Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
86
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210‐6257‐2013‐10 
VÝVOJ MEZD V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČESKÉ
REPUBLIKY S DŮRAZEM NA KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ
DEVELOPMENT OF WAGES IN INDIVIDUAL REGIONS OF THE
CZECH REPUBLIC WITH THE EMPHASIS ON THE MORAVIANSILESIAN
REGION
ING. KARIN GAJDOVÁ
DOC. ING. PAVEL TULEJA, PH.D.
Katedra ekonomie
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
Slezská univerzita v Opavě
Department of Economics
School of Business Administration in Karvina
Silesian University in Opava
 Univerzitni nám. 1934/3, 733 40 Karviná, Czech Republic
E-mail: gajdova@opf.slu.cz, tuleja@opf.slu.cz
Anotace
Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující fungování ekonomiky se řadí mzdy. Právě problematikou mezd
se tento článek zabývá poněkud podrobněji. V úvodní části příspěvku jsou shrnuta důležitá teoretická
východiska k celé problematice. Následuje část empirická, která je rozdělena do dvou fází. Nejprve
došlo pomocí komparativní analýzy ke srovnání mzdových úrovní na územních jednotkách České
republiky NUTS 3. Další část příspěvku je zaměřena na kraj, který je považován za jednu z největších
průmyslových oblastí v České republice, tedy na kraj Moravskoslezský.
Klíčová slova
průměrná hrubá měsíční mzda, NUTS 3, průměrné tempo růstu, Moravskoslezský kraj
Annotation
The wages are the most important factors which influences the economy. This paper focuses on the
detail of the issue of wages. The introductory part of this paper summarizes the important theoretical
basis. Further there is the empirical part which is divided into two parts. First there is the comparison
of wage levels in the territorial units NUTS 3 in the Czech Republic. Another part of the paper focuses
on the region, which is considered one of the largest industrial areas in the Czech Republic. It is the
Moravian-Silesian Region.
Key words
average gross monthly wage, NUTS 3, average growth rate, Moravian-Silesian region
JEL classification: J31, R23
Úvod
Rozvoj jednotlivých regionů v České republice není homogenní, mezi jednotlivými regiony vznikají
disparity, a to z pohledu ekonomických, sociálních, ekologických, kulturních a jiných charakteristik.
Jedním z důležitých ekonomických ukazatelů, ve kterých k regionálním disparitám dochází, jsou
mzdy. V reálně fungující ekonomice je vývoj nominálních mezd považován za jeden z významných
indikátorů ukazujících na „zdraví“ příslušné ekonomiky. V rámci tohoto příspěvku jsme se rozhodli
problematice mezd věnovat bližší pozornost.
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
87
Po shrnutí důležitých teoretických východisek následuje část empirická, kdy dochází k srovnání mezd
na úrovni územních jednotek NUTS 3 České republiky. V poslední části příspěvku je uvedena
analýza, která se podrobněji zabývá mzdami v jednom konkrétním kraji a to v kraji
Moravskoslezském.
1. Mzdy z pohledu ekonomické teorie
V tržní ekonomice zabezpečuje koordinaci a užívání vzácných zdrojů trh. Mezi tyto trhy řadíme i trh
práce, jenž se však vyznačuje určitými zvláštnostmi, které jsou dány specifickým postavením
výrobních faktorů a obzvláště pak výrobního faktoru práce. Práce totiž neexistuje sama o sobě. Je
konána lidmi, kteří jsou nositelé schopnosti pracovat. Vlastník tohoto faktoru tak na trhu práce
sjednává jeho koupi, za cenu, již označujeme pojmem je mzda. Výše této ceny pak závisí, tak jako na
jiných trzích, na působení nabídky a poptávky. (Fuchs K. a Tuleja P., 2003)
Poptávku po práci odvozujeme od poptávky po finálních výrobcích, z čehož vyplývá, že tato poptávka
je poptávkou odvozenou. Samotná výše poptávky pak závisí na kvalitě vstupů práce, na množství a
kvalitě kooperujících výrobních faktorů a na úrovni a užití technických a technologických znalostí.
