hostitelská organizace. o dodatek k diplomu -- slouží k pochopení obsahu vysokoškolského diplomu v cizí zemi. Nenahrazuje diplom, vydávají jej vysoké školy na požádání. o dodatek k osvědčení -- slouží k pochopení osvědčení o odborném vzdělání jako je maturitní vysvědčení, výuční list, ale nevztahuje se na držitele, je stejný pro všechny se stejným odborným vzděláním. Vydává jej Národní ústav odborného vzdělávání, nenahrazuje vysvědčení. V. ICM v Brně Na základě výše zmíněných informací jsem navštívila Informační centrum mládeže v Brně, abych se přesvědčila o tom, zda to co jednotlivé organizace prezentují, je opravdu tak a jak vše reálně probíhá. Zřizovatelem tohoto centra je Asociace středoškolských klubů, ICM je členem Asociace informačních center pro mládež, je členem Evropské informační služby pro mládež Eurodesk, v rámci ICM působí i regionální konzultant EU programu Mládež.[19] Informační centrum nabízí informace ze všech oblastí mládeže, v podstatě stejné jako ICM v Praze (viz. odíl 2.3, str 10). Uživatel přijde s konkrétním dotazem a pracovník ICM mu jeho dotaz zodpoví. Nejčastěji mají mladí lidé zájem o studium v České republice a Evropské unii, práce v ČR a EU, dopravu, ubytování, různé akce a volnočasové aktivity. Aby informace, zejména ty na evropské úrovni, byly aktuální, využívají jako členové Eurodesku intranet. Je to v podstatě nejrychlejší a nejefektivnější způsob spojení s ostatními členy. Celkově je členů asi 1500 a v rámci ČR 18 členů. V rámci tohoto intranetu mají různé záložky, podle toho o jakou oblast se jedná. Jestli je to obecné, studium, cestování nebo mohou využít elektronické pošty přes intranet. Jestliže například uživatel přijde s dotazem, že by chtěl brigádu v Německu v Hamburku, není nic jednoduššího pro pracovníka než napsat dotaz přímo členovi Eurodesku v Hamburku, případně nejbližšímu v Německu. Nebo nemusí psát e-mail přímo konkrétní osobě či organizaci, ale může napsat dotaz veřejně přístupný všem a kdo bude znát odpověď (, tak odpoví, nemusí to být zrovna spolupracovník z Německa.) Pokud někdo hledá partnery pro výměnu nebo dobrovolnictví, zadá dotaz, požadavky a čeká až se mu někdo ozve. Uživatel v ICM chce jet někam na výměnu, pracovník se podívá na intranet, jestli někdo nehledá a předají si kontakty a už se kontaktují sami. Je nutné podotknout, že pracovníci centra nezařizují brigády ani jiné věci, uživateli pouze poskytnou potřebné informace, kontakty a uživatel se spojí s pořádající agenturou sám a domluví se s nimi. VI. Závěr Práce se zaměřila na činnosti Evropské unie v politice mládeže. Na nejrůznějších konferencích a setkáních členové prodiskutovávají otázku mládeže a díky tomu se vytváří aktivity na podporu informovanosti mládeže. Protože je velice důležité, aby se mládež zapojovala do veřejného života a neměla pocit odstrčení či nezájmu. Evropská komise se dohodla na pěti důležitých principech, které jsou: otevřenost (poskytování informací), participace (zajistit diskutování s mladými lidmi, jejich zapojení se do účasti na rozhodování), zodpovědnost (k naplňování potřeb mladých lidí), efektivita (využití toho, co mladí lidé mohou poskytnout), návaznost (vytvořit přehled různých přístupů vůči mladým lidem a různých úrovní, na nichž je užitečné zasáhnout).