1
III.
Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje
ALFA
1. Název programu:
Podpora aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje „ALFA“ (dále jen „program“)
2. Právní rámec programu:
Program bude realizován podle:
Zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon“);
Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací - Úřední věstník
Evropské unie C 323, 30.12.2006 (dále jen „Rámec“);
a podle ostatních souvisejících předpisů.
Program je vyňat z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, neboť splňuje
podmínky Nařízení komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu
s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie za slučitelné se společným trhem
(obecné nařízení o blokových výjimkách) - Úřední věstník Evropské unie L 214, 9.8.2008,
s. 3-47 (dále jen „Nařízení Komise“).
3. Poskytovatel:
Poskytovatelem podpory je Technologická agentura České republiky (dále jen „TA ČR“)
se sídlem v Praze 10, Ruská 85/2412.
4. Identifikační kód programu:
Pro účely evidence v informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byl
programu přidělen kód „TA“.
5. Doba trvání programu:
Doba trvání programu se předpokládá v letech 2011 až 2016, tj. 6 let.
2
6. Termín vyhlášení programu:
Veřejná soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (dále jen „veřejná soutěž“)
na výběr projektů do programu bude vyhlášena poprvé v roce 2010 se zahájením poskytování
podpory v roce 2011 a následně bude veřejná soutěž vyhlašována v letech 2011 a 2012
se zahajováním poskytování podpory v letech 2012 a 2013.
V zájmu vytvoření podmínek pro komplexní řešení výzkumných projektů a směřování
finančních prostředků na projekty s vysokým potenciálem pro dosažení významného
výzkumného přínosu v řešené oblasti je minimální délka řešení projektů v tomto programu
stanovena na 24 měsíců. Maximální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na
72 měsíců. Tato maximální délka umožní řešení projektů i v oblastech nově vznikajících
špičkových technologií, které disponují potenciálem pro uplatnění v zásadních (průlomových)
inovacích, kdy je třeba provést časově náročný komplexní výzkum. Dlouhodobé projekty
budou finančně podporovány pouze ve výjimečných a dobře zdůvodněných případech.
V průměru lze očekávat dobu řešení projektů v rozmezí 36 – 48 měsíců.
7. Celkové výdaje na program:
Celkové výdaje na program jsou na období trvání programu rozvrženy v souladu
s předpokládaným postupným vyhlašováním veřejných soutěží a ve vazbě na očekávanou
průměrnou délku projektů. Podíl výdajů státního rozpočtu na celkových výdajích reflektuje
očekávanou průměrnou míru podpory v programu.
[mil. Kč]
ROK 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem
Celkové výdaje 1 257 2 371 2 540 2 230 1 850 1 380 11 628
Výdaje státního rozpočtu 817 1 541 1 650 1 450 1 200 900 7 558
Neveřejné zdroje 440 830 890 780 650 480 4 070
Průměrná míra podpory 65% 65% 65% 65% 65% 65% 65%
8. Příjemci podpory:
Příjemci podpory na projekt podle zákona a Rámce mohou být:
Podniky – právnické i fyzické osoby, které podle Přílohy 1 Nařízení Komise vykonávají
hospodářskou činnost a které řeší projekt samostatně nebo ve spolupráci s dalšími
účastníky a prokáží schopnost projekt spolufinancovat z neveřejných prostředků.
Výzkumné organizace – právnické osoby, které splňují definici výzkumné organizace
podle Rámce a které řeší projekt samostatně nebo ve spolupráci s dalšími účastníky
a prokáží schopnost projekt spolufinancovat z neveřejných prostředků.
Posouzení, zda uchazeč či další účastník naplňuje definiční znaky výzkumné organizace podle
Rámce, bude poskytovatel provádět u každého uchazeče či dalšího účastníka individuálně při
hodnocení návrhu projektu, v průběhu řešení projektu a po jeho ukončení. Kontrola splnění
definice výzkumné organizace podle Rámce bude provedena na základě předložení stanov,
zřizovací či zakládací listiny daného uchazeče či dalšího účastníka, prokázání oddělené účetní
evidence pro hospodářskou a nehospodářskou činnost a ověření, zda není poskytován
3
přednostní přístup k výsledkům či výzkumným kapacitám (a to nejen ve vztahu
k předmětnému projektu).
9. Způsobilost uchazečů o podporu:
Podporu na programový projekt v tomto programu mohou obdržet pouze uchazeči, kteří
splňují podmínky způsobilosti dané § 18 zákona. Uchází-li se o řešení jednoho projektu
společně více uchazečů, vztahuje se povinnost prokázat svoji způsobilost na všechny tyto
uchazeče. Způsobilost prokazuje uchazeč doklady povinně předkládanými k návrhu projektu
(originálem či úředně ověřenou kopií dokladu) pouze jednou v průběhu veřejné soutěže.
Způsobilost uchazečů v rozsahu § 18 zákona bude prokazována zejména následujícími
doklady:
Oprávnění k činnosti podle § 18 odst. 2 písm. b): výpisem z Obchodního rejstříku,
výpisem ze Živnostenského rejstříku, zřizovací či zakládací listinou, případně dalším
příslušným oprávněním k činnosti, je-li vyžadováno zvláštním předpisem.
Skutečnosti podle § 18 odst. 2 písm. c) až g): čestným prohlášením statutárního orgánu
uchazeče, že:
o uchazeč není v likvidaci ani s ním nebylo zahájeno insolvenční řízení,
o má vypořádány veškeré splatné závazky vůči státu a územním samosprávným
celkům,
o nebyl pravomocně odsouzen pro hospodářský trestný čin, trestný čin proti
majetku nebo trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem
podnikání uchazeče,
o nebyl v posledních třech letech disciplinárně potrestán za výkon odborné
činnosti související s předmětem veřejné soutěže vyhlašované v tomto
programu,
o není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k poskytovateli.
Splnění podmínky způsobilosti bude vyhodnoceno komisí pro přijímání návrhů projektů před
hodnocením návrhů projektů. Nesplnění některé z podmínek způsobilosti je důvodem pro
nezařazení návrhu projektu do veřejné soutěže.
10. Spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi
Posílení účinné spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi podniky a výzkumnými organizacemi
patří k hlavním cílům tohoto programu. Za účinnou spolupráci na projektu mezi podnikem
a výzkumnou organizací se v souladu s Rámcem považuje projekt, ve kterém se výzkumná
organizace podílí na řešení projektu, na jeho uznaných nákladech a jeho výsledcích alespoň
ve výši 10 %. Zároveň má výzkumná organizace právo zveřejnit výsledky výzkumného
projektu, které nemají za následek vznik práv duševního vlastnictví, v rozsahu jejího podílu
na realizaci tohoto projektu. Práva k duševnímu vlastnictví na výsledky projektu náleží
výzkumné organizaci ve výši stanovené smlouvou o spolupráci, odvíjí se od výše jejího
podílu na činnostech v projektu a mohou být převedena na spolupracující podnik za tržní cenu
tohoto podílu.
4
Podkladem pro zhodnocení, zda návrh projektu zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem
a výzkumnou organizací, bude návrh smlouvy o spolupráci mezi uchazečem (příjemcem)
a navrhovanými dalšími účastníky, ze kterého bude splnění výše uvedených podmínek účinné
spolupráce patrné. Toto zhodnocení bude provedeno při hodnocení návrhů projektů.
11. Forma, míra a výše podpory:
Podpora bude poskytována formou dotace na uznané náklady právnickým nebo fyzickým
osobám a formou zvýšení výdajů organizačních složek státu nebo organizačních jednotek
ministerstev.
Míra podpory, stanovená jako procento uznaných nákladů projektu, bude vypočtena pro
každý programový projekt i pro každého příjemce a dalšího účastníka samostatně podle
Rámce. Bez ohledu na typ příjemce je maximální míra podpory na jeden projekt 80 %
celkových uznaných nákladů. Minimální podíl neveřejných prostředků ve výši 20 %, které
musí příjemce a další účastníci projektu společně vynaložit na realizaci projektu, by měl
přispět k dosažení dostatečné motivace k efektivnímu využití podpory při realizaci projektu.
Maximální míry podpory pro aplikovaný výzkum a experimentální vývoj a jednotlivé
kategorie příjemců a dalších účastníků jsou uvedeny v následující tabulce:
Aplikovaný výzkum Experimentální vývoj
Příjemce / Další účastník
Míra
podpory při
zohlednění
příplatků
malým a
středním
podnikům
Míra podpory při
doložení účinné
spolupráce
s výzkumnou
organizací
Míra
podpory při
zohlednění
příplatků
malým a
středním
podnikům
Míra podpory při
doložení účinné
spolupráce
s výzkumnou
organizací
Malé podniky* 70% 80% 45% 60%
Střední podniky* 60% 75% 35% 50%
Velké podniky 50% 65% 25% 40%
Výzkumné organizace 100% 100% 100% 100%
* Poznámka: Malý a střední podnik je vymezen podle definice uvedené v Příloze 1 Nařízení Komise.
V případě spolupráce podniku s výzkumnou organizací na projektu se v souladu s Rámcem do
celkové veřejné podpory započítávají prostředky výzkumné organizace vložené do projektu,
pokud tyto prostředky pochází z veřejných zdrojů (např. z jiné účelové podpory nebo podpory
institucionální).
Maximální výše (částka) podpory na jeden projekt se v souladu s čl. 9 odst. 4 Nařízení
Komise omezuje na 3 mil. € (přepočteno podle kurzu Kč platného v den vyhlášení veřejné
soutěže na příjem projektů do tohoto programu na příslušný rok).
Vzhledem k tomu, že je program zaměřen na podporu projektů aplikovaného výzkumu
a experimentálního vývoje bonifikované dle Rámce za vzájemnou spolupráci partnerů,
předpokládá se celková průměrná míra podpory v programu 65 %.
5
12. Uznané náklady:
Podpora bude poskytována na uznané náklady projektu vymezené v souladu se zákonem
a Rámcem. Veškeré uznané náklady projektu musí být přiřazeny na konkrétní kategorie
výzkumu a vývoje, tj. na aplikovaný výzkum nebo na experimentální vývoj. Uznanými
náklady projektu v tomto programu jsou:
a) osobní náklady nebo výdaje (výzkumných pracovníků, technických pracovníků a ostatního
podpůrného personálu) v rozsahu nezbytném pro účely řešení projektu;
b) náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku v rozsahu a na období, kdy je využíván
pro výzkumný projekt; pokud není hmotný majetek využíván pro projekt po celou dobu jeho
životnosti, jsou za uznané náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce
trvání projektu vypočtené pomocí zavedených účetních postupů; při pořízení hmotného
majetku musí příjemce postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách.
c) náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku nezbytného pro řešení projektu
(technické poznatky, patenty, software); při pořízení nehmotného majetku musí příjemce
postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
d) další provozní náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (např.
materiál, drobný hmotný majetek);
e) doplňkové náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (např.
režijní náklady, administrativní náklady);
f) pro malé a střední podniky a pro výzkumné organizace náklady nebo výdaje na získání
a uznání práv k průmyslovému vlastnictví, které je výsledkem projektu.
13. Zaměření programu:
Program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje,
jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v nových produktech, výrobních
postupech a službách. Zvláštní důraz je kladen na posílení spolupráce výzkumných organizací
a podniků ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.
14. Cíle programu:
Hlavním cílem programu je výrazné zvýšení množství a kvality nových poznatků
aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti progresivních technologií,
materiálů a systémů, energetických zdrojů, ochrany a tvorby životního prostředí
a udržitelného rozvoje dopravy, které budou aplikovatelné v podobě inovací. Tyto poznatky
povedou následně k posílení výkonnosti ekonomických subjektů, růstu konkurenceschopnosti
hospodářství a společnosti České republiky a zvýšení kvality života jejích obyvatel
prostřednictvím rozvoje progresivních technologií, materiálů a systémů, zvyšování kvality
životního prostředí a udržitelného rozvoje dopravy.
6
Dílčím cílem programu je zdůraznění interdisciplinarity témat a nutnosti komplexního
přístupu k řešení projektů. Jeho hlavním přínosem by mělo být zvýšení efektivity výzkumu
a vývoje a urychlení transferu výsledků do aplikační sféry. Program usiluje dále o zvýšení
intenzity a účinnosti spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi jednotlivými subjekty, zvláště pak
mezi podniky a výzkumnými organizacemi, což přispěje jednak k posilování center excelence
ale zároveň i k intenzivnímu transferu znalostí do ekonomicky méně rozvinutých
regionů a tedy i ke zmírňování regionálních disparit.
