student /17
Mladí informatici vyvinuli zařízení na monitoring včel
Pětice studentů informatiky vyvinula unikátní zařízení na sledování včel. V listopadu s ním vyhráli prestižní brněnský hackathon a nyní mají v plánu uvést ho na trh. Zařízení dokáže třeba upozornit na krádeže včelstev nebo analýzou bzučení vyhodnotit zdravotní stav roje.
Student počítačové grafiky Pavol Ulbrich přemluvil v listopadu čtyři své spolužáky z fakulty informatiky a vydal se s nimi na hackathon společnosti Honeywell. Jedná se o týmovou soutěž, jejímž cílem je během čtyřiadvaceti hodin vymyslet řešení nějakého problému, které odpovídá zadání. Do krátkého časového úseku je koncentrovaný celý vývDJářský proces a o úspěchu rozhoduje nejen rychlost a zručnost, ale také schopnost nepřetržitého soustředění.
„Soutěž byla zaměřena na internet věcí, tedy možnosti propojování malých a levných počítačů do chytrých sítí. Každý tým dostal krabici se softwarovými součástkami a dalším materiálem, nic víc jsme nemohli použít," popisuje Pavol s tím, že možnosti jednoduchých počítačů, které stojí jen okolo patnácti eur, jsou nezměrné.
Studenti se rozhodli vytvořit zařízení na monitoring včel, která už sice běžně existují, jsou ale podle nich zbytečně drahá a nejsou tak sofistikovaná, jak by mohla být. Přitom platí, že včelstva se často kradou a profesionálních včelařů je čím dál méně. Jedním z důvodů je nejspíš to, že si podobná zařízení nemohou dovolit
Upozornění na krádež úlu
„Nejdůležitější součástí zařízení jsou senzory, z nichž každý se umístí do jednoho úlu. Tenhle senzor je schopný snímat třeba teplotu, tlak, vlhkost nebo to, zda je úl otevřený či zavřený. Data průběžně posílá na centrální počítač, který je shromažďuje a vyhodnocuje. Navíc pokud dojde k otevření úlu, dostane jeho majitel okamžité upozornění," vysvětluje student.
Celé zařízení vyjde včelaře na devět tisíc korun pro šest úlů. Běžná cena podobných přístrojů se přitom pohybuje okolo dvaceti tisic.
Celé zařízení vyjde včelaře na devět tisíc korun pro šest úlů, přičemž běžná cena podobných zařízení na trhu se dnes pohybuje okolo dvaceti tisíc. „Součástí soutěže bylo také vymyšlení byznys plánu, proto jsme přišli s nápadem, že bychom zařízení včelařům půjčovali, nemuseli by si ho kupovat. Tím by se pro ně stalo ještě mnohem dostupnější," dodává nadšeně Pavol.
Úplnou novinkou mezi včelárskymi zařízeními je zvukový senzor, který snímá bzučení včel a díky postupnému strojovému učení dokáže odhalit, kdy je s včelstvem něco v nepořádku. Zvuk, který se z úlu line, je totiž úplně jiný, když jsou včely nemocné nebo když se rojí. Čím více dat přitom systémem projde, tím přesněji pak bude schopen pracovat a indikovat nezdravé chování.
Začátek byznysu
Porotci hackathonu byli studentským zařízením nadšeni a v konkurenci třinácti dalších týmů
přisoudili studentům Muni první místo. „Většina týmů se s úkolem vypořádala spíše po hardwarové stránce, takže často pájeli a montovali, my jsme vytáhli notebook a spíše programovali. Základní zařízení jsme ale také museli postavit," vysvětluje student.
S nápadem se pětice studentů ještě narychlo stihla přihlásit do inkubátoru Jihomoravského inovačního centra a doufá, že uspěje. Pokud se tak stane, dostanou k dispozici peníze, mentora a čas vypilovat projekt k dokonalosti a uspět s ním na trhu.
Fungující model, který studenti vytvořili na soutěži, museli sice odevzdat, zdrojový kód a know-ho w si však odnášejí. Značnou výhodou, která se projevila už v soutěži a bude důležitá i nadále, je různorodost členů týmu. Zatímco Pavol se věnuje počítačové grafice, jeho kolegové jsou zaměření třeba na paralelní systémy či sítě.
Martin Vérteši
Seriál: Studentské spolky
Politologové debatují s odborníky a promítají filmy
Chybějící možnost diskutovat o politických a společenských otázkách mimo výuku vedla před lety studenty politologie k založení Studentské sekce Mezinárodního politologic-kého ústavu. Ten je expertním akademickým pracovištěm fakulty sociálních studií. Dnes Studentská sekce sdružuje nejen politology, ale i studenty příbuzných oborů, kteří pořádají akce pro sebe navzájem i pro veřejnost.
„Máme teď 82 členů a většina z nich jsou studenti nižších ročníků bakalářských oborů. Kromě pořádaných akcí si také předáváme zkušenosti nebo pro sebe navzájem hledáme nabídky stáží ČÍ brigád v oboru," popisuje předseda spolku Jan Hruška.
Mezi nejčetnější činnosti spolku patří kulaté stoly a Masarykovy debaty. Zatímco na kulatý stůl studenti vždy pozvou odborníka na nějakou problematiku, který k ním promluví a oni s ním pak diskutují, princip Masarykových debat je jiný.
„Vždycky je nastolena nějaká teze a jsou pozváni dva odborníci, kteří argumentují pro ni,
a dva, kteří argumentují proti ní. Diváci nakonec hlasují, kdo je přesvědčil. Témata debat nejsou tolik odborná, jde spíše o zajímavé společenské otázky s širším přesahem, třeba o členství Česka v NATO nebo o adopcích dětí homosexuály," vysvětluje Hruška.
Další aktivitou spolku otevřenou pro veřejnost je filmový klub. Kromě toho, že studenti zhruba třikrát za semestr promítnou film se společensky či politicky zajímavou tematikou, pozvou k tomu ještě zajímavého hosta, se kterým mohou diskutovat.
„Velká část činnosti je zaměřená jen na naše členy. Jednou za semestr jezdíme na exkurze, třeba do parlamentu nebo jiných institucí, občas si na neformální posezení pozveme nějakého hosta a u vína s ním debatujeme o aktuálních otázkách. Na příští semestr ale chystáme novinku - studentskou politologickou konferenci," vyjmenovává předseda s tím, že chtějí s kolegy dát studentům příležitost prezentovat své výzkumy, které dělají v rámci bakalářských či magisterských prací.
Kulaté stoly jsou odborné, na Masarykovy debaty míří širší publikum.
Nedávno navíc spolek navázal spolupráci s dalšími politologickými spolky v republice. První akcí bylo společné vystoupení na oslavách 17. listopadu na pražském Albertově.
ssiips.cz
Martin Vérteši