Článek na konferenci RUFIS'99, září 1999.

Katalog předmětů: několik zkušeností
s elektronickou podporou ECTS

Iva Hollanová - Miroslava Misáková

Masarykova univerzita v Brně

http://is.muni.cz/predmety/

Abstrakt:

Při přechodu vysoké školy z pevné ročníkové struktury studijních plánů k evropskému kreditovému systému ECTS (European Credit Transfer System) je jedním ze stěžejních úkolů vytvoření elektronického Katalogu předmětů, popisujícího nabídku studijních předmětů univerzity. V prostředí koexistence naprosto nehomogenní skupiny fakult školy s dlouhou tradicí toto znamená skloubit požadavky nejrozličnějších přístupů ke studijním plánům a vyhovět zcela rozdílným postojům k popisu výukových jednotek. MU k tomu využila prostředků nově budovaného studijního informačního systému. Článek popisuje jak použité přístupy a řešení, tak seznamuje s dosaženými výsledky a upozorňuje na problémy, které se před řešiteli podobného úkolu objeví.

Úvodem: použití ECTS na MU v Brně

Řada fakult Masarykovy univerzity v takové či jiné podobě používá pro regulaci studia kreditový systém. V tomto roce se však MU nově rozhodla přejít na jednotný evropský systém ECTS (European Transfer Credit System). V prvním kroku má toto sjednocení umožnit masivnější podporu prostupného studia, kdy si studenti mohou zapisovat jako doplnění svých studijních plánů i předměty z nabídky jiných fakult či oborů a výsledek je jim bez formalit započítán dle stanoveného ohodnocení. Pro fungování takového systému je zapotřebí zajistit několik principů zmíněného standardu:

  • okreditování všech předmětů, tj. vyjádření kvantitativní náročnosti předmětu malým celým číslem. Celková roční zátěž studenta by měla činit 60 ECTS kreditů, typickým požadavkem magisterského studijního programu je zisk 300 kreditů.
  • nabídnutí prostupné výuky, tj. zveřejnění všech parametrů předmětu, podle nichž se student či jeho garant mohou rozhodovat, zda daný předmět zvolit jako rozšíření studijního plánu. Fakulta ovšem typicky nabídne pouze podmnožinu svých kursů, pro interdisciplinární studium vhodnou (nikoliv např. Stomatologickou praxi).
  • zaúčtování této výuky studentu. Zde hrají hlavní roli jednak kreditové dotace, které pomohou rutinně rozhodovat, jakou hodnotu cizímu předmětu přikládat, jednak otevřenost studijních plánů: vhodné je, aby alespoň malé procento z celkového počtu požadovaných kreditů mohl student získat volbou libovolných předmětů z nabídky celé MU. Dokonalá informovanost o způsobu započítání prostupné výuky je podmínkou fungování systému (a také motivaci studentů).

Tento článek shrnuje první část práce, vytvoření základů pro studijní část tzv. ECTS Information package čili elektronického Katalogu předmětů, který obsáhne o předmětu všechny potřebné údaje. Fakultní katalogy byly naplněny částečně hromadnou konverzí ze starších databází (každá fakulta nějaké údaje o předmětech již udržovala), částečně vkládáním přes webové formuláře. Systém je propojen a provozován v Administrativním serveru MU, o kterém šířeji pojednává článek [3].


Obr. Základem je zveřejnění všech informací o předmětu.

Principy Katalogu předmětů

Nejmenší jednotkou katalogu je předmět opatřený na fakultě jedinečným kódem, sloužícím ke snadné identifikaci. Každý předmět trvá dle standardů ECTS jeden semestr a je zakončen právě jedním typem ukončení. Cílem však bylo umožnit zachovat stávající struktury, existovaly-li, proto systém dovoluje i slučování předmětových jednotek do kursů. Složený kurs je celkem, který tvoří např. přednáška, cvičení a laboratoře, kde každá třetina je samostatně existující předmět, ovšem typicky opatřený příznaky znemožňujícími jeho zapsání jinak, než ve složeném kursu. Podobně jsou řešeny i vícesemestrální kursy, jakožto složení jednotlivých semestrálních částí, s možností tzv. redefinovat ukončení (je-li M001 Algebra I zapsána jako součást vícesemestrálního kursu M000 Algebra, ukončuje se zápočtem, zatímco např. bakalářské obory zapisující pouze M001 Algebru I ji ukončují obvykle zkouškou). Dalším krokem ke zpětné kompatibilitě je snaha umožnit fakultě, aby si vytvořila tzv. odkaz na cizí předmět, který může používat pod svým zaužívaným kódem a názvem, případně dalšími atributy, ale nemůže ovlivnit jeho zásadní obsah jako vyučující, sylabus, a pod.