.
Cílů programu bude dosaženo podporou takových projektů, které přinášejí nové a originální
výsledky, které jsou aktuální a vhodné k okamžité realizaci. Přínosy realizovaných výsledků
podpořených projektů budou z hlediska ekonomického, ekologického, bezpečnostního
a společenského největší a nejžádanější.
Pro účely dosažení těchto cílů je program rozčleněn do 3 podprogramů:
Progresivní technologie, materiály a systémy
Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí
Udržitelný rozvoj dopravy
Podprogram č.1 „Progresivní technologie, materiály a systémy“
Česká republika se v současné době nachází ve fázi přechodu od ekonomiky založené na
extenzivním zvyšování výkonnosti k ekonomice založené na využívání znalostí. Zatímco
dosud byl hospodářský růst ČR dosahován zejména prostřednictvím investic do rozšiřování
výrobních kapacit při současném přebírání moderních technologií vyvinutých v hospodářsky
a „znalostně“ vyspělejších zemích, podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti
v budoucnosti bude trvalé posouvání technologických limitů produkce spojené se zaváděním
inovací. Významnou úlohu při vývoji a zavádění produktů s vysokým inovačním potenciálem
budou hrát nové progresivní technologie, materiály a systémy, které svými vlastnostmi
výrazně zvyšují užitnou hodnotu výsledných produktů.
Podprogram Progresivní technologie, materiály a systémy reaguje na potřebu rozvoje
konkurenceschopnosti českých podniků prostřednictvím výzkumných a vývojových aktivit
v oblasti progresivních technologií, které se vyznačují vysokou novostí značnou náročností na
znalosti, vysokou intenzitou Výzkumu a vývoje, rychlými inovačními cykly, vysokými
kapitálovými výdaji a potřebou vysoce kvalifikovaných pracovníků. Podprogram se zaměřuje
na podporu tzv. umožňujících (enabling) technologií, které mají multidisciplinární charakter,
jdou napříč mnoha technologickými oblastmi, resp. umožňují využití ve více oborech
a přispívají ke konvergenci a integraci různých výzkumných oblastí. Do těchto technologií
bývají řazeny např. pokročilé materiály, nanotechnologie, mikro a nanoelektronika,
průmyslová biotechnologie, fotonika a informační a komunikační technologie. Stěžejním
atributem podporovaného výzkumu v tomto podprogramu je vysoký potenciál pro využití
výsledků Výzkumu a vývoje ve více oborech ekonomické činnosti, a to i mimo oblast
průmyslu.
Srovnání současného stavu v České republice a v zahraničí:
Oblast vysoce progresivních technologií se ve vyspělých zemích, zvláště v USA
a v Japonsku, velmi rychle rozvíjí. EU jako celek ve výzkumu v řadě oborů zaostává.
O překonání zaostávání výzkumu vyspělých technologií zejména biotechnologií
a nanotechnologií usilují různé národní programy členských zemí EU i nadnárodní programy.
7
Z nadnárodních programů jde především o 7. rámcový program Evropského společenství pro
výzkum, technologický rozvoj a demonstrace 2007 až 2013 (dále jen 7. rámcový program),
konkrétně tematické priority Nanovědy, materiály a nové technologie, Zemědělství, potraviny
a biotechnologie, Zdraví a Informační a komunikační technologie. Tematická priorita
Nanovědy, materiály a nové výrobní technologie mj. podporuje výzkum a vývoj materiálů
a systémů s předem definovanými vlastnostmi a chováním, zdokonalených materiálů
a povrchů s novými funkcemi a zlepšeným výkonem. Z tematické priority Zemědělství,
potraviny a biotechnologie se jedná např. o výzkum a vývoj v oblastech genomika,
proteomika, metabolomika, a konvergujících technologiích či výzkum a vývoj biotechnologií
pro udržitelné nepotravinářské výrobky. V tematické prioritě Zdraví je z oblasti progresivních
technologií podporován např. výzkum a vývoj zaměřený na strukturní a funkční genomiku,
bioinformatiku či detekční a diagnostické metody. Tematická priorita Informační
a komunikační technologie z progresivních technologií upřednostňuje výzkum a vývoj
v nanoelektronice, fotonice, integrovaných mikrosystémech, komunikačních sítí
s neomezenou kapacitou, znalostních a kognitivních systémech apod.
Příkladem podpory na národní úrovni mohou být aktivity švédské agentury VINNOVA, která
aplikuje tzv. sektorový přístup spočívající v podpoře vybraných progresivních odvětví
švédského hospodářství - informačních a komunikačních technologií, služeb a implementace
informačních technologií, biotechnologií a nových materiálů. Finská agentura Tekes
podporuje aplikovaný výzkum a experimentální vývoj v této oblasti prostřednictvím několika
svých technologických programů zaměřených např. na rozvoj informačních technologií,
nanotechnologií, nových materiálů apod.
Ve výzkumu a vývoji vysoce vyspělých technologií, materiálů a postupů obecně Česká
republika zaostává za světovou špičkou reprezentovanou již uvedenými USA, Japonskem
i za evropskou špičkou. Přesto v České republice existuje několik pracovišť ve výzkumných
organizacích i několik firem realizujících špičkový aplikovaný výzkum a experimentální
vývoj v některých progresivních oborech. Programy, kterými byla v ČR podpořena první fáze
rozvoje (např. „Informační technologie pro znalostní společnost“ nebo „Nanotechnologie pro
společnost“), však v roce 2011 resp. 2012 končí s výrazným útlumem státní podpory
a od roku 2009 již nejsou přijímány nové projekty. Rozvoji progresivních oborů napomáhá
kvalitní výuka na technicky a přírodovědně zaměřených vysokých školách připravující
kvalifikované lidské zdroje pro výzkumné a vývojové aktivity i pro aplikaci poznatků v praxi.
