MASARYKOVA UNIVERZITA
FAKULTA INFORMATIKY
}w¤§¨!"#$%&123456789@ACDEFGHIPQRS`ye|
Portfolio zahradního architekta
BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE
Ondřej Tošenovský
Brno, podzim 2007
Prohlášení
Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval
samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal
nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
Vedoucí práce: Mgr. Lucie Wessely
ii
Shrnutí
Práce se zabývá tvorbou portfolia zahradního architekta. Tímto architektem je Ing. Lucie
Králíková, studentka doktorského studia oboru Zahradní a krajinářské architektury MZLU
v Brně.
Jako dílčí cíl práce je vytvořena značka architektky a digitalizován soubor projektů. Ten
pak slouží jako základ pro vytvoření tištěné verze portfolia a návrh vzhledu internetové
prezentace.
Teoretická část práce se zabývá definicí pojmů portfolio, značka a zmiňuje zásady jejich
tvorby.
iii
Klíčová slova
portfolio, značka, logotyp, zahradní architektura, internetová prezentace, barevné modely,
retušování, reprodukce, úprava fotografií, grafický návrh
iv
Poděkování
Na tomto místě bych chtěl v první řadě poděkovat mým rodičům, kteří mi umožňují studovat
na vysoké škole. Dále pak Lucii Králíkové za téma práce, podporu a praktické připomínky.
Mgr. Lucii Wessely děkuji za nespočetné množství poskytnutých konzultací.
v
Obsah
1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
1.1 Cíle práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
2 Osobnost Ing. Lucie Králíkové a pojem ,,zahradní architektura" . . . . . . . . . . 2
2.1 Osobnost Ing. Lucie Králíkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
2.2 Zahradní architektura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2
3 Obchodní značka a pojmy s ní spojené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
3.1 Obchodní značka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
3.2 Funkce značky a vizuálního stylu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
3.3 Praktické požadavky na značku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
3.3.1 Viditelnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
3.3.2 Aplikovatelnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
3.3.3 Konkurenceschopnost a originalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
3.3.4 Ochrana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
3.3.5 Jednoduchost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
3.3.6 Schopnost přitáhnout pozornost a zapamatovatelnost . . . . . . . . . . 5
3.3.7 Barevnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
3.3.8 Černobílé provedení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
3.4 Požadavky podle [4] (Švalbach, 2004) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
3.5 Značka a logotyp vs. logo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6
3.6 Grafický manuál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
4 Značka Ing. Lucie Králíkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
4.1 Požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
4.2 Tvorba značky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
4.3 Logotyp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
5 Snímání a digitalizace obrazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
5.1 Princip . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
5.2 Barevné modely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
5.2.1 RGB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
5.2.2 CMY a CMYK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
5.2.3 HSB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
5.2.4 Škála šedé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
6 Digitalizace projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
6.1 Reprodukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
6.1.1 Co je to RAW? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
6.2 Úprava fotografií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
6.3 Retušování popisků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
6.4 Rozdělení (rozřezání) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
7 Portfolio a pojmy s ním spojené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
7.1 Definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
7.2 Účel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
vi
7.3 Portfolio poskytuje příležitost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
7.4 Typy portfolií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
7.4.1 Pracovní portfolio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
7.4.2 Předváděcí portfolio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
7.5 Tvorba portfolia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
7.5.1 Shromáždění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
7.5.2 Analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
7.5.3 Vyjádření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
7.5.4 Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
8 Portfolio Ing. Lucie Králíkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
8.1 Formát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
8.2 Vzhled stránek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
8.2.1 Titulní strana a obsah portfolia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
8.2.2 Titulní strany a barvy jednotlivých projektů . . . . . . . . . . . . . . . 23
8.3 Písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
8.4 Tisk a vazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
9 Internetová prezentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
9.1 Grafický návrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
9.1.1 Vstupní stránka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
9.1.2 Hlavní menu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
9.1.3 Stránka projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
10 Použité programy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
10.1 Vektorová grafika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
10.2 Bitmapová grafika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
11 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
A Značka a logotyp Ing. Lucie Králíkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
B Náhled obrazovek internetové prezentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
C Portfolio Ing. Lucie Králíkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
C.1 Tištěná verze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
D Obsah přiloženého CD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
vii
Kapitola 1
Úvod
O grafický design se zajímám ve svém volném čase již delší dobu. Když se mi naskytla možnost
studovat v Ateliéru grafického designu a multimédií, rozhodl jsem se zpracovat svou
bakalářskou práci na téma právě z tohoto oboru - vytvořit portfolio zahradní architektce
Ing. Lucii Králíkové, se kterou jsem již na několika projektech spolupracoval.
1.1 Cíle práce
V teoretické části své práce popisuji osobnost zahradní architektky Ing. Králíkové, definuji
pojmy značka a portfolio, zmiňuji zásady a důležitost jejich správné tvorby a obsahu.
V praktické části se zabývám samotným návrhem značky architektky, digitalizací jejich
projektů a následným vytvořením jejího portfolia nejprve ve verzi katalogu, následně pak
navrhuji vzhled internetové prezentace. Popisuji použité techniky, technologie a software.
V práci postupuji systematicky od dílčích cílů (vytvoření značky, digitalizace projektů)
až po cíl hlavní (vytvoření portfolia). Nejdříve se vždy zabývám teorií daného problému, po
které následuje praktická aplikace.
1
Kapitola 2
Osobnost Ing. Lucie Králíkové a pojem ,,zahradní architektura"
2.1 Osobnost Ing. Lucie Králíkové
Ing. Lucie Králíková je studentkou druhého ročníku doktorského studia oboru Zahradní a
krajinářské architektury MZLU v Brně. Jako osobu ji znám zhruba dva roky a za tu dobu
jsme společně pracovali na několika projektech. Když se na mě obrátila s prosbou vytvoření
portfolia, vyšel jsem jí vstříc a zároveň mě napadlo, že by to mohlo být vhodné téma pro
mou závěrečnou práci.
Lucie Králíková se ve své tvorbě prozatím zabývala veřejným prostorem v centru měst.
Právě centrum města je charakteristické plně zastavěným (urbanizovaným) prostorem. Umělost
tohoto plně architektonizovaného území ji nejvíce přitahuje a záměrně používá umělé
materiály, které by v přírodním prostředí mohly působit nepatřičně. Umělý prostor ­ umělá
zahrada je tématem její disertační práce. Pro své projekty vyhledává v centru měst neatraktivní,
opuštěná místa (podchody, stinné dvory, ...), která by však svojí polohou mohla plnit
zcela jinou funkci. V těchto místech by se jen těžko uplatnila živá vegetace, a proto se jednoduše
nabízí práce s umělým materiálem. Někdy se její práce dostává na hranici s designem.
V jejích návrzích se objevuje nadsázka, ironie, provokace, někdy záměrně používá kýč, aby
se odpoutala od zavedených norem a od všeobecných představ o zahradní architektuře. Zároveň
však také ctí staré kvalitní hodnoty a pokud pracuje s historickým prostorem, pak ho
dotváří pokorně.
Obecně však pro její tvorbu platí toto: prostor jako nositel myšlenky, často dvojsmyslu,
kombinace současného umění (i současných materiálů) s historií místa.
