věda / 6-7
Informatici testují ovládání přístrojů myšlenkou
Futuristický koncept, že počítač nebo jiné přístroje lze obsluhovat jenom pouhou myšlenkou, testují ve svých laboratořích informatici Masarykovy univerzity. Pracovat s technikou jenom mentálním příkazem už skutečně jde, lidé z Laboratoře interakce člověka s počítačem se teď snaží funkčnost vylepšit.
Myšlenka obsluhovat přístroje jen s pomocí myšlenky a ne třeba pomocí klávesnice a myši není nová. Existuje už několik možností, jak to dělat a některé se už i používají. Třeba lidem po úrazech, kteří ztratí některou z končetin, bývá implantována nová umělá, která je napojená na čip v hlavě, jenž umožňuje, aby se nová část chovala jako skutečná.
Myšlenka na novou elektronickou součástku zabudovanou v těle ale nemusí být každému příjemná nebo to někdy ani není možné. Proto se hledají a používají i jiné cesty.
Experti z Laboratoře interakce člověka s počítačem Fakulty informatiky MU testují techniku, která využívá EEG. Znamená to, že přístroj dovede snímat elektrickou aktivitu mozku, přeložit si, co znamená, a předat příkaz konkrétnímu koncovému zařízení.
„Funguje to vlastně stejně jako při interakci mozek-tělo. V duchu myslíte na to, že chcete pohnout rukou, mozek vyšle signál a tělo příkaz vykoná. My děláme to, že mozek vyšle signál přístroji a pohyb pak vidíme ve virtuální realitě," přibližuje svoje experimenty Fotis Liarokapis, vůdčí osobnost výzkumu spjatého s virtuální realitou.
Rovnou říká, že praktické využití takového testování je možné čekat v řádu desítek let, je to ale téma, na které určitě dojde a je nutné ho zkoumat. Technologie je potenciálně využitelná třeba při řízení aut nebo jiných dopravních prostředků, hraní her nebo ovládání vybavení chytrých domácností.
Přístroj nasazený na hlavu dovede snímat elektrickou aktivitu mozku, přeložit si, co znamená, a předat příkaz konkrétnímu zařízení.
Informatici teď pracují hlavně na vylepšení komunikace mezi strojem a lidskou myslí. Daní za neinvazivnost řešení s EEG je totiž jeho menší spolehlivost a přesnost. „Aby mohl mozek počítač opravdu ovládat, musí se člověk soustředit, hodně záleží na konkrétním jedinci a jeho představivosti," lící Filip Škola, jenž na téma dělá doktorát a experimenty sám provádí.
Základem pro zvládnutí mentálních příkazů je trénink. Posilování schopnosti předat příkaz přístroji tak, aby ho byl schopný detekovat, se děje stejně jako u trénování svalů v posilovně. Napoprvé jsou výsledky výrazně horší než po týdnech práce.
Navíc badatelé už vědí, že asi dvacet procent lidí vůbec není schopných takový příkaz techni-
ce předat. Proč, to zatím není jasné. Zřejmě to má co do činění s morfologií konkrétního mozku. „Na druhou stranu víme ale třeba i to, že v experimentech bývají hodně úspěšní lidé, kteří se věnují józe. Dokážou svoje myšlenky lépe zkrotit," podotkl Liarokapis.
Kdo by se chtěl na futuristickém výzkumu podílet a sám si vyzkoušet, jaké to jc ovládat počítač bez hnutí a mluvení, má možnost. Badatelé pořád přijímají dobrovolníky, na kterých technologii testují.
Je to úplně bezbolestné a je třeba jen mít 90 minut času a počítat s tím, že respondent dostane na hlavu trochu vodivého gelu. Hlásit se je možné na e-mailu xskola@mail.muni.cz.
Martina Fojtů
Po stopách Keltů: Archeologové zkoumají slavnou lokalitu ve Francii
Na jednom z nejslavnějších francouzských archeologických nalezišť pracují už léta lidé z ústavu archeologie a muzeologie filozofické fakulty. Teď by měli dostat možnost, jak se dostat k dalším projektům. Podepsali totiž smlouvu o spolupráci s Evropským archeologickým centrem, které francouzskou lokalitu Mont Beuvray spravuje. Právě zde se mělo nacházet oppidum Bibracte známé z Caesarových Zápisků o válce
Aktivity odborníků z Masarykovy univerzity začaly na místě už v roce 2001, kdy sem poprvé ještě jako studentka přijela Petra Goláňová. Dnes na Bibracte vede samostatný výzkumný tým.
„Naše současná činnost na místě je z velké části hrazená z peněz Evropského archeologického centra a zahrnuje především náklady na provádění archeologického výzkumu a zpracování nálezů. Uzavření dohody o spolupráci nám usnadní přípravu společných projektů, ze kterých bychom hradili například komplexní environmentálni analýzy nebo větší soubory radiokarbonových dat," vysvětlila Goláňová, k čemu je oficiální akt dobrý.
Oppidum, tedy opevněné sídliště městského charakteru, na Mont Beuvray představuje sou-
část francouzského národního mýtu. Právě zde byl v roce 52 před Kristem na sněmu celé Galie zvolen do čela vzbouřených keltských kmenů Vercingetorix, jehož o několik měsíců později definitivně porazil Gaíus Iulius Caesar, Slavný římský vojevůdce následně ve hradbách Bibracte prezimoval a redigoval zde Zápisky o válce galské.
Badatelské práce na místě začaly s podporou císaře Napoleona III. už v 19. století, a po sedmdesátileté odmlce byly obnoveny až v 80. letech 20. století díky aktivitě prezidenta Francoise Miterranda, který zvláštním výnosem zřídil současné výzkumné centrum a muzeum. Odkrývat pozůstatky tohoto města, založeného již ve 2. století před Kristem, sem jezdí týmy z řady evropských univerzit a účast na výzkumu slouží jako vstupenka do široké vědecké komunity.
Odborníci z Masarykovy univerzity se od roku 2009 podíleli na výzkumu řemeslnického areálu za bránou oppida a odkryli společně s polskými kolegy systém teras ve svahu nad hlavní cestou.
„Letos jsme zaměřili pozornost na samotný vrchol Mont Beuvray, kde geofyzikální tým pod vedením kolegy Petera Mila v předchozích letech objevil novou strukturu, jejíž přítomnost
Odkrývání pozůstatků domu z dob císaře Augusta na jedné z teras oppida Bibracte.
do té doby nikdo nepředpokládal. Při výzkumu jsme zjistili, že se jedná o dva a půl metru hluboký příkop, zasypaný kolem zlomu letopočtu. Zda tento příkop nějak souvisel s blízkou svatyní, zatím nevíme, analýzy vodních řas naznačují, že byl druhotně využíván jako stoka," přiblížila Goláňová.
Martina Fojtů