Podprogram může významným způsobem zmírnit zaostávání cílové orientace českého
výzkumu a vývoje na vysoce progresivní obory, přispěje k zapojení českých týmů
do mezinárodních výzkumných projektů, konsorcií a asociací a napomůže dosáhnout zařazení
českých výzkumných organizací a inovativních firem mezi světovou špičku v určitých
oborech. Vzhledem k tomu, že malé inovativní firmy ve zmíněných oblastech jsou v České
republice dosud spíše výjimkou, bude jedním z vedlejších efektů programu stimulace
institucí, zabývajících se výzkumem a vývojem (univerzit a veřejných výzkumných institucí)
k zakládání spin off firem.
Hlavním cílem podprogramu je:
Zvýšení množství a kvality poznatků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje
progresivních technologií, materiálů a systémů, které jsou v podobě inovací aplikovatelné
ve více oborech a tím přispívají k produkci výrobků a služeb s vyšší přidanou hodnotou.
Specifickými cíli podprogramu jsou:
- Snížení materiálové a energetické náročnosti při zvýšení užitných vlastností výrobků
s využitím progresivních technologií
8
- Zlepšení užitných vlastností materiálů, které mají potenciál pro využití ve více
oborech
- Zvýšení bezpečnosti, rychlosti, kapacity a kvality systémů pro přenos informací
- Posílení interdisciplinarity v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji
Výdaje na podprogram:
[mil. Kč]
ROK 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem
Celkové výdaje 507 946 1 020 890 740 550 4 653
Výdaje státního rozpočtu 327 616 660 580 480 360 3 023
Neveřejné zdroje 180 330 360 310 260 190 1 630
Průměrná míra podpory 65% 65% 65% 65% 65% 65% 65%
Očekávané výsledky:
Hlavními výsledky podprogramu budou patenty, poloprovozy, ověřené technologie, užitné
vzory, průmyslové vzory, prototypy, funkční vzorky, certifikované metodiky a postupy
a software v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, jejichž zavedení
v inovacích přispěje k růstu produktivity podniků a rozvoji výzkumných organizací.
Z hlediska oborové struktury hospodářství může velký rozvoj nastat především v oborech
high-tech průmyslu, avšak vzhledem k mezioborovému aplikačnímu potenciálu progresivních
technologií lze očekávat značný přínos i pro zavádění inovací v dalších odvětvích.
Primárními uživateli výsledků budou vzhledem k průřezovému charakteru progresivních
technologií subjekty působící v různých odvětvích ekonomické činnosti. Významný potenciál
pro uplatnění lze očekávat v high-tech oborech zpracovatelského průmyslu.
Očekávané přínosy:
- Zvýšení kvality, užitných vlastností a bezpečnosti výrobků a služeb
- Snížení materiálové a energetické náročnosti hospodářství ČR
- Snížení negativních vlivů rozvoje hospodářství na životní prostředí
- Zvýšení aktivity ČR v evropských technologických platformách
Podprogram č. 2 „Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí“
Základní předpoklad trvale udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života obyvatel spočívá
v efektivním a environmentálně šetrném využívání přírodních zdrojů při zachování
či zvyšování kvality přirozeného i umělého životního prostředí. Zvyšování kvality životního
prostředí a trvale udržitelný rozvoj společnosti a hospodářství závisí na rozvoji takových
energetických zdrojů a technologií, které omezí závislost na fosilních palivech, přispějí
k udržitelnému rozvoji jaderné energetiky, zvýší efektivitu výroby energie ze stávajících
fosilních a obnovitelných zdrojů energie a zefektivní systém jejího rozvodu. Současně je třeba
vytvářet vhodné, energeticky a environmentálně šetrné technologie pro dlouhodobé udržitelné
zásobování energiemi, které umožní podstatné úspory surovin, budou přispívat ke zvyšování
kvality životního prostředí, omezovat negativní environmentální dopady ekonomického
rozvoje společnosti a zajišťovat ochranu životního prostředí, majetku a zdraví obyvatel před
negativními účinky živelních událostí včetně adaptace na klimatické změny a poskytovat
odborné podklady v oblasti životního prostředí.
Tento podprogram dále reaguje na potřebu zabezpečení ochrany životního prostředí formou
udržitelného využívání zdrojů založeného na využívání znalostí o vzájemném působení
biosféry, ekosystému a lidských činností. Podprogram dále vytvoří prostor pro
9
účelnou integraci přírodních a technických věd s aplikovaným společensko-ekonomickým
výzkumem ve vztahu k optimálnímu využití ekosystémových služeb.
Srovnání současného stavu v České republice a v zahraničí:
V oblasti energetických zdrojů se výzkum a vývoj ve vyspělých zemích věnuje zejména
snižování závislosti zemí na dodávkách ropy a zemního plynu (diverzifikaci energetických
zdrojů), snižování emisí CO2, zajištění dostupnosti elektřiny za konkurenceschopnou cenu
a energetických nosičů pro dopravu. Velká pozornost ve světě je dále věnována výzkumu
a vývoji vodíkových technologií a novým jaderným technologiím. Na nadnárodní úrovni je
na úrovni EU výzkum v této oblasti zaštítěn mj. tematickou prioritou Energie 7. rámcového
programu, která podporuje výzkum a vývoj vodíkových a palivových článků, výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů, obnovitelných paliv, obnovitelných zdrojů pro ohřev
a chlazení, technologií pro zachycování a skladování CO2 pro výrobu elektřiny s nulovými
emisemi, technologií čistého uhlí, inteligentních energetických sítí, energetické účinnosti
a úspor energie. Výzkum a vývoj v oblasti jaderné energie je v 7. rámcovém programu
zajišťován programem Jaderný výzkum, který se zaměřuje na např. termonukleární výzkum
či jaderné štěpení.
Výzkum a vývoj v České republice tematicky navazuje na výzkumné aktivity realizované
ve vyspělých zemích. Rozvíjí se také zapojení českých institucí do mezinárodních
výzkumných konsorcií a asociací.
V oblasti životního prostředí je výzkum a vývoj v zemích EU směřován k dlouhodobým
a systematickým cílům a podpoře preventivních opatření k omezování znečišťování životního
prostředí. Vysoká pozornost je také věnována kvalitativní stránce života a jejímu rozvoji.
V souvislosti s touto snahou se prosazuje dosažení její udržitelnosti a zlepšování. Důležitým
aspektem je přitom globální rozměr udržitelného rozvoje a jeho komplexní chápání a tedy
i zajištění podpory formou výzkumu a vývoje se zaměřením na společný a koordinovaný
přístup k otázkám ochrany a zlepšení životního prostředí. V 7. rámcovém programu jsou
výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí řešeny v tematické prioritě Životní prostředí.