Jako osobnost je Lucie Králíková velmi přátelská, přiměřeně sebevědomá, má ráda extravaganci
a v práci se nebojí experimentovat.
2.2 Zahradní architektura
Pojem ,,zahradní architektura" definuje [1] (Otruba, 2002) jako profesi architektonické tvorby
a obor umělecké činnosti, jehož hlavním posláním je utváření formací z přírodních prvků
při spolupůsobení výtvorů stavebně technických a výtvarně architektonických. V zahraničí
tomuto pojmu odpovídá termín garden design (tvorba zahrad, parků a drobnějších útvarů
zeleně). Pojem dále rozšiřuje [2] (Hendrych, 2000) o ,,krajinářskou architekturu", která však
řeší problematiku krajiny v širokých souvislostech a v zahraničí je překládána jako landscape
architecture.
2
2.2. ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA
Je však důležité zdůraznit, že obor zahradní architektura je plnoprávnou uměleckou disciplínou
a současně technickým oborem, jehož podstatou práce je prostor a rostlinný materiál
ho pouze napomáhá vytvářet. Významný teoretik a krajinný architekt Norman Newton
[2] podotýká, že tento prostor musí být zamýšlený, vědomý a tedy důvodný produkt a nikoli
vedlejší a náhodný výsledek jiných činností. Rostlinný materiál, který prostor formuje,
je samozřejmě velmi důležitá složka, ale až v prostoru jako takovém se člověk pohybuje
a žije. ,,Vlastním posláním oboru zahradní architektura je utváření formací z přírodních
prvků, zpracování jejich jednotlivých částí za přispění filosofických názorů, ideových osnov,
zkušeností a děl z ostatních oblastí umění (malba, sochařství, architektura)."[1] Není proto
přiměřené srovnávat obor zahradní architektura např. se zahradnictvím či sadovnictvím,
jež kladou hlavní důraz na pěstování a výsadbu okrasných rostlin.
Historicky se začíná zahradní architektura vytvářet v okamžiku, kdy člověk záměrně
upravuje okolí ke své potřebě. Vzniká ohrazený prostor ­ ohrada a posléze zahrada. Okolní
krajinu zatlačuje čím dál více od sebe a přetvořený prostor se stává krajinou bydlení, krajinou
obživy a idejí.
3
Kapitola 3
Obchodní značka a pojmy s ní spojené
3.1 Obchodní značka
Obchodní značka (dále jen značka) je v podstatě symbol. Vlastník používá svou značku
k identifikaci ve svém okolí. Říká tím ostatním, že věc nesoucí značku je jeho majetkem
nebo produktem.
Značky existují již více než 5000 let. Na začátku se jednalo především o značky heraldické,
nejrůznější monogramy, keramické značky atd. Některé z nich se používají dodnes,
jiné postupem času ustoupily do pozadí. Existuje mnoho typů značek (obrazové, písmové,
jmenné, zkratkové, akronymy, ...).
3.2 Funkce značky a vizuálního stylu
Hlavní funkcí značky společnosti je identifikovat. Každá značka je součástí nějakého vizuálního
stylu, jehož prostřednictvím komunikuje s okolním světem. Tento vizuální styl informuje
lidi uvnitř i vně společnosti. Poskytuje informace o zaměření společnosti, produktech,
akcích apod. Základem každého vizuálního stylu je pak kromě značky také písmo a barvy
společnosti. Vizuální styl tak může být aplikován například na automobily, uniformy, korespondenci,
obaly a především na produkty společnosti, výsledkem čehož je identifikace
společnosti zvenku i zevnitř a nejrůznější ekonomické dopady.
Lepší identifikace společnosti zvenku zvyšuje viditelnost a image. Lepší vnitřní identifikace
může mít za následek větší motivaci pracovníků, což zvyšuje produktivitu a snižuje
náklady.
Další funkcí značky pak je informovat ostatní, o jakou společnost se vlastně jedná (jaká
společnost je, v jaké oblasti se pohybuje atd.). Tato funkce častokrát ustupuje do pozadí
funkce identifikační.
3.3 Praktické požadavky na značku
Z funkcí značky vyplývají také požadavky na její konstrukci. Některé požadavky spolu souvisejí,
jiné mohou navzájem kolidovat, nebo se dokonce vyvracet, jsou více či méně diskutabilní
a individuální. Jsou více či méně ovlivnitelné. Následující požadavky jsem vyvodil
z [3] (Mollerup,1998).
4
3.3. PRAKTICKÉ POŽADAVKY NA ZNA ČKU
3.3.1 Viditelnost
Je značka dostatečně viditelná? Tento základní požadavek se vztahuje na každou značku
bez rozdílu. Značka by měla být viděna vždy, když je to potřeba, a všude, kde je to potřeba.
Musí být čitelná na nejrůznějších typech pozadí, což zajišťuje její snadnou rozeznatelnost.
Je třeba definovat její minimální a maximální velikost, barevnost pozadí i samotné značky
(vyrovnanost grafických prvků a dokonalost grafického návrhu) viz. Grafický manuál.
3.3.2 Aplikovatelnost
Zde je potřeba nejprve zodpovědět otázku: ,,Kde vlastně bude značka aplikována?" Je totiž
rozdíl, jestli bude značka používána převážně na hlavičkovém papíře a jiných tiskovinách,
nebo třeba na reklamních plachtách na sportovním stadionu při televizním přenosu (zde
bude písemná značka lépe čitelná než značka obrazová). V ideálním případě je značka aplikovatelná
na všech typech médií.
3.3.3 Konkurenceschopnost a originalita
Je značka rozlišitelná od značek ostatních? Tento požadavek zahrnuje jak individualitu a
originalitu značky, tak její ochranu před zneužitím (požadavek č. 4). Zajištění originality a
individuality bývá často problém, protože s nástupem moderních počítačových technologií
vzrůstá také konkurence a s ní i počet značek.
3.3.4 Ochrana
Každá značka by měla být ochraňována proti zneužití ­ značkám, které mohou vzniknout
v budoucnosti. Nejlepší ochranou značky je její registrace.
3.3.5 Jednoduchost
Je nápad a tudíž i značka jednoduchá? V jednoduchosti je síla, co nelze udělat jednoduše,
často nestojí za námahu.
3.3.6 Schopnost přitáhnout pozornost a zapamatovatelnost
Značka musí přitahovat pozornost závisející na povaze společnosti nebo produktu, který
identifikuje. Když svou pozornost přitáhne, musí být také snadno zapamatovatelná.
3.3.7 Barevnost
Je značka barevná? Pokud ano, používá standardní barvy? Tento požadavek souvisí s aplikovatelností
i viditelností značky, ale může mít také ekonomické dopady. Použití nestandardních
barev může komplikovat reprodukci značky a tudíž zvyšovat náklady.
5
3.4. POŽADAVKY PODLE [4] (ŠVALBACH, 2004)
3.3.8 Černobílé provedení
Každá značka musí dobře fungovat i v černobílém provedení. Často se setkáváme např.
s reprodukcí značky v novinách, s posíláním značky faxem a jinými způsoby reprodukce,
které neakceptují barevný návrh značky.
