MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA 15let 15let MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA 2 OBSAH Obsah Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Několik slov úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Historie vzniku Ekonomicko-správní fakulty. . . . . . . . . . . 6 Studium na Ekonomicko-správní fakultě . . . . . . . . . . . . . 8 Absolventi Ekonomicko-správní fakulty . . . . . . . . . . . . . 12 Věda a výzkum na Ekonomicko-správní fakultě . . . . . . . 14 Cíle a perspektivy fakulty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Základní údaje o Ekonomicko-správní fakultě a její struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Publikace Ekonomicko-správní fakulty . . . . . . . . . . . . . 26 Historie Masarykovy univerzity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Insignie Ekonomicko-správní fakulty . . . . . . . . . . . . . . . 30 3OBSAH Několik slov úvodem Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity byla založena v roce 1991, a proto je jistě možné konstatovat, že má za sebou teprve krátkou historii. Nicméně je potřeba připomenout, že byla první nově zřízenou fakultou naší univerzity po listopadu 1989. Byla tak na počátku intenzivního rozvoje Masarykovy univerzity v demokratické společnosti a stala se v jistém smyslu průkopnicí, protože její úspěšný vývoj byl i dobrým argumentem při vzniku dalších nových fakult na naší univerzitě. Toto prvenství Ekonomicko-správní fakulty nebylo náhodné. Potřeba jejího vzniku byla dána nutností zajištění kvalitního ekonomického vzdělání a rozvíjení ekonomické vědy v období transformace. Současně však bylo v oblasti ekonomických věd na Masarykově univerzitě na co navazovat. Ekonomickosprávní fakultu můžeme právem považovat za dědičku a pokračovatelku významné tradice národohospodářských studií rozvíjených v Brně již v období mezi oběma světovými válkami. Také díky této tradici se fakulta po svém založení před patnácti lety velmi úspěšně integrovala do společenství obdobně zaměřených institucí nejen v České republice, ale i v mezinárodním kontextu, jak to nejviditelněji dokládá např. existence společného studijního programu s univerzitou ve francouzském Rennes. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity byla od počátku v řadě ohledů schopna vhodně reagovat na současné domácí i světové tendence ve vzdělávání a výzkumu. Správnou se ukázala být orientace vědecké a pedagogické činnosti jak na soukromý, tak i veřejný sektor, která vhodně reflektovala stírající se rozdíly v teoretickém i praktickém přístupu k řízení veřejných a soukromých organizací. Díky takto zvolené koncepci akademické činnosti doplněné rozvíjením vskutku moderních forem celoživotního vzdělávání, je dnes Ekonomicko-správní fakulta nejen žádanou vzdělávací institucí a respektovaným centrem ekonomického výzkumu, ale také významným poskytovatelem odborných analýz a expertíz. Podstatnými charakteristikami Ekonomicko-správní fakulty se staly otevřenost, dynamičnost a orientace na aktuální témata skloubená s důkladným teoretickým zázemím a zdařilé propojení základního a aplikovaného výzkumu. Dobré výsledky ve vědeckých soutěžích a především výborná uplatnitelnost absolventů jsou nezpochybnitelnými důkazy úspěšného vývoje Ekonomicko-správní fakulty v uplynulých patnácti letech. Ekonomicko-správní fakultě při příležitosti patnáctého výročí jejího založení nelze než popřát, aby pokračovala ve svém úspěšném rozvoji a aby Masarykovu univerzitu, vědeckou komunitu i celou společnost nadále obohacovala výsledky svého bádání a samozřejmě především svými kvalitními absolventy, kteří dokáží obstát i v mezinárodní konkurenci přinejmenším v rámci Evropské unie. Slovo rektora Masarykovy univerzitySlovo rektora Masarykovy univerzity prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D. rektor Masarykovy univerzity 4 ÚVOD Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity slaví v tomto období patnáct let od svého vzniku. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl být od úplného počátku svědkem a do jisté míry i spolutvůrcem tohoto úspěšného projektu, který se zpočátku zdál jako věc pocházející z říše fantazie. Během uplynulých let se díky usilovné a vizionářské práci mnoha lidí stala tato věc postupně skutečností. Peripetie vzniku, historie i nárys současného stavu jsou představeny na jiném místě této publikace, není třeba je opakovat. Přirozeně však vzniká otázka: co zmínit, zdůraznit. Pokud bychom vystoupali na nějaký vysoký kopec, ze kterého bychom s nadhledem a patřičným odstupem chtěli vidět, s určitou nadsázkou bychom spatřili ­ shodně s anglickým klasikem humoristické literatury Jeromem Klapkou Jeromem líčícím přírodní krásy ­ že fakulta je v okamžiku svých patnáctých narozenin fakulta ,,jako každá jiná". A právě u vědomí toho, že na rozdíl od přirozeně rostoucího lesa toto není zdaleka samozřejmost, nýbrž výsledek aktivit a nasazení mnoha lidí, chci své úvodní slovo koncipovat jen jako poděkování a malou vzpomínku. Fakulta by nikdy nedosáhla tak rychle své současné pozice, kdyby neměla velkorysou podporu tehdejšího vedení Masarykovy univerzity. Měla štěstí i na zakládající pracovníky, mocnou hrstku, kolem které se postupně vytvářel zajímavý tým odborníků. Promyšlenost koncepce, zaměření jak na podnikatelský, tak i na veřejný sektor, to je deviza, kterou si fakulta s sebou nyní nese jako úplnou samozřejmost, ve své době však byla výrazně novátorská a hodně za ni vděčíme především dnes již zesnulé profesorce Yvonne Streckové. Zvláštních díků zasluhují první dva děkani, profesoři Ladislav Blažek a Antonín Slaný. První z nich založil tolerantní a novým myšlenkám otevřenou pospolitost a podílel se na vytvoření a prvotním nastavení mnohých důležitých mechanismů a nástrojů řízení a fungování fakulty. Druhý pak výborně zvládnul rychlý přechod a rozvoj fakulty od zařízení relativně malého k nynějšímu stavu s bohatým a rozvětveným akademickým provozem. Oba dva měli na své cestě spojence, kterým je tajemník fakulty ing. František Křivánek. Vytvořením malého a efektivního aparátu dokázal vybudoval fungující tým zajišťující důležité podpůrné procesy. Společně pak rostoucí fakultu provedli nebezpečími a útrapami dvojího stěhování, výstavby nové budovy i nebezpečími překotného růstu. Nynější organizační kultura naší fakulty postavená na hodnotách jako výkon, kvalita, kolegialita, konsensus či subsidiarita je bezesporu společným dílem těchto osobností. Jako tehdejší člen akademického senátu nemohu nevzpomenout i zcela unikátní roli prvních studentů fakulty. Těch, kteří nastoupili do historicky prvního ročníku a nebývale aktivně ovlivnili podobu studijního programu i kreditní systém. Pokrok se