Masivní použití e-learningových prvků v prostředí velké univerzity

Michal Brandejs, Miroslava Misáková

článek na konferenci BELCOM 2005

1. Obecné problémy při masivním zavádění e-learningových metod

V současné fázi zavádění e-learningu na vysokých školách v ČR lze vysledovat dva přístupy. Postupně se objevují a jsou využívány plně e-learningové kurzy, umožňující plnohodnotné studium zcela distanční formou, s minimálním kontaktem s živým učitelem. Vytvoření obsahu těchto kursů zahrnuje celou řadu didaktických výzev a vyžádá si čas. Druhým přístupem je plošné nasazení e-learningových nástrojů jako podpory v běžné výuce prezenční nebo kombinované formy studia. E-learning je tak zpočátku využit hlavně při komunikaci a administrativě. Záměrem je využít čas, než budou k dispozici kvalitní obsahy kursů, k infiltraci e-learningové filosofie do povědomí studentů a hlavně učitelů, umožnit jim získat potřebné návyky v elektronické výuce.

Situaci na Masarykově univerzitě v Brně lze s určitou mírou zjednodušení popsat jako následující soubor etap:

  • Počátky e-learningových aktivit, práce jednotlivců - nadšenců
  • Organizovanější využívání určitých nástrojů, zejména různých LMS, pro malé počty kurzů
  • Vývoj zázemí a nástrojů pro e-learning v informačním systému školy (IS MU) využitelných pro celý rozsah výuky (tisíce kurzů)
  • Vytvoření univerzitních metodik pro tvorbu autorských obsahů kurzů a pro masivní organizaci e-learningových aktivit
  • Využití zkušeností s dosavadním e-learningem, konverze existujících kurzů do prostředí IS MU
V současné době probíhají v různých oblastech různé tyto etapy. Jedním z univerzitních cílů je, aby e-learningové aktivity probíhaly co možná koordinovaně, tam, kde je to vhodné byly využívány jednotné postupy a nástroje, vytvářené know-how a obsahy kurzů by měly být přenositelné a šířeji použitelné. Naplnění cíle je obtížné z důvodu rozsahu školy (devět fakult) a dosavadní roztříštěné historie aktivit. Druhým požadavkem je, aby e-learningové prvky byly ve výuce používány skutečně masivně, co nejširší učitelskou a studentskou obcí. Pro dosažení tohoto cíle představuje výhodu již zavedený studijní informační systém. Běžný učitel, neangažovaný ve speciálním e-learningovém projektu, není schopen vytvořit plně e-learningový kurs. Je třeba jej zapojit postupně např. v následujících krocích:
    1. Povinné prvky e-administrativy a e-výuky
    Vyplnit v IS MU sylabus, anotaci, typ výuky a zkoušky (požadavky na studenta během semestru a způsoby získání kreditů), doporučenou literaturu. Vyhovět či zamítnout žádosti o vstup do kurzu těm studentům, kteří nesplňují předpoklady pro zápis kurzu, ale požádali učitele o výjimku. Přiměřeně reagovat na případné e-maily od studentů. Vypsat zkušební termíny pro přihlašování studentů. Do sedmi pracovních dnů od udělení známky zadat hodnocení do systému.

    2. Doporučované fungující e-nástroje
    Vyvěsit libovolně strukturované studijní materiály. Sbírat domácí úkoly elektronicky pomocí Odevzdáváren. Zveřejňovat studentům průběžná hodnocení aktivit v kurzu pomocí Poznámkových bloků. Přiměřeně reagovat na případné dotazy studentů v diskusním fóru předmětu. Prostudovat si reakce na svou výuku v anonymní studentské anketě.

