Máte nejasnosti ohledně toho, jak studium v tomto programu probíhá?
Zajímá vás, co vás v rámci tohoto studia čeká?
Volíte mezi příbuznými programy a potřebujete více podrobností?
Tápete, jakým směrem se může po absolvování tohoto programu ubírat vaše kariéra?
Neváhejte se zeptat na cokoli, co vás ohledně náplně vybraného programu zajímá!
Toto fórum neslouží pro dotazy spojené s administrativou přijímacího řízení, ty směřujte na e-mail: prihlaska@muni.cz, nebo se podívejte na nejčastěji kladené otázky a odpovědi: http://is.muni.cz/prihlaska/faq/.
Dobrý večer přeji,
měla bych, prosím, dotaz.
Pochopila jsem právně, že člověk, co chce studovat tento obor, již musí mít nějaké základy? Naprostý laik si tenhle obor zvolit nemůže?
Jsem lehce zmatená skrz ty oborové testy.
A pokud ano, jsem schopná se to doučit sama, abych byla úspěšná při oborových testech? Nebo si zařídit nějaký kurz/y?
Děkuji mockrát za zodpovězení.
Janésková Adéla.
Vážená slečno Janésková,
děkuji za Váš dotaz. Dovolím si uvést záležitost na pravou míru.
Oborový test nepředpokládá znalosti praktického japonského jazyka (gramatiky, slovíček atd.). Očekává však znalost slabičných abeced (hiragana a katakana), avšak pouze znalost pasivní (pod tou si představme schopnost identifikovat zvukovou podobu slova zapsaného jednou z těchto abeced – zapsanou pomocí standardní anglické, tzv. Hepburnovy transkripce).
Kromě toho se očekává znalost japonských reálií (základní znalosti japonských dějin, kultury, zeměpisu, současného dění apod.). Znalosti se neočekávají v míře akademické. Cílem testu je ověřit dlouhodobější motivaci uchazeče o studium japonského jazyka a kultury. Má-li uchazeč dlouhodobý zájem, předpokládá se, že svůj zájem promítá do sbírání informací o Japonsku. Čerpá tedy z veřejnosti běžně dostupné literatury či on-line zdrojů (viz mj. zde). V rámci motivace pak má prokázat též pasivní znalost výše zmíněných abeced (v oborovém testu však otázky, které se týkají pasivní znalosti slabičného písma zabírají jen 1/5 všech otázek), které lze studovat opět buď z běžně dostupných zdrojů nebo z doporučené literatury.
Kromě samostatné přípravy mají uchazeči možnost také přihlásit se do přípravného kurzu, který každoročně vypisujeme (na jaře 2020 byl, bohužel, z důvodů protipandemických opatření těsně před realizací zrušen) a který bývá k dispozici k zakoupení v Obchodním centru MU. Ten je zaměřen především na výklad slabičného písma (pro potřeby samostudia), transkripce a představení základních zdrojů pro studium reálií.
Lze tedy říct, že skrz oborový test nelze projít, je-li člověk "naprostý laik" (tj. neví-li o Japonsku prakticky nic). Současně však platí, že se nepředpokládá "odborník" a na test se lze připravit i bez nutnosti absolvovat jakékoliv předchozí (institucionální) studium či kurzy.
Snad tedy nyní budete mít jasnější představu o funkci i struktuře oborového testu. Budete-li mít jakékoliv další dotazy, jsme Vám k dispozici.
Děkuji Vám mnohokrát.
Teď jsem si již vědoma všeho, co jsem potřebovala vědět.
na shledanou.
