Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
245
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210‐6257‐2013‐30
DEVELOPERSKÉ PROJEKTY NA BROWNFIELDS:
PŘÍPADOVÉ STUDIE Z BRNA
BROWNFIELD DEVELOPMENT PROJECTS: BRNO CITY CASE
STUDIES
ING. ALENA MALACHOVÁ
RNDR. JOSEF KUNC, PH.D.
Katedra regionální ekonomie a správy
Ekonomicko-správní fakulta
Masarykova univerzita
Depart. of Regional Economics and Administration
Faculty of Economics and Administration
Masaryk university
Lipová 41a, 602 00 Brno, Czech Republic
E-mail: 321861@mail.muni.cz; kunc@econ.muni.cz
Anotace
Především více než dvousetleté průmyslové tradice a útlum výroby v posledních desetiletích jsou
příčinou postupného vzniku a koncentrace lokalit brownfields v městě Brně. Opuštěné a zanedbané
objekty a prostory se stávají terčem kritiky ze strany místních obyvatel, palčivost problému si stále
více uvědomuje brněnská radnice, roste i zájem developerů o vybrané lokality. Veřejný i soukromý
sektor začínají nacházet společnou řeč ve snaze o regeneraci brownfields, řada projektů byla úspěšná
a mohla by být příkladem pro jiná města v České republice, další projekty jsou ve fázi příprav.
Předložený příspěvek představuje aktuální situaci v problematice developerských projektů na
brownfields v Brně, jež jsou financovány z veřejných i privátních zdrojů. Vybrané zásadní projekty
jsou podrobněji prezentovány v podobě případových studií (pasportů).
Klíčová slova
developerské projekty, brownfields, případové studie, Brno, Česká republika
Annotation
Gradual origination and concentration of brownfield locations in Brno has been caused by the
industrial tradition spanning over 200 years and the manufacturing decline in the past decades. The
derelict and neglected buildings and spaces have been criticized by the local population, the
seriousness of the problem has been acknowledged by the Brno City Hall and we have witnessed
increased developer interest in selected locations. Both public and private sectors have found common
interest in the brownfields regeneration; many projects have been successful and these projects could
be used as examples for other Czech cities; additional projects are in preparation stages. The article
presented below describes the current situation in the field of brownfield development projects in
Brno - projects financed both from public and private sources. Selected fundamental projects are
described in detail in the form of case studies (passports).
Key words
development projects, brownfields, case studies, Brno city, the Czech Republic
JEL classification: R33, R38, R58
Úvod
Průmyslová historie Brna s tradicí v textilním a potravinářském průmyslu a později v chemii,
elektrotechnice a strojírenství je dostatečně známá (např. Mareš, 1988; Toušek, Mulíček, 2003;
Mulíček, Toušek, 2004; Kunc, Tonev 2008 a další). Podobně jako v dalších průmyslových městech
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
246
Evropy, které prošly vývojovými stádii utváření měst, se nejsilnějším odkazem, který skutečně
formoval městské struktury, stal právě odkaz průmyslové výroby. Ta se přirozeně koncentrovala v
prstenci kolem historických jader a postupně s sebou nesla vznik opuštěných a nevyužívaných lokalit,
často s ekologickým rizikem, které obyvatelé měst i místní samospráva poměrně citlivě vnímají (Litt
et al., 2002; De Sousa, 2006; Kunc et al., 2011a).
V České republice je z funkčně prostorového pohledu problematika brownfields v intraurbánním
prostředí poměrně frekventovanou a diskutovanou, i když pozornost je primárně upřena na města větší
velikosti. V příspěvku prezentované Brno zastupují např. studie Steinführer (2006), Kunce a Toneva
(2008), Kunce a kol. (2011a), Hlavní město Prahu reprezentují Sýkorová (2007) či Ilík, Ouředníček
(2007), na Ostravu se specializuje Vojvodíková (2005, s kolektivem autorů 2011) či Hruška-Tvrdý,
Kukuliač a kol. (2011). Pokus o komparace dvou městských prostředí lze nalézt v případě Brna a
Lipska u Steinführer (2006), Brna a Ostravy u Kunce a kol. (2011a) či Krejčího a kol. (2011), přičemž
autoři neopomíjejí sledovat i hlubší sociodemografické souvislosti přeměn urbánních struktur, jež
měly a stále mají vliv na utváření lokalit brownfields a jejich vnímání rezidenty i místní samosprávou
(viz také Klusáček a kol. 2009, 2011).
Nejen zastupitelé místní samosprávy, ale stále častěji i investoři a developeři mají zájem na
revitalizaci opuštěných a zanedbaných lokalit (Collier a kol. 2008; Kunc a kol., 2011b; Foral,
Andráško, 2012). Přestože má často veřejný a privátní sektor k regeneraci brownfields odlišný důvod
a zájem, výsledek pro město samotné a jeho obyvatele je v případě kvalitního projektu pozitivní.
