2 / události
Nejlepší pedagog:
Studenti poznají,
když se dobře připravíte
Jan Strejček z fakulty informatiky to nemá jednoduché. Jako vyučující se snaží studentům předávat hlavně teorie, které stojí v pozadí fungování počítačových systémů.
S nelehkým úkolem se ale pere dobře. Soudě aspoň podle toho, že je jedním ze tří letošních nositelů ceny rektora pro vynikající pedagogy.
Nejvíc lidí Strejček vídá na přednáškách v předmětu s názvem Automaty a gramatiky, jeho obsahem je teorie formálních jazyků, tedy obor stojící na pomezí informatiky a lingvistiky, který původně sloužil k popisu syntaktické struktury přirozených jazyků. Časem se ale ukázalo, že vzniklá teorie se dobře hodí i k popisu práce počítačů.
„Předmět patří k nejnáročnějším na bakalářském stupni, čemuž odpovídá také nižší studijní úspěšnost. O to víc si vážím pozitivních studentských ohlasů. Myslím, že studenti poznají a oceňují, že se já i další vyučující přípravě předmětu poctivě věnujeme," říká Strejček.
Dřív se před každou přednáškou díval na videozáznam (na fakultě informatiky se natáčí většina velkých přednášek) z předešlého roku, aby viděl, co se povedlo, a co je naopak potřeba vysvětlit lépe.
„Důležité nejen pro posluchače, ale i pro vyučující je, aby hodiny nebyly nudné, a tak se je snažím zpestřit. Někdy se se studenty na cvičeních třeba vsadím, že v příkladu budou mít chybu. Letos jsemv rámci debaty o pozitivní a negativní motivaci na jednom cvičení vytáhl z rukávu jezdecký bičík," dává Strejček k dobru úsměvnou historku.
Při výuce se mu osvědčilo používání takzvaných řídkých slidů, které mají posluchači k dispozici. Jsou na nich třeba definice, které by při přednášce sami zbytečně opisovali. Je na nich ale také řada volných míst, kam vyučující při výkladu doplňuje vysvětlení nebo obrázky, které pomáhají ke komplexnímu pochopení. „K tomu mají studenti ještě k dispozicí skripta, do kterých by se měli podívat, když přijdou na nejasnosti.
»«íua ..uufc.. «|TT
Dělá to ale jen malá část z nich," má vysledováno Strejček, který si o píli svých svěřenců nedělá iluze.
Drtivá většina z nich se podle něj do předmětů pořádně připravuje až na zkoušku na kanci semestru, o průběžném učení nemůže být řeč. Spoléhají tak jen na krátkodobou paměť a často se stane, že nepochopí všechno. „Peklo systému je, že existuje spousta předmětů, u kterých stačí vyhradit si na zkoušku den nebo dva, přečíst si slidy nebo materiály a člověk v pohodě absolvuje. Ne na A, bude to spíš D nebo E, ale to spoustě lidí nevadí," mrzí Strejčka.
Proto má dojem, že by se měio začít mluvit o změně způsobu, jakým se vysoké školy a jejich vyučující snaží předávat informace. Přesný recept nemá, náměty na zlepšení ovšem ano. „Ono je to všechno o motivaci studentů. Pokud nemají čas nebo nechtějí chodit na přednášky, ničemu to nevadí, když si látku sami nastudují. Můžeme se pak domluvit, že jim budou vyučující k dispozici,
44
V rámci
debaty
o pozitivní
a negativní
motivaci jsem na
jednom cvičení
vytáhl z rukávu jezdecký bičík.
až budou potřebovat něco dovysvětlit," přemýšlí informatik nahlas.
Osobně nevěří tomu, že by něco zlepšily před pár lety tolik oblíbené online kurzy nebo nahrazení přednáškové výuky vzdělávacími videi. Zvlášť když existují studenti, kteří jsou schopní si celý semestr přednášek pustit až pár hodin před zkouškou. Určité vylepšení ovšem podle Strejčka video přece jen představuje. „Myslím, že kdyby si každý vyučující řekl, že chce udělat dobré výukové video, vyladí ho daleko lépe, než když má přednášku a někdo ji zaznamená. Osobně mám rád třeba Khan Academy."
Přes všechny výhrady je dělení pracovního času mezi výuku a výzkum pro Strejčka přesně tím, co mu vyhovuje. Učit ho baví. „Výzkumná práce je dlouhodobá a radost z dílčích úspěchů přichází jen několikrát do roka, zatímco povedená přednáška nebo seminář dokážou člověka nabít pozitivní energií mnohem rychleji a také častěji," říká. Martina Fojtů
Univerzita požádala o institucionální akreditaci
> > pokračování ze strany i Nabídka programů tak bude v řadě případů zjednodušená s cílem umožnit budoucím vysokoškolákům vybrat si užší zaměření až v pozdějších semestrech. „Uchazeči už si například nebudou vybírat, zda se přihlásí na finanční nebo obecnou matematiku. Přihlásí se prostě na matematiku a až v pozdějších semestrech si vyberou specializaci," uvedl prorektor Bulant.