Časová období

Harmonogram školního roku není na MU zcela jednotný. Každá fakulta si tedy může v Katalogu definovat libovolná časová období většinou odpovídající semestrům a upřesnit data začátku a konce jednotlivých akcí, svázaných s výukou (registrace pro následující semestr, zápis, výuka, změny v zápisu, zkouškové období, prodloužené zkouškové období). Záznam o studijním předmětu (vyučující, ukončení, kredity, ...) je vždy svázán s konkrétním časovým obdobím, což umožňuje udržovat detailní informace o jednotlivých bězích předmětů. Typicky ovšem při přípravě dalšího období pověřená osoba pouze zkopíruje data z minulého roku a provede případné aktualizace údajů. Pouhou editací v aplikaci pro správu období může pověřená osoba např. spustit zápis do předmětů, ukončit možnost opravovat sylaby před jejich tiskem a podobně. Jako zajímavé se ukazuje mít možnost nadefinovat si pomocná časová období k testovacím účelům či pro speciální skupiny předmětů, které se vymykají běžnému režimu: například blokové přednášky nabízené během zimních prázdnin.

Obr. Pohled do Prohlídky období, která zpřístupňuje harmonogram roku

Záznam o jednom předmětu

Údaje o každém předmětu v Katalogu předmětů jsou rozděleny do dvou hlavních částí -- na základní údaje a doplňující údaje.

Základní údaje o předmětu zahrnují především v rámci časového období jednoznačný kód a určení, na které pracoviště je předmět zařazen: zda na fakultu, sekci či katedru. Definice vlastnictví předmětu určitým očíslovaným objektem -- pracovištěm MU -- je využívána při stanovování přístupových práv k předmětu. Informace o garantovi předmětu určuje osobu odpovědnou za obsahovou náplň předmětu a ukotvení předmětu v rámci struktury studijních programů fakulty, garanční oddělení je pak pracovištěm, které výuku předmětu zabezpečuje či organizačně zajišťuje její průběh. Velmi důležitou součástí popisu předmětu je podrobná informace o vyučujících. U předmětu lze uvést jednoho nebo více vyučujících, každému vyučujícímu je přiřazena role, kterou ve vztahu k předmětu má -- vyučující může být přednášejícím, cvičícím, pomocníkem, který opravuje úlohy, či náhradním zkoušejícím. Z jednotlivých zařazení vyplývají pro vyučující další práva a povinnosti, například odpovědnost za vyplnění doplňujících údajů o předmětu. Jestliže v univerzitní databázi osob není zaveden pro vyučujícího předmětu záznam, tzn. vyučující nemá přiděleno univerzitní číslo osoby UČO, přiřazuje se vyučujícímu zástupce, který zaměstnancem univerzity a uživatelem informačního systému je. Zástupce slouží jako prostředník mezi IS a externistou, který nemá k Internetu pravidelný přístup, a též jako osoba, na kterou se mohou obracet studenti v době nepřítomnosti externího vyučujícího na fakultě. Kromě vyučujících, a jejich případných zástupců, má předmět ještě kontaktní osobu, která je snadno dosažitelná například e-mailem a na kterou se lze obrátit v případě zájmu o konzultaci. Kontaktní osobou může být například i sekretářka pracoviště, jehož členové nečtou pravidelně elektronickou poštu nebo nejsou používání informačního systému nakloněni. Takováto sekretářka opět plní roli zprostředkovatele.


Obr. Specifikace osob podílejících se na výuce předmětu. Každý předmět musí mít alespoň jednoho konzultanta dosažitelného běžně e-mailem.

Pro všechny předměty katalogu je možné definovat vyučovací jazyk a čtyři názvy -- český a anglický ve dlouhé (do 128 znaků) a krátké (do 30 znaků) verzi. Přítomnost anglických názvů je dána požadavky informačního balíčku systému ECTS, krátké názvy jsou určeny pro využití v příliš těsných rozvrhových formulářích, přehledových sestavách, prohlížecích výpisech na obrazovku a podobně. Dlouhý český název je společně s kódem předmětu jediným povinným údajem, který je nutné vyplnit již při prvotní definici předmětu.

