Kabinet informačních studií a knihovnictví Ústav české literatury a knihovnictví Filozofická fakulta MU Posudek na diplomovou magisterskou práci Název práce: Postavení mužů v českách knihovnách Studijní obor: Informační studia a knihovnictví Autor práce: Bc. Barbora Bendová Vedoucí práce: Mgr. Věra Jurmanová Volemanová Oponent: Mgr. Ladislava Suchá Předkládaná práce je hodnocena z hledisek: Kritéria hodnocení: Hodnocení A - výborně F - nevyhovující 1. Aktuálnost řešené problematiky A 2. Přístup ke zpracování zadaného tématu D 3. Naplnění cíle práce E 4. Úroveň práce s literaturou a citace literárních pramenů C 5. Struktura práce C 6. Vlastní přínos studenta D 7. Přínos práce pro praxi a originalita závěrů E 8. Úroveň jazykového zpracování a formální úprava B Připomínky, náměty do diskuse při obhajobě práce: Barbora Bendová si pro svou práci zvolila velmi aktuální a zajímavé téma postavení mužů v knihovnách. Z celé práce je vidět, že se autorka tématu věnovala s maximálním nasazením. Hned na úvod bych ráda autorčin výběr tématu velmi ocenila, v českém prostředí nebylo doposud tématu genderovanosti knihovnické profese v odborné literatuře věnována pozornost. Výběrem obtížného a mezioborového tématu si na sebe nicméně Barbora Bendová nastražila hned několik pastí, se kterými se jí nepodařilo zcela vypořádat. Pastí číslo jedna je nedostatečné teoretické ukotvení práce. Hned v úvodu práce se dozvídáme, že teoretický základ práce tvoří poznatky z oboru gender studies (s. 5). Autorce se ale nepodařilo dostatečně reflektovat, že gender studies nejsou jednou teorií (ačkoliv v kapitole 1.1 naznačuje, že pohledů na gender je více), že jsou naopak velice bohatým oborem, v rámci kterého by našla řadu (často spolu nesouhlasících) teorií, které by mohla použít pro uchopení svého tématu. Píše-li však autorka, že zkoumá muže-knihovníky z pohledu gender studies, je to jakoby zkoumala knihy nebo klasifikační systémy z hlediska knihovnictví ­ v rámci samotného oboru lze nalézt celou řadu teoretických přístupů, které by ji mohly vést. To, že autorka nenašla odpovídající teorii či teorie, pomocí kterých by úspěšně uchopila své téma, je především důsledkem práce se zdroji (především v první kapitole). V celé kapitole 1 jsou pouze odborné monografie z oboru gender studies, přičem dvě z nich jsou základními (úvodními) učebnicemi v oboru. Ostatní zdroje tvoří především brožury a příručky občanských sdružení a obecně prospěšných společností (Gender Studies, o.s., Otevřená společnost, o.p.s. a další) - tedy zdroje v kontextu magisterské práce ne zcela vhodné. Je škoda, že autorka při studiu odborných zdrojů nepokročila dál k teoriím, které se přímo věnují tématům genderové segregace pracovního trhu a přímo problematice mužů v ženských profesích1 . Jediným teoretickým konceptem, který autorka používá napříč celou svou prací, je tzv. tokenismus (zde čerpá autorka z textu A. Křížkové), tento koncept však v kontextu práce nemá dostatečný vysvětlovací potenciál (může nanejvýš vysvětlit, proč si autorka zvolila toto téma). To však autorce nebrání, aby jej hojně využívala pro ,,vysvětlení" nejrůznějších problémů (např. ,,to, že jsou muži častěji diskriminováni z jiných důvodů než přímo na základě jejich pohlaví, je partně způsobeno jejich pozicí tokenů", s. 75). Nejzávažnějším důsledkem povrchnějšího zpracování teoretické části je poté to, že autorka staví celou svou práci na poměrně vratkých předpokladech ­ zejména na celým textem se linoucím východisku, že knihovnická profese je oblastí ,,dominovanou ženami" (s. 6, 30, 39, 70 a dále)2 . Co přesně tato dominance znamená, by autorka mohla dovysvětlit. Domnívám se, že hovořit o ženské dominanci v