tehdy rodil v mnoha konfliktech a přínos kolegů, jakými byli pánové Daniel Gladiš či Levente Lazár, se ukázal až při srovnání s pasivnějšími ročníky pozdějších studentů. Nesmazatelný pozitivní otisk v nás zanechal i první americký lektor, předčasně zesnulý Michael Hobbs. Dobré jméno fakulty je dále zásluhou kvalitní práce školitelů v doktorských programech, z nichž se rekrutovali další akademičtí pracovníci. Mnozí z těchto mladých doktorandů jsou dnes již jednoznačnými a uznávanými osobnostmi. Při budování doktorských studií odvedl veliký kus práce tehdejší proděkan prof. Kamil Fuchs, všichni vedoucí kateder a garanti oborů. Velice mě mrzí, že omezený prostor nedává možnost poděkovat všem, kteří by si to zasloužili. Bylo by to mnoho jmen zaměstnanců, úspěšných studentů a absolventů, spolupracovníků i kolegů z jiných vysokých škol. Těm všem patří velký dík za to, že po patnácti letech existence máme co do činění s velkou, stabilizovanou institucí, o jejíž služby jeví každý rok zájem masa studentů, fakulta má pozici partnera žádaného pro spolupráci významnými institucemi a podniky a z hlediska pracovních a technologických podmínek snese srovnání s obdobnými fakultami kdekoli na západ od našich hranic. Slovo děkana Ekonomicko-správní fakulty MUSlovo děkana Ekonomicko-správní fakulty MU doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. děkan ESF MU 5ÚVOD Historie vzniku Ekonomicko-správní fakulty Minulý režim dlouhodobě potlačoval všechny snahy o rozšíření ekonomicky zaměřeného vysokoškolského studia v Brně. Teprve politické změny po listopadu 1989 umožnily, aby ekonomicky orientovaní odborníci kolem Ústavu ekonomiky a řízení nevýrobní sféry ­ tehdy ještě Univerzity J. E. Purkyně ­ a skupina pedagogů vyučujících ekonomické disciplíny na Filozofické fakultě vytvořili již v roce 1990 tým, který začal zřízení nové fakulty intenzivně připravovat. Vedení brněnské univerzity a zejména pak její tehdejší rektor Milan Jelínek projekt podpořili, a tak i přes počáteční obtíže byla 1. ledna 1990 fakulta formálně založena a na podzim téhož roku její vznik těsnou většinou jednoho hlasu schválil Akademický senát MU. ,,Myšlenka zřízení fakulty nebyla ani zdaleka přijímána jednomyslně. Existovala nejedna pochybnost o její potřebnosti, možnosti jejího kvalitního personálního zabezpečení či vhodnosti zařazení studia ekonomických oborů na klasickou univerzitu. Vzpomínám si na dramatické zasedání akademického senátu, kde vystoupil tehdy velmi vlivný a uznávaný politik Fedor Gál a sugestivním způsobem vyjádřil vzniku fakulty jednoznačnou podporu. Návrh poté prošel," vzpomíná na tehdejší významné momenty spoluzakladatel ESF a její první děkan, prof. Ladislav Blažek. ESF tak vznikla v roce 1991 jako šestá z fakult Masarykovy univerzity. Následnému brzkému zahájení výuky v září toho roku výrazně napomohl fakt, že o studium na nové a neznámé fakultě projevilo zájem téměř tisíc mladých lidí a že fakulta získala budovu bývalé Cyrilo-Metodějské záložny na Zelném trhu, kde do roku 1990 sídlila Právnická fakulta. A tak 30. září 1991 v 10.00 hodin mohla začít výuka pro prvních sto deset posluchačů. Historii vzniku a dosavadní existence fakulty tak lze představit jako příběh s napínavým začátkem, ale šťastným koncem. Přechodné sídlo ESF MU na Antonínské ulici v letech 1996 ­ 1998 6 HISTORIE VZNIKU ESF Výstavba nové budovy v brněnských Pisárkách Stále se stupňující zájem o studium na ESF a také fakt, že objekt na Zelném trhu nebyl vhodný pro školské účely a ESF si již v průběhu roku 1993 byla nucena pronajímat si prostory jinde, si vynutily zásadní řešení. Tehdy se objevila šťastná myšlenka: pokusit se stávající budovu na Zelném trhu prodat a za získané prostředky postavit v areálu univerzity na ulici Vinařská budovu novou. Plán to byl průzračný, logický, značně odvážný a zdánlivě jednoduchý, jeho celková realizace si vyžádala celých pět let. Během této doby musela fakulta také opustit již prodanou budovu na Zelném trhu a na přechodnou dobu téměř dvou let se musela přestěhovat do provizorních prostor na ulici Antonínské 1, kde ESF sídlila až do doby ukončení nové fakultní budovy. Vlastní stavba situovaná do ohbí ulice Lipová byla zahájena v létě roku 1995 na nevyužívaných asfaltových, terasovitě položených plochách v areálu kolejí Masarykovy univerzity. Symbolické položení základního kamene stavby se uskutečnilo 14. října 1996 za účasti tehdejšího ministra školství Ivana Pilipa, rektora MU Eduarda Schmidta a dalších významných hostů. Dík nezměrnému úsilí, organizační a ,,vizionářské" práci mnoha pracovníků jak z vedení Masarykovy univerzity tak i Ekonomicko ­ správní fakulty se podařilo realizovat smělý projekt ­ vytvoření moderní ,,na míru šité" budovy s užitkovou plochou 10 tis. m2 , náklady na výstavbu přesáhly 260 milionů korun. Nová budova vytvořila ty nejlepší předpoklady pro veškerý akademický provoz. V lokalitě jsou soustředěny prostory pro výuku více jak 2.000 studentů, odborná oddělení se všemi potřebnými zařízeními nejen pro pedagogickou a vědeckou činnost, ale i různé kulturně ­ společenské aktivity. Mimobrněnští studenti zde mají možnost ubytování a stravování ve vysokoškolských kolejích v areálu sousedícím s novou budovou. Celý areál nabízí řadu příležitostí pro aktivní využití volného času. Citlivé začlenění fakulty do univerzitního kampusu v překrásném prostředí brněnských Pisárek umocňuje umělecké dílo ,,Plastika pro bazén" 3 (dílo z rané tvorby Vincence Makovského), které ve vstupní části fakulty realizoval umělcův syn ­ Ing. arch. Zdeněk Makovský. ESF MU v letech 1991 ­ 1996 sídlila v budově Cyrilo-Metodějské záložny na Zelném trhu 7HISTORIE VZNIKU ESF Studium na Ekonomicko-správní fakultě programy obory bakalářské prezenční magisterské prezenční magisterské navazující bakalářské kombinované magisterské kombinované celoživotní doktorské prezenční doktorské kombinované Ekonomika a management Podnikové hospodářství ­ ­ ­ Management ­ ­ ­ ­ ­ ­ Podniková ekonomika a management ­ ­ ­ ­ ­ ­ Hospodářská politika a správa Národní hospodářství ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ Veřejná ekonomika ­ ­ ­ Regionální rozvoj a správa ­ ­ Regionální rozvoj a cestovní ruch ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ Finanční podnikání ­ ­ ­ Evropská hospodářská, správní a kulturní studia ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ Peněžnictví ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ Veřejná ekonomika a správa ­ ­ ­ ­ ­ Hospodářská politika ­ ­ ­ ­ Administration Publique ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ Finance ­ ­ ­ ­ ­ ­ Systémové inženýrství a informatika Ekonomické informační systémy ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ Ekonomické teorie Ekonomie ­ ­ ­ ­ Kvantitativní metody v ekonomice Matematické a statistické metody v ekonomii ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ Matematika Matematika - ekonomie ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ 8 STUDIUM NA ESF V současné době fakulta nabízí tři stupně studia ­ bakalářské, magisterské a nejvyšší stupeň ­ doktorské studium. Aby fakulta správně odpovídala na měnící se a rozličné požadavky doby, je nabídka vzdělání značně diverzifikována. Zájemci o studium mohou studovat v prezenční formě studia (klasické ,,denní studium"), dále v kombinované formě, která spojuje prvky přímé výuky v blocích (obvykle koncentrovaných do pěti až sedmi soustředění za semestr, vždy během pátku a soboty) se samostudiem s využitím moderních informačních technologií a pedagogických postupů a konečně celoživotní formě (tzv. ,,placené studium") s možností přestoupení do kombinované formy po splnění předepsaných podmínek. V roce 2006 studovalo na fakultě ve všech formách studia více než 3800 studentů. Veškerá výuka probíhá přímo na fakultě, některé vzdělávací formy jsou nabízeny i ve Vzdělávacím středisku MU v Telči. ESF v tamních prostorách realizuje od akademického roku 2003/ 04 kombinované bakalářské studium společně s kurzy celoživotního vzdělávání příslušných směrů. Objekt vzdělávacího střediska byl plně zrekonstruován a disponuje moderním vybavením vč. informačních a komunikačních technologií. Nabízené vzděláníNabízené vzdělání V roce 2006 byl zřízen Institut veřejné správy, který zabezpečuje vzdělávací program pro úředníky územních samosprávných celků. Jde o specializovanou vzdělávací aktivitu, která vychází vstříc potřebám dalšího vzdělávání úředníků krajů, magistrátních měst a obcí. Institut veřejné správy nabízí kurzy vzdělávání vedoucích úředníků i kurzy předběžného vzdělávání. Institut veřejné správy je jako vzdělávací pracoviště akreditován Ministerstvem vnitra ČR. Dále fakulta v rámci systému Celoživotního vzdělávání poskytuje ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR vzdělávací programy jak pro zaměstnance tak odsouzené. Tento unikátní projekt je součástí evropského projektu EPLLA, zapojení vězňů do aktivit celoživotního vzdělávání, k němuž se fakulta připojila v roce 2002. Součástí poskytovaného vzdělání jsou i kurzy pro pracovníky ústředních organizací státní správy, jako jsou Úřad na ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR a další. S rozvojem mezinárodní spolupráce fakulty byla navázána spolupráce se zahraničními institucemi a úspěšně se realizují zajímavé projekty. V první řadě to je projekt česko­francouzského magisterského navazující studia oboru ,,Administration publique - veřejná správa" pod záštitou Francouzského velvyslanectví v Praze v rámci programu Leonardo da Vinci. Dále to je celoživotního vzdělávání realizované s Academií Istropolitana z Bratislavy; podpis nové smlouvy 12. května 2005 umožnil pokračování aktivit ESF v oblasti celoživotního vzdělávání na Slovensku a jejich podstatné rozšíření od akademického roku 2005/06. Zajímavá je také spolupráce s University of Huddersfield, v jejímž rámci mají studenti oboru Podnikové hospodářství možnost studovat rok ve Velké Británii a získat zde titul BA (Hons) v oboru European Business. Speciální vzdělávací projektySpeciální vzdělávací projekty 9STUDIUM NA ESF Studium na Ekonomicko-správní fakultě Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity se řadí mezi výběrové školy v ČR, každoročně se na ni hlásí ke studiu všech studijních programů několikanásobně více uchazečů, než je fakulta schopna přijmout. Poptávka po studiu na ESF MU převyšuje kapacity fakultyPoptávka po studiu na ESF MU převyšuje kapacity fakulty Zájem o studium na ESF MU 1991­2005 (bez CŽV) STUDIUM NA ESF10 Moderní podmínky pro výuku, vědu a výzkum na fakultě dotváří dokonalá computerizace, akademická obec má k dispozici více než 600 počítačů V oblasti informačních technologií je kladen důraz na moderní formy výuky, jako jsou elektronické výukové pomůcky, elektronická skripta a autokorekční testy a mnoho dalších. Multimediální výuková technika umožňuje nově i simultánní výuku pomocí telemostu v Univerzitním centru v Telči. Akademická obec na ESF má dále k dispozici moderní knihovnu s více než čtyřiceti pěti tisíci svazků a zhruba dvěma stovkami našich i zahraničních periodik. Rostoucí význam má neobyčejně bohatá kolekce zahraničních elektronických fulltextových databází, hospodářských a podnikových informací. Knihovna také provozuje vlastní archiv diplomových prací přístupný veřejnosti na internetu, který byl prvním fungující projektem tohoto druhu v ČR. Vývoj zájmu o studium na ESF MU v rámci prezenčního magisterského studia Vývoj zájmu o studium na ESF MU v rámci bakalářského prezenčního studia Vývoj zájmu o studium a počtu přijatých osob ke studiu na ESF MU v rámci bak. kombin. studia 11STUDIUM NA ESF Absolventi Ekonomicko-správní fakulty Tak jako pro průmyslové podniky nebo poskytovatele služeb představují smysl existence měřitelné výkony množství a jakosti výroby nebo produkovaných služeb, hlavním ,,analogickým" výstupem pro veřejné vysoké školy jsou zejména absolventi a jejich uplatnění na trhu práce. V rámci jednotlivých stupňů studia předpokládáme následující využití získaného vzdělání. Bakalářský stupeň představuje první ucelený stupeň vysokoškolského vzdělání. Absolventi tohoto stupně získávají znalosti a dovednosti potřebné pro výkon funkcí na střední úrovni managementu v podnikatelské sféře, v institucích kapitálového trhu a v organizacích veřejného sektoru a veřejné správy (státní správy, samosprávy). Jsou připraveni pro studium na druhém stupni vysokoškolského vzdělávání, na navazujícím magisterském studiu. Magisterský, druhý stupeň vysokoškolského studia představuje ucelení vysokoškolského vzdělání a jeho absolventi jsou již vybaveni jak dobrými teoreticko-metodologickými základy, tak i řadou dovedností uplatnitelných v reálném ekonomickém, konkurenčním a manažerském prostředí. Absolventi tohoto stupně získávají znalosti a po absolvování přiměřené praxe i dovednosti potřebné pro výkon vedoucích manažerů v organizacích podnikatelského i veřejného sektoru v České republice a ti, kteří využili nabídek zahraničního studia i v zahraničních organizacích. Jsou připraveni pro studium na třetím, doktorském stupni. Doktorský, třetí stupeň studia, pak představuje nejvyšší stupeň vysokoškolského vzdělání, které rozvíjí předpoklady a schopnosti tvůrčího vědeckého přístupu ke zkoumání a řešení teoretických a metodologických otázek v oblasti ekonomických věd. Absolventi doktorského studia jsou připraveni na realizaci výzkumných, badatelských a také manažerských úkolů jak v akademické