[20] Myslím si, že aktivity vyvíjené v oblasti mládeže jsou velice efektivní a že mládež má dost možností získávat informace z oblasti svého života a svých potřeb. Možná by bylo vhodné více tyto aktivity propagovat, což je samozřejmě v neziskovém prostoru složitější, protože není dostatek peněz. A i v dnešním světě, kdy internet mají mnozí už doma a mohou vyhledávat informace kdykoliv, je dobré vědět, kam se mohou jít zeptat pro opravdu zaručené informace, které budou pravdivé, aktuální a necenzurované. Cílem práce bylo zmapovat informační možnosti mládeže a to se věřím povedlo. Nejprve jsem se věnovala informačním centrům pro mládež v České republice a postupně jsem přešla na evropské informace, které jsou pro mladé lidi velmi důležité v době, kdy mohou odcestovat, studovat a pracovat v cizině bez větších problémů. Je důležité vědět, na koho se obrátit, kde informace hledat a jak je využít. Důležitým rozcestníkem pro mládež by měl být portál Europa, odkud se dostaneme pomocí odkazů na další specificky zaměřené portály a webové stránky. Komunikace mezi jednotlivými organizacemi je na dobré úrovni, především díky pracovníkům, kteří pracují s mládeží a mají zájem na tom, aby vše dobře fungovalo. VII. Použitá literatura a elektronické zdroje Asociace informačních center pro mládež [online]. Asociace informačních center pro mládež, 2000, [cit. 2006-03-15]. Dostupný z www.icmcr.cz BAUEROVÁ, Barbora , FANTOVÁ, Veronika . Euroguidance-evropská síť pro výchovné a profesní poradce . EuroKompas : čtvrtletník na podporu vzdělávání a mobility v evropě [online]. 2001, roč. 2, č. 2 [cit. 2006-05-25]. Dostupný z http://www.nvf.cz/euroguidance/eurokompas/2001_2/index.htm BAUEROVÁ, Barbora , FANTOVÁ, Veronika . Nový program EU Mládež. EuroKompas: čtvrtletník na podporu vzdělávání a mobility v evropě [online]. 2000, roč. 1, č. 1 [cit. 2006-03-25]. Dostupný z www.nvf.cz/euroguidance/eurokompas/2000_1/index.htm BAŽANTOVÁ, Zuzana, VRATIŠOVSKÝ, Karel. Vzdělávací programy Evropské unie a ČR I.. I-Forum [online]. 2005, [cit. 2006-04-09]. Dostupný z www.iforum.cuni.cz ISSN 1214-5726 . BAŽANTOVÁ, Zuzana, VRATIŠOVSKÝ, Karel. Vzdělávací programy Evropské unie a ČR III.. I-Forum [online]. 2005, [cit. 2006-04-09]. Dostupný z www.iforum.cuni.cz ISSN 1214-5726 . Česká národní agentura Mládež [online]. 25.3.2006, [cit. 2006-03-25]. Dostupný z www.youth.cz Česká národní agentura Mládež. Uživatelská příručka mládež. [online]. [cit. 2006-03-25]. Dostupné z www.youth.cz/download/UP_2005_CZ_1.doc Eryica: European Youth Information Charter [online]. c ERYICA 2004, [cit. 2006-04-17]. Dostupné z www.eryica.org/WebPortal/DesktopDefault.aspx?Alias=Rainbow&TabID=33&Lang=en Eurodesk. Eurodesk : Evropská informační síť pro mládež [online]. [cit. 2006-03-28]. Dostupný z www.eurodesk.cz Euroguidance Network -- supporting guidance and mobility across Europe [online]. 26.05.2005, [cit.2006-05-24]. Dostupný z: http://www.euroguidance.org.uk/ Europa -- Eures -- Evropský portál pracovní mobility [online]. [cit.2006-05-12]. Dostupný z: http://europa.eu.int/eures/home.jsp?lang=cs Europa- Vaše Evropa [online]. [cit.2006-05-12]. Dostupný z: http://europa.eu.int/youreurope/index_cs.html Europass [online]. Národní centrum Europass. [cit. 2006-04-15]. Dostupný z www.europass.cz European Youth Portal [online]. [cit. 2006-04-21]. Dostupný z www.europa.eu/youth/index.cfm?l_id=cs Eurydice: education in Europe, network, comparative studies on education and national education [online]. 23.5.2006, [cit.2006-05-29]. Dostupný z: www.eurydice.org/ Evropské oddělení Eurydice. Eurydice: Informační síť o vzdělávání v Evropě [online]. 2003, [cit.2006-06-04]. Dostupný z http://www.eurydice.org/Brochure/CS/BrochureCS.pdf Eyca: European Youth Cadr Association [online]. c2005, [cit. 2006-05-28] Dostupné z www.eyca.org/opencms/opencms/eyca_org Home -- Eryica [online]. (c) ERYICA 2006, [cit. 2006-04-17]. Dostupné z http://www.eryica.org/webportal/DesktopDefault.aspx Jitka Hradilová: Zjednodušená legislativa EU a její prezentace na internetu. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 5/2 [cit. 19-04-2006]. Dostupný na www.ikaros.cz/node/1402 ISSN 1212-5075 Přemysl Cenkl: Komplexní agenturní informace o EU. