Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
394
DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210‐6257‐2013‐49 
NÁSTROJE PŘEDINVESTIČNÍ FÁZE PROJEKTU A JEJICH
VÝZNAM V INVESTIČNÍM ROZHODOVÁNÍ NA ÚROVNI
OBCÍ A MĚST
TOOLS PRE-INVESTMENT PHASE PROJECT AND THEIR
IMPORTANCE IN THE INVESTMENT DECISION-MAKING AT
MUNICIPALITY LEVEL
ING. RENÁTA VÁCLAVKOVÁ
Katedra regionální a environmentální ekonomiky
Ekonomická fakulta
Vysoká škola báňská- Technická univerzita Ostrava
Dep. of Regional and Environmental Economics
Faculty of Economics
VSB - Technical University of Ostrava
 Sokolská 33, Ostrava 701 21, Czech Republic
E-mail: renata.vaclavkova@vsb.cz
Anotace
Úlohou municipální samosprávy je rozhodnout o efektivní alokaci veřejných prostředků s co největším
celospolečenským přínosem. Rozhodování z pohledu municipálního managementu o realizaci či
nerealizaci veřejného projektu s sebou nese vysokou odpovědnost. Dopady rozhodnutí se promítají na
subjekty regionálního prostředí. Nástrojem pro řešení těchto otázek jsou technicko-ekonomické studie.
Dokument analyzuje tyto nástroje z hlediska jejich výstupů, podstaty, výsledků a významu pro
rozhodování. Nejvíce podporovaným nástrojem jsou studie proveditelnosti. Svůj význam ovšem mají
také další technicko-ekonomické studie, které mají svůj dopad v procesu řízení regionálního rozvoje.
Klíčová slova
municipální management, veřejný projekt, předinvestiční proces, rozhodování, studie proveditelnosti,
analýza nákladů a přínosů
Annotation
The role of municipal government is to decide on the efficient allocation of public resources with the
greatest societal benefit. Decision-making from the perspective of the municipality management of
realization or non realization of the public project carries a high responsibility. Implications of
decisions are reflected in the regional environment. Tool for addressing those issues are technical and
economic studies. The document analyzes these tools in terms of their outputs, deliverables, results
and relevance for decision-making. Most tools are supported by a feasibility study. Its importance,
however, also have other techno-economic studies, which have an impact in the process of regional
development.
Key words
municipality management, public project, pre-investment process, feasibility study, cost benefit
analysis
JEL classification: R58, M19
Úvod
Veřejný sektor při rozhodování umístění investičních prostředků sleduje – kritérium efektivnosti a
účinnosti. Základním východiskem je skutečnost, že každá obec, kraj má velké množství možností,
kde a jak alokovat finanční prostředky, ale omezené množství zdrojů – finančních i nefinančních.
Úlohou samosprávy je tedy rozhodnout o efektivní alokaci veřejných prostředků s co největším
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
395
celospolečenským dopadem. Tyto otázky pomáhá řešit aparát technicko-ekonomických studií, který je
součástí předinvestiční fáze životního cyklu. Není možné podcenit formu, kvalitu zpracování a to i
přesto, že se jedná o činnosti finančně odborně i časově nákladné.
Cílem je provést analýzu zavedených instrumentů předinvestičního procesu pro oblast municipalit a
definovat jejich specifika a význam z hlediska efektivního a účinného rozhodování. Zavedené
instrumenty jsou představeny z úrovně výstupů, výsledků a dopadů na správné řízení. Postupy pro
správné rozhodnutí se mohou lišit podle náročnosti, rozsahu a zaměření investice.
V ekonomické teorii bývá pojem investice charakterizován jako odložená spotřeba. Tento pojem
můžeme chápat zásadně dvojím způsobem: investiční činnost je ve veřejném i soukromém sektoru
zaměřena především na obnovu a rozšíření hmotného a nehmotného investičního majetku,
nazývaného jako dlouhodobý majetek. Investování chápeme jako pořízení takového aktiva, které
v budoucnosti přinese svému vlastníkovi určitý ekonomický prospěch nebo v podobě jiného efektu –
typicky to platí pro investice ve veřejném sektoru, kdy budoucí prospěch může spočívat v poskytnutí
služby pro občana (např. zavedení datových schránek, zajištění bezpečnosti občana, např. realizací
protipovodňových opatření, vybudování kamerového systému či zlepšení kvality života občana –
modernizací školy, uměleckého zařízení apod.). Pro investiční činnost je typická její dlouhodobost, je
nezbytné uvažovat s faktorem času, s rizikem změn po dobu plánování, přípravy i realizace daného
investičního projektu. Pro investiční plánování je velmi důležitá komplexní znalost vnitřních i
vnějších podmínek, za kterých se investice uskutečňuje, a ve kterých bude působit.