Odkud pocházejí finanční prostředky není v tomto případě rozhodující a vliv na hospodářský rozvoj
nejen města, ale i širšího regionu je hmatatelný (Viturka, 2011; Winklerová, 2011). Cílem příspěvku
je představit aktuální situaci v realizaci developerských projektů na brownfields financovaných jak
veřejným, tak soukromým sektorem. Vybrané důležité projekty jsou představeny podrobněji jako
případové studie.
Nejvýznamnější developerské projekty v Brně
Jedním z typů rozvojových zón, o které mají developeři stále větší zájem, jsou brownfields. Podpora
regenerace brownfields se stává jednou z priorit pro městské instituce, neboť znovuoživené lokality,
zejména ve vnitřním městě, podporují dynamiku pulzujícího městského organismu. Jejich nevýhodou
je poměrně častá kontaminace a finanční náročnost na revitalizaci, dobudování technické a dopravní
infrastruktury apod. Tyto skutečnosti mohou být důvodem, proč se investoři raději rozhodnou pro
stavby na zelené louce. Přes komplikace s revitalizací představují brownfields příležitost, mají velký
potenciál. V současné době má město Brno značně omezený rozsah disponibilních ploch pro výstavby
a projekty na zelené louce (a nebude tomu lépe), a proto je v jeho zájmu prezentovat a nabízet
investorům či developerům k nové výstavbě právě lokality brownfields.
Tab. 1: Významné developerské projekty s rozhodujícím majetkovým podílem města Brna
Název Městská čtvrť
Rozloha
(ha)
Většinový
vlastník
Původní/současné využití
BPZ–Černovická
terasa
Černovice,
Slatina
179,1 město Brno Brownfield (vojenské letiště) i
greenfield, intenzivně využíváno
Europoint Brno Brno-střed,
Brno-jih
133,1 České dráhy
a.s.
převažující brownfields – průmysl,
doprava, sklady
Český technologický
park
Královo Pole 59,1 město Brno greenfield, intenzivně využíváno,
část. ve výstavbě
Areál Ponava Královo Pole 26,2 město Brno brownfields (sport, volný čas),
částečně využíváno
Areál Agro v Tuřanech Tuřany 14,5 město Brno brownfields (zemědělství), částečně
využíváno
Areál Hněvkovského Brno-jih 12,4 město Brno brownfields (zemědělství), částečně
využíváno, část. ve výstavbě
Zdroj: Statutární město Brno, Kancelář primátora města Brna – Kancelář strategie města, Rozvojové lokality –
ortofoto mapa, 2012; vlastní zpracování
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
247
Průmyslová zóna Černovická terasa je strategickou zónou republikového významu a vůbec největší
rozvojovou plochou v Brně. Většina zóny je obsazena, větší část je v majetku města, menší část (36
ha) byla v roce 2008 odprodána renomované developerské společnosti CTP Invest. Sídlí zde
významní výrobci z oblasti zejména elektrotechniky a strojírenství (Bomar, Daikin, Daido Metal,
Honeywell a další). Rozvojový projekt Europoint Brno je součástí nejkontroverznějšího a největšího
projektu – výstavby nové městské čtvrti Jižního centra (více viz případová studie).
Český technologický park je prestižní středoevropskou rozvojovou zónou pro lehký hi-tech průmysl,
strategické služby, výzkum a vývoj, vysokoškolské instituce i administrativu, je tedy ideálním spojení
privátní a veřejné sféry. Statutární město Brno vlastní 50 % akcií, 49 % britská společnost Istithmar
P&O Estates, jednu prioritní akcii má Vysoké učení technické v Brně. V současné době byla
dokončena I. fáze výstavby parku poskytující celkem 56,5 tis. m2
kancelářských prostor, v počátku
budování je II. fáze, jejíž součástí je také prestižní projekt Středoevropského technologického institutu
(CEITEC). V parku sídlí např. společnosti IBM, FEI, Vodafone, Motorola, Silicon Graphics a další.