Z principů ECTS vyplývá, že každý předmět musí být v každém semestru ukončen. Katalog předmětů nabízí dva typy ukončení předmětů -- možná a doporučená. Předmět nelze ukončit více než jedním způsobem, ale je možné nadefinovat více způsobů ukončení a dát studentům možnost ukončení předmětu zvolit. V případě možných ukončení je výčtem stanoveno, která ukončení jsou pro předmět povolena. Doporučené ukončení je pro každý předmět právě jedno, a to to, které fakulta předkládá studentům jako, dle jejího názoru, nejvhodnější pro absolvování předmětu, v řadě případů je doporučené ukončení jediným možným, tedy povinným -- fakulta již nedefinuje žádná další možná ukončení, nedává studentům na výběr, jak předmět ukončit. Na Masarykově univerzitě se nepodařilo způsoby ukončení sjednotit a sestavit pro všechny fakulty společnou stupnici způsobů ukončení. Aby byla jednotlivá ukončení alespoň základně souměřitelná, přiřazují se ukončením číselné váhy, hodnota váhy vyjadřuje náročnost způsobu ukončení. Pokud pouhé určení způsobu ukončení nevystihuje dostatečně přesně požadavky a představy fakulty, mohou vyučující popsat zvláštní nároky v poznámce ke způsobu ukončení. Se studijními řády jednotlivých fakult přímo souvisí možnost povolit ukončení předmětu mimo časové období, ve kterém je tento předmět vyučován. Typickou by měla být situace, že předmět je student povinnen ukončit v časovém období, ve kterém si ho zapsal. Může se ovšem stát, že fakulty chtějí obecně či pouze u některých předmětů dát studentům možnost volby termínu pro absolvování zapsaného předmětu. V tom případě mohou ve formuláři předmětu uvést, že předmět lze ukončit i mimo zkouškové období časového údobí, v němž je předmět vypsán.

Kreditové ohodnocení předmětu se skládá z implicitně stanoveného počtu ECTS kreditů a z kreditové funkce. Kreditová funkce umožňuje změnit implicitní počet kreditů předmětu v závislosti na libovolných podmínkách. V současné době je definována nulová kreditová funkce, která implicitní počet kreditů neovlivňuje, a kreditová funkce plus ukončení, která připočítává kredity k implicitnímu počtu v závislosti na způsobu ukončení -- zapíše-li si student předmět se třemi implicitními kredity s ukončením zkouška, získá celkově pět kreditů, v případě ukončení kolokviem čtyři, zápočet implicitní počet kreditů nemění. Další kreditové funkce nebyly zatím implementovány, poněvadž většina požadavků se týká rozlišení přidělovaného počtu kreditů dle studijního programu či oboru, který předmět používá, například předmět POIA003 Fonetika a fonologie evropské portugalštiny má být pro studenty portugalštiny ohodnocen třemi kredity, kdežto pro studenty španělského jazyka dvěma kredity a pro studenty germanistiky čtyřmi kredity. V rámci akademické obce Masarykovy univerzity zatím nepanuje jednotný názor na to, zda praxi rozdílného počtu kreditů předmětu pro studenty různých oborů podporovat. Zdá se ale, že začíná převládat názor, že za stejné množství práce mají studenti získat stejný počet kreditů.

