Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 613 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-79 ANALÝZA MOŽNOSTÍ REGENERACE BROWNFIELDS: PŘÍKLAD LIBERECKÉHO KRAJE ANALYSIS OF BROWNFIELDS REGENERATION OCCASIONS: LIBERECKÝ REGION EXAMPLE ING. JAKUB ČERNÍK RNDR. JOSEF KUNC, PH.D. Katedra regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita Depart. of Regional Economics and Administration Faculty of Economics and Administration Masaryk University * Lipová 41 a, 602 00 Brno, Czech Republic E-mail: cernik@mail.muni.cz, kunc@econ.muni.cz Anotace Za brownfields považujeme území, jež jsou deprimována po svém předchozím využití. V současnosti pozbyla tato území a objekty, které se na nich nachází, využití a vytváří tak překážku v dalším rovnovážném rozvoji území. Cílem předkládaného příspěvku je, na základě faktorové analýzy hlavních komponent ovlivňujících regeneraci brownfields, identifikace socio-ekonomických, prostorových a demografických faktorů, jež mají vliv na regeneraci brownfields na příkladu Libereckého kraje. Z výsledků je patrné, že zvolené ukazatele mají prokazatelný vliv pouze na regeneraci brownfields zemědělského původu. Vzhledem k charakteru analyzovaných dat se lze domnívat, že u pozůstatků jiných činností hrají významnější roli tzv. měkké faktory, především aktivní participace dotčených stran, jejich osobní motivace, inspirace dobrými příklady regenerace, apod. Klíčová slova brownfields, regenerace, faktorová analýza, Liberecký kraj, Česká republika Annotation Brownfield is any land degenerated by it´s previous use. Such areas (and structures in this area) may currently be vacant and it represents a barrier in future balanced development of the area and surroundings. This contribution targets on describing the ability of brownfields remediation by using the Principal Component Analysis of socio-economic, spatial and demographic indicators. As a study area was set up the Liberece region. From results it is clear that selected indicators can satisfactorily describe the ability for remediation only by agricultural brownfields. Regarding to the type of analysed data we can presuppose a significant influence of soft factors on brownfield remediation. Such factors may describe the role of active participation of stakeholders, private motivating factors, inspiration in case of best practices, etc. Key words brownfileds, regeneration, factor analysis, Liberecký region, the Czech Republic JEL classification: R1, R5, Q2, Q3 Úvod Prapůvod lokalit brownfields je možné hledat v oblastech těžby primárních energetických surovin (především uhlí), které měly rozhodující vliv na rozvoj průmyslových oborů v době vrcholící průmyslové revoluce ve 2. polovině 19. století (Knox, 1984; Cumbers et al., 2006). Dalším průvodním Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 614 jevem tohoto období bylo extenzivní rozšiřování továrenských provozů a výstavba navazujících, obslužných, administrativních či obytných komplexů v zázemí továren v závislosti na kvantitativním nárůstu výroby (Coe et al., 2007; Kunc et al., 2014). Tento přirozený trend byl v období centrálně plánovaného hospodářství v letech 1948-1989 vystupňován do absurdních poloh, kdy preference průmyslových aktivit, zejména těžkého průmyslu, měla za následek necitlivé zásahy do urbanistické struktury měst a obcí, zvýšené riziko kontaminace a obecné zhoršení životního prostředí (Klusáček, 2005; Barta et al., 2006; Filip a Cocean, 2012; Frantál et al., 2013). Podobně jako jiné země se Česká republika řadí ke státům s výraznou industriální minulostí, jejíž pozůstatky jsou dodnes jasně patrné (Kunc et al., 2014). Po pádu socialismu v roce 1989 a přeorientování na tržní ekonomiku došlo k výrazné restrukturalizaci hospodářství, jež doprovázela i reorganizace využití území. Byla zavřena a opuštěna