MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví Analýza a komparace knihoven vybraných soukromých a veřejných vysokých škol Bakalářská diplomová práce Autor práce: Michal Škop Vedoucí práce: Mgr. Adéla Dilhofová Brno 2007 Bibliografický záznam ŠKOP, Michal. Analýza a komparace knihoven vybraných soukromých a veřejných vysokých škol. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2007. 74 s., 12 s. příloh. Vedoucí diplomové práce Mgr. Adéla Dilhofová. Anotace Diplomová práce „Analýza a komparace knihoven vybraných soukromých a veřejných vysokých škol“ se zaměřuje na zjištění oblastí, ve kterých se pozorované knihovny výrazně odlišují. První část práce přináší obecný přehled o současné situaci vysokoškolských knihoven v České republice. Tyto kapitoly pojednávají o funkcích a posláních vysokoškolských knihoven, legislativních předpisech upravující jejich činnost a organizacích, ve kterých se mohou sdružovat. Jádrem práce je druhá část, ve které jsou prezentovány výsledky provedeného výzkumu. Pro výzkum byly vybráni čtyři respondenti – dva od každého z výše uvedených typů knihoven. Výzkum byl veden formou dotazníkového řízení a je zaměřen na následující oblasti: služby, knihovní fond, odbornost zaměstnanců, elektronické informační zdroje a technické vybavení knihoven. Annotation The diploma thesis „Analytical and comparative study of libraries at selected private and public universities“ focuses on identification of areas in which the observed libraries differ most. The first part of the work gives a general overview of the current situation in Czech university libraries. These chapters cover the role of university libraries and the legislature that governs their activities. The second, most important part, presents the results of the research study. Data used in the study, come from four libraries belonging to both of the above mentioned library types. The study used questionnaires and focused on the following areas: services, book collections, employee professional expertise, electronic information sources and library equipment. Klíčová slova vysokoškolské knihovny, veřejné vysoké školy, soukromé vysoké školy, Česká republika, výzkum, knihovnické a informační služby, knihovní fondy, zaměstnanci knihoven, elektronické informační zdroje, počítačové vybavení Keywords academic libraries, public universities, private univesities, Czech Republic, research, information services, library collections, library personnel, electronic resources, library computerization Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům. Brně dne 17. listopadu 2006 Michal Škop Poděkování Děkuji vedoucímu práce Mgr. Adéle Dilhofové za cenné rady a odborné vedení při zpracovávání této práce. Rád bych také poděkoval všem respondentům za jejich vstřícnost při zodpovídání dotazníků. Obsah: Úvod.. 7 1. Obecné charakteristika situace vysokoškolských knihoven.. 9 1.1. Poslání a funkce vysokoškolských knihoven.. 9 1.2. Právní předpisy vztahující se k činnosti vysokoškolských knihoven 10 1.2.1. Knihovní zákon. 10 1.2.2. Zákon o vysokých školách. 12 1.2.3. Autorský zákon a jeho novelizace. 13 1.2.4. Další legislativa. 13 1.3. Organizace. 14 2. Výzkum... 17 2.1. Prostředí a podmínky výzkumu.. 17 2.2. Charakteristika knihoven zahrnutých do výzkumu.. 19 2.2.1. Útvar vědeckých informací Podnikatelské fakulty VUT. 19 2.2.2. Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty MU.. 20 2.2.3. Knihovna Rašínovy vysoké školy. 21 2.2.4. Knihovna Akademie STING.. 22 2.3. Cíle výzkumu.. 22 2.4. Hypotézy.. 22 2.5. Metodika.. 23 2.6. Výsledky výzkumu.. 24 2.6.1. Služby. 24 2.6.2. Knihovní fond. 45 2.6.3. Odbornost zaměstnanců. 50 2.6.4. Elektronické informační zdroje. 53 2.6.5. Technické vybavení knihovny. 58 2.7. Průzkum spokojenosti uživatelů knihoven.. 63 2.7.1. Služby. 63 2.7.2. Knihovní fond. 64 2.7.3. Technické vybavení 64 2.7.4. Elektronické informační zdroje. 65 2.7.5. Shrnutí 65 Závěr.. 66 Použitá literatura.. 69 Seznam příloh.. 75 Přílohy.. 76 Úvod Cílem této práce je analyzovat a porovnat knihovny vybraných veřejných a soukromých vysokých škol (dále jen VVŠ a SVŠ). V době, kdy píši tuto práci, je na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy evidováno 25 veřejných[1] a 39 soukromých vysokých škol.[2] Podle některých tvrzení plní SVŠ v České republice spíše funkci jakési „druhé šance“, tzn. když není uchazeč přijat na VVŠ, na SVŠ má vždy šanci, jen si bude muset připlatit.[3] Přesto jsou to státem uznané vzdělávací instituce s akreditovanými obory a knihovny jsou jejich nedílnou součástí. Proto považuji toto srovnání nejen za zajímavé, ale také za přínosné – zaprvé proto, že jsem nenašel žádnou práci, která by se tomuto problému přímo věnovala, a také proto, že může sloužit jako podklad pro případný rozvoj samotným knihovnám. V úvodní, teoretické části definuji předpokládané poslání a funkce vysokoškolských knihoven. Dále se budu věnovat platným legislativním předpisům vztahujícím se k činnosti knihoven – zejména Knihovnímu zákonu a jeho sporným místům. Pojednáno zde bude také o organizacích sdružujících vysokoškolské knihovny a knihovníky. Zvýšená pozornost přitom bude věnována aktivitám Asociace knihoven vysokých škol České republiky (AKVŠ). V druhé části se pak budu věnovat samotnému výzkumu a vyhodnocování získaných informací. Srovnávat budu dvě knihovny VVŠ a dvě knihovny SVŠ – hlediska jejich výběru uvedu níže. Vzhledem k tomu, že knihovny VVŠ mají delší tradici, lze přepokládat, že v oblasti knihovnických a informačních služeb budou lépe rozvinuty. Stěžejní kapitola Výzkum, která přinese podrobnou analýzu služeb, knihovních fondů, odbornosti zaměstnanců atd., ukáže, zda byl tento předpoklad oprávněný, či nikoliv. Závěrem celé této práce bude komplexní shrnutí nejdůležitějších zjištění, které bude obsahovat i případně návrhy na odstranění zjištěných problémů. Pro zpracování tohoto tématu jsem zvolil výzkum, protože bylo nutné získat určitá data a informace z praxe knihoven. Tyto informace budou uvedeny v druhé části práce, kde budou také analyzovány a použity ke srovnávání. Podrobnosti týkající se prostředí, podmínek, hypotéz a metodiky výzkumu, budou uvedeny v úvodu druhé části této práce. Než jsem přistoupil k samotnému výzkumu, seznámil jsem se z legislativními dokumenty a knižními a časopiseckými texty, které se vztahují k mnou popisovanému tématu. Jedná se především o texty Barbory Ramajzlové, zakladatelky a současné předsedkyně AKVŠ, a diplomovou práci „Knihovny českých vysokých škol se zaměřením na knihovny Jihočeské univerzity“[4]. Dále jsem prostudoval dokumenty různých organizací (zejména AKVŠ), abych se lépe obeznámil s aktuální situací a řešenými problémy. Pro výzkum budu data získávat formou dotazníků – ty budou určeny vedoucím knihoven, resp. jejich zástupcům - a prostřednictvím rozhovorů, ve kterých prodiskutuji případné nejasnosti. Druhý, doplňující výzkum, zabývající se spokojeností uživatelů knihoven, bude veden formou rozhovoru. Nepostradatelným zdrojem informací budou samozřejmě roční výkazy knihoven a výroční zprávy vysokých škol. Všechny prameny použité v této práci budou na příslušných místech citovány podle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. 1. Obecné charakteristika situace vysokoškolských knihoven 1.1. Poslání a funkce vysokoškolských knihoven Základním posláním všech vysokoškolských knihoven je informační zabezpečení studia a vědecké a výzkumné činnosti. To se lze také dočíst - v různých nuancích - ve většině jejich knihovních řádů. Povinnost informačního zabezpečení ostatně vyplývá ze Zákona o vysokých školách, část osmá – Akreditace, § 79 odst. 1, ve kterém jsou shrnuty obsahové náležitosti písemné žádosti vysoké školy o akreditaci studijního programu. Pod bodem d) jsou zde uvedeny „doklady o personálním, finančním, materiálním a technickém a informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia“.[5] Od ostatních veřejných knihoven se vysokoškolské knihovny odlišují zejména odborným zaměřením svého fondu a specifickou profilací uživatelů. Jako poslání vysokoškolských knihoven lze chápat také závazky, které mají společné s ostatními knihovnami – např. zajištění kvalitního a pestrého fondu, vytvářená podmínek pro inovační procesy, zkoumání informačních potřeb uživatelů a vzbuzování jejich zájmu o získávání a využívaní poznatků z knihovního fondu[6] a s tím související informační výchova, které se později budu věnovat podrobněji. Dále sem patří propagace knihovny (např. webová prezentace) či sledování trendů v oblasti informačních technologií. Pro vysokoškolské knihovny je pak specifickým posláním účast na akvizičních konsorciích a získávání finančních prostředků (např. na fulltextové elektronické informační zdroje). 1.2. Právní předpisy vztahující se k činnosti vysokoškolských knihoven Tento oddíl poslouží jako krátký exkurs do legislativní oblasti. Popíši zde zákony, které se nějakým způsobem dotýkají činnosti vysokoškolských knihoven.. 1.2.1. Knihovní zákon[7] Tento zákon upravuje činnost a služby knihoven. Zaměřím se na pasáže, které se pro vysokoškolské knihovny jeví jako problematické. Zákon se vztahuje na všechny knihovny, které jsou zapsány v Evidenci knihoven (§ 5 - 8) na Ministerstvu kultury ČR. Zapsání do této evidence přináší knihovnám především následující výhody: 1. možnost čerpat dotace z veřejných prostředků 2. možnost využít při revizi knihovního fondu výjimky ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (§ 16 knihovního zákona) 3. možnost využít Národní knihovnu ČR jako zástupce při vyjednávání s kolektivními správci autorských práv[8] Ke Knihovnímu zákonu se dále váže vyhláška 88/2002 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Ta stanoví podmínky poskytování meziknihovních výpůjčních služeb, podrobnosti k vedení evidence a náležitosti zápisu o výsledku revize knihovního fondu. Knihovní zákon definuje systém (§ 3) a druhy (§ 9 - 13) knihoven. Každá knihovna, která se chce do evidence přihlásit, si musí vybrat dle svého zaměření a činností příslušnou kategorii v systému knihoven. Jasně danou typologii má 17 knihoven – těm § 9 až 11 ukládá jejich povinnosti a definuje tak rámec jejich činnosti.[9] Jsou to tyto knihovny: Národní knihovna, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně a 14 krajských knihoven. Na všechny ostatní knihovny poté zbývají dvě kategorie definované § 12 a 13 - základní a specializovaná knihovna. Tato práce se věnuje vysokoškolským knihovnám, kterým však ani jedna z těchto možností nevyhovuje. K tomuto problému existují dva přístupy – oba zde popíši. Prvním je přístup vysokoškolských knihoven, resp. AKVŠ. Zástupci této organizace tvrdí, že kategorizace nerespektuje důležitá specifika vysokoškolských knihoven, např. jejich jedinečnou organizační strukturu. Dalším specifikem VŠ knihoven je poddimenzování personálních kapacit: ve VŠ knihovnách se můžeme setkat i s tím, že vedoucí knihovny obsluhuje také výpůjční pult. Těžko si pak představit, jak si může osoba takto vytížená najít ještě čas a sílu na práci v profesních spolcích.[10] Proto je pro vysokoškolské knihovny problematické plnit funkce specializované knihovny, tak jak jsou definovány v § 4 Knihovního zákona. Definice „základní knihovny“ je na druhou stranu příliš vágní a „naprosto neodpovídá jejich významu podle objemu fondů, počtu uživatelů a spektra poskytovaných služeb“.[11] Dalším problém, který PhDr. Ramajzlová uvádí, je sama skutečnost, že knihovna je "jen" jednou z organizačních složek VŠ a jako taková bývá často přehlížena. Místopředsedkyně AKVŠ Iva Prochásková se v rozhovoru[12] pro elektronický časopis Ikaros k problému typologie knihoven a požadovaným změnám Knihovního zákona vyjádřila v tom smyslu, že se (AKVŠ) zasazuje o novelizaci knihovního zákona, protože nesprávně definuje prvky Národního systému knihoven, jejich hlavní funkce a vzájemné vazby. Požaduje tedy doplnění prvního odstavce § 3 (Systém knihoven) o vysokoškolskou knihovnu, případně jiné další druhy knihoven, kterým současná kategorizace nevyhovuje. Z tohoto dále vyplývá potřeba změn v §§ 9-13 (Druhy knihoven), navrhováno je doplnění § 14, který by vymezoval funkce vysokoškolských knihoven. Zástupcem druhého, odlišného přístupu k tomuto problému je Vít Richter (Národní knihovna), předseda Ústřední knihovnické rady ČR. Podle něj kategorie „Základní knihovna“ musí vyhovovat všem knihovnám, které poskytují veřejné knihovnické a informační služby. Pokud plní i jiné funkce (např. metodické, koordinační, vzdělávací, výzkumné, regionální), zařadí se do jedné ze zbývajících tří kategorií. Knihovní zákon se příliš vysokoškolskými knihovnami nezabývá, protože definuje služby pouze pro uživatele z řad široké veřejnosti. Ti tvoří pouze malou část z celkového počtu uživatelů vysokoškolských knihoven. PhDr. Richter navrhuje AKVŠ, aby se navrhovanými změnami snažila novelizovat spíše zákon vysokoškolský.[13] Z výše uvedeného je zřejmé, že situace je značně složitá a řešení není tak jednoznačné. Stále tedy zůstává otázkou, zda a v rámci jakého legislativního předpisu budou upraveny záležitosti související s vysokoškolskými knihovnami. ^ 1.2.2. Zákon o vysokých školách[14] V současném platném znění se Zákon o vysokých školách přímo knihovnám jako takovým nevěnuje. § 39 vyjmenovává obsahové náležitosti žádosti o udělení státního souhlasu, který opravňuje právnické osoby působit jako soukromé vysoké školy. Mezi nimi je „informační zajištění činnosti soukromé vysoké školy“. V § 79 jsou pak pouze popsány podmínky k udělení akreditace, mezi nimiž je i potřeba řádného zajištění výuky. Soukromých škol se pak týká také § 39 – Státní souhlas. Ve výčtu obsahových náležitostí žádosti o udělení státního souhlasu (odst. 4) je uvedena povinnost uvést údaje o informačním zajištění činnosti soukromé vysoké školy. 1.2.3. Autorský zákon[15] a jeho novelizace[16] K působnosti knihoven vysokých škol se samozřejmě vztahuje i v nedávné době novelizovaný Autorský zákon. Novelizace větší části souvisí s harmonizací české legislativy se směrnicemi Evropské unie. K činnostem knihoven se vztahuje zvláště § 37 zák. č. 216/2006 „Knihovní licence“, který upravuje bezúplatné způsoby užití autorského díla. V odst. 2 § 37 jsou pak mezi subjekty, které nemusí autorům platit odměny, jmenovány také knihovny vysokých škol. Odst. 1, písm. d) umožňuje prezenční půjčování obhájených diplomových, rigorózních, disertačních a habilitačních prací výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia. Novinkou je také kolektivní správa licencí. Pro vysokoškolské knihovny je pak podstatná část týkající se poskytovaní rozmnoženin, zpřístupňování a půjčování autorského díla.[17] 1.2.4. Další legislativa Knihovny vysokých škol často obstarávají část agendy spojenou s ediční činností školy. Mám zde na mysli především rozesílání tzv. povinných výtisků, ohlašovací povinnost apod. Při tom se musí řídit zákonem č. 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích a zákonem č.46/2000 Sb. o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). Zákon o státní statistické službě (89/1995 Sb.) stanoví povinnost pravidelně (jednou za kalendářní rok) odesílat Roční výkaz o vysokoškolské knihovně. Tyto výkazy byly jedním z hlavních zdrojů pro výzkum spojený s touto prací. Ve výčtu základních legislativních dokumentů upravujících působnost knihoven nemůžeme vynechat ani Listinu základních práv a svobod, především pak část „Politická práva“. Jedním z nich je svoboda projevu a právo na informace. Na závěr tohoto výčtu dodejme zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů a zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. 