1
Globalizace a ekonomická a sociální
restrukturalizace měst a městských struktur
Přednáška č. 1
2
Globalizace
Co je to globalizace?
3
Globalizace
̶ Globalizace v nejobecnějším smyslu slova znamená rozšíření určitého jevu po celé
zeměkouli.
̶ To ovšem není v zásadě nic nového, tato situace již v minulosti nastala mnohokrát.
̶ Nový je rozsah, provázanost a dopady tohoto „rozšíření“, jeho míra a intenzita.
4
Globalizace
̶ Globalizace je proces, který lze obecně charakterizovat jako přechod do
jiného řádu (řád = (prostorové měřítko).
̶ Globalizace je rostoucí ekonomická vzájemná závislost zemí ve
světovém měřítku v důsledku rostoucího objemu a druhu přeshraničních
transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu, jakož i rychlejšího a
rozsáhlejšího šíření technologií.
5
Globalizace
̶ Globalizace začala jako ekonomický proces, který se vyznačuje
tím, že většina obchodování se odehrává mezi nadnárodními
společnostmi, jež mají zásadní podíl na ekonomických aktivitách
celého světa (70-80 %).
̶ Dříve: obchod s hmotnými komoditami a zbožím
̶ Nyní: doplněno o nehnotné statky a peníze, investice apod.
6
Vývoj globalizace
̶ Globalizace ovšem není pouze jevem současnosti.
̶ Většinou se rozlišují tři globalizační vlny (někteří autoři jich
rozlišují i více)…
7
Vývoj globalizace
̶ První vlna globalizace proběhla zhruba v letech 1860-1914 (Internacionalizace
hospodářského života - Globalizace 1.0). Ta byla umožněna:
- tovární průmyslovou výrobou,
- rozvojem a zdokonalením dopravy (vlaky, zaoceánské lodě, první letadla, první automobily..),
- významnou migrační vlnou lidí,
- růstem mezinárodního obchodu,
- vznikem světového trhu s komoditami…
̶ Světovou mocností byla Velká Británie, která ovládala polovinu tehdejšího více či méně
„civilizovaného“ světa. Tato vlna byla ukončena 1. světovou válkou.
8
9
Vývoj globalizace
Druhá vlna globalizace proběhla po 2. světové válce, zhruba mezi roky 1950-1980 (v 60. letech se objevil i tento
pojem) jako reakce na potřebu nových nadnárodních přístupů k řešení globálních problémů (Reglobalizace –
Globalizace 2.0). Postupně se prosadily:
- pásová průmyslová výroba,
- nová média: televize, počítačové technologie (počátek
Internetu),
- nové formy dopravy (nadzvuková trysková letadla,
rychlovlaky, IAD…),
- nadnárodní maloobchodní řetězce,
- vznik řady celosvětových organizací – Mezinárodní měnový
fond, Světová banka, obchodní organizace GATT/WTO…,
- vznik řady suverénních států a rozmach mezinárodní
migrace…
10
Vývoj globalizace
̶ Globalizace měla překážky v důsledku studené války a souboje Západního a
východního bloku, a jejich hospodářských organizací (OECD a RVHP).
̶ Světovou mocností se staly USA mimo jiné i díky tzv. Brettonwoodské
dohodě (1944, 45 zemí), která stanovila…
̶ systém pevných kurzů hlavních měn vázaných na dolar, jako hlavní
světovou měnu.
11
12
Vývoj globalizace
Současná vlna globalizace (hyperglobalizace - Globalizace 3.0) je ovlivněna dalším výrazným
rozvojem:
- letecké a námořní dopravy, kontejnerové a multimodální dopravy,
- komunikačních a informačních technologií…
- a specificky Internetu a dalších komunikačních technologií a sociálních sítí,
- mezinárodního obchodu i v podobě on-line nakupování,
- internacionalizací médií,
- globální kultury a životního stylu,
- významným ekonomickým vzestupem asijských států (zejména Čína, Hong Kong, Indie, Jižní
Korea..),
- … a také pádem relativně stabilního a ekonomicky a politicky antagonistického bipolárního
světa (Západ vs. Východní blok) na konci 80. let
13
14
Globalizace a její vývoj
Globalizaci nelze chápat jako jeden univerzální proces přinášející
negativní i pozitivní změny v současném světě, ale spíše jako řadu
do různé míry provázaných procesů, vedoucích k celé řadě
různě významných globálních posunů či změn (tzv. global
shifts). (Dicken, 2011)
15
16
Ekonomická globalizace
̶ Globalizace světového hospodářství se prosazuje jako určité
pokračování internacionalizace světového hospodářství.
