Archiv závěrečné práce Alena Slezáčková FF D-PS4 PSK kombin.

PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D.

Posttraumatický rozvoj u rodičů onkologicky nemocných dětí v kontextu pozitivní psychologie

Posttraumatic growth in parents of childhood cancer survivors in context of positive psychology

Anotace: Posttraumatický rozvoj u rodičů onkologicky nemocných dětí v kontextu pozitivní psychologie V naší výzkumné práci věnované posttraumatickému rozvoji u rodičů onkologicky nemocných dětí reagujeme na aktuální výzvy současné klinické psychologie, týkající se zdůrazněné potřeby studia kvality života onkologicky nemocných osob a členů jejich rodiny. Předmět výzkumu tématicky spadá do kontextu směru pozitivní psychologie, který se zaměřuje nejen na studium rizikových faktorů a negativních dopadů náročných životních situací, ale bere v úvahu také jejich eventuální příznivé důsledky a změny. Naše práce vznikla jako dílčí studie širšího výzkumného projektu zaměřeného na výzkum kvality života dětí léčených pro onkologické onemocnění QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Paediatric Oncology Patients). Cílem naší explorační studie byla analýza způsobu myšlení a prožívání rodičů onkologicky nemocných dětí, které úspěšně absolvovaly léčbu na KDO FN v Brně. Zaměřili jsme se nejen na odhalení hlavních problémových oblastí negativního dopadu onkologického onemocnění na kvalitu života jejich rodičů, ale také na identifikaci percipovaných kladných důsledků, zkušeností a změn vyplývajících ze situace onkologického onemocnění a léčby dítěte, jež vyústily v identifikaci znaků posttraumatického rozvoje osobnosti rodičů. Výzkumný soubor tvořilo 120 rodičů dětí s ukončenou aktivní léčbou onkologického onemocnění na Klinice dětské onkologie (KDO) ve FDN v Brně. Sběr dat dotazníkovou metodou probíhal v letech 2006-2009 při příležitosti kontrolních lékařských vyšetření dětí. Použitou metodou byla metoda strukturovaného otevřeného dotazování, jež tvořila součást Dotazníku zdraví a spokojenosti, který byl speciálně vytvořen pro výzkumné účely projektu QOLOP. Respondentům byly nabídnuty dimenze odvozené od základních oblastí kvality života dle WHO (fyzické zdraví, psychická stránka, oblast spirituality, sociální vztahy, atd.) a respondenti formou písemných volných výpovědí hodnotili dopad onemocnění dítěte na tyto oblasti jejich života. Pro zpracování získaných písemných výpovědí respondentů jsme zvolili postup obsahové analýzy (kvalitativní i kvantitativní přístup). Volbou použité metody získávání a zpracování dat jsme vyšli vstříc aktuálním požadavkům badatelů v oblasti posttraumatického rozvoje na realizaci kvalitativních studií, které však neopomínají ani využití kvantitativních postupů. Výsledky naší studie podávají plastický obraz o tom, jak rodiče onkologicky nemocných dětí zpětně hodnotí prožitou situaci nemoci a léčby dítěte, v čem spatřují hlavní rizika a ztráty a které důsledky a změny hodnotí naopak kladně. Díky podrobnější kvalitativní analýze jsme získali komplexní pohled na vzájemné souvislosti a vztahy mezi uvedenými jevy. Ukázalo se, že nemoc a léčba dítěte zanechala nejvýraznější vliv na oblasti mezilidských vztahů respondentů, významně ovlivnila také jejich celkový postoj k životu a k využití času a zanechala následky na jejich psychickém i somatickém zdraví. Výrazně ovlivnila také hierarchii hodnot respondentů a u některých z nich přispěla k osobnostnímu rozvoji. Pozitivní důsledky a změny alespoň v jedné doméně posttraumatického rozvoje podle R.G. Tedeschiho a L.G. Calhouna (1995) uvedlo 91% osob. Bylo zjištěno, že nejvíce zkoumaných osob (30%) vykazovalo známky posttraumatického rozvoje ve třech oblastech, a to nejčastěji v oblasti mezilidských vztahů (29%), změně hodnotového systému (25%) a v oblasti sebepercepce a seberozvoje (20%). Ve snaze rozlišit, zda a v čem se liší osoby, které udávaly ve svých výpovědích větší počet pozitivních resp. negativních zkušeností a změn, jsme provedli podrobnější analýzu extrémních skupin. Výsledky kvantitativní analýzy dat naznačují, že převaha udávaných negativ resp. pozitiv nesouvisí s většinou sledovaných biologických a sociodemografických proměnných u respondentů nebo jejich onkologicky léčených dětí. Rozdíl byl nalezen pouze u proměnné věku respondentů a stupně závažnosti pozdních následků protinádorové léčby dítěte. Získaná zjištění poukazují na klíčovou roli osobnostních charakteristik dané osoby, jejích copingových strategií (především benefit-finding strategie) a subjektivního zhodnocení závažnosti prožité situace. Vzhledem k uvedenému zjištění navrhujeme jako praktický výstup naší práce iniciaci podpůrné skupiny pro rodiče onkologicky nemocných dětí, jejíž konkrétní náplň by reflektovala výsledky této práce a jež by mohla přispět ke snížení míry stresu rodičů a event. k facilitaci jejich posttraumatického rozvoje. Pro identifikaci a včasné zachycení rizikových rodin, pro jejichž členy by účast ve skupině mohla být prospěšná, využijeme námi navrhované škály na měření šíře a hloubky dopadu onkologické nemoci dítěte na kvalitu života rodičů i celého rodinného systému. V teoretické rovině navrhujeme na základě zjištěných výsledků další směr výzkumu, který by rozšířil a prohloubil úroveň aktuálně dosaženého poznání. …víceméně

Abstract: Posttraumatic growth in parents of childhood cancer survivors in context of positive psychology Objectives: The study has undertaken to analyze perceived psychological benefits and looses in parents of childhood cancer survivors 2 to 9 years after the treatment. Its main goal was to specify the major areas of the oncological disease impact on the parents’ quality of life and to identify the main domains of a parents’ posttraumatic growth (PTG). Methods: We used free responses method for description and subjective evaluation of positive and negative influence of child’s illness on particular domains of family life (health, married life, social relations and others). We used content analysis to analyse statements of 120 parents who have entered the study within three years of the study (2006-2009). Results: The content analysis of parents´ subjective statements lead to an identification of main domains of positive and negative impact of child’s illness on their quality of life. Main domains of PTG (changed perception of self, realization of new possibilities, changes in interpersonal relations, greater respect for life and changes in spirituality) were distinguished. Changes in health-related behaviour were also identified as important aspects of PTG. The results of the quantitative data analysis suggest that rather than sociodemographic conditions or objective seriousness of illness as assessed by doctors, a more important role in PTG development is played by personality characteristics of a specific person (optimism, character strengths), their coping strategies (especially benefit-finding strategy), subjective assessment of seriousness of an experienced situation and the extent of perceived social support. Conclusion: The prospective outcomes of the study are therapeutical interventions (group therapy) supporting the benefit-finding strategy and facilitating the PTG in parents of childhood cancer survivors and designing of a measurement tool for the complete identification of the extent of impact of a child’s serious illness on the quality of life of parents and siblings (General Impact Scale). …víceméně

Klíčová slova, posttraumatický rozvoj, benefit-finding strategie, dětská onkologická onemocnění, pozitivní psychologie Key words, posttraumatic growth, benefit-finding strategy, childhood cancer survivors, positive psychology

Jazyk práce: čeština