Ceny rektora motivují vynikající akade
Už dvacetiletou tradici drží květnový akademický obřad Dies acade-micus, který je každoročně spojen s udílením Cen rektora Masarykovy univerzity. Jaké jsou osudy jejích laureátů a kam se posunuli?
„Ceny v oblasti výzkumu i pedagogické Činnosti symbolizují poděkování za kvalitně odvedenou práci lidem, kteří usilovně a systematicky posunují kvalitu Masarykovy univerzity kupředu a naplňují masarykovské překonávání dobrého lepším," připomněl význam ocenění prorektor pro akademické záležitosti Martin Bareš.
Tradice udělování cen začala v roce 1994, kdy se předávaly na zasedání vědecké rady. Dics academicus se poprvé konal o tři roky později 13. května. „Byl to přirozený vývoj
IES A
a snaha odměnit tvůrčí Činnost na univerzitě," připomněl tehdejší rektor Eduard Schmidt.
První ročníky doprovázela sportovní a zábavná odpoledne, dnes je k nim přidružený celý týden akcí po celé univerzitě. Původní rozsah udílených cen se během let také rozšířil. „Kategorie dobře reprezentují pestrost naší univerzity, zohledňují přínos různých generací akademiků, vědců i studentů a mají přesah i do občanské společnosti," doplnil Bareš.
Studium ho přivedlo k diplomacii
Už dva a půl roku pracuje Petr Preclík na Velvyslanectví České republiky v etiópske Addis Abebě. Pro diplomatickou kariéru se rozhodl při studiích mezinárodních vztahů na fakultě sociálních studií. Práce v mezinárodním prostředí ho vždycky lákala.
„V roce 2009 jsem si vyzkoušel práci na Stálé misi ČR při OSN v Ženevě, pak jsem pracoval v několika zemích Afriky, která mé nepřestává fascinovat. Když se mi naskytla příležitost stát se zástupcem velvyslance v Etiopii, bez většího rozmýšlení jsem přijal. Odlišné kulturní prostředí, malý tým, mož-
nost reprezentovat české firmy, projekty či kulturu, to mě na mé práci nepřestává bavit," říká o své současné pozici.
Zájem o mezinárodní prostředí mu už na škole vynesl hned dvě ceny rektora, získal je v roce 2009 a 2013, a to jako vynikající magisterský a doktorský student. „Každý odlišující bod v životopisu může být rozhodující a věřím, že mi ocenění pomohlo při nejednom pracovním pohovoru. A člověka potěší uznání jeho práce před univerzitní obcí," dodal s tím, že díky finanční odměně pak mohl cestovat po Íránu.
Z přední plavkyně akademickou
Bývalá dálková plavkyně a absolventka fakulty sportovních studií Silvie Rybářova dostala univerzitní ocenění v roce 2014, a to za úctyhodné výkony ve světovém poháru v dálkovém plavání.
Zvítězila mimo jiné na argentinském maratónu na 57 kilometrů. Trať ze Santa Fe do Coronda zvládla v Čase 8 h 33 min 27 s. K tomu získala ještě druhé místo v závodě na 88 kilometrů.
„Připravovat jsem se musela hlavně psychicky. Už jenom sžít se s tím číslem. Člověk kolem sebe pořád slyší 57, 57, 57. Při závodě na 36 kilometrů jsem byla ve vodě šest a půl hodiny, teď to chtělo ještě víc," vzpomínala na drsnou přípravu plavkyně.
Rybářova na univerzitě později získala doktorát z kinantropologie a dnes už nezávodí, o plaveckých sportech učí na své alma mater. Aktuálně je na rodičovské dovolené.
Informatik je v Mnichově mezi top výzkumníky
Hned dvakrát dostal za svoje působení na univerzitě cenu rektora informatik Jan Křetínský. V roce 2009 tu pro vynikající studenty magisterských oborů a v roce 2014 tutéž pro doktorandy. Práci Křetínskcho to ovšem úplně neodráží, on má totiž doktoráty dva. Jeden z Masarykovy univerzity a druhý z jedné z nejlepŠích evropských vysokých škol. Technické univerzity v Mnichově, kde také dnes pracuje.
Právě doba doktorského studia pro něj byla jedna z nejnáročnejších, oba doktoráty dělal zároveň, končil je v rozmezí půl roku a většinu času trávil v Mnichově. „Původně jsem mel pod dvojím vedením dělat jedno studium, ale ukázalo se to být administrativně tak složité, že bylo jednodušší napsat dvě dizertace," vzpomíná s úsměvem Křetínský, jenž se na věhlasnou Školu dostal díky svému školiteli Antonínu Kučerovi a předchozím dobrým výsledkům ze stáže v Dánsku.
Kvůli tomu, že v Mnichově už jako doktorand učil, trávil Křetínský většinu svého studia v Německu a svoje úkoly spojené s Brnem řešil dojížděním a přes e-mail nebo Skype. „V tom musím Masarykovu univerzitu velice pochválit, je to opravdu moderní a flexibilní škola. My o tom pořád tak trochu mluvíme, ale málo se to doceňuje
do důsledků. V mnoha ohledech je lepší než řada rigidních univerzit v Německu, kde se změny dějí jen pomalu," podotýká Křetínský. Myslí tím třeba současnou proměnu studia a inovování studijních oborů, do kterého by se podle jeho názoru jako do příliš komplikovaného v Německu jen tak nikdo nepustil.
Už jiná vče je, Že i vzhledem k delšímu historickému vývoji tamních škol to tam není tolik třeba. „Osobně si myslím, že v Brně bych dostal obdobné vzdělání, se zahraničními kolegy bych spolupracoval tak jako tak. Doktorát z mnichovské techniky mi ale otvírá dveře všude, jsem známější ve vědecké komunitě, protože tuto školu zná opravdu každý," říká Křetínský, jenž v mezičase pracoval také v Institutu vědy a techniky ve Vídni.
Informatiku si prý kdysi vybral proto, že se dnes nejvíc rozvíjí a vidí v ní největší potenciál. Jak bude růst množství počítačem ovládaných věcí, pro představu třeba autonomní řízení aut, bude mít zajímavých úkolů čím dál víc. Jestli na nich bude pracovat v Mnichově nebo třeba zase doma v Brně, to se ještě ukáže. Křetínského otec totiž před lety pomáhal zakládat fakultu informatiky a on nevylučuje, že se z Mnichova vrátí, aby jí pomohl v dalším rozvoji.
Při doktorátu rozjel podnikání
Když dostal v roce 2009 Cenu rektora pro ncjlepŠí studenty magisterských oborů, čekalo Tomáše Hülleho na právnické fakultě ještě doktorské studium, které dokončil v roce 2015. Zabýval se elektronickým online řešením v mezinárodním prostředí. Pověst úspěšného podnikatele si vydobyl částečně aktivitami navázanými na online řešení sporu, ale zejména projekty v oblasti mezinárodního vzdělávání a investic.
„Díky Radimu Polčákovi, což byl můj extrémně vynikající pedagog na právnické fakultě, jsem se dostal k oblasti elektronického řešení sporů a doménových jmen. To on mě přizval k práci pro organizaci UNCITRAL při OSN. Dva roky jsem byl členem její expertní skupiny pro Českou republiku, což mě dostalo k řadě důležitých informací, které byly pro jiné nedostupné," zavzpomínal Hülle na jednu důležitou etapu života.
Dnes se angažuje ve svém European Centre for Career Education, skrze které
přiváží do Česka hlavně čínské studenty, a je prezidentem Česko-čínského podnikatelského fóra.