Magisterská diplomová práce Martiny Kánské zachycuje, co ovlivňuje vzdělávací dráhu Romů. Tím, že se autorka ve své empirické části práce zaměřila výhradně na vzdělávané Romy, pomyslně otáčí tradiční úhel pohledu na vzdělávání Rómů ve smyslu: co zasáhlo do života těch, kteří dokázali změnit rizikovou životní trajektorii ve vztahu ke vzdělávání? Tento zajímavý a do určité míry i nový úhel pohledu komplikuje fakt, že autorka ve své práci sleduje dva rozdílné cíle: „Co a jakým způsobem ovlivnilo vzdělané Romy v ČR v jejich přístupu ke vzdělání? Jaký vliv má vzdělání na život vzdělaných Romů?“ (s. 6). Takto koncipované cíle nesmírně rozšiřují záběr práce a tím si autorka „vytváří problém“: co všechno je nutné v práci zmínit. Přestože se autorka snaží v textu nastavit rozbíhavosti textu určité hranice, nedaří se jí to.

V teoretické části práce se autorka snaží vyrovnat se základními pojmy, ale ne vždy tato snaha vyústila v pojmově jednotný text. Prosila bych o vyjasnění pojmů: národní příslušnost, národnostní menšina a etnická identita ve vztahu k Romům. V jakém případě jsou Romové příslušníky národnostní menšiny? Kdy je příznačnější psát o národní a kdy naopak o etnické identitě? Jaké vztahy jsou mezi pojmy národnostní menšina, národní identita, etnická identita a romství? Jak v kontextu spleti těchto ne zcela jasně vymezených pojmů rozumět uvedenému: pro účely své diplomové práce považuji za Roma člověka, který se otevřeně hlásí ke svému romství“ (s. 21)?

Text na s. 34-38 otevírá relativně nové téma a to: vzdělávání jako cesta ze sociálního vyloučení. Jak se tato část textu vztahuje ke vzdělaným Romům, když není jednoznačně doloženo, zda vzdělaní Romové jsou sociálně vyloučení? V textu se také opakovaně objevuje předpoklad: „pokud Romové přistoupí na účast ve vzdělávacím systému, je zde reálná šance, že iniciují vzestupnou sociální mobilitu a vymaní se z komunity a její chudoby“ (s. 21) nebo „mobilní šance jsou koncentrovány ve školách“ (s. 35). Z jakých teoretických východisek uvedená tvrzení pocházejí a jakou roli hrají v celé práci (jsou to přejatá tvrzení, autorčiny předpoklady vyvozené z literatury, či snad vstupní představa, se kterou autorka přistoupila k vlastnímu výzkumu)?

Výsledky empirické práce jsou čtivě podány, ale naprosto chybí dva základní body, které by umožnily adekvátně posoudit metodologickou správnost postupu a tedy i výsledku vlastního výzkumu. Chybí popis výběru výzkumného vzorku a popis postupu analýzy dat. Z posledního odstavce na s. 51, který se jako jediný vztahuje k práci s daty, není zřejmý postup koncipování příběhu, který má prezentovat výsledky výzkumného šetření. S ohledem na uvedené, mohou být výsledky empirického šetření nahlíženy jako „výpisky z rozhovorů“ na vybrané téma.

Z formálního hlediska se v práci vyskytuje mnoho překlepů a dokonce i pravopisné chyby. Kromě toho se v textu objevují odkazy na zdroje, které nejsou standardně citovány v seznamu literatury: např. Dekáda, 2007, Romským, 2009, Varianty, 2002.