Archiv závěrečné práce Vladimír Březina FF D-HI HICS kombin.

Mgr. Vladimír Březina, Ph.D.

Rytířský stav na Moravě v raném novověku

The Moravian Knigthood in the Early Modern Times

Anotace: S příslušníky nižší šlechty se v našich podmínkách setkáváme již ve 13. století, jejich počty pak výrazně narůstají ve století následujícím. V Čechách se příslušníci nižší šlechty, zejména díky roli jakou hráli v husitských válkách, postupně téměř vyrovnali členům stavu panského. Na Moravě dochází k úpravě jejich postavení až několika dohodami panského a rytířského stavu, resp. panovníka na přelomu 15. a 16. století. Díky těmto dohodám zaujímají rytíři pevné místo na zemském sněmu, soudu a stabilně obsazují vybrané zemské úřady. V následujícím období pak starobylé a zámožné panské a rytířské rody vystupují naprosto jednotně a představují de facto jediné skutečné představitele země a zemského vlastenectví. V práci byl kladen zvláštní důraz právě na vystižení tohoto postupného upevňování rytířského stavu jako po pánech druhé nejvýznamnější společenské skupiny své doby. Popsán byl vrchol politického, společenského i majetkového postavení rytířů v období předbělohorském i postupný ústup z těchto pozic v průběhu 17. a v 18. století. Snažil jsem se také upozornit na důvody tohoto poklesu významu rytířského stavu, jimiž jak je zřejmé nebyly pouze perzekuce po porážce stavovského povstání. Konfiskace a emigrace byly, podle mého názoru, jen jednou z mnoha příčin, třebaže jistě příčinou velice zásadní. Jako další příčinu je třeba uvést např. povyšování do panského stavu. V moravských podmínkách se však v žádném případě nejednalo o nějaký nahlý rychlý pokles vlivu a významu ze dne na den, naopak zde lze vysledovat jistou kontinuitu s vývoj v předchozím období. Přesto k poklesu po celé 17. století dochází, zejména v oblasti majetkového postavení nižší šlechty ve srovnání s ostatními stavy. Na Moravě, na rozdíl od situace v Čechách, nedošlo také k takovému masivnímu početnímu úbytku původem domácí rytířské šlechty. Samozřejmě mnoho jedinců i celých rodin odešlo po porážce povstání, resp. po vydání dekretů proti nekatolíkům do emigrace, mnozí rytíři byli ochuzeni v důsledku pobělohorských konfiskací a pokutování, do země přichází řada rodů nižší šlechty z okolních zemí, ale přesto si tradiční domácí rytířské rody udržely po celé 17. století do jisté míry své pozice a v žádném případě se nedá říci, že by byly nahrazeny rody cizími. V zemských úřadech vyhrazených příslušníkům rytířského stavu i v nově zřízeném Tribunálu se tak po celé 17. i v 18. století setkáváme s příslušníky předbělohorských moravských rytířských rodů jako byli např. Kobylkové, Žalkovští, Říkovští, Bartodějští, Podstatští z Prusinovic, Želečtí z Počenic, Petřvaldští, Chorynští z Ledské, Kotulínští, Ledeničtí, Sakové z Bohuňovic a další. Tím jak rytířská šlechta postupně ztrácí své dosavadní majetky a její význam v tomto směru klesá, nacházejí její členové stále více své místo v neustále se byrokratizující státní i patrimoniální správě. Spolu s nimi se zde ve stále větší míře uplatňují i příslušníci rodů nově povýšených do šlechtického stavu na základě prokázaných zásluh nebo dosaženého stupně vzdělání. Takových rodů ať domácího nebo cizího původu bylo podstaně více než cizích rytířských rodů, které by přišly na Moravu v důsledku porážky povstání. Vzhledem k dosavadní míře zpracování tématu dějin moravské rytířské šlechty, absenci dílčích studií a v neposlední řadě z důvodu velkého rozsahu pramenů jsem jako hlavní metodu zvolil metodu biografickou, která se mi jevila v tomto případě nejvhodnější. Jako modelové příklady pro postižení proměn moravské rytířské šlechty jsem vybral dva staré moravské rytířské rody (Bukůvkové z Bukůvky, Kobylkové z Kobylího) a tři rody nově do rytířského stavu uvedené (Žalkovští ze Žalkovic, Jakartovští ze Sudic, Pruskauerové z Freienfelsu).Vlastnímu pojednání o jednotlivých šlechtických rodech a biografiím osobností šlechticů předchází obecná stať o moravské nižší šlechtě, resp. moravském rytířském stavu v raném novověku s dílčími přesahy do období předchozího i následujícího. V tomto úvodu jsem se pokusil o stručné shrnutí dosavadních poznatků o rytířském stavu na Moravě, doplněné o mé vlastní výsledky výzkumu tištěných, archivních i hmotných pramenů. …víceméně