oboru (ve kterém např. existují výrazné mzdové rozdíly ve prospěch mužů) není zcela adekvátní. Znatelně lépe zpracovaná (co se týče prace se zdroji) je kapitola 2, kde se autorce podařilo najít řadu relevantních článků z oboru. V této kapitole autorka nabízí velké množství informací, výsledků studií atd. Absence nějakého širšího teoretického rámce v nich ale velmi stěžuje orientaci a autorce znemožňuje vystavit jasnější argumentaci. Pastí číslo dvě je poměrně široký záběr témat. Autorka si hned na počátku (s. 6) klade několik otázek, kterým by se chtěla ve své práci věnovat. Proč je mužů v knihovnách tak málo? Jaké je jejich postavení? Jsou terčem nějakého diskriminačního jednání? Jak se k mužům knihovníkům staví veřejnost? Jak se cítí v prostředí dominovaném ženami? Jak se k nim staví kolegyně a vedoucí knihoven? V teoretické části se však nepodařilo většinu otázek zpracovat do hloubky. Např. otázce diskriminace se autorka v prvních dvou kapitolách věnuje celkem na 14 stránkách, tedy ve značné části textu. Ilustrací nevhodné volby zdrojů je, že samotnou definici diskriminace autorka přebírá z webových stránek Českého svazu mužů (s. 31). Dále v teoretické části přináší poměrně dlouhý výčet legislativních opatření, se kterým ale již dále nepracuje. Z teoretické části ani z výzkumu poté není patrné, co přesně autorka za diskriminaci považuje (tedy jak by ji operacionalizovala). V praktické části se Barbora Bendová s druhou pastí vypořádává velice správně tím, že svůj výzkum koncipuje jako kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod. Tím si ale na sebe paradoxně nastražila past třetí spočívající v obtížnosti tohoto úkolu. Celkem autorka realizovala 3 výzkumy ­ kvantitativní výzkum v knihovnách zabávající se genderovou strukturou knihoven a politikou zaměstnanosti, kvantitativní výzkum zabývající se genderovou strukturou studentů oboru a kvalitativní výzkum zaměřující se na subjektivní názory a vnímání situace samotnými muži-knihovníky. Bohužel ani jeden z ambiciózních výzkumů se autorce nepodařilo zpracovat skutečně kvalitně. V této souvislosti se nabízí úvaha, zda by nebylo lepší zůstat více při zemi a např. se zaměřit na sekundární analýzu již existujících a sebraných dat. Zejména existující studie Richtera, Houškové a Hejhálkové (2005) skrývá ještě velký potenciál pro genderovou analýzu ­ datový soubor řadu potřebných dat obsahuje, pouze by bylo nutné sledovat nové vztahy mezi proměnnými (za předpokladu, že by autoři byli ochotni datový soubor poskytnout). V kvantitativní části výzkumu mám výhrady zejména ke konstrukci otázek v dotazníku, které jsou ne vždy položeny jednoznačně a často není jasné, co jimi autorka sleduje. V interpretaci výsledků 1 Pokud by se autorka chtěla věnovat tématu dále, doporučuji pro přehled relevantních přístupů např. Simpson R. ( 2005): Men in non-traditional occupations: career entry, career orientation and experience of role strain. Gender Work & Organization; 12: 363-380. 2 Je rozdíl, pokud autorka o knihovnictví mluví jako feminizované profesi (s. 102) a profesi dominované ženami. Druhé určitě nevyplývá z prvního. opět nezasazuje svá zjištění do širšího teoretického rámce. Nejslabším místem praktické části je ale výzkum kvalitativní. Vedle toho, že autorka v práci neprozrazuje, jakou metodou své rozhovory analyzovala, je poměrně nepodařená interpretace výzkumu. Je naprosto nepřípustné, aby výsledky kvalitativních rozhovorů s 10 respondenty byly zpracovávány jako výsledky kvantitativních výzkumů ­ tedy aby autorka generalizovala zjištěné skutečnosti (s. 96­98). Potenciál kvalitativního výzkumu (tedy např. zjistit motivaci mužů k práci v tomto oboru, případně poodhalit