Kvalita vstupů práce je dána gramotností, vzděláním, odbornou průpravou a dovednostmi
zaměstnanců. (Samuelson P. A. a Nordhaus W. D., 1991) Při nabízení práce se nejedná o
rozhodování člověka mezi jednou nebo druhou činností. Zde jde o rozhodnutí, zda pracovat či
nepracovat. Je třeba si tedy uvědomit, co tyto dvě varianty člověku přináší. Práce člověku přináší
mzdu. Když ale nepracuje, získává tak volný čas. (Holman R., 2005)
Dá se tedy říci, že v reálně fungující ekonomice je vývoj nominálních mezd považován za jeden
z významných indikátorů ukazujících na „zdraví“ příslušné ekonomiky. Z tohoto důvodu, jsme se
v rámci této stati rozhodli problematice mezd věnovat bližší pozornost. Než se však dostaneme
k vlastní analýze, jeví se nám jako vhodné připomenout co pod pojmem nominální mzda ekonomická
teorie rozumí. Vyjdeme-li z dostupné literatury, pak můžeme nominální mzdu definovat jako peněžní
odměnu vyplacenou za pracovní výkon vymezený dohodou mezi zaměstnavatelem a pracovníkem.
Součástí takto definované mzdy tedy nejsou ostatní osobní náklady. Do mezd jsou tedy zahrnovány
základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a
platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období
zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Takto definované mzdy zpravidla označujeme jako mzdy hrubé,
tj. mzdy, které nejsou sníženy o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení,
zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté
srážky.
V rámci námi realizované analýzy budeme posuzovat také dynamiku růstu průměrných nominálních
mezd, a to pomocí ukazatele tempo růstu nominálních mezd (gw;n), jenž vyjadřuje procentní změnu
nominální mzdy (wn) ve srovnání s předchozím obdobím:
100*
1;
1;;
;



tn
tntn
nw
w
ww
g
Kromě ukazatele budeme v rámci naší analýzy sledovat také průměrné tempo růstu nominálních
mezd, přičemž v tomto případě budeme finální hodnotu určovat pomocí geometrického průměru
jednotlivých meziročních temp růstu:
nn
i
iw
n
nwwwnwww gggggggG
1
1
;;2;1;;2;1; ,...,,),...,,( 





 
Data, která pro potřeby naší analýzy využijeme, budou získávána z oficiálních zdrojů Českého
statistického úřadu a zaměřena na podnikatelskou sféru. Základní rozlišovací úrovní pak pro nás bude,
vzhledem k našemu zaměření na nalezení regionálních rozdílů ve mzdách (touto problematikou se
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
88
také zabývá Tvrdoň M., 2008), územní jednotka NUTS3, která v případě České republiky odpovídá
jednotlivým krajům.
2. Mzdy z pohledu jednotlivých krajů České republiky
Z údajů zachycených v tabulce 1 zcela jednoznačně vyplývá, že v průběhu námi analyzovaných deseti
let dosahovala v České republice hrubá měsíční mzda průměrné hodnoty 21.970 Kč. Pokud tuto
částku porovnáme s průměrnými mzdami v jednotlivých nomenklaturních územních jednotkách, pak
dospějeme k závěru, že v letech 2002-2011 se v České republice vytvořily v podstatě pět skupiny
krajů, které bychom mohli označit jako (1) kraje s extrémně vysokou mzdou (Hl. m. Praha), (2) kraje
s vysokou mzdou (Středočeský kraj), (3) kraje s průměrnou mzdou (Plzeňský a Jihomoravský kraj),
(4) kraje s mírně podprůměrnou mzdou (Liberecký, Ústecký a Moravskoslezský kraj) a (5) kraje
s výrazně podprůměrnou mzdou (Olomoucký, Královehradecký, Pardubický, Zlínský a Jihočeský
kraj, kraj Vysočina a Karlovarský kraj). Výsadní postavení Hl. m. Prahy, a de facto i Středočeského
kraje, je dáno především hospodářským postavením těchto regionů v rámci celé České republiky, kdy
zejména v hlavním městě Praze má faktické sídlo velká část firem a významných institucí působících
na území celé České republiky (Nevima, J. a Ramik J., 2010), což se následně odráží také ve vyšším
mzdovém ohodnocení těchto pracovníků. Středočeský kraj v případě vyšších mezd výrazně „těží“ ze
svých přímých hospodářských vazeb na Hl. m. Prahu, pro niž je významným zdrojem pracovních sil.