Areál Ponava je nevyužívanou, resp. podvyužívanou plochou určenou zejména pro sportovní účely
(fotbal, hokej - opuštěné, plavání) a zábavu a volný čas (zábavní centrum, hotel Boby), která
disponuje výbornou polohou ve vnitřním městě. Projekt PPP Centra (výstavba sportovního a
volnočasového areálu) byl pozastaven v roce 2010 a v současné době jsou problémem nevyřešené
restituční nároky, které blokují další možnosti rozvoje areálu. Areál Agro v Tuřanech je částečně
využívaný stejnojmennou společností jako operační základna pro zemědělskou výrobu, větší část leží
ladem. Lokalita je zařazena do pilotního projektu města Brna který nabízí vybraná brownfields
potenciálním investorům k revitalizaci. Areál Hněvkovského v Komárově (dříve s převažujícím
zemědělským využitím lokality) je využíván především pro sportovní volnočasové aktivity. Plány
zahrnují výstavbu multifunkčního sportovního hřiště a dosud nerozvinutá východní část areálu (podél
ulice Hněvkovského), je vymezena jako víceúčelová zóna pro obchod a služby.
Tab. 2: Významné developerské projekty bez majetkového podílu města Brna
Název Městská čtvrť
Rozloha
(ha)
Většinový
vlastník
Původní/současné využití
Univerzitní Kampus
Bohunice
Starý Lískovec,
Nový Lískovec,
Bohunice
37,9 Masarykova
univerzita
greenfield, intenzivně
využíváno
Areál Zetoru – západní
část
Líšeň, Židenice 28,6 Zetor, a.s. brownfield (průmysl), vedlejší
areál využívaný
Bývalá Zbrojovka –
Zábrdovice
Židenice 22,5 BIANKO, s.r.o. brownfield (průmysl), zatím
pozastaveno
Areál Slatina Slatina 19,5 Areál Slatina,
a.s.
brownfields (průmysl), částečně
využíváno, část. ve výstavbě
CTZone Brno Brno-střed 12,4 CTZone Brno,
a.s.
brownfield (průmysl),
intenzivně využíváno
Kasárna Slatina Slatina 9,6 Jižní centrum
Brno, a.s.
brownfield (kasárna), ve
výstavbě
Zdroj: Statutární město Brno, Kancelář primátora města Brna – Kancelář strategie města, Rozvojové lokality –
ortofoto mapa, 2012; vlastní zpracování
Univerzitní kampus Bohunice je rozsáhlým komplexem budov určených pro účely vzdělávání, vědu a
výzkum v lékařských a přírodovědeckých oborech (nachází se zde fakulta Lékařská, Přírodovědecká a
Fakulta sportovních studií MU). Součástí komplexu jsou dílčí projekty CETOCOEN, CESEB a
CEITEC, které mají mezinárodní ambice se zaměřením na vědu a výzkum. Výstavba je investována
Masarykovou univerzitou (2,2 mld. Kč), dále prostředky ze státního rozpočtu formou dotace a
finanční návratné výpomoci (2,6 mld. Kč) a prostředky města Brna (300 mil. Kč). Projekt výstavby
nové „městské čtvrtě“ s rezidenční, administrativní a obchodní funkcí v areálu bývalé Zbrojovky
zatím nebyl realizován, je pouze v projektové přípravě (více viz případová studie).
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
248
Západní část areálu firmy Zetor je vyhrazená pro výrobní činnosti – průmysl a smíšené využití výroby
a služeb. V této opuštěné části bývalé továrny na výrobu traktorů byla provedena rozsáhlá
dekontaminace. Areál Slatina je odkazem po bývalé slévárně Roučka Slatina a nabízí stabilizované
plochy pro průmysl, lehkou výrobu a distribuci. V současné době se v areálu nachází 12 nájemních
budov a od ledna 2013 zde probíhá výstavba administrativně-technologického parku Slatina, kterým
bude rozšířena sousedící Černovická terasa. Areál bývalých Škrobáren Brno se postupně po
patnáctiletém chátrání revitalizuje díky společnosti CTP Invest. Velkým problémem revitalizace byl
stav technické a dopravní infrastruktury a v neposlední řadě míra ekologické zátěže. V současné době
je areál, označován nyní jako CTZone Brno, využíván pro logistiku, lehkou výrobu, skladování,
výzkum a vývoj a administrativu. Lokalitou protéká řeka Ponávka, jejíž koryto bylo vyčištěno a
upraveno. Lokalita bývalých Kasáren Slatina je navržena pro smíšené využití v oblasti obytných
prostor, obchodu a služeb, administrativy, veřejné zeleně apod. Areál je výborně dopravně obsloužen
a plně vybaven inženýrskými sítěmi. Pět set nových bytů bude k dispozici zájemcům již v roce 2014,
celý komplex bude dostavěn o pět let později.
V druhé části příspěvku budou představeny tři významné developerské projekty, které mají souvislost
s lokalitami brownfields. Jedná se o Europoint Brno (železniční uzel), areál bývalé Zbrojovky a
deprivovanou obytnou zónu v brněnském „Bronxu“.