Přístupy k investičnímu rozhodování a uplatňované nástroje
Kritériem pro rozhodnutí o realizaci veřejného projektu je jejich efektivita a účinnost tzn. dosažení
žádoucího celospolečenského efektu. Pro rozhodování o veřejných investicích je charakteristické, že
jde o dlouhodobé rozhodování, při kterém je nezbytné vzít v úvahu: faktor času, riziko vyplývající
z jedinečnosti projektu a specifika rozhodování ve veřejném zájmu. Veřejný projekt lze chápat jako
„systémový návrh alokace veřejných zdrojů, který má (zpravidla) charakter investiční akce“.
Problematika týkající se veřejných projektů je nedílnou součástí veřejných financí potažmo veřejných
výdajů obecně. Rozdíl oproti investicím realizovaným v komerční sféře je tedy zásadní. Zajímá nás i
užitek resp. náklad jiného, nežli investujícího subjektu.
Proces přípravy a realizace investiční akce od jeho začátku až po jeho ukončení, můžeme rozdělit do
čtyř základních fází projektu, stejně jako u podnikatelských projektů (Fotr, Souček, 2005). Jednotlivé
fáze životního cyklu investice jsou: před-investiční (iniciační, přípravná) fáze, investiční fáze,
provozní fáze, likvidační fáze. Podstatou předinvestiční fáze je identifikace příležitostí, poté se
provede předběžný výběr projektů, příprava projektu včetně jeho variant a následně se provede
vyhodnocení a rozhodnutí o realizaci či zamítnutí. Uznávanými instrumenty jsou předinvestiční
studie, které jsou velmi účinné pro efektivní řízení a rozhodování v otázkách investičních výdajů.
Nejvíce uznávaným nástrojem této fáze je studie proveditelnosti.
Cílem předinvestičních studií je především snížit rizika spojená s realizací projektu. Tyto studie jsou
nástrojem dosažení cílů stanovených v ekonomických a rozvojových plánech. Předinvestiční studie
sledují systematický přístup k identifikaci, přípravě, podpoře a vyhodnocení projektu. Zaměřují se na
přípravu projektu a identifikaci strategických cílů a alternativ projektu (Frohlich, 1994). Předinvestiční
studie nastiňují organizační rámec, včetně manažerských a technických funkcí, navrhují velikost a
skladbu projektového týmu a připravují organizační plány, schémata a časové harmonogramy.
(Frohlich, 1994). Na konci před-investiční fáze se rozhoduje o dalším osudu projektu, zda jej
realizovat nebo od něj upustit.
Mezinárodní organizace OSN pro hospodářský rozvoj UNIDO – United Nation Industrial
Development Organization, která se dlouhodobě snaží o rozvoj podnikání malých a středních podniků,
vyvinula, připravila a prezentovala světové veřejnosti koncept pro definování projektových potřeb,
jehož součástí je plánování, analýza a hodnocení investičních akcí. Tento koncept UNIDO přijaly
organizace podnikatelského sektoru a organizace veřejného sektoru, kterých se oblast přípravy a
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
396
realizace investičních projektů týká. Hlavními činnostmi předinvestiční fáze je zpracování podkladů k
objektivizaci rozhodování o volbě a realizaci vybrané alternativy projektu.
Účelem této předinvestiční fáze dle UNIDO je:
 identifikace příležitostí;
 analýza alternativ projektu z hlediska jejich proveditelnosti a rizik;
 předběžný výběr vhodné alternativy;
 specifikace zadání a rozpracování vybrané alternativy;
 odhad přínosů a výdajů projektu (očekávaná potřeba a tvorba zdrojů);
 rozhodnutí o realizaci projektu.