3.4 Požadavky podle [4] (Švalbach, 2004)
Vítězslav Švalbach pak definuje následujících devět kritérií kladených na dobrou značku:
* Originalita
* Jednoduchost
* Zapamatovatelnost
* Jednoznačnost
* Dokonalost grafického projevu
* Vyrovnanost grafických prvků
* Černobílé provedení
* Plastické provedení
* Aplikovatelnost
Na konstrukci značky jsou samozřejmě kladeny i nejrůznější jiné požadavky jako je: nadčasovost
(nestárnoucí značka), módnost a s ní spojená oblíbenost značky, výslovnost a vyslovitelnost
(pokud značka obsahuje jméno, nebo slovní spojení), použitelnost v televizi a
filmu (televizní reklama je jedna z nejúčinnějších) a jiné. Tyto ale nepovažuji za tak důležité,
a proto uvádím jen jejich výčet. S postupem času a vývojem moderních technologií mohou
samozřejmě vznikat i požadavky zcela nové.
3.5 Značka a logotyp vs. logo
V praxi a běžném životě se často setkáváme s názvem logo ve smyslu značky. Slovo logo
vzniklo nejspíš zkrácením slova logotyp (logotype), které reprezentuje značku s textovým
elementem. Naproti tomu značkou může být pouze abstraktní obrázek, či schematická reprezentace
něčeho. Používání slova logo ve smyslu značky je tedy chybné, jakož i jeho používání
ve smyslu slova logotyp. Realita je však jiná a tak se se slovem logo setkáváme téměř
na každém kroku, jak v profesionálním prostředí grafických studií, tak v odborné literatuře.
6
3.6. GRAFICKÝ MANUÁL
3.6 Grafický manuál
Grafický manuál je příručka definující vizuální styl společnosti. Skládá se z několika částí.
Na samém začátku bývá zpravidla popsána společnost, pro kterou byl manuál vytvořen,
a jsou definována jednoznačná pravidla jeho užívání. V hlavní části manuálu je rozebrána
konstrukce a kodifikace samotné značky společnosti, je zde definována její minimální a maximální
velikost, barevnost, černobílá a negativní varianta a předloha značky k reprodukci.
Jsou zde popsány barvy společnosti a písma používaná při prezentaci. V další části jsou pak
vytvořeny návrhy např. tiskovin společnosti (dopisní papír, vizitky) a reklamních předmětů
nejrůznějších typů (zde už záleží na společnosti).
7
Kapitola 4
Značka Ing. Lucie Králíkové
Jak vyplývá z předchozího popisu osobnosti Lucie Králíkové, jedná se teprve o začínající
zahradní architektku. Za dobu svého studia však již vytvořila několik projektů, ať už pro
potřeby školní, či soukromé. Tyto projekty byly vždy velmi kladně přijaty a hodnoceny.
Nepracuje pro žádnou firmu ani společnost, vystupuje pouze pod svým jménem. Značka,
která by jednoznačně identifikovala její návrhy, byla v tomto případě velmi žádoucí.
4.1 Požadavky
Jelikož se jedná o značku první, nebyl jsem v tomto případě omezen návazností na značku
původní, což bývá u inovací značek již zaběhlých firem často problém. V tomto ohledu jsem
měl ruku volnou.
4.2 Tvorba značky
Protože se v tomto případě nejedná o značku společnosti, ale soukromé osoby, jako první
mě napadlo použít pro její tvorbu monogram architektky ­ tedy písmena L a K. Začal jsem
tedy uvažovat ve smyslu již existujících značek např. módního průmyslu, jakou jsou Dior,
Dolce and Gabbana, Louis Vuitton, atd. Tyto značky také nesou pouze jména konkrétních
osob. Na toto téma vzniklo několik skic a dokonce návrhů značek, ale chyběl jim nápad a
navíc nic neříkaly o zaměření a profesi Lucie Králíkové.
Obrázek 4.1: Značky módního průmyslu
8
4.3. LOGOTYP
Druhá věc, která se nabízela, bylo použití technického prvku zahradní architektury. Napadlo
mě stylizovat tzv. osazovací plán záhonu, nebo jinou technickou značku, ale i tady
zůstalo pouze u skic a návrhů. Značky byly těžkopádné, pro veřejnost neznámé a nic neříkající
a navíc architektce nevyhovovaly.
Začal jsem tedy přemýšlet, co je na návrzích architektky specifické, čím se odlišují od
ostatních. Mimo jiné je to fakt, že v návrzích hraje velkou roli kontrast materiálů. Přírodní a
umělé jsou použity dohromady.
Nakonec jsem tedy použil pro vyjádření značky symbol živý, v zahradní architektuře
často používaný ­ strom. Tento strom je však silně stylizovaný a geometrizovaný tak, aby
navozoval pocit umělého vytvoření, pocit kontrastu. To jsou prvky, které jsou pro návrhy a
práci Ing. Lucie Králíkové typické. Strom je však ze symbolu stále patrný a tedy jednouše
rozeznatelný. Použití geometrických prvků (kružnice, obdélník) navozuje pocit umělosti.
Obrázek 4.2: Značka Ing. Lucie Králíkové
4.3 Logotyp
Značka byla dále doplněna o jméno architektky a sousloví ,,zahradní architekt" ulehčující
identifikaci zaměření práce Lucie Králíkové. Pro sazbu jména bylo použito písmo Arial
v tučném (bold) řezu, pro sousloví ,,zahradní architekt" stejné písmo v obyčejném (regular)
řezu. V obou případech byl zvětšen rozpal písma. Vznikl tak následující logotyp.
9
4.3. LOGOTYP
Obrázek 4.3: Logotyp Ing. Lucie Králíkové
10
Kapitola 5
Snímání a digitalizace obrazu
V této kapitole popíšu princip získávání digitálního obrazu. Nejedná se samozřejmě o úplně
přesný popis se všemi detaily, ale o jakési zobecnění základních a nejdůležitějších kroků.
V textu vycházím z poznatků získaných v [6] (Fiřt, Holota).
5.1 Princip
Snímáním a digitalizací máme vlastně namysli získání obrazu reálného světa a jeho převedení
do formy, která je vhodná pro uchování a další zpracování na počítači. Snímání obrazu
je převod optické veličiny na elektrický signál. Vstupním signálem je tedy většinou jasová
složka (skeneru, kamery). Ve výsledné kvalitě se samozřejmě projeví vlastnosti snímaného
obrazu (např. odrazivost povrchu).
Digitalizace je pak dalším krokem. Jedná se o převod spojitého elektrického signálu na
diskrétní signál digitální (odtud název digitalizace). Výsledný obraz je získán pomocí čtení
vstupního signálu v přesných intervalech (vzorkování) a vyjádřením každé přečtené hodnoty
signálu jako číslo. Na počátku vzorkování se stanoví vzorkovací frekvence, která by
podle Shanonovy věty1 měla být alespoň 2x větší než maximální možná frekvence signálu
vstupního. Volba vhodného rozlišení se pak stává základním krokem digitalizace. Při nízkém
rozlišení můžeme přijít o některé detaily ve výsledném obraze, vysoké rozlišení zase
znamená vyšší výpočetní náročnost při dalším zpracování. Velikost obrazu je pak udána
v pixelech (obrazových bodech) a rozlišení v PPI ­ pixels per inch (body/palec).