Závěr
Situace na stavebním trhu se za posledních několik let výrazně změnila. Absence výstavby zejména
velkých infrastrukturních projektů se v posledních letech projevuje ve strategii stavebních společností,
množství podaných nabídek a skladbě uchazečů o plánované projekty. Současná ekonomická krize má
na svědomí zrušení nebo pozastavení mnoha plánovaných projektů, na druhou stranu je řada projektů
ve výstavbě nebo se znovu rozběhla. Aktuálně převažuje výstavba luxusních nerezidenčních
komplexů (administrativa, kanceláře) a novostavby v podobě bytových i rodinných domů (tzv.
viladomy), a to jak na okrajích měst, tak i přímo v jejich centru, staví se vědecké a výzkumné
instituce, technologické parky, rekonstruují se architektonicky zajímavé stavby.
Pro město jsou velmi žádoucí projekty realizované na brownfields, tedy na místech nefunkčních a
zchátralých průmyslových, dopravních, vojenských a dalších objektů a areálů. Ty se často „rozrůstají“
směrem k centru města a stávají se závažným problémem. Vhodným příkladem revitalizace
brownfields v Brně je celý komplex bývalé strojírny a slévárny Vaňkovka s dominantním nákupním
centrem. Z probíhajících či plánovaných projektů nelze opomenout výstavbu Jižního centra a
Europointu Brno, což je lokalita s desítkami menších brownfields, přestavbu bývalé Vlněny,
Zbrojovky či slatinských kasáren na residenční a komerční prostory.
Město Brno má velký růstový potenciál vztahující se k rozvojovým lokalitám typu greenfields i
brownfields. Pokud se zachová či ještě zvýší současná dynamika výstavby, do několika let se Brno
stane městem překypujícím logistickými a průmyslovými areály, obchodními a nákupními komplexy,
excelentními centry s řadou vědců, výzkumníků a podnikatelů. Nabízí se otázka, zda bude tato situace
pro město velikosti Brna reálně udržitelná, zda se skutečně zvýší kvalita života s realizovanými
projekty - v některých aspektech (obchod, kanceláře) se již trh jeví jako poměrně silně nasycený a
vysoce konkurenční.
Literatura
[1] COLLIER, N.S., COLLIER, C.A., HALPERIN, D.A. Construction Funding: The Process of
Real Estate Development, Appraisal, and Finance. New Jersey: John Wiley and Sons, 2008,
532 s.
[2] Český ústav zeměměřičský a katastrální [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z:
.
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
249
[3] DE SOUSA, C.A. Urban brownfields redevelopment in Canada: the role of local government.
The Canadian Geographer, 2006, 50 (3), s. 392-407.
[4] Europoint Brno [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z:
.
[5] FORAL, M., ANDRÁŠKO, I. Developerské kancelářské projekty v Brně. In Andráško, I.,
Dvořák, P., Ira, V. (eds) Časoprostorové změny regionálních struktur ČR a SR. Brno: Ústav
geoniky AV ČR, v.v.i., 2012, s. 12-19.
[6] HRUŠKA-TVRDÝ, L., KUKULIAČ, P. Socioekonomický atlas Ostravy. Ostrava: ACCENDO
– Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s., 2011, 106 s.
[7] ILÍK, J., OUŘEDNÍČEK, M. Karlín a jeho proměny v souvislostech postsocialistické
transformace Prahy. Geografie, 2007, 112 (3), s. 292-314.
[8] Integrovaný plán rozvoje města Brna [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z:
.
[9] J&T Real Estate [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: .
[10] Jižní centrum Brno, a.s. [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: .
[11] KLUSÁČEK P., KREJČÍ, T., KUNC, J., MARTINÁT, S. Post-Industrial Landscape in the
Relation to Local Self-Governmnet in the Czech Republic. Moravian Geographical Reports,
2011, 19 (4), s. 12-28.
[12] KLUSÁČEK, P., KREJČÍ, T., KOLEJKA, J., KUNC, J. Možnosti samosprávy a soukromých
subjektů při revitalizaci brownfields. In: Nové trendy, nové nápady. Znojmo: Soukromá vysoká
škola ekonomická Znojmo, 2009, s. 500-506.
[13] KREJČÍ, T., MARTINÁT, S., KLUSÁČEK, P. Spatial differentiation of the processes
connected to the second demographic transition in post-socialistic cities (exampled on case of
Brno and Ostrava - Czech Republic). Moravian Geographical Reports, 2011, 19 (2), s. 10-21.
[14] KUNC, J., FRANTÁL, B., KLUSÁČEK, P. (2011b): Brownfields jako lokality pro umístění
obnovitelných zdrojů energie? In: Klímová, V., Žítek, V. (eds.): XIV. mezinárodní kolokvium o
regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 132-140.