Podíváme-li se na opačný konec našeho fiktivního pořadí, zjistíme, že krajem s dlouhodobě nejnižší
průměrnou mzdou je Karlovarský kraj (v námi stanoveném pomyslném pořadí obsadil průměrné 11,5
místo), který dosáhl nejnižší průměrné hrubé měsíční mzdy jak v letech 2005, 2010 a 2011, tak
v případě desetiletého průměru. Také v tomto případě bychom mohli říci, že výše mezd úzce souvisí
s ekonomickou výkonností tohoto regionu a z ní vyplývajícího postavení v rámci všech čtrnácti
regionů České republiky. Dá se říci, že v podobně špatném postavení jako Karlovarský kraj se v rámci
celého Česka nachází také kraje Vysočina (průměrná pozice 11,6 a dvakrát nejnižší mzda),
Pardubický (11,4 a dvakrát nejnižší mzda), Jihočeský (11,1 a jedenkrát nejnižší) a Zlínský (11,0 a
dvakrát nejnižší mzda), přičemž zejména u posledně jmenovaného kraje můžeme vysledovat poměrně
negativní vývoj, když tento region „propadl“ ze 6. místa v roce 2005 na samý „chvost“ našeho pořadí,
když v posledních čtyřech letech námi analyzovaného období dosahoval nejnižší, resp. druhé nejnižší
průměrné hrubé měsíční mzdy.
Pokud opustíme analýzu absolutních ukazatelů a podíváme se na vývoj hrubých měsíčních mezd
z hlediska jejich dynamiky růstu, pak zjistíme, že nejvyššího průměrného tempa růstu dosahovaly
v námi analyzovaném období hrubé mzdy v Jihomoravském kraji, a to 4,11 %. Jihomoravský kraj je
tak jediným krajem, v němž tempo růstu průměrných hrubých mezd překročilo čtyři procenta. Na
pomyslnou druhou a třetí pozici mezi kraji České republiky dosáhly kraje Vysočina a Pardubický, tj.
regiony, které jsme v předchozí části textu zahrnuli do skupiny krajů s výrazně podprůměrnou mzdou.
Kromě těchto tří krajů se nad celorepublikovým průměrem v letech 2002-2011 pohybovaly také kraje
Středočeský a Moravskoslezský.
Naopak krajem s nejnižším průměrným tempem růstu nominálních mezd byl v námi analyzovaných
deseti letech kraj Karlovarský, tj. kraj s nejnižšími průměrnými mzdami. Tento závěr je poněkud
překvapivý, neboť by se dalo očekávat, že právě kraj s nejnižším základem by měl být tím, který se
bude z hlediska dynamiky růstu pohybovat spíše v první polovině pomyslného pořadí, jako tomu je
v případě krajů Pardubického a Vysočina. Z výše uvedeného můžeme tedy učinit závěr, z nějž
vyplývá, že v případě Karlovarského kraje docházelo v letech 2002-2011 spíše k prohlubování
mzdových disparit, když průměrné tempo růstu zaostávalo za celorepublikovým průměrem o 0,78 p.
b. Zatímco v Česku průměrné hrubé měsíční mzdy v průběhu deseti let kumulovaně vzrostly o více
než ⅓ (34,57 %), v případě Karlovarského kraje byl tento růst pouhých 26,91 %, díky čemuž tento
region jako jediný nepřekročil hranici 30 p. b. Druhé nejnižší dynamiky růstu pak ve sledovaném
období dosáhlo Hl. m. Praha (3,05 % a kumulovaně 31,73 %) a Plzeňský kraj (3,10 a 31,82 %), tj.
regiony s nejvyšší a třetí nejvyšší průměrnou mzdou.