    3. Vyvíjené a budoucí e-nástroje
    Převést zkušební a procvičovací otázky do elektronické podoby (viz též další kapitola tohoto příspěvku). Připravovat autorské obsahy dle doporučených formátů a postupů (jedná se o interaktivní učební texty a multimedia - obrázky, nahrávky, videopřednášky ap.). Strukturovat kurz do didaktického rámce vhodného pro e-learning (vhodná kombinace a rozsah jednotlivých učebních aktivit).
Integrace povinných nástrojů do povědomí učitelů již proběhla, povinnosti jsou zakotveny ve Studijním a zkušebním řádu školy (IS MU je budováno šestým rokem). Penetrace doporučovaných nástrojů bezproblémově probíhá (viz statistiky v další kapitole). Míra nasazení vysoce e-learningových nástrojů zmíněných v odstavci 3 je otázkou budoucnosti. Zde už učitel potřebuje od školy konkrétní servis - doporučení vhodných technických a didaktických metod. Plošné zavádění nástrojů jako možností pro všechny učitele je z počátku náročnější či pomalejší na konkrétní výstupy, ale škola tak předejde situacím, kdy vyučující kurzu je zcela závislý na servisní podpoře, protože "počítačům nerozumí a nemíní na tom nic měnit".

2. Statistiky nasazení e-learningu v IS MU

Při rozsahu výuky na MU v Brně lze provádět školení a individuální podporu učitelů pouze v omezené míře. Z uvedených statistik je nicméně patrné, že uživatelé bezproblémově zvládají základní nástroje (vyvěšení studijních materiálů, sběr úloh pomocí elektronických Odevzdáváren, diskuse).

podzim 2004

Statistika používání předmětových studijních materiálů
FakultaCelkem
předmětů
předmětů s
materiály
tj.Celkem
souborů
Celkem
vkladatelů
Celkem
čtenářů
LF733233 %1284399800
FF27201465 %34325733257
PrF40712931 %555583197
FSS57123240 %799010052777
PřF1016908 %49134501422
FI1483221 %137988391382
PdF3243862 %393622208
FSpS3593610 %20154744
ESF3306218 %19846752242

Statistika používání předmětových diskusních fór

FakultaCelkem
předmětů
předmětů s
disk. fóry
tj.Celkem
příspěvků
Celkem
vkladatelů
Celkem
čtenářů
LF733152 %2610233
FF27201495 %10973762007
PrF407256 %16563729
FSS57111019 %29364651408
PřF1016575 %285123875
FI1488758 %66375251517
PdF3243461 %829189939
FSpS3597019 %11303623316
ESF3307422 %13162791423

Jaro 2004

Statistika používání předmětových studijních materiálů

FakultaCelkem
předmětů
předmětů s
materiály
tj.Celkem
souborů
Celkem
vkladatelů
Celkem
čtenářů
LF624203 %12810743
FF2322652 %14394821358
PrF3666618 %262752042
FSS51310520 %21012691307
PřF935737 %3363308905
FI1461510 %47782564
PdF2549361 %3541241429
FSpS265124 %16246244
ESF282186 %557961063

Statistika používání předmětových diskusních fór

FakultaCelkem
předmětů
předmětů s
disk. fóry
tj.Celkem
příspěvků
Celkem
vkladatelů
Celkem
čtenářů
LF624 0 %000
FF2322190 %7132149
PrF36630 %3352
FSS513254 %12368289
PřF93570 %131049
FI1461812 %15344447
PdF254940 %557
FSpS26531 %6467
ESF28262 %1511179

Přehledové údaje za přibližně první rok vývoje a zavádění.

Během období zavádění těchto aplikací do systému IS MU se zopakovala situace známá z předchozího zavádění jiných agend. Při konkrétním denním použití vznesli učitelé a studenti množství podnětů, z nichž celá řada byla jako užitečná implementována. Tyto konkrétní potřeby je pro uživatele velmi obtížné verbalizovat předem, před používáním aplikace. Protože je systém IS MU vyvíjen vlastními silami, je relativně dobře možné na důležité požadavky reagovat s minimálním zpožděním.

Studenti (skupina ještě řádově rozsáhlější a méně proškolitelná než vyučující) si na nové agendy zvykla bez jakýchkoliv problémů, nezaznamenali jsme nejasnosti.

3. Poznámky k architektuře LMS

Jak již bylo řečeno, Masarykova univerzita v Brně provozuje vlastními silami vyvíjení studijní systém, který pokrývá značnou část administrativy. E-learningový modul do něj začleňovaný vychází z podobné filosofie jako jiné agendy IS MU. Je důležité

Co nejtěsnější propojení nových nástrojů s těmi, které již uživatel zná

Uživatel je zvyklý na určité prostředí a chování. Používá-li rutinně např. průběžné hodnocení, není pro něj těžké otevřít si navíc Odevzdávárnu a nesbírat úlohy na papíře, ale ve Wordu, a dál je průběžně hodnotit. Může aktivity pro studenty elektronizovat postupně a stále více sofisitkovaným způsobem. Měl-li by začít užívat oddělené svébytné LMS, vyžadovalo by to od něj psychologicky mnohem radikálnější rozhodnutí - "naučit se nový software".