řada průmyslových podniků (Klusáček 2005), zaniklo velké množství zemědělských družstev (Svobodová a Věžník, 2009) a došlo k odsunu sovětských vojsk a redukci stavu české armády (Hercik et al, 2011). Ve venkovském, ale i městském prostoru přestala být využívána řada zařízení občanské vybavenosti (maloobchodní jednotky, kulturní a společenská zařízení, objekty cestovního ruchu a volného času či residenční objekty apod.) (Kuda a Smolová, 2007; Andráško, 2010; Szczyrba et al., 2013). Na území Libereckého kraje se změna ekonomické orientace projevila především v podobě zániku mnoha textilních závodů, ale i podniků sklářského a strojírenského průmyslu (Kunc, 2000; Černík, 2013). Výsledkem této proměny je řada chátrajících objektů a areálů, jež jsou v současnosti nevyužity nebo využity zcela marginálně vzhledem ke svým dimenzím. Cílem příspěvku je, na základě faktorové analýzy hlavních komponent ovlivňujících úspěšnou regeneraci brownfileds, identifikovat socio-ekonomické, prostorové a demografické faktory, jež mají vliv na regeneraci brownfields, a to na modelovém příkladu Libereckého kraje. Studované území a zdroje dat Modelovým regionem bylo zvoleno území Libereckého kraje, jež svojí členitostí terénu a předchozí odvětvovou skladbou průmyslu, čerpající z dlouholeté textilní a sklářské tradice v regionu, vytváří poměrně specifický prostor pro analyzování zkoumaného jevu. Tyto skutečnosti je však třeba brát v potaz při případném zobecňování výsledků na celé území ČR. Liberecký kraj je druhým nejmenším krajem České republiky jak rozlohou (3 163 km2 ) tak i počtem obyvatel (439 tis. obyvatel)1 . Část krajské hranice tvoří státní hranice s Polskem a v menší míře s Německem. V kraji se nachází 216 obcí, kdy ve více jak polovině z nich (114) jsou evidovány brownfields. Jako zdrojová data byly použity údaje z veřejně dostupných databází spravovaných orgány veřejné správy. Agentura CzechInvest zmapovala brownfields na celém území České republiky v rámci vytváření Národní strategie regenerace brownfieldů (2008), kde bylo lokalizováno 2355 brownfields, z nichž 275 se nachází na území Libereckého kraje. Dalším klíčovým zdrojem byla Databáze lokalit typu brownfields, spravovaná Agenturou regionálního rozvoje Libereckého kraje od roku 2007, čítající 346 záznamů. Celkem bylo k analýze využito 378 jedinečných záznamů. Údaje z databází byly aktualizovány ke konci roku 2013. Díky aktualizaci bylo možné identifikovat brownfields, u kterých došlo ve sledovaném období (jež se kryje s plánovacím obdobím EU 2007-2013) k novému využití nebo revitalizaci. Byl tak získán kontrolní soubor lokalit, s nímž byl v další fázi testování srovnáván vytvořený model indikující potenciál brownfields k regeneraci. Metodologie práce a výsledky Pro analýzu faktorů ovlivňujících úspěšnou regeneraci brownfields bylo zvoleno celkem 20 faktorů zachycujících socio-ekonomické, demografické a prostorové charakteristiky prostředí výskytu jednotlivých brownfields. První skupina analyzovaných veličin přímo zohledňuje rozlohu brownfields (např. rozloha brownfields vůči celkové výměře obce) nebo popisuje urbánní specifika jednotlivých 1 Počet obyvatel podle oblastí, krajů a okresů v roce 2012, ČSÚ. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 615 územních celků (např. poměr zalesněné plochy na celkové rozloze obce). Další ukazatele avizují demografickou (podíl obyvatel ekonomicky aktivního věku) a ekonomickou aktivitu v ORP (např. počet živnostníků na 1000 obyvatel). V poslední skupině analyzovaných faktorů je zohledněna perifernost jednotlivých brownfields v podobě vzdáleností lokalit od vybraných typů dopravní infrastruktury. Skladba užitých faktorů byla inspirována předchozími výzkumy na toto téma (Frantál et al., 2013; Oliver et al., 2005). V první fázi analýzy byly hodnoty jednotlivých sledovaných