Dobrý den,
chtěl bych se vás zeptat na sdružené studium.Chci se hlásit na Japanologii, ale chtěl bych si k tomu přidat ještě vedlejší Čínská studia. Co se stane, když na Japanologii příjmačky udělám, ale na Čínská studia kritéria nesplním? Budu moci pořád studovat jenom Japanologii?
děkuji za Váš dotaz. Spíše než studia programu Japanistika se však týká podmínek pro studium na Filozofické fakultě MU obecně. Formální náležitosti v tomto ohledu přesněji řeší Studijní oddělení FF MU. Dovolím si Vás tedy s tímto konkrétním dotazem odkázat tam: https://www.phil.muni.cz/o-nas/organizacni-struktura/219913-studijni-oddeleni#prijimaci_rizeni
Dobrý den, jsem trošku zmatená, co se týče podmínek přijetí. Za prvé se chci zeptat na testy TSP. Na dni otevřených dveří jsem z přednášky nabyla dojmu, že absolvuju-li oba dva termíny TSP testů, tak se mi bude počítat lepší percentyl v každé z kategorií. Tím myslím, že dosáhla-li jsem v prvním termínu lepšího percentilu u kritického myšlení než ve druhém, bude se mi počítat ten z prvního a takto se mi poskládá výsledný percentyl. Avšak toto jsem na stránkách muni nenalezla. Tudíž můj první dotaz zní, je tomu tak, nebo se bere pouze celkový percentyl, který byl lepší? Za druhé bych se ráda zeptala, zda chápu správně následující. Hraniční percentil pro projití TSP je 50, získala-li jsem dejme tomu 51, tak se mohu účastnit oborové zkoušky. U oborové zkoušky je spodní bodová hranice pro projití testem, překročím-li ji, tak se pak zařadím v pořadí uchazečů dle percentilu z oborové zkoušky a k výsledku TSP se jen přihlíží v případě nutnosti porovnat kandidáty se stejným počtem bodů z oborové zkoušky. Pochopila jsem tento princip správně či nikoliv?
Předem děkuji za odpověďPřidálková
Organizace a metody vyhodnocování TSP nejsou v režii ani kompetenci Semináře japonských studií. V této věci se, prosím, obraťte na Studijní oddělení FF. To organizuje a vyhodnocuje TSP, a také sestavuje výsledné žebříčky pro jednotlivé studijní programy (a kombinace).
Co se týče vztahu TSP a oborového testu z Japanistiky, tady si dovolím Vás opravit. TSP a oborový test se realizují nezávisle na sobě, tj. splnění jednoho není podmínkou pro účast na druhém. Oborový test je pro přijetí nutno splnit úspěšně, jeho konečný bodový (či percentuální) výsledek však kromě "splněno" nebo "nesplněno" v přijímacím řízení dále roli nehraje. Uchazeči, kteří oborový test splní, jsou seřazeni podle výsledků TSP (nikoliv podle výsledků oborového testu). Pro status "uspěl u přijímací zkoušky" je tedy nutné splnit oborový test a splnit alespoň minimální předepsanou hranici TSP. Úspěch u přijímací zkoušky automaticky nepředstavuje výsledek přijímacího řízení, neboť do řízení vstupují ještě např. kapacitní faktory (uchazeč tedy může uspět u přijímací zkoušky, ale v přijímacím řízení nebýt přijat z kapacitních důvodů). Pro příklad: Uchazeč splní oborový test (a je jedno, zda s 52 nebo 100 body/procenty) a v TSP získá 60. Pokud bude uchazečů, kteří rovněž splnili oborový test a mají lepší výsledek TSP, např. 80, je velká pravděpodobnost, že první zmíněný nebude přijat z kapacitních důvodů (přestože v přijímací zkoušce uspěl).
Bude-li cokoliv dalšího stran Japanistiky nejasné, neváhejte se opět ptát. Srdečně zdravíme.
Dobrý deň,
chcela by som sa spýtať aké predmety sa berú do úvahy na vysvedčení keby som chcela ísť na Japanistiku alebo celkovo na FF?
Viktória Dolinská.
omlouvám se za opožděnou odpověď. Ke studijním výsledkům ze SŠ se v přijímacím řízení na japanistiku nepřihlíží. Důležité je dokončené středoškolské vzdělání s maturitou a úspěch u přijímacích zkoušek.
U jiných programů FF se to může různit.
Dobrý den,
měla bych, prosím, dotaz. Zajímá mě, jak je to se studiem Vašeho oboru u zahraničních studentů.