Další přístup pro předinvestiční fázi nabízí také Ministerstvo pro místní rozvoj ve své metodické
příručce pro tvorbu studie proveditelnosti (Sieber, 2004). Dle metodické příručky Ministerstva pro
místní rozvoj je doporučeno, v rámci přípravy investičních projektů, využít Studie příležitostí, která
pokládá základ předinvestiční fáze, kde je definována co největší řada investičních příležitostí, o nichž
lze v této etapě uvažovat jako o potenciálně ekonomicky výnosných. Předběžná studie proveditelnosti
je jakýmsi mezistupněm mezi zásadním rozhodovacím dokumentem studií proveditelnosti a zmíněnou
studií příležitostí. Předběžná studie proveditelnosti se strukturou uvedených informací de facto neliší
od studie proveditelnosti. Rozdíl spočívá v podrobnosti a přesnosti zpracování. Hodnotící zpráva je
název pro dokument, který hodnotí projekt na základě různých finančních ukazatelů a zároveň do
hodnocení často zahrnuje posouzení finančního zdraví investora (realizátora projektu). Analýza
nákladů a přínosů, pokládá základní otázku: „Co komu realizace investičního projektu přináší a co
komu bere?“
Němec (2006) se zmiňuje o dvou základních nástrojích předinvestičního procesu zaměřeného na
přípravu předinvestičních projektů - úvodní studie proveditelnosti a úplná studie proveditelnosti. Fiala
(2004) ve své knize předinvestiční fázi nazývá jako fázi koncepční, která je týmovou analýzou
problému s vygenerováním možných řešení. Tento proces dle Fialy vyústí ve studii proveditelnosti,
která navrhne zásadní postup řešení, identifikuje požadavky na zdroje pro dosažení cíle projektu.
Na základě výše zmíněného průzkumu jednotlivých metodologických přístupů lze tedy říct, že
předinvestiční studie jsou uznávanými instrumenty pro efektivní řízení a zejména přípravu investice.
Neexistuje však jednotná metodika pro uplatňování těchto nástrojů na úrovni obce či města. Poměrně
uznávaným nástrojem municipalit této fáze je studie proveditelnosti, ostatní nástroje jsou využívány
okrajově. Mezi základní technicko-ekonomické studie využívané ve veřejném sektoru ve fázi
předinvestiční přípravy projektů patří:
 Myšlenka a projektová fiše (Project charter),
 Studie příležitostí (Opportunity study - OS),
 Podpůrné studie (Support studies - SS),
 Předběžná studie proveditelnosti (Pre-feasibility study- PRE FS),
 Studie proveditelnosti (Feasibility study - FS),
 Analýza nákladů a přínosů v případě veřejných investic (Cost benefit analysis - CBA),
 Hodnotící zpráva projektu (Appraisal report – AR).
Cílem předinvestičních studií je především snížit rizika spojená s realizací projektu. Tyto studie jsou
nástrojem dosažení cílů stanovených v ekonomických a rozvojových plánech. Předinvestiční studie
sledují systematický přístup k identifikaci, přípravě, podpoře a vyhodnocení projektu. Zaměřují se na
přípravu projektu a identifikaci strategických cílů a alternativ projektu. (Frohlich, 1994). Rozhodnutí o
realizaci investice je závěrečnou částí předinvestiční fáze projektu. V tomto stádiu je třeba rozhodnout
o možnosti přijetí projektu bez dalších úprav nebo projektový záměr - studii proveditelnosti
v některých částech upravit či projekt zamítnout. Tím před-investiční fáze končí. Pokud je navrhovaný
projekt schválen, přechází do další investiční fáze.
Hlavní argumenty pro vypracování předinvestičních studií jsou:
 optimální alokace zdrojů
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
397
 redukce chybovosti
 podpora projektu s informacemi pro potenciální investory
 stanovení veřejných dopadů a celospolečenských přínosů
Studie příležitostí (Opportunity study - OS)
Smyslem studie příležitostí je identifikovat a podporovat projekt v určitém sektoru. Studie definuje
existující příležitosti a podmínky pro úspěch projektu, poskytuje kompletní informace o zdrojích,
místních podmínkách, podnikatelském prostředí a dalších faktorech ovlivňujících realizaci projektu.
Oblastní studie příležitostí řeší celkový rozvoj oblasti bez zdůrazňování jednotlivých sektorů. Mohou
se týkat jednoho (spíše homogenního) regionu, který je zřetelně ohraničený nebo více regionů
s podobnými socio-ekonomickými a kulturními rysy. Rozdíly vycházejí z velikosti vybraných oblastí
- čím menší oblast, tím více specifické a limitované jsou investiční příležitosti a projekty. Oblastní
studie tedy může řešit rozvoj území konkrétního města, kraje či lokality (například horské oblasti,
mikroregionu, průmyslové lokality, strukturálně postiženého území apod.) bez zaměření na předem
definované oblasti.