1.3. Organizace Celospolečenské změny související s rokem 1989 se nutně musely promítnout i do oblasti knihovnictví. Vysokoškolské knihovny se postupně začaly otvírat veřejnosti. V roce 1994 vznikla Pracovní komise pro vysokoškolské knihovny Rady vysokých škol – jako vůbec první zastřešující orgán, který se snažil upozorňovat na důležité postavení knihovny na vysoké škole. Po několika letech se však tato forma spolupráce ukázala jako nevyhovující, a proto bylo nutné hledat jiné řešení. Záměr ustanovit Asociaci knihoven vysokých škol ČR (dále jen AKVŠ) byl poprvé veřejně projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999. Jedním z hlavních cílů bylo vytvořit institucionální základnu vysokoškolských knihoven, která by zastupovala jejich zájmy. V roce 2001 tuto myšlenku podpořilo i vedení vysokých škol. Zakládajícími členy se stalo 21 (z celkového počtu 24) veřejných vysokých škol. Na domovské stránce AKVŠ najdeme tyto základní programové cíle: · zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému, · hájit a prosazovat zájmy vysokoškolských knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů, · vytvořit základnu pro spolupráci (rozvoj, vzdělávání, zvyšování kvality, řešení odborných problémů apod.) na národní i mezinárodní úrovni.[18] Aktivity AKVŠ jsou rozděleny mezi jednotlivé komise: · Odborná komise pro informační výchovu a informační gramotnost na vysokých školách · Odborná komise pro elektronické informační zdroje · Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací Po AKVŠ zde nemohu opomenout zmínit méně formální Klub vysokoškolských knihovníků (součást Svaz knihovníků a informačních pracovníku - SKIP), jehož hlavní cíle jsou například: · výměna názorů týkajících se řešení aktuálních problémů · výraznější zapojení vysokoškolských knihovníků do národní knihovnické komunity a upozorňování na jejich specifické postavení · regionální spolupráce knihoven Podněty Klubu pak řeší jak SKIP (záležitosti týkající se všech knihoven), tak i AKVŠ (zvláště záležitosti týkající se postavení knihoven na vysokých školách). Klub s AKVŠ samozřejmě spolupracuje: např. Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací byla založena právě na základě iniciativy Klubu, který se této problematice věnoval od roku 2003. Nezmínil jsem se ještě o Ústřední knihovnické radě ČR[19], poradním orgánu ministra kultury pro oblast knihovnických a informačních služeb, knihovnictví a knihoven. Ta je např. autorem Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004-2010 nebo doporučení k meziknihovním službám.[20] Výše uvedené spolky se týkají výhradně knihoven VVŠ. Zjistil jsem, že mezi členy AKVŠ není ani jedna soukromá škola, přestože jim v tom stanovy této organizace nebrání. Členy se nemohou stát pouze státní VŠ (Univerzita obrany a Policejní akademie), protože se nemohou sdružovat podle § 20f občanského zákoníku. 2. Výzkum Po obecnějším, teoretickém úvodu se dostáváme k nosné části této práce. Zde se již budu zabývat konkrétními vysokoškolskými knihovnami, které v úvodu stručně představím. Prezentované výsledky výzkumu jsou rozděleny do pěti tematických skupin: · služby · knihovní fond · odbornost zaměstnanců · elektronické informační zdroje · technické vybavení Toto členění odpovídá původní struktuře dotazníků, které jsem pro získávání dat používal (viz přílohy č. 1 a 2). Každá kapitola, popisující jednu z výše uvedených oblastí, bude obsahat stručný teoretický úvod, zakončena pak bude shrnutím nejdůležitějších závěrů a ověřením platnosti hypotéz. Hlavní výzkum bude doplněn průzkumem spokojenosti uživatelů knihoven. Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty MU, jedna ze zkoumaných knihoven, má na svých stránkách vystaveno vyhodnocení „ankety ke knihovním službám“.[21] Tento dokument, zvláště pak jeho závěrečná část „Fakta – plány – mýty – komentáře“, jsou zdrojem podrobných informací, např. o systému nákupu knih, důvodech k blokování webových stránek nebo o uživatelské spokojenosti. Tyto informace použiji v částech práce věnujících se daným oblastem. 2.1. Prostředí a podmínky výzkumu Do toho výzkumu byly zahrnuty čtyři vysokoškolské knihovny: 1. Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity (dále jen SVI ESF MU) 2. Útvar vědeckých informací – knihovna Podnikatelské fakulty Vysokého učení technického v Brně (dále jen ÚVI PF VUT ) 3. knihovna Rašínovy vysoké školy, s.r.o. (dále jen RAŠÍN) 4. knihovna Akademie STING, o.p.s., soukromé vysoké školy v Brně (dále jen STING) Hlavní kritéria pro výběr respondentů do výzkumu byla následující: · knihovny vysokých škol s ekonomicko-manažerským programovým zaměřením · knihovny nacházející se v Brně · knihovny dvou soukromých a dvou veřejných vysokých škol Všechny čtyři knihovny jsou součástí vysokých škol, resp. fakult, jejichž programové zaměření je ekonomicko-manažerského typu. Mělo by se tedy jednat o knihovny, které mají společné minimálně obsahové zaměření knihovního fondu. Již před provedením samotného výzkumu jsem si uvědomoval některé rozdíly mezi soukromými a veřejnými školami. Tím nejdůležitějším je skutečnost, že soukromé vysoké školství je u nás stále teprve v počátcích. Obě knihovny soukromých vysokých škol mají za sebou teprve velice krátkou existenci. Právě z tohoto důvodu – management soukromých vysokých škol řeší spíš zásadní existenční problémy - lze očekávat, že zde nebude optimálně fungující knihovna prioritou. Od výše uvedeného se odvíjí jistá problematičnost tohoto výzkumu – zda vůbec lze srovnávat dvě velmi různorodé entity, vývojově tak vzdálené. Knihovny obou typů škol by však měly plnit stejné, resp. podobné funkce. Dá se však očekávat, že největší rozdíly budou např. v počtu uživatelů nebo v počtu knihovních jednotek. Také z tohoto důvodu bude největší část výzkumu věnována knihovnickým a informačních službám. 2.2. Charakteristika knihoven zahrnutých do výzkumu Tato kapitola bude obsahovat stručnou charakteristiku jednotlivých knihoven zahrnutých do tohoto výzkumu. Podrobnější informace, např. rozsah fondu a služeb, provozní doba atd., budou zahrnuty v části „Výsledky výzkumu“. Charakteristika samotných vysokých škol není předmětem této práce. 2.2.1. Útvar vědeckých informací Podnikatelské fakulty VUT Útvar vědeckých informací (Fakultní knihovna) Vysoké učení technické v Brně Podnikatelská fakulta Útvar vědeckých informací Kolejní 2906/4 612 00 Brno Vedoucí knihovny: Iva Poslušná http://www.fbm.vutbr.cz/fp.asp?jazyk=c&xID=3&id_=180 Podnikatelská fakulta VUT v Brně, společně s ÚVI, byla zřízena v roce 1992. Knihovna je součástí širšího organizačního schématu – systém knihoven VUT se skládá z jedné Ústřední knihovny, čtyř fakultních, tří areálových knihoven a Knihovnického informačního centra VUT na Stavební fakultě. Systém knihoven VUT je zapsán v Evidenci knihoven [22]. Protože se jedná o centralizovanou strukturu, zaměříme se krátce na Ústřední knihovny VUT a její hlavní funkce: · shromažďování a zpřístupňování mezioborové technické literatury · akvizice zahraniční literatury · informační výchova · poradenské služby pro ostatní knihovny VUT · navrhování a realizace automatizovaných knihovnických agend[23] ÚVI PF VUT se sice ve svém Knihovním řádu prezentuje jako účelové pracoviště fakulty, jehož posláním je informační zabezpečení studia a vědecké a výzkumné činnosti na FP VUT, přesto nabízí veřejné knihovnické a informační služby dle zákona č. 257/2001 i externím uživatelům (viz bod C v části Služby). 2.2.2. Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty MU Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulta MU Lipová 41a 602 00 Brno Vedoucí knihovny: Jaroslav Nekuda http://www.econ.muni.cz/svi/ SVI ESF MU vzniklo společně s fakultou v roce 1991. ESF byla šestou založenou fakultou MU. Na svých webových stránkách se sama charakterizuje jako „moderní vysokoškolská knihovna s přímým přístupem ke knihovnímu fondu a s integrovanými elektronickými a multimediálními zdroji informací“.[24] Knihovna má bezbariérový přístup. Z názvu již vyplývá, že SVI ESF MU je ústřední knihovnou Ekonomicko-správní fakulty MU. Tato ústřední fakultní knihovna má pouze jednu dílčí knihovnu – jedná se o pobočku v Telči[25], sloužící posluchačům kombinovaného a distančního vzdělávání, kteří se vzdělávají v Univerzitním centru Telč při MU. Na specifika této pobočky nebyl v tomto výzkumu brán zřetel. Masarykova univerzita ústřední knihovnu všech fakultních knihoven nemá. Prostřednictvím Knihovnicko-informačního centra MU[26] se zde však daří procesy koordinovat a od školního roku 2005/2006 funguje jednotný systém knihoven. Pro všechny fakultní knihovny existuje jeden společný Knihovní řád[27], jednotlivé knihovny pak mají svůj provozní řád. Společný Knihovní řád sjednocuje přístup knihoven zejména v následujících oblastech: registrace uživatelů, rovný přístup ke knihovním službám, výpůjční parametry, sankční poplatky a zavádění nových, zejména elektronických služeb.[28] 2.2.3. Knihovna Rašínovy vysoké školy Rašínova vysoká škola s.r.o. Hudcova 78 612 00 Brno http://www.ravys.cz/ Zvláště tato knihovna dává vyniknout rozdílu, o kterém jsem se již několikrát zmínil, totiž nepoměru v délce fungování veřejných a soukromých vysokých škol. Soukromá Rašínova vysoká škola byla založena teprve v roce 2004 a používat zde označení knihovna není ani zcela přesné – nemá zatím knihovní řád ani zaměstnance na plný úvazek. Nicméně Ústavu pro informace ve vzdělávání zasílá Roční výkaz o knihovně. Také proto, že poskytuje základní knihovnické služby, rozhodl jsem se ji do tohoto výzkumu zařadit. I ve Výroční zprávě Rabínovy vysoké školy za rok 2005 je uvedeno, že se knihovna teprve buduje a že zatím neposkytuje elektronické služby.[29] 2.2.4. Knihovna Akademie STING Akademie STING Stromovka 1 637 00 Brno http://www.sting.cz/ Knihovna, resp. Akademie Sting, vznikla v roce 2001. Od roku 2005 se zde používá automatizovaný knihovní systém. V knihovně jsou umístěny počítače, na kterých si lze přehrát audiovizuální záznamy přednášek a seminářů, kterých se škola zúčastňuje.[30] Stejně jako v knihovně RAŠÍN ani zde nepracuje jediný knihovník s odborným vzděláním. 2.3. Cíle výzkumu Cílem tohoto výzkumu je zjistit, zda mezi vybranými knihovnami veřejných a soukromých vysokých škol existují výraznější rozdíly, resp. v jakých oblastech knihovnicko-informační činnosti se tyto rozdíly vyskytují. 2.4. Hypotézy Nedomnívám se, že by výzkum a jeho výsledky mohl poukázat na nějaké propastné rozdíly. Přesto předpokládám, že v některých oblastech musí být knihovny veřejných vysokých škol „vyspělejší“ – už jen z toho důvodu, že existují delší dobu a měly tedy větší možnosti na vlastní formovaní a směřovaní k efektivnímu fungování. Mám zde na mysli především širší nabídku služeb. V jiných oblastech by se naopak dal očekávat nadstandardní přístup knihoven soukromých vysokých škol, např. v otázce benevolence k prohřeškům. U těchto knihoven také předpokládám, že budou sloužit výhradně svým zaměstnancům, pedagogům a studentům, tj. že se jedná o knihovny neveřejné. Platnost hypotéz bude detailně ověřena v kapitole „Výsledky výzkumu“. 2.5. Metodika Data pro výzkum jsem získával vícero metodami. Jedním z nejdůležitějších zdrojů byly Roční výkazy o vysokoškolských knihovnách. Knihovny zasílají vyplněné dotazníky prostřednictvím sítě internet na začátku nového kalendářního roku do Ústavu pro informace ve vzdělávání - Oddělení metodiky a zpracování dat. Výkazy se skládají ze sedmi oddílů (Knihovní fond, Zaregistrovaní uživatelé, Výpůjční služby, Další služby, Počet zaměstnanců knihovny, Další údaje, Automatizace knihovny). Dalšími hodnotnými zdroji pak byly výroční zprávy jednotlivých vysokých škol. Dále byl výzkum realizován formou původního dotazníkového řízení (písemné dotazování), uskutečněného v únoru a březnu 2006 – viz příloha č. 1 a 2. Z výše uvedeného vyplývá, že se zde jedná o adresné dotazování. Při tvorbě těchto dotazníků jsem dbal zejména na srozumitelnost a jednoduchost otázek a na další základní pravidla pro tvorbu dotazníků pro poštovní dotazování[31]. K této formě získávání informací jsem se přiklonil především z důvodu velké časové vytíženosti pracovníků vysokoškolských knihoven. Vyskytly se problémy se zpětnou vazbou u knihoven soukromých vysokých škol – musel jsem nakonec dvě vybrané knihovny, které původně souhlasily se zapojením do mého výzkumu, nahradit dvěma jinými. V dotazníku jsem použil kombinaci uzavřených a otevřených otázek, protože některé informace by nebylo možné získat pouze prvně zmiňovanou metodou. K výzkumu jsem připojil průzkum spokojenosti uživatelů knihoven (říjen 2006). Vzhledem k tomu, že tento průzkum má mít spíše doplňující funkci, oslovil jsem formou dotazníkové řízení menší počet respondentů (10-17 uživatelů) – použitý dotazník tvoří přílohu č. 3 této práce. Těch jsem se v jednotlivých školách dotazoval na základní faktory spokojenosti se službami, knihovním fondem, informovanosti o elektronických informačních zdrojích a technického vybavení knihoven. 2.6. Výsledky výzkumu 2.6.1. Služby V této kapitole, která je nejrozsáhlejší ze všech, se budu věnovat okruhu vymezenému jako „služby“. Nejdříve krátce zmíním, jaké služby mohou knihovny vysokých škol nabízet. Poté budu v patnácti podkapitolách, strukturovaných dle výzkumných dotazníků, prezentovat získaná data. Pokusím se rovněž interpretovat zjištěný stav věcí. Služby jsou důležitou komoditou ve všech sektorech lidské činnosti a nejinak je tomu v knihovnách. Kvalitní informační základna se neobejde bez profesionálů, kteří ji budou obsluhovat, respektive učit uživatele, jak ji mohou využívat sami. Služby, které knihovny nabízí, můžeme pojmenovat jako služby informační, protože jejich smyslem je vždy zprostředkování určité informace nebo jejich souboru. To by mělo vést k efektivnímu uspokojování informačních potřeb uživatele. Z širšího hlediska tak lze informační služby charakterizovat jako součást společenské komunikace. Informační služby je možné roztřídit do několika základních skupin: · výpůjční služby (prezenční - absenční, krátkodobé - dlouhodobé) · informační služby (poradenské, lokačně-informativní, referenční, konzultační, rešeršní) · doplňkové služby (reprografické, překladatelsko-tlumočnické) · výchovně vzdělávací (práce s informačními prameny, viz níže) · elektronické (mohou doplňovat všechny výše zmíněné)[32] Na dalších stranách si ukážeme, v jaké míře vybrané knihovny tyto služby poskytují. A. Provozní doba Provozní doba knihovny je velmi důležitým faktorem. Knihovna by měla poskytovat studentům co největší možnost využívat její služby. Ty musí být přizpůsobeny potřebám studia, a to i v tom smyslu, že by knihovna měla mít otevřeno i mimo výuku tak, aby studenti měli čas využít ji i jako místa k samostudiu. V současné praxi se často vyskytuje trend, podle kterého zůstávají do pozdních večerních hodin otevřeny pouze studovny. Není tedy třeba obsluhovat výpůjčky, množství pracovníků knihoven je možné eliminovat na minimum. To se však týká spíše jen velkých univerzitních knihoven. Tabulka 1 +--------------------------------------------------------------------------------------+ |knihovna |PO-ČT |PÁ | |-------------------------+-----------------------------------+------------------------| |ÚVI PF VUT |9:00 – 17:30 |9.00-13.00 | |-------------------------+-----------------------------------+------------------------| |SVI ESF MU |8.00-18.00 |8.00-16.00 | |-------------------------+-----------------------------------+------------------------| |RAŠÍN |* | | |-------------------------+-----------------------------------+------------------------| |STING |9.00 – 11.00 / 14.00 – 16,00 |9.00-11.00 | +--------------------------------------------------------------------------------------+ * Knihovna RAŠÍN stálou otevírací dobu nemá. Otevřeno zde bývá pouze po domluvě se studenty, tedy pokud si to studenti sami vyžádají. Ze získaných dat vyplývá, že knihovny vysokých škol mají specificky upravenou provozní dobu. Kratší provozní doba v pátek je zdůvodněna tím, že mnoho studentů odjíždí domů a kratší bývá zpravidla i samotná