oponentský posudek na magisterskou diplomovou práci



Název práce:


Autor/ka práce:

Vedoucí práce:

Oponentka:

               Vliv Henri Bergsona na tvorbu Václava Černého


               Barbora Hebelková

               prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.

               PhDr. Dagmar Pichová, PhD.



1.    Obsahové hodnocení:


Magisterská diplomová práce Barbory Hebelkové si klade za cíl charakterizovat recepci myšlení
Henriho Bergsona v díle Václava Černého. Diplomová práce je rozčleněna podle základních tematických
okruhů, srovnání obou autorů tedy nerespektuje chronologii jejich tvorby. Domnívám se, že tento
postup je vhodně zvolený a zdůrazňuje nejdůležitější témata, která byla obě myslitelům blízká
(svoboda, paměť, čas). V textu je zřetelné samostatné promýšlení jednotlivých problémů, autorka se
neopírá výhradně o sekundární literaturu, nýbrž se snaží nalézt svou vlastní cestu k myšlení
Bergsona i Černého. Zejména si cením pasáží, ve kterých dokázala vysvětlit některé myšlenky Václava
Černého a doplnit jeho ne zcela jasné argumentační postupy na základě odkazů na dílo Henriho
Bergsona (např. na straně 16, kde autorka doplňuje vysvětlení k Černého pojetí svobody jako
vztahu). V těchto pasážích se skutečně jedná o cenný příspěvek ke studiu tvorby Václava Černého.


Je pochopitelné, že se autorka snaží ocenit způsob, jakým Černý aplikoval Bergsonovy myšlenky a
tato její snaha je mi sympatická. V některých případech se ovšem domnívám, že by bylo vhodné
kritické poznámky k Černého recepci rozvinout, například při srovnání Černého a Hrdličkova překladu
Dvou zdrojů morálky a náboženství (str. 43-44).


V některých pasážích je bohužel text diplomové práce matoucí (str. 28: „Již bylo zmíněno, že
doménou vědeckého poznání je svět nehmotný. /.../ Intelekt, svázaný s vědeckým poznáním, tedy
slouží k postihnutí světa hmoty a jeho zákonů /.../.“ Zde se zřejmě jedná o překlep?), či se
dokonce objevují jisté kontradikce (str. 24: „Umělec nás svou intuitivní tvorbou staví před realitu
samotnou, nezatíženou konvencemi ani potřebami. /.../ Umění nezobrazuje realitu takovou, jaká je,
nýbrž ji interpretuje a nabízí pokaždé jiný pohled na skutečnost, shoduje se Černý s Bergsonem.“).
Samozřejmě, že se někdy může jednat o kontradikce vlastní Bergsonovým textům, ale i v těchto
případech by mělo následovat doplňující vysvětlení či komentář.


2.    Formální charakteristika:


Jazyková úroveň práce je velmi dobrá, text příjemně plyne a čtenář není rušen jazykovými
neobratnostmi. Ojedinělé chyby jsou pravděpodobně pouze překlepy (např. str. 9: „kteří působily“,
str. 47: „puzením, která člověka vede“). I když se v českém prostředí objevují obě varianty
skloňování vlastního jména „Henri“, dala bych raději přednost variantě „Henriho“, kterou doporučují
K. Sekvent a D. Šlosar v knize Jak užívat francouzská vlastní jména ve spisovné češtině (2002).

Grafická úprava práce je dobrá.


3.    Připomínky, náměty, otázky k rozpravě:


a. Bergson kritizuje pojmovou (abstraktní) řeč (viz kapitola 3.7). Navzdory svému obraznému jazyku
se však i Bergson snažil vymezit základní pojmy své filozofie, především pojem intuice.
Nepřistupuje takto sám k realitě podle jistého předem připraveného schématu?


b. Na straně 16 autorka připomíná, že Bergson chápe svobodu jako danost. Dále jeho pojetí vymezuje
vůči Sartrovu existencialismu:  „Jenže oproti Sartrovu tvrzení, že člověk je odsouzen ke svobodě a
jen jedinou svobodu nemá: nemůže být nesvoboden, Bergson chápe svobodu jako vztah osoby ke svým
činům.“ Toto vymezení mi není jasné. Chápe-li Bergson svobodu jako danost (a to i když hovoří o
různých stupních svobody), není pak možné tvrdit, že i u Bergsona člověk „nemůže být nesvoboden“?


c. Na straně 44 autorka připomíná dopis, která Černý zaslal Bergsonovi, když jej žádal o souhlas
s překladem Dvou zdrojů morálky a náboženství. Nemá autorka další informace o této korespondenci?


d. Václav Černý na mnoha místech pracuje s Bergsonovými myšlenkami bez odkazů na jeho dílo, někdy
ani nezmíní Bergsonovo jméno. Nejedná se o vědecký plagiát?


4.    Návrh na přijetí/nepřijetí, návrh hodnocení:


Domnívám se, že autorka ve svém textu odvedla kvalitní badatelskou práci. Jedná o velmi dobrou
diplomovou práci, kterou rozhodně doporučuji k obhajobě a navrhuji ji – vzhledem k občasným
nepřesnostem – hodnotit stupněm B.



V Brně dne 5. 1. 2009
              oponentka