Novinky a zajímavosti ze světa IS MU - Blogy

Na to, aby učitelé mohli své testové otázky v Informačním systému Masarykovy univerzity (IS MU) oživit o různorodý multimediální obsah (obrázky, fotografie, zvukové soubory, videa, …) již nemusí ovládat pokročilé techniky, jakými jsou HTML kód či specifický software. Servisní středisko pro podporu e-learningu na MU pro ně vytvořilo komplexní manuál Multimediální prvky v Odpovědníku IS MU shrnující práci s těmito multimediálními prvky.

Manuál se snaží vést uživatele od nejjednodušších postupů – vložení obrázku – po ty více komplikované – vložení videa ve FLV formátu. Je formulován tak, aby s jeho pomocí mohli i začínající uživatelé uvedené prvky vložit nejen do Odpovědníku, ale aby byli schopni si i multimediální prvky opatřit, pokud se s nimi setkají, případně si je jednoduše upravit dle svých představ (změna velikosti obrázku, převod audio CD do počítače, konverze běžného videosouboru do FLV formátu, …). Se získáváním multimediálních prvků se však pojí otázky autorského zákona, které jsou proto ve stručnosti v závěru zmíněny.

Obr. 1: Úvodní strana manuálu. Obr. 2: Upozornění na nejčastější chyby. Obr. 3: Převod audio CD do MP3 souborů.

Například i HTML kód je v manuálu použitý, avšak uživatel mu nemusí rozumět a stačí, aby jej kopíroval na konkrétní místa. Pro některé úpravy jsou použity volně dostupné programy (například pro zisk MP3 souborů z běžného audio CD, pro konverzi video souborů do formátu FLV).

Obr. 4: Vložený přehrávač na MP3 soubory. Obr. 5: Program na konverzi video souborů do FLV formátu. Obr. 6: Dodatek k autorským právům.

Více k odpovědníkům v IS MU v nápovědě Osobní administrativa → Nápověda → Elearning .. Odpovědníky.

7. srpna 2009

Před nedávnem byl představen nástroj pro snadné a efektivní memorování slovíček, termínů a jiných učebních jednotek s názvem Dril. Tato aplikace si získává stále širší pole příznivců a větší oblibu mezi studenty i vyučujícími Masarykovy univerzity. Nyní se naskýtá možnost informovat o novém o rozcestníku, který poskytuje uživatelům veškeré informace týkající se Drilu. Rozcestník drilu ocení zejména ti zájemci, kteří by se rádi s novou aplikací seznámili sami, tj. dávají přednost kvalitně zpracovaným a jasným návodům a instrukcím (psaným, mluveným i vizuálním) před osobní konzultací či školením.

Obr. 1: Z rozcestníku se snadno dostanete k zajímavostem, radám, návodům i k samotné aplikaci Dril.

Rozcestník je umístěný na Elportálu (v Nástroje pro výuková multimédia -> Dril: Chci si vyzkoušet/dozvědět se více…) a primárně slouží ke snazší orientaci v samotné aplikaci. Jak celý princip funguje teoreticky, je podrobně vysvětleno zasvěcenými odborníky prostřednictvím videozáznamu. Grafický audioprůvodce napomůže rychle se v prostředí zorientovat a umožní během několika minut pochopení základních ovládacích prvků. V Informačním systému Masarykovy univerzity (IS MU) mají uživatelé k dispozici diskusní fórum věnované nejrůznějším tématům týkajících se Drilu. Čtenář zde mimo jiné najde informace o nejaktuálnějších verzích aplikace, novinkách a zkušenostech uživatelů.

Chce-li se uživatel dozvědět, co Dril je, nebo už jej zná a chce si jen osvěžit jeho používání, je mu k dispozici stručný průvodce. Všechny užitečné odkazy na informace o aplikaci a zajímavosti jsou dostupné na stránce rozcestníku.

Bez zajímavosti není ani fakt, že jakýkoli uživatel si může v Drilu v IS MU založit vlastní učebnici z oblasti, která je mu blízká. Svou učebnici může zpřístupnit všem uživatelům a třeba tak rozšířit povědomí o daném tématu. Informace k tvorbě vlastní učebnice jsou průběžně doplňovány do nápovědy, do které se lze dostat také přes rozcestník. V případě potíží či nejasností jsou uživatelům k dispozici kromě nápovědy s častými dotazy i správci systému a fakultní e-technici.