5.2 Barevné modely
Pro popis barev v obraze byly zavedeny tzv. barevné modely. Těmi nejpoužívanějšími jsou:
5.2.1 RGB
Používá se v zobrazovacích zařízeních, jako je monitor nebo televize. Jedná se o model aditivní
tzn., že výsledná barva je vytvořena přidáváním tří základních barev (R ­ Red/červená,
G ­ Green/zelená, B ­ Blue/modrá) do barvy černé. Platí, že pokud jsou všechny tři hodnoty
stejné, výsledná barva je odstínem šedi. V této souvislosti hovoříme také o hloubce barev,
1. Přesná rekonstrukce spojitého, frekvenčně omezeného signálu z jeho vzorků je možná tehdy, pokud byl
vzorkován frekvencí alespoň dvakrát vyšší, než je maximální frekvence rekonstruovaného signálu.
11
5.2. BAREVNÉ MODELY
což je číselný rozsah každé základní složky. Při barevné hloubce 24 bitů (tedy 8 bitů pro
každou základní barvu) dostáváme ve výsledku 28
*28
*28
= 224
kombinací barev a hovoříme
o tzv. True Color obraze, který již odpovídá obrazu reálného světa.
5.2.2 CMY a CMYK
Používá se ve výstupních zařízeních ­ tiskárnách. Výsledná barva je vytvořena krytím bílé
barvy (papíru) jednotlivými základními složkami. Jedná se tedy o model subtraktivní, který
barvy pohlcuje, na rozdíl od RGB, který je vyzařuje. V tiskárnách se většinou ke třem základním
složkám (C ­ Cyan/azurová, M ­ Magenta/purpurová, Y ­ Yellow/žlutá) doplňuje
složka K-blacK/černá, protože černá barva se při tisku používá velmi často a pro její
vytvoření by se jinak musely nanést všechny tři základní barvy, což je velmi neekonomické
a navíc výsledná barva není úplně černá, ale spíše tmavě šedá.
5.2.3 HSB
V tomto modelu se nepoužívají žádné základní barvy. Výsledná barva je popsána třemi
vlastnostmi H ­ Hue/odstín, S ­ Saturation/sytost, B ­ Brightness/jas. Odstín se udává
jako úhel v rozmezí 00
- 3600
, kde 00
=3600
je barva červená, 1200
zelená a 2400
modrá. Pro
jeho určení lze tedy zadat libovolný zlomek úhlu. Sytost určuje, kolik bude do výsledné
barvy přidáno bílé složky, např. červená s 50% sytostí je růžová. Poslední vlastnost nám
říká, kolik daná barva odrazí světla, jak moc bude zářivá.
5.2.4 Škála šedé
Někdy postačí uložit obraz ve škále šedé. Barevná hloubka bývá v tomto případě nejčastěji 8
bitů, což znamená 256 odstínů. Platí, že 0 je barva černá a 255 je barva bílá. Ostatní hodnoty
jsou zastoupeny přechodem mezi těmito dvěma barvami.
Poté, co jsme úspěšně získali digitální obraz, je někdy nutné provést určité korekce chyb,
které vznikly např. nevhodnými podmínkami při snímání. Základními operacemi předzpracování
obrazu jsou jasové transformace, geometrické korekce, filtrace a ostření.
12
Kapitola 6
Digitalizace projektů
Stejně jako většina architektů i Lucie Králíková používá při vytváření svých projektů převážně
kresbu rukou. Kresba rukou je rychlejší a tudíž i vhodnější pro zachycení myšlenky
návrhu. Navíc většinou vypadá lépe a hlavně přirozeněji. V neposlední řadě pak práce rukou
ve výsledku vyjde mnohem levněji, než nákladné velkoformátové tisky. Před samotným
vytvořením portfolia bylo tedy nejdříve nutné projekty digitalizovat.
6.1 Reprodukce
Protože se jedná o formáty typu A1, nebylo v tomto případě možné použít pouze skener,
ale bylo nutné najít způsob jiný. Nabízela se možnost originální kresby rozřezat na menší
části, které by už bylo možné skenovat. Tím by ale byly originály navždy zničeny. Další
možností bylo využít pro skenování nějaké profesionální zařízení (firmu). Toto řešení by
však bylo více nákladné a navíc nebylo zaručeno (ověřeno), že nějaké takové zařízení popř.
firma existuje. Pro digitalizaci projektů jsem nakonec využil možností nově vybaveného
ateliéru fotografie, který je součásti AGDaMM.
Nejdříve jsem jednotlivé listy každého projektu vložil do rámu formátu B1 a zavěsil na
zeď. Pak jsem pomocí studiových světel tento rám nasvítil celkovým rozptýleným světlem
tak, aby nedocházelo k odrazům ve skle rámu. Nakonec jsem jednotlivé projekty vyfotografoval
digitálním fotoaparátem za použití studiových blesků a výsledek uložil do souboru
typu RAW.
6.1.1 Co je to RAW?
Anglickým slovem raw (syrový, nezpracovaný) se souhrnně označují soubory (snímky) pořízené
nejrůznějšími digitálními fotoaparáty. Tyto soubory jsou však zvláštní tím, že při
ukládání obrazu nedochází k žádné kompresi ani ztrátě dat, jako je tomu například u formátu
JPEG. Výsledný soubor tak obsahuje veškeré detaily a informace scény pořízené snímačem
fotoaparátu v okamžiku zmáčknutí spouště. To umožňuje pozdější lepší manipulaci
a úpravu výsledného obrazu jako je: korekce expozice, vyvážení bílé, atd.
Soubory typu RAW lze přirovnat k filmovému negativu u klasické fotografie. Obraz není
možné vidět bez výsledného ,,vyvolání", stejně jako je tomu u negativu. Je tedy zapotřebí
dodatečná úprava a práce pro získání výsledného obrazu.
13
6.2. ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ
RAW není formát, ale pouze označení typu souboru. Konkrétní formáty se liší podle
výrobců fotoaparátu (Nikon ­ NEF, Canon ­ CR2, Olympus ­ ORF, ...). [7]
6.2 Úprava fotografií
Po přenesení snímků z digitálního fotoaparátu do počítače bylo nutné provést několik kroků
úprav pro získání optimálního výsledku obrazu. K úpravě snímků jsem použil editor Adobe
Photoshop CS2.
Po načtení RAW (v tomto případě konkrétně NEF) souboru se před samotným otevřením
souboru automaticky zobrazí dialogové okno Camera RAW. To bylo původně samostatným
zásuvným modulem Photoshopu, od verze CS je pak přímo jeho součástí. Nabízí možnosti
úprav snímku a zmíněné ,,vyvolání" RAW souboru. V tomto okně jsem provedl změny,
které by při pořizování snímků do souboru formátu JPEG nebyly možné.
