Posudek oponentky na diplomovou práci „Základní lidská práva a svobody a jejich procesní ochrana“, autorky Alexandry Maděryčové, studentky 5. roč. Právnické fakulty MU v Brně Hodnocení náročnosti tématu. Ochrana lidských práv patří ke klasickým tématům právně filosofického diskurzu. V posledních letech řešení tohoto problému zaznamenalo enormní zájem, co se projevilo také v produkci různých statí a publikací. Je to nesporně reakce na probíhající společenské proměny ve světě. Problém ochrany lidských práv je tak velmi komplexním problémem, který vyžaduje od každého autora značnou míru kreativity a schopnosti jej uchopit v jeho aktuálnosti a problematičnosti. V tomto ohledu autorka měla velmi těžký úkol. Ve své práci postupovala velmi standardně. Její výklad nevybočuje z rámce tradiční kompozice tohoto problému jako tématu diplomové práce a celý výklad pojala spíše jako popis. Hodnocení splnění cílů práce Autorka se snaží obsah diplomové práce představit na základe cílů vymezených v zadání diplomové práce. Těmto požadavkům podřídila jednotlivé kapitoly. Z úvodu práce však není úplně zřejmé jaké konkrétní cíle si autorka stanovuje a co je pro ní problémem. Obecně konstatuje, že se pokusí nastínit vývoj pojetí lidských práv a jejich zakotvení v našich podmínkách i v mezinárodním prostředí. Na škodu věci je, že nevymezuje žádné konkrétní otázky, které by jí umožnili projevit vlastní stanovisko a tím i její pojetí celé problematiky. Její výklad má místy přímo encyklopedickou povahu a nese se ve velmi popisném duchu. Hodnocení teoretické částí práce Předložená práce je rozdělena do čtyř částí, které sledují již zmiňovanou logiku – od vývoje přes ústavní zakotvení lidských práv k prostředkům ochrany a mezinárodně právní ochraně. Tato logika výkladu je správná nicméně velmi obsáhla a vyžaduje vhodnou konkretizaci. V první částí se autorka vypořádává s historickým vývojem ideje lidských práv. Její výklad je zde hodně ovlivněn prací B. Komárkové, který pro tento účel práce není úplně vhodný, resp. to, jak autorka tuto práci recipuje či opisuje. Její výklad tak trpí určitou nesystematičností a povrchností. Za určitou chybu považuji skutečnost, že autorka se nepokusila o jasné vymezení základních pojmů, které vedly k modernímu konceptu lidských práv, tím mám na mysli pojmy jako přirozené právo, občanské práva nebo pojem základní práva. Tyto pojmy jsou totiž výsledkem toho, jak se vyvíjelo pojetí práv člověka. Zde si nemohu odpustit poznámku k uvedenému historickému exkurzu, ze kterého ji úplně „vypadlo“ Kantovo pojetí práv člověka, jež nejen ovlivnilo moderní (evropské) pojetí lidských práv, ale dnes tvoří filosofické východisko unijní lidskoprávní strategie. Nicméně cílem práce není přímo otázka základních práv, i když ji autorka učinila východiskem první části výkladu, kde rozebírá také funkce a strukturu základních práv a svobod. Ve druhé částí práce přistupuje autorka k výkladu základních lidských práv v právním řádu ČR. Na tomto místě je nutné konstatovat, že zde by bylo méně více. Autorka se snaží o komplexní postižení, ale to není zcela možné učinit na stránkách diplomové práce. Takže stručně nás obeznamuje s vývojem právní úpravy v ČR a pak přechází k vymezení pojmu a klasifikaci základních práv a svobod, vymezení pramenů, jejich nositelů atd. Zvolený výklad je logický ale jako nedostatek vidím opět jeho velkou popisnost a v podstatě reprodukci učebnicových výkladů. To by nebylo až tak velkou chybou, ale zde není jasné, co je autorčin názor a jakou pozici k uváděným problémům zaujímá. Projevuje se to i v nedostatečným odkazováním na použité zdroje, viz např. str.16-17, kde celá klasifikace je převzatá z učebnice. Také větší kreativitu postrádá jak výklad znaků základních práv, tak jejich systematika v Listině, autorka je zde úplně v zajetí komentáře. Za jádro práce považuji třetí část, která je věnovaná prostředkům ochrany lidských práv v českém právním řádu. Zde se výklad zaměřuje předně na právo na soudní ochranu a následně na soudní systém ochrany. Zvláštní pozornost je věnována otázce ústavní stížnosti. Kromě představení její procedury, autorka rozebírá konkrétní příklad. Tento její přístup je velmi vhodný, nicméně musím konstatovat, že jej plně nevyužila k formulování problémů, které se v současné praxi českých soudů objevují. Jednoduše konstatuje, že souhlasí s rozhodnutí ÚS bez nějaké hlubší analýzy jednotlivých souvislostí. Následující kapitola je pak věnována institutu ombudsmana. Její výklad však nepřekračuje známe informace. Pro tuto práci je celkem irelevantní historie a vznik ombudsmana v ČR a musím konstatovat, že . autorka zde opět nevyužila prostor pro představení těch principů, ze kterých vycházejí funkce ombudsmana v ČR. Diplomovou práci uzavírá encyklopedický výklad systému ochrany lidských práv na mezinárodní úrovni. Jako největší problém celé práce spatřuji její, již několikrát zmiňovanou, popisnost a místy až encyklopedičnost. Diplomová práce má být prokázáním schopností nejen recipovat určitou odbornou matérii, ale také formulovat základní otázky a problémy a to se autorce v práci úplně nepovedlo. Jako problém vidím i to, že zdrojem pro zpracování tématu byly vesměs jen učebnice a komentáře, co je dost úzký okruh studijních pramenů. Hodnocení formální úrovně práce Předložená diplomová práce obecně odpovídá požadavkům kladeným na formální úpravu práce. I když na některých místech práce není možné jasně odlišit, co je nebo není odkaz na literaturu, nicméně se autorka snaží uvádět zdroje, ze kterých čerpala. Jako určitý nedostatek je nutné také uvést nesoulad v číslování stran v práci a v obsahu. Klasifikace diplomové práce Diplomová práce odpovídá základním požadavkům kladeným na tento typ práce. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji ji hodnotit známkou „ dobře“. Náměty pro rozpravu: Navrhuji věnovat pozornost a) vrátit se k vymezení základních pojmů: přirozené právo, občanské práva a základní práva; b) význam institutu ombudsmana v systému ochrany práv c)vliv judikatury ESPL na národní prostředky ochrany, především rozhodování ÚS. V Brně 30.5. 2008 Posudek zpracovala Doc.PhDr. Tatiana Machalová, CSc.,