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
89
Tab. 1: Průměrná hrubá měsíční mzda v NUTS3 v letech 2002-2011 (průměr, Kč)
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr
ČR 17 295 18 532 19 410 20 251 21 582 23 267 24 833 25 123 25 279 24 128 21 970
PHA 24 833 26 502 26 972 28 260 31 173 33 553 35 905 36 658 36 124 33 546 31 353
STČ 18 075 19 128 20 324 21 579 22 811 25 035 26 445 26 671 27 001 25 651 23 272
JHČ 16 764 17 305 18 533 19 333 20 070 21 467 22 767 22 951 23 418 23 199 20 581
PLK 17 707 18 720 19 359 20 253 21 719 23 330 25 015 25 176 25 482 24 036 22 080
KVK 16 791 17 549 18 070 18 583 20 778 22 099 22 848 22 926 22 498 21 723 20 387
USK 16 874 18 199 19 120 19 677 21 399 22 614 24 198 24 593 24 874 23 174 21 472
LBK 16 895 17 787 18 826 19 327 20 645 22 944 24 671 25 332 25 089 23 422 21 494
HKK 16 575 17 686 18 394 19 429 20 087 21 735 23 148 23 386 23 950 22 837 20 723
PAK 15 885 17 561 17 979 19 105 19 943 21 520 23 382 24 120 23 537 22 978 20 601
VYS 15 571 16 718 18 360 18 715 19 988 21 733 23 493 23 760 23 944 22 918 20 520
JHM 16 486 18 289 19 154 20 272 21 583 23 303 25 109 25 700 26 223 24 651 22 077
OLK 16 470 17 893 18 908 19 351 20 923 22 282 23 866 24 001 23 997 22 825 21 052
ZLK 16 431 17 927 18 642 19 786 20 220 21 614 22 744 22 572 23 219 22 655 20 581
MSK 16 772 18 180 19 100 19 838 20 811 22 514 24 075 23 873 24 554 24 174 21 389
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Českého statistického úřadu
Poznámka: Zkratky krajů jsou uvedeny dle metodiky Českého statistického úřadu: PHA=Hlavní město Praha,
STČ=Středočeský kraj, JHČ=Jihočeský kraj, PLK=Plzeňský kraj, KVK=Karlovarský kraj, USK=Ústecký kraj,
LBK=Liberecký kraj, HKK=Královehradecký kraj, PAK=Pardubický kraj, VYS=Kraj Vysočina, JHM=Jihomoravský kraj,
OLK=Olomoucký kraj, ZLK=Zlínský kraj, MSK=Moravskoslezský kraj
Graf 1: Průměrné tempo růstu hrubé měsíční mzdy v NUTS3 v letech 2002-2011 (%)
Zdroj: vlastní zpracování, vlastní výpočet
Vzhledem k tomu, že výše nominálních hrubých mezd s největší pravděpodobností poměrně výrazně
ovlivňuje vývoj zaměstnanosti v jednotlivých regionech, jeví se nám jako zajímavé srovnání
dynamiky růstu, resp. meziroční změny těchto dvou základních makroekonomických ukazatelů.
Vyjdeme-li z údajů zachycených v tabulce č. 2, pak zjistíme, že jedinými dvěma kraji, které v daném
období zaznamenaly průměrný meziroční nárůst míry zaměstnanosti, byly kraje Ústecký a
Moravskoslezský, přičemž v případě Moravskoslezského kraje došlo mezi roky 2002 a 2011 k zvýšení
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
90
míry zaměstnanosti o 1,90 p. b. a v Ústeckém kraji o 0,50 p. b. I přes tuto změnu, však oba výše
uvedené kraje zůstávají i nadále regiony s nejnižší průměrnou mírou zaměstnanosti.
V Moravskoslezském kraji dosahuje tento ukazatel výše 50,97 % v kraji Ústeckém pak 51,79 %.
Pokud porovnáme tuto změnu s dynamikou růstu nominálních mezd, pak zjistíme, že oba kraje se
pohybují spíše v druhé polovině našeho pomyslného pořadí (MSK na 8. místě a USK dokonce na 11.
místě). Nejvýraznější předstih tempa růstu mezd před meziroční změnou míry zaměstnanosti tak bylo
v daném období dosaženo v krajích s nejvyšší dynamikou růstu hrubé nominální mzdy, tj.
v Pardubickém kraji, kraji Vysočina a kraji Jihomoravské.