principy vzniku a udržování nerovností ­ např. tzv. skleněného výtahu) se jí nepodařilo využít. V závěru autorka shrnuje výsledky své práce, je však patrné, že se jí samotné zcela nepodařilo vyhnout stereotypům a očekáváním spjatým s mužskými a ženskými rolemi. Její argumentace se tak točí v kruhu: knihovnictví je profese s nízkou prestiží a nižším platovým ohodnocením, je potřeba zapojit do oboru muže, aby se zvýšila prestiž, mzdy a celý obor se inovoval (,,Zvedlo by to prestiž oboru a vylepšilo pohled veřejnosti na obor. V neposlední řadě by to byl i přínos pro rozvoj oboru", s. 77). Se zapojením mužů do oboru autorka spojuje zejména informační a komunikační technologie. Přitom právě na těchto pozicích již muži v knihovních pracují (a podle autorčina výzkumu jsou zde zastoupeni výrazně více, než ženy). Kde přesně je tedy podle autorky problém? Proč autorka nezdůrazňuje potřebu zapojit muže např. do referenčních služeb? To, jak obtížně se s těmito paradoxy autorka vyrovnává, pramení zejména opět z nedostatečně propracoveného teoretického rámce. Dále mám k práci tyto dílčí výtky: * Autorka vychází při popisu rozvoje genderové identity (s. 13­14) z přístupů navazujících na Nancy Chodorow (a pravděpodobně přebraných z knihy Elisabeth Badinter). Neuvádí ale zdroj, předkládá toto vysvětlení bylo všeobecné tvrzení nebo fakt. * Autorka se v některých pasážích uchyluje k tvrzením typu 'vědci zjistili, že', aniž by je dokladovala zdroji (např. ,,Novodobé výzkumy prokazují, že fyziologie a snad i myšlení mužů a žen se sice odlišuje, ...", s. 23, ,,Výzkumy však ukazují opak...", s. 25). Někdy není v jejím textu patrné, zda odkazuje na pohlavní nebo genderové rozdíly. * Tabulka na s. 26 není správně interpretována ­ preference dle pohlaví se liší zejména v aspektu možností vést tým spolupracovníků a v aspektu příjmů. * Autorka na s. 30 píše, že pokud ,,ať už muži nebo ženy vstoupí do prostředí, které je dominováno opačným pohlavím, dostává (sic) se do značně nevýhodné pozice". Autorka by mohla dovysvětlit, zda jsou tyto situace srovnatelné a čím se případně mohou lišit (ženy v mužských, resp. muži v ženských profesích). * V některých pasážích autorka nechává prostor svým úvahám 'jak by to mělo být', případně 'jak to je' (,, (...) pedagogové si jsou tohoto faktu vědomi", s.40, ,,obraz knihoven, který si společnost stále drží, je negativní", s. 54), které by se hodilo lépe argumentačně podpořit. Celkově je nicméně nutné na práci ocenit zejména výběr tématu a to, že autorka posbírala do jedné práce řadu existujících informací o genderové struktuře a problematice žen a mužů v knihovnách. Velice pozitivně hodnotím i to, že se zaměřuje právě na muže v profesi. Podařilo se jí v práci pojmenovat také některé další trendy, kterým v české odborné literatuře nebyl věnován prostor3 . Kvalitu práce nicméně snižuje zejména její velmi ambiciózní záběr, který autorka nedokázala zcela pokrýt. 3 Např. střet knihovnického a informačního zaměření oboru jako střet mužské a ženské 'kultury' (s. 58). Pokud by se autorka o toto téma chtěla zajímat dále, doporučuji např. články Olson, Hope A. (2004). The ubiquitous hierarchy: An army to overcome the threat of a mob. Library Trends, 52(3): 604-616, Bertram, Sheila, and Hope Olson. (October 15, 1996). Culture clash. Library Journal 121(17): 36­37. Vyjádření a návrh klasifikace: Diplomová práce je cenná zejména výběrem tématu, autorka píše odpovídajícím stylem, práce téměř neobsahuje gramatické či stylistické chyby. Hodnocení práce ale snižuje zejména nenaplnění příliš ambiciózního cíle práce. Práci doporučuji v závislosti na obhajobě hodnotit stupněm D­E. Datum: 5. září 2009 Podpis Mgr. Ladislava Suchá