výuka. Dále lze vypozorovat, že čím více má knihovna uživatelů (viz níže, bod B), tím se prodlužuje její otevírací doba. Proto zde nelze podle tohoto faktoru soudit odlišnou kvalitu služeb v jednotlivých sektorech (veřejném a soukromém). Bylo by nejspíš neefektivní a zbytečné, aby knihovny se stovkami uživatelů měly stejné otevírací hodiny jako knihovny s tisíci uživateli. B. Počet registrovaných uživatelů v roce 2005 Přehled počtu uživatelů jednotlivých knihoven přináší tabulka 2. Tabulka 2 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Počet registrovaných uživatelů | |-----------------------------------+--------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |2015 | |-----------------------------------+--------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |3996 | |-----------------------------------+--------------------------------------------------------| |RAŠÍN |148 | |-----------------------------------+--------------------------------------------------------| |STING |484 | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Rozdíl v počtu uživatelů knihoven veřejných a soukromých vysokých škol je markantní. Tento fakt však v principu nemusí ovlivňovat kvalitu a rozsah nabízených služeb. C. Registrované kategorie uživatelů Kategorizace uživatelů souvisí s diferenciací nabízených služeb a měla by být součástí knihovního řádu. Ten také stanoví, jaká jsou práva a povinnosti uživatelů jednotlivých kategorií ve vztahu ke knihovně. Kategorizace uživatelů by však nikdy neměla být překážkou rovného přístupu ke knihovnickým a informačním službám. Systém kategorií by měl být vždy nastaven tak, aby nedocházelo ke zvýhodňování jednoho uživatele na úkor uživatele, který patří do stejné kategorie. U vysokoškolských knihoven se dá předpokládat, že akademická veřejnost jistým způsobem upřednostňována bude – často se lze setkat například s tím, že pro neakademickou veřejnost jsou vyhrazeny pouze výpůjčky prezenčního typu, případně jsou stanoveny kratší výpůjční lhůty. Vyplývá to prostě ze skutečnosti, že právě akademická veřejnost je základní kategorii uživatelů vysokoškolských knihoven. Ty se snaží uspokojovat především její potřeby, ale své služby nabízí (zpravidla) všem. Jednotlivé kategorie uživatelů se pak odvíjí od vztahu dané osoby k vysoké škole. Z toho vyplývá, že v průběhu času i jeden uživatel může být postupně zahrnut do různých kategorií. Z tabulky č. 3 je také očividně jasné, že čím větší je škola, resp. čím větší je počet uživatelů její knihovny, tím se zvyšuje nutnost jejich podrobnější kategorizace. Tabulka 3 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Kategorie uživatelů | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT|1. Interní uživatelé | | | | | |A. učitelé, vědečtí a odborní pracovníci FP a dalších fakult VUT | | | | | |B. studenti všech forem studia FP a dalších fakult VUT | | | | | |C. ostatní zaměstnanci FP a zaměstnanci ostatních fakult VUT | | | | | |2. Externí uživatelé | | | | | |A. studenti a učitelé jiných škol | | | | | |B. ostatní odborná veřejnost | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU|Student, doktorand, učitel, zaměstnanec, veřejnost, specifický uživatel (uživatel| | |ze specifickými nároky) | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |Studenti, vyučující | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |STING |Zaměstnanci, učitelé, žáci | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ U knihoven soukromých vysokých škol chybí kategorie „veřejnost“, protože své služby zatím poskytují pouze v rámci své instituce (zaměstnanci, učitelé, studenti). D. Poskytujete i jiné služby než výpůjční? Jaké? Nabídka poskytovaných služeb bývá zpravidla součástí knihovního řádu. Z nich jsem také čerpal data pro tabulku 4 na následující straně. Cílem bylo zmapovat rozsah nabízených služeb v jednotlivých knihovnách. Jak jsem již výše uvedl, předpokládal jsem, že v knihovnách VVŠ zjistím širší nabídku služeb. Tabulka 4 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Služby | |-----------+--------------------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT | 1. Meziknihovní služby | | | 2. Informační služby: | | | | | | 1. poradenská služba (informace o katalozích, bázích, fondech aj.) | | | 2. konzultační služby | | | 3. bibliograficko-informační služby | | | 4. rešeršní služby (pouze pro pedagogy) | | | | | | 3. Reprografické služby (samoobslužné kopírování) | | | 4. Elektronické služby: | | | | | | 1. přístup k elektronickým zdrojům, webovým stránkám knihoven | | | 2. elektronická komunikace s uživateli | | | | | | 5. Propagační služby: | | | | | | 1. webová stránka knihovny | | | 2. informační letáky o knihovně a jejích službách | | | 3. instruktáže o ÚVI a jejím používání pro registrované i potenciální | | | uživatele | |-----------+--------------------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU*| 1. Meziknihovní služby | | | 2. Informační služby: | | | | | | 1. poradenská služba - informace o katalozích, bázích, fondech a využívání| | | SVI, | | | 2. lokačně-informační služba - zjišťování a informace o dostupnosti fondů,| | | 3. bibliograficko-informační služba – informace bibliografického a | | | faktografického charakteru, | | | 4. konzultační služba, | | | 5. rešeršní služba – soupisy bibliografických, faktografických a dalších | | | informací zpracované na základě písemného zadání | | | | | | 3. Reprografické služby: | | | | | | 1. samoobslužné kopírování, | | | 2. samoobslužné skenování | | | | | | 4. Elektronické služby: | | | | | | 1. služby dostupné prostřednictvím webových stránek SVI, | | | 2. využití aplikací a systémových zdrojů na volně přístupných osobních | | | počítačích, | | | 3. elektronická komunikace s uživateli, | | | 4. zajištění přístupu do elektronických informačních zdrojů a | | | předplacených databází v síti Internet | | | | | | 5. Propagační služby: | | | | | |1. webové stránky SVI, | | | | | |2. instruktáže o službách SVI a jejich využívání pro registrované i | | |potenciální uživatele, | | | | | |3. informační letáky o službách poskytovaných SVI, | | | | | |4. návody a praktická školení pro práci s elektronickými informačními | | |zdroji. | |-----------+--------------------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |-----------+--------------------------------------------------------------------------------| |STING |NE | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ * SVI ESF MU sice v dotazníku uvedli, že kromě výpůjčních žádné jiné služby svým uživatelům neposkytuje, nicméně jejich knihovní řád přináší výše uvedený výčet služeb. Zápornou odpověď lze vysvětli neochotou toto vše vypisovat. Z tabulky 4 vyplývá, že výše uvedená hypotéza se potvrdila. V nabídce služeb knihovny soukromých vysokých škol výrazně zaostávají za knihovnami vysokých škol veřejných. Příčinami této skutečnosti se budu zabývat později. Důležité jsou informační služby, především pak ve formě, v jaké je mohou získat uživatelé SVI ESF MU. Pořádají se zde prezentace zaměřené na využívání dostupných elektronických informačních zdrojů či pravidelné vstupní kurzy pro studenty 1. ročníků. Informační výhově se budu podrobněji věnovat v bodu K této části. Zároveň je také pochopitelné, že v případě sledovaných knihoven SVŠ by bylo téměř zbytečné zaměřovat se na informační výchovu ještě předtím, než je vybudován samotný fond – tedy především elektronické informační zdroje, kterých se informační výchova většinou týká. Také lze předpokládat, že obě knihovny soukromých vysokých škol nabízí i reprografické služby, přestože to v dotazníku neuvedly. Absence meziknihovních služeb (RAŠÍN, STING) je způsobena uzavřeností knihoven. Propagační služby zde z největší pravděpodobností také zcela chybí – přitom právě propagace je pro knihovny velmi důležitá: pomocí tohoto nástroje mohou svým uživatelům sdělit, jak pro ně může „být činnost knihoven … užitečná a prospěšná v jejich odborné práci či uspokojování jejich individuálních čtenářských zájmů“.[33] Absence těchto služeb zavdává příčinu k obavám, zda může být efektivně využito potencionálních informací obsažených v knihovním fondu, když se o nich studenti nemohou nikde dozvědět, případně si zjistit bližší informace jinde než právě v knihovně. Schází zde také elektronické služby. Webové stránky jsou přitom dnes již standardní součástí knihoven a velkou mírou se podílejí na zlepšení komunikace knihovny s jejími uživateli (viz bod L této části). Z výše uvedených důvodů považuji absenci těchto služeb za vážný nedostatek, který zabraňuje efektivnímu fungování knihovny. Tuto neuspokojivou situaci je možné vysvětlit tím, že ani v jedné z knihoven soukromých vysokých škol nejsou zaměstnáni pracovníci s odborným vzděláním (viz část „Odbornost zaměstnanců“). E. Poskytujete všechny služby bezplatně? Tabulka 5 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |knihovna |Poskytujete všechny služby bezplatně? | |-------------------------+------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |NE – zpoplatněny jsou reprografické služby | |-------------------------+------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |ANO* | |-------------------------+------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |ANO | |-------------------------+------------------------------------------------------------------| |STING |ANO | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ * SVI ESF MU sice v dotazníku uvedlo, že všechny služby poskytuje bezplatně. Nicméně na jejich internetových stránkách[34] jsem zjistil, že i zde jsou zpoplatněny reprografické služby. Vzhledem k tomu, že studenti SVŠ platí školné, předpokládal jsem, že jim služby budou poskytovány zdarma. Zjistil jsem, že zpoplatněny jsou pouze reprografické služby v obou knihovnách VVŠ. To tedy mou hypotézu potvrdilo. Domnívám se však, že podobnou praxi lze v budoucnu očekávat i na soukromých školách. V případě vyššího nárůstu počtu studentů se totiž náklady na tisk a kopírování stávají velmi vysokými a vedení školy si pak již rozmyslí, zda nebude lepší dát svým studentům určité limity. F. Počet míst ve studovnách a čítárnách V této oblasti jsem se snažil zjistit počet míst ve studovnách a čítárnách a porovnat jej s počtem uživatelů. V tabulce 6 uvádím za počtem míst ve studovnách také počet míst na jednoho uživatele. Z těchto čísel vyplývá, že v knihovnách SVŠ mají studenti větší šance získat místo ke studiu. Na druhou stranu je nutné připomenout, že prostor (celková rozloha knihovny) je limitujícím faktorem, který nelze obejít. Tabulka 6 +------------------------------------------------------------+ |knihovna |Počet míst ve studovnách | |------------------+-----------------------------------------| |ÚVI PF VUT |35 (~ 0, 017) | |------------------+-----------------------------------------| |SVI ESF MU |222 (~ 0, 056) | |------------------+-----------------------------------------| |RAŠÍN |16 (~ 0, 108) | |------------------+-----------------------------------------| |STING |53 (~ 0, 109) | +------------------------------------------------------------+ Poněkud překvapující je nízký počet míst na ÚVI PF VUT . Tímto zjištěním jsem se dál zabýval. Z emailové odpovědi[35] Ivy Poslušné (vedoucí knihovny) jsem se dozvěděl, že dvanáct míst s počítači ve studovně slouží výhradně k přístupu do online katalogu knihovny. Ve škole je pak více „počítačových laboratoří“, ve kterých mají studenti možnost používat počítače s internetovým připojením. Na Podnikatelské fakultě je také nainstalována bezdrátová síť wi-fi. Dále je třeba brát v potaz možnost studentů využívat služeb Ústřední knihovny VUT. G. Pokutujete nedodržování Knihovního řádu (např. překročení výpůjční lhůty)? Tímto dotazem jsem chtěl zjistit míru benevolence jednotlivých knihoven. Tabulka 7 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Sankce | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT|· Sankční poplatky za překročení standardní výpůjční lhůty: knihovní | | |jednotka/den 2,- | | | | | |· Sankční poplatky za překročení „krátkodobé výpůjčky“ 25,-/den | | | | | |§ 1. upomínka 25,- Kč | | | | | |§ 2. upomínka 50,- Kč | | | | | |§ 3. upomínka 100,- Kč | | | | | |· Zajímavá je sankce za „zneužití skříňky“ – což znamená, že ji někdo | | |využije k odložení svých věcí aniž by poté navštívil knihovnu. Poplatek činí 50 | | |Kč. | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU|· Smluvní pokuta při překročení výpůjční lhůty u Standardní výpůjčky | | |(31. den a více, pokuty nabíhají za dny, kdy je knihovna otevřená) 5 Kč za každý | | |den prodlení | | | | | |· Smluvní pokuta při překročení výpůjční lhůty u Prezenční + 10 Kč za | | |každou započatou hodinu prodlení během provozní doby knihovny | | | | | |· Písemná upomínka zaslaná doporučeně 30 Kč/ 1 upomínku | | | | | |· Vymáhání výpůjček právní cestou dle nákladů | | | | | |· Poplatek za zneužití skříňky k uložení osobních věcí bez návštěvy SVI | | |50 Kč | | | | | |· Za ztrátu klíče od skříňky k uložení osobních věcí 100 Kč | | | | | |· Manipulační poplatek za ztrátu dokumentu 100 Kč | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |STING |ANO – náhrada ztráty knihovní jednotky | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Jako nejpřísnější se ukázala knihovna ÚVI PF VUT – jedná se ale o překročení „krátkodobé výpůjčky“, což pravděpodobně zahrnuje zejména tituly z povinné literatury. Je tedy pochopitelné, že je třeba studenty k dodržování systému výpůjček řádně motivovat. RAŠÍN uvedl, že nesankcionuje vůbec, STING požaduje pouze náhradu za ztrátu knihy. Zde se tedy má hypotéza (větší benevolence u SVŠ) potvrdila. Příčinou toho přístupu je pravděpodobně nezkušenost pracovníků knihoven - pokud si nestanoví pevný řád, nikdy jej mít nebudou a knihy (resp. informace v nich obsažené) se nedostanou k takovému počtu studentů, jak by to bylo žádoucí. Druhým důvodem je pak také to, že výpůjčky ve vybraných knihovnách SVŠ nejsou zatím, vzhledem k velikosti jejich fondů, žádnou masovou záležitostí (viz část Knihovní fond). Tento přístup by byl v měřítku větších knihoven neudržitelný a i zde tedy lze v budoucnu očekávat příklon k podobné praxi jako v knihovnách VVŠ. H. Jaké programy používáte k akvizici a katalogizaci? Automatizace knihovních procesů je dnes téměř samozřejmostí. Využití automatizace totiž znamená především minimalizaci manuálních a duplicitních prací. Automatizace také umožnila rozvoj a implementaci knihovnických standardů a tím usnadnila výměnu dat (záznamů) mezi knihovnami. Pevná struktura záznamu (např. MARC 21), dodržování pravidel popisu dokumentů (AACR 2) a sdílená katalogizace pak představuje velmi významný prostředek zefektivnění práce.