[15] KUNC, J., KLUSÁČEK, P., MARTINÁT, S. (2011a): Percepce a lokalizace urbánních
brownfields: podobnosti a rozdíly na příkladu Brna a Ostravy. Urbanismus a územní rozvoj
2011, XIV (1), s. 13-17.
[16] KUNC, J., TONEV, P. Funkční a prostorová diferenciace brownfields – příklad města Brna.
Regionální studia, 2008, 2 (1), s. 30-37.
[17] LITT, J.S., TRAN, N.L., BURKE, T.A. Examining urban brownfields through the public health
"macroscope". Environmental Health Perspect, 2001, 110 (suppl. 2), s. 183-193.
[18] Mapy.cz [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: .
[19] MAREŠ, J. Industrializace Československa - její klady a zápory. In Sborník Československé
geografické společnosti, 93 (3), s. 183-198.
[20] MULÍČEK, O., TOUŠEK, V. Changes of Brno Industry and their Urban Consequenses.
Bulletin of Geography (socio-economic series), 2004, 3, s. 61-70.
[21] Skyscraper City [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: .
[22] Statutární město Brno [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: .
[23] Stavební fórum [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: .
[24] STEINFÜHRER, A. The Urban Transition of Inner-City Areas Reconsidered (a German-Czech
Comparison). Moravian Geographical Reports, 2006, 14 (1), s. 3–16.
[25] SÝKOROVÁ, I. Pražské brownfields: příležitost i hrozba pro rozvoj metropole. Geografie,
2007, 112 (3), s. 250–265.
[26] TOUŠEK, V., MULÍČEK, O. (2003): Brno - important industrial centre? Acta Universitatis
Carolinae Geographica, 1, s. 437-444.
[27] VITURKA, M. Změny kvality podnikatelského prostředí podle českých krajů a správních
obvodů ORP v období 2001/2002 - 2006/2008. In Žítek, V., Klímová, V. (eds.) XIV.
mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova
univerzita, 2011, s. 19-24.
[28] VOJVODÍKOVÁ, B. Colliery brownfields and the master plan of Ostrava. Moravian
Geographical Reports, 2005, 13 (2), s. 49-56.
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
250
[29] VOJVODÍKOVÁ, B., POTUŽNÍK, M., BÜRGERMEISTEROVÁ, R. The Database on
Brownfields in Ostrava (Czech Republic): Some Approaches to Categorization. Moravian
Geographical Reports, 2011, 19, 4, s. 50-60.
[30] WINKLEROVÁ, L. Transfer technologií v Jihomoravském kraji. In Klímová, V., Žítek, V.
(eds.) XIV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno:
Masarykova univerzita, 2011, s. 56-63.
[31] Zbrojovka Brno [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: .
Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu 7RP “An Integrated Framework of Methods,
Technologies, Tools and Policies for Improvement of Brownfield Regeneration in Europe” (FP7-
ENV-2010.3.1.5-2)
Příloha
Europoint Brno / Jižní centrum
Městská část Brno-střed, Brno-jih
Katastr Horní Heršpice, Trnitá, Staré Brno, Město Brno, Štýřice, Komárov
Rozloha 133 ha
Předchozí využití Plochy pro dopravu, převážně brownfields částečně greenfields
Současné/plánované využití
s ohledem na ÚP
Smíšené využití plochy, plochy pro dopravu a rekreaci, plochy zeleně
Investor Státní fond dopravní infrastruktury, Jižní centrum Brno, a.s., Jihomoravský
kraj, České dráhy, a.s. , SŽDC, s.o.
Vlastnictví Jižní centrum Brno, a.s., České dráhy, a.s.
Rok zahájení/ dokončení 2006/ ???
Náklady 24,5 mld. Kč
Čerpání dotací z fondů Ano
Rozvojový projekt Europoint Brno zahrnuje přestavbu železničního uzlu a revitalizaci a rozvoj území Jižního
centra o rozloze 133 ha (pro developerskou činnost vymezeno 58,4 ha). Napojením na evropské multimodální
železniční koridory by se Brno mělo stát významným mezinárodním dopravním uzlem. Uvolněné rozvojové
plochy jižní části města budou využity k podnikatelským, volnočasovým i rezidenčním účelům s nabídkou
nových pracovních příležitostí. Projekt Jižního centra, který je jedním z klíčových rozvojových projektů města
Brna, je rozdělen na jednotlivá rozvojová území – Nové Sady, Trnitá, rozvojové území nádraží v odsunuté
poloze a Pražákova. Do tohoto nejvýznamnějšího rozvojového území města Brna spadají lukrativní a významné
dílčí developerské projekty, díky nimž stoupá atraktivita řešeného území: AZ Tower, Spielberk Office Centre,
Tower B, komplex Triniti, Justiční palác, Titanium a nárožní budovy Spálená – Přízova a Nové Sady –
Hybešova.