proměnných, zachycených v odlišných jednotkách, transformovány na nové proměnné, jejichž indexace (hodnoty nových proměnných se pohybovaly v rozsahu 0 – 1) umožňovala provést faktorovou analýzu. V této fázi byly použity dva vzorce, jejichž aplikace se odvíjela od směru, kterým roste kvalita pozorovaného jevu. Pro jevy, jejichž kvalita roste s rostoucí hodnotou, byl použit vzorec: = − − Pro jevy, jejichž kvalita klesá s rostoucí hodnotou, byl použit vzorec: = − − Vzhledem k relativně vysokému počtu analyzovaných proměnných byl za účelem větší přehlednosti jejich počet redukován pomocí analýzy hlavních komponent s rotací Varimax (Bernard, 2011, Frantál et al., 2013). Díky provedené analýze bylo možné redukovat proměnné na čtyři nezávislé dimenze (viz. tabulka 1). Adekvátnost zvolených dimenzí je možné verifikovat pomocí Kaiser-Meyer-Olkinova testu, jímž jsou testovány parciální korelace proměnných. V našem případě je KMO=0,582, což nás opravňuje k další práci se zvoleným modelem. Celková míra vysvětlovaného rozptylu vykazuje 63 %. Tab. 9: Faktorová analýza hlavních komponent faktorů ovlivňujících úspěšnou regeneraci brownfields - faktorové plnění dimenzí Faktor Dimenze ekonomické aktivity Dimenze demografického rozvoje Dimenze perifernosti Dimenze územní devastace Urbánní podíl BF na devastaci v obci (rozloha daného BF /zastavěné území obce) 0,132 0,047 0,034 0,888 Podíl na devastaci (rozloha daného BF /rozloha všech BF v obci) 0,021 -0,070 0,030 0,654 Podíl BF na ploše obce (rozloha daného BF /celková výměra obce) 0,137 0,042 0,030 0,905 Podíl na regionální devastaci (rozloha daného BF/BF v ORP) -0,059 -0,142 -0,021 -0,038 Míra Urbanizace (zastavěná plocha/celková plocha obce) -0,145 -0,038 0,682 -0,010 Míra zalesnění (zalesněná plocha/celková plocha obce) -0,006 -0,155 0,675 -0,019 Míra zemědělství (zemědělská plocha/celková plocha obce) -0,051 -0,063 0,420 -0,053 Míra zdevastování (BF/zastavěná plocha obce) 0,145 0,202 0,340 -0,064 Míra celkového zdevastování (BF/celková rozloha obce) -0,042 0,140 0,890 -0,088 Podíl na regionální devastaci (BF v obci/BF v ORP) 0,003 0,235 0,444 -0,004 Družstva na 1000 obyvatel (2010) 0,948 -0,044 -0,051 -0,012 Podnikající fyzické osoby v ORP na 1000 obyvatel (2010) 0,901 -0,048 -0,049 -0,004 Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 616 Faktor Dimenze ekonomické aktivity Dimenze demografického rozvoje Dimenze perifernosti Dimenze územní devastace Fyzické osoby podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství v ORP na 1000 obyvatel (2010) 0,714 0,030 -0,065 -0,038 Obchodní společnosti v ORP na 1000 obyvatel (2010) 0,893 -0,044 -0,044 -0,004 Právnické osoby v ORP na 1000 obyvatel (2010) 0,971 -0,034 -0,047 -0,006 FO podnikající dle živnostenského zákona v ORP na 1000 obyvatel (2010 -0,960 0,031 0,031 0,001 Samostatně hospodařící rolníci v ORP na 1000 obyvatel (2010) 0,010 0,533 0,170 -0,165 Hustota zalidnění obce 0,019 -0,062 -0,001 -0,007 Počet obyvatel obce k 1.1.2010 -0,133 -0,249 -0,096 0,090 Průměrný přirozený přírůstek v ORP za 10 let -0,049 -0,023 -0,072 0,197 Průměrná míra nezaměstnanosti v ORP za 10 let 0,070 -0,148 0,163 -0,180 Změna zastavěné plochy v obci za 10 let -0,132 0,181 -0,148 0,065 Počet dokončených bytů v obci za rok 2011 0,042 -0,236 -0,182 0,201 Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel 0,045 -0,846 0,153 -0,061 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel -0,015 0,955 -0,117 0,032 podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva 0,005 0,944 -0,085 0,012 Počet hromadných ubytovacích zařízení -0,130 -0,023 0,136 -0,021 Vzdálenost do ORP 0,046 -0,182 -0,012 0,029 Vzdálenost rychlostní silnice/dálnice 0,059 -0,069 0,051 -0,056 Vzdálenost železniční zastávky -0,013 -0,078 0,053 -0,043 Vzdálenost silnice 1. třídy 0,068 0,095 -0,130 -0,053 Železniční stanice v obci 0,057 -0,015 0,023 -0,271 Poznámka: Analýza hlavních komponent, rotované řešení metodou Varimax. Vyznačené hodnoty jsou nejvyšší absolutní korelace položek. Zdroj: vlastní výpočty Jsme si vědomi skutečnosti, že náplň jednotlivých dimenzí zcela přesně neodpovídá zvoleným názvům, avšak pro interpretace výsledků je uvedené členění využitelné. Lze vidět, že dimenze ekonomické aktivity je sycena pouze charakteristikami orientovanými na počty podnikatelských subjektů. Míry plnění dimenze jednotlivými faktory jsou téměř totožné, což není překvapující vzhledem k vysoké míře vzájemné korelace mezi faktory samotnými. Za povšimnutí stojí, že počet živnostníků ovlivňuje dimenzi sice ve stejné míře, ale opačným směrem než ostatní faktory. Dimenze demografického rozvoje je sycena především hodnotami zpracovávajícími věkové rozložení obyvatelstva, především je ovlivněna počtem obyvatel v ekonomicky aktivním a postproduktivním věku. Do této dimenze je započítáván i počet hospodařících rolníků, který vykazuje zvýšenou korelaci s postproduktivním obyvatelstvem. Dimenze perifernosti je převážně plněna faktory popisujícími podíl zemědělského, zalesněného a zdevastovaného území na zastavěné nebo celkové výměře obce, resp. ORP. Vzhledem k podobné konstrukci faktorů vykazují i jejich míry plnění určitou korelaci. Dimenze územní devastace je nejvíce sycena faktory popisujícími územní významnost dané lokality v obci. Mezi těmito faktory je opět silná korelace, což ovlivňuje podobnou míru sycení dimenze. V následující části analýzy byly vypočítány parciální hodnoty jednotlivých dimenzí u všech lokalit brownfields, jež jsou díky použité metodice vzájemně porovnatelné, což výrazně ulehčuje práci v dalších fázích analýzy. Při porovnání průměrných hodnot jednotlivých dimenzí u regenerovaných a stále chátrajících brownfields je patrné, že obě skupiny vykazují opačné tendence ve všech případech (viz. tabulka 2). Díky užitému typu analýzy indikuje vyšší hodnota v dimenzi vyšší kvalitu jevu, což umožňuje konstatovat souvislost všech dimenzí s aktuálním využitím brownfields. Z výsledků je patrné, že v oblastech, kde se nachází regenerované brownfields, je průměrně o poznání menší Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 617 ekonomická aktivita, což je v rozporu s původními předpoklady. Naopak dle druhé dimenze jsou regenerovaná brownfields často v oblastech s vyšším podílem ekonomicky aktivního obyvatelstva a dle dalších dimenzí a opět oproti předpokladům proběhly na Liberecku regenerace spíše v odlehlejších a územně zdevastovanějších oblastech. Tab. 2: Průměrné hodnoty dimenzí u BF Dimenze ekonomické aktivity Dimenze demografického rozvoje Dimenze perifernosti Dimenze územní devastace Neregenerované BF 0,019 -0,018 -0,015 0,011 Regenerované BF -0,142 0,135 0,115 -0,080 Zdroj: Vlastní výpočty Podrobnější analýza zohledňující předchozí využití lokality přináší přesnější výsledky (viz tabulka 3). Pro většinu zjištěných hodnot dimenzí, které nabývají výrazně odlišné hodnoty u regenerovaných a neregenerovaných brownfields, lze nalézt přijatelné vysvětlení. Rozdíl u zemědělských brownfields v dimenzi perifernosti může být způsoben větší dostupností zemědělsky využitelné půdy ve větší vzdálenosti od regionálních center, frekventovaných dopravních tepen a obecně oblastí s větší hustotou obyvatelstva, kde je většina půdy využita pro výstavbu. Příčiny rozdílných hodnot u dimenze územní devastace lze hledat v rozloze původních rozsáhlých průmyslových areálů, jež disponují množstvím prostor, které v současnosti málokdy využije pouze jeden investor. Regenerace těchto komplexů vyžaduje odlišný přístup, který je velmi blízký developerskému zacházení s průmyslovou zónou, kdy je areál (a leckdy i jednotlivé budovy) rozčleněn na několik úseků, jež jsou postupně pronajímány nebo prodávány investorům. Tento model