Ediční plán ECON MUNI na rok 2025 Poř. č. Autor/autoři Název/podnázev Druh díla (monografie M, sborník Sb, učebnice, skripta U, jiné J) Druh výstupu (tištěná/ /e-publikace) Předpokládaný rozsah (počet stran rukopisu, obrazová část) Náklad Zdroj financí Termín odevzdání rukopisu / Rok vydání Rozsah prací Munipress (základní redakce ZR, kompletní vydání KV) Pokračující projekty 1. Ing. Michal Jirásek, Ph.D. Ing. Eva Švandová, Ph.D. Research Handbook on the Theory of the Firm Organization Design Theory (název kapitoly) Kapitola v odborné knize Tištěná i elektronická 25 stran 1000 Vydavatelství Edward Elgar Publishing Září 2025 Vydavatelství Edward Elgar Publishing Nové projekty 1. Juraj Nemec,prof. Ing. CSc. Michiel S. de Vries, prof. Reformism: 35 years of Public Sector Reform in Central Europe Odborná kniha tištěná 200 200 Vydavatelství Springer Září 2025 Vydavatelství Palgrave Anotace Examines public administration reforms in Central and Eastern Europe during the last three decades. Pays particular attention to the policy areas of education, health care and local services. https://link.springer.com/book/9783031806674 2. David Špaček, Stanislav Balík, Pawel Swianiewicz, Daniel Čermák,,Renáta Mikešová Highly fragmented local government systems and crises – experiences from Czechia Odborná kniha Tištěná i elektronicky 250 200 Vydavatelství Palgrave Macmillan Březen 2025 Vydavatelství Palgrave Macmillan Anotace (v případě odborné knihy minimálně 300 slov) Kniha se věnuje dopadům decentralizace a rozdrobenosti místní samosprávy na řešení krizí. Je jedním z plánovaných výstupů projektu SYRI a spolupráce mezi výzkumníky z Masarykovy univerzity a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Kniha vychází z toho, že dosavadní literatura se tématu věnovala málo, dostupná literatura je roztříštěná a pokud existuje, věnuje se zejména zemím z jiných regionů. Dalším důvodem vydání knihy je to, že pouze v několika málo zemích je místní samospráva roztříštěná tak jako v ČR (podobné situaci čelí ze zemí Evropské unie pouze Francie). Dalším důvodem, proč jsme knihu zpracovali a její téma je důležité, je i to, že Česká republika byla zasažena dvěma velkými krizemi, které byly bezprecedentní. První z nich byla pandemie koronaviru, Česká republika před ní neměla zkušenosti s podobnou epidemiologickou krizí. Druhou byla krize způsobená migrací z Ukrajiny. I před touto krizí Česko nečelilo krizi podobného rozsahu, přestože migrační krizi čelili dříve jiné členské státy EU, s určitým zjednodušením lze říci, že v ČR šlo o migrační krizi bez migrantů. Podle dostupných statistik patří ČR mezi členské země EU, které byly migrační krizí nejvíce zasažené. Kniha má kromě úvodu a závěru 5 kapitol. První kapitola shrnuje přístupy týkající se spojování obcí v Evropě. Shrnuje a doplňuje existující literaturu, speciální pozornost se věnuje přístupu v Dánsku, Finsku, Řecku a SRN. Další kapitola shrnuje výsledky systematické literární rešerše, která se zaměřila na literaturu propojující decentralizaci a fragmentaci místní samosprávy s řešením krizí. Speciální část analýzy literatury se věnovala zemím z EU, kde je fragmentace místní samosprávy největší. Navazující kapitola shrnuje dopady fragmentace v ČR v standardních obdobích (tj. v obdobích mimo krizi). Speciální pozornost autoři věnuji dopadům na finance a rozpočty obcí a kapacity pro poskytování služeb. Dříve, než se autoři věnují ČR, shrnují relevantní literaturu, a představují svůj metodologický přístup. Poslední dvě kapitoly se věnují zkušenostem malých obcí s řešením dvou nedávných velkých krizí – pandemií koronaviru a krizí spojenou s uprchlíky z Ukrajiny. 3. Milan Viturka, prof. RNDr. CSc., Vilém Pařil, doc. Ing. PhD., Jiří Vystoupil, doc. RNDr. CSc., Petr Halámek, Ing. PhD Teoretická a metodická východiska tvorby moderních strategií regionálního rozvoje a hodnocení účelnosti veřejných projektů (případová studie České republiky) Odborná kniha Elektronická 110 50 Munipress Červen 2025 Munipress Anotace (v případě odborné knihy minimálně 300 slov) Publikace je zaměřena na problematiku prostorové dimenze ekonomického a sociálního rozvoje regionů obcí s rozšířenou působností/ORP vymezených v rámci České republiky. Pro hodnocení jejich rozvojového potenciálu byly využity originální modely faktorů kvality podnikatelského prostředí reflektující preference firem pomocí obchodních (4 faktory), pracovních (3), regionálních a lokálních (2), cenových (2), infrastrukturních (3) a environmentálních (2) faktorů a faktorů kvality sociálního prostředí reflektující preference obyvatel hodnocené prostřednictvím sociálních (6 faktorů), demografických (3), urbanistických (3), infrastrukturních (2) a environmentálních (2) faktorů. Aplikace těchto modelů jako hlavních komponent integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje (vytvořené prof. M. Viturkou) poskytuje komplexní informace o konkurenceschopnosti regionů a, na rozdíl od běžně používaných přístupů, tak umožňuje komplexně posoudit jejich rozvojový potenciál. V tomto kontextu naplňuje logiku tzv. place-based přístupů zavedených v regionální politice Evropské unie v reakci na neuspokojivé výsledky aplikace tradiční regionální politiky. Na základě navazujících syntéz byly regiony ORP rozděleny do relevantních skupin centrálních (13 regionů), standardních (115 regionů) a marginálních (78 regionů). V tomto kontextu byly následně zformulovány rámcové návrhy základních rozvojových scénářů tzn. podnikatelského a rezidenčního scénáře a doplňkového environmentálního scénáře. Možnosti jejich praktické aplikace byly demonstrovány pomocí ilustrativních návrhů příslušných aktivit včetně inspirativních domácích i zahraničních příkladů. V závěrečné části jsou pak prezentovány vybrané příklady hodnocení účelnosti projektů členěných na liniové a areálové typy projektů. V prvním případě jde o vzorové příklady komplexně zaměřeného hodnocení projektů výstavby dálnic, rekonstrukce silnic I. třídy a výstavby vysokorychlostních tratí pomocí kritérií relevance, užitečnosti, integrace, stimulace a udržitelnosti. Hodnocení vybraných typů areálových projektů vychází z odlišného přístupu zohledňujícího jejich specifické charakteristiky: v případě hodnocení průmyslových zón jde o kritéria základní charakteristiky, technická infrastruktura, dopravní napojení, stimuly a limity využití a kvalita podnikatelského prostředí; v případě hodnocení rekreačních areálů o kritéria přírodní atraktivita území, kulturně-historická atraktivita území, ubytovací a doprovodná infrastruktura, druhé bydlení a interakce rozvoje cestovního ruch a kvalita podnikatelského prostředí; v případě hodnocení obytných areálů pak o kritéria charakter zástavby, technická a dopravní infrastruktura, úroveň školských a zdravotnických zařízení, environmentální kvalita území a územní plánování.