První úpravou bylo vyvážení bílé, neboť jsem zjistil, že při pořizování snímků fotoaparátem
nebylo nastaveno optimálně. Zvolil jsem přednastavenou hodnotu ,,blesk" a barvy
v obraze získaly teplejší a přirozenější nádech. Dále jsem u většiny snímků zvýšil kontrast
a u některých také sytost barev. Některé snímky bylo potřeba doostřit. Nakonec jsem zvolil
velikost a rozlišení obrazu, barevnou hloubku a teprve pak soubor otevřel (,,vyvolal"). Teď
už jsem mohl se souborem pracovat, jako s každým jiným bitmapovým souborem (JPEG,
TIFF, PNG, ...) ve Photoshopu, s tím rozdílem, že už na něm byly provedeny určité počáteční
úpravy.
Obrázek 6.1: Dialogové okno Camera Raw
Další úpravy jsem dělal převážně pomocí dialogového okna nástroje Křivky (Curves).
Ty umožňují provádět všechny úpravy jako dialogová okna nástrojů Úrovně (Levels), Jas
14
6.2. ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ
a kontrast (Brightness and Contrast) a ještě mnohem víc. Pomocí křivek lze upravit každý
z 256 odstínů šedi v obrázku.
Obrázek 6.2: Hierarchie prostředků pro úpravy ve Photoshopu [8]
Nejdříve jsem určil pomocí kapátka černý, šedý a bílý bod v obraze, tím jsem opět doladil
barvy, hlavně barvu papíru, která po vyfotografování není čistě bílá. Kdybych tuto
úpravu neprovedl, projevila by se barva vyfotografovaného papíru v tisku jako šedá, což by
bylo nežádoucí. Abych se ujistil, že se barva papíru skutečně nebude tisknout, otevřel jsem
dialogové okno Křivky podruhé a upravil jsem křivku tak, že veškerá šedá barva v obraze
s hodnotou vyšší než 235, se změnila na hodnotu 255, tedy čistou bílou. Teď už bylo zajištěno,
že barva vyfotografovaného papíru, na němž jsou projekty nakresleny, je skutečně
čistá bílá a nebude se tedy tisknout.
Obrázek 6.3: Nastavení bílé barvy pomocí nástroje Křivky
15
6.3. RETUŠOVÁNÍ POPISK Ů
Úpravou barvy papíru však v některých případech projekty získaly celkový světlejší
nádech a bylo je tedy potřeba ztmavit. K tomu jsem použil opět dialogové okno Křivky a
upravil křivku obrazu tak, že došlo ke ztmavení všech barev v obraze vyjma černé a bílé.
Ty zůstaly beze změny. Tím jsem zajistil, že předešlá změna barvy papíru na čistou bílou
nebude ztracena.
Obrázek 6.4: Celkové ztmavení pomocí nástroje Křivky
Po těchto úpravách již většina vyfotografovaných projektů vypadala dobře. Některé
jsem zkusil vytisknout, abych zjistil, jestli byly úpravy dostatečné popř. optimální. Výsledné
obrázky jsem uložil ve formátu TIFF s bezztrátovou kompresí, aby kvalita obrazu byla co
možná nejvyšší.
6.3 Retušování popisků
Projekty jsou v originále samozřejmě doplněny popisky. Tyto popisky jsou v 90 % případů
psány ručně. Při digitalizaci projektů jsem řešil problém, jestli tyto popisky odstranit nebo
zachovat. Při zachování popisků by vynikla přirozenost ručních návrhů, ale tyto popisky
by mohly být špatně čitelné a nemusely by také při použití s jiným písmem působit dobře.
Nakonec jsem se rozhodl ruční popisky z návrhů odstranit a nahradit je jednotným písmem.
Když byl popisek napsán na bílém pozadí, použil jsem pro jeho odstranění jednoduchý
nástroj Guma (Eraser) a prostě jej vygumoval. Nacházel-li se popisek v obrázku, musel jsem
použít složitější retušovací nástroje.
Nástroj Záplata (Patch) je asi nejjednodušší nástroj pro retušování obrázku. Nabídne
výběr oblasti, kterou chceme retušovat. Tento výběr pak přesuneme do části obrázku s podobnou
texturou, ale bez vad. Photoshop poté vezme první a druhý výběr, zajistí, aby jas a
barevnost odpovídali hodnotám na okraji prvního výběru, a prolne texturu druhého výběru
s barvou prvního. [8]
Nástroj Retušovací štětec (Healing Brush) pracuje na podobném principu jako Záplata.
Opraví vadu v obrázku pomocí textury z jiné oblasti a prolne okraje s barvami, které ji obklopují.
Rozdíl je v tom, že Záplata používá pro definování retušované oblasti výběr, kdežto
16
6.4. ROZD ĚLENÍ (ROZ ŘEZÁNÍ)
Retušovací štětec umožňuje malovat přes oblast, kterou je nutné opravit, štětcem s vybranou
stopou. [8]
Nástroj Klonovací razítko (Clone Stamp) zkopíruje informace z jednoho místa obrazu na
místo druhé. Na rozdíl od Retušovacího štětce nepoužívá prolnutí, takže volba stopy štětce
hraje klíčovou roli. [8]
6.4 Rozdělení (rozřezání)
Poté, co byly v obraze vyretušovány všechny popisky, bylo nutné rozdělit je na dílčí části
vhodné pro tvorbu portfolia. K tomuto účelu jsem použil standardní nástroje pro vytváření
selekcí.
Nástroj Obdélníkový výběr je ten nejzákladnější. Výběr vytváříme klepnutím a tažením
myši. Nástroj Laso je mnohem univerzálnější. Při držení tlačítka myši můžeme obkreslit
nepravidelnou plochu objektu, která se tak stane výběrem.
Když jsem vytvořil výběr, zkopíroval jsem jej a vložil do nově vytvořeného prázdného
souboru. Tento soubor jsem opět uložil ve formátu TIFF s bezztrátovou kompresí. Tím jsem
získal obrázky vhodné pro sazbu na jednotlivé stránky portfolia.
17
Kapitola 7
Portfolio a pojmy s ním spojené
Nikdy si nemůžete být jistí tím, kam vás kariéra zavede. Proto používejte portfolio k udržení
záznamu o tom, čím jste prošli. Může vám to pomoci dostat se tam, kam chcete. [9]
(Kimeldorf)
Slovo portfolio se skládá ze dvou částí latinského původu. Port znamená pohybovat se nebo
přesouvat se a folio se překládá jako cenný papír nebo artefakt. Volně tak můžeme slovo
portfolio přeložit jako přenosný cenný papír nebo artefakt. Někdy se slovo portfolio překládá
také jako skladba cenných papírů.
Pod tímto pojmem si tedy můžeme představit jakýkoli soubor informací, které jsou pro
nás nějakým způsobem cenné (mají pro nás význam). V případě této práce pak slovo portfolio
používám ve smyslu ,,profesního/autorského portfolia". Vycházím z poznatků získaných
v [10] (Nelson Mandela University) a portfolio definuji následujícím způsobem.
7.1 Definice
Portfolio je přenosný uspořádaný soubor prací vytvořený cíleně k poskytnutí informací
o postoji, úrovni rozvoje a růstu jedince během určitého časového období. [10]
Přenosná kolekce cenných papírů a nebo artefaktů prezentovaná v rozličných formátech.