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 5/2 [cit. 19-04-2006]. Dostupný na www.ikaros.cz/node/1399 ISSN 1212-5075. Michael Duero: Veřejný přístup k dokumentům o EU. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 5/2 [cit. 19-04-2006]. Dostupný na www.ikaros.cz/node/1401 ISSN 1212-5075. Informační centrum pro mládež [online]. [cit. 2006-06-09]. Dostupné z www.askcr.cz/icm.htm Informační centrum pro mládež v Praze [online]. (c) ICM NIDM-MŠMT Daniel Walter, [cit. 2006-03-25]. Dostupné z http://www.icm.cz Institut dětí a mládeže, MŠMT. K problematice vzniku a provozu Informačního centra pro mládež docházkového typu. [Online]. [cit.2006-03-25]. Dostupné z www.idm-msmt.cz/prilohy/vol_cas/mlicm.pdf Institut dětí a mládeže, MŠMT. K problematice vzniku a provozu Informačního centra pro mládež docházkového typu. [Online]. [cit.2006-03-25]. Dostupné z www.idm-msmt.cz/prilohy/vol_cas/mlicm.pdf Karta mládeže EURO<26 v ČR -- o Kartě mládeže -- služby držitelům [online]. (c) 1999-2005 Sdružení Karty mládeže ČR a European Youth Card Association, [cit. 2006-06-16]. Dostupný z www.euro26.cz/euro2003/europages.php?hm=1&pid=5&p=0 Klub mladých Evropanů [online]. [cit. 2006-04-09]. Dostupný z www.evropane.org Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odbor pro mládež: Bílá kniha Evropské komise, Nový podnět pro evropskou mládež [online]. Praha, 2002, [cit. 2006-06-10]. Dostupné z www.msmt.cz/_DOMEK/Default.asp?ARI=101344&CAI=3048&EXPS="BÍLÁ*"%20AND%20"KNIHA* Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky [online]. (c) 2002 MŠMT, [cit. 2006-06-10]. Dostupné z www.msmt.cz Národní informační středisko pro poradenství -- Cedefop [online]. [cit. 2006-06-04]. Dostupný z: www.nvf.cz/euroguidance/cedefop.htm Národní informační středisko pro poradenství -- Euroguidance [online]. [cit. 2006-06-04]. Dostupný z: http://www.nvf.cz/euroguidance/ On the move (An interactive guide to study and work abroad) [online]. [cit.2006-05-12]. Dostupný z: http://www.onthemove-eu.hi.is/ Ploteus (Portal on Learning Opportunities throughout the European Space) [online]. c1995-2006, [cit.2006-05-29]. Dostupný z: http://www.europa.eu.int/ploteus/portal/home.jsp SALAVCOVÁ, Miroslava. EUROPASS -- nástroj pro uplatnění na evropském trhu práce. EuroKompas: čtvrtletník na podporu vzdělávání a mobility v Evropě [online]. 2005, roč. 6, č. 2 [cit. 2006-04-15]. Dostupný z www.nvf.cz/euroguidance/eurokompas/2005_2/index.htm Usnesení Rady EU ze dne 25. listopadu 2003 o obecných cílech pro participaci a informovanost mladých lidí (2003/C 295/04). [online]. [cit. 2006-06-15]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/Files/HTM/JTUsnenseniparticipaceinformacea.htm VIII. Příloha "EUROPEAN YOUTH INFORMATION CHARTER Adopted in Bratislava (Slovak Republic) on 19 November 2004 by the 15th General Assembly of the European Youth Information and Counselling Agency (ERYICA). Preamble In complex societies and in an integrated Europe that offers many challenges and opportunities, access to information and the ability to analyse and use information is increasingly important for young Europeans. Youth information work can help them to achieve their aspirations and can promote their participation as active members of society. Information should be provided in ways that enlarge the choices available to young people, and that promote their autonomy and empowerment. . Respect for democracy, human rights and fundamental freedoms implies the right of all young people to have access to complete, objective, understandable and reliable information on all their questions and needs. This right to information has been recognised in the Universal Declaration of Human Rights, in