tak komerční sféře, jsou připraveni pro pedagogickou činnost na sekundárním a terciárním stupni, pro výkon budoucích akademických funkcí. Absolventi hlavních oborů nacházejí zajímavé uplatnění v mnoha oblastech praxe i výzkumné oblasti, například tedy v oblastech bankovního managementu, jako odborníci na soudobou teoretickou ekonomii, jako vedoucí pracovníci v neziskových státních i nestátních organizacích, mohou působit jako znalci ekonomických procesů při vývoji informačních technologií a při jejich provozování, vykonávat různé funkce v peněžnictví a pojišťovnictví. Dále se uplatní jako koncepční národohospodáři, v analyticky zaměřených funkcích finančních a bankovních institucí, orgánech státní správy, v ekonomické publicistice či poradenství. Řada z nich se podílí na řízení podniků, v podnikatelské činnosti zvláště v oblasti cestovního ruchu, v institucích regionálního rozvoje a správy, v ekonomických funkcích ve veřejném a nestátním neziskovém sektoru. Profil absolventů a jejich uplatnění na trhu práceProfil absolventů a jejich uplatnění na trhu práce 12 ABSOLVENTI ESF Deník Lidové noviny ve spolupráci se společnosti SC&C počátkem roku 2006 společně prezentovaly žebříčky kvality vysokých škol. V oboru ekonomie se na prvním místě umístila právě ESF MU (viz. www.lidovky.cz/zebricky). Již od roku 1996 je stav uplatnění absolventů fakulty dlouhodobě a pravidelně empiricky monitorován. Po celé sledované období se míra nezaměstnanosti absolventů ESF pohybovala na velice nízké úrovni ­ do 2,4% a byla tedy zhruba poloviční ve srovnání s celorepublikovými údaji o nezaměstnanosti absolventů vysokých škol. Největší podíl mladých ekonomů působí v zahraničních (38%) nebo v českých soukromých firmách (32%). Ve státních podnicích či institucích jich působí jen zhruba čtvrtina, v referenční skupině ostatních absolventů MU, to je 53,3%. Co se týká mezd, mají ekonomové aktuálně druhé nejvyšší mzdy ze všech absolventů univerzity hned po informaticích. Průměrný výdělek absolventa ESF s dvouletou praxí se v r. 2005 pohyboval kolem 24 tis.Kč. Téměř 74% absolventů ESF MU je se svou dosavadní prací i místem spokojeno. Pozitivně je možné také hodnotit fakt, že dvě třetiny ekonomů by po nabytých zkušenostech znovu šly studovat stejnou, tedy Ekonomicko-správní fakultu. Pohled na areál kolejí Masarykovy univerzity na Vinařské ulici nacházející se v sousedství budovy ESF MU 13ABSOLVENTI ESF Věda a výzkum na Ekonomicko-správní fakultě Vědeckovýzkumná práce je na fakultě orientována podle základního zaměření kateder i teoretického zaměření jednotlivých osobností. Vědeckovýzkumný výkon fakulty má vysoký potenciál, který má za následek růstovou tendenci realizace projektů. Jsou získávány zejména projekty od Grantové agentury ČR, Grantové agentury Akademie věd ČR a různých ministerstev. V roce 2005 získala ESF v rámci Národního programu výzkumu v programu MŠMT ČR ,,Výzkumná centra" významný a rozsáhlý pětiletý projekt ,,Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky". Na projektu spolupracujeme s Centrem ekonomických studií v Praze a Národní observatoří zaměstnanosti a vzdělávání v Praze. Předmětem výzkumné činnosti centra je analýza předpokladů a výsledků konkurenční schopnosti české ekonomiky v návaznosti na plnění cílů Lisabonské strategie. Důraz je kladen především na zohlednění specifik tranzitivních zemí v procesu ekonomického a technologického dohánění a na identifikaci implikací stávajících vývojových trendů pro hospodářsko-politickou praxi. Cílem projektu je vytváření kvalifikovaných analytických podkladů pro rozhodování hospodářsko-politických a ekonomických subjektů při podpoře úspěšného přechodu České republiky na znalostně založenou ekonomiku. Výzkumné centrum a výzkumné záměryVýzkumné centrum a výzkumné záměry 14 VĚDA A VÝZKUM Prostředky specifického výzkumu byly využity především na řešení výzkumných projektů na katedrách, s významným zapojením studentů doktorských studijních programů, kteří se podíleli i na publikačních výstupech. Část prostředků byla použita i k úhradě nákladů spojených s uplatňováním nových výsledků vědy a výzkumu ve výuce, kde byly řešeny dílčí úkoly orientované na tvorbu odborných textů, instruktážní prezentace a výukového software. Obecněji je možné vymezit hlavní zájmová pole vědeckovýzkumné činnosti na ESF následovně: ekonomická transformace a její institucionální, finanční a strukturální aspekty; makroekonomické analýzy ekonomiky ČR a její makroekonomické modelování; výzkum podnikové sféry a podnikové ekonomiky, hodnocení výkonnosti podniků a faktorů jejich konkurenceschopnosti; výzkum veřejného sektoru, jeho efektivnosti a řízení; fungování nevládního neziskového sektoru; veřejná správa a její kvalita; krizové řízení a jeho finanční aspekty; regionální rozvoj a jeho ekonomické souvislosti; dějiny ekonomických teorií a mnohé další. Ve vědeckovýzkumné oblasti nepostupuje fakulta osamocená, izolovaná od okolního, reálného světa. Naopak, cílevědomě a dlouhodobě jsou budovány vztahy a vazby, které propojují teoretickou složku výzkumu s aplikačním prostředím, prostředím reálné ekonomiky, světem státní správy, podnikovou sférou a dalšími oblastmi. Výzkumní pracovníci se také podílí na řešení společných projektů a na dlouhodobé spolupráci s výzkumnými ústavy a dalšími institucemi státní správy a samosprávy, zejména s Krajským úřadem Jihomoravského kraje, Ústavem územního rozvoje, Obchodní a hospodářskou komorou v Brně, Regionální rozvojovou agenturou Jižní Morava v Brně, Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem financí, Úřadem pro hospodářskou soutěž, Moravským zemským muzeem a mnoha dalšími. Úspěšně se rozvíjí spolupráce v oblasti problematiky projektů řešených společně s nevládními neziskovými organizacemi, v níž je aktivní především Centrum pro výzkum neziskového sektoru fakulty (CVNS). Dlouhodobou tradici má například také spolupráce fakulty s Veletrhy Brno, a. s. zaměřená na marketing jednotlivých veletržních projektů a výzkumy mezi návštěvníky a vystavovateli. Specifický výzkumSpecifický výzkum Mezinárodní spolupráce fakulty je soustředěna především na univerzitní pracoviště. V posledních letech fakulta aktivně spolupracuje s Ekonomickou univerzitou v Bratislavě, Univerzitou Mateja Bela v Banské Bystrici, institucemi Akademia ekonomiczna v Krakově, Akademia ekonomiczna v Katovicích, Wirtschaftsuniversität ve Vídni. Těžiště spolupráce spočívá ve sdruženém výzkumu završeném společnými publikacemi a v tvorbě studijních materiálů. Výměnné pobyty pedagogů, odborné stáže a přednášky se dále uskutečňují na základě smluv v rámci programu SOCRATES/ERASMUS s univerzitami a vysokými školami ve Francii (Rennes), Rakousku (Eisenstadt), Slovinsku (Ljubljana), SRN (Bochum, Göttingen, Tübingen) a ve Velké Británii (Huddersfield, Plymouth). Mezinárodní spolupráceMezinárodní spolupráce Grantové projekty řešené na ESF MU v letech 1996 ­ 2006 podle zadavatelů Pohled do knihovny ESF MU VĚDA A VÝZKUM 15 Cíle a perspektivy fakulty Stávající celkový stav fakulty má značnou moc a sílu ve smyslu pertifikace statu quo. O čem vlastně mohou snít v podniku, který ­ zdá se ­ má světlou budoucnost téměř jistou a to dokonce na velmi dlouhou dobu. ,,Objednávky" se jen vrší, kapacity jedou naplno a přesto není možné uspokojit všechny potenciální klienty: vše připomíná pravý ekonomický ráj. Naštěstí jsme si vědomí toho, že časy i celkové podmínky v oblasti poskytování vysokoškolského vzdělání se budou měnit a bude dobré se na ně včas připravit. Tak jak se střídají časy žírné s časy hubenými i vše podstatné se bude měnit: demografická struktura, růstové faktory a struktura naší ekonomiky, úloha a význam informací a samozřejmě i úloha různých stupňů vzdělávání ve společnosti. Klíčovým prvkem je důsledné marketingové řízení školy v širokém slova smyslu: naslouchat době a alternativně uvažovat o budoucích a perspektivních potřebách. Zní to jednoduše, ale důsledné naplňování tohoto postulátu bývá obvykle spojeno s nemalými praktickými obtížemi. Až by se chtělo parafrázovat známého ekonoma Ludwiga von Miesese ­ že předvídání budoucnosti je nad síly každého obyčejného smrtelníka. Nebudeme ale až tak pesimističtí a pokusíme se rozpoznat významné trendy a tendence a na jejich základě vytvářet adekvátní, diverzifikovanou nabídku, která bude jak přitažlivá, tak i konkurenceschopná. Předpoklad stupňující se konkurence v oblasti terciárního vzdělávání si v budoucnu také postupně vynutí aktivnější úsilí v oblasti public relations, propagace aktivit fakulty a vytváření těsnějšího a plodnějšího svazku s našimi absolventy. Pomyslný úhelný kámen prosperity také leží na geografické hranici naší republiky. Její překra16 CÍLE A PERSPEKTIVY ESF čování je možné dvojí cestou: aktivní ­ za poznáváním toho lepšího, co leží za hranicemi a jeho importem. Pasivní znamená čilejší výměnu zahraničních odborníků i studentů a využívání jejich znalostí, zkušeností i kulturních odlišností k (nejen) vlastnímu užitku a prospěchu. Rádi bychom poskytovali zejména kvalitní vzdělání. Zní to možná maličko jako klišé nebo univerzální zaklínadlo, ve skutečnosti je to jeden z hlavních směrů, kam napřeme síly. Nikdo si nenamlouvá, že existuje jen malý prostor nebo dokonce nulový prostor pro takové úsilí. Kvalitu je možné spatřovat jako klíč k budoucímu úspěchu, jako konkurenční výhodu i jako předpoklad budoucí prosperity. Víme o pasti stálého zvětšování počtu studentů, které sice krátkodobě přináší zajímavé ekonomické přínosy, ale z dlouhodobého hlediska nevyhnutelně vede k zaostávání a úpadku. Budeme se jí chtít cílevědomě vyhnout. Nejdůležitější úkol si do budoucna tedy stanovujeme takto: stát se v prestižním a i v mezinárodním kontextu konkurenceschopným vysokoškolským pracovištěm na poli ekonomických a správních věd. Atraktivním místem, kde je nabízeno široké spektrum kvalitních studijních programů, opírajících se obsahově o poslední výsledky vědy a výzkumu, reagujících na požadavky praxe a zajišťovaných kompetentními, vědecky erudovanými a dobře motivovanými akademickými pracovníky. Není to malý cíl. 17CÍLE A PERSPEKTIVY ESF Základní údaje o Ekonomicko-správní fakultě a její struktura Ekonomicko ­ správní fakulta působí ve svazku Masarykovy univerzity spolu s dalšími osmi fakultami: Vedení Ekonomicko-správní fakulty Právnická fakulta Lékařská fakulta Přírodovědecká fakulta Filozofická fakulta Pedagogická fakulta Fakulta informatiky doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. děkan doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc. proděkan pro prezenční studium a sociální záležitosti studentů Ing. Martin Kvizda, Ph.D. proděkan pro kombinované studium a celoživotní vzdělávání RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studijní programy doc. Ing. Martin Svoboda, Ph.D. proděkan pro zahraniční vztahy a styk s veřejností 18 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A STRUKTURA ESF Historie děkanů fakulty Celkový počet zaměstnanců 193 profesorů 12 docentů 18 externích pracovníků 11 externích vyučujících 7 Celkový počet vyučujících 244 zaměstnanců 125 studentů 26 externistů z MU 63 externistů mimo MU 30 Celkový počet studentů 3848 bakalářské studijní programy 2334 magisterské studijní programy 1202 magisterské studijní programy navazující na bakalářsk 149 doktorské studijní programy 163 Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzityEkonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity Fakulta sociálních studií Fakulta sportovních studií Ing. František Křivánek tajemník prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. předseda Akademického senátu doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. od roku 2005 doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc. 2004 prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. 2002 ­ 2004 1999 ­ 2002 prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. 1996 ­ 1999 1993 ­ 1996 1991 ­ 1993 19ZÁKLADNÍ ÚDAJE A STRUKTURA ESF Základní údaje o Ekonomicko-správní fakultě a její struktura Akademické orgány jsou tvořeny Akademickým senátem a Vědeckou radou ESF. Akademický senát má celkem třináct členů volených vždy na tříleté období a skládá se ze dvou komor ­ sedmičlenné zaměstnanecké a šestičlenné studentské komory. Akademický senát se vyjadřuje a schvaluje nejdůležitější otázky života a rozvoje fakulty. Vědecká rada fakulty je samosprávným akademickým orgánem s působností zejména v oblasti vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti univerzity. Je tvořena sedmnácti zaměstnanci fakulty a dvanácti členy, významnými reprezentanty ostatních vysokých škol, ministerstev, podniků a institucí. Předsedou vědecké rady je z titulu funkce děkan fakulty. Akademické orgányAkademické orgány Katedra ekonomie Vedoucí: prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. Katedra veřejné ekonomie Vedoucí: doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. Katedra podnikového hospodářství Vedoucí: prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. Katedra financí Vedoucí: Ing. František Kalouda, CSc., MBA Katedra regionální ekonomie a správy Vedoucí: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Katedra práva Vedoucí: JUDr. Jindřiška Šedová, CSc. Katedra aplikované matematiky a informatiky Vedoucí: doc. Ing. Osvald Vašíček, CSc. Centrum jazykového vzdělávání na ESF MU Vedoucí: PhDr. Helena Hušková Katedry, oddělení a centraKatedry, oddělení a centra 20 