Sektorové studie se obecně vztahují k určitému sektoru nebo skupině sektorů. V tomto kontextu se
studie koncentruje na trh, lidské zdroje a technologie a také na možnosti jejich přenosu do úspěšných
projektů. Analogie odvozené z meziregionálních nebo mezinárodních sektorových srovnání jsou
přizpůsobeny sektorovým a regionálním podmínkám (Fotr, Souček, 2005). Příkladem lze uvést
například studii, která bude zaměřená na rozvoj cestovního ruchu v dané územní jednotce či lokalitě
se společnými rysy. Snižují náklady na přípravu studie proveditelnosti, protože informace, data, jsou
již shromážděna a analyzována na úrovni studie příležitostí, mohou být dále sdílena více
potenciálními investory a mnoha jednotlivými projekty. Jedna studie příležitostí může sloužit pro více
studií proveditelnosti.
Výsledky studie a dopad na rozhodování samosprávy
Studie příležitostí vyhodnocují význam lokality, odvětví a posuzují dopady rozhodnutí. Vymezují
reálné možnosti investování před tím, než jsou některé z nich zvoleny k podrobnějšímu a tedy
nákladnějšímu zpracování například v podobě pre-feasibility či feasibility study. Výstupem je utříděný
soubor potenciálních investic, který se stává součástí zásobníku projektů obce či města. Poskytují
základní informace o faktorech ovlivňujících provedení projektů bez ohledu na to, zda jde o faktory
interní či externí. Poskytují základní klíčové informace a také specifická data pro každou vybranou
příležitost s důrazem na typické faktory, vstupy a charakteristiku projektu, včetně kritických
proměnných, rizika, konkurenceschopnosti, ziskovosti a další podmínky úspěšnosti projektů. Získané
informace vhodně doplňují a upřesňují analytickou část strategie rozvoje území.
Projektová fiše
Projektová fiše (Project Charter - dále PC) je krátký dokument v ideálním případě jedna strana, který
přesně stanoví, co je třeba udělat v rámci projektu, proč je to třeba udělat, a jaké jsou požadavky
zadavatele pro jeho plnou spokojenost. Hlavním cílem je zajistit souhlas vedení a získat zdroje
potřebné k vypracování podrobného plánu projektu. Ten bude dále přezkoumán manažery, kteří mají
odpovědnost za stanovení priorit a rozhodování o tom, jaké projekty podporovat. (Wysocki, a další,
2003). Po schválení se stane základem pro budoucí plánování a realizaci projektu. Stává se
referenčním dokumentem pro otázky nebo spory týkající se rozsahu projektu a plnění jeho účelu.
Výsledky studie a dopad na rozhodování samosprávy
Projektová fiše vymezuje problém či příležitost, kterou projekt řeší. Stanovují cíl a účel projektu - to,
co máte v úmyslu řešit. Důraz je kladen na vymezení problému či příležitosti, dále objasňuje přesné
hranice projektu a jeho výstupy. Identifikuje kritéria úspěšnosti projektu a poskytujeme prohlášení o
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
398
dosažené obchodní hodnotě projektu. Tvoří základ informační báze projektu a vstupuje do zásobníků
projektu obce či města.
Předběžná technicko – ekonomická studie (Pre-feasibility study – Pre FS)
Představuje určitý mezistupeň mezi stručnými studiemi příležitostí a podrobnými technicko –
ekonomickými studiemi. Cílem zpracování předběžné Pre FS studie je určit, zda byly vyšetřeny a
posouzeny všechny možné varianty projektu a zda povaha a náplň projektu opravňuje ke zpracování
podrobné studie proveditelnosti. Pre FS zkoumá atraktivnost pro investory a podnikatelskou příležitost
pro investory. V neposlední řadě zkoumá, zda stav životního prostředí v předpokládané lokalitě
realizace odpovídá standardům. Všechna často variantní řešení a jejich ekonomické dopady jsou již na
určité hrubé úrovni podrobnosti kvantifikovány do podoby finančních toků. U malých a jednoduchých
projektů jsou dostatečným podkladem pro rozhodování, zda pokračovat v investiční fázi. U
komplexních a speciálních projektů je však nezbytné pro rozhodnutí, zda pokračovat v přípravě
komplexním zpracováním FS nebo návrh projektu zamítnout. (Němec, 2006). Pro oblast veřejné sféry
je možné konstatovat poměrně velkou absenci při zpracování Pre FS.
