Pedagogická fakulta Masarykovy university v Brně Katedra výtvarné výchovy Obhajoba bakalářské práce NA TRHU Marie Ušiaková 2006 Úvod Na prostituci v dnešní moderní společnosti narážíme každou chvíli, ať jsou to veřejné domy na nejrůznějších místech či "domácí priváty", studentky přivydělávající si sexem, prostitutky samy postávající kolem cest a nebo nabízející své služby na nejrůznějších místech, nebo reklama na prostituci, na tu jsem se v podstatě ve své práci zaměřila, přesněji řečeno jsem se snažila vyjádřit svůj osobní postoj k nedávným letákům vyvěšeným v dopravních prostředcích a vůbec na veřejných prostranstvích města Brna. Vždycky, když se ve své tvorbě zabývám nějakým tématem, je pro mě osobní z hlediska výtvarného projevu. Samozřejmě s prostitucí nemám žádné osobní zkušenosti, přesto jsem si zvolila toto ožehavé téma, jak jsem se již zmínila výše, jde mi v mé práci o reakci na reklamní letáky propagující bez jakýchkoliv skrupulí prostituci i s jejími zvrácenostmi, s čímž samozřejmě nesouhlasím. Vymezení tématu Na prostituci naráží celá široká veřejnost se samozřejmostí díky reklamám v časopisech, v novinách, v médiích, na billboardech a nedávno i ve veřejných dopravních prostředcích a jejich zastávkách. Zdá se, že nikomu tyto formy reklamy nevadí, chodí se kolem nich a každý se snaží dělat, jakoby je neviděl. Snaží se snad některá města neskrytě lákat mladé dívky do vydělávání si peněz erotikou, nu vždyť peníze až na prvním místě, Je mi jasné, že každá žena má plné právo rozhodnout se, jak bude nakládat se svým tělem, tudíž jestli ho bude prodávat za odměnu, ať už peněžní nebo jakoukoliv jinou, nebo ne. Existují i pohledy, ze kterých ani o nic jiného nejde. Protože jak se zpívá v jedné velmi známé písničce ...nemít prachy, nevadí...., tak to je dávno pryč. Nemít prachy je holé neštěstí a co teprve, když se dají vydělat tak snadnou cestou. Uvědomují si slečny, které se pro tak jednoduchý příjem rozhodnou, jaká je mohou čekat rizika? Ať už jde o riziko společenského zapovězení, protože v našich krajích je běžné hlásat svobodu ve všemožných formách, ale veřejně je nutno se zříci kontaktů s osobami pochybných mravů, anebo riziko narušení psychické rovnováhy člověka, kdy žena provozující tuto živnost dříve nebo později ve svých očích ztratí hodnotu čisté ženskosti a jistě taky své důstojnosti jako člověka. Další nezanedbatelná rizika při fyzickém provozování prodejného sexu jsou nejrůznější formy zdravotní nákazy, až s nevratnými důsledky pro lidský život a dalekosáhlými důsledky pro celou společnost. Přemýšlím nad tím, jestli toto téma formou jakou ho prezentuji, náhodou příliš nezlehčuji, ale kdo se opravdu vážně zabývá dívkami, které si vydělávají erotikou (sexem), vždyť vydělávat si peníze tímto způsobem je normální práce jako každá jiná. Ale proč se těmto slečnám říká "lehké holky" nebo "....y". V minulosti, někdy ve starověku ale i později, se takovýmto slečnám říkalo kněžky lásky, ale kde je ta láska, jedna z těch nejkrásnějších a nejhlubších citových hodnot? Každý uvažující člověk dnešní doby přece ví, že při provozování tohoto řemesla či obchodu, nemůže jít o lásku ani v tom nejniternějším koutku mysli, ale co je nasnadě, je odhalení citů, kdy se stírá práh rozlišení toho, kdy jde o obchod a kdy se má osoba z tohoto prostředí už doopravdy citově projevovat (láska k opačnému pohlaví, k dětem, k blízkým osobám atd.), jisté je, že osoba provozující tuto práci musí být vyzbrojena nemalou dávkou citové otrlosti. S reklamou na sex se dospělý člověk se zdravým rozumem popere mnohem lépe, než děti a mladé slečny (které o sexuálním životě nemají ani ponětí a nabírají své první teoretické zkušenosti z plátku pro teenagery). Jak vůbec mají takto mladí lidé k reklamě nabízející sex přistupovat, jen tak kolem ní chodit určitě nebudou a ignorovat ji také ne. V budoucnu pokud se náhodou zlegalizuje prostituce by obrázky polonahých či nahatých dam neměly být žádným pohoršením, vždyť nabídka na takovýchto letácích bude nabízet státem řádně zdaněný produkt. Ale určitě se najdou lidé, kterým to