Podpora velkých kurzů

Některé kursy na škole jsou realizovány pro stovky studentů. To je situace odlišná od kursů po několik desítek studentů, protože takto rozsáhlé množství studentů nelze "ošetřit" ručně. LMS pro velkou školu by tedy mělo obsahovat nástroje pro hromadné zpracování - např. importy hodnocení ze souboru. V IS MU se osvědčila možnost exportu a importu většího množství souborů zabalených do ZIP. Student si tak může stáhnout HTML prezentaci pro domácí studium, učitel si stáhne Odevzdávárnu se všemi úlohami, opraví je doma a zpět importuje ZIP, který systém rozbalí a včlení jako sadu souborů. Balení a rozbalení sady souborů provádí systém nad libovolnou složkou na vyžádání.

K dalším mechanismům, jejichž výhody docení zvláště vyučující či student velkého kursu a LMS by je mělo poskytovat, patří:

  • automaticky vznikající textové verze ke všem vloženým (do textu převoditelným) souborům - podklad pro vyhledávání
  • automatická kontrola antivirem a smazání vadného souboru
  • zobrazování všech nebo pouze nových materiálů, možnost vrátit materiál mezi nečtené/nevyřízené
  • náhledy fotografií studentů (přebírané např. z databáze fotografií na Průkazy studenta), náhledy vložených obrázků

Pružný systém přístupových práv

Módy práce různých vyučujících jsou různé. Mezi nejčastější režimy samozřejmě patří zveřejnění materiálu pro studenty kursu nebo všechny uživatele IS, ale požadavky jsou i značně odlišné. Úložiště e-learningových materiálů je organizováno tak, že každému objektu může uživatel nastavit téměř libovolná práva a kdykoliv je měnit. Objektem jsou složky a soubory stromu materiálů. Soubory jsou typicky učebními materiály nebo materiály od studentů, některé soubory mají navíc zvláštní význam - např. sada otázek či organizační popis elektronického testu - a systém je dál interpretuje.

Lze nastavit právo číst (příp. s upřesněním 'datum od'), právo vkládat (příp. s upřesněním 'datum do') a právo spravovat - jakkoliv s objektem manipulovat. Na koho se práva mohou vztahovat:

  • kdokoliv v Internetu (pouze právo pro čtení)
  • kdokoliv přihlášený v IS
  • studenti, kteří mají zapsaný určitý předmět
  • studenti seminární skupiny
  • pracovníci určitého pracoviště
  • aktivní studenti fakulty
  • pojmenovaná skupina osob
  • učitelé
  • absolventi
  • doktorští studenti
  • osoba zadaná prostřednictvím učo - univ. čísla osoby

Kromě takto obecného mechanismu je vhodné uživatelům předpřipravit některé typické úpravy přístupových práv, např.:

  • Otevřít tuto složku jako odevzdávárnu (tj. povolit studentům předmětu XYZ vkládat do složky)
  • Zkopírovat práva této úrovně všem podúrovním
  • Odebrat všechna 'práva číst' včetně všech podúrovní
a podobně.

Nezávislost uživatele na správcích systému

Důležitou premisou IS MU je "správce se stará o systém, uživatel se stará o data". Má-li agenda být nasazena masivně, je nemyslitelné, aby např. různé importy či konverze dat prováděli správci systému. Stejně jako aktivování kursů, nástrojů a pod. Má-li penetrace být hladká, musí být systém v tomto smyslu bezobslužný. U speciálních úkolů (příprava zvláštních druhů e-learningových obsahů) je samozřejmě výhodné, pokud učiteli např. v počátku pomáhá vyškolená servisní osoba; to ale musí být člověk působící na katedře, kterého učitel zná a je s ním v kontaktu. Operace, které servisní osoba provede, musí tedy být běžnou součástí systému.

