Open space konference o e-learningu IS MU

Téma: Smysluplný e-learning

14. února 2018

Úvod

Dne 14. února 2018 se na Fakultě informatiky MU konal již 8. ročník Open space konference o e-learningu IS MU. Hlavní téma tohoto ročníku byl smysluplný e-learning. Konferenci zahájil Mgr. Michal Bulant, Ph.D., prorektor pro studium a informační technologie. Nejprve pozdravil všechny zúčastněné jménem rektora Masarykovy univerzity doc. Mikuláše Beka, potom se ve svém projevu dotkl tématu aktuálně probíhajících evaluací. Zmínil, že studentů ubylo, už ve výuce nejde o zvládání výuky vysokokapacitních předmětů, mnohem větší důraz je kladen na kvalitu výuky. Studenti, kteří přicházejí na univerzitu, mají různé vstupní znalosti. Pana prorektora těší, že témata přednášek letošního ročníku věnují právě tomu, jak pomoci zmírnit neúspěšnost studentů a jak zacílit e-learning ve výuce tak, aby měl ten správný dopad.

Návštěvníky konference přivítal na půdě Fakulty informatiky také její děkan, prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc. Zavzpomínal na počátky prosazení vlastního informačního systému univerzity, poukázal na výhody, které s sebou nese možnost mít vlastní vývojáře, mít systém, který se vyvíjí a roste spolu s univerzitou a umí reagovat na aktuální výzvy, např. GDPR, které je zařazeno do programu konference. Dotkl se také ale také tématu prázdných poslucháren, které s sebou zavádění e-learningových prvků může nést, a které bylo aktuálně na univerzitě diskutováno.

Za pořadatele konference, Centrum výpočetní techniky Fakulty informatiky, pronesl krátké úvodní slovo také doc. Ing. Michal Brandejs, CSc. Vyzdvihl především týmy techniků (e-technici, servisní středisko), kteří jsou zde vyučujícím k dispozici pro řešení problémů ve výuce, či pro inspiraci.

První blok

První blok přednášek zahájil PhDr. Petr Suchý, Ph.D. z FSS MU přednáškou Jak udržet studenty ve správné provozní teplotě po celý semestr. Celým příspěvkem se protínala myšlenka teploměru a analogii ve vztahu ke studentům a době semestru, tato analogie byla vyučujícím blízká, odkazovali se na i další přednášející v průběhu konference. Pan doktor představil svoji metodu, jak aktivizovat studenty a připravit je na závěrečnou zkoušku. Základem je pravidelná příprava, studenti jsou průběžně každý týden testováni pomocí online testů v Informačním systému. Tyto testy mohou skládat doma, kdekoliv, testy jsou krátké – pětiminutové. 2–3 otázky se týkají minulé přednášky, 2–3 otázky jsou zacílené na povinnou literaturu zadanou na další přednášku. Samozřejmě tyto testy jsou pouze prostředkem, ne samotným cílem. Mají dopomoci studentům lépe se připravit na závěrečnou zkoušku, ale samy o sobě nestačí na úspěšné ukončení předmětu.

Dle poskytnuté zpětné vazby hodnotí studenti tuto aktivitu jako velmi přínosnou. Sice prvotně na pravidelné testy nadávají, ale ve zpětné vazbě dokáží zhodnotit, že se jim pravidelná příprava nakonec opravdu vyplatila. V diskuzi po příspěvku zazněl dotaz, jak studenti opravdu s domácími testy pracují a zda nepodvádějí. Odpověď byla, že nelze zabránit tomu, aby někteří studenti vypracovávali testy společně ve skupince. Vždy se ale na konci u zkoušky ukáže, kdo byl poctivý a kdo ne.