Místo pro shromáždění záznamů a produktů vzniklých učením a prací, které napomáhá
jednotlivci k získání nových pracovních příležitostí. [11] (Margison)
7.2 Účel
Portfoliím je důležité porozumět zvláště v kontextu dnešního pracovního světa. Člověk je
často nucen dokazovat různorodost svých schopností a zkušeností. Je sám zodpovědný za
správu svého profesního vývinu a růstu. Portfolio tak může sloužit různým účelům.
Může poskytnout konkrétní přehled úspěchů, snah, úsilí a rozvoje jedince. Je nástrojem
pro sledování a hodnocení sebe sama. V neposlední řadě je pak marketingovým nástrojem
využitelným při hledání nových pracovních příležitostí. Při pracovním pohovoru může
portfolio pomoct s ilustrací odpovědí na otázky jako:
* Řekněte mi něco o sobě?
18
7.3. PORTFOLIO POSKYTUJE P ŘÍLEŽITOST
* Proč si myslíte, že se hodíte pro tuto práci?
7.3 Portfolio poskytuje příležitost
* poukázat na předchozí vzdělání
* poukázat na vývoj silných a slabých stránek v učení
* udržet dráhu rozvoje a růstu jedince
* získat větší nezávislost
* dát najevo schopnost smysluplně pracovat se získanými zkušenostmi a věděním
* rozvinout schopnost aplikace získaných vědomostí i do jiných oblastí vědění
* ocenit a zhodnotit práci
* prakticky aplikovat získané teoretické znalosti
* zaznamenat znalosti, které nejsou jiným způsobem zhodnoceny a nebo schváleny
* dát najevo konkrétní schopnosti, talent, zručnosti a vědění
* vytvořit marketingový a propagační nástroj předkládaný při pracovních pohovorech
nebo možným klientům
* zaznamenat znalosti a rozpoznat použitelné schopnosti
7.4 Typy portfolií
Jak již bylo naznačeno na začátku této kapitoly, existuje několik druhů portfolií. I tato práce
je v podstatě jakési portfolio, které se zabývá právě tvorbou portfolií. Pokud ale hovoříme
o tzv. profesním nebo autorském (v případě tvůrčích/uměleckých profesí) portfoliu, většinou
je rozdělujeme na dva druhy:
* pracovní (working) portfolio
* předváděcí (showcase) portfolio
Nezáleží na tom, zda je portfolio použito jako nástroj hodnotící, sledovací nebo pro účely
nalezení nového zaměstnání.
19
7.5. TVORBA PORTFOLIA
7.4.1 Pracovní portfolio
Obsahuje veškeré materiály týkající se studia, práce, zaměstnání a života, které jedinec považuje
za důležité, a chce je tudíž zaznamenat a uchovat. Pracovní portfolio bývá zpravidla
základem pro vytvoření portfolia předváděcího.
7.4.2 Předváděcí portfolio
Je výběrem materiálů z pracovního portfolia. Jedná se o konkrétní soubor vytvořený většinou
speciálně pro požadavky pohovoru při hledání nového zaměstnání nebo pro předvedení
konkrétních schopností možnému zákazníkovi.
7.5 Tvorba portfolia
7.5.1 Shromáždění
Shromáždíme všechny ukázky naší práce, které chceme do portfolia zahrnout. Okopírujeme
a zvětšíme dokumenty, je-li to potřeba. Veškeré materiály by měly být v dobré (tiskové)
kvalitě. Rozhodneme, v jaké formě budou dokumenty uloženy a prezentovány. Je
rozdíl, budeme-li prezentovat převážně obrazové dokumenty (autorské portfolio), nebo dokumenty
textové (pracovní portfolio např. ekonoma, právníka).
V dnešní době se samozřejmě nabízí také možnost vytvořit elektronickou verzi portfolia.
V tomto případě pak dokumenty musí být digitalizovány (viz. Kapitola 5 a 6). Elektronické
portfolio pak muže být uloženo na CD nebo jiných nosičích.
V neposlední řadě je pak možné vytvořit internetovou prezentaci, která je v dnešní době
velmi účinnou formou prezentace. (viz. Kapitola 9)
7.5.2 Analýza
Seskupíme a setřídíme ukázky tak, aby co možná nejlépe zdůraznily schopnosti a osobní
kvality. Co chceme, aby o nás naše portfolio vypovídalo? Jakým nejlepším způsobem toho
docílit?
7.5.3 Vyjádření
Organizujeme ukázky chronologicky podle data vzniku, funkce a dovednosti, nebo podle
tématu. Ke každé ukázce (dokumentu) vytvoříme stručný, výstižný popisek. Používáme
titulky na každé stránce, u obrazových příloh (fotografií, diagramů, grafů) používáme po-
pisky.
7.5.4 Obsah
* titulní strana s osobními údaji (jméno, telefon, adresa, kvalifikace)
20
7.5. TVORBA PORTFOLIA
* životopis
* posudky
* doporučující dopisy
* fotografie
* vzorky práce a učení
* pracovní historie
* certifikáty, diplomy
* akademické záznamy
* děkovné dopisy
Obsah každého portfolia je samozřejmě jiný, stejně tak formát. Záleží na typu portfolia,
druhu profese a hlavně na tom, co chce daný jedinec prezentovat. Portfolio by mělo být
jednoduché, čitelné, kvalitně zpracované (papír, tisk, vazba) a osobité.
21
Kapitola 8
Portfolio Ing. Lucie Králíkové
Portfolio, jak vyplývá z předchozí kapitoly, je v dnešní době velmi užitečným nástrojem pro
prezentaci vlastní tvorby jedince. Zvláště pak, jedná-li se o tvůrčí profese, kterou zahradní
architektura bezesporu je.
8.1 Formát
Prvním problémem byla volba vhodného formátu. V tuto chvíli bylo nutné uvědomit si, že
portfolio zahradního architekta bude ve výsledku vypadat asi jinak než portfolio např. právníka.
Dokumenty, které portfolio tvoří, jsou převážně obrazové, text zde vystupuje pouze
v roli doplňující.
Je nutné, aby návrhy projektů byly dobře viditelné a čitelné. Nabízí se tedy volba čtvercového
formátu nebo obdélníkového formátu našíř, které jsou pro prezentaci nákresů, obrázků
a fotografií vhodnější. Já jsem zvolil možnost druhou, tedy obdélníkový formát našíř,
protože je dostupnější, jeho použití je méně namáhavé (čtvercový formát by se při realizaci
nejspíš musel ořezávat z formátu obdélníkového) a ekonomičtější (při ořezávání na čtvercový
formát by vznikal zbytečný odpad), což také může hrát klíčovou roli.
Nakonec volba padla na standardní formát A3 našíř, který je v dnešní době běžně dostupný,
stejně jako tisk na něj, a navíc velikost je pro prezentaci projektů dostatečná. Pro
účely např. zasílání portfolia zákazníkovi byl zvolen formát A4 našíř, který je menší a pro
tyto účely tedy vhodnější.
8.2 Vzhled stránek
Poté, co jsem vybral formát, bylo nutné definovat jednotný vzhled všech stránek. Protože
jsem chtěl, aby projekty co nejvíce vynikly, vytvořil jsem vzhled jednoduchý, minimalis-
tický.