není v tuzemských podmínkách dosud natolik obvyklý aby zastínil situaci, kdy investor vyhledá objekt, jenž je schopen pro své účely využít celý. Právě z tohoto faktu pramení nižší hodnoty v této dimenzi u regenerovaných brownfields. Brownfields, jakožto pozůstatky cestovního ruchu, tvoří pravděpodobně nejméně „čitelnou“ skupinu analyzovaných zdevastovaných území. Autoři díky znalostem regionu i struktury místních regenerovaných brownfields mohou konstatovat, že většina znovu využitých pozůstatků rekreace k tomuto účelu v současnosti neslouží a jejich využití odpovídá spíše občanské vybavenosti. Zároveň se jedná o kategorii, v níž významnou roli sehrály dotace poskytované v rámci Regionálního Operačního programu Severovýchod. Tato skutečnost výrazně zkresluje získaná data, což znemožňuje přesnější interpretaci. Snad jen u dimenze územní devastace lze připustit obdobnou interpretaci jako u průmyslových lokalit, že regenerované brownfieldy představují méně rozlehlá území v obci (vůči rozloze obce i případných ostatních brownfields v ní), což může pramenit z menší rizikovosti investice do menší nemovitosti. Tab. 3: Hodnoty dimenzí u ne/regenerovaných brownfields dle předchozího využití Dimenze ekonomické aktivity Dimenze demografického rozvoje Dimenze perifernosti Dimenze územní devastace Zemědělství neregenerované 0,082 -0,130 -0,086 0,006 regenerované -0,103 0,807 0,841 0,266 Občanská vybavenost neregenerované 0,032 0,103 0,006 0,059 regenerované -0,134 0,168 0,064 0,111 Bydlení neregenerované -0,018 0,424 -0,117 0,073 regenerované -0,507 0,433 -0,128 0,148 Průmysl neregenerované 0,011 -0,171 0,054 -0,042 regenerované -0,069 -0,128 -0,104 -0,322 Rekreace neregenerované -0,601 0,510 -0,306 -0,064 Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 618 regenerované -0,607 -1,214 0,392 -0,610 Poznámka: Zvýrazněná pole se u regenerovaných a neregenerovaných brownfields liší o více než 0,3 bodu. Zdroj: Vlastní výpočty Závěr a doporučení Analýza vlivu prostorových, socio-ekonomických a demografických ukazatelů neprokázala vazbu mezi jejich reálnou existencí a šancí na regeneraci. Jednou ze základních příčin této skutečnosti může být neúplnost použitých ukazatelů v datovém souboru, který byl výrazně zaměřen na územní ukazatele, avšak neobsahoval faktory zohledňující prosperitu a ekonomickou aktivitu v regionu (Frantál et al., 2013). Soubor zároveň nedisponoval podrobnějšími daty o místním trhu s nemovitostmi, jehož jsou brownfields nedílnou součástí (Adams et al., 2001). Pro získání těchto dat bude nutné analyzovat samotný realitní trh, což představuje samostatný úkol vzhledem k množství faktorů, jež tento trh ovlivňují. Vzhledem k charakteru zdrojových datových souborů spravovaných veřejnou správou se lze domnívat, že veřejné investice do zjištěných regenerovaných brownfields, forma jejich čerpání a samotná možnost čerpání veřejných dotací měly na trh s nemovitostmi (především pak s brownfields) vliv do té míry, že důsledkem je pravděpodobné zkreslení celého zkoumaného datového souboru. Zároveň je nutné vzít v potaz, že zpracovávaná data nemusí vyčerpávajícím způsobem popisovat situaci v problematice brownfields v kraji. Existuje bezpochyby řada lokalit, které nejsou z libovolného důvodu evidovány v žádné veřejné databázi, ať již se jedná o lokality zdevastované či regenerované. Z provedené analýzy neplynou jednoznačné výsledky, které by samy podchycovaly schopnost regenerace brownfields pouze na základě zvolených ukazatelů. Lze se domnívat, že nejasnosti v interpretaci by bylo možné odstranit hlubší analýzou tzv. měkkých faktorů regenerace. Jedná se o roli veřejné správy během celého procesu regenerace - ať již o prvotní vymezení problematiky brownfields ve strategických dokumentech, identifikace ploch brownfields coby rozvojových území či jejich následná propagace mezi