Druhou přednášející byla Mgr. Barbora Padrtová, Ph.D. z FSS MU – s tématem Digitální technologie ve výuce – krátké Skype hovory. Dr. Padrtová nejprve představila, jak pojala své hodiny Arctic Geopolitics. Interaktivní výuka se zapojením expertů prostřednictvím Skype je přímým příkladem tzv. blended learningu, tedy kombinace kontaktní výuky s tou e-learningovou. V jejích hodinách pravidelně přednášeli odborníci na arktickou geopolitiku z různých částí světa právě za pomoci technologií, tedy videohovoru. Ve svém příspěvku přednášející hovořila o celém procesu, od hlídání termínů, domlouvání přednášejících, přes posílání pozvánek přes Google kalendář až po problematiku časových posunů. O tom, že se jedná o náročnou záležitost, svědčí fakt, že z plánovaných deseti Skype hovorů se nakonec podařilo realizovat pět. Hlavní cíl tyto hovory splnily, vyučující dosáhla interaktivní výuky a aktivizace studentů. Studenti měli za úkol si předem připravit na přednášející tři dotazy a na hodině, jakmile se host ve Skype hovoru odpojil, ještě probíhaly cenné diskuze nad daným tématem.

Vyučující neopomenula zmínit nejčastější problémy, které s sebou videohovory ve výuce nesly po technologické stránce. Horší zvuk, složitější kooperace se studenty, aby byly jejich dotazy slyšet. V příspěvku a následné diskuzi byly účastníky doporučovány různé další programy a technologie, které by mohly situaci zlepšit: Speed Jabber, Google talk, Hangout, Viber, GoTo Meeting, Adobe Connect. Zazněl také dotaz na to, jak vyučující motivuje přednášející, aby se s ní spojili – jde o síť odborníků v dané problematice, kde je i ona zapojená, a kde nečiní těmto lidem problém pro studenty zdarma poskytnout krátký Skype hovor o daném tématu.

Úvodní blok přednášek uzavřel tématem Jak řešené videopříklady zvyšují šanci na úspěšné dokončení předmětu Ing. Ondřej Krčál, Ph.D., který působí na ESF MU. Sdílel své zkušenosti se zařazením videopříkladů do výuky předmětu. Vyučuje různorodou skupinu studentů s různým základem znalostí, někteří jsou znevýhodnění svou střední školou, kde nebyl kladen takový důraz na matematický základ. Právě těmto studentům jsou videa určena, aby měli šanci dohnat své spolužáky a úspěšně ukončit předmět. Videa přednášející nahrával sám, glosoval, že se z něj vlastně stal „IStuber“.

Dr. Krčál si také kladl otázku, zda opravdu dokážou takové videopříklady zvýšit šanci na úspěšné dokončení předmětu. Analyzoval přístupy studentů k videím, zjišťoval názory studentů prostřednictvím dotazníku. Studenti byli v dotazníku pobízeni, aby odhadli, jak moc jim tato krátká videa pomohla zvýšit šanci složit závěrečnou zkoušku. I když se studenti poměrně shodovali v tom, že jim videa velmi pomohla, reálně se známky studentů v prezenčním studiu nezměnily. Pouze u kombinovaných studentů došlo k malému zlepšení o půl známky. Téma i vtipný přednes zaujal publikum a v následné diskuzi zazněly různé názory na porovnávání dat, či možnosti, jak lépe zjistit efekt videí na úspěšnost studentů i dotazy na samotný vznik videí.

Druhý blok

Druhý blok zahájila Mgr. Ivana Šplíchalová z PřF MU s představením Virtuální učebnice pro studium morfologie kostry člověka. Posluchači zjistili, jaké možnosti jsou v oblasti digitalizace kostry člověka a jak se k těmto 3D modelům poté mohou vlastně dostat studenti a použít je ve svém studiu. Samotná učebnice je také příkladem spolupráce pedagogů a doktorských studentů oboru Antropologie, vznik takto rozsáhlých děl není otázkou zpracování jednoho člověka, ale týmu lidí. Přednáška zaujala posluchače a v následné diskuzi zazněly dotazy na přístupnost této učebnice a i možnosti spolupráce s jinými pracovišti.

Následující příspěvek Mgr. Heleny Klimusové, Ph.D. s názvem Využití e-learningových nástrojů ve výuce statistiky pro psychology představil koncepci e-learningu ve stejnojmenném kurzu na Filozofické fakultě MU. Interaktivní osnova s návodnými videi, pravidelné domácí úkoly a ověřování znalostí, zpracování vzorových výzkumných zpráv, zkouška za pomoci odpovědníků – to vše již vyučující pravidelně dlouze využívá. Krátce vzpomněla na to, jak náročné bylo předmět vést dříve, bez této struktury. E-learningové prvky umožňují hladký průběh výuky, šetří čas, studenti vědí, co mají kam odevzdávat a odpadá množství zbytečných dotazů. Průzkum absolventů předmětu, který si vyučující zpracovala, ukázal, že studenti nevnímají tyto e-learningové prvky jako samozřejmost, ale dokáží zhodnotit jejich přínos. Nejvíce studenti hodnotili jako přínosné zpracované videoprezentace.

Třetí blok

Poslední blok otevřel doc. Mgr. Radek Pelánek, Ph.D. příspěvkem na téma Využití analýzy výukových dat z pohledu učitele. Jednou z výhod e-learningu je možnost zaznamenávat data o interakci studentů s výukovými materiály a testy. Analýza těchto dat potom může dát učitelům zajímavé poučení pro přípravu a vylepšování výuky. Doc. Pelánek poukázal na to, že nejsou potřeba žádné komplikované analýzy, dostačuje si především položit ty správné otázky a potom mít k dispozici jednoduché statistiky, díky nimž můžeme tyto otázky zodpovědět. Vše nejprve ilustroval na příkladech e-learningových systémů pro střední a základní školy. Následně druhou část svého příspěvku zaměřil na představení možností, které mají vyučující v IS MU například v aplikaci Obtížnost či prostřednictvím statistik poznámkových bloků. Apeloval na vývojáře o další zařazení jednoduchých statistik a dat, která by takto dávala vyučujícím zpětnou vazbu k jejich výuce.

Následující příspěvek právničky z RMU, paní Mgr. Veroniky Smítkové představil Praktické důsledky GDPR v e-learningu IS MU. Téma GDPR se totiž dotýká právě i e-learningu na univerzitě. Koncept celé přednášky se nesl v praktickém duchu, přednášející na konkrétních předem sesbíraných dotazech vyučujících vysvětlovala jednotlivé pojmy a procesy. Vysvětlila složitou situaci se zajištěním souhlasů se zpracováním dat i odvolatelností tohoto souhlasu. Následně vystoupil doc. Ing. Michal Brandejs, CSc. s ilustracemi a ukázkami konkrétních kroků v IS MU pro podporu GDPR nařízení. Celá problematika posluchače v sálu zajímala, po prezentacích následovaly konkrétní dotazy na konkrétní situace, například uveřejňování videí v případě, že se studenti natáčejí sami.

Třetí blok uzavřela Mgr. Jitka Daňková se dvěma prezentacemi. První s názvem Novinky v IS MU, ve které se věnovala nejprve shrnutí již implementovaných aplikací za poslední rok – novému správci souborů, novým interaktivním osnovám či designu titulky. Seznámila posluchače s dalším vývojem i například s termínem přepnutí defaultní verze IS MU do nového designu. V druhé části se zaměřila na novinky, které posluchače čekají v roce následujícím – Průvodce e-learningem, možnost vzájemného hodnocení studentů, nová editace interaktivních osnov či Katalog technologií ve výuce na MU. V následné diskuzi se objevily dotazy k novému přehrávači videí v HTML5 formátu či doplňující informace k novému XML formátu otázek v IS MU.

Poslední prezentace představila posluchačům strategický dokument, který určuje směr e-learningu na Masarykově univerzitě v následujících letech. Vize e-learningu, hlavní pilíře a několik hlavních myšlenek následoval výčet jednotlivých strategických priorit a bodů. Masarykova univerzita by se i nadále měla ubírat směrem tzv. blended learningu. Stěžejní je důraz na učitele, důvěra v jejich schopnosti a podpora jejich tvůrčí činnosti.

Po poslední prezentaci volně následovalo vyhodnocení křížovky, kterou mohli návštěvníci celý den zkoušet vyplnit. Tři vylosovaní výherci, kteří správně doplnili citát, si domů odnesli sadu grilovacího náčiní.

Závěrečné zhodnocení

Na závěr lze říct, že konference opět probíhala ve velmi přátelském duchu. Přestávky účastníci trávili ve foyer, kde se svými kolegy probírali dojmy z jednotlivých přednášek nad plnými stoly s občerstvením. Část využila možnosti konzultovat konkrétní e-learningové nápady s techniky na stáncích. Ze zpětné vazby z dotazníku vyplynulo, že si návštěvníci nejvíce cenili organizace konference, příjemné atmosféry, sdílení zkušeností a toho, že se vždy objeví něco nového.