Výsledky studie a dopad na rozhodování samosprávy
Předběžná, neboli úvodní studie proveditelnosti, je vhodná pro získání základní informace k
projektovému řešení a rámcovému odhadu zdrojů, na základě kterého se rozhodovací orgány mohou
rozhodnout o přípravě podrobnějšího plánu. Specifikem Pre FS často bývá, že je zpracována variantě,
tedy navrhuje dvě a více projektových řešení. V tomto případě je pak součástí studie také
kvalifikované zhodnocení variant. Vybraná varianta se promítne do návrhové části strategie rozvoje
území. Na základě této studie by se měl investor rozhodnout, zda uvolní další finanční a jiné zdroje na
dopracování detailní studie proveditelnosti, či přípravné práce na projektu zastaví.
Studie proveditelnosti - Feasibility study (FS)
Smyslem zpracování FS je poskytnout veškeré podklady potřebné pro investiční rozhodnutí.
Základním cílem studie proveditelnosti je celkové vyhodnocení projektového záměru rozpracováním
ekonomických, finančních, manažerských a marketingových aspektů projektu. Studie proveditelnosti
je tedy orientována spíše na komplexní popis všech realizačních stránek investice včetně jejich
zohlednění ve finančních tocích a na trhu. Zahájit proces realizace studie proveditelnosti je doporučen
v případě, že instituce má možnost zajištění zdrojů pro případnou realizaci projektu a projekt zapadá
do strategie a je podporován rozhodovací většinou. V prostředí veřejné sféry je s přípravou studie
proveditelnosti poměrně velká zkušenost, jelikož zpracování této studie je podmínkou při podávání
žádostí o financování projektů z EU. Rovněž bankovní domy si kladou podmínky zpracování FS
v případě žádostí o úvěr. Hlavním rozdíl mezi Pre FS a FS spočívá v úrovni rozpracovanosti
jednotlivých oblastí, ve využití dat a v hloubce analýz.
Výsledky studie a dopad na rozhodování samosprávy
Studie podrobně definuje projekt včetně cílů, základních technických, technologických a
marketingových hledisek a finanční ch ekonomických hledisek. Rozhoduje o proveditelnosti či
neproveditelnosti projektu a případně posouvá investici do její realizační fáze. Výsledkem studie
proveditelnosti je definování realizovatelnosti či nerealizovatelnosti projektu. V případě rozhodnutí o
realizovatelnosti projektu následuje zpracování podrobné technické projektové dokumentace studie
nebo rozhodnutí o zastavení dalších prací. Ve druhém případě se ovšem jedná o tzv. sunk cost
(utopené náklady). Investice je posouzena jako vhodná se stává součástí akčního plánu, rozpočtových
výhledů a plánu pro zajištění zdrojů apod.
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
399
Analýza nákladů a přínosů – Cost benefit analysis (CBA)
Smyslem studie je vyčíslit nejen finanční náklady na realizaci projektu a výnosy, které z něj
bezprostředně plynou zřizovateli, ale současně i finančně zhodnotit všechny další socioekonomické a
environmetální přínosy či újmy. CBA tak umožňuje hodnotit výhodnost investic i u projektů, které
výsledně nepřinášejí zisk (Reilly, 2007). CBA je zaměřena na zkoumání výsledných efektů a dopadů
projektu na veškeré subjekty. Zabývá se ekonomickým hodnocením projektu a zjišťováním jeho
smysluplnosti. Je vhodná zejména pro oblast veřejných projektů, kde nás zajímají dopady projektu na
širší spektrum zúčastněných beneficientů. V běžné praxi se CBA využívá za předpokladů, že je
povinnou náležitostí přípravy žádosti o dotaci. U projektů, kde tato povinnost není, je studie CBA
zcela absentována, zejména z důvodu jejich finanční a časové náročnosti. CBA není jedinou metodou
pro hodnocení celospolečenských dopadů, je to ovšem metoda, která byla podporována z úrovně
Evropské Unie, a proto se její používání rozšířilo.
