Téma: E-výuka: otázky a odpovědi

10. září 2025

Úvod

Patnáctý ročník Open space konference o e-learningu IS MU (OSK) se konal 10. září 2025 v nové lokalitě – ve Velké aule Karla Engliše na Právnické fakultě. Přestože šlo o změnu prostředí, atmosféra tradičního setkání vyučujících zůstala přátelská a inspirativní. Konference, pořádaná pod záštitou rektora Masarykovy univerzity, nabídla bohatý program zaměřený na praktické zkušenosti s e-výukou a novinky ve vývoji e-learningových aplikací IS MU.

Úvodní slovo a uvítání účastníků konference pronesli prorektor prof. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., děkan Fakulty informatiky prof. RNDr. Jiří Barnat, Ph.D. a vedoucí vývojového týmu IS MU doc. Ing. Michal Brandejs, CSc.

Prorektor Radim Polčák ve svém vystoupení upozornil na zhoršující se úspěšnost studentů a zdůraznil, že problém nespočívá v samotných studentech, ale v potřebě najít nový způsob komunikace s mladou generací. „E-learning je místem komunikace mezi vyučujícím a studenty. Musíme hledat jazyk, který naší cílové skupině rozumí,“ uvedl. Děkan Fakulty informatiky Jiří Barnat navázal připomenutím, že samotná existence e-learningových nástrojů nestačí. „Je třeba hledat způsoby, jak e-learning využít tak, aby snižoval studijní neúspěšnost. Konference je místem, kde se můžeme navzájem inspirovat,“ dodal. Vedoucí vývojového týmu IS MU Michal Brandejs ve svém příspěvku vzpomněl na období pandemie, kdy se tvorba výukových materiálů přesunula do online prostředí. „Mnozí z nás na těchto podkladech dál staví a rozvíjejí je. Práce vyučujícího je velmi náročná, a kdo si nikdy nepřipravoval výuku, si to ani neumí představit,“ poznamenal.

První blok prezentací

První blok zahájil Mgr. Miroslav Jurčík, Ph.D. (PdF MU) s příspěvkem „Diskusní fóra v pedagogické komunikaci: žádný fór, ale realita“. Ukázal, jak lze online diskusní fóra využít k rozvoji komunikačních dovedností budoucích učitelů. Studenti zde trénují zpětnou vazbu, popisný jazyk i schopnost reflektovat vlastní učení. Otázka z publika na přednášejícího zněla: Jaká je v této aktivitě role učitele? Dr. Jurčík vysvětlil, že učitel zde vystupuje především jako průvodce a facilitátor učení. „Dívám se na sebereflexi, kterou student píše na závěr. Také kontroluji, zda studenti odevzdali video. Na závěr se studenty máme kolokvium, kde s nimi probíráme, co se naučili,“ uvedl. Jeho odpověď tak podtrhla důraz na autonomii studentů a reflexi jejich vlastní práce. Další otázka se týkala tématu zpětné vazby: Jak dále pracujete se zpětnou vazbou studentů? V reakci zaznělo, že cílem není reagovat na jednotlivé komentáře, ale rozvíjet pochopení samotného principu zpětné vazby. „Pracujeme se zpětnou vazbou jako takovou – učíme, co to je a k čemu je dobrá, ne s konkrétní reakcí studenta,“ vysvětlil přednášející. Na závěr zazněla společná otázka k zamyšlení, na kterou reagovalo i publikum ve speciálním průzkumu: Co má učitel, ale umělá inteligence nikdy mít nebude? Dr. Jurčík odpověděl, že výuka by měla vždy zůstat lidská. „Nebude mít rovinu emocionálního učení. Učitelé neposkytují jen vědomosti, ale také vzor, motivují svým příkladem. Někteří studenti studují i kvůli člověku – učiteli,“ uvedl. Jeho slova uzavřela diskusi v duchu připomenutí, že vzdělávání stojí především na lidském vztahu a autentickém kontaktu mezi učitelem a studentem.