Podporovány jsou např. aktivity vedoucí k udržitelnému řízení zdrojů (zachování a udržitelné
řízení přírodních zdrojů a zdrojů vytvořených člověkem a biologické rozmanitosti), výzkum
a vývoj environmentálních technologií, technologií pro efektivní využívání zdrojů Země a pro
hodnocení udržitelného rozvoje apod.
Problematice výzkumu a vývoje v oblasti životního prostředí je také věnována velká
pozornost na národní úrovni. Např. nizozemská agentura SenterNovem podporuje projekty
zabývající se výzkumem klimatických změn (jedná se např. o redukování emisí
a monitorování skleníkových plynů) či zlepšením životního prostředí. Rakouská agentura
FFG podporuje výzkumné a vývojové projekty v oblasti životního prostředí tématickým
programem, který se zaměřuje na bezpečnost, energetiku a udržitelný rozvoj.
Výzkumné a vývojové aktivity realizované v České republice naplňují celoevropské i světové
závazky v oblastech, jakými jsou např. snižování znečištění vod dusičnany ze zemědělských
zdrojů, recyklace materiálů, omezení vstupu nebezpečných látek do povrchových
a podzemních vod, zastavení poklesu biodiverzity, podpora obnovitelných zdrojů energií
a environmentálních technologií. Výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí je v České
republice realizován celou řadou výzkumných organizací i firem. Výzkumná základna je však
velmi fragmentovaná a decentralizovaná, což se projevuje určitou duplicitou výzkumu a nižší
mírou jeho komplexity. Rovněž u problematiky tohoto podprogramu nejsou v dosavadních
postupně končících programech (např. „Resortní výzkum v působnosti Ministerstva životního
prostředí na léta 2007 – 2013“) od roku 2009 již přijímány nové projekty. Zaměření programu
a akcent na spolupráci přispívá k omezení těchto nedostatků a napomáhá výzkumným
institucím a podnikům dosáhnout excelentních aplikovatelných výsledků, které v důsledku
10
přispějí ke zvyšování kvality životního prostředí při trvalém zvyšování konkurenceschopnosti
české ekonomiky a společnosti.
Hlavním cílem podprogramu je:
Zvýšení množství a kvality poznatků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje
environmentálně šetrných technologií, výrobků a postupů a energetických zdrojů a systémů
vedoucích k ochraně a zvyšování kvality přirozeného i umělého životního prostředí
a zabezpečení trvale udržitelného rozvoje společnosti a hospodářství. Tyto poznatky budou
bezprostředně nebo v těsné návaznosti uplatněny v praxi.
Specifickými cíli podprogramu jsou:
- Snížení dopadů antropogenních vlivů na životní prostředí
- Omezení negativních následků živelních pohrom a jejich předcházení
- Zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek z obnovitelných zdrojů
- Zvýšení ekologické šetrnosti a zajištění vyšší efektivity energetického využívání paliv
- Zefektivnění a zvýšení kapacity přenosu energie
Výdaje na podprogram:
[mil. Kč]
ROK 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem
Celkové výdaje 507 946 1 020 890 740 550 4 653
Výdaje státního rozpočtu 327 616 660 580 480 360 3 023
Neveřejné zdroje 180 330 360 310 260 190 1 630
Průměrná míra podpory 65% 65% 65% 65% 65% 65% 65%
Očekávané výsledky:
V návaznosti na specifické cíle podprogramu jsou hlavními očekávanými výsledky nové
patenty, poloprovozy, ověřené technologie, užitné vzory, průmyslové vzory, prototypy,
funkční vzorky, certifikované metodiky a postupy a software vedoucí ke zvýšení kvality
životního prostředí a specializované mapy s odborným obsahem pro podporu odborného
rozhodování v oblasti životního prostředí. Lze očekávat, že výsledky projektů řešených
v rámci podprogramu vyústí v zavedení nových technologií v oblasti využívání obnovitelných
energetických zdrojů i fosilních a jaderných paliv a v rozvodu elektrické energie. Rozvoj
nových technologií v energetice umožní snížení energetické závislosti na tradičních zdrojích.
Efektivní využívání zdrojů se mj. projeví v omezení negativních aspektů jejich získávání
a zpracování. Současně přispěje k zabezpečení trvale udržitelného rozvoje hospodářství
a společnosti. Zvyšování kvality životního prostředí dále napomůže vývoj a aplikace nových
technologií, materiálů a postupů šetrných k životnímu prostředí. Rozvoj nových technologií
povede k omezování negativních antropogenních vlivů na životní prostředí i k jejich
předcházení. Výzkum a vývoj propojující přírodovědné, technické a společenské vědy
zkvalitní péči o krajinu, včetně ochrany ekosystémů, a vytvoří vhodné technologie a nástroje
omezující negativní následky živelních pohrom.
Primárními uživateli výsledků výzkumu a vývoje v tomto podprogramu budou podniky
surovinového průmyslu a firmy zabývající se ekologickými službami, producenti energie,
zpracovatelský průmysl a orgány státní správy a samosprávy.
Očekávané přínosy:
- Snížení materiálové a energetické náročnosti hospodářství ČR
- Zabezpečení ochrany ekosystémů a biologické rozmanitosti ČR
11
- Zvýšení kvality ovzduší, vody, půdy a horninového prostředí
- Snížení nákladů na přenos energií
- Zvýšení aktivity ČR v evropských technologických platformách
- Zvýšení podílu obnovitelných a druhotných zdrojů energie v energetickém mixu ČR,
snížení závislosti na fosilních palivech a zvýšení efektivity využívání fosilních zdrojů
energie
- Ochrana životního prostředí, majetku a zdraví obyvatel před negativními účinky
extrémních živelných událostí
Podprogram č. 3 „Udržitelný rozvoj dopravy“
Rozvoj moderní dopravní infrastruktury, dopravních systémů a dopravních prostředků patří
mezi základní stavební kameny konkurenceschopnosti státu, protože zajišťuje pohyb
materiálu, zboží a osob v prostoru. Vývoj dopravy v České republice je obrazem zvyšujícího
se nárůstu přepravy zboží v evropském prostoru, vzrůstu ekonomiky v českém prostoru
a dynamického nárůstu životní úrovně obyvatel. Důsledkem je, že silnice a dálnice jsou
zahlceny, města a městské aglomerace trpí kongescemi, vzrůstá nehodovost, je výrazně
narušováno životní prostředí. To vyvolává nutnost modernizace dopravní infrastruktury
a dopravních systémů, rozvoje nových druhů dopravy a vývoje nových druhů pohonů
dopravních prostředků příznivějších k životnímu prostředí.
