Síla hlasu, intenzita je artikulačně založena na amplitudě rozkmitu hlasivek. Základní možnosti jsou dány fyziologicky, proměny síly hlasu vznikají dík měnící se intenzitě výdechového proudu a svalovému napětí hlasivkových svalů v průběhu řečových celků. Akusticky se síla projeví zvětšením amplitudy kmitů molekul zvuku, na trojrozměrném spektrogramu se zaznamená tmavším zbarvením záznamu.
Sílu lze sledovat u jediné hlásky, pak je však spojena s její typickou artikulací (např. u vokálů vytvoří větší rezonanční prostor hlásku na poslech silnější, ve slově lípa je např. [a] dík tomu "silnější" než [iː]); pozornost jí věnují jen velmi detailní fonetické popisy.
![[audioklip]](resources/kalamajka.gif "Přehrát zvuk")
Síla hlasu se fyziologicky mění dík slábnutí výdechového proudu před novým nadechnutím. Z hlediska komunikace má význam relativní proměna síly hlasu, jež se uplatňuje jako součást přízvuku slovního a větného (7.2). Kromě toho jsou změny síly signálem postojů mluvčího k posluchači, tedy vyjadřují i pragmatické složky komunikace; zesílení řeči nastává při rozčilení, oslabení při obavách, laskavém postoji k posluchači apod.
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Vstoupit na úvodní stránku webu