Tab. 2: Předstih růstu hrubé měsíční mzdy před meziroční změnou míry zaměstnanosti v NUTS 3
v letech 2002-2011 (v %)
průměrné tempo růstu/meziroční změna předstih mezd před
zaměstnanostíhrubá měsíční mzda míra zaměstnanosti
Česká republika 3,39 -0,05 3,44
Hl. město Praha 3,05 -0,09 3,14
Středočeský kraj 3,56 -0,03 3,59
Jihočeský kraj 3,30 -0,11 3,41
Plzeňský kraj 3,10 -0,01 3,12
Karlovarský kraj 2,61 -0,35 2,96
Ústecký kraj 3,22 0,06 3,16
Liberecký kraj 3,32 -0,36 3,68
Královehradecký kraj 3,26 -0,29 3,54
Pardubický kraj 3,76 -0,08 3,84
Kraj Vysočina 3,94 -0,18 4,12
Jihomoravský kraj 4,11 -0,01 4,12
Olomoucký kraj 3,32 -0,19 3,50
Zlínský kraj 3,26 -0,09 3,35
Moravskoslezský kraj 3,72 0,24 3,49
Zdroj: vlastní zpracování, vlastní výpočet
3. Mzdy v Moravskoslezském kraji
Moravskoslezský kraj je tradičně chápán jako kraj průmyslový a je spojován s hornictvím a
hutnictvím. Ve skutečnosti v současné době je jeho výrobní základna silně diverzifikovaná. (Skokan
K., 2002) I přes tento pozitivní vývoj můžeme ale Moravskoslezský kraj i nadále považovat za jednu
z největších průmyslových oblastí v Česku, a to zejména díky významným ložiskům černého uhlí,
která na sebe ve významné míře vážou nejen hutní, ale také další formy těžkého průmyslu.
Vyjdeme-li z údajů zachycených v tabulce č. 1 a v grafu č. 1, pak můžeme konstatovat, že v mzdové
oblasti patří Moravskoslezský kraj mezi kraje s mírně podprůměrnou průměrnou hrubou měsíční
mzdou (21.389 Kč ve srovnání 21.970 Kč v celé ČR) a výraznou dynamikou růstu, když průměrné
tempo růstu tohoto ukazatele dosahovalo v Moravskoslezském kraji v letech 2002-2011 hodnoty 3,72
%, díky čemuž hodnota mzdy kumulovaně vzrostla o 37,81 p. b., což tento region řadilo mezi první
čtyři kraje s největším tempem růstu hrubých měsíčních mezd. Za významný pak můžeme označit
především růst mezd v letech 2007-2008, kdy hodnota tohoto ukazatele vzrostla v průměru o 7,56 %
za rok. Budeme-li pátrat po příčinách tohoto dvouletého pozitivního obratu, pak je nalezneme zejména
v rozvoji zpracovatelského průmyslu a vstupu nových investorů do jednotlivých průmyslových zón
nacházejících se na území kraje.
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
91
Graf 2: Srovnání vývoje mezd v Moravskoslezském kraji dle pohlaví
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Českého statistického úřadu
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že v případě Moravskoslezského kraje můžeme zaznamenat trvalý a
poměrně výrazný růst nominálních mezd. Otázkou však zůstává, jak se tento ukazatel vyvíjel
z pohledu jednotlivých skupin. Zaměříme-li se nejprve na vývoj mezd z hlediska jednotlivých pohlaví,
pak zjistíme, že v Moravskoslezském kraji zaznamenaly v obou případech nominální mzdy téměř
trvalý růst, kdy v případě mužů došlo k prvním meziročnímu poklesu průměrných mezd v roce 2009
(pokles o 1,61 %) a v případě obou skupin pak také v roce 2011, když mzdy mužů poklesly o 1,84 a
mzdy žen o 0,27 %. Jak je z grafu č. 2 zřejmé, mzdové rozdíly mezi muži a ženami byly v průběhu
celého námi sledovaného období poměrně výrazné a stále více se prohlubovaly. Zatímco na počátku
období byla průměrná hrubá měsíční mzda mužů 18.658 Kč a průměrná mzda žen 14.260 Kč (rozdíl
4.398 Kč), o deset let později byl tento rozdíl o téměř 42 p. b. vyšší (26.902 a 20.665, tj. 6.238),
přičemž rozevírání těchto nůžek bylo výrazně přibrzděno po zejména v posledních třech letech (v roce
2008 činil výše uvedený rozdíl dokonce 7.199 Kč, tj. nárůst o 63,69 % oproti roku 2002).