the Convention on the Rights of the Child, in the European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, and in the Recommendation N° (90) 7 of the Council of Europe concerning information and counselling for young people in Europe. This right is also the basis for youth information activities undertaken by the European Union. Introduction Generalist youth information work covers all topics that interest young people, and can include a spectrum of activities: informing, counselling, advising, guiding, supporting, befriending, coaching and training, networking, and referral to specialised services. These activities may be delivered by youth information centres, or through youth information services in other structures, or using electronic and other media. The principles of this Charter are intended to apply to all forms of generalist youth information work. They constitute a basis for minimum standards and quality measures which should be established in each country as elements of a comprehensive, coherent and co-ordinated approach to youth information work, which is a part of youth policy. Principes The following principles constitute guidelines for generalist youth information work, which seeks to guarantee the right of young people to information: 1. Youth information centres and services shall be open to all young people without exception. 2. Youth information centres and services seek to guarantee the equality of access to information for all young people, regardless of their situation, origin, gender, religion, or social category. Special attention should be paid to disadvantaged groups and to young people with specific needs. 3. Youth information centres and services should be easily accessible, without any appointment being required. They should be attractive for young people, with a friendly atmosphere. The operating hours should meet the needs of young people. 4. The information available shall be based on the requests of young people and on their perceived information needs. It should cover all topics that could interest young people, and should evolve in order to cover new topics. 5. Each user shall be respected as an individual and the response to each question shall be personalised. This shall be done in a way that empowers users, promotes the exercise of their autonomy, and develops their capacity to analyse and use information. 6. Youth information services shall be free of charge. 7. Information is given in a way that respects both the privacy of users and their right not to reveal their identity. 8. Information is provided in a professional manner by staff trained for this purpose. 9. The information offered is complete, up-to-date, accurate, practical and user-friendly. 10. Every effort is made to ensure the objectivity of the information provided through the pluralism and verification of the sources used. 11. The information offered shall be independent of any religious, political, ideological or commercial influence. 12. Youth information centres and services shall strive to reach the largest possible number of young people, in ways that are effective and appropriate to different groups and needs, and by being creative and innovative in their choice of strategies, methods and tools. 13. Young people shall have the opportunity to participate, in appropriate ways, in different stages of youth information work, at local, regional, national and international levels. These can include, among others: identifying information needs, the preparation and delivery of information, managing and evaluating information services and projects and peer group activities. 