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A STRUKTURA ESF Vedoucí: prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. Katedra ekonomie garantuje obor ,,národní hospodářství" v bakalářském prezenčním studiu a studijní obory ,,ekonomie" a ,,hospodářská politika" v magisterském a doktorském studiu. Katedra je rovněž garantem mezifakultního magisterského prezenčního studia s Přírodovědeckou fakultou MU oboru ,,matematika ­ ekonomie" a oboru ,,Evropská hospodářská, správní a kulturní studia" v rámci prezenčního bakalářského studia. Obory vychovávají koncepčně vzdělané ekonomy (národohospodáře) tak, aby zvládli během studia základní souvislosti ekonomických vztahů, především na makroekonomické úrovni. Studiem je rovněž vytvořen rámec pro podrobnější pochopení dílčích ekonomických problémů v jiných specializacích. Pro posluchače se tak vytváří větší možnost uplatnění v praxi. Absolventi získávají předpoklady uplatnit se v povoláních, která vyžadují hlubší orientaci v teoretických a praktických základech mikroekonomie a makroekonomie, hospodářské politice, v analyticky zaměřených funkcích, ve státní a regionální správě, ve veřejných a soukromých společnostech, v ekonomické publicistice, v poradenství apod., a to podle zvolené specializace. Katedra ekonomieKatedra ekonomie Vedoucí: doc. JUDr. Ivan Malý, CSc. Katedra veřejné ekonomie garantuje obor ,,veřejná ekonomika" v bakalářském prezenčním studiu, v magisterském prezenčním i navazujícím studiu a rovněž v doktorském studiu; obor ,,veřejná ekonomika a správa" v bakalářském kombinovaném, kombinovaném magisterském navazujícím studiu a celoživotním vzdělávání. V rámci prezenčního navazujícího magisterského studia katedra garantuje obor ,,Administration Publique" vyučovaný v rámci česko-francouzského studia. Katedra připravuje studenty pro výkon ekonomických funkcí ve veřejném sektoru. Podrobně se studuje celá složitá problematika veřejných rozpočtů s akcentem na daně, kterou katedra vyučuje i pro jiné studijní obory. Absolventi se tedy dobře uplatňují ve sféře správy daní a cel, ale i v daňovém poradenství. Na druhé straně získávají studenti hluboké poznatky o způsobu efektivního vynakládání veřejných výdajů do sféry zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, zdravotnictví, školství, kultury, ale i tělesné kultury a sportu. Uplatnění po absolvování najdou i jako odborně připravení ekonomové pro sféru bydlení a technické infrastruktury, ale i pro masmédia a vědecký výzkum i pro celou oblast veřejné správy včetně armády, policie a justice. Práce ekonoma ve veřejné ekonomice, nechť její těžiště spočívá v získání zdrojů nebo v jejich alokaci či užití, je náročná na schopnosti vnímat, rozumět a respektovat politické a sociální stránky ekonomických procesů i jejich prostorové dimenze. Proto jsou do výuky zahrnuty předměty jako veřejná politika, veřejná správa, sociální politika i regionální a municipální ekonomika. Student se takto připraví k interdisciplinární spolupráci, která je ve veřejné ekonomice velmi potřebná. Katedra veřejné ekonomieKatedra veřejné ekonomie Centrum distančního a celoživotního vzděláván Vedoucí: Ing. Martin Kvizda, Ph.D. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky Vedoucí: prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. Centrum je samostatným výzkumným projektem zřízeným v rámci Národního programu výzkumu MŠMT ČR. Projekt výzkumného centra je časově vymezen od roku 2005 do 2009. 21ZÁKLADNÍ ÚDAJE A STRUKTURA ESF Základní údaje o Ekonomicko-správní fakultě a její struktura Vedoucí: prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. Katedra podnikového hospodářství garantuje studijní obor ,,podnikové hospodářství" v bakalářském prezenčním studiu, v magisterském prezenčním i navazujícím studiu včetně magisterského kombinovaného studia a v celoživotním vzdělávání; a obor ,,management" v kombinovaném bakalářském studiu a v celoživotním vzdělávání. Katedra je rovněž odborným garantem oboru ,,podniková ekonomika a management" v doktorském studiu. Studium je zaměřeno na ekonomiku a řízení podniku jako celku i jeho jednotlivých funkcí: produkční, personální, vědecko-technické, obchodní a ekonomicko-finanční. V rámci studia jde o pochopení věcné, ekonomické, organizační, informační a řídící stránky procesů, které probíhají, a vzájemných souvislostí mezi nimi. Společně se získáváním teoretických znalostí je studium zaměřeno též na rozvoj dovedností potřebných pro výkonnou a řídící činnost. Obor ,,podnikové hospodářství" je orientován především na velké a střední podniky. Absolventi naleznou uplatnění ve funkci odborných pracovníků v různých úsecích podniku, ve funkcích středního stupně řízení, popřípadě ve funkcích asistentů vrcholových řídících pracovníků podniku i jako analytici a projektanti systémů řízení podniků, ekonomicko-organizační poradci apod. Katedra podnikového hospodářstvíKatedra podnikového hospodářství Pohled do foyer ve II. podlaží Knihovna ESF MU poskytuje studentům moderní vybavení 22 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A STRUKTURA ESF Vedoucí: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. Katedra regionální ekonomie a správy garantuje obor ,,regionální rozvoj a správa" v bakalářském prezenčním a kombinovaném studiu a v magisterském prezenčním a navazujícím studiu včetně kombinovaného magisterského navazujícího studia. V rámci celoživotního vzdělávání katedra garantuje obory ,,regionální rozvoj a cestovní ruch" a ,,regionální rozvoj a správa". Katedra připravuje ekonomy pro aplikaci ekonomického rozhodování na úrovni regionů, měst a obcí. Současně jim dává základní znalosti z oblasti veřejné správy. Řešení regionálních a lokálních problémů zpravidla vyžaduje multidisciplinární přístup. Proto se student učí komunikovat s odborníky jiných profesí tak, aby rozhodování, jehož se bude účastnit, mělo komplexní charakter. Je rovněž vzděláván v problematice tvorby rozvojových projektů a základních metodických postupů při přípravě rozhodování ve veřejné správě. Absolventi najdou uplatnění především v orgánech veřejné správy, ale také v soukromých institucích, kde je při ekonomickém rozhodování třeba brát v úvahu regionální aspekty. Katedra regionální ekonomie a správy Katedra regionální ekonomie a správy Vedoucí: Ing. František Kalouda, CSc., MBA Katedra financí garantuje obor ,,finanční podnikání" v bakalářském prezenčním studiu, v magisterském prezenčním a navazujícím studiu včetně magisterského kombinovaného studia a celoživotního vzdělávání. Dále garantuje obor ,,peněžnictví" v kombinovaném bakalářském studiu, obor ,,bankovnictví" v celoživotním vzdělávání a nově také obor ,,finance" v doktorském studiu. Obory jsou orientovány tak, aby studenti získali znalosti z