Technické řešení, zvládající masivní přístupy studentů

Tento rys je skryt očím běžného uživatele, ale o to důležitější je z globálního hlediska. Ukazuje se, že slouží-li systém k vážné práci (kterou studium na VŠ nepochybně je), probíhají jeho prostřednictvím boje o nejrůznější komodity. Měření v rámci různých agend prováděná na podzim roku 2004 ukazují, že v určitých větších skupinách studentů jsou lukrativní komodity rozebrány během několika sekund po otevření příslušného přihlašování. Jedná se o administrativu - rozvrhové hodiny, zkušební termíny. Rekord drží zkušební termín, jehož kapacita byla rozbrána během dvou sekund po spuštění přihlašování. Jde ale i o záležitosti přímo související s e-learningem: např. výběr tématu závěrečné práce. V první sekundě bylo přihlášeno 26 studentů, v prvních pěti minutách 347 studentů. Pokud by taková agenda bežela na běžném LMS (které bývá designováno na malý rozsah např. firemních kurzů), nebylo by možné přihlašování těchto typů technicky obsloužit - došlo by k přetížení až zastavení systému.

4. Agenda Tisk písemek

Důležitou součástí e-learningových systémů bývá modul pro ověření nabytých znalostí - nějaká forma testových dotazníků. LMS pro univerzitu by měl umožnit
  • dostatečně široké spektrum typů testových otázek, podporovat specifické multimediální požadavky (např. matematiků, chemiků, uměnovědců...)
  • výměny sad otázek mezi školami (v IS MU jsou sady otázek implementovány dle standardu QTI IMS)
  • vytvářet a zadávat sady otázek hromadně - importem z textového formátu
  • využít agendu i při zkoušení mimo počítačovou učebnu - zjednodušení administrativy písemek
V roce 2004 byly v IS MU v jednotlivých pilotních kursech vyzkoušeny aplikace
  • Procvičování - učitel zpřístupní velké množství otázek, student se jimi zabývá v průběhu semestru, nemá přímý vliv na hodnocení studenta
  • Skutečné zkoušení - studenti přijdou do počítačové učebny, kde složí test v IS
  • Sběr volných odpovědí - otázky vyžadují samostatnou formulaci delší odpovědi vepsanou do textového pole, učitel tímto způsobem sbírá např. reakce na přednesené referáty. Lze využít i na dotazníky a průzkumy mimo e-learning.
V následujícím semestru bude rozpracována agenda Tisk písemek. Předpokládáme následující metodiku:
  • Učitel zadá běžným způsobem do IS sadu otázek a parametry testu. Aplikace v IS vytiskne zadání, pokud jej učitel do IS zadal. (U složitých zadání učitel možná do IS nezpracuje celé zadání.) Učitel vytiskne odpovědní list (listy) a jeden list průvodky, identifikující, o jaký předmět a test se jedná.
  • Odpovědní list obsahuje vzory číslic a místo pro vepsání čísla zadaní a identifikaci studenta. Během zkoušky studenti vyplní tyto údaje a zaškrtají odpovědi. Chybu mohou opravit jemným vygumováním nebo si vyžádat nový odpovědní arch.
  • Odevzdané odpovědní archy učitel (příp. ve spolupráci s LVT) oskenuje. Skenovací software (dodaný na fakulty tvůrci IS MU) přenese skeny vč. průvodky testu neautentizovaným http protokolem do datového úložiště IS MU.
  • V IS MU jsou grafické soubory jednak rozpoznány (OCR) do textových souborů (identifikace zadání, studenta a co zaškrtl u které otázky), jednak zmenšeny a převedeny do formátu JPEG.
  • Učitel může následně v IS MU vyhledat dle průvodky zpracovaný materiál a přenést jej do své agendy testů - nechat odpovědi ohodnotit. Od tohoto bodu se výsledky testů chovají shodně, jako by je studenti vytvořili klasickým způsobem - vyplněním formuláře e-testu na Internetu. Jsou tedy k dispozici různé statistiky úspěšnosti atd.
  • Kromě rozpoznaných odpovědí a jejich ohodnocení má student k dispozici i náhled (JPEG) odpovědního listu, pro kontrolu a případné urgence chyb rozpoznávacího software.
Podobný mechanismus byl na MU v Brně v uplynulých letech aplikován pro oskenování, ohodnocení a vystavení odovědních archů k Testům studijních předpokladů (standardizovaný dotazník přijímací zkoušky na většinu oborů).