[36] Automatizované knihovní systémy také za pracovníky knihoven hlídají dodržování výpůjčních lhůt, případné hříšníky samy upozorní emailovou upomínkou. Uživateli zase umožní snadné a efektivní vyhledání dokumentu dle nejrůznějších hledisek. Významnou roli má zde i internet. Bez něj si dnes těžko dokážeme představit např. akvizici. Na internetových portálech můžeme sledovat informace o nově vycházejících publikacích nebo využívat internetová knihkupectví. Dále představuje dříve nepředstavitelné urychlení meziknihovní výpůjční služby. V neposlední řadě je pak pro knihovníky nepostradatelným zdrojem informací z oblasti informačních a knihovnických služeb – např. elektronické konference KNIHOVNA nebo VYSKA[37], která je přímo určena pracovníkům vysokoškolských knihoven. Tabulka 8 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Aplikace | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT|ALEPH | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU|ALEPH | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |Žádný, ale nákup a implementace je plánována na příští rok, pravděpodobně Clavius| |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |STING |Clavius | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Z tabulky 8 vyplývá, že všechny knihovny zahrnuté v tomto výzkumu jsou si vědomy nezbytnosti používat automatizované systémy. Nově vzniklé knihovny SVŠ pak mají tu výhodu, že mohou využívat automatizovaných systémů hned od začátku a vyhnou se tak zpětné katalogizaci. I. Máte online katalog? Tato otázka navazuje na otázku předcházející. Protože existuje také možnost používat jen určité moduly automatizovaných knihovních systémů, zajímalo mě, jestli knihovny mají vlastní online katalog. Nakonec není ani nutností používat nějaký automatizovaný systém - i seznam knih umístěný na webových stránkách by se dal považovat za online katalog. I v této formě by mohl být uživatelům užitečný. Využívání online katalogu zrychluje a zefektivňuje vyhledávání publikací a také umožňuje vzdálený přístup k bibliografickým údajům. Tabulka 9 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Online katalog | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |ANO | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |ANO | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |ANO | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ * http://aleph.muni.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=ESF&CON_LNG=CZE ** http://aleph16.lib.vutbr.cz/F/?func=find-b-0 *** neveřejná adresa Z odpovědí vyplynulo, že online katalog mají opět jen ty tři knihovny, které používají automatizovaný knihovní systém. J. Podílí se knihovna na zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací? Zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací je celosvětový trend související i s iniciativou Networked Digital Library of Theses and Dissertation[38]. Mezi její hlavní cíle patří větší využití těchto prací pro vědecko-výzkumné účely (výsledky výzkumů prováděných ve spojitosti se závěrečnými pracemi mohou být využity i mimo akademickou sféru) nebo vzdělání studentů v oblasti elektronického publikování. V České republice je to právě SVI ESF MU, kdo stojí v čele prosazování tohoto trendu. Zajímalo mě, jestli i ostatní knihovny vyvíjejí v tomto směru nějakou iniciativu. Tabulka 10 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Podíl na zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |Uživatelé si mohou tyto práce prezenčně vypůjčit v knihovně | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |ANO | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |ANO | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Stručně popíši situaci v SVI ESF MU. V dotazníku bylo uvedeno pouze stručné ANO, ačkoliv právě vedoucí této knihovny Jaroslav Nekuda stojí za výjimečným projektem, jehož výsledkem je fungující systém uchovávající a zpřístupňující elektronické verze závěrečných prací. Patrně se oprávněně domníval, že budu o jeho aktivitách v této oblasti již informován. V článku „Elektronické diplomky a bakalářky na ESF MU“[39] rekapituluje historii zavádění tohoto systému do praxe. Lze ji rozvrhnout do několika fází: 1. 2002 - informování studentů o nutnosti odevzdávat práce v elektronické podobě (požadavky na formu a úpravu dokumentu) 2. převedení starších prací (od roku 1996) do elektronické podoby - od některých studentů (160) se podařilo zpětně získat v elektronické podobě, ostatní se snímaly scannerem 3. zveřejnění – to lze dále rozčlenit: a. místní intranet – ze všech počítačů v knihovně jsou práce zpřístupněny v terminálovém režimu pomocí technologie NX společnosti No Machine b. internet – přístupné přes webové rozhraní pro veřejnost Dokumenty, které studenti odevzdávají, jsou vypracované v běžných textových editorech (MS Word , 602Office, Open Office). Ty jsou pro zpřístupnění převedeny do formátu pdf (portable document format), který je zabezpečen proti kopírovaní a tisku. Studenti také podepisují prohlášení, ve kterém nemusí souhlasit se zpřístupněním na síti internet. Systém je nyní již ve fázi, kdy jsou některé práce zveřejněny na internetu[40] (od roku 2005), a dokáže porovnávat obsahy všech prací a kontrolovat tak, zda nové práce neobsahuji pasáže z těch starších. To je také jedním z argumentů proti obavě, že zpřístupněním prací na internetu prakticky zmizí kontrola nad původností jejich obsahu. STING uvedl také ANO, dodatečně jsem však zjistil, že se jedná stejně jako v případě ÚVI PF VUT pouze o prezenční půjčovaní těchto prací, což se přímo nevztahuje ke zde probírané problematice. K. Podílí se Vaše knihovna na vzdělávacích aktivitách školy (např. přednášky o elektronických informačních zdrojích)? Do této oblasti spadá celá otázka informační výchovy, ve smyslu učení se efektivní práci s informacemi a využívání knihovních služeb. V dnešní době informační přesycenosti se tyto dovednosti jeví již jako nepostradatelné. Je např. důležité, aby studenti dokázali na internetu rozeznat relevantní zdroje a věděli, jak je použít. Patří sem samozřejmě i využívání placených elektronických informačních zdrojů. Ve své praxi jsem se již několikrát setkal s tím, že knihovny sice nabízely kvalitní elektronické informační zdroje, ale jejich uživatelé o tom nevěděli nebo je neuměli používat. Informační výchova je přitom jednou z možností, při níž mohou pracovníci knihoven ukázat důležitost svého povolání. Podpora informační gramotnosti je pro knihovníky výzvou, vždyť „úkolem knihoven bylo vždy podporovat studium a vzdělanost vůbec“.[41] Tím více se tato výzva týká vysokoškolských knihoven. Obecně lze informační výchovu rozdělit do několika forem: · Vstupní exkurze · Jednorázové školení, přednášky na jedno téma · Systematické kurzy a semináře · Pracovníci knihoven jsou zváni do výuky odborných předmětů, nebo mají přímo samostatný předmět · Online kurzy informační výchovy[42] Tabulka 11 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Participace na vzdělávacích aktivitách školy | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT|NE | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU|ANO - prezentace použití dostupných informačních zdrojů, pravidelné vstupní kurzy| | |pro 1. semestry | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |STING |NE | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Bylo zjištěno, že na ESF MU absolvují studenti prvních ročníků vstupní kurzy informační výchovy. Zdejší školení jsou navíc doprovázena prezentacemi o dostupných informačních zdrojích. Na svých webových stránkách má SVI ESF MU pro tuto oblast vyčleněnou celou sekci „Inforzdroje“[43] (podrobněji viz bod L této části). Jak již bylo výše řečeno, pouze SVI ESF MU se věnuje informační výchově. Ostatní knihovny se spoléhají na schopnost samostatné orientace studentů. Nevylučuji však ani možnost, že informační výchova zde může probíhat v rámci výuky nějakého předmětu bez účasti knihovny. Přesto se domnívám, že právě knihovníci by měli být v této věci ti nejkompetentnější. Online kurzy jsou „vhodným doplňkem výuky, ale i východiskem pro ty, kteří výuku neabsolvovali. Samozřejmě nelze spoléhat, že si uživatelé online kurz najdou sami, je třeba ho náležitě propagovat.“[44] Na webových stránkách jiných (do tohoto výzkumu nezahrnutých) knihoven[45] jsem nalezl mnoho užitečných prezentací týkajících se problematiky informační výchovy. Situace by se dala řešit v minimální podobě tak, že by byli studenti na tyto stránky alespoň odkázáni. L. Má Vaše knihovna samostatnou webovou stránku (prezentaci)? Webové stránky jsou místem, kam lze umístit mnoho zajímavých a především aktuálních informací (snadný update), navíc jsou výborným komunikačním prostředkem. Dnes již není ani jejich zhotovení nijak náročné. Obsahově členitější a komplexnější stránky, jejichž příklad si níže popíšeme, jsou však výtvorem profesionálů. V prvé řadě může prezentace na internetu sloužit jako prostředek sdílení informací o instituci: knihovní řád, přírůstky, informace o aktivitách. Dále může obsahovat informace o elektronických informačních zdrojích a jejich propagaci, prezentována zde může být také informační výchova. V neposlední řadě pak na takových stránkách můžeme najít informace o technickém vybavení, kontakty a odkaz na nadřazenou organizaci. Pokud má knihovna online katalog, nebývá zpravidla přímo začleněn do jejich webových stránek. Na webových stránkách bývá umístěn hypertextový odkaz na katalog. Tabulka 12 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |WEB | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |NE - pouze v rámci organizační struktury fakulty | | | | | |http://www.fbm.vutbr.cz/fp.asp?jazyk=c&xID=3&id_=180 | | | | | |ÚK: http://www.vutbr.cz/index.php?wapp=library&lang=0 | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |ANO - http://www.econ.muni.cz/svi/ | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |NE | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Ze všech respondentů má pouze SVI ESF MU opravdové webové stránky obsahující velké množství užitečných informací (náhled je obsažen v příloze č. 4). Tyto stránky mě zaujaly svou úplností – mezi ostatními knihovnami zahrnutými do tohoto výzkumu zcela vyčnívaly -, a proto zde stručně popíši jejich obsah. Celá prezentace je rozdělena do několika sekcí: o O nás - obsahuje informace o knihovně, její struktuře, knihovní řád, virtuální prohlídku, možnost námětu na nákup knih, popis ediční činnosti ESF atd. o Katalog – vstup do katalogu a informace o něm o Infozdroje – informace o tom, jak elektronické informační zdroje využívat, odkazy na placené i bezplatně přístupné zdroje, archiv závěrečných prací atd. o Technika – informace o technickém vybavení knihovny (PC, scannery, software atd.) o Novinky – informace o aktuálním dění v knihovně (exkurze, změny provozní doby, novinky týkající se elektronických informačních zdrojů atd.) Stránky působí velmi dobrým dojmem, nedá se jim téměř nic vytknout. Jejich součástí je také anglická a německá mutace – v době, kdy na školách studuje stále víc zahraničních studentů, je toto již nutností. Najdeme zde i pouze textovou verzi stránek, která usnadňuje přístup z jakéhokoliv zařízení. Existence webových stránek souvisí s bodem K (vzdělávací aktivity) – SVI ESF MU usiluje o to, aby si její uživatelé osvojili dovednosti spojené s prací s informacemi (zejména pak s elektronickými informačními zdroji). K tomuto úkolu se staví velmi zodpovědně a aktivně. M. Je knihovna členem nějaké organizace/spolku? V tomto bodě jsem zjišťoval členství zúčastněných knihoven v profesních organizacích. Při tom se mi potvrdil předpoklad, že knihovny veřejných vysokých škol se zde budou angažovat více než knihovny soukromých vysokých škol. Této problematice vrátím také v kapitole „Odbornost zaměstnanců“. Tabulka 13 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Spolky | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |NE – ovšem VUT je členem AKVŠ * | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |ANO – SKIP, také MU je členem AKVŠ | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |NE | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ * ÚVI PF VUT pravděpodobně o členství neví, protože tyto záležitosti řeší spíše Ústřední knihovna VUT. Vzhledem ke zjištěním, ke kterým jsem dosud dospěl, se domnívám, že lze najít souvislost mezi kvalitou nabízených služeb a členstvím v profesních organizacích. Lze například odvodit, že má-li někdo o problematiku takový zájem, že se stane členem profesní organizace, bude pak svou činnost (resp. své povolání, služby, které nabízí) patřičně propagovat a také se o ni hlouběji zajímat. Naopak tam, kde má pro někoho práce v knihovně charakter pouze jakési vedlejší činnosti (opět viz část „Odbornost zaměstnanců“), nelze něco podobného očekávat. N. Označte problém, který ve své praxi považujete za nejzávažnější Zde jsem se nedočkal žádných překvapivých odpovědí. Za nejzávažnější problém, o němž jsem se ostatně zmínil již v úvodní části této práce, označily dvě knihovny právě personální poddimenzovanost. Zvláště pochopitelné je to u RAŠÍN, kde pracovník v knihovně je současně zaměstnán na studijním oddělení školy. Tabulka 14 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Problematické oblasti | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |personální poddimenzovanost | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |žádný problém | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |personální poddimenzovanost | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |žádný problém | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ V Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010^[46] je mezi dalšími problémy vysokoškolských knihoven uvedena taky nevyhovující kvalifikační struktura pracovníků či neodpovídající platové ohodnocení. První se potvrdilo především v knihovnách SVŠ, druhé pak nebylo předmětem zkoumání této práce. O. Poskytujete veřejné služby dle zákona č. 257/2001 Sb. (Knihovní zákon)? Bod O a P se týká již pouze knihoven SVŠ, jelikož pro knihovny VVŠ tato povinnost vyplývá se zákona. Tabulka 15 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Veřejné služby dle zákona č. 257/2001 Sb. (Knihovní zákon) | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |NE | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Obě knihovny zatím fungují pouze jako účelová zařízení svých škol, pro veřejnost nejsou přístupné. To lze pochopit – služby i fond jsou dimenzovány tak, aby uspokojily potřeby studentů, učitelů a zaměstnanců. Na druhou stranu se ale domnívám, že ani poskytování veřejných služeb dle zákona č. 257/2001 Sb. by nebylo příčinou nějaké radikálního nárůstu počtu uživatelů. P. Uvažujete o zapsání do Evidence veřejných knihoven? Evidence veřejných knihoven je dostupná na webových stránkách ministerstva kultury. Zde jsem zjistil, že ani jedna z knihoven SVŠ zahrnutých do tohoto výzkumu evidována není. Proto jsem se jich zeptal, zda aspoň o registraci uvažují. Tabulka 16 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Úvahy o zápisu do evidence | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |ANO | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |NE – důvod neuveden | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ O výhodách, které knihovny zápisem do evidence získávají, jsem se zmínil již v úvodní části této práce. Tedy jen stručně pro rekapitulaci: možnost získávat dotace, výjimka ze Zákona o účetnictví a Národní knihovna jako právní zástupce při vyjednávání s kolektivními správci autorských práv. Přesto u STING tyto výhody nevyvažují povinnosti, které se zápisem do evidence souvisí – plnění funkce veřejné knihovny. Proto i v budoucnosti chce zůstat veřejnosti nepřístupná. 