Nejzákladnější diferenciací zvuků řeči z hlediska artikulace je rozlišení na hlásky tvořené při otevřeném mluvním ústrojí, apertuře - vokály (samohlásky) - a hlásky tvořené pomocí překážek, striktur - konsonanty (souhlásky). Toto rozlišení je jazykové univerzále, vyskytuje se totiž ve všech jazycích světa. Je připomínáno ve školních mluvnicích, a tak se stalo součástí běžného vědění o jazyce.

Podíváme-li se na tvoření hlásek blíže, shledáme, že jde o rozdělení poněkud zjednodušené: u některých souhlásek je průchod artikulačním ústrojím poměrně volný ([f], [j]), u vokálů [], [] je naopak apertura dost malá a navíc je sevřená pohybem rtů; zejména rozdíl mezi [i] a [j] je velmi malý (a podobně rozdíl mezi [u] a bilabiálním [ʋ] = ´w´, jaké známe z angličtiny). Proto je vhodnější odlišovat z artikulačního hlediska tyto typy hlásek:


Rozlišení není jen samoúčelnou hříčkou fonetiků a není (ve fonetické literatuře) ani nové. Ve vymezení vokálu jako typu hlásek panuje v jednotlivých pramenech shoda. Skupina konsonantů je brána velmi často jako celek a většinou se v jejím rámci připomínají jako samostatný typ likvidy a nazály, někdy se uvádí i jejich společné označení sonory, ale s aproximantami se nepočítá. Je to možná i proto, že v mnoha jazycích neexistují samostatně, ale jen jako součást diftongů (dvojhlásek). Užívá se pro ně v této funkci i označení semivokál (polovokál, polosamohláska).

Detailnější rozlišení typů hlásek podle tvoření má své výhody: Jednotlivé skupiny se různě zapojují do řetězců (slabik, slov... - srov. 4.3), platí pro ně jiné zákonitosti přizpůsobování (7.3) a chovají se rozdílně i ve vývoji jazyků. Kromě toho má toto rozlišení paralelu v akustické stavbě řeči.

Podívejte se do některé z učebnic jazyka, který studujete, a ověřte si, jaké typy hlásek autor rozlišuje. Možná že pracuje s týmiž pojmy jako běžná školní učebnice češtiny, tj. vidí jen samohlásky a souhlásky. Zjistěte si, jak potom vysvětluje problém hlásek jako [l] nebo [m], které nepodléhají spodobě znělosti.

 
Technická spolupráce:
Servisní středisko pro e-learning na MU, 2008
Stránky střediska na Elportále