27. května 2009

Elektronické zkoušení na Masarykově univerzitě (MU) patří vedle ústních a písemných zkoušek k běžným formám ověřování znalostí. Zkoušení přes Informační systém Masarykovy univerzity (IS MU) se jen v semestru jaro 2008 dotklo 12 962 studentů všech fakult a některé fakulty využily IS i při přijímacích a státních zkouškách nebo diagnostických testech.

Nejvíce studentů prošlo elektronickým zkoušením na fakultě Právnické, Ekonomicko-správní a na Fakultě sociálních studií, kde byla takto vyzkoušena více než polovina všech studentů kombinovaného i prezenčního studia. Údaje však mohou být ještě vyšší, neboť ne všechna elektronická zkoušení probíhají za spolupráce s e-technikem (zejména na Fakultě informatiky).

Obr. 1: Statistika elektronického zkoušení (období jaro 2008)

K elektronickému zkoušení v IS vyučující využívají fakultní PC učebny, kde zkouška probíhá formou testu u PC nebo vyplňováním odpovědních archů, které jsou do IS skenovány. Obě možnosti jsou již praxí prověřené od roku 2006 a e-technik je schopen učiteli poradit, jak např. zabezpečit počítač proti opisování či jiným podvodným metodám, nebo proškolit, aby byl průběh skenování bezproblémový.

Využívání e-learningových agend na MU každým semestrem narůstá a dá se říci, že vzhledem ke zvyšujícímu se počtu předmětů a kladné reakci studentů jsou s touto formou zkoušení spokojeni jak učitelé, tak i studenti.

Obr. 2: Graf využití e-learningových aplikací k e-testování a použití e-testů v předmětech podle jednotlivých fakult MU.

Konkrétní zkušenost z Právnické fakulty

Jednou z fakult, která elektronické testy v hojné míře využívá, je Právnická fakulta. O své zkušenosti se podělila Katedra mezinárodního a evropského práva, která elektronické zápočtové testy realizuje převážně v předmětech MP504Z Mezinárodní právo soukromé I, MP601Z Mezinárodní právo soukromé II - cvičení, MP724Z Právo mezinárodního obchodu a nově i v MP806Z Právo Evropské unie II a v BO406Zk Právo EU II.

Na přípravě a organizaci testů zde spolupracují vyučující s interními doktorandy a tento způsob zápočtového testování jim umožňuje v relativně krátkém čase vyzkoušet velké množství studentů (průměrný počet zapsaných studentů je okolo 500 v každém kurzu), resp. vyhodnotit výsledky.

Průběh zápočtové písemky

Zápočtová písemka se zde skládá ze dvou samostatných testů, které studenti píší postupně. Testy jsou časově omezeny a přístup k nim je zabezpečen omezením IP adres, z nichž je možné testy spustit. Studenti mají možnost přihlásit se v IS na určitý den/hodinu, kdy si mohou přijít testy napsat, a zároveň mají k dispozici ve studijních materiálech předmětu vzorový test k procvičení. První test obsahuje otázky typu ano/ne a svůj výsledek vidí studenti ihned po uložení odpovědí. V druhém testu studenti odpovídají formou textových odpovědí, které následně opravují doktorandi a výsledky zapisují do poznámkových bloků.

Zajímavá byla anketa, kterou v semestru jaro 2008 realizoval JUDr. David Sehnálek, Ph.D. v předmětu MP806Z Právo EU II. Anketa byla realizována formou odpovědníků s cílem získat názory studentů na samotnou výuku a na elektronické testování. Ve věci elektronického testování byla studentům položena otázka Osvědčil se Vám tento test [pozn. aut.: jde o výše popsanou formu zápočtové písemky], nebo preferujete klasický písemný, pokud ano, proč?