Pro využití v dalších aplikacích, navazujících na Katalog předmětů, jsou připraveny informace o limitu, administrativních a vědomostních omezeních pro zápis a údaje o primárních oborech. Limit stanovuje maximální počet posluchačů fakulty, kteří si mohou předmět v daném časovém období zapsat. Jestliže si předmět mohou zapsat i studenti ostatních fakult, je možné omezit počet takovýchto studentů zvlášť (například Ekonomicko-správní fakulta ohraničuje počet cizích studentů na svých přednáškách číslem deset, ale pro svoje studenty žádné limity nestanovuje). Pokud je počet zapsatelných studentů do předmětu omezen limitem, mají při zápisu přednost studenti studijních programů a oborů, pro které je předmět primárně určen. Například předmět SOC108 Statistická analýza dat je vypsán jako povinný pro bakalářské studium sociologie, limit pro zápis je 80 posluchačů. Přednost při zápisu v případě překročení zájmu studentů o předmět mají studenti bakalářské sociologie, poněvadž sociologie je uvedena jako primární obor, následují studenti mateřské fakulty, tedy Fakulty sociálních studií a potom přicházejí na řadu studenti ostatních fakult univerzity. Pro popis znalostí očekávaných u studentů, kteří chtějí určitý předmět studovat, slouží jednak textová poznámka, do které se dají zahrnout obecné formulace typu znalost matematické analýzy na úrovni základního kursu, jednak tzv. prerekvizity. Prerekvizitami se rozumí seznamy kódů předmětů, jejichž absolvování je povinné nebo zakázané před zápisem konkrétního předmětu, seznamy kódů předmětů, které je nutné zapsat zároveň s daným předmětem, či informace, že předmět lze zapsat pouze po předchozím souhlasu vyučujícího. Pokud student nesplňuje vstupní podmínky pro studium předmětu dané prerekvizitami, nemůže si předmět zapsat, respektive může vyučujícího požádat o výjimku.

V předmětových formulářích jsou uvedeny také informace, které mají sloužit především studentům při plánování a sestavování průchodu studiem. Kromě tradiční týdenní hodinové dotace pro přednášky, cvičení a laboratoře lze zadat, jak často výuka předmětu probíhá (každý týden, jedenkrát za čtrnáct dní, blokově nebo jakkoli jinak) a jak často je předmět vypisován (každoročně, každý semestr, jednorázově, jednou za dva roky, již nebude vypsán).

Doplňující údaje o předmětu mají poskytovat studentovi informace důležité při jeho rozhodování o zápisu do předmětu, o semestrální skladbě předmětů a při sestavování pro studenta ideálního průchodu studiem. Editace doplňujících údajů o předmětu je typickým právem osob u předmětu uvedených jako přednášející a cvičící. Doplňující informace zahrnují zejména osnovu předmětu v českém i anglickém jazyce včetně doporučené studijní literatury. Osnova předmětu by měla stručně vyjadřovat obsahovou náplň předmětu, doporučuje se každé přednášce v semestru věnovat jedno heslo či větu. Zadávání literatury je standardizováno pomocí databáze publikačních záznamů MU; aplikace vyučujícímu dovoluje potřebné údaje dohledat a do formuláře začlenit vyhledáním z více než 200 tisíc knihovních položek. Pokud potřebný titul není k dispozici, je možné ho zadat v souvisejících aplikacích Publikačního systému, pomocí kterého se na MU spravují např. data o publikacích pro databázi RIV Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj. Další podrobnosti, které chce vyučující studentům sdělit, se mohou týkat předpokladů -- v základních údajích se zadávají předpoklady pomocí kódů předmětů, jejichž absolvování je výslovně povoleno nebo zakázáno, v této části lze slovně vyjádřit požadavky vyučujícího na další znalosti a dovednosti svých budoucích studentů, například "Požadavkem k zápisu je odevzdání eseje na téma Co si představuji pod pojmem informační společnost v rozsahu 2 listy" nebo "Předchozí absolvování předmětu M007 Matematická analýza 3 je výhodou, ale nikoliv podmínkou". Je též vhodné, aby vyučující zveřejnili kódy navazujících předmětů, tedy předmětů, jejichž zápis doporučují absolventům svých kursů. Snaha o naplnění požadavků informačního balíčku ECTS zapříčiňuje přítomnost rubriky Typ výuky a zkoušky -- předpokládá se, že vyučující uvede informace charakteru "výuka je povinná, během semestru musí student odevzdat alespoň tři domácí úkoly, ke zkoušce je potřeba mít přečtenu polovinu knih z uvedené doporučené literatury, zkouška je písemná ve formě testu, ..." Má-li vyučující vystavené ucelené materiály o svém předmětu na své webové stránce, může jako doplňující informaci uvést odkaz na tuto stránku. Pokud učitel webovou stránku k předmětu nemá, může například zprávu o konzultačních hodinách či přesném umístění své kanceláře vepsat do nepovinného pole Informace učitele.