14. Youth information centres and services shall co-operate with other youth services and structures, especially in their geographical area, and shall network with intermediaries and other bodies that work with young people. 15. Youth information centres and services shall help young people both to access information provided via modern information and communication technologies, and to develop their skills in using them. 16. Each source of funding for youth information work should not act in any way that prevents a youth information centre or service from applying all the principles of this Charter." [21] ------------------------------- [1] Institut dětí a mládeže, MŠMT. K problematice vzniku a provozu Informačního centra pro mládež docházkového typu. [Online]. [cit.2006-03-25]. Dostupné z www.idm-msmt.cz/prilohy/vol_cas/mlicm.pdf [2] Institut dětí a mládeže, MŠMT. K problematice vzniku a provozu Informačního centra pro mládež docházkového typu. [Online]. [cit.2006-03-25]. Dostupné z www.idm-msmt.cz/prilohy/vol_cas/mlicm.pdf [3] Asociace informačních center pro mládež [online]. Asociace informačních center pro mládež, 2000, [cit. 2006-03-15]. Dostupný z www.icmcr.cz [4] Asociace informačních center pro mládež [online]. Asociace informačních center pro mládež, 2000, [cit. 2006-03-15]. Dostupný z www.icmcr.cz [5] Česká národní agentura Mládež [online]. 25.3.2006, [cit. 2006-03-25]. Dostupný z www.youth.cz. [6] Česká národní agentura Mládež [online]. 25.3.2006, [cit. 2006-03-25]. Dostupný z www.youth.cz. [7] Česká národní agentura Mládež [online]. 25.3.2006, [cit. 2006-03-25]. Dostupný z www.youth.cz [8] Česká národní agentura Mládež. Uživatelská příručka mládež. [online]. Dostupné z www.youth.cz/download/UP_2005_CZ_1.doc [9] Klub mladých Evropanů [online]. [cit. 2006-04-09]. Dostupný z www.evropane.org [10] volně podle: Eurodesk. Eurodesk : Evropská informační síť pro mládež [online]. [cit. 2006-03-28]. Dostupný z www.eurodesk.cz [11] Eurodesk. Eurodesk : Evropská informační síť pro mládež [online]. [cit. 2006-03-28]. Dostupný z www.eurodesk.cz [12] European Youth Portal [online]. [cit. 2006-04-21]. Dostupný z www.europa.eu/youth/index.cfm?l_id=cs [13] Karta mládeže EURO<26 v ČR -- o Kartě mládeže -- služby držitelům [online]. (c) 1999-2005 Sdružení Karty mládeže ČR a European Youth Card Association, [cit. 2006-06-16]. Dostupný z www.euro26.cz/euro2003/europages.php?hm=1&pid=5&p=0 [14] Evropské oddělení Eurydice. Eurydice: Informační síť o vzdělávání v Evropě [online]. 2003, [cit.2006-06-04]. Dostupný z http://www.eurydice.org/Brochure/CS/BrochureCS.pdf [15] Evropské oddělení Eurydice. Eurydice: Informační síť o vzdělávání v Evropě [online]. 2003, [cit.2006-06-04]. Dostupný z http://www.eurydice.org/Brochure/CS/BrochureCS.pdf [16] Evropské oddělení Eurydice. Eurydice: Informační síť o vzdělávání v Evropě [online]. 2003, [cit.2006-06-04]. Dostupný z http://www.eurydice.org/Brochure/CS/BrochureCS.pdf [17] Evropské oddělení Eurydice. Eurydice: Informační síť o vzdělávání v Evropě [online]. 2003, [cit.2006-06-04]. Dostupný z http://www.eurydice.org/Brochure/CS/BrochureCS.pdf [18] Národní informační středisko pro poradenství -- Cedefop [online]. [cit. 2006-06-04]. dostupný z: www.nvf.cz/euroguidance/cedefop.htm [19] Informační centrum pro mládež [online]. [cit. 2006-06-09]. Dostupné z www.askcr.cz/icm.htm [20] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odbor pro mládež: Bílá kniha Evropské komise, Nový podnět pro evropskou mládež[online]. Praha, 2002, [cit. 2006-06-10]. Dostupné z www.msmt.cz/_DOMEK/Default.asp?ARI=101344&CAI=3048&EXPS="BÍLÁ*"%20AND%20"KNIHA* [21] Eryica: European Youth Information Charter [online]. c ERYICA 2004, [cit. 2006-04-17]. Dostupné z www.eryica.org/WebPortal/DesktopDefault.aspx?Alias=Rainbow&TabID=33&Lang=en