Univerzita do budoucna počítá se třemi variantami průchodu studiem. První možností bude jednooborový studijní program, který v podstatě kopíruje současné jednooborové studium s obvyklou sadou povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů. Druhou variantu představuje program s možností volby užší specializace studia podle jednoho z několika schválených plánů.
Největší novinkou je pak takzvané sdružené studium, které dává vysokoškolákům možnost zapsat si k hlavnímu studijnímu plánu (takzvaný maior) ještě plán vedlejší (minor), a složit si tak studium ze dvou odlišných programů.
Jak bude akreditace fungovat
Zatímco v minulosti bylo potřeba každou změnu studijního programu, jeho zrušení nebo prodloužení akreditace řešit u mimouniverzitního orgánu, takzvané Akreditační komise, se schválenou institucionální akreditací bude hlavní roli v celém procesu hrát interní Rada pro vnitřní hodnocení.
„Právě k jejím rukám budou jednotlivé fakulty předkládat žádosti o akreditaci. Půjde ale vlastně až o vrchol celého hodnotícího procesu. Každý studijní program bude mít takzvanou programovou radu
složenou z akademiků, vysokoškoláků i externích expertů, kteří se budou pravidelně scházet, každý rok připraví stručnou a každých pět let rozsáhlejší hodnotící zprávu," vysvětluje prorektor Bulant, jak bude probíhat předávání zpětné vazby. Tyto zprávy můžou obsahovat například doporučení pro garanty programů či jednotlivých předmětů. S hodnoceními pak bude pracovat právě Rada pro vnitřní hodnocení.
„Studentům to přinese větší možnosti, jak dávat zpětnou vazbu k poskytovanému vzdělávání, akademickým pracovníkům to zase umožní vést průběžnou diskuzi o kvalitě a relevanci studijních programů. Ve střednědobém horizontu to také přispěje k rovnoměrnějšímu rozložení administrativní zátěže spojené s akreditacemi," doplnil prorektor.
David Povolný
Muni, měsíčník Masarykovy univerzity
Ročník 13, prosinec 2017, vychází 11. prosince.
Vydává: Masarykova univerzita. MK ČR E15641 ISSN (tištěná verze) 1801-0806, ISSN (on-line verze) 1801--0814 Náklad: 6 000 ks Šéfredaktor: David Povolný Redakce: Helena Brunnerová, Irena Diatelová, Martina Fojtů, Dagmar Husarova, Martin Kopáček, Ludmila KoreŠová, Lenka Kožuchová, Roman Novotný, Martin verteši, Ema Wiesnerová Grafický návrh, fotoeditace a sazba: Petr Hrnčíř Písma: Skolar, Adelle a LFT Etica Tisk: Sabina, spol. s r.o. Inzerce: Petr Dimitrov, tel.: 721575 746, e-mail: inzerce@rect.muni. cz Adresa redakce: Žerotínovo nám. 9,60177 Brno, tel.: 549 49 4646, e-mail: redakce@online.muni.cz Příští uzávěrka: 8. ledna. Online: www.online.muni.cz Verze pro tablety: online.muni.cz/tablety
Souborné dílo - časopis: © Masarykova univerzita, 2017.
Převzetí a jiné následné užití zapovězeno. Následující díla lze ale užít (Informace jak: online.muni.cz/tou) za podmínek Creative Commons BY 3.0 CZ (plný lext licenčních podmínek: ; onIine.muni.cz/cc): texty ze stran: ! 1-8.10-11,13-20. Fotografie ze stran: 2-3 mimo log, 6-8,10-11, 14.17-18.
m
Nový děl
Chci f
Od února příštího ro jmenování rektorem dečkou fakultu bioch Kašparovský. V listop dalo hlas 20 z 27 sená té doby bude zastáva funkci proděkana prt se mohl už nyní zapo studijních programů akreditaci.
Nové akreditace jsou vaší Počítáte s nějakými zásad v podobě studijních progi
Mou snahou bude udělal přírodovědecké fakultě přeb ale také pro praxi. Většina a stává vědci a tomu musíme s Chci zjistit, jaké je uplatněn a co bychom mohli na stuc vylepšit, aby naši absolventi jaké budou jejich možnosti ní po dokončení studia. Mán se studentům dá na začátku budou jednou dělat, tak se; ností v oboru udrží.
Počítáte tedy se změnai pomoci snížit studijní neú
Je to moje priorita a zahi Budeme se snažit získávat; ty už na středních školách, fakulta však v tomto mámí proto bych rád udržel výul učitelů. Učitelé jsou jakási která pomáhá kontaktovat d a zapálené studenty. Chtěl 1 nik udělat takový, aby se stí tovat a lépe si pak vybrat obí
Takže budete mít spolec
0 společném základu v pc ditů uvažujeme. Nebudou tc né pro celou fakultu, ale spo být v rámci širších oborů ja! či matematika. Budeme se i