Mechanismy prioritní z hlediska ECTS

Obecná definice systému ECTS dává participujícím školám možnost v zásadě zachovat svoje zvyklosti, pokud se přizpůsobí požadavkům kreditace a vypořádávání výměnného a prostupného studia. Podrobnější zkušenosti z Evropy však doporučují využít i další mechanismy. Naznačme, jak je implementuje Katalog předmětů. Jedná se zejména o 

  • Práci s pevnými kódy čili zkratkami předmětu -- kód musí být jedinečný a měl by přetrvat i např. drobné úpravy názvu či studijního zařazení předmětu; praxe ukazuje, že kód je základní identifikace předmětu pro vyhledávání či jinou uživatelskou práci.
  • Podporu semestrálních jednotek. Předmět ideálně trvá jeden semestr a je zakončen právě jedním způsobem. Věnujeme velkou pozornost agendě časových období (typicky semestrů), kterou může proděkan vyladit harmonogram školního roku ve vztahu ke Katalogu předmětů.
  • Podporu kontaktu s vyučujícími. V prostředí masivně prostupného studia je žádoucí mít možnost elektronicky komunikovat se všemi osobami podílejícími se na výuce předmětu. Katalog předmětů a jeho zárodek systému rolí vyučujících umožní orientovat se v hierarchii i rozložit práva a povinnosti mezi zúčastněné osoby.


    Obr. Pro usnadnění kontaktu byl vyvinut webový mail server mail.muni.cz, nezávislý na stávajících poštovních serverech fakult. Poštu lze číst odkudkoliv z Internetu, nebo naopak ji z mail.muni.cz přesměrovat do své oblíbené schránky.

  • Možnost zvolit si typ ukončení předmětu -- tato technika zatím není fakultami nijak plošně přijímána, nicméně zkušenosti odjinud ukazují, že vede opět k podstatně lepší možnosti regulace typu studia ze strany studenta a k úsporám ze strany školy (odpadá např. nutnost realizovat úvodní a pokročilý kurs, když ukončení zápočtem klade na studenta menší nároky a vyžaduje zvládnutí určitých partií pouze pasivně ap.).
  • Stanovení libovolné kreditové funkce. Je-li kreditová hodnota předmětu soustavně ovlivněna jinými parametry předmětu, lze její výpočet algoritmizovat a automaticky použít (např. počet kreditů = hodinová dotace plus bonus za (volitelný) typ ukončení).
  • Sofistikované metody omezení vstupu do předmětu. Nabídne-li fakulta řadu svých předmětů studentům cizích oborů, nastávájí nutně kapacitní problémy, které Katalog dovoluje řešit administrativními omezeními vstupu (uspokojeno bude prvních X zájemců). S rozvolněním ročníkové struktury studia nabývají na důležitosti také vědomostní omezení a doporučení, formulovaná automaticky hlídanými prerekvizitami a oznámeními v přirozeném jazyce.
  • Informace pro plánování studia. Ideálně by kreditový systém měl poskytovat množství vodítek pro běžného studenta (atributy studijních plánů, viz níže), ale zároveň i veškeré podrobnosti pro ty, kteří si chtějí studium vyladit sami -- pečlivě zadané prerekvizity, navazující předměty, anotace (sylaby), doporučenou literaturu a podobně. Zde se otvírá výzva zejména pro vyučující, neboť každý IS je pouze tak dobrý, jako aktuálnost jeho dat.

Prostředí Masarykovy univerzity je z hlediska studijních předpisů extrémně pestré. Kvalitní IS ovšem nemůže uživatele omezit svými kategoriemi, naopak je zapotřebí implemetovat pokud možno všechny rysy, které se objevují v reálném životě. Jít cestou např. zjednodušení a sjednocení studijních plánů (kterou volí některé jiné VŠ) je na MU díky dlouhé tradici samostatných fakult nemožné. I to je jedním z důvodů poměrně značně složité, výše popsané stukrury.