̶ Zvyšuje závislost trhů a výroby řady zemí díky dynamice
obchodu se zbožím a službami, pohybem kapitálu a technologií
17
Ekonomická globalizace
̶ Za ekonomickou globalizaci lze označit rostoucí integraci
(propojování) geograficky rozptýlených ekonomických aktivit.
̶ Dochází k tomu prostřednictvím trhů výrobních faktorů
a finální produkce (trhy výrobků a služeb, kapitálu a práce),
doprovázených zvyšující se vzájemnou závislostí mezi státy,
firmami i participujícími jednotlivci.
18
Ekonomická globalizace
Za stěžejní body ekonomické globalizace jsou tedy považovány tyto
faktory:
̶ Integrace národních ekonomik do světového systému.
̶ Vytvoření nových regionálních ekonomických uskupení.
̶ Růst znalostní ekonomiky a ekonomiky služeb.
̶ Měnící se uspořádání světa a konec „ekonomických bojů“ mezi
západním a východním blokem.
19
20
Globalizace finančního trhu
Vytvoření nového mezinárodního finančního systému, který je
založen na kontinuálním 24-hodinovém obchodování s měnami,
akciemi a dalšími finančními produkty, je stěžejním znakem
globálního propojování kapitálových trhů.
Nejvýznamnější finanční centra?
21
Globalizace finančního trhu
Finančním trhům dominují tři největší centra: New York, Londýn
a Tokio.
22
Městská populace v % (World Bank)
23
Míra růstu městské populace v %
(World Bank)
24
Globální město
̶ Globální města – města, kde se globalizace utváří a města,
sloužící jako řídící centra v rámci globalizujícího se světa nejvýznamnější
centra s celosvětovou působností (New York,
Londýn, Tokio)
̶ Globalizující se města – města ovlivněná procesem globalizace
25
26
27
28
Globální město
Proměny globalizujících se měst ovlivňuje několik obecných
trendů společenských změn
̶ internacionalizace z hlediska kapitálu a pracovních sil
̶ ekonomická restrukturalizace (deindustrializace a terciarizace)
̶ sociální polarizace
̶ postmoderní způsob městského života
̶ deregulace vlivu veřejného sektoru
29
Globální město
Internacionalizace se projevuje především:
̶ ve vybraných ekonomických sektorech, kde je výrazný podíl firem v zahraničním nebo
mezinárodním vlastnictví (např. finančnictví a služby podnikům)
̶ při financování, výstavbě, pronájmu a prodeji nových komerčních nemovitostí
mezinárodního standardu
̶ na trhu práce, kde se vyčleňuje skupina manažerů a zaměstnanců zahraničních
společností, pohybujících se mezi světovými centry.
̶ Internacionalizace je nejrozvinutější ve městech na nejvyšším stupni světové sídelní
hierarchie; ta jsou nazývána globálními / světovými městy
30
Globální město
̶ Globalization and World Cities (GaWC) Research Network –
klasifikace měst
̶ Top 10 world cities podle GaWC (2018)
31
1 Londýn
32
2 New York
33
3 Hong Kong
34
4 Peking
35
5 Singapur
36
6 Shanghai
37
7 Sydney
38
8 Paříž
39
9 Dubai
40
10 Tokio
41
Globální město
̶ Města jsou dále zařazena do tzv. kategorizace Alpha, Beta a
Gamma měst, přičemž zohledňují mnoho faktorů;
̶ Ekonomické faktory jsou však v tomto žebříčku považovány za
důležitější než kulturní nebo politické.
̶ Alpha města jsou primárními uzly v globální ekonomické síti.