Za účelem revitalizace Jižního centra vznikla v roce 1994 městská developerská společnost JIŽNÍ CENTRUM
BRNO, a.s., jejímž zřizovatelem a jediným akcionářem je statutární město Brno.
Historie lokality
1839 přivedena první železniční trať z Vídně a Břeclavi do Brna, významný objekt - 673 m dlouhý viadukt
přes řeku Svratku
1845 - 1890 budovány tratě Česká Třebová – Brno, trať od Střelic, Přerova, Veselí nad Moravou (tzv.
Vlárská trať), Tišnova, Židenic
1904 dokončena přestavba hlavního nádraží s novými zastřešenými nástupišti, podchodem a ukončena
přestavba výpravní budovy
1905 - 1976 dokončení místní dráhy Brno – Líšeň; uvedení tzv. komárovské spojky do provozu; elektrizace
II. hlavního tahu Brna; stavba železniční nákladové stanice Brno-jih
1992 stanovena východiska pro přestavbu uzlu: devět variant řešení polohy nádraží
1994 zastupitelstvo Brna schválilo ÚP města s nádražím v odsunuté poloze
1997 – 1998 podrobná dopravně-urbanistická studie potvrzuje odsunutou polohu nádraží
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
251
2002 vláda schvaluje přestavbu uzlu s nádražím v odsunuté poloze
2003 – 2005 zpracování odborných studií k přestavbě uzlu včetně studie EIA
2004 referendum o poloze nádraží 9. října 2004 nebylo pro nízkou účast voličů (27,9 %) závazné
2006 stavební úřad vydal územní rozhodnutí o přestavbě uzlu
2007 – 2010 vybudování 1. části odstavného nádraží, úvodu pro přestavbu brněnského uzlu
2008 projekční práce na dokumentacích pro stavební povolení, soud zrušil územní rozhodnutí o přestavbě
uzlu a vrátil jej k novému projednání
2010 stavební úřad vydává nové územní rozhodnutí o přestavbě uzlu – není pravomocné; v září 2010 vláda
schválila rozpočet SFDI pro rok 2011, v němž nebyla přestavba uzlu zahrnuta (projekční práce
pokračují)
Současné využití
Modernizace železničního uzlu je součástí intenzivního úsilí města Brna o dynamický rozvoj ve prospěch svých
obyvatel, ale problémem stále zůstává neexistence územního rozhodnutí pro rozhodující část přestavby a s ním
spojeného stavebního povolení. Na rozvojové území Nové Sady (bývalé uhelné sklady a skladové areály) je
plánována výstavba rezidenčních i nerezidenčních objektů (podnikání, veřejná správa, služby) podporující
zkvalitnění občanské vybavenosti. Rozvojové území Trnitá sousedí s Galerií Vaňkovka, která se stala vstupní
„branou“ Jižního centra. Lokalita, nabízející uskutečnění variant podnikatelských záměrů, je také určena pro
kvalitní a atraktivní bydlení, kulturu a hospodářský rozvoj města. Stěžejní záležitostí je rozvojové území
„nového nádraží“ (vybudování vlakového nádraží v těsném sousedství autobusového nádraží), které pak bude
nabízet sociálně-kulturní příležitosti a podnikatelsko-ekonomické výhody. Rozvojové území Pražákova je
plánováno pro rozvoj služeb, sportu a volnočasových aktivit, stravování, maloobchodu a drobné výroby. Nově
se zde staví komplex s označením H-Park (projekt komerčních ploch o celkové podlažní ploše 8 000 m2
,
developer Raiffeisen – Leasing, s.r.o.).
Obdobné projekty přestavby železničních uzlů probíhají i v partnerských městech Brna, např. ve Vídni funguje
od prosince 2012 částečný provoz nového nádraží Vídeň-střed, jehož dokončení je plánováno na rok 2015
(přestavba doposud trvala 24 let).1
Obr. 1: Europoint Brno / Jižní Centru
Zdroj: Mapy.cz ( http://mapy.cz/#x=16.660076&y=49.188849&z=11&l=15&c=2-3-8-15-25-H), „© GEODIS
BRNO, s.r.o“, vlastní zpracování
1
Zdroj: Europoint Brno (http://www.europointbrno.cz) a Jižní centrum Brno (http://www.jcbrno.cz)
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
252
Obr. 2: Pozemky a vlastnictví pozemků v rozvojové lokalitě Jižního centra města Brna
Zdroj: Mapy.cz (http://mapy.cz/#x=16.660076&y=49.188849&z=11&l=15&c=2-3-8-15-25-H), „© GEODIS
BRNO, s.r.o“, vyznačené pozemky jsou zakresleny na základě katastru nemovitostí:
(http://nahlizenidokn.cuzk.cz), vlastní zpracování
BNSB Brno New Station Development, a.s.; Karlín Development, s.r.o.; Randora, a.s.; Vodička, a.s.;
AXA penzijní fond, a.s.; Dominikánská, s.r.o.