Češtinu umím na úrovni B2/C1, s mluvením zatím mám někdy potíže, ale ve všech ostatních oblastech závazné problémy nejsou (aspoň doufám).
V povinných předmětech nevidím překlad z japonštiny do češtiny, což předpokládám znamená, že cizí studenti mají šanci tento obor dostudovat, ale stejně bych chtěla své odhady ocenit.
Julie Mairansaeva.
děkuji za dotaz. Japanistika je akreditována jako studijní program v českém jazyce (slovenský jazyk je v tomto ohledu brán jako ekvivalentní, někteří vyučující přednáší slovensky). Některé konkrétní kurzy se realizují v angličtině nebo japonštině (především v pokročilejších ročnících). Nicméně základem je skutečně čeština. Výklad základního jazykového kurzu se odehrává v češtině, čeština je také brána jako cílový jazyk pro překlady z japonštiny v řadě praktických jazykových kurzů. Z povahy filologického oboru se tedy očekává vysoká úroveň znalosti češtiny. Většina hodnoceného testování se nicméně odehrává na rovině písemné (překlady z japonštiny do češtiny jsou součástí mj. kurzů Japonský jazyk I–IV, z volitelných pak např. Četba japonské beletrie v originále nebo Cvičení z překladu japonské beletrie, jež jsou pojímány jako překladatelské semináře). Mluvená čeština na nižší úrovni někdy může činit studium náročnější, ale prakticky nikdy není překážkou v plnění studijních povinností.
Japanistiku aktivně studuje několik studentů, pro které není český jazyk jazykem mateřským. Máme také zkušenost s tím, že řada nerodilých mluvčích dokázala obor úspěšně dostudovat. S úrovní B2/C1 zřejmě bude zapotřebí vyvinout jisté úsilí pro posunutí jazykových kompetencí směrem k C2, překážku ve studiu zde však nevidím.
Příjemný den.
u podmínek přijetí z TSP je napsáno že minimální hranice percentilu k prospěchu je 50, když jsem koukal na výsledky TSP z minulých let, tak byla hranice posledního přijatého většinou nižší než 50. Chtěl bych se tedy zeptat jestli je letos změna nebo jestli jsem tomu jen špatně rozumněl.
Děkuji.
děkuji za dotaz. Podmínky přijímacího řízení procházejí průběžně úpravami, sjednocováním a zexplicitňováním. Netýká se to pouze Japanistiky, ale všech programu FF MU. Zatímco v předchozích obdobích se spodní hranice úspěšnosti v TSP stanovovala s ohledem na aktuální situaci (a vlastně ex post), v nedávném období vyšel pokyn stanovit dopředu spodní hranici úspěšnosti. Proto došlo k Vámi zmiňované změně a byla stanovena spodní hranice úspěšnosti v TSP. Spodní hranici přitom má opět celá Filozofická fakulta. Minimální požadavky na jednotlivé obory mohou procházet v nadcházejících obdobích úpravami v souvislosti se změnami v obsahu přijímacího řízení (např. s opětovným zavedením oborových testů po vypršení protipandemických omezení).
Chcela by som sa opýtať akú váhu majú oborové testy. Počítajú sa oborové testy k TSP alebo ako to funguje? Ďakujem.
děkuji za dotaz. Strukturu přijímacího řízení vysvětlím.
Přijímací řízení je dvoukolové. První kolo jsou TSP, kde se určuje jednak splnění minimální bodové hranice pro přijetí, ale současně též pořadí v žebříčku kandidátů. V druhém kole se realizuje oborový test, který má pouze dvoustupňové hodnocení – "uspěl" nebo "neuspěl". V případě, že uchazeč neuspěje u oborového testu, není přijat. V případě, že uspěje, odvíjí se jeho pořadí v žebříčku přijímacího řízení od bodového zisku z TSP. Žádoucí je tedy alespoň minimální úspěšnost v oborovém testu a co nejvyšší bodový zisk v TSP.
Snad je takto systém srozumitelný. V případě, že by bylo třeba ještě něco dovysvětlit, jsme k dispozici.