42
Globální město
Alpha++
̶ London, New York
Alpha+
̶ Hong Kong, Beijing, Singapore, Shanghai, Sydney, Paris, Dubai,
Tokyo
43
Globální město
Alpha
̶ Milan, Chicago, Moscow, Toronto, Sao Paolo, Frankfurt, Los
Angeles, Madrid, Mexico City, Kuala Lumpur, Seol, Jakarta,
Mumbai, Miami, Brussels, Taipei, Guangzhou, Buenos Aires,
Zurich, Warsaw, Istanbul, Bangkok, Melbourne
44
Globální město
Alpha –
̶ Amsterdam, Stockholm, San Francisco, New Delhi, Santiago,
Johannesburg, Dublin, Vienna/Wien, Montreal, Lisbon, Barcelona,
Luxembourg, Bogota, Manila, Washington(DC), Prague, Munich,
Rome, Riyadh, Budapest, Houston, Shenzhen
45
Globální město
Beta+
̶ Ho Chi Minh City, Boston, Copenhagen, Düsseldorf, Athens,
Munich, Atlanta, Bucharest, Budapest, Kiev,Hamburg,
Bangalore, Rome, Oslo, Dallas, Cairo, Lima, Auckland, Banglore,
Hanoi, Perth, Chengdu, Vancouver, Hangzhou
46
Globální město
Beta
̶ Doha, Karachi, Nicosia, Montevideo, Berlin, Montreal, Abu
Dhabi, Casablanca, Philadelphia, Vancouver, Shenzhen, Sofia,
Perth, Hanoi, Beirut, Brisbane, Manama, Oslo, Berlin, Chennai,
Brisbane, Casablanca, Kiev, Rio De Janeiro, Lagos, Minneapolis,
Kuwait city, Wuhan, Calgary, Cape town
47
Globální město
Beta−
̶ Stuttgart, Tunis, Geneva, Almaty, Chongquing, Helsinki, Panama
City, Nicosia, Belgrade, Seattle, Suzhao, Port Louis, Monterrey,
Bratislava, Manchester, San Jose(CR), Dalian, Dhaka/Jahangir
Nagar, Jeddah, Xiamen, Changsha, San Salvador, Quito, San
Juan, Shenyang, Qingdao, Kampala, Birmingham, Edinburg,
George Town, Jinan, Lyon, Antwerp, Valencia
48
49
Globální město
Gamma+
̶ Guatemala city, Detroit, Lahore, Harare, Colombo, Accra, Riga,
Hyderabad (India), Adelaide, Cleveland, Glasgow, Muscat/Ruwi,
Osaka, Guayaquil, Xi’an, Rotterdam, Dar, Es Salaam, Zhengzhou,
Pune
50
Globální město
Gamma
̶ Phoenix, Tegucigalpa, Austin, Calcutta, Porto, Guadalajara,
Dalian, Tbilisi, Chongqing, Ankara, Lusaka, Austin,
Cincinnati, Asunción, Kunming, Gothenburg, Xiamen,
Mosul, Kansas City, Accra, Minsk, Tampa, Turin, Luanda, Abidjan,
Tirana, Lausanne, Leeds, St. Louis, St Petersburg, Baku, Hefei,
Ahmedabad, Tegucigalpa, Luanda, Ljubljana, Tallinn
51
Globální město
Gamma−
̶ Maputo, Cologne, Poznan, Phnom Penh, Fuzhou, Medellin,
Wroclaw, Durban, Ottawa, Curitiba, Penang, Nantes, Belo
Horizonte, Sacramento, San Antonio, Nashville, Minsk, Johor
Bahru, Yangon, Tirana, Milwaukee, Orlando
52
Nejbohatší (městské) regiony EU
̶ Podle Eurostatu (2019) byla Praha v roce 2017 sedmým nejbohatším regionem Evropské
unie podle HDP přepočteného na obyvatele.
̶ Česká metropole obhájila pozici z roku 2016, kdy těsně před ní skončila Bratislava, která je
nyní o příčku horší. (od roku 2015 byla Bratislava lepší – jak to?)
Nejbohatší městský region byl?
Nejchudší regiony byly (země)?
53
Nejbohatší (městské) regiony EU
̶ Výrazně nejlépe je na tom stále bohatnoucí Londýn, jehož HDP
představoval předloni 626 % průměru EU.
̶ Mezi pěti nejchudšími regiony se vedle francouzského zámořského území
Mayotte objevily hned čtyři oblasti Bulharska. Severovýchod země dosáhl
na pouhých 31 % unijního HDP.
54
55
56
Nejbohatší (městské) regiony EU
̶ Další české regiony za evropským průměrem zaostávají.
̶ Nejlépe mezi nimi dopadla oblast středních Čech představovaná
Středočeským krajem s 84 % následovaná 81% regionem Jihovýchod
(Jihomoravský kraj a Vysočina).
̶ Na opačném konci figuruje s 63 procenty region Severozápad tvořený
Karlovarským a Ústeckým krajem.
57
Ekonomická restrukturalizace
̶ Deindustrializace je do určité míry způsobena novou mezinárodní dělbou
práce, při níž dochází k přemisťování některých výrob a služeb z
metropolitních oblastí vyspělých zemí do zemí třetího světa.
̶ Hlavním důvodem růstu výrobních služeb v největších světových městech
je koncentrace řídících funkcí globální ekonomiky.
58
Ekonomická restrukturalizace
Globalizující města jsou charakteristická koncentrací ředitelství
nadnárodních společností, finančních firem a služeb pro podniky, firem z
technologicky nejprogresivnějších ekonomických oborů a příznačná i
trhem pro novinky ve světě technologií a módy.
