Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Kontrolní otázky


Kapitola I

  1. Definujte účel mezinárodního práva soukromého.
  2. Definujte pojem mezinárodní právo soukromé.
  3. Vymezte dva názorové proudy na postavení mezinárodního práva soukromého v systému práva.
  4. Definujte pojem soukromoprávní vztah s mezinárodním prvkem.
  5. Jaké tři druhy norem rozlišujeme v mezinárodním právu soukromém?
  6. Jaké jsou metody výběru rozhodného práva?
  7. Co je to kolizní norma? Co je to hraniční určovatel?
  8. Jak se odlišuje kolizní norma od normy přímé?
  9. V jakém období historie byl položen základ současného mezinárodního práva soukromého?
  10. Charakterizujte stručně statutární teorii. Kdo byl jejím hlavním představitelem?
  11. Jak se odlišuje vývoj mezinárodního práva soukromého v Evropě od vývoje v USA?
  12. Vymezte prameny mezinárodního práva soukromého.
  13. Uveďte konkrétní nařízení jako příklad pramene práva v evropském justičním prostoru.

Kapitola II

  1. Jak můžeme charakterizovat evropský justiční prostor?
  2. Jaké čtyři základní otázky jsou předpisy evropského justičního prostoru upraveny?
  3. Jaké jsou nejdůležitější mezníky ve vývoji evropského justičního prostoru?
  4. Jaké skupiny pramenů evropského justičního prostoru znáte?
  5. Proč je nezbytné zajistit jednotnou interpretaci v oblasti evropského justičního prostoru?
  6. Co je prejudiciální řízení a jak funguje?

Kapitola III

  1. Stručně popiš vývoj nařízení
  2. Na jaké okruhy právních vztahů nařízení dopadá?
  3. Co je naopak z působnosti nařízení vyloučeno?
  4. Jaká nepersonální působnost nařízení?
  5. Jaké je základní kritérium pro určení pravomoci soudu členského státu?
  6. Jaké druhy pravomocí podle nařízení Brusel I znáš?
  7. Jakou roli hraje domicil u žalovaného a jakou u žalobce?
  8. Co je to alternativní pravomoc? Jaké jsou podmínky jejího uplatnění?
  9. Jaký je cíl článku 6 nařízení (alternativní pravomoc II)?
  10. Proč jsou některé okruhy právních vztahů upraveny speciálně?
  11. Jaký je vztah speciálních pravomocí k pravomoci základní a alternativním?
  12. Jaký je rozdíl mezi výlučnou a dohodnutou pravomocí?
  13. Jaký je vztah výlučné pravomoci k jiným druhům pravomocí?
  14. Jaké jsou podmínky pro uzavření prorogační dohody?

Kapitola IV

  1. Který právní předpis upravoval uznání cizích soudních rozhodnutí před vstupem České republiky do EU?
  2. Který komunitární právní předpis upravuje nyní uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí?
  3. Jaká je teritoriální působnost tohoto právního předpisu?
  4. Jaká je jeho věcná působnost?
  5. Dopadá toto Nařízení pouze na rozsudky nebo i na jiné druhy rozhodnutí?
  6. Je možné jej použít i na veřejné listiny či soudní smíry?
  7. Je možné v rámci uznávacího procesu věcně přezkoumávat předmětné rozhodnutí?
  8. Popište tři druhy řízení, v jejichž rámci lze posoudit splnění podmínek pro uznání?
  9. Jaké jsou důvody pro odepření uznání cizího rozhodnutí? Jednotlivé důvody popište.
  10. Co je předmětem řízení o vykonatelnosti?
  11. Je možné proti rozhodnutí o vykonatelnosti podat opravný prostředek? Pokud ano, jaký opravný prostředek lze podat v českých podmínkách?
  12. Co je to částečné prohlášení vykonatelnosti?
  13. Je možné prohlásit vykonatelnost pouze ve vztahu k některým výrokům rozhodnutí?
  14. Jaké jsou podmínky výkonu cizího soudního rozhodnutí?