2.6.1.1. Shrnutí kapitoly Služby Dospěli jsme ke konci první části výzkumu, která byla věnována službám vysokoškolských knihoven. Nyní bude následovat shrnutí nejdůležitějších zjištění v tomto sektoru. Než je však budu prezentovat, je důležité připomenout, že faktorem, který považuji za nejdůležitější rozdíl, je zejména odlišná délka existence knihoven – s ní pak částečně souvisí počet uživatelů i velikost knihovního fondu. Můžeme říci, že se jednotlivé knihovny nacházejí v odlišném vývojovém stadiu. Další nevýhodou knihoven SVŠ je skutečnost, že fungují jako samostatná pracoviště - nemají žádné spolupracující fakultní knihovny či zastřešující ústřední knihovnu. Již jsem se zmínil o tom, že lze chápat, že pro nově vznikající SVŠ, nemusí být knihovna prioritou. Větší pozornost je věnována například akreditacím nových oborů či jiným záležitostem, přímo se dotýkajícím jejich další existence. Také z výše uvedeného důvodu jsem před provedením samotného výzkumu vyslovil hypotézu složenou ze dvou základních tvrzení: o knihovny VVŠ mají širší nabídku služeb o u knihoven SVŠ se projevuje snaha o nadstandardní přístup ke studentům, naopak pro veřejnost zůstávají zcela uzavřeny Obě tato tvrzení se výzkumem potvrdila. S podstatným rozdílem v počtu uživatelů jednotlivých typů knihoven souvisí i jejich podrobnější kategorizace (viz bod C) v knihovnách VVŠ. Ta je však odvozena také od pestrosti nabídky služeb, která v těchto knihovnách výrazně převažuje. Domnívám se, že právě nabídka služeb je tím nejzásadnějším rozdílem. Mezi služby, kterým se knihovny veřejných vysokých škol, na rozdíl od druhého typu knihoven, věnují, patří zejména informační a propagační služby. RAŠÍN pak téměř zcela postrádá i elektronické a meziknihovní služby. Informační, propagační i elektronické služby mají souvislost s webovými stránkami knihoven. Ze všech čtyř knihoven je má v plné podobě pouze SVI ESF MU. Knihovna k tomuto úkolu přistoupila velmi svědomitě. Z tohoto důvodu a také proto, že považuji webové stránky za důležitou součást komunikace uživatel-knihovna, jsem jejím stránkách věnoval více prostoru a detailněji jsem popsal jejich obsah. Online katalog (resp. automatizovaný knihovní systém) mají tři knihovny, čtvrtá (RAŠÍN) počítá s jeho implementací v nejbližší době. SVI ESF MU se také na rozdíl od ostatních knihoven přímo podílí na vzdělávacích aktivitách školy. Svým studentům (resp. uživatelům) nabízí pravidelné vstupní kurzy pro první ročníky či prezentace o dostupných informačních zdrojích. Další oblastí, ve které SVI ESF MU vyniká, je zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací. I zde jsem této problematice věnoval více prostoru a popsal formu a jednotlivá stadia zpřístupňování. Výše uvedená zjištění většinou tedy potvrzují tvrzení o širší nabídce služeb knihoven VVŠ. Co se týče druhého tvrzení, prvky nadstandardního přístupu byly skutečně v knihovnách soukromých vysokých škol nalezeny. Jedná se zde však spíše pouze o větší míru benevolence. Ta se projevuje především v podobě mírnějších sankcí za nedodržování knihovního řádu, což je však v jedné z knihoven (RAŠÍN) podmíněno jeho naprostou absencí. Jiným projevem nadstandardního přístupu může být nabídka bezplatného využívání reprografických služeb. Zde může být vysvětlením nízký počet uživatelů (tudíž náklady na kopírování nejsou zatím příliš vysoké) nebo menší rozsah knihovního fondu. Tvrzení o uzavřenosti knihoven soukromých vysokých škol se také potvrdilo. Podle očekávání není ani jedna z těchto knihoven členem některé z profesních organizací – odbornosti zaměstnanců je věnována samostatná část této práce. Jedna knihovna (RAŠÍN) nicméně tvrdí, že v tomto stavu nemíní zůstat a hodlá se v budoucnosti otevřít i veřejnosti. O výhodách poskytování veřejných služeb dle zákona č. 257/2001 Sb. (Knihovní zákon) jsem hovořil již v úvodní části této práce. Zmiňované členství v profesních spolcích se jeví jako podstatné pro sledování trendů a jejich zavádění do praxe, pro profesionální přístup jako takový – SVI ESF MU je členem AKVŠ i SKIP. Důležitou roli nepochybně hraje také odbornost a profesní zápal Jaroslava Nekudy, vedoucího této knihovny (viz bod J). SVI ESF MU nakonec působí, alespoň v závěru této části, jako ukázková vysokoškolská knihovna. Protože se zde jedná o knihovnu „nejstarší“ a množství nabízených služeb u ostatních knihoven klesá úměrně s délkou jejich existence, dokazuje to, že se jednotlivé knihovny nachází v různých vývojových stadiích. Domnívám se tedy, že u všech zúčastněných knihoven lze očekávat v budoucnu další rozvoj. 2.6.2. Knihovní fond Knihovní fond vysokoškolských knihoven se skládá především z odborných monografií, skript, učebnic, slovníků, encyklopedií, odborných periodik, audiovizuálních dokumentů, vědecko-výzkumných a kvalifikačních prací a beletrie.[47] Fond je tvořen a doplňován v souladu s vědecko-výzkumným a studijním programem vysoké školy, což jasně vyplývá z hlavního poslání vysokoškolské knihovny - informačního zabezpečení studijních programů a výzkumné činnosti. Knihovní fond má plnit úlohu informační základny pro výzkumnou, vývojovou a tvůrčí činnost vysoké školy. Bez kvalitního knihovního fondu se neobejde žádná (natožpak vysokoškolská) knihovna. Vytvořit jej však není vůbec jednoduchá záležitost. Je nutné dobře si dopředu promyslet, na které oblasti se zaměřit, neboť finanční prostředky na nákup nových knih jsou vždy něčím limitovány. V tomto ohledu je podstatné, aby si byl management vysokých škol vědom toho, jak důležitým elementem pro vzdělávání knihovní fond je. Do knihovního fondu je možné zařadit i elektronické informační zdroje. V této práci jim věnuji samostatnou část. Do této kapitoly jsem přidal i počet výpůjček za rok, protože je to údaj, který vypovídá o využívanosti, a tedy i o vhodné skladbě knihovního fondu. Dále jsem se zajímal o akviziční metody, zastoupení cizojazyčné literatury ve fondu a počet předplacených periodických titulů. A. Počet knihovních jednotek v roce 2005 V tabulce 17 jsem za počtem jednotek uvedl množství finančních prostředků vynaložených na nákup fondů v roce 2005. Tabulka 17 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Počet knihovních jednotek (vynaložené finance) v r. 2005 | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |14327 (1 150 000 Kč) | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |37148 (3 035 547 Kč) | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |1617 (148 743 Kč) | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |5532 (109 000 Kč) | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Zřetelně zde opět vystupuje rozdíl mezi knihovnami veřejných a soukromých vysokých škol - prvně jmenované mají ve fondu o deset, resp. třicet tisíc jednotek více. I celkovou částkou vynaloženou na nákup knih v roce 2005 se jednotlivé typy knihoven od sebe výrazně liší – rozdíl zde činí stovky tisíc, resp. miliony Kč. Vyšší výdaje na straně RAŠÍN (v porovnání se STING) lze vysvětlit tím, že tato knihovna je opravdu ve svých počátcích a že uvedená částka se pravděpodobně příliš neliší od celkově vynaložených prostředků – knihovna funguje teprve od roku 2004. B. Počet výpůjček za rok 2005 Počet výpůjček souvisí s počtem uživatelů a velikostí knihovního fondu dané knihovny. Velké rozdíly, které byly zjištěny i v této oblasti, tedy nejsou ničím překvapivým. Tabulka 18 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Počet výpůjček | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |11129 | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |40650 | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |422 | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |76 | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Velmi nízký počet výpůjček u STING je z největší pravděpodobností zapříčiněn jejich přísnými pravidly – absenčně se půjčují pouze knihy, jejichž cena nepřesahuje hodnotu 200 Kč. U nákladnější knihovních jednotek je doba výpůjčky stanovena pouze na jeden den, přičemž by kniha neměla být vynášena mimo školní budovu. C. Způsob akvizice Důležitým faktorem, týkajícím se velikosti a kvality knihovního fondu, je způsob akvizice. Zjišťoval jsem, kdo může podávat návrhy na nákup nových knih a kdo je pak schvaluje. Tabulka 18 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Způsob akvizice | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT|· Vedoucí knihovny sleduje pravidelně novinky nakladatelství vydávajících| | |literaturu příbuznou oboru a nakupuje v rámci svého rozpočtu, objednává | | |literaturu dle seznamů doporučené literatury k jednotlivým předmětům, nakupuje i | | |literaturu dle individuálních požadavků pedagogů. | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU|· knihy vybírají učitelé - povinná literatura k výuce | | | | | |· návrhy podávají i studenti | | | | | |· jiný způsob: vedoucí SVI | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |· knihy vybírají učitelé a nákup schvaluje komise | | | | | |· návrhy podávají i studenti | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |STING |· knihy vybírají učitelé a nákup schvaluje komise | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Ve všech knihovnách jsem zjistil tradiční přístup k akvizici: návrhy na nákup dávají buď sami vyučující, nebo je pracovníci knihoven vybírají dle seznamů povinné nebo doporučené literatury k jednotlivým předmětům. Tyto návrhy pak schvaluje knihovní komise. Domnívám se, že je užitečné dát také studentům možnost vznášet požadavky na doplnění fondu. Poskytuje jim to totiž možnost vytvořit si ke knihovně bližší vztah (sami ji spoluutvářejí). Lze předpokládat, že pak budou mít i větší zájem využívat jejích služeb. V již zmiňovaném vyhodnocení „ankety ke knihovním službám“ je podrobně popsán systém nakupovaní nových titulů povinné literatury, který se řídí počtem studentů daného předmětu (SVI ESF MU). Je zde také vysvětlen status „STOP“ – od každého titulu v knihovně musí mít minimálně jeden jeho exemplář tento statut. Znamená to, že tato kniha by měla být vždy k dispozici ke studiu, kopírovaní, případně je možné si tento exemplář půjčit přes noc nebo přes víkend.[48] D. Cizojazyčná literatura Studenti vysokých škol by již měli být schopni studovat cizojazyčné texty. Mnoho důležitých knih či článků vychází v českém překladu i s několikaletým zpožděním, zdali vůbec. Samotná znalost cizích jazyků je dnes pro většinu akademické veřejnosti samozřejmostí. Tato skutečnost by se tedy měla odrazit i ve skladbě knihovního fondu. Faktem však zůstává, že většina zahraničních publikací je finančně nákladnější než jejich české ekvivalenty. Často se lze také setkat s problematickou dostupností některých zahraničních titulů. Tabulka 20 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Cizojazyčná literatura | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |ANO | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |ANO | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |ANO | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |ANO | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Nepodařilo se mi zjistit, kolik jednotek ve fondu jednotlivých knihoven je cizojazyčných, protože knihovny takovéto statistiky nevedou. Respondenti pouze potvrdili, že určitou část jejich fondu tvoří i cizojazyčná literatura. E. Předplacená periodika Opravdový zájem o obor znamená sledovat aktuální výzkum a trendy. Odborná periodika, především pak ta zahraniční, patří mezi nejrelevantnější informační zdroje. Tabulka 21 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Periodika | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |Česká – 93; Zahraniční - 17 | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |Česká – 172; Zahraniční - 17 | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |Česká – 1; Zahraniční - 0 | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |Česká – 23; Zahraniční - 0 | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Jako ve všech oblastech této části i zde vyniká SVI ESF MU, především v počtu českých periodik (172). Počet předplacených zahraničních titulů (17) je pak shodný s ÚVI PF VUT. 2.6.2.1. Shrnutí kapitoly Knihovní fond V této kapitole bylo potvrzeno, že knihovní fondy obou knihoven VVŠ jsou tvořeny několikanásobně větším počtem jednotek než fondy SVŠ zařazených do tohoto výzkumu. Bylo také zjištěno, že nabídka časopisů je ve vybraných knihovnách veřejných vysokých škol mnohem širší – zde vyniká opět SVI ESF MU se svými 172 českými a 17 zahraničními periodiky. Ze způsobu akvizice žádné další rozdíly nevyplynuly. Potěšující bylo zjištění, že ve dvou knihovnách (SVI ESF MU a STING) mohou podávat návrhy na nákup nových titulů i studenti. 2.6.3. Odbornost zaměstnanců O problematice odborného vzdělání pracovníků knihoven jsem se zmínil již v oddílu „Služby“. Domnívám se, že je velmi důležité, aby minimálně při vzniku vysokoškolské knihovny asistoval profesionál s odborným vzděláním a praxí. Knihovna může existovat i bez odborníků, avšak sporná je pak její schopnost náležitě plnit svoji funkci. Mám zde na mysli především uspokojování informačních potřeb uživatelů, sledování a zavádění nových trendů či prosazování zájmů knihovny při jednání s vedením školy. Jana Kalenská ve své diplomové práci Knihovny českých vysokých škol se zaměřením na knihovny Jihočeské univerzity vyjmenovává požadavky na pozici vysokoškolského knihovníka: znalost cizích jazyků (zvl. angličtiny), práce s výpočetní technikou, využívání moderních informačních technologií, schopnost předávat informace z oblasti práce s informacemi. Neměly by chybět ani znalosti z oblasti sociální komunikace, psychologie, práva, rétoriky a managementu.[49] Organizace a řízení knihoven je náročný proces skládající se s následujících oblastí: plánování, organizování, rozhodování, kontrola, řízení lidských zdrojů, personální procesy a marketing. Každá z těchto oblastí pak zahrnuje velké množství náročných úkonů.[50] Kromě odborného vzdělání je také členství v profesních spolcích jedním z prostředků, jak získávat informace o nových trendech či aktuálních problémech a jejich možných řešeních. Pravidelná setkávání na jejich účastníky mohou působit také jako motivační faktor. Důležité je také to, aby se pracovníci knihoven vzdělávali i po získání titulu. Mohou tak činit například tím, že se budou účastnit různých kurzů nebo seminářů, které jsou pro knihovníky připravovány. V této části jsem se tedy snažil zjistit počet odborně vzdělaných zaměstnanců v jednotlivých knihovnách a jejich členství v profesních organizacích. A. Počet zaměstnanců (vzdělání) Tabulka 22 zachycuje počet zaměstnanců sledovaných knihoven. Dále zahrnuje údaje o úrovni a typu dosaženého vzdělání těchto pracovníků. Tabulka 22 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |SŠ vzdělání |VŠ vzdělání |Odborné SŠ vzdělání|Odborné VŠ vzdělání|celkem | | | | | | | | | | | | | | | |-------------+-------------+--------------+-------------------+-------------------+---------| |ÚVI PF VUT |3 | | | |3 | |-------------+-------------+--------------+-------------------+-------------------+---------| |SVI ESF MU |1 |5 |2 |2 |10* | |-------------+-------------+--------------+-------------------+-------------------+---------| |RAŠÍN |1 | | | | | |-------------+-------------+--------------+-------------------+-------------------+---------| |STING | |1 | | | | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ * V dotazníku byla uvedena jiná čísla (6/4/5/0), rozhodl jsem se však, že budu vycházet z jejich ročního výkazu. Předpokládám, že větší pozornost pracovníci této knihovny věnovali povinnosti, která pro ně vyplývá ze zákona, než mému dotazníku. Z tabulky 22 vyplývá, že ani v jedné z knihoven SVŠ není zaměstnán žádný odborně vzdělaný knihovník. Jediný pracovník knihovny RAŠÍN je navíc pověřen agendou studijního oddělení. Poněkud překvapivé je, že odborně vzdělané zaměstnance nemá ani ÚVI PF VUT. Podstatné rozdíly byly zjištěny také v celkovém počtu zaměstnanců knihoven. S 10 zaměstnanci (z toho 4 s odborným vzděláním) i zde vyniká SVI ESF MU. Tento počet však souvisí s vyšším počtem uživatelů této knihovny. B. Členství v knihovnických organizacích Tabulka 23 přináší údaje o členství jednotlivých zaměstnanců v profesních organizacích. Tabulka 23 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Členství v profesních organizacích | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |NE | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ V tomto bodě sice všichni respondenti odpověděli záporně, nicméně na tomto místě připomínám, že v profesních spolcích jsou organizovány SVI ESF MU a ÚVI PF VUT jako celek (viz kapitolu Služby, bod M). Neúčast zaměstnanců v profesních spolcích lze odůvodnit již zmiňovanou personální poddimenzovaností. Tento problém postihuje knihovny oba typy knihoven zahrnutých do toho výzkumu. Je pak také pouze na konkrétním pracovníkovi knihovny, aby přesvědčil své nadřízené, že pokud mu umožní účastnit se profesních konferencí či kurzů, bude to i v jejich zájmu. 