vadit bude a budou i v řadách poslanců. Nastane boj ve formě polemiky, ať už na půdě parlamentu či mezi veřejností, jako u tabákových reklam -- celé roky se bude rokovat, zda reklamu na placený sex usměrnit nebo neusměrnit, zakázat či nezakázat. Na jedné straně bude stát zákonné právo podnikatelů nabízejících erotické služby včetně jejich reklamy a na té druhé názor lidí vyjadřující amorálnost celé této věci. Nakonec dojde ke kompromisu, který by mohl vypadat tak jak jsem zobrazila na svých plátnech, polonahé kousky na straně jedné a úplně jiná alternativa na straně druhé. ... První strana téměř klasická, podobná obchodním letákům, které máme denně v poště a ne a ne se jich zbavit. Je to děs, drží se jako klíště a snaží se nás přesvědčit, že jenom oni mají tu nejlepší cenu a kvalitu(?). Je možné, že je jenom otázkou času, zda-li nám nebudou letáky s nabídkou, které já se bojím a o níž mluvím, chodit až do domu? Jiná alternativa v podobě kuřete, v podobě bílého masa, což je dosti tvrdý výraz pro obchod s lidmi. Za prvé kuře jako bílé maso, za druhé kuře jako velmi snadná dostupnost bílého masa a za třetí kuře, abych se dostala do podvědomí ostatních, kteří se na tato plátna budou dívat, protože jak můžu srovnávat kuře s lidským tělem, vždyť je to hnus, ale není ještě hnusnější, když kuplíři lákají dívky pod záminkou snadného přivýdělku na internetovém chatu, aby se neostýchaly a šli si přes internet povídat si kdoví s kým, když přece nejde o žádnou prostituci? Je to hnus a to pořádný když si kuplíři a pasáci mastí kapsy, už tak plné, a vydělávají na finanční tísni a hlouposti mladých slečen. Forma práce Pro zpracování tohoto tématu jsem zvolila malbu ne úplně klasickou, využila jsem nepravé enkaustiky, jelikož vosk a barva je prostředek pro mě nejtypičtější, prostředek, se kterým se dokážu vyjádřit opravdu nejlépe. Líbí se mi, jak pracuje povrch vosku s tím, co chci ztvárnit, sametový povrch vosku si pohrává s lidskou ale i s kuřecí kůží. Dále jsem si s těmito plátny pohrála formou fotomontáží, kde jsem plátna umístila na billboardový stojan, využila jsem klasické reklamní propagace, která oslovuje co nejširší masu lidí, kteří se mohou zastavit a mají dostatek času na zhodnocení toho, co je jim předloženo. Ve skutečnosti jsem tuto instalaci nerealizovala, tato fotomontáž rozšiřuje moji práci z pláten někam dál, kde začíná reklama a propagace. Ukazuje, jak by plátna fungovala, kdyby se stala reklamními billboardy. Cíl práce Cílem mé práce, bylo poukázat na stále více se rozšiřující možnosti legálního propagování sexuálních (erotických) služeb na veřejnosti. To je i na místech, které spadají do správy státních institucí, jako jsou veřejné dopravní prostředky či místa, s nimi bezprostředně spojená. Dále se tato reklama objevuje v médiích a na nosných komponentech, do jejichž osazení mají možnost zasáhnout státní instituce dohlížející na dodržování zákonnosti v této zemi. V neposlední řadě bych chtěla probudit polemiku v naší společnosti o neudržitelnosti způsobu podsouvání nevyžádané reklamy v nejrůznějších formách. Mým cílem je probuzení širší společnosti k zamyšlení se nad stavem morálky při pohledu na sexuální soužití muže a ženy jako dvou svébytných osob uvažujících o svém životě a pohledu na sebe sama jako na svobodnou svéprávnou plnohodnotnou bytost. Nejpalčivější problém, na který jsem chtěla poukázat, vidím v tom, že působení těchto médií se obrací na mladé dívky, které jsou budoucími nositelkami života této společnosti. A způsob jakým budou schopny předávat své citové a morální informace budoucím generacím bude utvářet profil celé naší společnosti. Proto jsem přesvědčena o tom, že v dnešní době v čase jejich neúplné myšlenkové zralosti je společnost povinna je chránit před útoky podobného typu. Použitá literatura P. Dufour, Dějiny prostituce I., Starý Orient, Egypt, Izrael, Řecko, Fontána 2003 J. Chmelík a kolektiv, Mravnost, pornografie a mravnostní kriminalita, Portál, Praha 2003 Lujo Bassermann, Nejstarší řemeslo, Mladá fronta 1993 MORUS, Světové dějiny sexuality, Horizont 1956 Internet