Kapitola V

  1. Rozdíl v procesu uznání rozhodnutí mezi Nařízením Brusel I. a Nařízení o EET.
  2. Lze považovat Nařízení o EET za lex specialis k Nařízení Brusel I. a proč?
  3. Jaké jsou podmínky pro „nespornost“ nároku dle Nařízení o EET?
  4. Co je to exequaturní řízení?
  5. Srovnej podmínky odmítnutí uznání rozhodnutí dle Nařízení Brusel I. a Nařízení o EPR.
  6. Jaké je pozitivní vymezení věcné působnosti Nařízení o EPR?
  7. Jakým právním řádem se řídí vykonávací řízení?
  8. Je možné rozhodnutí vydané v rámci EDN přezkoumávat ve věci samé?
  9. Jaká je maximální hodnota nároku dle Nařízení o EDN?
  10. Jaká je osobní působnost Nařízení o EDN?
  11. Jak se určí bydliště pro vymezení osobní působnosti dle Nařízení o EPR a EDN?
  12. Je možné proti rozhodnutí o vydání EPR podat opravný prostředek? Pokud ano, jaký a jaké jsou důsledky jeho podání.

Kapitola VI

  1. Za veřejnou listinu se považují „Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné.“
  2. Český právní řád obsahuje jednotou definici veřejné listiny.
  3. Ověřovací doložka na veřejné listině ověřuje pravost této listiny.
  4. Důkaz veřejnou listinou vede bez dalšího k obrácení důkazního břemene, tj. nepravost veřejné listiny prokazuje druhá strana sporu.
  5. Definice veřejné listiny obsažená v českém právu je taká platná při použití Haagské úmluvy o apostilaci.
  6. Apostilní doložku může vydat jakýkoli orgán státu, v němž byla vydána veřejná listina. Musí však dodržet předepsanou formu.
  7. Všechny bilaterální smlouvy o právní pomoci, u nichž je ČR členským státem, se věnují problematice veřejných listin.
  8. Každá veřejná listina je současně i vykonatelná.
  9. Proces uznání a výkonu veřejné listiny dle nařízení Brusel I. Je stejný jako v případě soudních rozhodnutí.
  10. Nařízení EET (805/2004) se na výkon veřejných listin nevztahuje.

Kapitola VII

  1. Jak je definováno doručování?
  2. Na koho se procesní předpisy o doručování vztahují?
  3. Jaký rozdíl je mezi procesním doručováním a podáním?
  4. Jaké jsou důsledky vadného doručení písemnosti? Uveďte alespoň jeden příklad.
  5. Jaké jsou důvody podcenění doručování?
  6. V jakých typech pramenů jsou předpisy o doručování obsaženy?
  7. Co je třeba zohlednit při doručování do zahraničí?
  8. Jaké rozlišujeme způsoby doručování písemností v rámci právní pomoci?
  9. Jaké zásady při doručování písemností v rámci právní pomoci je nutné dodržovat?
  10. Charakterizujte jednotlivé přípustné způsoby doručování v rámci právní pomoci.
  11. Jaká pravidla je nutné dodržovat při doručování cizímu státu a osobám požívajícím imunity?
  12. Co nového přinesla Haagská úmluva o doručování?
  13. Jaká jsou specifika při doručování v rámci rozhodčího řízení?
  14. V kterých českých právních předpisech jsou obsažena pravidla pro doručování?
  15. Jaký je aplikační rozsah nařízení o doručování?
  16. Jaké formy doručování nařízení připouští?
  17. Co je to rogační princip?
  18. Čeho se týkalo rozhodnutí ESD „Plumex“?
  19. Kdo je v ČR odesílajícím / přijímajícím / ústředním subjektem? Jaké mají tyto subjekty funkci?
  20. V jakých jazycích ČR přijímá písemnosti?
  21. Co je jádrem problematiky překladu písemnosti?
  22. Za jakých okolností lze využít doručení diplomatickou / konzulární cestou? Za jakých podmínek doručení diplomatickými / konzulárními zástupci?
  23. Kterou formu doručování byste zvolili jako nejrychlejší? Proč?
  24. Za jakých podmínek lze vydat rozhodnutí pro zmeškání, když se žalovaný nedostaví k soudu?
  25. Vyjmenujte a odůvodněte negativa a pozitiva, které nařízení o doručování přineslo.
  26. Který z odpíracích důvodů uvedený v nařízení Brusel I zahrnuje vadné doručení písemnosti? Která písemnost je zde míněna?
  27. Z jakého důvodu je návrh na zahájení řízení významný pro zajištění ochrany žalované strany?
  28. Kdy může soud zohlednit dlužníkovu námitku nepravidelností v řízení?
  29. Jaké podmínky doručování musí být splněny, aby nemohla být námitka nepravidelností v řízení z důvodu vad v doručování uznána?
  30. Charakterizujte „včasnost doručení“ a doručení „takovým způsobem“ s využitím textu nařízení a judikatury ESD. Proč se nadále nepožaduje formálně řádné doručení?
  31. Proč je část judikatury vztahující se k čl. 27 odst. 2 Bruselské úmluvy k výkladu nařízení nevyužitá?
  32. Proč je žalovaný povinen využít opravného prostředku proti vadám v doručování již během řízení před národním soudem?
  33. Co jsou minimální normy? Proč je jejich název nepřesný? Jaký je jejich smysl?
  34. Ve kterých případech se minimální normy aplikují?
  35. Jaký je vztah minimálních norem a předpisů obsažených v nařízení o doručování?
  36. Jaké formy doručení připouští nařízení o EET?
  37. Lze rozhodnutí potvrdit jako EET, pokud nebyly dodrženy minimální normy?
  38. Podle kterého předpisu se řídí problematika překladu písemnosti při doručování dle nařízení o EET?
  39. Jaký je minimální obsah písemnosti a poučení?
  40. Jaké jsou podmínky pro přezkum ve výjimečných případech?
  41. Jaký je smysl včasného doručení?
  42. Jak je upraveno doručování v nařízení o drobných nárocích? Která z nabízených variant má přednost?
  43. Kterým právním předpisem se bude řídit otázka překladu doručované písemnosti?
  44. Existuje v nařízení o drobných nárocích zvláštní úprava překladů? Je závazná?
  45. Lze rozhodnutí přezkoumat z důvodu vadného doručení písemnosti, kterou se zahajuje řízení?

Kapitola VIII

  1. Co je základním stavebním kamenem Římské úmluvy?
  2. Má Evropský soudní dvůr pravomoc interpretovat Římskou úmluvu?
  3. Je možné zvolit si dle Římské úmluvy nestátní právo?
  4. Jak je v Římské úmluvě vymezen mezinárodní prvek?
  5. Co je to dépeçage?
  6. Dopadá Římská úmluva na všechny spotřebitelské smlouvy?
  7. Mohou k Římské úmluvě přistoupit nečlenské státy Evropských společenství (ES)?
  8. Je na základě Římské úmluvy možná aplikace práva nesmluvního státu Římské úmluvy?
  9. Kdy vstoupí v platnost tzv. nařízení Řím I.?
  10. Co je to domněnka charakteristického plnění?

Kapitola IX

  1. Jaké jsou úrovně úpravy kolizních pravidel u civilních deliktů? Ke každé úrovni uveď alespoň jeden konkrétní příklad.
  2. Jaký je rozdíl mezi delikty a kvazidelikty?
  3. Jak je rozdíl mezi základními hraničními ukazateli (kolizními pravidly lex loci delicti commissi a lex loci damni infecti)?
  4. Jaké další hraniční ukazatele nařízení Řím II používá? Vyjmenuj alespoň tři včetně speciálních kolizních pravidel.
  5. Co je podstatou tzv. únikové doložky?
  6. Jak je omezeno použití volby práva?

Kapitola X

  1. Stručně popiš vývoj nařízení Brusel II bis.
  2. Na jaké okruhy vztahů dopadá nařízení Brusel II bis?
  3. Jaká jsou kritéria pro založení mezinárodní pravomoci soudů členských států ve věcech rozvodu, rozluky a neplatnosti manželství?
  4. Jaké je základní kritérium pro určení mezinárodní pravomoci soudů ve věcech rodičovské zodpovědnosti?
  5. Co všechno zahrnuje rodičovská zodpovědnost?
  6. Zopakuj si, jaké jsou zvláštní případy pro určení pravomoci ve věcech rodičovské zodpovědnosti.
  7. Jaké dvě procedury rozlišujeme pro uznání a výkon rozhodnutí podle nařízení Brusel II bis?
  8. Jaké jsou fáze uznání a výkonu rozhodnutí?
  9. Co víš o prohlášení vykonatelnosti?
  10. Pro jaké okruhy právních vztahů soud použije zvláštní proceduru uznání výkonu rozhodnutí?

Kapitola XI

  1. Jaké vztahy řadíme do oblasti rodinného práva?
  2. V jakých skupinách pramenů můžeme hledat kolizní normy určené pro úpravu rodinných vztahů s mezinárodním prvkem?
  3. Jaké jsou vzájemné vztahy těchto skupin pramenů?
  4. Který typ předpisů (podle původu) v současné době dominuje v oblasti kolizní úpravy rodinného práva?
  5. Existuje v této oblasti nějaká významná mnohostranná mezinárodní úmluva závazná pro ČR?
  6. Jaké otázky tato úmluva upravuje? Jaký má vliv na ustanovení ZMPS, která řeší stejné otázky?
  7. Jaké „evropské“ předpisy se v oblasti rodinného práva připravují?
  8. Jaký hraniční určovatel ZMPS v oblasti rodinného práva používá nejčastěji?

Kapitola XII

  1. Podle jakého kritéria určujeme mezinárodní pravomoc v hlavním insolvenčním řízení?
  2. Podle jakého kritéria určujeme mezinárodní pravomoc ve vedlejším insolvenčním řízení?
  3. Posuďte pravdivost tvrzení: Evropské insolvenční právo je postaveno na principu univerzality, který není nijak omezen.
  4. Posuďte pravdivost tvrzení: Veřejný pořádek může být překážkou uznání a výkonu rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení.
  5. Co je to insolvenční statut?
  6. Existují výjimky z aplikace insolvenčního statutu?
  7. Posuďte pravdivost tvrzení: Správci podstaty přímo z Nařízení v žádném případě neplynou práva a povinnosti.
  8. Jakou domněnku stran centra hlavních zájmů dlužníka – právnické osoby stanoví Nařízení?
  9. Jaký mají význam přílohy A, B, C k Nařízení?
  10. Posuďte pravdivost tvrzení: Pojem „provozovna“ je třeba vykládat vždy dle insolvenčního statutu.

Kapitola XIII

  1. Ochrana spotřebitele ve Smlouvě o založení Evropského společenství je postavena na tzv. klauzuli posílené ochrany.
  2. Úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy obsahuje speciální defini spotřebitelské smlouvy. Tato definice je shodná s definicí v nařízení Brusel I.
  3. Je-li smlouva uzavřena spotřebitelem před internet, jedná se vždy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu čl. 5 Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy.
  4. Spotřebitelem může být i právnická osoba.
  5. Je-li ve spotřebitelské smlouvě zvoleno právo, nesmí být spotřebitel dle čl. 5 Římské úmluvy být zbaven ochrany, kterou mu poskytují imperativní ustanovení práva země, v níž má své obvyklé bydliště.
  6. Ne-li ve spotřebitelské smlouvě zvoleno právo, bude rozhodným právem právo obvyklého bydliště spotřebitele.
  7. Bruselké nařízení umožňuje žalovat před soudy EU i neevropského podnikatele, má-li na území členského státu EU pobočku.
  8. Podnikatel může podat žalobu proti spotřebiteli ve státě svého sídla.
  9. Spotřebitel může podat žalobu proti podnikateli jen v místě svého bydliště.
  10. Spotřebitel s podnikatelem mohou již v okamžiku uzavření smlouvy zvolit rozhodné právo.
JUDr. Klára Svobodová a kolektiv |
Katedra mezinárodního a evropského práva, Právnická fakulta, MU |
Nahoru, návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Právnické fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU, 2009
| Kontakt, Stránky střediska na Elportále