Následovala přednáška Mgr. Aleše Kroutila, Ph.D. (FaF MU), který v příspěvku „Výpočetní příklady v ISu“ představil možnosti automatického generování výpočetních úloh a zpětné vazby pro studenty. Nová verze odpovědníků přináší podle něj lepší přehlednost i možnost upozorňovat studenty na chyby. Upozornil zejména na novou funkci, která automaticky detekuje nesprávný formát odpovědi, a na vylepšenou zpětnou vazbu, díky níž mohou učitelé snadněji vysvětlovat typické chyby. Praktická ukázka vyvolala debatu o využití umělé inteligence pro kontrolu výsledků a tvorbu příkladů. Na závěrečnou otázku „Co má učitel, ale umělá inteligence nikdy mít nebude?“ odpověděl přednášející s nadhledem: „I kdyby AI uměla zkoušet, nikdy nebude mít vlídné slovo pro ty, komu to zrovna nejde. A i kdyby ano, nebude mít balíček kapesníčků pro ty, které zkoušení dožene k slzám.“

První blok uzavřel Mgr. Tomáš Foltýnek, Ph.D. (FI MU) s příspěvkem „Etická hlediska při využívání generativní umělé inteligence ve výuce – kam jsme se posunuli?“. Prezentace byla koncipována jako ohlédnutí za vývojem umělé inteligence a navázání na příspěvek z roku 2023. Přednášející otevřel téma bezpečného a etického využívání nástrojů umělé inteligence v současné výuce. V reakci na dotaz z publika, zda mohou uživatelé sami „vylepšovat“ modely tím, že jim poskytnou například učebnice nebo vlastní materiály, upozornil na rizika spojená s nakládáním s daty. „U každého nástroje je potřeba zjistit, zda údaje, které mu poskytnete, nebudou dál využívány pro trénink modelu,“ vysvětlil. „Bezpečné jsou například nástroje poskytované Masarykovou univerzitou nebo jiné služby, které garantují, že data zůstávají výhradně pro potřeby konkrétního uživatele.“ Dodal, že mnoho moderních AI aplikací už dnes umožňuje tzv. uživatelský trénink – tedy nahrání vlastních dokumentů, na jejichž základě si systém přizpůsobí odpovědi pro daného uživatele. „Ale samotné zlepšování modelu jako takového zůstává plně v rukou vývojářů,“ doplnil s nadsázkou: „Poskytnout umělé inteligenci jednu učebnici je asi jako nalít do řeky termosku horké vody a doufat, že se ohřeje.“ Druhá otázka z publika se týkala ekologické stopy umělé inteligence a toho, zda se studenti někdy z těchto důvodů odmítají zapojit do práce s AI. „Ano, setkal jsem se s tím,“ přiznal dr. Foltýnek. „AI je energeticky velmi náročná technologie. Je dobré vážit, kdy a jak ji využíváme, a neplýtvat jejím výkonem tam, kde to není nutné.“ Odpovědí na závěrečnou otázku, co má učitel, ale AI nikdy mít nebude, vyzdvihl autenticitu: „Učitel je autentický – dokáže předat opravdové nadšení a emoce. To je něco, co žádná umělá inteligence neumí napodobit.“

Druhý blok prezentací

Po přestávce na kávu pokračovala konference druhým blokem, ve kterém vystoupila doc. Ing. Viktorie Klímová, Ph.D. (ESF MU) s příspěvkem „Aplikace KvIS na přednáškách a seminářích: možnosti a limity“. Přednášející se ve svém příspěvku věnovala praktickému využití aplikace KvIS, která slouží k realizaci rychlých anket, testování znalostí či zaznamenávání docházky během výuky. Podělila se o zkušenosti s jejím používáním v praxi a upozornila na některé limity, které se v reálném provozu projevují. Publikum se zajímalo o časovou náročnost přihlašování studentů do aplikace. Doc. Klímová reagovala: „Zabere to nějaký čas – ideálně si vyhradit asi 15 minut. Největší problém bývá na první přednášce, pak už to obvykle funguje hladce.“ Na závěr se i ona zamyslela nad otázkou, co má učitel, ale umělá inteligence nikdy mít nebude. Její odpověď byla trefná i poetická: „Autenticita. AI je v tomhle vlastně chudák, protože nemá kolegy, se kterými by mohla o věcech diskutovat.“