V záhlaví stránky je umístěn barevný obdélník, ve kterém je uveden název a rok vzniku
projektu. Barva obdélníku je pro každý projekt jiná, zvolená tak, aby co nejvíce vystihovala
daný projekt. Tato barva je pak dále použita v obsahu portfolia a v grafickém ztvárnění
titulní stránky každého projektu.
Okraje stránky jsou 40 mm vlevo a 30 mm vpravo, 20 mm nahoře a 27 mm dole. Levý a
horní okraj jsem dodržel vždy, kvůli následné vazbě. Ostatní okraje jsem u některých strá-
22
8.2. VZHLED STRÁNEK
nek musel porušit, aby byla stránka přehledná (kvůli velikosti obrázků, popisků, fotografií,
atd.). Pozice nadpisu stránky, záhlaví a zápatí je však na každé stránce stejná, jednotná.
Obrázek 8.1: Náhled zrcadla stránky
8.2.1 Titulní strana a obsah portfolia
Na titulní straně byla použita nově vytvořená značka a dále pak jméno autorky a slovo
portfolio, které je vysázeno větším písmem.
Obsah portfolia je znázorněn graficky. Je zamýšlen jako štos papírů ­ projektů, které jsou
naskládány na sebe. Jednotlivé listy (projekty) jsou barevně rozlišeny barvou definovanou
pro každý projekt. Není tedy nutné používat pro navigaci mezi jednotlivými projekty čísla
stránek, ale barvy.
8.2.2 Titulní strany a barvy jednotlivých projektů
Pro jednotlivé projekty umístěné v portfoliu jsem vytvořil specifické titulní strany. Tím jsem
zajistil, že projekty nebudou splývat, budou jednoznačně odděleny. Při vytváření těchto titulních
stran jsem se snažil, aby každá o daném projektu něco vypovídala. Použil jsem barvu
23
8.3. PÍSMO
(stejnou jako v záhlaví), kterou jsem definoval pro každý projekt jinou, také specifickou,
o projektu vypovídající.
První projekt s názvem ,,injekce" se zabývá návrhem sídliště Kamenný vrch v Brně.
Jelikož autorka v projektu používá spoustu vodních prvků, vybral jsem pro něj světle modrou
barvu. Záměrně jsem vybíral barvu spíše pastelovou, špinavou, lépe navozující dojem
špinavého sídliště. Na titulní stránce jsem pak graficky znázornil stylizovanou skupinu panelových
domů, geometrických prvků.
Druhý projekt ,,regenerace" je umístěn do zahrad augustiniánského kláštera na Mendlově
náměstí v Brně. Zabývá se návrhem právě těchto zahrad. Vychází z historických faktů,
Mendelovy genetické činnosti, pokusů s hrachem setým. Odtud pochází také název projektu
,,regenerace" se zvýrazněným slovem GEN uvnitř názvu. Zvolil jsem proto pro tento projekt
barvu zelenou, živou, hráškovou. Na titulní stránce projektu je pak graficky znázorněn
stylizovaný hrášek umístěný právě v názvu projektu pod zvýrazněným slovem GEN. Ve
spodní části stránky je pak zkopírováno motto projektu v češtině a francouzštině. Klíčová
slova tohoto motta jsou opět zvýrazněny zelenou barvou.
Projekt s pořadovým číslem tři se jmenuje ,,recyklace" a zabývá se návrhem prostoru
okolo nákupního centra galerie Vaňkovka. Podtitul projektu zní ,,Stará forma, nový obsah".
Barvu pro tento projekt jsem zvolil šedou, industriální, protože původní Vaňkova továrna
byla industriálním objektem a návrh z minulosti objektu vychází. Na titulní straně jsem znázornil
šedé horizontály, stylizované přechody pro chodce, prvek, který je v návrhu klíčový.
Symbolické přechody navádějí davy lidí do klidových zón okolo nákupního centra.
Čtvrtým zařazeným projektem je spolupráce na návrhu ,,betonové zahrady". Jedná se
o mou školní práci. Zabývá se návrhem kavárny v obytném domě v Masarykově čtvrti
v Brně. Spolupráce se týkala návrhu prostorů před a za domem, které byly kavárnou propojeny
do jednoho. Barva projektu je výsledkem spojení šedé barvy betonu a ostře růžové
barvy mobiliáře, jenž je v zahradě a kavárně použit. Na titulní stránce jsem název projektu
(betonová zahrada) symbolicky zabetonoval, zalil do neproniknutelné masy betonu. Tento
materiál je v návrhu použit jako klíčový.
Posledním projektem zařazeným do portfolia je ,,pocta". Pocta zahradě paní Marie je
celý název projektu, který je spíše instalací či happeningem. Jelikož je zahradní architektura
také uměleckým oborem, má i tento projekt v portfoliu bezesporu své místo. Barva projektu
je starorůžová, špinavá, symbolizující malbu na stěnách domu, v němž je instalace provedena.
Na titulní straně je graficky stylizováno umyvadlo, symbol zahradního jezírka.
8.3 Písmo
Písmo použité pro veškerý text, nadpisy a popisky v portfoliu je Myriad Pro v obyčejném
(regular) a polotučném (semibold) řezu. Písmo použité na titulních stranách projektů a na
titulní straně portfolia je Arial v normálním řezu.
24
8.4. TISK A VAZBA
8.4 Tisk a vazba
Portfolio je vytištěno na laserové tiskárně na sněhově bílý papír vyšší gramáže. Vazba je
lepená v tvrdých deskách. Tyto desky už nejsou dále potaženy nebo jinak upraveny. Technologie
tisku a vazby si vyžádaly mírný ořez výchozího formátu (A3,A4).
25
Kapitola 9
Internetová prezentace
V dnešní době je připojení k internetu již nezbytnou součástí všech firem a společností a
stává se také běžnou součástí domácností. Informace prezentované v této síti se mohou
snadno dostat k možnému cíli ­ zákazníkovi, zaměstnavateli apod.
Setkáváme se s různými typy tzv. webových stránek. Některé poskytují návštěvníkovi
aktuální informace, jiné se snaží něco prodat. Existují však také stránky prezentující práci
jednotlivce, firmy nebo nejrůznějších uskupení. V tomto případě hovoříme spíše o internetové
prezentaci.
Taková prezentace je v podstatě elektronická verze portfolia umístěná na internetovém
(webovém) serveru tak, aby k ní měli přístup ostatní. Takto prezentované portfolio má velký
potenciál dostat se např. do cizích států, k lidem, ke kterým by se tištěné portfolio nikdy
dostat nemohlo. V případě začínajícího zahradního architekta, který se snaží předvést svou
práci co možná nejširšímu publiku, je internetová prezentace velmi žádoucí.
Na internetové prezentace a webové stránky obecně jsou kladeny nejrůznější požadavky
a jedná se o problematiku, která by svým rozsahem mohla pokrýt celou práci. Je důležité si
uvědomit, že na internetovou prezentaci zahradního architekta budou kladeny požadavky
jiné, než třeba na zpravodajský server nebo internetový obchod. Textové informace jsou zde
zastoupeny minimálně, prezentují se především informace obrazové. Internetové portfolio
si také asi nebude prohlížet uživatel se zrakovým handicapem nebo uživatel z mobilního
telefonu (otázka přístupnosti a použitelnosti).