investory. Yount a Meyer (1999) uvádějí, že právě jasné a srozumitelné rozvojové dokumenty na místní úrovni a aktivní přístup místní veřejné správy, hrají při výběru brownfields jako lokalit pro umístění investic významnou roli. Z dosažených výsledků lze nicméně vyvodit několik závěrů týkajících se především brownfields zemědělského původu. V prvé řadě je to samotná schopnost modelu vysvětlit jejich šanci k regeneraci. Většina regenerovaných brownfields tohoto typu je v současnosti využíváno k zemědělským účelům. Jiné typy současného využití byly ve sledovaném období ve větší míře podporovány z veřejných zdrojů, ať již se jedná o průmysl (Operační Program Podnikání a Inovace), občanskou vybavenost a cestovní ruch (Regionální Operační program) nebo bydlení (mnohdy financované přímo místní samosprávou). Údaje o regenerovaných zemědělských brownfields lze tedy považovat za nejméně zkreslené vlivem veřejné podpory. Lze například konstatovat, že regenerovaná zemědělská brownfields se zpravidla nacházejí v odlehlých obcích s významným podílem zemědělských a zalesněných ploch. V obcích s regenerovanými zemědělskými brownfields je zároveň dlouhodobý kladný přirozený přírůstek obyvatel. Samotné nově využívané lokality jsou spíše většího rozsahu. Opačné tvrzení lze pronést u regenerovaných průmyslových brownfields, jež naopak v okolním prostředí nevynikají svou rozlohou, a to jak vůči území obce, tak i s ohledem na celkovou zdevastovanou plochu v obci v případě, že se v ní nachází více brownfields. Plochy, jež byly v minulosti využívány k cestovnímu ruchu a rekreaci, nacházejí nové využití především v odlehlejších oblastech, jež nejeví žádné známky devastace území (malý počet brownfields v okolí). Tato skutečnost koresponduje s obecnými požadavky na infrastrukturu cestovního ruchu, jež je ve studovaném regionu výrazně orientována na přírodní památky. Jak bylo naznačeno výše, v budoucí práci bude nutné podrobit výzkumu místní politické, společenské a podnikatelské prostředí, jehož specifika hrají důležitou roli v procesu regenerace brownfields. Díky Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 619 nově získaným údajům nabude stávající datový soubor větší kompaktnosti, v důsledku čehož bude mít provedená faktorová analýza vyšší vypovídací schopnost. Zároveň považujeme za důležité analyzovat strany zainteresované v procesu regenerace brownfields, jejichž osobní angažovanost hraje při této činnosti často významnou roli. Představené téma je jednou z možností, jak lépe podchytit celou problematiku regenerace brownfields. Literatura [1] ADAMS, D., DISBERRY, A., HUTCHISON, N., MUNJOMA, T., (2001). Ownership constraints to brownfield redevelopment. Environmental and Planing, vol. 33, iss. 3, pp. 453 – 477. DOI 10.1068/a33200. [2] ANDRÁŠKO, I., (2010). Urban-rural complementarity as an aspect of local and regional development. In 13th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita. pp. 300-306. ISBN 978-80-210-5210-9. [3] BARTA, G., BELUSZKY P., CZIRFUSZ, M., GYÖRI, R., KUKELY, G., (2006). Rehabilitating the Brownfield Zones of Budapest. Discussion Papers 51, Budapest: Centre for Regional Studies of Hungarian Academy of Sciences, pp. 75. ISSN 0238–2008. [4] BERNARD, J.,, (2011). Endogenní rozvojové potenciály malých venkovských obcí - obtížné hledání a měření jejich vlivu. Sociologický časopis, vol. 47, iss.4, pp. 745-775. ISSN 0038-0288. [5] COE, N. M., KELLY, P. F. & YEUNG, H. W. C., (2007). Economic Geography. A Contemporary Introduction. Oxford: Blackwell. ISBN 978-1405132190. [6] CUMBERS, A., BIRCH K. & MACKINNON D., (2006). Revisiting the Old Industrial Region: Adaptation and Adjustment in an Integrating Europe. CPPR Working Paper 1. Glasgow: Centre for Public Policy for Regions. [7] ČERNÍK, J., (2013). Structural problems in Northeast Bohemia: focused on brownfields. In 16th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita. pp. 256-263. ISBN 978-80-210-6257-3. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-6257-2013-31. [8] ČSÚ. Počet obyvatel podle oblastí, krajů a okresů v roce 2012. Dostupné na: [9] FILIP, S., COCEAN, P., (2012). Urban Industrial Brownfields: Constraints and Opportunities in Romania. Carpathian Journal of Earth and Environmental Sciences, vol. 7, iss. 4, pp. 155-164. ISSN 1844-489X. [10] FRANTÁL, B., KUNC, J., NOVÁKOVÁ, E., KLUSÁČEK, P., MARTINÁT, S., OSMAN, R., (2013). Location matters! Exploring brownfields regeneration in a spatial context (case study of the South Moravian Region, Czech Republic). Moravian Geographical Reports, vol. 21, no 2, pp. 5-19. ISSN 1210- 8812. DOI 10.2478/mgr-2013-0007. [11] HERCIK, J., ŠERÝ, O., TOUŠEK, V., (2011). Post-military areas in the Czech Republic and their revitalization – examples of the towns of Hodonín and Uherské Hradiště. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Rerum Naturalium, Geographica, vol. 42, iss. 2, pp 107-119. ISSN 1212-2157. [12] KLUSÁČEK, P., (2005). Downsizing of Bituminous Coal Mining and the Restructuring of Steel Works and Heavy Machine Engineering in the Ostrava Region. Moravian Geographical Reports, vol. 13, iss. 2, pp. 3-12. ISSN 1210-8812. [13] KNOX, P., AGNEW, J. & MCCARTHY, L., (2008). The Geography of the World Economy. 5th edition. London: Routledge. ISBN 978-0340948354. [14] KUDA, F., SMOLOVÁ, I., (2007). Technické a geografické aspekty integrace neprůmyslových brownfieldů do území. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. ISBN 978-80-248- 1371-4. [15] KUNC, J., (2000). Změny v rozmístění textilního, oděvního a kožedělného průmyslu v České republice v období let 1989 – 1999. (Rigorózní práce). Brno: Masarykova univerzita. [16] KUNC, J., MARTINÁT, S., TONEV, P., FRANTÁL, B., (2014). Destiny of urban brownfields: Spatial patterns and perceived consequences of post-socialistic deindustrialization. Transylvanian Review of Administrative Science, vol. 41E, pp. 109-128. ISSN 1842-2845. [17] OLIVER, L., FERBER, U., GRIMSKI, D., MILLAR, K., NATHANAIL, P. (2005). The scale and nature of European brownfields. In CABERNET- International Conference on Managign Urban Land LQM Ltd. Nottingham, UK, Belfast, Norhern Irland, UK. [online]. [cit. 2014-3-28]: [18] SVOBODOVÁ, H., VĚŽNÍK, A., (2009). To the problems of agricultural brownfields in the Czech Republic, case study of the Vysočina Region. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika), vol. 55, iss. 11, pp. 550–556. ISSN 0139-570X. Sborník příspěvků XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Hustopeče 18.–20. 6. 2014 620 [19] SZCZYRBA, Z., FIEDOR, D., KUNC, J., (2013). Services in the rural regions of Czechia – quantitative assessment of changes in the elapsed transformation period (contribution to the study of rural space). In 16th International Colloquium on Regional Sciences. Conference Proceedings. Brno: Masarykova univerzita. pp. 212-222. ISBN 978-80-210-6257-3. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-6257-2013-26. [20] YOUNT, K.., MEYER, P. B., (1999). Project scale and private sector environmental decision making: Factors affecting investments in small- and large-scale brownfield projects. Urban Ecosystems, vol. 3, iss. 2, pp. 179-193. ISSN 1083-8155. DOI 10.1023/A:1009584115413. Příspěvek byl zpracován v rámci projektu „Teoreticko-metodologická východiska regionálního hodnocení rozvojových projektů a jejich verifikace na vybraných příkladech“ financovaného Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity (MUNI/A/0768/2013) a v rámci projektu „Nové metody zefektivnění regenerace brownfields umožňující optimalizaci rozhodovacích procesů“, který je financován Technologickou agenturou České republiky (TD020259).