23. 11. 2018 13:10nové

Máte nejasnosti ohledně toho, jak studium v tomto programu probíhá?

Zajímá vás, co vás v rámci tohoto studia čeká?

Volíte mezi příbuznými programy a potřebujete více podrobností?

Tápete, jakým směrem se může po absolvování tohoto programu ubírat vaše kariéra?

Neváhejte se zeptat na cokoli, co vás ohledně náplně vybraného programu zajímá!


Toto fórum neslouží pro dotazy spojené s administrativou přijímacího řízení, ty směřujte na e-mail: prihlaska@muni.cz, nebo se podívejte na nejčastěji kladené otázky a odpovědi: http://is.muni.cz/prihlaska/faq/.

Adéla Skřivánková
19. 7. 2020 21:22nové
Dobrý den, byla jsem přijata do programu Experimentální biologie živočichů a imunologie a momentálně se rozhoduji, zda se zapsat, či ne. Mám jednu klíčovou otázku ohledně programu - probíhá v laboratořích výzkum, který by výrazně ubližovat subjektům? Mám tím na mysli testování chemických látek na živočiších či vivisekci. Ráda bych se vyhnula ubližování zvířatům, zejména pak obratlovcům. Děkuji za odpověď.
20. 7. 2020 11:28nové
Dobrý den vážená slečno Skřivánková,
moje odpověď (jsem garant druhé části tohoto studia) musí být trochu širší, aby to nebylo laciné.  Pokusům na zvířatech se nelze z principu vyhnout, protože celý ten složitý systém se prostě chová jinak, než jenom buňka nebo tkáň. A protože většina našich otázek nějak míří ke zdraví a nemoci celých tvorů, nemůžeme se tohoto stupně vzdát. Všechny experimenty, které tady se zvířaty děláme, jsou pod důkladnou kontrolou a regulované normami, které jsou docela přísné. Na všem se přímo nebo nepřímo podílejí generace studentů. Kdybychom tady zvířata trápili, nemohli bychom to dlouho udržet v tajnosti a úřady by nás zavřely. Mimo to platí, že všichni, co tu pracujeme, jsme se k této práci dostali přes to, že máme nějakým způsobem rádi svět zvířat a zajímá a baví nás. Dr. Dušková je i veterinární lékařkou a chovatelka všeho možného, prof. Bryja je jeden z nejlepších znalců pavouků a tak by šlo pokračovat. Takže zvířata dobře známe a jejich smrt je pro nás něco, co někteří z nás sice musíme v rámci některých pokusů působit (víc než průměrný dnešní městský člověk, který smrt nevidí), ale není nám to jedno. Otázku, jestli ta smrt stála za to, co jsme díky ní získali, si klademe všichni a učíme ji i studenty.   Řada pokusů ale vůbec utracení nezahrnuje, třeba pokusy behaviorální. Tady je zase nutné se ptát, jestli zvíře není vystaveno přílišnému stresu, což děláme. Velká část naší práce taky probíhá na bezobratlých modelech (háďátko, hmyz), kde se lidská zkušenost s bolestí a trápením aplikovat nedá. Pak je tu dominantní skupina metodik, které používají prakticky jen tkáně nebo buňky. Takže náš obor se dá úspěšně absolvovat až po PhD bez smrti jediného živočicha. Ale ano, pamatuji na jednu studentku, která nevzala práci na jednom PhD projektu, protože jí bylo líto potkanů, se kterými pracovala. To je věc rozhodnutí mimo velké racionální přesvědčování. Pak jsou tady ale za ty roky desítky a stovky těch, kteří tady s čistým svědomím a spokojeně vystudovali. Dobré rozhodnutí přeji!
Srdečně,Martin Vácha
Adéla Skřivánková
20. 7. 2020 13:30nové

Dobrý den, děkuji moc za odpověď, velmi mi pomůže při rozhodování.

Přeji hezký zbytek dne.