oblasti firemních financí, účetnictví, bankovnictví, pojišťovnictví, mezinárodních financí a finančních trhů. Důraz je kladen na zvládnutí teoretických i praktických aspektů problematiky výše uvedených oblastí. V rámci volitelných předmětů má student možnost prohloubit si znalosti například peněžního vývoje, evropské integrace, mzdových systémů, finančního investování, účetnictví bank a pojišťoven, účetnictví firem, evropského účetnictví, daní, auditu, pojistného trhu a dalších. Absolventi najdou uplatnění ve funkcích odborných i řídících pracovníků jak ve finančních institucích, například v bankách, pojišťovnách a fondech, tak i ve finančních a účetních útvarech podniků a jiných organizací. Katedra financíKatedra financí Vedoucí: JUDr. Jindřiška Šedová, CSc. Katedra práva zabezpečuje výuku fakultně povinných právních předmětů a aplikovaných předmětů soukromoprávního charakteru pro obory Národní hospodářství, Podnikové hospodářství a Finanční podnikání. Výuka těchto předmětů je zabezpečována kromě interních učitelů i učiteli právnické fakulty a odborníky z právní praxe (Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie). Katedra spolupracuje i s dalšími odborníky z praxe (banky, pojišťovny, Komise pro cenné papíry), což umožňuje využít jejich zkušenosti k organizování přednášek k aktuálním právním otázkám. Katedra právaKatedra práva Knihovna ESF MU disponuje veškerou potřebnou literaturou pro studenty 23ZÁKLADNÍ ÚDAJE A STRUKTURA ESF Základní údaje o Ekonomicko-správní fakultě a její struktura Vedoucí: doc. Ing. Osvald Vašíček, CSc. Katedra aplikované matematiky je garantem oboru ,,matematické a statistické metody v ekonomii" v magisterském prezenčním navazujícím studiu a oboru ,,ekonomické informační systémy" v bakalářském prezenčním studiu. Katedra dále zabezpečuje pro všechny akreditované studijní programy a studijní obory na ESF MU ve všech typech studia výuku matematiky, statistiky, ekonomicko-matematických metod a informatiky. Katedra aplikované matematiky a informatikyKatedra aplikované matematiky a informatiky Vedoucí: Ing. Martin Kvizda, Ph.D. Centrum nabízí studium v programech celoživotního vzdělávání. Ekonomicko-správní fakulta vychází vstříc zájemcům o studium nejenom v prezenční formě, ale též ve formě kombinované (tzn. studium při zaměstnání). V rámci celoživotního vzdělávání je otevíráno studium v Telči, Bratislavě a Brně, kde je možné studovat v kombinované formě následující bakalářské studijní programy: ,,veřejná ekonomika a správa", ,,regionální rozvoj a správa", ,,regionální rozvoj a cestovní ruch", ,,bankovnictví", ,,management". Navazující magisterské studium v rámci celoživotního vzdělávání probíhá zatím jen v Brně ve studijních programech: ,,finanční podnikání", ,,regionální rozvoj a správa", ,,veřejná ekonomika", ,,veřejná správa", ,,podnikové hospodářství". Centrum distančního a celoživotního vzděláváníCentrum distančního a celoživotního vzdělávání Pohled do jedné z moderních přednáškových místností ESF MU ZÁKLADNÍ ÚDAJE A STRUKTURA ESF24 Děkanát Ekonomické oddělení Oddělení pro výzkum a vývoj Oddělení zahraničních styků Oddělení pro vnější a vnitřní vztahy Personální oddělení Sekretariát Studijní oddělení Technicko-provozní oddělení Střediska Centrum distančního a celoživotního vzdělávání Institut veřejné správy Centrum evropských studií Středisko vědeckých informací ­ knihovna Centrum informačních a komunikačních technologií Centrum doplňkové činnosti Centrum konkurenční schopnosti české ekonomiky Oddělení a střediska Ekonomicko-správní fakultyOddělení a střediska Ekonomicko-správní fakulty Vedoucí: PhDr. Helena Hušková Oddělení jazyků na ESF MU je jedním z pracovišť Centra jazykového vzdělávání, které má celouniverzitní působnost. Oddělení zabezpečuje pro všechny akreditované studijní programy a studijní obory na všech typech studia výuku jazyků. Oddělení Centra jazykového vzdělávání na ESF MU Oddělení Centra jazykového vzdělávání na ESF MU Moderní vybavení počítačové učebny 25ZÁKLADNÍ ÚDAJE A STRUKTURA ESF Publikace Ekonomicko-správní fakulty 1 6 2 7 3 8 26 PUBLIKACE ESF 1 Krizové řízení ve veřejné správě a ochrana obyvatel Jaroslav Rektořík a kol., 2006 ISBN 80-210-3934-5 2 Základy peněžního vývoje Jiří Sejbal, 1997 ISBN 80-210-1734-1 3 Financování rozvojových strategií územním rozpočtem Jan Šelešovský a kol., 2006 ISBN 80-210-3947-7 4 Krizový management ve veřejné správě. Teorie a praxe Jaroslav Rektořík a kol., 2004 ISBN 80-86119-83-1 5 Základy ekonomie sportu Vladimír Hobza, Jaroslav Rektořík, a kol., 2006 ISBN 80-86929-04-3 6 Podniková analýza Petr Suchánek, 2006 ISBN 80-210-3985-X 7 Management územní samosprávy (využití nástrojů zvyšování příjmů a snižování výdajů rozpočtů územních samosprávných celků). Sborník referátů Sekce II semináře pořádaného Katedrou veřejné ekonomie ESF MU, 2006 ISBN 80-210-3975-4 8 Vývoj institucionálního rámce fungování české ekonomiky a vstup do EU Antonín Slaný a kolektiv, 2004 ISBN 80-2103325-8 9 Personalistika ve veřejné správě Vlasta Leštinská, Olga Vidláková, Jan Šelešovský, David Špaček, 2006 ISBN 80-210-3984-1 10 Strategie regionů a rozvoj podnikání po vstupu do EU Sborník příspěvků z konference, 2004 ISBN 80-210-3520-X Přehled publikacíPřehled publikací 4 1 5 109 27PUBLIKACE ESF Historie Masarykovy univerzity Masarykova univerzita byla založena brzy po skončení první světové války pouhé tři měsíce po vzniku samostatného Československa. Snahy o zřízení druhé výlučně české univerzity vycházely již od poloviny osmdesátých let 19. století z intelektuálního prostředí v Brně. Současně byly podporovány pražskou českou univerzitou, jejíž profesor Tomáš Garrigue Masaryk při své vědecké a politické práci věnoval systematickou pozornost vývoji československých vysokých škol. Zákon č. 50, kterým byla zřízena druhá česká univerzita se čtyřmi zakládajícími fakultami ­ právnickou, lékařskou, přírodovědeckou a filozofickou, byl schválen Národním shromážděním 28. ledna 1919. Jméno dostala po svém zakladateli. Posláním nové univerzity bylo, řečeno slovy pamětní listiny, aby ,, ... žila, mohutněla a kvetla v ušlechtilém závodění se starší sestrou pražskou, ..." Historie a osobnostiHistorie a osobnosti TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK Univerzita je od svého vzniku spojena se jménem jednoho z nejvýznamnějších Čechů naší historie, státníka, politika, filozofa a sociologa Tomáše Garrigua Masaryka (1850-1937), který byl v roce 1918 zvolen prvním prezidentem nové Československé republiky, společného státu Čechů a Slováků. V této funkci působil až do roku 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval. Respekt a úctu k jeho osobě, demokratickým a mravním zásadám, přínosu v oblastech politiky, filozofie