Další příspěvek přednesli společně Mgr. Miroslav Bielik a Mgr. et Mgr. Veronika Kolaříková, Ph.D. (PdF MU). Sdíleli své zkušenosti s využitím nástroje Vzájemné hodnocení v IS MU. Tato aktivita podle nich nejen posiluje odpovědnost studentů za vlastní učení, ale zároveň rozvíjí schopnost reflektovat a argumentovat — tedy klíčové dovednosti pro budoucí pedagogy. Prezentující popsali konkrétní projekt, ve kterém studenti ve dvojicích vytvářeli vlastní podcasty na zvolené téma a poté poskytovali formativní zpětnou vazbu jiným dvojicím. Takový proces podle autorů vede k hlubšímu porozumění obsahu i k rozvoji metakognitivních dovedností — tedy schopnosti přemýšlet o vlastním učení. Vzájemné hodnocení podle nich přispívá i k motivaci, posiluje komunikaci mezi studenty a učí je kultivovaně poskytovat zpětnou vazbu. „Studenti se tímto způsobem učí nejen vyjadřovat své názory, ale také konstruktivně reagovat na práci druhých,“ uvedla dr. Kolaříková. Mgr. Bielik dodal, že při práci se systémem IS MU se ukázalo, že technické prostředí může významně podpořit rozvoj těchto dovedností, pokud je doplněno vhodnou metodickou přípravou a reflexí. Na závěr se oba zamysleli nad otázkou, co má učitel, ale umělá inteligence nikdy mít nebude. Jejich odpovědi se krásně doplňovaly: „Tělo z masa a kostí — a s ním vztahovost. Lidský vztah je klíčový a nenahraditelný,“ uvedla dr. Kolaříková. Mgr. Bielik doplnil: „Rozvoj se děje prostřednictvím sociální interakce. AI bude vždy chybět lidský rozměr.“

Závěrečný příspěvek druhého bloku patřil Mgr. Barboře Nekardové a Mgr. Jakubu Vlčkovi (FF MU) s prezentací „Za hranicí nástrojů: Co znamená kvalitní výuka a jak se vytváří“. Podle přednášejících v otázkách kvalitní výuky nejde jen o používání konkrétních nástrojů či technologií, ale především o schopnost vybudovat smysluplné a inspirativní výukové prostředí, které podporuje porozumění, kritické myšlení a aktivní zapojení studentů. Prezentující představili koncept tandemové výuky, kolegiálního sdílení a mentoringu. Tento přístup umožňuje učitelům reflektovat vlastní praxi, zkoušet nové metody a učit se od ostatních kolegů, čímž podporují svůj profesní růst i kulturu vzájemného učení na univerzitní úrovni. Mgr. Nekardová a Mgr. Vlček prezentovali také poznatky ze svých dlouhodobých výzkumů a zkušenosti z vlastní pedagogické praxe, které ukazují, jakým způsobem lze tyto principy realizovat ve výuce. Ke společné konferenční otázce „Co má učitel, ale AI nikdy mít nebude?“, poskytli oba jasnou odpověď: „Budování autentického vztahu se studenty. AI toho nebude schopná, protože je příliš dokonalá,“ uvedla Mgr. Nekardová. Mgr. Vlček dodal: „Člověk má vztahy, emoce a empatii. Nedávno jsme sledovali průzkum, kde lidské hodnocení bylo srovnáváno s AI — AI vycházela jako emočně empatičtější, když se hodnoty podrobily slepému testu, ale lidský rozměr a autentický kontakt s studenty nikdy nenahradí.“

Třetí blok prezentací

Odpolední část zahájil Mgr. Dávid Magušin (ÚVT MU) s příspěvkem „PhishProof: Jak jsme hackli tvorbu e-kurzu s využitím AI nástrojů“. představil nový e-learningový kurz v IS MU PhishProof, spuštěný na jaře 2025. Kurz je zaměřený na zvýšení odolnosti zaměstnanců a studentů MU proti phishingovým útokům. Při jeho tvorbě tým využil různé AI nástroje – od prvotního brainstormingu přes tvorbu obsahu až po finální produkci kurzů. Mgr. Magušin se podělil o zkušenosti s tím, kdy byly nástroje jako ChatGPT, Gemini a Copilot užitečné, jak se osvědčilo generování videí s realistickými AI avatary přes ElevenLabs a HeyGen, a jak Canva posloužila jako týmový nástroj pro postprodukci videí a tvorbu grafiky. Speciálně zmínil i přizpůsobení Interaktivních osnov pomocí vlastních CSS stylů, což umožnilo vytvořit kurz na míru potřebám studentů a pedagogů. V diskuzi zazněly praktické otázky účastníků na dostupnost AI nástrojů a jejich licencí pro vyučující MU. Dále publikum zajímala nutnost technických znalostí pro tvorbu e-kurzu – Tvorba e-kurzu pomocí AI je podle přednášejícího velmi intuitivní a zvládne ji i člověk bez hlubokých IT znalostí. Pro případné dotazy nabídl kontakt na tým autorů e-kurzu ochotných poradit a sdílet své know-how. K tradiční otázce konference, „Co má učitel, ale AI nikdy mít nebude?“, přednášející zdůraznil zodpovědnost: „AI nikdy nikdo nebude obviňovat z neschopnosti, učitele ano. Vždy je potřeba lidská supervize nad výsledky poskytovanými AI. Odpovědnost vždy nese učitel.“

Mgr. Jakub Peloušek (FI MU) se v následujícím příspěvku věnoval moderním trendům v grafickém rozhraní LMS (Learning Management System) a připravovaným změnám v e-learningových agendách IS MU. Zdůraznil, že současné výukové platformy kladou stále větší důraz na uživatelskou přívětivost, přehlednost, responzivitu a personalizaci. Cílem připravovaných úprav v IS MU je zjednodušit studentům orientaci v předmětech a snížit jejich zahlcení informacemi. Mgr. Peloušek nastínil, jakým způsobem Interaktivní osnovy reflektují skutečnost, že většina studentů dnes studuje primárně z mobilních zařízení. Nové rozhraní má nabídnout jasnější strukturu, lepší přístup k důležitým termínům a intuitivnější navigaci napříč studijními materiály. V následné diskuzi padla řada praktických dotazů, které si přítomní členové vývojového týmu IS MU poznačili jako podněty pro další vývoj. Dále se hovořilo o H5P modulech, které umožňují vytvářet interaktivní prvky v kurzech. Zazněla také otázka k mobilnímu zobrazení ISu, konkrétně ke čtení v aplikaci Učitel, kde je písmo příliš malé. Mgr. Peloušek přislíbil, že zlepšení mobilní optimalizace je v plánu mezi prioritními úkoly. Na závěr odpověděl na anketní otázku konference „co má učitel, ale AI nikdy mít nebude?“ stručně, ale výstižně: „Zdroje informací vždycky budou lidé.”

Konferenci uzavřel tradiční závěrečný příspěvek „Novinky v IS MU“, který přednesla Mgr. Jitka Daňková (CVT FI MU). Její příspěvek nabídl ucelený pohled na vývoj e-learningových nástrojů za uplynulý rok a nastínil směr, kterým se bude systém v následujícím období ubírat. Přednášející představila nové funkce, zlepšení uživatelského prostředí a připravované aktualizace, které mají dále usnadnit práci vyučujících i studentů. V diskuzi po přednášce zaznělo několik praktických dotazů. Jeden z účastníků z Pedagogické fakulty navrhl využití umělé inteligence k automatickému přenosu změn mezi ročníky v katalogu předmětů, což by mohlo výrazně zjednodušit administrativu. Přednášející myšlenku ocenila a doplnila, že některé podobné automatizační prvky jsou již v plánu. Další dotaz se týkal automatické aktualizace odkazů na Interaktivní osnovy v sylabech předmětů, které se každoročně mění v závislosti na semestru. Mgr. Daňková potvrdila, že tato funkcionalita je již vyřešena a odkazy se nyní mění automaticky. Mgr. Daňková na otázku konference „co má učitel, ale AI nikdy mít nebude?“ odpověděla: „Opravdový zájem o studenta jako osobu.“

Doprovodný program

Ani letos nechyběly oblíbené konzultační a inspirační stánky, kde byli pracovníci Servisního střediska pro e-learning připraveni poradit s aplikacemi jako KvIS, Odpovědníky, Vzájemné hodnocení či Interaktivní osnovy. Účastníci ocenili i možnost neformálně sdílet zkušenosti během přestávky s občerstvením.

Účastníci si odnesli nejen metodické tipy a konkrétní inspiraci pro svou výuku, ale také zamyšlení nad otázkou, která prostupovala celým programem: „Co má učitel, ale umělá inteligence nikdy mít nebude?“ Na otázku odpovídali po svých příspěvcích všichni přednášející. Odpovědi publika v průzkumu se nesly v duchu lidskosti – nejčastěji zaznívala slova jako duše, empatie, humor, trpělivost, srdce či autentický vztah ke studentům. Jeden z účastníků s úsměvem dodal: „AI nikdy nebude mít skvrnu od kávy na oblečení učitele.“

Konferenci tradičně zakončilo losování soutěže, tentokrát zaměřené na anagramy názvů ISových aplikací. Tři vylosovaní účastníci si odnesli drobné odměny a celé setkání uzavřelo srdečné poděkování organizátorů všem vyučujícím, kteří sdílejí své zkušenosti a přispívají k rozvoji e-learningu na Masarykově univerzitě. Letošní ročník konference potvrdil, že i v době umělé inteligence zůstává klíčem k úspěšné výuce učitel – jeho empatie, schopnost inspirovat a chuť se učit. Moderní technologie výuku obohacují, ale skutečnou hodnotu jí dávají vyučující, kteří je dokážou smysluplně využít.