Z realizované ankety vyplynulo, že

1. Většina studentů preferuje jednoznačně elektronické testy. Jako důvody preference studenti uváděli
   • časovou úsporu pro učitele (nemusí trávit čas opravováním testů a ručním zadáváním hodnocení),
   • okamžité výsledky,
   • ekologický aspekt (úspora papíru),
   • efektivnost celého procesu,
   • možnost výběru termínu (papírové zápočty obvykle probíhají na posledních seminářích).
2. Co požadují u elektronických typů testů:
   • jednoznačně formulovanou odpověď (nejoblíbenější variantou se jeví typy testů ANO/NE),
   • seznámení se s typem (formou) testu a způsobem formulace zadání (uvítali by na procvičení jeden test předem) – jako důvod uvedli, že technologie násobí stres,
   • obeznámení se s průběhem testu předem (nutnost mít ISIC, povinnost při vstupu do PC učebny jej použít u vstupních zařízení atd.).

24. února 2009

V závěru minulého roku byla v IS MU spuštěna nová e-learningová agenda, tzv. Dril. Jedná se o agendu experimentální, která nemá v nám známých univerzitních e-learningových systémech přímou obdobu.

Učí-li se člověk novou disciplínu, je zpravidla potřebné osvojit si sadu úvodních poznatků, bez kterých se nelze dostat dále, ke složitějším strukturám a vztahům. Typické je to při učení se slovní zásoby cizího jazyka. Existují různé přístupy, jak tyto "nesmysluplné" jednotky znalostí, které je potřeba se naučit zpaměti, dostat do dlouhodobé paměti. Záměrem agendy Dril je využít počítač k tomu, aby každému uživateli u každého jeho slovíčka počítal a operativně vyhodnocoval, kdy si uživatel má dané slovíčko zopakovat: abychom nemuseli opakovat příliš brzy (slovíčka, které nám relativně "jdou") a abychom neopakovali těžké slovíčko pozdě (až už jsme ho zapomněli).

Počítač předkládá uživateli kartičky, ten se zamyslí např. nad překladem a po jeho zobrazení (zobrazení správné odpovědi) vyznačí, jak dobře odpověd věděl.

Jedná se o variantu algoritmu pro učení s prodlevami, tzv. spaced repetition. Principy rodiny těchto algoritmů jsou známé nejméně desítky let, ale teprve rozvoj počítačů umožňuje jejich pohodlné využití.

Obr.: Graf tzv. učení s prodlevami znázorňuje, jak účinkuje opakování (drilování) na vaši paměť. Pokud si na 'kartičku' vzpomínáte zhruba na 90 %, je vhodné si ji zopakovat.

Implementace v IS MU posouvá celý nápad ještě dál: na univerzitě jsou totiž desítky i stovky osob, které mají zájem se učit podobný okruh, např. podobnou jazykovou učebnici. Protože se na MU velmi rutinně využívá Informační systém MU ke každodenní práci, je pro uživatele pohodlné drilovat přímo v IS MU, který ovládají, ve kterém mohou diskutovat s dalšími studijícími dané učebnice, reportovat autorovi chyby či navrhovat zlepšení.

Při pilotním spuštění byly do drilové aplikace v rámci e-learningového projektu naplněny dvě jazykové oblasti - tři učebnice angličtiny a jedna učebnice latiny pro mediky. Agenda je nicméně k dispozici celé uživatelské veřejnosti a spontánně vznikají další učebnice: nepravidelná anglická slovesa, francouzština, němčina, španělština, norština. Učebnice mohou být doplňkem univerzitní výuky, ale i nemusí (např. němčina pro samouky).

Systém je, jak už je v IS MU zvykem, navržen poměrně obecně - umožňuje na kartičku přidat např. i přehrání zvuku (využito v učebnicích AJ) či zobrazení obrázku (studenty připravovaná učebnice japonských Kanji).

K plánovaným funkcím patří zejména podpora spolupráce učících se uživatelů: lidé si například na kartičky vepisují své poznámky, příkladové věty, rozlišení synonym atd. a tyto velmi hodnotné poznámky mohou zveřejnit ostatním, kteří je mohou převzít na své kartičky. Je-li provozování učebnice moderováno vyučujícím, může je tento přímo zařadit do "oficiálního" znění kartiček, bude-li chtít.

Agendu Dril mohou využívat všichni uživatelé Informačního systému MU, tj. i například stále rostoucí obec absolventů, kteří letos oživují svůj záznam v IS MU a kontaktují se se svými spolužáky.

Podrobnosti a další zajímavosti či časté otázky ke drilu se nacházejí v Průvodci.

2. února 2009