V souvislosti s potřebami rozvoje dopravy v ČR reagujícími na vývoj hospodářství
a společnosti a v souvislosti s prohlubujícím se napojením na evropské dopravní systémy
musí doprava v ČR méně znečišťovat životní prostředí, využívat ekologicky šetrnější
materiály, musí být bezpečná a dlouhodobě udržitelná, musí být regulovaná a plánovaná
pomocí informačních a telematických systémů a musí využívat alternativní pohonné systémy.
V souladu s potřebou rozvoje dopravy ČR podprogram podporuje rozvoj dopravní
infrastruktury, výzkum a vývoj nových paliv a pohonů a dosažení intermodální, energeticky
a ekologicky šetrné a bezpečné dopravy, které jsou klíčovým prvkem rozvoje
konkurenceschopnosti ČR.
Srovnání současného stavu v České republice a v zahraničí:
Výzkumu a vývoji v oblasti dopravy je v Evropské unii věnována velká pozornost, protože
doprava vytváří nezbytný předpoklad volného pohybu zboží a osob v rámci EU. Může se stát
limitním faktorem rozvoje Evropy a způsobit její hospodářské zaostávání za ostatními
velmocemi. Hlavním evropským programem podporujícím výzkum a vývoj je 7. rámcový
program, jehož tematická priorita Doprava se věnuje rozvoji integrovaných, ekologičtějších
a inteligentnějších celoevropských dopravních systémů ve prospěch občanů a společnosti,
které šetří zdroje životního prostředí a přírodní zdroje a jsou založeny na technickém pokroku
a zabezpečování rozvoje vedoucího k postavení, které evropské podniky získaly na globálním
trhu. Zaměřuje se zejména na ekologizaci dopravy (rozvoj technologií pro snížení
environmentálních dopadů), zvyšování časové efektivity, bezpečnosti, nákladové efektivnosti,
rozvoj navigačních systémů apod.
Na úrovni členských zemí EU je dopravní výzkum významně podporován např. ve Švédsku
agenturou VINNOVA, která na jeho podporu alokuje okolo 26 % ročních prostředků.
VINNOVA v této oblasti usiluje o zvýšení efektivity v jednotlivých oblastech dopravního
průmyslu a udržení na špici v mezinárodní konkurenceschopnosti. Její podpora se zaměřuje
např. na inovativní dopravní prostředky pro různé módy dopravy, logistiku a nákladní
dopravu, efektivitu dopravních systémů apod.
Dopravní výzkum a vývoj má v ČR dlouhodobou tradici i solidní organizační základnu včetně
vysokých škol. Jeho poznatky jsou využívány domácími strojírenskými podniky i přejímány
12
zahraničními koncerny. Výzkumné a vývojové aktivity realizované českými institucemi
pokrývají široké spektrum oborů, navazují na hlavní výzkumné trendy ve vyspělých zemích,
a to včetně výzkumu a vývoje ve vysoce progresivních oborech spojených s navigačními
systémy, integrací informačních systémů do řízení dopravních prostředků i dopravy
či alternativními pohonnými jednotkami. Stejně jako u ostatních dvou podprogramů nejsou
v dosavadních postupně končících programech (např. „Podpora realizace udržitelného rozvoje
dopravy“) od roku 2009 již přijímány nové projekty.
Hlavním cílem podprogramu je:
Zvýšení množství a kvality poznatků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje
v oblasti energeticky a ekologicky šetrné, intermodální a bezpečné dopravy podporované
informačními a telematickými systémy. Tyto poznatky budou bezprostředně nebo v těsné
návaznosti uplatněny v praxi.
Specifickými cíli podprogramu jsou:
- Snížení negativních vlivů dopravních prostředků na životní prostředí včetně zvýšení
účinnosti pohonů, vývoje nových pohonných systémů a paliv
- Zvýšení bezpečnosti dopravních prostředků a snížení jejich nehodovosti
- Snížení negativních vlivů infrastrukturních staveb na životní prostředí (zejm.
z hlediska hluku, prašnosti, vibrací, světelného znečištění, narušení biokoridorů aj.)
- Zvýšení bezpečnosti a životnosti dopravní infrastruktury
- Zvýšení plynulosti dopravy s využitím dopravní telematiky
Výdaje na podprogram:
[mil. Kč]
ROK 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem
Celkové výdaje 253 478 510 450 370 280 2 341
Výdaje státního rozpočtu 163 308 330 290 240 180 1 511
Neveřejné zdroje 90 170 180 160 130 100 830
Průměrná míra podpory 65% 65% 65% 65% 65% 65% 65%
Očekávané výsledky:
Hlavními očekávanými výsledky podprogramu jsou nové patenty, poloprovozy, ověřené
technologie, užitné vzory, průmyslové vzory, prototypy, funkční vzorky, certifikované
metodiky a postupy a software umožňující udržitelný a bezpečný rozvoj dopravy. Nové,
energeticky a environmentálně šetrné technologie v oblasti dopravních prostředků, dopravní
infrastruktury a řízení dopravy zvýší kvalitu, kapacitu a bezpečnost dopravy odpovídající
ekonomickým potřebám státu i zvyšující se životní úrovni obyvatel. Nové technologie zajistí
lepší řízení dopravy a současně umožní hlubší propojení národních dopravních systémů
s evropskými.
Primárními uživateli výsledků jsou především strojírenské podniky vyrábějící dopravní
prostředky, dále podniky působící ve výrobě stavebních hmot a stavebnictví, vlastníci
a správci dopravní infrastruktury a provozovatelé dopravy.