Podíváme-li se na vývoj hrubých měsíčních mezd dle jednotlivých odvětví definovaných v rámci
klasifikace CZ-NACE, pak dospějeme k závěru, že v letech pro něž máme k dispozici údaje (2005-
2011), dosahovali v Moravskoslezském kraji nejvyšších mezd zaměstnanci v průmyslových
odvětvích, kde se průměrná mzda pohybovala na úrovni 21.961 Kč, díky čemuž se tento sektor stal
sektorem s nadprůměrnými hrubými mzdami (průměrná mzda v kraji 19.945 Kč). Naopak
s dlouhodobě nejnižšími nominálními mzdami se v tomto období potýkala odvětví primárního sektoru
(15.931 Kč) a odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (16.350 Kč).
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
92
Graf 3: Srovnání vývoje hrubých měsíčních mezd vybraných odvětví v Moravskoslezském kraji
v letech 2005-2011
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Českého statistického úřadu
Závěr
Mzdy jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují fungování ekonomiky země a také jsou
motivující složkou člověka k práci. Člověk se rozhoduje, zda pracovat či nepracovat. Práce člověku
přináší mzdu. Ale kdyby člověk nepracoval, získal by větší množství volného času. Záleží tedy na
každém člověku, co je pro něj prioritou.
V rámci tohoto článku jsme se na problematiku mezd podívali podrobněji. Zajímal nás vývoj mezd
v jednotlivých regionech. V průběhu námi analyzovaných deseti let dosahovala v České republice
hrubá měsíční mzda průměrné hodnoty 21.970 Kč. Tuto částku jsme porovnali s průměrnými mzdami
v jednotlivých územních jednotkách a dospěli jsme k závěru, že v letech 2002-2011 se v České
republice vytvořily v podstatě pět skupiny krajů: (1) kraje s extrémně vysokou mzdou (Hl. m. Praha),
(2) kraje s vysokou mzdou (Středočeský kraj), (3) kraje s průměrnou mzdou (Plzeňský a
Jihomoravský kraj), (4) kraje s mírně podprůměrnou mzdou (Liberecký, Ústecký a Moravskoslezský
kraj) a (5) kraje s výrazně podprůměrnou mzdou (Olomoucký, Královehradecký, Pardubický, Zlínský
a Jihočeský kraj, kraj Vysočina a Karlovarský kraj). Pomocí dalších metod (např. výpočtu průměrného
tempa růstu jednotlivých indikátorů) jsme analyzovali problematiku mezd podrobněji. V poslední
části příspěvku jsme se zaměřili na detailnější analýzu průmyslově významného kraje, tedy kraje
Moravskoslezského.
Literatura
[1] Český statistický úřad. Dostupné z: <www.czso.cz>.
[2] FUCHS, K., TULEJA, P. Základy ekonomie. Praha: Ekopres, 2003. ISBN 80-86119-74-2.
[3] HOLMAN, R. Ekonomie. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 709 s. ISBN 80-7179-891-6.
[4] NEVIMA, J., RAMÍK, J. „Application of DEA for evaluation of regional efficiency of EU
regions“. In Proceedings of the 28th international conference Mathematical Methods in
Economics 2010. České Budějovice: Faculty of Economics, 2010. ISBN 978-80-7394-218-2.
[5] SKOKAN, K. Industry Clusters v regionálním rozvoji. Ekonomická revue, 2002, Vol. 5, No. 2,
pp 50-60.
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
93
[6] TVRDOŇ, M. Institucionální aspekty fungování trhu práce. Politická ekonomie 2008, LVI (5),
pp 621-642. ISSN 0032-3233.
Příspěvek byl zpracován za podpory Studentské grantové soutěže SU v rámci projektu SGS/7/2012
„Vliv regionálních disparit na podnikatelské prostředí“.