Řízení přístupových práv

Možnost zasahovat do Katalogu je upravena aplikačně řízeným systémem přístupových práv IS MU (viz též [4]). Prohlížet si údaje předmětů časového období, které bylo zveřejněno, může kdokoliv z celého Internetu. Zde není nic důvěrného. Úprava stávajících či vkládání nových dat je odstupňováno do několika úrovní. Cílem bylo rozložit starost o naplnění Katalogu předmětů na odpovědné učitele a akademické hodnostáře, kteří tuto činnost vykonávají stejně i bez počítačového systému. Hlavní odpovědnost nese majitel práva A, typicky proděkan, který může provést s předmětem libovolnou akci, zrušit ho či založit nový. Zejména by měl definovat garanta předmětu, který automaticky získává právo B, které mu umožňuje editovat rubriky o předmětu, nemůže ho však zrušit, či mu přidělit jiný kód. Uvede-li nějakou osobu jakožto přednášejícího, získá tato implicitně právo C, které jí umožňuje upravit rubriky v kompetenci učitele: textový popis předpokladů předmětu, osnovu, literaturu, typ výuky a zkoušky, navazující předměty a podobně. Práva B či C lze přidělit také explicitně, např. sekretářce, která by měla za úkol celé katedře zadat sylaby. Explicitní právo se vztahuje vždy na určitou skupinu předmětů. Skupiny vycházejí z hierarchického číselníku pracovišť MU -- tak je možno přidělit právo A na objekt 1423 (všechny předměty Fakulty sociálních studií), právo B na 143110 (předměty sekce Matematika PřF) či zmíněné C pro 144112, Katedru psychologie PdF. Zkušenost ukázala, že v průběhu masivního plnění dat do Katalogu je vhodné přidělit řadě osob vysoká přístupová práva k velkým skupinám předmětů, dokud se neujasní kompetence. Po naplnění dat (často plnili PGS studenti, sekretářky a pod.) je možno přístup odejmout.

Obecný systém atributů předmětu

Přestože standardní rubriky pro popis předmětu pokrývají značné množství údajů, fakulty MU jsou natolik rozmanité, že do Katalogu předmětů byl implementován i obecný systém tzv. volných atributů. Ten umožňuje fakultě definovat si vlastně další svoje rubriky a vymezit jejich hodnoty. Atribut s jedinečnou zkratkou a volitelným popisem může být logického typu (tj. předmět danou vlastnost má nebo nemá), numerického typu (hodnotou je číslo), nebo výčtového typu (hodnotou je prvek z množiny dané opět zkratkami a příslušejícími popisy). Sémantika takových příznaků může být nejrůznější. Nejčastěji jsou atributy využívány pro popis studijních plánů; např. logický atribut zaklad označuje předměty jejichž "Osnova nepředpokládá hlubší než středoškolské znalosti. Vhodné pro zápis pro každého studenta VŠ v rámci rozšíření obzoru.", atribut ZU_typ_kreditu=B znamená, že žurnalistika tento předmět může započítat mezi "kredity typu B". Masivní je použití pro popis, které obory mají který předmět do jaké míry povinný či v jakém semestru je vhodné ho zapsat. Fakulty nyní běžně používají stovky atributů.


Obr. Pohled do aplikace pro přiřazování atributů předmětům. Typickým atributem jsou doporučené semestry nebo míra závaznosti ve studijním plánu.

Využití systému atributů zahrnuje možnost vyhledávat předměty podle nějakého jinak nepostižitelného parametru, možnost připravit šablony pro sazbu brožurek Studijní program (kde Prezentátor, o němž viz více v [3], podá z databáze informace o předmětech označených nějakým atributem) a možnost využít IS pro aplikace, které ještě nejsou zprovozněny -- jedna z fakult ve vlastní režii opatřila předměty atributy Po a hodinami, aby informovala studenty o rozvrhu předmětu. Na koncepci atributů také naváže systém pro vyhodnocování průchodu studiem, kde bude moci proděkan libovolně algoritmizovat množiny předmětů a studijní podmínky nutné pro zisk titulu či postupu do další etapy studia.

Výstupy a návaznosti

V současné době jsou data z Katalogu předmětů integrována v několika dalších aplikacích. Pro univerzitní i mimouniverzitní veřejnost je zajímavá Prohlídka katalogu, kde je možno vyhledat předměty podle řady kritérií. Je popsán systém tvorby URL vracejících seznamy předmětů tak, aby kdokoliv mohl např. na své webové stránky nalinkovat seznam podzimních předmětů určité katedry. Na Osobních stránkach se automaticky zobrazují odkazy na ty předměty, na jejichž výuce se osoba podílí. Pro hledání kontaktů na MU může návštěvník využít tematické prohledávání, které kromě údajů, které o sobě zveřejnili lidé na Osobních stránkách, a jejich publikací bere v úvahu také slova v názvech a sylabech vyučovaných předmětů. Pro ne-elektronický život MU nejdůležitější aplikací je patrně možnost generovat z Katalogu lepší (obsažnější) brožury Studijní programy.