Výsledky studie a dopad na rozhodování samosprávy
Výsledkem studie je identifikace a kvantifikace společenské dopadů na konkrétní kategorie
beneficientů. Tyto přínosy či újmy jsou následně převedeny na hotovostní toky. Postup v metodě CBA
je také nazýván ekonomickým hodnocením projektu. Východiskem pro identifikaci
celospolečenských dopadů je analýza všech zainteresovaných skupin, resp. beneficientů, která ukazuje
na očekávanou změnu chování subjektů po dokončení daného projektu. Přínosy (benefity) jsou
veškeré pozitivní dopady na zkoumané subjekty, či jejich skupinu. Jedná se o kladné efekty plynoucí z
investice. Předmětem zkoumání jsou tzv. kladné externality, tedy úspory či výnosy vznikající při
realizaci projektu třetí straně, která stojí mimo tuto transakci. Naopak náklady, přeneseně také újmy
(costs), znamenají negativní dopady na zkoumaný subjekt(y), či jejich skupinu. Jedná se o záporné
efekty plynoucí z investice. (Sieber, 2004).
Analýza CBA nám umožňuje rozhodnutí o přijatelnosti investice z pohledu celospolečenských efektů,
díky kvantifikace socioekonomických a environmentální přínosů umožňuje vhodným způsobem
nastavit monitorovací indikátory celospolečenského posunu v rámci realizované investice.
Obr. 1: Základní členění nákladů a přínosů
Zdroj: vlastní zpracování (Václavková, 2010)
Dle 
beneficientů
Stát 
Municipální 
sféra ‐ obce, 
svazkyobcí, 
krajů
Podnikatels
ké subjekty
Ostatní 
organizace
Obyvatele ‐
domácnosti
Dle fáze života 
projektu
Předinvestiční 
fáze 
Investiční 
(výstavbové) 
fáze 
Provozní fáze
Poprovozní 
fáze
Dle věcné 
povahy
Hmotné 
povahy
Nehmotné  
povahy
Finanční 
povahy 
Dle možnosti 
kvantifikovat
Kvantifikova
telné
Nekvantifik
ovatelné
Dle příčinné 
souvislosti
Přímo 
plynoucí z 
projektu
Nepřímo 
(indukovaně) 
plynoucí z 
projektu
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
400
Podpůrné analýzy, studie, průzkumy a rozbory
Podpůrné oborové studie, analýzy, průzkumy a rozbory (dále je podpůrné studie) jsou běžnou praxí
v prostředí veřejných i komerčních projektů. Tyto studie jsou charakteristické svou vysokou odbornou
specializací. Studie výhradně zajišťují specializované organizace, které se danou problematikou
zabývají. Struktura těchto studií není pevně daná a vždy odpovídá konkrétním požadavkům
zadavatele a obecným zvyklostem zpracovatele. Jedná se o technické studie, analýzy, rozbory,
průzkumy a ostatní specifické studie dle požadavků zadavatele.
Výsledky studie a dopad na rozhodování samosprávy
Technicky řeší specifické otázky investice – např. studie ozvučení, archeologický průzkum, kde
zpravidla doplňují či technicky upřesňují studii proveditelnosti. Zjišťují dopady a vlivy projektu na
území, objekt, životní prostředí, odvětví, zainteresované skupiny, cílovou skupinu apod. Slouží jako
podpůrný nástroj pro výběr alternativy – např. metodika hodnocení, studie zdrojů apod. Řeší další
specifické otázky dle požadavků zadavatele.
Hodnotící zpráva - Appraisal report (AR)
Součástí předinvestičního procesu bývá také zpracování hodnotící zprávy, která je základním
podkladem pro hodnocení projektu investičními a finančními institucemi, které by se mohly podílet na
jeho financování. Tyto instituce k tvorbě takového dokumentu využívají vlastní postupy a procedury.
Často se kromě projektu hodnotí též finanční zdraví firmy či organizace, která jej hodlá realizovat.
Výsledky posouzení včetně hodnocení projektu jsou shrnuty do písemné hodnotící zprávy (Appraisal
report), která se odlišuje podle oboru a zpracovatele. Metodika je obvykle definována jejím
uživatelem či zpracovatelem, a proto se může subjekt od subjektu lišit.