9.1 Grafický návrh
Při grafickém návrhu webové verze portfolia jsem vycházel z již vytvořené verze tištěné a
použil některé její prvky. Prezentaci jsem rozdělil do tří úrovní.
9.1.1 Vstupní stránka
Na vstupní stránce celého portfolia jsem použil nově vytvořený logotyp Ing. Lucie Králíkové.
Dále má uživatel možnost výběru jazykové verze, po kterém se dostává do hlavního
menu celé prezentace. Ve spodní části je pak umístěn e-mailový kontakt na správce webu.
26
9.1. GRAFICKÝ NÁVRH
9.1.2 Hlavní menu
V hlavním menu prezentace je použita stejná myšlenka jako v obsahu tištěné verze portfolia,
tedy štos barevných dokumentů umístěných na sobě. Dále je zde umístěno záhlaví se
značkou architektky a výběrem jazykové verze. V zápatí je opět umístěn kontakt na správce.
Po výběru projektu ze štosu se uživatel dostává do další úrovně.
9.1.3 Stránka projektu
Stránka projektu je rozdělena na dvě hlavní části. V části levé jsou zobrazeny miniaturní
výřezy obrázků v pravé části popis projektu. Po kliknutí na některý z výřezů se v pravé
části zobrazí zvětšenina daného obrázku. Po kliknutí na tuto zvětšeninu se pak do popředí
zobrazí obrázek v maximální možné velikosti, zatímco pozadí se překryje barvou projektu
s 50% krytím.
27
Kapitola 10
Použité programy
10.1 Vektorová grafika
Značka Ing. Lucie Králíkové byla zpracována v programu Corel Draw 11, který nabízí snadnou
práci se základními geometrickými útvary. Dokončena pak byla v programu Adobe
Illustrator CS2. Ten byl také použit pro tvorbu portfolia a grafický návrh internetové pre-
zentace.
10.2 Bitmapová grafika
Pro úpravu projektů a ostatní bitmapové grafiky byl použit editor Adobe Photoshop CS2.
28
Kapitola 11
Závěr
Práce si kladla za úkol vytvořit portfolio začínající zahradní architektce. Jedná se o téma
velmi neobvyklé, dříve nezpracované. Práce, hlavně teoretická část, byla náročná, protože
o portfoliích a jejich tvorbě neexistuje mnoho zdrojů.
Součástí práce bylo také vytvoření značky, která je základním identifikačním prvkem
prací i architektky samotné. Vytvořené portfolio názorně představuje architektčinu práci a
styl myšlení. Nově navržená internetová prezentace by v budoucnu měla představit práci
ještě širší veřejnosti a třeba i možným zákazníkům.
Hlavní přínos práce vidím v definici a popisu tvorby portfolia, protože se jedná o silný
nástroj při propagaci jedince, který je však velmi často opomíjen. Dále pak v definici a popisu
tvorby značky (logotypu). Tento problém je obecně řešen mnohem více, nicméně si myslím,
že ani tak jej není dobré zanedbávat. Tvorba značek je jednou z nejrozšířenějších disciplín
grafického designu.
Pro mne osobně byla práce velmi přínosná, i když jsem v průběhu její tvorby musel
překonávat nespočet překážek. Vyzkoušel jsem si praktickou spolupráci se zákazníkem a
zadavatelem a práce tak neskončí pouze jako návrh, ale bude se prakticky používat. Mohu
si tak ověřit, jestli všechny postupy mnou zvolené byly ty nejvhodnější a správné, což se mi
v budoucnu může hodit v další práci.
29
Literatura
[1] Otruba, I.: Zahradní architektura pro střední a vysoké školy, ERA, 2002, 80-86517-28-4.
2.2
[2] Hendrych, J.: Tvorba krajiny a zahrad III., ČVUT, 2000, 80-01-02230-7. 2.2
[3] Mollerup, P.: Marks of Excellence, Phaidon Press Limited, 1998, 0714838381. 3.3
[4] Švalbach, V.: Základy vizuální komunikace - přednáška, 2004. (document), 3.6, 3.4
[5] Blažej, B.: Grafická úprava tiskovin, 1990, 80-04-23201-9.
[6] Fiřt, J. a Holota, R.: Digitalizace a zpracování obrazu. 5
[7] ,,radka": Je RAW pro Vás?, 2006, <http://www.paladix.cz/clanky/
je-raw-pro-vas.html> . 6.1.1
[8] Willmore, B.: Velká kniha k Adobe Photoshop CS, CP Books, a. s., 2005, 80-251-0531-8.
6.2, 6.3
[9] Kimeldorf, M.: Portfolio Sampler, <http://www.amby.com/kimeldorf/
sampler> . 7
[10] Nelson Mandela University: Developing a portfolio, <http://www.upe.ac.za/
documents/counselling/Developing%20a%20Portfolio.pdf> . 7, 7.1
[11] Margison, J.: Career Portfolio, <http://careerservices.uvic.ca/
tutorials/career-portfolio.html> . 7.1
30
Příloha A
Značka a logotyp Ing. Lucie Králíkové
Obrázek A.1: Konstrukce a kodifikace
31
A. ZNA ČKA A LOGOTYP ING. LUCIE KRÁLÍKOVÉ
Obrázek A.2: Negativní varianta, barevnost
32
A. ZNA ČKA A LOGOTYP ING. LUCIE KRÁLÍKOVÉ
Obrázek A.3: Předloha k reprodukci
33
A. ZNA ČKA A LOGOTYP ING. LUCIE KRÁLÍKOVÉ
Obrázek A.4: Ukázka použití
34
A. ZNA ČKA A LOGOTYP ING. LUCIE KRÁLÍKOVÉ
Obrázek A.5: Ukázky skic značek a logotypů
35
A. ZNA ČKA A LOGOTYP ING. LUCIE KRÁLÍKOVÉ
Obrázek A.6: Jiné značky a logotypy, které vznikly
36
Příloha B
Náhled obrazovek internetové prezentace
37
B. NÁHLED OBRAZOVEK INTERNETOVÉ PREZENTACE
Obrázek B.1: Vstupní stránka, hlavní menu
38
B. NÁHLED OBRAZOVEK INTERNETOVÉ PREZENTACE
Obrázek B.2: Prohlížení projektu, prohlížení projektu - zvětšený obrázek
39
Příloha C
Portfolio Ing. Lucie Králíkové
C.1 Tištěná verze
Součástí práce je vytištěné portfolio Ing. Lucie Králíkové.
Je distribuováno odděleně.
40
Příloha D
Obsah přiloženého CD
* Zdrojový text práce ve formátu XML
* Text práce ve formátu PDF vygenerovaný modulem XSLT2
* Text práce ve formátu Latex vygenerovaný modulem XSLT2
* Portfolio Ing. Lucie Králíkové ve formátu PDF
* Grafický návrh obrazovek internetové prezentace ve formátu PDF a AI
* Značka a logotyp Ing. Lucie Králíkové ve formátu PDF a AI
41