Očekávané přínosy:
- Zvýšení bezpečnosti dopravy, zejména silniční
- Zlepšení životního prostředí, omezení negativních vlivů dopravy na život člověka,
vegetaci a faunu
- Snížení energetické náročnosti dopravních staveb a minimalizace emisí CO2 u nově
13
projektovaných staveb
- Zvýšení propustnosti dopravní infrastruktury
- Zvýšení aktivity ČR v evropských technologických platformách
15. Motivační účinek:
Program naplňuje poslání TA ČR, kterým je jednak zvýšení, zefektivnění a zkvalitnění
činností v oblasti aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a dále zvýšení
kvalitní spolupráce mezi průmyslovými podniky (zejm. malými a středními), výzkumnými
organizacemi a organizacemi poskytujícími služby s vysokou přidanou hodnotou. Snahou
programu je změnit motivační mechanismy podniků a výzkumných organizací tak, aby
zvýšily úsilí při získávání nových poznatků, jejich využívání a zavádění v nových výrobcích,
službách a procesech výroby.
Pro naplnění těchto prioritních cílů bude poskytovatel v rámci procesu hodnocení návrhů
projektů posuzovat dosažení dostatečného motivačního účinku podpory podle Rámce. Pro
všechny příjemce platí, že práce na řešení projektu nesmí být zahájeny před podáním návrhu
projektu. Je-li příjemcem či dalším účastníkem velký podnik musí v souladu s Rámcem
v návrhu projektu navíc prokázat, že podpora přispěje k realizaci projektu ve větším rozsahu
nebo s rozsáhlejšími cíli nebo s vyšší finanční účastí podniku v projektu nebo v kratší době
než by tomu bylo bez poskytnutí podpory. Zhodnocení motivačního účinku bude
součástí protokolu o výsledku hodnocení zpracovaném odborným poradním orgánem, který
bude pro účely hodnocení návrhů projektů ustaven poskytovatelem.
16. Druhy výsledků:
V tomto programu mohou být podporovány pouze projekty, které odůvodněně předpokládají
dosažení alespoň jednoho z následujících druhů výsledků (kategorizace dle rejstříku informací
o výsledcích) a které byly realizovány nebo je lze po případném dalším vývoji a po přípravě
výroby realizovat:
P – Patent
Z – poloprovoz, ověřená technologie
F – výsledky s právní ochranou – užitný vzor, průmyslový vzor
G – technicky realizované výsledky – prototyp, funkční vzorek
N – certifikované metodiky a postupy včetně specializovaných map s odborným obsahem
R – software
17. Obecná kritéria hodnocení návrhů projektů:
Vyhodnocení splnění podmínek veřejné soutěže
Předpokladem pro poskytnutí podpory je účast ve veřejné soutěži na výběr projektů do tohoto
programu vyhlášené poskytovatelem podle zákona a dodržení jednotlivých ustanovení
Rámce.
14
V souladu s pravidly stanovenými zákonem jmenuje poskytovatel komisi pro přijímání
návrhů projektů. Tato komise před zařazením návrhů projektů vyhodnotí splnění všech
podmínek veřejné soutěže podle zákona. Vyhodnoceno u každého návrhu projektu bude:
Dodržení soutěžní lhůty stanovené vyhlášením veřejné soutěže.
Dodržení formálních podmínek pro podání návrhu projektu, daných vyhlášením veřejné
soutěže.
Prokázání způsobilosti příjemce a dalších účastníků.
Nedodržení kterékoliv z výše uvedených podmínek bude mít za následek nezařazení návrhu
projektu do veřejné soutěže.
Kriteria pro výběr projektů
Hodnocení návrhů projektů (ex ante)
Návrhy projektů budou komplexně hodnoceny podle pravidel stanovených zákonem. Pro
hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ustaví poskytovatel odborný poradní
orgán. Při jmenování členů odborného poradního orgánu budou zohledněny nominace
Ministerstva životního prostředí pro podprogram 2 a Ministerstva dopravy pro podprogram 3.
Každý návrh projektu bude hodnocen nejméně dvěma odbornými posudky nezávislých
oponentů.
Při hodnocení návrhů projektů bude zvýšený důraz kladen především na kapacity
výzkumného týmu, jeho prokazatelnou kvalitu, očekávané přínosy projektu z hlediska cílů
programu, existenci významných tržních příležitostí a schopnost realizovat výsledky
Výzkumu a vývoje v praxi, účinnou spolupráci mezi podniky a výzkumnými organizacemi
a velikost motivačního efektu podpory. Podkladem pro hodnocení jednotlivých kriterií bude
návrh projektu, který bude obsahovat příslušná návodná hesla.
A) Binární kritéria - nesplnění jednoho z nich znamená vyřazení projektu:
Navrhovaný projekt je projektem aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací
Návrh projektu je v souladu s cíli programu a podprogramu, do kterého se hlásí
Podstata návrhu projektu nebo její části nebyla řešena v rámci jiného projektu, grantového
projektu nebo výzkumného záměru a/nebo v současnosti není návrh projektu nebo jeho
část předmětem jiného návrhu projektu, grantového projektu nebo výzkumného záměru
Příjemce prokazuje požadovanou spoluúčast při financování
B) Bodovací kritéria
Dále uvedená kriteria budou bodovací, bodová hodnota jednotlivých kriterií i celý systém
budou zveřejněny při vyhlášení první veřejné soutěže.
1. Kapacity výzkumného týmu
Prokázání odborné způsobilosti řešitelského týmu k vyřešení daného projektu. Základem
pro posouzení je přehled předchozích projektů aplikovaného Výzkumu a vývoje
ve stejném oboru jako je navrhovaný projekt, kterých se členové týmu zúčastnili.
Neúspěšné řešení projektů podpořených z veřejných prostředků bude mít negativní vliv
na hodnocení odborné způsobilosti řešitelského týmu.
15
Prokázání ekonomické a finanční způsobilosti uchazeče (příjemce) a dalších účastníků
k vyřešení projektu a k následnému využití výsledků řešení. Podkladem budou stručné
ekonomické výsledky žadatele za poslední 3 roky.
Prokázání schopnosti uchazeče (příjemce) a dalších účastníků materiálně a technicky
zabezpečit řešení projektu na požadované úrovni po celou dobu jeho řešení (technická
vybavenost, prostory, materiál, pomocný technický a obslužný personál, popř. výrobní
a laboratorní kapacity a pod.).
Znalost řešení analogických problémů v zahraničí a porovnání navrhovaného řešení
se současným stavem v České republice i v zahraničí z hlediska technických,
ekonomických a ekologických parametrů, kvality a ceny.
