Nevyžádaná obchodní sdělení jsou známá rovněž jako „spam“. Tento termín byl převzat ze skeče britské humoristické skupiny Monty Python, v němž turisté v restauraci nemají šanci objednat si jídlo, protože veškerou konverzaci pravidelně přerušuje skupina Vikingů provolávajících „spam, spam, spam!“ Podobně jako jeho komediální předobraz představuje elektronický spam nechtěnou obtěžující komunikaci. Obvykle bývá vedena za účelem šíření reklamy.

V České republice je problematika upravena zákonem č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. V § 7 tohoto zákona jsou určeny podmínky, při jejichž splnění je možné v souladu se zákonem rozesílat obchodní sdělení. V případě, že k rozesílání obchodních sdělení dochází v rozporu s uvedenými podmínkami, může zasáhnout Úřad pro ochranu osobních údajů, do jehož kompetence dle § 10 dozor a vynucování těchto pravidel spadá. V případě nezákonného rozesílání může Úřad udělit pokutu až ve výši 10 000 000 Kč.

Obecně můžeme říci, že obchodní sdělení je možné elektronickou cestou zasílat pouze po předchozím souhlasu adresáta. Výjimkou z tohoto pravidla jsou situace, kdy obchodníci zasílají svým stávajícím zákazníkům informace o svých produktech a službách. Zároveň však musejí umožnit adresátům jednoduchým způsobem dát najevo, že si nepřejí být nadále informováni, a toto přání respektovat. Obchodní sdělení rozesílané elektronickou poštou (která je definována v § 2 písm. b) musí být vždy zřetelně označené jako obchodní sdělení, nesmí skrývat totožnost odesílatele a musí obsahovat platnou adresu, na kterou adresát může přímo zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány. Bez splnění těchto podmínek je odesílání obchodních sdělení zakázáno.

Úřad pro ochranu osobních údajů se agendě nevyžádaných obchodních sdělení intenzivně věnuje. Na svých stránkách poskytuje detailní a snadno přístupné informace v podobě popularizačních textů a často kladených dotazů. Nachází se tam rovněž formulář, přes který mohou lidé podávat stížnosti na nezákonná šíření obchodních sdělení a úřad nabízí možnost online sledovat stav podané stížnosti. Za rok 2013 úřad obdržel 7428 podnětů na prověření nevyžádaných obchodních sdělení, z nichž vyřešil 5463.

Ačkoli jsou mnohdy porušení pravidel na rozesílání obchodních sdělení zakončena pokutou (například 480 000 Kč v případě eMarketing CZ), největším problémem zůstává praktická bezmocnost v případech, kdy rozesílatel sídlí mimo ČR. Je tomu tak proto, že Úřad pro ochranu osobních údajů jen obtížně může vymoci ustanovené českého práva na osobách sídlících v zahraničí. Aby to bylo možné, musely by významně pomoci orgány veřejné správy v daném státě, což se bohužel v případě spamu málokdy stává.