Hodnotící zpráva hodnotí projekt na základě různých finančních ukazatelů včetně finančního zdraví
investora či realizátora projektu. Studie proveditelnosti, finanční analýza a finanční plán investora či
CBA je základním kamenem zpracování hodnotící zprávy. Na základě hodnotící zprávy obvykle
padne rozhodnutí o investici, poskytnutí úvěru apod. Je tedy vhodná pro instituce poskytující finanční
či jiné zdroje pro realizaci projektu, kterým slouží jako hodnotící nástroj. Právě bankovní domy či
fondy rizikového kapitálu využívají speciálně připraveného dokumentu při rozhodování o své finanční
investici do projektu. Možná osnova dokumentu se skládá obvykle z těchto sekcí: celkové shrnutí
projektu; definice obchodního případu; projektového plánu; vlastní hodnocení projektu a kalkulace
hodnotících kritérií.
Specifika a význam pro rozhodování
Hodnotící zpráva je zpravidla formulář, který hodnotí zjištěné skutečnosti z předchozích studií.
Nejedná se o zpracování informací, ale pouze o syntézu zjištěných skutečností. Nejpodstatnější částí je
kapitola, kde probíhá vlastní hodnocení projektu. Na základě přiděleného skóre v jednotlivých sekcích
se určuje, zda projekt bude úspěšný, či nikoliv.
Zhodnocení významu nástrojů
Následující graf definuje výstupy a výsledky zmiňovaných technicko-ekonomických studií.
Znázorněn je přínos v procesu investičního rozhodování a jejich dopad na ostatní dokumenty
využívané v procesu řízení regionálního rozvoje na úrovni obce.
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
401
Obr. 2: Výstupy a výsledky technicko-ekonomických studií
Nástroj Výstup Výsledek Dopad
Studie příležitostí Analýza příležitostí pro
konkrétní území či
odvětví.
Identifikace příležitostí,
specifikace projektových
možností.
Zásobník projektů
Strategie rozvoje
území - analytická část
Projektová fiše Rámcová specifikace
projektu.
Zdůvodnění potřeby
projektu a základní
informační báze o
projektu.
Zásobník projektů
Předběžná studie
proveditelnosti
Rámcová, zjednodušená
strategie (variantního)
řešení projektu a jeho
rizik z pohledu
marketingového,
technické, projektového
a finančního řešení
projektu.
Předběžné (rámcové)
rozhodnutí o
proveditelnosti projektu v
otázkách:
atraktivity projektu pro trh
a zákazníka.
finanční efektivnosti
projektu.
technického řešení
projektu
a projektového řešení.
Strategie rozvoje
území - návrhová část
Akční plán
Plán investic
Rozpočtový výhled
Rozpočet obce
Studie
proveditelnosti
Strategie (variantního)
řešení projektu a jeho
rizik z pohledu
marketingového,
technické, projektového
a finančního řešení
projektu.
Rozhodnutí o
proveditelnosti projektu v
otázkách:
atraktivity projektu pro trh
a zákazníka.
finanční efektivnosti
projektu.
technického řešení
projektu
a projektového řešení.
Strategie rozvoje
území- návrhová část
Akční plán
Plán investic
Rozpočtový výhled
Ekonomická
analýza
Ekonomické
zhodnocení projektu na
základě aparátu finanční
analýzy.
Stanovení
celospolečenských přínosů
a nákladů projektu pro
jednotlivé kategorie
zainteresovaných skupin
beneficientů.
Strategie projektů návrhová
část,
monitorovací
indikátory.
Soupis prioritních
projektů
Podpůrné studie Technická či jiný
specifikace (analýza,
rozbor, šetření)
konkrétního problému.
Řešení odborných a
specifických otázek
vztahující se k projektu.
Projektová fiše
Studie proveditelnosti
Ekonomická analýza
Zdroj: vlastní zpracování
Závěr
Rozhodování z pohledu veřejného subjektu o realizaci či nerealizaci projektu s sebou nese vysokou
odpovědnost, jelikož účinky se promítají na subjekty regionálního prostředí. Chybně stanovené
vstupní předpoklady mohou znamenat také neúspěšný či obtížně realizovatelný projekt. Vysoký
význam nám tedy ukazuje na nutnost nepodcenit přípravu technicko-ekonomických studií, které jsou
součástí přípravného předinvestičního procesu. Cílem předinvestičních studií je především snížit
rizika spojená s realizací projektu. Tyto studie jsou také nástrojem pro stanovení cílů projektu a
možností pro jejich dosažení.