JCB Jižní centrum Brno, a.s.
AUPARK AUPARK Brno, s.r.o.
ČSAD ČSAD Brno Holding, a.s.
Jiný Magdalena Janottová – restituentka; Domácí potřeby Brno – v likvidaci
Deprivovaná obytná zóna Bratislavská, Cejl, Francouzská, Přádlácká, Hvězdová,
Spolková, Soudní
Městská část Brno-střed, Brno-sever
Katastr Zábrdovice
Rozloha 19,5 ha
Předchozí využití Bydlení, služby, brownfield
Současné/plánované využití s ohledem na ÚP Residenční oblast, bydlení, výroba, služby
Investor Město Brno, soukromí investoři
Vlastnictví Město Brno 32 %
Rok zahájení/ dokončení 2008/ 2015
Náklady 450 mil. Kč
Čerpání dotací z fondů Ano
Problémová lokalita Zábrdovic, nazývána také brněnský „Bronx“, je charakteristická neudržovanými objekty
bez zeleně a veřejných prostranství a delší dobu se potýká s problémy dlouhodobé nezaměstnanosti, nízké
úrovně vzdělanosti a nízké ekonomické aktivity. V roce 2008 město Brno zahájilo přípravu projektu
„Integrovaného plánu rozvoje města Brna v problémové obytné zóně města“, na který získalo dotace
z Evropského fondu regionálního rozvoje ve výši 134 mil. Kč. Na projektu revitalizace lokality spolupracují
příslušné odbory MMB s městskými částmi Brno-sever a Brno-střed a také soukromí vlastníci bytových domů.
V rámci IPRM jsou podporovány aktivity - revitalizace veřejných prostranství (dotace 85 %), regenerace
bytového fondu (dotace 40-60 %) a pilotní projekt regenerace bytového fondu (dotace 40-60 %).
Historie lokality
18. století dělnické předměstí s prvními textilními manufakturami, výstavba klasicistních domů pro
ubytování dělníků, na přelomu 18. a 19. století začala výstavba pavlačových činžovních
domů
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
253
19. století zahušťování zástavby dvorními křídly, postupné nahrazování novými činžovními domy
20. století celkové chátrání lokality zejména po 2. světové válce, chátrání bytového fondu
2008 schválení Rámcového finančního plánu a indikativního seznamu projektů zařazených do
IPRM, předložení žádosti Ministerstvu pro místní rozvoj ČR (MMR ČR)
2009 27. března 2009 - schválení IPRM Řídícím orgánem IOP, kterým je MMR ČR
3. června 2009 – uzavření dohody o zabezpečení realizace IPRM mezi statutárním městem
Brnem a MMR
2010 – 2015 realizace jednotlivých projektů
Současné využití
Regenerace bytového fondu je finančně i časově náročná aktivita. Realizace připravených projektů by měla
výrazně zlepšit stav bytového fondu a veřejného prostranství v dané lokalitě. Dlouhodobým cílem a záměrem
města Brna je vymizení sociálně vyloučené lokality, navrácení její ztracené úrovně a zatraktivnění pro bydlení a
volný čas. V revitalizované oblasti bude patrně „vlajkovou lodí“ samostatný projekt Kreativní centrum Brno,
které podporuje začínající podnikatele v kreativních průmyslech (inkubátory), poskytuje prostory pro volné
umění (nájemní ateliéry) a kulturně-vzdělávací aktivity pro širokou veřejnost. Aktivity projektu, které jsou
iniciativou Kanceláře strategie města Brna a jsou podporované Evropskými fondy, budou mít své centrum na
Bratislavské 68 (objekt bývalé káznice).2
Od července 2013 by zde měly být otevřeny první zkušební prostory
pro začínající i etablované umělce.