Katalog předmětů přímo naváže na budovaný systém pro kontrolu studia. Údaje týkající se omezení či rozšíření přístupu do předmětu byly či budou využity při registraci předmětů a jejich zápisu.


Obr. Zápisový software využívá Katalog předmětů pro nabídku předmětů i kontrolu průchodu studiem.

Problémová místa

Jako nejproblémovější bod zavádění Katalogu předmětů se ukázala snaha po definování různých podmínek studia téhož předmětu pro různé studenty, která popírala principy ECTS. Dosud nejsou např. dořešeny požadavky na různou kreditovou dotaci jednoho předmětu pro různé studenty -- analytici systému vycházejí z evropských zkušeností, které jasně dávají zápornou odpověď, ne všichni zainteresovaní se s ní však ztotožňují. Objevují se pojetí kreditového studia jakožto dosavadního ročníkového plánu, okreditovaného tak, aby suma činila 60 kreditů, bez dalších návazností či volitelných prvků studia. Stanovovat detailní údaje v prostředí, kde vazby mezi jednotlivými předměty a skupinami vůbec nejsou známy, respektive vycházejí pouze z ročníkových plánů, je ovšem krajně obtížné. Souběžně s plněním dat tedy často probíhala náročná restrukturalizace studijních předpisů.

Potvrdilo se, že předběžné informace, podávané fakultám od prosince, nevyvolaly na řadě pracovišť žádný proces zamýšlení se předem nad strukturou studia z hlediska ECTS -- patří asi k věčným pravdám, že dokud není k dispozici aplikace, která se ptá např. na konkrétní počet kreditů či konkrétní prerekvizity, jsou pro běžné uživatele nastiňované principy informačních systémů příliš abstraktní.

Doporučit taktéž nemůžeme slučování předmětů do zejména vícesemestrálních kursů; předpokladem je, že fakulty od nich postupně upustí. Naopak jako klíčové se ukazuje mít připravenu dobrou aplikaci pro Prohlídku katalogu, umožnit tisknout si přehledné sestavy s údaji. Kladně hodnocena je možnost si rubriky či celé formuláře předvyplnit ze záznamu jiného předmětu.

Závěrem

Během období březen-červen 1999 se podařilo, za pomoci řady školení a konzultací, naplnit podstatnou část údajů o předmětech vyučovaných na MU v následujícím školním roce. Potvrdil se předpoklad, že editace formulářů v prostředí webového prohlížeče je natolik jednoduchá, že systém lze nasadit i do prostředí bez jakékoliv intenzivnější zkušenosti s IT. Situace na jednotlivých fakultách je ovšem velice nevyrovnaná. Obecně lze říci, že podstatnější roli než kvalita výpočetní techniky či startovní pozice v podobě již existujících DB hraje nadšení několika jedinců a zejména aktivní podpora vedení fakulty. Do budoucna lze předpokládat masivnější využití Katalogu studenty, kteří se s ním poprvé setkali při prohlížení nabídek fakult při letní registraci (vyjádření zájmu o předměty dalšího semestru). Taktéž hromadnější přístup vyučujících, kteří mají možnost upravovat podstatnou část informací o svém předmětu, na většině fakult teprve očekáváme.


Obr. Prostupné studium se teprve rodí. V letošním roce může fakulta vstup cizích studentů individuálně regulovat.

Odkazy

1
http://is.muni.cz/, sekce O tomto webu
Veřejně dostupné informace a údaje z budovaného informačního systému, včetně širší verze tohoto článku.

2
http://is.muni.cz/predmety/
Možnost prohlédnout si Katalog předmětů.

3
Brandejs, Michal. Úplná elektronizace studijních agend vysoké školy. V tomto sborníku.

4
Pazdziora, Jan. Autentizovaný přístup a systém práv v IS MU. V tomto sborníku.

5
Informace EU o kreditovém systému ECTS.

Mgr. Iva Hollanová, iva@rect.muni.cz a Mgr. Miroslava Misáková, imladris@fi.muni.cz vystudovaly matematickou informatiku na MU v Brně. V současné době pracují v Radě pro informační systém MU, kde se podílejí na analýze a zavádění studijního informačního systému.