Sborník příspěvků XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice 19.–21. 6. 2013
402
Existující příležitosti a hodnocení podmínek v daném sektoru, či na daném území, nám pomáhá
identifikovat studie příležitostí. Určitým mezistupněm mezi studií příležitostí a studií proveditelnosti
je tzv. předběžná studie proveditelnosti, která je charakteristická nižší úrovní rozpracovanosti a menší
hloubkou uskutečněné analýzy, než u studie proveditelnosti. Předběžná neboli úvodní studie
proveditelnosti může být u malých a jednoduchých projektů dostatečným podkladem pro rozhodování,
zda pokračovat realizací projektu. U náročných projektů slouží jako méně nákladná varianta pro
rozhodnutí, zda v přípravné fázi projektu pokračovat a dopracovat studii proveditelnosti.
V předinvestičním procesu dále následuje zpracování studie proveditelnosti, jejímž smyslem je
poskytnout veškeré podklady o projektové variantě či variantách důležitých pro investiční rozhodnutí.
Výsledkem studie proveditelnosti je definování realizovatelnosti či nerealizovatelnosti projektu a jeho
postoupení do další fáze života projektového cyklu.
Kritériem pro rozhodování o uskutečnění veřejných investičních akcí by měla být tzv. prospěšnost
širokému spektru beneficientů. Nehodnotí se zde tedy pouze finanční výhodnost pro investora.
Veřejný projekt je přijatelný, pokud přináší finančně udržitelné výstupy s dostatečným veřejným
prospěchem. U veřejných projektů je tedy potřeba zkoumat, jak velký užitek resp. celospolečenský
přínos mají. Např. oprava staré budovy je užitečná a záslužná činnost, ale jelikož každá obec vlastní
několik takovýchto budov či cest, veřejných prostranství apod., je nutné ocenit dopady projektu na
ostatní subjekty a společnost jako celek tak, aby v soutěži projektů zvítězily projekty s nejvyšším
celospolečenským či regionálním pozitivním dopadem. Tento přístup napomůže účelnému
vynakládání finančních prostředků.
V celém průběhu předinvestiční fáze projektu se můžeme také setkat s tzv. podpůrnými studiemi. Tyto
studie upřesňují nebo zkoumají různé aspekty související s technickým řešením projektů či
zjišťováním dopadů a vlivů projektu. Součástí předinvestičního procesu také bývá zpracování
hodnotící zprávy, která bývá často základním podkladem pro hodnocení projektu investičními a
finančními institucemi, které by se mohly podílet na jeho financování. Nejedná se tedy o zpracování
nových informací, ale sestavení skóre projektu na základě zjištěných skutečností v předchozích
studiích. Hodnocení projektu prostřednictvím přiděleného skóre umožňuje následně subjektům
rozhodnout například o přidělení úvěru apod.
Literatura
[1] FIALA, P. Projektové řízení –modely, metody, analýzy. Praha: Professional publishing, 2004.
ISBN 80-80419-24-X .
[2] FOTR, SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 2005.
[3] FROHLICH, HAWRANEK. Manual for Small Industiral Businesses: Project Design and
Appraisal. Vídeň: UNIDO, 1994. ISBN 92-1-106295-0.
[4] Je analýza nákladů a přínosů vhodným nástrojem pro hodnocení veřejných investic?
[5] MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů – praktické příklady a použití. Hlavlíčkův
Brod: Grada Publishing a. s., 2006. ISBN 80-247-1557-0.
[6] NĚMEC, V. Projektový management. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-0392-0.
[7] OCHRANA, F. Veřejný sektora efektivní rozhodování. Praha: Management press, 2001. ISBN
80-7261-018-X.
[8] REILLY, F.,K., NORTON, E. A. Investments. 7. vyd., Mason, OH: Tomson Highter Education,
2007. ISBN 1-800-423-0563.
[9] SIEBER, P. Analýza nákladů a přínosů, metodická příručka. verze 1.4. Praha: Ministerstvo pro
místní rozvoj, 2004.
[10] SIEBER, P. Studie proveditelnosti. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2004.
[11] VÁCLAVKOVÁ, R.. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2010. In MEKON 2010: CD
of participants' reviewed papers from 12th International Conference. str. 1-9. ISBN 978-80-248-
2165-8.
[12] WYSOCKI, R. K., Mc CARY. Effective Project Management. Third Edition. Indiana Polis:
Wiley Publishing, 2003. str. 464. ISBN 978-0-471-43221-0.