a sociologie cítí akademická obec a studenti Masarykovy univerzity i dnes. HISTORIE MU28 Masarykova univerzita tento úkol již od počátku své existence skutečně plnila. Její profesorské sbory byly tvořeny převážně příslušníky mladší vědecké generace z pražské univerzity a brněnské české techniky, pro něž se zřízení nové univerzity stalo výzvou. Jejich zásluhou se Masarykova univerzita vyznačovala myšlenkovou průbojností a ve většině vědních oborů záhy dosáhla vynikající úrovně. V první generaci zde působila řada významných osobností, např. František Weyr, jeden ze zakladatelů normativní teorie právní, na Filozofické fakultě měla vysokou úroveň například slavistika, reprezentovaná jmény Bohuslav Havránek, Roman Jakobson či Arne Novák, z řady vynikajících oborů na Přírodovědecké fakultě je možné zmínit matematiku a její profesory Matyáše Lercha, Eduarda Čecha a Otakara Borůvku, pozoruhodnými osobnostmi Lékařské fakulty byli například fyziolog Edward Babák, histolog a embryolog František Karel Studnička nebo patologický fyziolog Vilém Laufberger, jehož Ústav pro všeobecnou a experimentální patologii dosáhl světové úrovně. Už od dvacátých let měla univerzita své pevné a nepřehlédnutelné místo ve vědeckém, kulturním a společenském životě země. V čele univerzity stál na jejím počátku první rektor Karel Engliš, jeden z nejvýznamnějších průkopníků ekonomického myšlení i praxe první republiky. Kromě toho, že byl v letech 1919 až 1945 profesorem národního hospodářství na Právnické fakultě, zapsal se do novodobých československých dějin jako ministr financí v několika československých vládách, guvernér Národní banky Československé a poslední předúnorový rektor Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1925 se stal prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity hudební skladatel Leoš Janáček, který k ní měl vřelý vztah. Prokázal jej nejen svými skladbami, ale také velkorysým odkazem ve prospěch Filozofické fakulty. Ve třicátých letech se Masarykova univerzita stala držitelem autorských práv hudební a literární tvorby Janáčkovy, a tím i strážkyní jeho uměleckého odkazu. Rozvoj univerzity přerušila druhá světová válka, kdy nacisté zavřeli české vysoké školy a popravili mnoho významných profesorů. Po válce byla obnovena činnost všech čtyř zakládajících fakult univerzity a v roce 1946 byla jako pátá založena fakulta Pedagogická. Negativní důsledky měl pro univerzitu komunistický převrat v roce 1948, od roku 1950 byla téměř na dvacet let zrušena Právnická fakulta. Komunistický režim mimo jiné univerzitě odepřel její původní název, od roku 1960 až do demokratické revoluce 1989 nesla jméno významného českého fyziologa 19. století Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. V roce 1990 univerzita opět přijala jméno Masarykovo, jež je i dnes symbolem svobody a nezávislosti. V témže roce byla zřízena Ekonomicko-správní fakulta, v roce 1994 pak Fakulta informatiky, v roce 1997 Fakulta sociálních studií a v roce 2001 Fakulta sportovních studií. Vedle výrazně a systematicky posilované vzdělávací a vědecké činnosti se úspěšně rozvíjí i mezinárodní spolupráce nejen s jednotlivými zahraničními univerzitami, ale také v rámci Skupiny univerzit Compostela. Masarykova univerzita prošla v uplynulých patnácti letech obdobím rozvoje, jež nemá z hlediska dynamiky kvalitativního a kvantitativního růstu obdoby ani v historii univerzity, ani v kontextu vývoje českého vysokého školství po roce 1989. Od roku 1990 téměř ztrojnásobila počet studentů a již několik let se na ni hlásí nejvíce studentů v rámci České republiky. V současné době tak Masarykova univerzita opět zaujímá místo, které jí náleželo v době jejího vzniku. Tomáš Garrigue Masaryk Karel Engliš Leoš Janáček 29HISTORIE MU Insignie Ekonomicko-správní fakulty Fakultní insignie Autorem návrhů fakultních insignií je ak. sochař Michal Vitanovský INSIGNIE FAKULTY30 Karel Engliš (*17.8.1880 Hrabyně u Opavy), významný český národohospodářský teoretik i praktik, tvůrce teleologické hospodářské teorie, pracoval po studiu práv v Mnichově a v Praze na Zemském statistickém úřadě, na vídeňském ministerstvu obchodu a významně se podílel na formování brněnské ekonomické školy. V roce 1911 se stal profesorem národního hospodářství na Vysoké škole technické v Brně, po vzniku Československa se zasloužil o vznik Masarykovy univerzity roku 1919. V letech 1919­20 se stal prvním rektorem brněnské univerzity ­ tehdy druhé univerzity v Československu, na níž do roku 1939 působil jako profesor národního hospodářství na Právnické fakultě. V Brně začal také prof. Engliš politicky pracovat v Lidové pokrokové straně Adolfa Stránského a byl jejím poslancem v Moravském zemském sněmu (1913­18). Po vzniku Československa se stal členem národnědemokratické strany a za ni poslancem Národního shromáždění v letech 1918-25. Roku 1925 ze strany vystoupil a se skupinou kolem J. Stránského zakládal Národní stranu práce. Prof. Engliš byl několikrát členem vlády jako ministr financí. Poprvé v letech 1920­21, později jako odborník v několika vládách v letech 1925­31. Od roku 1934 do zániku ČSR pečoval o pevnou měnu jako guvernér Národní banky. V roce 1947 byl zvolen rektorem Univerzity Karlovy, ale události v únoru 1948 jej donutily k rezignaci. V roce 1952 byl vypovězen z Prahy do rodné Hrabyně, kde svůj život dožil 13.června 1961. Po pádu komunismu byl 28. října 1991 prof. Karlu Englišovi udělen Řád T. G. Masaryka in memoriam za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Z rozsáhlého vědeckého díla je třeba uvést knihu Soustava národního hospodářství (1938), která je souhrnem jeho teoretických názorů a praktických zkušeností. Umístění busty prof. Engliše v prostorách Ekonomicko-správní fakulty MU je symbolickým připomenutím významu tohoto českého ekonoma, politika a pedagoga, a to jak ve vztahu k jeho působení v Brně a na univerzitě, tak směrem k rozvoji ekonomických věd a akademické obce na fakultě. Busta prof. Karla EnglišeBusta prof. Karla Engliše Fakultní insignie Busta prof. Karla Engliše je dílem studentky SOŠ tradičních řemesel, Velké Opatovice, sl. Ludmily Šebelové pod vedením ak. malíře Martina Kotka a Jana Elise. 31INSIGNIE FAKULTY Fotografie: Fotoateliér Josef Müller, Pekařská 26, Brno Grafická úprava a sazba: EXACTDESIGN ­ Ing. Pavel Jílek, Tomáš Blecha www.exactdesign.cz Kontakt: MASARYKOVA UNIVERZITA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA Lipová 41a, 602 00 Brno tel.: +420 549 491 710 fax: +420 549 491 720 web: www.econ.muni.cz 32 TIRÁŽ Mediální partneři konference Významní partneři fakulty Important partners Partneři fakulty Partners Hlavní partneři fakulty Main partners Partneři Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity: