Genderověsenzitivní
komunikace
03/11/2021
CEITEC MU
BL
Brabcová
Langhammerová
Pročsezamýšletnadkomunikací?
Jazykovéúrovně
Vizuálníúroveň
Situačníúroveň
Jaknazměnuvkomunikaci?
1.
2.
3.
4.
5.
OBSAH:
1.Pročsezamýšletnad
komunikací?
Jazyk,realitaanormativnípůsobení
jazyk utváří realitu kolem nás
vyjadřuje hodnotové rámce a postoje, není neutrální
může narušovat, ale také ustavovat společenské vzorce
(symbolická funkce)
určité vlastnosti si vykládáme jako mužské/ženské – v jazyce
ukotvujeme, reprodukujeme a následně považujeme za přirozené
→stereotyp
jazyk působí normativně, označením a jeho reprodukcí říkáme, co
je ve společnosti normou a co se jeví jako „ne-normální“
Video ukázka: A Class That Turned Around Kids'
Assumptions of Gender Roles
2.Úrovněkomunikace
Jednotlivéúrovněkomunikace
JAZYKOVÁÚROVEŇ:psaná,mluvená
SYMBOLICKÁ ÚROVEŇ: kdo za instituci hovoří a jaké jazykové a
vizuální prostředky k tomu využívá, jak se instituce prezentuje
navenek–vytvářenídojmuaprostředí
VIZUÁLNÍ ÚROVEŇ: propagační materiály, web, sociální sítě,
výukovémateriály,piktogramy
SITUAČNÍ ÚROVEŇ: jak komunikujeme a jednáme v určitých
situacíchnapř.napracovišti
2.1Jazykováúroveň
Jazykováúroveňkomunikace
mluvená i psaná
Genderově slepý jazyk
Genderově neutrální jazyk
Genderově senzitivní jazyk
1.
2.
3.
Genderověslepýjazyk
generické maskulinum - skupina osob (muž jako norma: vědec jako muž v
bílém plášti)
přehlíží diverzitu skupin, zneviditelňuje, umlčuje
absence ženských tvarů pro povolání/funkce/tituly
reflexe nadužívání genderického maskulina vede k vyvarování se sexismu
(jazyk zachovávající či podporující genderové stereotypy je diskriminační),
viz Doporučení výboru Rady ministrů o prevenci a potírání sexismu, Rada
Evropy, 2019
"Jazyk sám o sobě není sexistický, sexistický bývá způsob, jakým se užívá.“
(Dr. Jana Valdrová)
Genderověslepýjazyk
Objev mladých brněnských vědců léčí chronické rány
Jsou mladí, a přesto se jim podařilo něco, o co mnoho jejich kolegů usiluje celý profesní život. Řeč je o týmu
lékařů, biologů a vědců působících v Národním centru tkání a buněk v Brně, který na sklonku loňského roku
dokončil výzkum a vývoj přípravku pro hojení chronických ran, které dosud nešly vyléčit. „Podařilo se nám
unikátním postupem vyvinout přípravek, který zahojí chronické rány pacientům, u kterých žádná jiná léčba
nezabírá,“ představila objev týmu vědců z Národního Centra Tkání a Buněk MUDr. Šárka Sekorová, která je
vedoucí lékařkou výzkumného týmu. Podle ní se bércové vředy, otevřené rány a další poškození kůže některým
pacientům měsíce, někdy i roky nehojí.
...(...)...
Příběh jeho vývoje se začal psát zhruba před pěti lety. Tehdy se tým mladých lékařů a vědců začal zabývat
myšlenkou, kde všude by bylo možné hojivý potenciál plodových obalů využít. Navázal tím na své mnohaleté
zkušenosti získané při léčbě ran v očním lékařství.
Genderověslepýjazyk
Objev mladých brněnských vědců léčí chronické rány
na 1.LF UK v roce 2020
absolvovalo studium
celkem 648 studujících
z toho 473 žen (73%)
na LF MU v roce 2020
absolvovalo studium 789
studujících
z toho 523 žen (66%)


Sexistickýjazyk
znevažuje některé osoby a jejich vlastnosti, talent a ambice na základě
genderu, generalizuje (ženská logika, typický chlap, ženy se nehodí pro
technické obory, muži nejsou citliví)
zobrazuje ženy a muže stereotypně (žena jako pečující, muž jako živitel
rodiny, žena jako hysterka, muž si jde za svým, ženská vs. mužská
práce)
vynechává a zneviditelňuje ženy/muže (Sama doma - muži nepečují?)
sexistická komunikace se může projevovat na všech úrovních
Používáme často neúmyslně a nereflektovaně, ale:
Zdroj: Dr. Jana Valdrová
Sexistickýjazyk
ilustrační modelový příběh o Těhotné ženě, Registrujícím gynekologovi,
Specializovaném zdravotnickém pracovišti a Porodnici aneb „Hra není složitá“
"Pokud jde o kompetence a zodpovědnost jednotlivých rolí, tak s trochou nadsázky
si lze „Registrujícího gynekologa“ představit jako rodiče (zákonného zástupce) a
„Těhotnou ženu“ jako nezle­tilou dceru, která zahájila povinnou školní docházku. V
domácím prostředí své ordinace zajištuje rodič dispenzární prenatální péči a
současně dcera dochází i do školy (Specializované zdravot­nické pracoviště) a na
závěr jede na školní výlet nebo do školy v přírodě (Porodnice), odkud se nakonec
vrátí po prázdninách (šestinedělí) zcela v pořádku zpět domů."
Metodika organizace komplexní péče o těhotnou ženu v ČR (2021), s.6
Genderověneutrálníjazyk
reflektuje diverzitu (využívá maskulinní a femininní tvary)
neutrální pojmenování: zaměstnané osoby, akademická obec,
studující, profesorský sbor
tam, kde mluvíme ke všem (studujícím, zaměstnaným,
vyučujícím osobám) v plurálu + tam, kde lze užít opis
Genderověsenzitivníjazyk
zviditelňuje podreprezentované skupiny
vyjadřuje úctu k existenci různých osob a jejich práci
nezastírá rozdíly a diverzitu
reflektuje sílu jazyka na symbolické rovině a v
reprezentaci
užití zejména pro situace v singuláru, nebo tam, kde jeho
nevyužití zastírá participaci různých skupin
Genderověsenzitivníjazyk
Symbolickáúroveňkomunikace
pojí se s ostatními úrovněmi komunikace (jazykovou,
vizuální i situační úrovní)
jak instituce hovoří navenek i dovnitř, jaké jazykové a
vizuální prostředky k tomu využívá
vytváření dojmu, nálady a atmosféry na pracovišti
kdo za instituci hovoří, kdo je její tváří, jak se profiluje
např. video „Miss UK: Karlovka je sexy!“
2.3Vizuálníúroveň
Vizuálníúroveňkomunikace
web
propagační materiály
tiskové zprávy
informační letáky apod.
3.Jaknazměnuv
komunikaci
Jazykováúroveňkomunikace
Vyhýbat se generickému maskulinu
Nepoužívat stereotypní slovní spojení a
přídavná jména
Stejné oslovování a titulování
Vyvážený jazyk ve vnitřních předpisech,
propagačních materiálech i běžné emailové
komunikaci
Vizuálníúroveňkomunikace
Vyvarovat se sexistického a „lechtivého humoru“ v
propagačních materiálech
Vyobrazovat diverzitu týmů, studujících i vyučujících
Podporovat podreprezentované skupiny
Video ukázka: "VUT sem patřím"
https://youtu.be/H3Wcp4v794U
Vizuálníúroveňkomunikace
Vizuálníúroveňkomunikace
Symbolickáúroveňkomunikace
Přihlásit se veřejně k zásadám férovosti
Sledovat, jak se různé skupiny cítí nebo mohou
cítit vítané
Vystupují za instituci stále tytéž osoby?
Vyvarovat se „all-male panels“ (manels)
V hodnocení se soustředit na profesní kvality
Situačníúroveňkomunikace
Od koho vzešel konkrétní nápad při jednání?
Neskákat druhým do řeči, naslouchat
Jaké je rozloženní činností uvnitř instituce?
kdo organizuje semináře, konference a oslavy pro kolegyně a
kolegy a další neformální setkání?
kdo uklízí v laboratoři, kdo vaří kávu a dělá zápisy?
Ujistit se, že o úkoly nežádáme ženy častěji než
muže
Snažit se o férové rozdělení úkolů
"Flipittotestit"
Themanwhohasitall: https://www.facebook.com/MANWHOHASITALL/
"Flipittotestit"
Primachlap:https://www.instagram.com/primachlap/
"Flipittotestit"
Úvodníscénazeseriálu"GLOW"
ZDROJE
Příručka „Kultura genderově vyváženého vyjadřování“
TA ČR: Příručka pro užívání genderově senzitivního jazyka v komunikaci TA ČR
EGERA: ANTWERP CHARTER ON GENDER-SENSITIVE COMMUNICATION IN
AND BY ACADEMIC INSTITUTIONS
NKC - gender a věda, AV ČR: Jak na to: Genderová rovnost ve vaší výzkumné
instituci
EIGE: Gender sensitive communication: what is wrong with ladylike handshake?
EIGE: Gender sensitive communication toolkit
Valdrová, J. 2018. Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a
sexuálních identit. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON)
Doporučení výboru Rady ministrů o prevenci a potírání sexismu, Rada Evropy,
2019
Genderově senzitivní komunikace - CEITEC MU
Komunita
Pro
Změnu
KPZ
Markéta Brabcová: marketa.brabcova@soc.cas.cz
Gabriela Langhammerová:
gabriela.langhammerova@soc.cas.cz
Marcela Linková: marcela.linkova@soc.cas.cz
web Gender a věda
komunita.nkc@soc.cas.cz