2.6.3.1. Shrnutí kapitoly Odbornost zaměstnanců Mezi nejzávažnější zjištění učiněné v oblasti odbornosti zaměstnanců patří skutečnost, že pouze v jedné z knihoven pracují knihovníci s odborným vzděláním (SVI ESF MU). Obě knihovny soukromých škol mají pouze jednoho zaměstnance (v RAŠÍN pouze na částečný úvazek), což ale koresponduje s velikostí jejich fondu i s nabídkou služeb. Naopak SVI ESF MU vyčnívalo výrazně vyšším celkovým počtem (10) i počtem odborně vzdělaných zaměstnanců knihovny (4). Pro otázku prospěšnosti členství v profesních organizacích jsou důležitější závěry z části „Služby“. 2.6.4. Elektronické informační zdroje Elektronické informační zdroje (dále EIZ) jsou zdroje informací uchovávané a zpřístupňované v elektronické podobě pomocí počítačové techniky. Zvláště z důvodu rozšiřující se dostupnosti sítě internet se během posledních let výrazně zvýšila jejich dostupnost, zejména pak v knihovnách, pokud budeme mluvit o placených zdrojích. EIZ dělíme - podle obsahu: o bibliografické o faktografické o fulltextové - podle formy zpřístupnění: o online (prostřednictvím sítě internet) o na nosičích (DVD, CD) - podle dostupnosti o placené (formou předplatného, za článek atd.) o volně dostupné databáze V dnešní době se již vysokoškolské studium a zvláště pak výzkum většinou bez přístupu k elektronickým informačním zdrojům neobejde. Rozvoj informačních komunikačních technologií a rychlý vědecký rozvoj vedl k velkému nárůstu informací. Elektronické zdroje umožňují okamžitý přístup k tomuto obrovskému množství informací a přispívají tak ke zkvalitnění vědecké, výzkumné či jiné tvůrčí činnosti. Zajímal jsem se o to, jestli knihovny čerpají nějaké dotace (např. z grantů) na nákup EIZ, v jakém rozsahu (počet, jména) knihovny EIZ svým uživatelům nabízí a zda si vedou statistiky jejich využívání. Dále jsem zjišťoval účast knihoven v konsorciích, která knihovnám většinou přinášejí finančně výhodnější nabídky a kolektivního zástupce jejich společných zájmů. Očekával jsem, že mezi členy konsorcií a držiteli grantů budou výhradně knihovny VVŠ. A to zejména z toho důvodu, že mezi pracovníky SVŠ nepracují odborně vzdělaní knihovníci a schází jim tak širší rozhled v této problematice. Navíc jsem se již výše (v části Služby) zmínil o předpokládané uzavřenosti těchto knihoven. To je pro členství v konsorciích velkou překážkou. S EIZ souvisí i bod L části „Služby“ týkající se vzdělávacích aktivit knihoven. Tam jsem také upozornil na skutečnost, jak je důsledná systematická propagace EIZ důležitá. Různé formy propagace EIZ v knihovnách popisuje Libuše Pavlicová ve svém článku v časopisu Ikaros[51]. Autorka se zde také zmiňuje o nutnosti zavést přehledný informační systém, který uživatelům usnadňuje v orientaci a přináší novinky týkající se EIZ. A. Dotace Tabulka 24 obsahuje informace o tom, zda knihovny čerpají finanční prostředky na nákup EIZ z vnější zdrojů. Tabulka 24 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Dotace | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |NE - tyto služby zajišťuje centrálně Ústřední knihovna VU | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |NE | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Všichni respondenti zde odpověděli shodně. U obou knihoven veřejných vysokých škol lze ale předpokládat, že se účastní programů MŠMT ČR, které uvedu níže. Jejich záporné odpovědi lze vysvětlit tím, že tato agenda nespadá přímo do jejich kompetencí. V letech 1999-2003 byl vyhlášen grantový program „Informační zdroje pro výzkum a vývoj“ (L1), jehož cílem bylo zajistit systematickou finanční podporu pro akvizici EIZ. Tento program se týkal zejména akademických pracovišť. Zahrnuty do něj byly obě veřejné vysoké školy, kterých se tato práce týká. Jejich knihovny díky finanční spoluúčasti získaly přístup do významných EIZ, důležitý pak byl zejména multilicenční přístup do bází ProQuest 5000, EBSCO (EIFL) a Springer. Celkově bylo v tomto programu investováno přibližně 600 mil. Kč z veřejných prostředků. Následovníkem tohoto programu pro roky 2004-2008 je další program MŠMT ČR „Informační infrastruktura výzkumu“.[52] Jeho hlavním cílem je zajistit kontinuitu v přístupu k EIZ financovaných z veřejných prostředků. Dále má umožnit rozvoj a podporu informační infrastruktury v oblasti výzkumu a zefektivnit hospodaření s veřejnými prostředky určenými na nákup EIZ. B. Předplacené EIZ Následující tabulka přináší výčet placených EIZ dostupných v jednotlivých knihovnách. Tabulka 25 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Předplacené elektronické informační zdroje | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |PROQUEST 5000, EIFL, Web of Science, Science Direct | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |PROQUEST 5000, EIFL, JSTOR, Web of Science + info na www | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |ASPI | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |- | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ I zde je patrná širší nabídka na straně knihoven veřejných vysokých škol. STING nemá žádné EIZ, RAŠÍN pak pouze systém právních informací ASPI. U SVI ESF MU je opět vhodné kladně ohodnotit dostupnost informací o EIZ. Je jim věnována celá jedna sekce jejich webových stránek (podrobněji viz bod L v části Služby), knihovna také pořádá kurzy (bod K ve stejné části). Informace o EIZ dostupných na jednotlivých vysokých školách lze také získat na portálu „Elektronické informační zdroje na vysokých školách v ČR“.[53] Tento vyhledávač je jedním z výsledků činnosti pracovní skupiny pro elektronické informační zdroje při AKVŠ. Dalším zdrojem informací o EIZ je také „Elektronický katalog časopisů“[54]. Tento projekt Univerzitní knihovny v Regensburgu (Německo) umožňuje snadný přístup k elektronickým časopisům přes jednotné rozhraní. C. Statistiky využívání EIZ Statistiky využívaní EIZ mohou napomoci vyhodnocení potřebnosti daného zdroje. Tabulka 26 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Statistiky EIZ | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |NE – statistiky vede Ústřední knihovna VUT | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |NE | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ V tomto bodě se mi bohužel nepodařilo získat žádné informace, které by mohly posloužit tomuto výzkumu. Všechny knihovně shodně odpověděli, že takovéto statistiky nevedou. Pouze ÚVI PF VUT uvedla, že statistiky vede jejich ústřední knihovna. D. Konsorcia Tato otázka už byla směrována pouze na knihovny VVŠ. U druhého typu knihoven jsem podobné aktivity nepředpokládal. Tabulka 27 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Konsorcia EIZ | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |Suweco, konsorcia s jinými VŠ | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |Suweco, konsorcia s jinými VŠ | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |NE | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Nebyla zde učiněna žádná překvapivá zjištění. Obě knihovny veřejných vysokých škol jsou členy konsorcia vysokých škol, které zastupuje firma SUWECO CZ, spol. s r. o. Podrobnější informace jsou dostupné na jejích webových stránkách.[55] 2.6.4.1. Shrnutí kapitoly Elektronické informační zdroje V této kapitole byla potvrzena zjištění obsažená v kapitole „Knihovní fond“. Obě knihovny soukromých vysokých škol existují teprve krátce, akvizice EIZ zatím nepatří k jejich prioritám. I zde se však dá očekávat, že se situace v budoucnosti změní. Byla zde opět potvrzena i hypotéza o uzavřenosti knihoven SVŠ. Tyto knihovny nejsou – na rozdíl od knihoven VVŠ - členy konsorcií a ani nečerpají dotace z veřejných prostředků. Nabídka EIZ je v obou knihovnách veřejných vysokých škol velmi podobná. Již v části „Služby“ jsem psal o vzdělávacích aktivitách SVI ESF MU, které se také týkají EIZ. V ÚVI PF VUT zřetelná forma propagace EIZ schází. 2.6.5. Technické vybavení knihovny Nezbytným předpokladem pro práci s elektronickými informačními zdroji jsou počítače. Tato část bude věnována právě tomuto výjimečnému vynálezu a jeho softwarovému vybavení. Zmíním se zde i o síti internet, ke které bývají počítače v knihovnách zpravidla připojeny. Počítače v knihovnách mohou sloužit různým účelům a podle toho jsou také vybaveny. Některé počítače mohou být určeny výhradně pro přístup do online katalogu knihovny či školního informačního systému. Jiné počítače s bohatším softwarovým vybavením mohou studenti používat na vytváření školních prací. Přístup do sítě internet je pro většinu dnešních vysokoškolských studentů samozřejmostí. V knihovnách a studovnách jej mohou využít především pro vstup do elektronických informačních zdrojů nebo pro hledání tzv. rychlé informace, pokud neprodleně potřebuje získat základní přehled o určitém tématu. Internet jako fenomén nelze však hodnotit jednoznačně kladně. Přibývá lidí, které je možné považovat za závislé na internetu – ať už se jedná o chatování, hraní online her nebo „pouze“ bezcílné brouzdání. Je přirozené obávat se, že někteří studenti budou chtít počítače v knihovnách využít k jiným než studijním účelům. Tuto problematiku jsem taktéž zařadil do výzkumu a ptal se jednotlivých knihoven, zda nějakým způsobem zamezují studentům v přístupu na webové stránky nesouvisející se studiem. Dále jsem zjišťoval počet počítačů v knihovnách a jejich studovnách a porovnal jej s počtem uživatelů daných knihoven. Zajímalo mě také, jaké je softwarové vybavení těchto počítačů. Běžnou součástí bývají v počítačích určených i k práci na školních dokumentech tzv. kancelářské balíky, které obsahují zejména nástroje pro editaci textu a tabulkový procesor. Chtěl jsem zjistit, zda některá z knihoven využívá některé z opensource alternativ běžně používaných aplikací. A. Počet PC v knihovně V tomto bodě jsem zjišťoval počet počítačů a porovnal jej s počtem uživatelů v jednotlivých knihovnách. Tabulka 28 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Počet PC v knihovně (počet registrovaných uživatelů) | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |12 (2015) | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |50 (3996) | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |11 (148) | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |8 (484) | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ V ÚVI PF VUT tak vycházelo pouze přibližně 0,006 počítače na jednoho uživatele, v SVI ESF MU pak ~ 0, 013, RAŠÍN ~ 0,074 a STING ~ 0,017. Nižší čísla u knihoven veřejných vysokých škol lze vysvětlit tím, že jejich uživatelé mají i jiné možnosti přístupu k výpočetní technice – fakultní počítačové laboratoře nebo např. Celouniverzitní počítačová studovna MU.[56] B. Softwarové vybavení V tomto bodě jsem se snažil zjistit, zda je na počítačích v knihovnách nainstalován jiný software než kancelářský balík. Tabulka 29 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Software | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT|Jen MS Office | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU|Aplikace dělí do 4 skupin: | | | | | | | | | | | | o přístup k informacím (např. webový prohlížeč, klient pro CD-ROM server MU | | | nebo aplikace na serveru SVI – ASPI) | | | o zpracování informací (OpenOffice, Microsoft Office, nebo Arcsoft PhotoStudio]| | | o multimédia (prohlížeč obrázků IrfanView, přehrávače Windows Media Player nebo| | | Kaffeine) | | | o pomocné programy (správce souborů, komprimační aplikace, „vypalovací“ | | | programy) | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |ASPI, software pro výuku AJ a NJ | |----------+---------------------------------------------------------------------------------| |STING |jedná se především o software, který je potřebný při tvorbě záznamů z odborných | | |přednášek a jejich následné prezentaci, kterých se škola účastní (např. Studio | | |Version 9 – Pinnacle Studio; Windows Media Player ….apod.) | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Nejkomplexnější výbavu mají počítače v SVI ESF MU. Úplný je také přehled o těchto aplikacích, který je dostupný na webových stránkách knihovny. Zde se také píše o „celkové filozofii“ softwarového vybavení: jeho hlavním smyslem je komfortní práce s informacemi s maximálně možným využitím volně dostupných a kvalitních programů. V tomto přehledu je také uvedeno, že části PC (18) je provozován operační systém LINUX.[57] Jako poměrně překvapivé zjištění pak působí informace o nadstandardní výbavě počítačů v knihovnách knihoven soukromých vysokých škol. Zajímavá je možnost přehrávání záznamů odborných přednášek v knihovně STING. C. Blokování obsahově sporných webových stránek O možné problematičnosti dostupnosti sítě internet na počítačích v knihovnách jsem se zmínil již v úvodu k této části. Zjišťoval jsem, jak k této skutečnosti přistupují jednotlivé knihovny. Tabulka 30 +--------------------------------------------------------------------------------------------+ |Knihovna |Blokování | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |ÚVI PF VUT |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |SVI ESF MU |ANO - přístup pouze k vybraným portálům | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |RAŠÍN |NE | |--------------------+-----------------------------------------------------------------------| |STING |NE | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Pouze SVI ESF MU v tomto směru vyvíjí nějakou aktivitu. Přístup umožňuje pouze k vybraným portálům, jejich seznam je dostupný na stránkách knihovny[58]. Vyhodnocení „ankety ke knihovním službám“ SVI ESF MU obsahuje podrobnější vysvětlení tohoto přístupu. Důvodem k tomuto opatření byla výrazně negativní zkušenost s ničím nelimitovaným přístupem k síti internet z PC umístěných v prostorách knihovny. Během tohoto zkušebního provozu bylo zjištěno, že téměř 95% zadávaných dotazů nemělo pravděpodobně žádnou souvislost se studiem. Je zde také připomenuto, že na fakultě (mimo knihovnu, kde třeba zachovat podmínku vhodné k samostudiu) je studentům k dispozici dalších 100 PC s neomezeným přístupem do sítě sedm dní v týdnu[59]. Ostatní knihovny žádná omezení nevyžadují. To je pochopitelné - vždyť u vysokoškolského studenta lze předpokládat, že bude sám schopen posoudit, co je vhodné a co již ne. Přesto se však domnívám, že opatření přijatá na ESF MU mohou přispět ke studijní atmosféře. Používání internetu k zábavě s sebou totiž většinou přináší větší míru hluku a tím narušuje možnost studovat. 2.6.5.1. Shrnutí kapitoly Technické vybavení knihoven V tomto bodě jsou knihovny VVŠ zvýhodněny tím, že měly možnost čerpat finanční prostředky na nákup výpočetní techniky z Fondu rozvoje vysokých škol. Proto by mohlo jako překvapující působit zjištění, že v knihovnách SVŠ mají studenti větší šanci získat místo u PC (viz bod A). Tato skutečnost je však zapříčiněna především nízkým počtem studentů. Pro VVŠ ale hovoří fakt, že jejich studenti mají možnost využívat např. celouniverzitní a fakultní počítačové laboratoře, které bývají zpravidla otevřeny sedm dní v týdnu. V SVI ESF MU bylo zjištěno, že jeho uživatelé mají možnost přístupu pouze k vybraným webovým stránkám. Toto opatření je zde také vysvětleno. Softwarové vybavení PC v této knihovně je velmi komplexní, 18 stanic je provozováno pod operačním systémem LINUX. Je zde znatelná snaha využívat kvalitních opensource alternativ. 2.7. Průzkum spokojenosti uživatelů knihoven V úvodu kapitoly „Výzkum“ jsem se zmínil o tom, že po stěžejním výzkumu této práce bude následovat stručnější průzkum spokojenosti uživatelů jednotlivých knihoven. Jeho výsledky (ostatně i dotazníky určené uživatelům, viz přílohu č. 3), které zde budu prezentovat, jsou opět rozděleny tak, aby zachovávaly strukturu dotazníků určených pracovníkům knihoven (přílohy č. 1 a 2). Vynechána je zde oblast odbornosti zaměstnanců, protože nelze předpokládat, že by byli uživatelé schopni právě tento aspekt objektivně zhodnotit. Všichni respondenti tohoto průzkumu jsou z řad studentů. Jak jsem uvedl výše, velikost vzorků se pohybovala mezi 10 – 17 uživateli. Výsledky průzkumu budu uvádět v přibližném procentuálním zastoupení u jednotlivých odpovědí. 