Obr. 3. Deprivovaná obytná zóna
Zdroj: Mapy.cz (http://mapy.cz/#x=16.616535&y=49.187388&z=15&l=15&c=2-3-8-15-25-H), „© GEODIS
BRNO, s.r.o“, vlastní zpracování
2
Zdroj: Integrovaný plán rozvoje města Brna( http://www.iprm.brno.cz/index.php?nav01=11885), Brownfields 2013, vydalo
Statutární město Brno, 2013, s.56-57, s.60, Integrovaný plán rozvoje města v problémové obytné zóně 2008-2015,vydalo
Statutární město Brno, 2012, s. 66
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
254
Obr. 4: Ulice Bratislavská a Cejl
Zdroj: Mapy.cz (http://mapy.cz/#x=16.616535&y=49.187388&z=15&l=15&c=2-3-8-15-25-H), „© GEODIS
BRNO, s.r.o“, vlastní foto a zpracování
Bývalá Zbrojovka - Zábrdovice
Městská část Brno-Židenice
Katastr Zábrdovice
Rozloha 22,5 ha
Předchozí využití Brownfield
Současné/plánované využití
s ohledem na ÚP
Nová městská čtvrť, residenční i nerezidenční prostory, obchod,
služby
Investor Společnost J&T Real Estate, Czech Property Investments
Vlastnictví BIANKO, s.r.o., společnost J&T Real Estate, Brno Rifles, s.r.o.,
Czech Property Investments
Rok zahájení/ dokončení 2011/ ???
Náklady 11 mld. Kč
Čerpání dotací z fondů Ne
Československá státní zbrojovka byla v Brně založena roku 1918 se záměrem opravovat automobily, pušky,
telefonní a železniční zařízení a nářadí. V době své největší slávy (ve 30. letech) vyráběla licenční psací stroje
Remington a traktory Škoda a měla po celém světě přes 70 továren. V 80. letech se pak společnost začíná
přeorientovávat na komunikační a výpočetní technologie a techniku. V roce 2008 vydražila areál Zbrojovny
Brno společnost J&T, která patří k největším finančním skupinám působících v ČR. Společnost J&T má
s areálem stejný záměr jako v pražském Karlíně (srovnala se zemí historický areál Prvních pražských strojíren –
Rustonky). Výstavbu „nové čtvrtě“ plánuje společnost na několik desítek let, přičemž odstranění staré
ekologické zátěže, podzemní vody, vytvoření projektové dokumentace, změna územního plánu a v neposlední
řadě nastupující krize v roce 2008 - to vše zatím zabrzdilo zahájení realizace projektu na neurčito.
Historie lokality
1870 výstavby nejstarší budovy v areálu
1918 založení společnosti Zbrojovka Brno
1924 postavena nová továrna, kde se stavěly pušky, kulomety, vyráběly automobily, motory, opravovaly
vagony, železniční nářadí atd., Zbrojovka se stala v 2. Polovině 20. let jedním z největších výrobců
pušek na světě
1934-1938 Zbrojovka se stává koncernem světového významu
1944 továrna silně poškozena bombardováním
1945 vyroben prototyp traktoru Zetor Z-25
1950-1990 vyráběna kancelářská a sdělovací technika, dieslové motory, nářadí, lovecké a sportovní zbraně
2003 společnost začíná krachovat, vyhlášení konkurzu
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
255
2006 ukončena výroba zbraní (srpen), vydražení obráběcího centra a část dalšího strojového zařízení
Zbrojovky Brno společností Brno Rifles
2007 vyexpedování první kozlice společností Brno Rifles, dražba výrobního areálu Zbrojovky Brno
2008 areál Zbrojovky Brno vydražen za rekordní částku 707 mil. Kč (společnost J&T)
2009 přesídlení společnosti Brno Rifles z areálu bývalé brněnské zbrojovky do nedalekého učňovského
střediska
2010 majitel České zbrojovky Uherský Brod získal ochranné známky a znak zaniklé Zbrojovky Brno, vzápětí
ale došlo k přejmenování Brno Rifles na na Zbrojovku Brno, s.r.o.
Současné využití
V současné době je areál využíván několika společnostmi. Areál je využíván k fotografickým pracím, prostory
jsou využívány jako hudební zkušebny a konají se zde např. i festivaly (Burning Factory Beats Party v roce
2010) a party (Bassinfestion v roce 2011). V původním průmyslovém areálu Zbrojovky by měla vzniknout nová
Zbrojovka, obytná městská čtvrť s byty, obchody a kancelářemi.3
Obr. 5: Bývalá Zbrojovka
Zdroj: Mapy.cz (http://mapy.cz/#x=16.616535&y=49.187388&z=15&l=15&c=2-3-8-15-25-H), „© GEODIS
BRNO, s.r.o“, vlastní zpracování
Obr. 6: Areál bývalé Zbrojovky
Zdroj: Mapy.cz (http://mapy.cz/#x=16.616535&y=49.187388&z=15&l=15&c=2-3-8-15-25-H), „© GEODIS
BRNO, s.r.o“, vlastní foto a zpracování
3 Zdroj: Zbrojovka Brno (http://www.zbrojovka-brno.cz/cz/Default.aspx), J&T Real Estate
(http://www.jtre.sk/cs/27409.html), Stavební fórum (http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/21920/brno-projekt-zbrojovkase-odklada),
Skyscraper City (http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=1114605)