Abstract: The gentry occurred in our environment as far back as the13th century, their number increased significantly in the following century. In Bohemia the gentry, especially thanks to their role in the Hussite Wars, became gradually almost equal to the lordship. In Moravia their position had changed only after several agreements made by lords and knights, or more precisely monarch, at the turn of the 15th century. Due to those agreements the knights took strong position in the Provincial Assembly, the Court and the Provincial Authorities. In the following years the ancient and wealthy Lord and Knight families took an absolutely coordinated action and represented, as a matter of fact, the one and only real representatives of the country and provincial patriotism. In the work a significant emphasis has been placed on the expression of the gradual consolidation of the knighthood as the second most significant social group (after Lords) in that time. There was described the height of political, social and property position of the knights in the period before the Battle of Bílá Hora and gradual decline in importance during the 17th and 18th century. I have tried to draw the attention to the reasons of the decline in importance of the knighthood. They were apparently not only persecutions after the Estates Rebellion. Conscript of wealth and emigration was, in my opinion, only one of the many reasons, although it was the crucial reason. The other reason was e.g. granting the Lordship. In the Moravian conditions it was not a very quick decline in importance and influence (from day to day), on the contrary, we can see here sort of continuity of previous development. Nevertheless, the decline was taking place during the whole 17th century, mainly in the area of property position of gentry comparing to the others. In Moravia, in contrast to situation in Bohemia, there did not take place such a huge fall in number of the native knighthood. Of course, a lot of individuals and families left the country after the rebellion debacle, or more precisely after the decrees against non-Catholics had been issued, a lot of knights were broke after the conscript of wealth had been carried out in the period after the Battle of Bílá Hora, a number of gentry families immigrated from surrounding countries, but nevertheless, the traditional local knight families managed to keep their position to a certain extent during the whole 17th century. We cannot say in any case that the local families were replaced by foreign families. During the whole 17th and 18th century the knights of the Moravian after- the-Battle- of-Bílá-Hora families e.g. Kobylkové, Žalkovští, Říkovští, Bartodějští, Podstatští from Prusinovice, Želečtí from Počenice, Petřvaldští, Chorynští from Ledská, Kotulínští, Ledeničtí, Sakové from Bohuňovice and others were present in the estate offices reserved for the knights and in the newly established Tribunal. In consequence of losing their property and importance the knights started to establish themselves in bureaucratic public and patrimonial administration. The newly ennobled members of families on the basis of the merits or education level as well found their place there. There were more of these families, whether local or foreign origin, than foreign knight families, which came to Moravia in consequence of the rebellion debacle. Considering the existing extent of “History of Moravian Knighthood” elaboration, the lack of partial study and last but not least because of great amount of sources I have chosen the biographic method to be the main method, which I think is the most suitable. As model examples to present the changes of the Moravian Knighthood I have chosen two Moravian knight families (Bukůvkové from Bukůvka, Kobylkové from Kobylí) and three families newly promoted to knighthood (Žalkovští from Žalkovice, Jakartovští from Sudice, Pruskauerové from Freienfels). The proper discourse about individual noble families and biographies of noblemen has been preceded by general essay about Moravian gentry, or more precisely about Moravian Knighthood in the early modern period with some notes concerning previous and following period. This introduction represents a brief summary of existing knowledge about the knighthood in Moravia and is supplemented by my own results of printed, archive and material sources research. …víceméně

rytířský stav, Morava, nižší šlechta, raný novověk, Jakartovský, Kobylka, Bukůvka, Freienfels, Žalkovský, knighthood, Moravia, Early Modern Times

Jazyk práce: čeština