2.7.1. Služby Respondenti dvou VVŠ shodně odpověděli že jsou spokojeni s nabídkou služeb. Až na jednu výjimku všichni odpověděli „ano“. To také koresponduje z výsledky ankety SVI ESF MU. I tam se totiž ukázalo, že míra spokojených uživatelů přesahuje 94 %.[60] Bylo také zjištěno, že SVI ESF MU navštěvuje více studentů (70 %) minimálně jednou týdně. V ÚVI PF VUT to bylo pouze 40 % - stejný podíl studentů uvedl, že knihovnu navštěvuje minimálně jednou měsíčně. Většina studentů (80% SVI ESF MU, 90% ÚVI PF VUT) také uvedla, že jim vyhovuje provozní doba. Téměř shodný podíl studentů pak podle výsledků průzkumu využívá pouze výpůjční služby. Ti ostatní odpověděli, že využívají reprografické a elektronické služby. Nižší podíl studentů (60% SVI ESF MU, 40% ÚVI PF VUT) uvedl, že využívá prostor knihovny i k samostudiu. Podle ankety SVI ESF MU využívá k samostudiu 70 % studentů. U knihoven SVŠ je situace značně složitější. Od studentů obou škol jsem se dozvěděl, že téměř výhradně služeb knihovny vůbec nevyužívají. Bylo na pováženou, zda lze vůbec uplatnit můj dotazník, resp. jeho otázky. Hovořil jsem zde se dvěma skupinkami studentů (11 studentů v Rašín, 10 ve STING) a poznamenal jsem si pouze několik zjištění, která byla pro jednotlivé skupinky společné. Ta se týkají až následujících oblastí. 2.7.2. Knihovní fond V tomto bodě byly zjištěny následující údaje: 5 % respondentů SVI ESF MU a 10 % ÚVI PF VUT odpovědělo, že spíše není spokojeno s dostupností odborné literatury. Tento výsledek je pro dané knihovny přijatelný. Jak jsem uvedl v předchozím bodě (Služby), studenti SVŠ tvrdili, že služeb knihovny nevyužívají. Nabídli mi také vysvětlení: studenti SVV RAŠÍN uvedli, že některá skripta dostanou zdarma, ostatní povinnou literaturu si mohou pak zakoupit přímo ve škole. Dále tvrdili, že si knihy raději koupí, aby si je i po semestru mohli ponechat. Studenti STING pak uvedli, že skripta téměř do všech předmětů dostávají také zdarma. Z jejich odpovědí jsem pochopil, že pro jejich studium je tento postup dostačující – že tedy nepotřebují čerpat informace z více zdrojů, a tudíž jím schází motivace knihovnu vůbec navštěvovat. 2.7.3. Technické vybavení Spokojenost s počtem PC a jejich softwarovým vybavením převažuje ve všech vybraných knihovnách. Nikdo s respondentů k této oblasti neměl žádné připomínky. 2.7.4. Elektronické informační zdroje Problematika EIZ se týká spíše knihoven VVŠ, jelikož EIZ v knihovnách SVŠ chybí (RAŠÍN pouze ASPI). Nejzajímavější je zde zjištění větší informovanosti o EIZ mezi uživateli SVI ESF MU. 80 % respondentů uvedlo, že o nich ví a že je ke studiu využívají. Z ankety SVI ESF MU také vyplývá, že většina uživatelů (přes 60 %) má o EIZ informace.[61] Je zde tak patrný vliv informační výchovy, kterou tato knihovna praktikuje. ÚVI PF VUT prokázalo menší míru informovanosti. Pouze 40 % respondentů uvedlo, že ke studiu využívá EIZ dostupné v knihovně. 2.7.5. Shrnutí Mezi nejdůležitější zjištění, která tento doplňující průzkum přinesl, patří bezesporu informace o přístupů uživatelů knihoven SVŠ. Ukázalo se, že služeb knihovny využívají minimálně. Tento fakt se stal překážkou k zodpovězení většiny dotazů, které jsem si přichystal. Bylo zjištěno, že v Akademii STING dostávají skripta zdarma, v RAŠÍN si studenti část literatury musí dokoupit sami. Udivilo mě však, že studenti jsou vedeni k tomu, aby si vystačili s jedním pramenem. Nízký počet výpůjček na STING (76 za rok) je s vědomím této skutečnosti snáze pochopitelný. Bylo také zjištěno, že na ESF MU jsou studenti lépe informováni o dostupných EIZ, což je z největší pravděpodobností výsledkem důsledné informační výchovy, kterou zdejší knihovna svým uživatelům poskytuje. Větší je zde také podíl studentů, kteří prostor knihoven využívají k samostudiu, i těch, kteří knihovnu navštěvují minimálně jednou týdně. U uživatelů knihoven VVŠ převládala spokojenost s provozní dobou, počítačovým vybavením, knihovním fondem i celkově se službami. Závěr V závěru nejdříve shrnu nejdůležitější zjištění provedeného výzkumu, ve kterém jsem se snažil analyzovat a porovnávat vybrané knihovny VVŠ a SVŠ. Poté se pokusím doporučit řešení zjištěných problémů. Než přistoupím ke shrnutí, musím ještě jednou upozornit na největší komplikaci této práce – srovnávány byly typy knihoven, které se výrazně liší délkou své existence, počtem uživatelů a velikostí knihovního fondu. Výchozí hypotéza předpokládala širší nabídku služeb u knihoven VVŠ a nadstandardní přístup k uživatelům knihoven SVŠ. První část hypotézy se potvrdila, druhá pouze částečně. První a současně nejobsažnější oblastí výzkumu byly služby. Právě zkoumání knihovnických a informačních služeb daných knihoven přineslo pro tuto práci nejpodstatnější poznatky. Jednoznačného potvrzení se dočkala hypotéza o širší nabídce služeb v knihovnách VVŠ. Zjištěné rozdíly byly větší, než jsem očekával, a týkaly se především oblastí informačních, elektronických a propagačních služeb. Ty ve vybraných knihovnách SVŠ téměř schází. Jeden ze zásadnějších, ale předem očekávatelných rozdílů mezi knihovnami VVŠ a SVŠ je ten, že knihovny VVŠ nabízí své služby veřejně dle Knihovního zákona, zatímco obě knihovny SVŠ jsou pouze účelovými zařízeními svých škol. V doplňujícím průzkumu spokojenosti však bylo zjištěno, že ani studenti těchto škol služby knihoven příliš nevyužívají. Jako knihovna hodná následovaní působí téměř ve všech oblastech SVI ESF MU. V oblasti služeb se jedná především o jejich elektronické a propagační služby. Větší prostor zde byl věnován obsahově komplexním webovým stránkám knihovny – ostatní knihovny vlastní web nemají. Důležitá je také její role ve vzdělávacím procesu školy – podílí se na něm pravidelnými vstupními kurzy pro studenty prvních ročníku a prezentacemi o dostupných EIZ. Nelze opomenout významnou úlohu v trendu elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací – vedoucí SVI ESF MU Jaroslav Nekuda je jedním z hlavních tvůrců nového systému, jehož prvky a fáze vývoje jsem v práci také popsal. V SVI ESF MU byla také vypozorována největší koncentrace zaměstnanců s odborným vzděláním (z deseti zaměstnanců čtyři odborníci) – v ostatních knihovnách odborníci zcela schází. Potěšující bylo zjištění, že tři s vybraných knihoven používají automatizovaný knihovní systém, čtvrtá (RAŠÍN) plánuje jeho implementaci nejpozději v následujícím roce. RAŠÍN také projevil zájem v budoucnu poskytovat veřejné služby. Od knihoven SVŠ jsem také očekával jisté formy nadstandardního přístupu. Zejména pak z důvodu, že studenti zde platí školné. Tento předpoklad byl částečně potvrzen zjištěnou benevolencí k přestupkům proti knihovnímu řádu – RAŠÍN dokonce řád ani nemá. (Tato knihovna také nemá pevnou provozní dobu ani zaměstnance na plný úvazek.) Ve stěžejní oblasti služeb se ovšem nadstandardní přístup projevil pouze absencí poplatku za reprografické služby. Dále bylo zjištěno, že SVŠ se rozsahem svých knihovních fondů nemohou srovnávat s několikanásobně většími fondy pozorovaných VVŠ. To se také týká počtu předplacených periodik. Rovněž nabídka elektronických informačních zdrojů v knihovnách VVŠ je velice pestrá a navzájem srovnatelná, zatímco knihovny SVŠ s pouze jedním dostupným zdrojem (právní systém ASPI v RAŠÍN) v této oblasti zcela zaostávají. Poměr počtu uživatelů k počtu počítačů v jednotlivých knihovnách naopak vyznívá ve prospěch SVŠ. Z výše uvedeného vyplývá, že výzkumem získané poznatky mohou využít především sledované knihovny SVŠ. Následovat nyní bude výčet základních doporučení určený těmto knihovnám, přičemž si troufám tvrdit, že platnost tohoto výčtu má obecnější povahu. Častým problémem vysokoškolských knihoven bývá jejich personální poddimenzovanost. Toto omezení představuje překážku pro další rozvoj knihoven, jelikož přetížení pracovníci nemají možnost specializovat se na určitou oblast knihovnické činnosti. Za největší nedostatek považuji absenci profesionálních pracovníků v knihovnách. Vysokoškolská knihovna klade na své pracovníky vysoké odborné požadavky (viz kapitola Odbornost zaměstnanců) a v zájmu vedení škol by tedy mělo být obsadit tyto pracovní pozice adekvátně vzdělanými lidmi. Kromě této podmínky je samozřejmě nutné, aby knihovníci více sledovali některé důležité zdroje svého oboru (např. sekce webových stránek Národní knihovny „Informace pro knihovny“[62], elektronický časopis Ikaros[63], elektronická konference KNIHOVNA a VYSKA[64]) a intenzivněji spolu komunikovali a předávali si zkušenosti. Prolomení izolace knihoven SVŠ by se mohlo uskutečnit formou jejich vstupu do profesních spolků (např. AKVŠ). Lze tedy předpokládat, že pokud by SVŠ vyčlenily pro knihovny dostatečný počet odborně vzdělaných pracovníků, vedlo by to k rozšíření nabídky poskytovaných knihovnických a informačních služeb, což je oblast, ve které zmíněné knihovny dosud nejvíce zaostávají. Věřím, že můj výzkum může být v tomto směru užitečným podnětem. Použitá literatura Adresář knihoven evidovaných Ministerstvem kultury [online]. 2005, poslední revize 8. 4. 2005 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: Adresář soukromých vysokých škol stav k 16. červnu 2006 [online]. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: BARTÁK, Jan. Novela autorského zákona č. 216/2006 Sb. – obecně, ve vztahu ke kolektivní správě a ke knihovnám [online]. 2006, poslední revize 7. 6. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: ČERNÁ, Milena. Organizace a řízení knihoven. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha: Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2002 [cit. 2006-06-20]. Adresář: /PDF/008.PDF ČERNÁ, Milena – STöCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven a informačních středisek. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1992. 98 s. ISBN 80-7066-703-6. FIRSTOVÁ, Stanislava. Evidence knihoven - raději dříve než nikdy [online]. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: KALENSKÁ, Jana. Knihovny českých vysokých škol se zaměřením na knihovny Jihočeské univerzity. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2004. 160 l., [11] l. obr. příl. Vedoucí diplomové práce František Zajíček. Knihovny MU jako jednotný systém [online]. 2005 [cit. 2006-06-20] Dostupný na World Wide Web: Knihovnicko-informační centrum MU [online]. 2005 [cit. 2006-06-20] Dostupný na World Wide Web: Knihovní řád Masarykovy univerzity v Brně [online]. 2005 [cit. 2006-06-20] Dostupný na World Wide Web: KOUBOVÁ, Blanka. Usnesení vlády České republiky ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 [online]. 2004, poslední revize 22. 6. 2004 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: . NEKUDA, Jaroslav. Vyhodnocení ankety ke knihovním službám [online]. 2005, poslední revize 21. 9. 2005 [cit. 2006-08-13]. Dostupné na World Wide Web: NEKUDA, Jaroslav - POLÁČEK, Jiří. Elektronické diplomky a bakalářky na ESF MU. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 2 [cit. 2006-09-24]. Dostupné na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik2110. ISSN 1212-5075. Networked Digital Library of Theses and Dissertations [online]. [1999] [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: Pavlicová, Libuše. Elektronické zdroje: Jak propagovat? Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 6 [cit. 2006-10-07]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik777. ISSN 1212-5075. PETŘÍČEK, Martin. Studente, zaplať. Ekonom, 2006, roč. 50, č. 1, s. 12 – 14. ISSN: 1210-0714. POSLUŠNÁ, Iva. Dotaz: počet studijních míst v knihovně [online]. 13. 9. 2006 15:22 [cit. 2006-10-11]. Osobní komunikace. PRocháSková, Iva. Zákon nereflektuje postavení vysokoškolské knihovny v systému veřejných informačních služeb. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 12 [cit. 2006-25-03]. Dostupné na World Wide Web: . ISSN 1212-5075. PRocháSková, Iva - Ramajzlová, Barbora. Knihovní zákon a národní knihovní systém z pohledu vysokoškolských knihoven. In Knihovny současnosti 2002 : sborník z 10. konference, konané ve dnech 24. - 26. září 2002 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2002, s. 123-130. ISBN 80-86249-18-12 RichteR, Vít. Kategorizace knihoven v zákoně není zásadní problém. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 12 [cit. 2006-03-25]. Dostupné na World Wide Web: . ISSN 1212-5075. RICHTER, Vít. Ústřední knihovnická rada ČR [online]. 2000, poslední revize 9. 2. 2000 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: . Ramajzlová, Barbora. Vysokoškolské knihovny – dnes a zítra. In Knihovny současnosti 2002 : sborník z 10. konference, konané ve dnech 24. - 26. září 2002 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2002, s. 334-339. ISBN 80-86249-18-12. Stöcklová, Anna. Automatizace v knihovnách České republiky. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 5 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik3345. ISSN 1212-5075. Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Jak nás vidí naši čtenáři [online]. 2006, poslední revize 23. 10. 2006 [cit. 2006-10-25]. Dostupné na World Wide Web: Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Několik úvodních slov o nás [online]. 2006, poslední revize 23. 10. 2006 [cit. 2006-10-25]. Dostupné na World Wide Web: Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Pobočka Telč [online]. 2006, poslední revize 23. 10. 2006 [cit. 2006-10-25]. Dostupný na World Wide Web: Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Softwarové vybavení počítačů v knihovně [online]. 2006, poslední revize 23. 10. 2006 [cit. 2006-10-25]. Dostupné na World Wide Web: Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Tisk a kopírování v knihovně [online] . 2006, poslední revize 23. 10. 2006 [cit. 2006-10-25]. Dostupný na World Wide Web: SURYNEK, Alois, KOMÁRKOVÁ, Růžena, KAŠPAROVÁ, Eva. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha : Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4. TICHÁ, Ludmila. Informační výchova a informační gramotnost . Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha: Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2002 [cit. 2006-06-20]. Adresář: /PDF/042.PDF. TKAČÍKOVÁ, Daniela, ed. Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. 2006, poslední revize 6. 11. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: . Veřejné vysoké školy v ČR [online]. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: Vyhlášení veřejné soutěže na program výzkumu a vývoje podle zákona č. 130/2002 Sb. s názvem „Informační infrastruktura výzkumu“ [online]. [2002] [cit. 2006-10-09]. Dostupné na World Wide Web: Výroční zpráva o činnosti Rašínovy vysoké školy s. r. o. za rok 2005 [online]. 2006, poslední revize 15. 5. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: Vysoké učení technické v Brně – Ústřední knihovna VUT [online]. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: Zákon č. 111/1998 Sb. ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) [online]. [2001] [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) [online]. [2001] [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: Zákon č. 216/2006 Sb. ze dne 25. dubna 2006, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů , a některé další zákony [online].[2006] [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [online]. [2001] [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: Zpráva o činnosti za kalendářní rok 2005 [online]. 2006, poslední revize 10. 5. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník knihovníkům vybraných VVŠ Příloha č. 2: Dotazník knihovníkům vybraných VVŠ Příloha č. 3: Dotazník určený uživatelům vybraných knihoven VVŠ Příloha č. 4: Náhled webových stránek SVI ESF MU (obrázek) Přílohy Příloha č. 1: Dotazník knihovníkům vybraných VVŠ DOTAZNÍK PRO KNIHOVNY Vážení kolegové, již dříve jsem Vás kontaktoval v souvislosti se svou bakalářskou práci (Komparace a analýza knihoven veřejných a soukromých vysokých škol; Vědecké informace a knihovnictví, Masarykova univerzita). Nyní Vám předkládám slíbený dotazník a dovoluji si Vás požádat o jeho vyplnění. V případě, že mi poskytnete kopii „Ročního výkazu o vysokoškolské knihovně“ za rok 2005, otázky označené „*“ nemusíte vyplňovat. Pokud Vám nebude cokoliv jasné, neváhejte mě kontaktovat. Michal Škop email: 110826@mail.muni.cz gsm: 737836046 1. SLUŽBY A. Otevírací doba: B. * Počet registrovaných uživatelů v roce 2005: C. Registrované kategorie uživatelů: D. Poskytujete i jiné služby než výpůjční? Jaké? 1 NE 1 ANO; vyjmenujte: E. Poskytujete všechny služby bezplatně? 1 ANO 1 NE – vyjmenujte zpoplatněné služby: F. * Počet míst ve studovnách a čítárnách: G. Pokutujete nedodržování Knihovního řádu (např. překročení výpůjční lhůty)? 1 NE 1 ANO; jakým způsobem? H. Jaké programy používáte k akvizici a katalogizaci? 1 Aleph 1 Clavius 1 jiný: I. Máte online katalog? 1 ANO 1 NE J. Podílí se knihovna na zpřístupňování VŠ kvalifikačních prací? 1 ANO 1 NE K. Podílí se Vaše knihovna na vzdělávacích aktivitách školy (např. přednášky o elektronických informačních zdrojích)? 1 NE 1 ANO; jakým způsobem? L. Má Vaše knihovna samostatnou webovou stránku (prezentaci)? 1 NE 1 ANO; adresa: M. Je knihovna členem nějaké organizace/spolku? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: N. Označte problém, který ve své praxi považujete za nejzávažnější: 1 finance 1 personální poddimenzovanost 1 jiné – vyjmenujte: 2. KNIHOVNÍ FOND A. * Počet knihovních jednotek v roce 2005: B. * Počet výpůjček za rok 2005: C. Způsob akvizice: 1 knihy vybírají učitelé a nákup schvaluje komise 1 návrhy podávají i studenti 1 jiný způsob: D. Máte ve fondu i cizojazyčnou literaturu? 1 NE 1 ANO – počet: E. Počet předplacených periodik v roce 2005: 1 české: 1 zahraniční: 3. ODBORNOST ZAMĚSTNANCŮ A. * Počet zaměstnanců: se SŠ vzděláním … s odborným SŠ vzděláním … s VŠ vzděláním … s odborným VŠ vzděláním … B. Je někdo ze zaměstnanců členem knihovnické organizace? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: Účastní se nějakých setkání/konferencí? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: 4. ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE (dále jen EIZ) A. Čerpáte dotace na nákup EIZ? 1 NE 1 ANO – jmenujte poskytovatele: B. Označte předplacené EIZ: 1 PROQUEST 5000 1 Web of Science 1 EIFL 1 Wiley 1 JSTOR 1 Science Direct 1 LION 1 Springer 1 jiné – vyjmenujte: C. Vedete statistiky využívanosti? Pokud ano, které z EIZ jsou nejvíce používané? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: D. Jste členem nějakého konsorcia? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: 5. TECHNICKÉ VYBAVENÍ A. Počet PC v knihovně: B. Je na počítačích nainstalován jiný software než kancelářský balík (např. MS OFFICE)? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: C. Používáte nějaké softwarové aplikace bránící prohlížení obsahově sporných stránek? 1 ANO 1 NE Příloha č. 2: Dotazník knihovníkům vybraných SVŠ DOTAZNÍK PRO KNIHOVNY Vážení kolegové, již dříve jsem Vás kontaktoval v souvislosti se svou bakalářskou práci (Komparace a analýza knihoven veřejných a soukromých vysokých škol; Vědecké informace a knihovnictví, Masarykova univerzita). Nyní Vám předkládám slíbený dotazník a dovoluji si Vás požádat o jeho vyplnění. V případě, že mi poskytnete kopii „Ročního výkazu o vysokoškolské knihovně“ za rok 2005, otázky označené „*“ nemusíte vyplňovat. Pokud Vám nebude cokoliv jasné, neváhejte mě kontaktovat. Michal Škop email: 110826@mail.muni.cz gsm: 737836046 1. SLUŽBY A. Otevírací doba: B. * Počet registrovaných uživatelů v roce 2005: C. Registrované kategorie uživatelů: D. Poskytujete veřejně služby dle zákona č. 257/2001 Sb. (Knihovní zákon)? 1 ANO 1 NE E. Nejste zapsáni v Evidenci knihoven na ministerstvu kultury. Chystáte se Vaši knihovnu zaregistrovat? 1 ANO 1 NE – z jakého důvodu: F. Poskytujete i jiné služby než výpůjční? Jaké? 1 NE 1 ANO; vyjmenujte: G. Poskytujete všechny služby bezplatně? 1 ANO 1 NE – vyjmenujte zpoplatněné služby: H. * Počet míst ve studovnách a čítárnách: I. Pokutujete nedodržování Knihovního řádu (např. překročení výpůjční lhůty)? 1 NE 1 ANO; jakým způsobem? J. Jaké programy používáte k akvizici a katalogizaci? 1 Aleph 1 Clavius 1 jiný: K. Máte online katalog? 1 ANO 1 NE L. Podílí se knihovna na zpřístupňování VŠ kvalifikačních prací? 1 ANO 1 NE M. Podílí se Vaše knihovna na vzdělávacích aktivitách školy (např. přednášky o elektronických informačních zdrojích)? 1 NE 1 ANO; jakým způsobem? N. Má Vaše knihovna samostatnou webovou stránku (prezentaci)? 1 NE 1 ANO; adresa: O. Je knihovna členem nějaké organizace/spolku? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: P. Označte problém, který ve své praxi považujete za nejzávažnější: 1 finance 1 personální poddimenzovanost 1 jiné – vyjmenujte: 2. KNIHOVNÍ FOND A. * Počet knihovních jednotek v roce 2005: B. * Počet výpůjček za rok 2005: C. Způsob akvizice: 1 knihy vybírají učitelé a nákup schvaluje komise 1 návrhy podávají i studenti 1 jiný způsob: D. Máte ve fondu i cizojazyčnou literaturu? 1 NE 1 ANO – počet: E. Počet předplacených periodik v roce 2005: 1 české: 1 zahraniční: 3. ODBORNOST ZAMĚSTNANCŮ A. * Počet zaměstnanců: se SŠ vzděláním … s odborným SŠ vzděláním … s VŠ vzděláním … s odborným VŠ vzděláním … B. Je někdo ze zaměstnanců knihovny členem knihovnické organizace? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: Účastní se nějakých setkání/konferencí? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: 4. ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE (dále jen EIZ) A. Čerpáte dotace na nákup EIZ? 1 NE 1 ANO – jmenujte poskytovatele: B. Označte předplacené EIZ: 1 PROQUEST 5000 1 Web of Science 1 EIFL 1 Wiley 1 JSTOR 1 Science Direct 1 LION 1 Springer 1 jiné – vyjmenujte: C. Vedete statistiky využívanosti? Pokud ano, které z EIZ jsou nejvíce používané? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: D. Jste členem nějakého konsorcia? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: 5. TECHNICKÉ VYBAVENÍ A. Počet PC v knihovně: B. Je na počítačích nainstalován jiný software než kancelářský balík (např. MS OFFICE)? 1 NE 1 ANO – vyjmenujte: C. Používáte nějaké softwarové aplikace bránící prohlížení obsahově sporných stránek? 1 ANO 1 NE Příloha č. 3: Dotazník určený uživatelům vybraných knihoven 1. Identifikace uživatele: o student o pedagog o jiný: 2. Jak často knihovnu navštěvujete? o aspoň 1x týdně o aspoň 1x za měsíc o méně často 3. Vyhovuje Vám provozní doba? o ano o spíše ano o spíše ne o ne o návrh: 4. Využíváte i jiné než výpůjční služby? o ne o ano , jaké? 5. Jste spokojeni s nabídkou služeb? Které služby postrádáte? o ano o spíše ano o spíše ne o ne o návrhy a připomínky 6. Využíváte prostor knihovny také k samostudiu? o ano o ne 7. Jste spokojeni s knihovním fondem (časopisy, knihy), resp. s dostupnou literaturou potřebnou k Vašemu studiu? o ano o spíše ano o spíše ne o ne o návrh na rozšíření určité oblasti: 8. Vyhovuje Vám počítačové vybavení (HW i SW) knihovny? o ano o spíše ano o spíše ne o ne o návrhy a připomínky 9. Využíváte online katalog knihovny? o ano o ne 10. Využíváte elektronické informační zdroje dostupné v knihovně? o ano o ne o vůbec o nich nevím Příloha č. 4: Náhled webových stránek SVI ESF MU Pramen: Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Několik úvodních slov o nás [online]. 2006, poslední revize 23. 10. 2006 [cit. 2006-10-25]. Dostupné na World Wide Web: ------------------------------- [1] Viz http://www.msmt.cz/Files/HTM/JmennyseznamVVS1.htm [2] Viz http://www.msmt.cz/Files/vysokeskoly/VerejneAsoukromeVS/Adresar_SVS.htm> [3] PETŘÍČEK, Martin. Studente, zaplať. Ekonom, 2006, roč. 50, č. 1, s. 12 – 14. ISSN: 1210-0714. [4] KALENSKÁ, Jana. Knihovny českých vysokých škol se zaměřením na knihovny Jihočeské univerzity. Brno: Masarykova univerzita v Brně. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2004. 160 l., [11] l. obr. příl. Vedoucí diplomové práce František Zajíček. [5] Zákon č. 111/1998 Sb. ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) [online]. [2001] [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: [6] ČERNÁ, Milena – STöCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven a informačních středisek. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1992. Kapitola 1.1, Funkce a úlohy informačních služeb, s. 8. [7] Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). [8] FIRSTOVÁ, Stanislava. Evidence knihoven - raději dříve než nikdy [online]. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: [9] PRocháSková, Iva - Ramajzlová, Barbora. Knihovní zákon a národní knihovní systém z pohledu vysokoškolských knihoven. In Knihovny současnosti 2002 : sborník z 10. konference, konané ve dnech 24. - 26. září 2002 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2002. s. 126. [10] Ramajzlová, Barbora. Vysokoškolské knihovny – dnes a zítra. In Knihovny současnosti 2002 : sborník z 10. konference, konané ve dnech 24. - 26. září 2002 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2002. s. 336. [11] PRocháSková, Iva - Ramajzlová, Barbora. Op. cit, s. 127. [12] Prochásková, Iva. Zákon nereflektuje postavení vysokoškolské knihovny v systému veřejných informačních služeb. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 12 [cit. 2006-03-25]. Dostupné na World Wide Web: . ISSN 1212-5075. [13] Richter, Vít. Kategorizace knihoven v zákoně není zásadní problém. Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 12 [cit. 2006-03-25]. Dostupné na World Wide Web: . ISSN 1212-5075. [14] Zákon č. 111/1998 Sb. ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). [15] Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). [16] Zákon č. 216/2006 Sb. ze dne 25. dubna 2006, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů , a některé další zákony. [17] BARTÁK, Jan. Novela autorského zákona č. 216/2006 Sb. – obecně, ve vztahu ke kolektivní správě a ke knihovnám [online]. 2006, poslední revize 7. 6. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: [18] TKAČÍKOVÁ, Daniela, ed. Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. 2006, poslední revize 6. 11. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: . [19] Viz http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=05_Ustredni_knihovnicka_rada.htm [20] Viz http://knihovnam.nkp.cz/docs/Koncepce04_10.doc a http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=08_Spo/UKR_dopor_MS03.htm [21] Viz http://econ.muni.cz/svi/zpetna_odezva/ [22] Viz http://www3.mkcr.cz/wwwisis/adr1.htm [23] Viz http://www.vutbr.cz/index.php?page=sluzby&wapp=library&parent=0&tail=0&lang=0 [24] Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Několik úvodních slov o nás [online]. 2006, poslední revize 23. 10. 2006 [cit. 2006-10-25]. Dostupné na World Wide Web: [25] Viz http://econ.muni.cz/svi/pobocka_telc/ [26] Viz http://library.muni.cz/uvod_KIC.html [27] Viz http://knihovna.muni.cz/knihovni-rad-mu.html [28] Knihovny MU jako jednotný systém [online]. 2005 [cit. 2006-06-20] Dostupný na World Wide Web: [29] Výroční zpráva o činnosti Rašínovy vysoké školy s. r. o. za rok 2005 [online]. 2006, poslední revize 15. 5. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: [30] Zpráva o činnosti za kalendářní rok 2005 [online]. 2006, poslední revize 10. 5. 2006 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: [31] SURYNEK, Alois, KOMÁRKOVÁ, Růžena, KAŠPAROVÁ, Eva. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha : Management Press, 2001. ISBN 80-7261-038-4. s. 116-117. [32] Kalenská, Jana. Op. cit, kapitola Služby vysokoškolských knihoven, s. 45 - 49 [33] ČERNÁ, Milena – STöCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven a informačních středisek. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1992. Kapitola 14, Propagace služeb informačních institucí, s. 8. [34] Viz http://www.econ.muni.cz/svi/tisk_a_kopirovani/ [35] POSLUŠNÁ, Iva. Dotaz: počet studijních míst v knihovně [online]. 13. 9. 2006 15:22 [cit. 2006-10-11]. Osobní komunikace. [36] Stöcklová, Anna. Automatizace v knihovnách České republiky. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 5 [cit. 2006-06-20]. Dostupné na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik3345. ISSN 1212-5075. [37] Více informací o dostupných elektronických konferencích souvisejících s knihovnickou tématikou je k dispozici na webových stránkách Národní knihovny: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_diskusni_konference.htm [38] Viz http://www.ndltd.org [39] NEKUDA, Jaroslav - POLÁČEK, Jiří. Elektronické diplomky a bakalářky na ESF MU. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 2 [cit. 2006-09-24]. Dostupné na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik2110. ISSN 1212-5075. [40] Viz http://www.econ.muni.cz/svi/zaverecne_prace/ [41] TICHÁ, Ludmila. Informační výchova a informační gramotnost . Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha: Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2002 [cit. 2006-06-20]. Adresář: /PDF/042.PDF. [42] KALENSKÁ, Jana. Op. cit, kapitola Formy informační výchovy, s. 52. [43] Viz http://econ.muni.cz/svi/infozdroje/ [44] TICHÁ, Ludmila. Op. cit. [45] Pro úplnost zde uvádím několik odkazů na webové stránky zabývající se informační výchovou: http://knihovny.cvut.cz/vychova/infvychova.htm, http://www.lib.jcu.cz/informacni_vychova.htm, http://knihovna.vsb.cz/kurzy/index.html nebo třeba http://www.upce.cz/knihovna/knihovna-infvzdel. [46] USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010. [47] KALENSKÁ, Jana. Op. cit., kapitola Fondy vysokoškolských knihoven, s. 34. [48] NEKUDA, Jaroslav. Vyhodnocení ankety ke knihovním službám [online]. 2005, poslední revize 21. 9. 2005 [cit. 2006-08-13]. Dostupné na World Wide Web: [49] KALENSKÁ, Jana. Op. cit., kapitola Zaměstnanci vysokoškolských knihoven, s. 23. [50] ČERNÁ, Milena. Organizace a řízení knihoven. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha: Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2002 [cit. 2006-06-20]. Adresář: /PDF/008.PDF [51] PAVLICOVÁ, Libuše. Elektronické zdroje: Jak propagovat? Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 6 [cit. 2006-10-07]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik777. ISSN 1212-5075. [52] Vyhlášení veřejné soutěže na program výzkumu a vývoje podle zákona č. 130/2002 Sb. s názvem „Informační infrastruktura výzkumu“ [online]. [2002] [cit. 2006-10-09]. Dostupné na World Wide Web: [53] Viz http://eiz.zcu.cz/ [54] Viz http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/fl.phtml?bibid=CZS09&colors=7&lang=en [55] Viz http://www.suweco.cz/cz/online-konsorcia-zakladni-informace.asp [56] Viz http://studovna.muni.cz/to.cs/ [57] Středisko vědeckých informací Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Softwarové vybavení počítačů v knihovně [online]. 2006, poslední revize 23. 10. 2006 [cit. 2006-10-25]. Dostupné na World Wide Web: [58] Viz http://econ.muni.cz/svi/neblokovane_stranky/ [59] NEKUDA, Jaroslav. Vyhodnocení ankety ke knihovním službám [online]. 2005, poslední revize 21. 9. 2005 [cit. 2006-08-13]. Dostupné na World Wide Web: [60] NEKUDA, Jaroslav. NEKUDA, Jaroslav. Vyhodnocení ankety ke knihovním službám [online]. 2005, poslední revize 21. 9. 2005 [cit. 2006-08-13]. Dostupné na World Wide Web: [61] NEKUDA, Jaroslav. Vyhodnocení ankety ke knihovním službám [online]. 2005, poslední revize 21. 9. 2005 [cit. 2006-08-13]. Dostupné na World Wide Web: [62] Viz http://knihovnam.nkp.cz/ [63] Viz http://www.ikaros.cz/ [64] Viz http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=02_diskusni_konference.htm