59
Ekonomická restrukturalizace
̶ Zatímco deindustrializace postihuje většinu velkých měst ve
vyspělých zemích, ne všechna města získávají v rámci
globální ekonomiky nové funkce.
̶ Ekonomická restrukturalizace má tudíž rozdílný průběh a
dopady podle postavení města v rámci globální dělby práce.
60
Ekonomická restrukturalizace
̶ Komercializace center, vznik sekundárních center a
obchodních a distribučních zón odvedly pozornost od
úpadku průmyslu a vzniku brownfields.
̶ Mnohé dobře situované brownfields navíc nabídly rozvojový
potenciál, jenž byl rychle využit.
61
62
Ekonomická restrukturalizace
̶ V metropolích vznikly nové „citadely“(Central Business Ditrict,
CBD) obsazené klíčovými ekonomickými funkcemi (sídla
národních a nadnárodních firem, finančnictví, pojišťovnictví,
vyšší služby apod.) a komercí.
̶ Ekonomickou váhou se města snaží reálně nahradit dosavadní
funkce (i výrobní) a místa plnící centrální funkce.
63
64
65
Ekonomická restrukturalizace
̶ Ne všechna města byla ve své restrukturalizaci úspěšná.
̶ Deindustrializace byla u těch úspěšnějších nahrazena reindustrializací ve
formě výrob patřících ke spodním článkům řetězců globální dělby práce
(montovny, low-tech…, bez výzkumu, vývoje, přidané hodnoty apod.).
̶ Mnohá města však neuspěla ani nabídkou levné pracovní síly a pozemků
zainvestovaných s pomocí veřejných zdrojů a zůstávají v propadu.
66
Ekonomická restrukturalizace a sociální
polarizace
̶ Ve velkých městech se projevuje expanze a polarizace bohatých a
chudých vrstev a úbytek střední vrstvy obyvatel – zásadní rozpor
posledních desetiletí!
̶ Dále dochází k tzv. gentrifikaci - bohatší lidé nakupují nemovitosti k
bydlení v dosud méně prosperujících společenstvích a vytláčejí chudší
vrstvy na periferii nebo mimo metropolitní oblast
67
New York (New
Yersey,
Brooklyn, Staten
Island)
68
Slumy v Limě a Lagosu vs. milionářské čtvrtě v Lagosu
69
Ekonomická restrukturalizace a sociální
polarizace
̶ Dopady ekonomické restrukturalizace na trh práce - roste podíl
vedoucích a odborných pracovníků, snižuje se zastoupení pracovních míst
s průměrnými mzdami a roste počet špatně placených zaměstnání,
občasných zaměstnání s nestálými příjmy a počet nezaměstnaných.
̶ Trh práce se z hlediska mzdového ohodnocení opět výrazně polarizuje.
70
71
Ekonomická restrukturalizace a sociální
polarizace
̶ Sociální polarizaci nelze spojovat pouze se změnami na trhu práce, ale i
se snižující se rolí sociálního státu.
̶ Sociální polarizace se v území projevuje narůstající segregací chudých a
separací bohatých a utvářením duálních a sociálně i prostorově
rozdělených měst.
72
Ekonomická restrukturalizace a sociální
polarizace
̶ Tradiční sociálně silné čtvrtě posilují své postavení, v centrech měst a
některých atraktivních čtvrtích dochází ke gentrifikaci.
̶ Některá bydliště lépe situovaných lidí v příměstské zóně již představují
soukromé ulice se zákazem vstupu, lokality za závorou a komunity
chráněné před vnějším světem bariérou recepce a monitorované hlídací
službou.
73
74
Ekonomická restrukturalizace a sociální
polarizace
̶ Naopak mnohá sídliště a vnitroměstské čtvrtě stagnují a některé se dostávají i na
sestupnou spirálu úpadku.
̶ K růstu sociálního statusu naopak často dochází v lokalitách, které byly dříve (ve
střední a východní Evropě za socialismu) pod průměrem.
̶ Typickým příkladem je suburbanizace, kdy se v příměstské zóně k původnímu
venkovskému obyvatelstvu stěhují příjmově značně silnější domácnosti.
75
Ekonomická restrukturalizace a sociální
polarizace
̶ K sociálnímu úpadku naopak dochází i na některých sídlištích (problém východního i
západního světa), tj. v místech, která byla dříve nadprůměrná.
̶ Segregační procesy tak prozatím přispívají ke snižování celkových rozdílů.
̶ Zdánlivé sociální promísení těchto čtvrtí však mnohdy charakterizuje polarizace životů i
území původních a nových obyvatel.
76
77
Shrinking cities -
Lipsko
78
Detroit