2. Očekávané přínosy projektu z hlediska cílů programu
Novost, kterou navrhované řešení projektu předpokládá.
Celková úroveň a komplexnost navrženého řešení
3. Existence významných tržních příležitostí a schopnost těchto příležitostí využít
Znalost relevantního trhu pro uplatnění výsledků a schopnost zajistit realizaci výsledků.
Potřebnost řešení a možnost uplatnění výsledku řešení, doložená průzkumem, studií nebo
poptávkou odběratele či uživatele.
Schopnost příjemce podpory zavést výsledky projektu do praxe doložená dříve
realizovanými případy a/nebo zavedeným systémem pro komercializaci výsledků
Výzkumu a vývoje
4. Účinná spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi
Intenzita dosavadní spolupráce podniku s výzkumnými organizacemi, resp. výzkumné
organizace s podniky
Dlouhodobost spolupráce podniku s výzkumnými organizacemi, resp. výzkumné
organizace s podniky
Intenzita spolupráce podniku a výzkumné organizace na řešení projektu
5. Velikost motivačního účinku podpory
Vhodnost projektu pro podporu ze státního rozpočtu, aktuálnost a závažnost záměru
Přínos podpory z hlediska rozsahu projektu, jeho cílů a rychlosti realizace
6. Ekonomická efektivnost projektu
Přiměřenost časového plánu projektu
Přiměřenost navržených celkových uznaných nákladů na řešení projektu
16
Průběžné hodnocení řešených projektů (interim)
Průběžné hodnocení řešení projektů se provádí pravidelně jednou ročně v průběhu celé doby
řešení projektu a má za úkol zamezit financování projektů, které neplní stanovený
harmonogram prací a neřeší cíle projektu v souladu se schváleným návrhem projektu.
Hodnocení provede poskytovatel na základě průběžné zprávy předložené příjemcem, případně
kontrolou na místě. Průběžné hodnocení s definováním míry rizika řešení určí, zda projekt
bude nadále podporován a plně financován či zastaven. V průběžném hodnocení bude rovněž
posuzováno plnění povinností o předávání informací do informačního systému výzkumu,
vývoje a inovací (podle § 31 zákona).
Hodnocení výsledků projektů (ex post)
1. Hodnocení v závěrečné zprávě
Dosažené výsledky projektového řešení se hodnotí v závěrečné zprávě o řešení projektu.
Řešení projektu je hodnoceno ve třech kategoriích:
Kategorie A: projekt splnil stanovené cíle
Kategorie B: projekt nesplnil stanovené cíle z důvodů, které nemohl poskytovatel ani
uchazeč předvídat
Kategorie C: projekt nesplnil stanovené cíle
Pro zhodnocení cílů bude sloužit zejména závěrečná zpráva o řešení projektu, uzavřená
smlouva o využití výsledků (podle § 11 zákona) a kontroly ze strany poskytovatele.
2. Hodnocení praktických dopadů projektu
Protože program podporuje projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje
s praktickými dopady pro inovace, budou příjemci podpory povinni před ukončením řešení
projektu předložit smlouvu o využití výsledků a v závěrečné zprávě o řešení projektu popsat
plán implementace dosažených výsledků do praxe. Do tří roků od ukončení projektu budou
příjemci podpory povinni sdělit poskytovateli konkrétní praktické dopady realizace výsledků
projektu v souladu s plánem implementace.
3. Hodnocení splnění podmínek stanovené zákonem
V závěrečném hodnocení bude posuzováno splnění povinností příjemce o předávání
informací do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (podle § 31 zákona).
18. Předpokládané parametry programu:
Ve vazbě na zaměření programu a ze zkušeností z předchozích programů podporujících
aplikovaný výzkum a experimentální vývoj z veřejných prostředků se očekává průměrná výše
podpory na jeden projekt 10 mil. Kč. Vzhledem k celkovému rozpočtu programu
se předpokládá 750 podpořených projektů, přičemž s ohledem na výraznou bonifikaci
spolupráce v programu se očekává u 490 projektů (tj. 65 %) řešení ve spolupráci podniků
s výzkumnými organizacemi.
počet podíl
Počet projektů celkem 750 100%
Počet projektů řešených ve
spolupráci podniků a
výzkumných organizací 490 65%
17
Program předpokládá zapojení 1.500 subjektů do řešení podpořených projektů v následující
struktuře.
počet podíl
Celkem 1 500 100%
Malé podniky a střední podniky 525 35%
Velké podniky 300 20%
Výzkumné organizace 675 45%
19. Kritéria splnění cílů programu:
Dosažení hlavního i dílčích cílů programu je vyhodnocováno v souladu s Metodikou
hodnocení výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací platné v době hodnocení
programu a podle definic pro předávání výsledků do informačního systému výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací pro rok 2010. Dosažení cílů programu bude
vyhodnocováno na základě souboru indikátorů určených pro monitorování průběhu plnění
programu a hodnocení jeho celkové výkonnosti a úspěšnosti. Výběr a nastavení indikátorů
rovněž respektuje požadavek zajištění a sledování motivačního účinku podpory Rámce.
Indikátory jsou řazeny do čtyř kategorií dle své povahy, a to indikátory realizace programu,
indikátory výsledků programu, indikátory splnění cílů programu a indikátory motivačního
účinku.
P. Číslo
Indikátor Počet
Indikátory realizace programu
1. Minimální počet celkem vybraných (podpořených) projektů 750
2. Minimální počet projektů řešených ve spolupráci podniků a výzkumných organizací 490
3. Minimální počet úspěšně ukončených projektů celkem 600
Úspěšně bude dokončeno minimálně 80% projektů
Indikátory výsledků programu
4. Minimální počet podaných patentů, užitných vzorů a průmyslových vzorů 300
5. Minimální počet zavedených poloprovozů a ověřených technologií 300
6. Minimální počet prototypů, funkčních vzorků a software 100
7. Minimální počet certifikovaných metodik 50
Minimální počet aplikovaných výsledků programu 750
Indikátory splnění cílů programu
8. Minimálně bude dosaženo 75% stanovených cílů programu
Indikátory motivačního účinku programu Podíl
9. Minimální podíl neveřejných zdrojů na celkových výdajích programu 30%